PŘÍLOHA

SOUHRN ODBORNÝCH STANOVISEK K POBŘEŽNÍ ELEKTŘINĚ

Tato příloha uvádí příslušné informace o nákladech a přínosu pobřežní elektřiny. Další podrobnosti jsou obsaženy v nedávné zprávě Komisi – Zakázka na služby týkající se emisí z lodí, jejich přidělování, snižování a tržních mechanismů: Pobřežní elektřina (1). Uvedené číselné údaje o emisích a nákladech se týkají námořních plavidel, ale technika se dá dobře použít i v případě plavidel vnitrozemských.

1.   Technické požadavky – typické řešení

Nákres znázorňuje typické požadavky na připojení pobřežní elektřiny. V závislosti na lodi a kotvišti jsou možná i jiná řešení. Mezinárodní elektrotechnická komise a Mezinárodní asociace klasifikačních společností v současné době pracují na průmyslových normách, které bude moci posoudit IMO.

2.   Přínos – snížení emisí

Za pomoci pobřežní elektřiny lze docílit místních zlepšení kvality ovzduší. Přínos plynoucí z jejího používání do značné míry závisí na celé řadě faktorů. Přínos, kterého lze dosáhnout širším využíváním pobřežní elektřiny v EU, je představen v posouzení dopadu přiloženém k tomuto doporučení. Než se přikročí k zavádění na konkrétních místech, bude nutné provést rozbor nákladů a přínosu odpovídající konkrétním okolnostem.

Posouzení dopadu popisuje snížení emisí znečišťujících ovzduší v 500 kotvištích v případě používání středně velkých motorů. Důležitým faktorem, který ovlivňuje tento přínos, je obsah síry v palivu. Právní předpisy Společenství stanoví od roku 2010 ve většině případů přísnější mezní hodnoty pro obsah síry v palivu, které se v kotvištích používá. Z tohoto důvodu jsou uvedeny příklady pro palivo s obsahem síry 2,7 % a 0,1 %. Ukazuje se, že využívání pobřežní elektřiny by přineslo celkový peněžně vyjádřený přínos v rozmezí 252 až 708 milionů EUR ročně v případě používání paliva s 2,7 % obsahem síry a v rozmezí 103 až 284 milionů EUR ročně, pokud by se používalo palivo s 0,1 % obsahem síry. V tom se odráží zlepšení lidského zdraví a menší hmotné škody plynoucí ze snížení emisí znečisťujících ovzduší (2).

Přechod na pobřežní elektřinu povede taktéž k dalším přínosům, které v těchto číselných údajích nejsou zahrnuty. Sníží emise oxidu uhličitého (CO2) o více než 50 %, emise oxidu uhelnatého (CO) o přibližně 99 % a emise oxidu dusného (N2O) o více než 50 %. Odstraní vibrace a hluk z pomocných motorů, jehož naměřené hodnoty v bezprostřední blízkosti činily 90–120 dB, a lodním strojníkům se zlepší podmínky údržby.

3.   Náklady – kapitálové výdaje a provozní náklady

Náklady na zavedení a využívání pobřežní elektřiny se dělí mezi přístav a plavidlo a budou se, zejména na straně přístavu, v závislosti na stávající infrastruktuře značně lišit. Posouzení dopadu uvádí orientační propočty celkových ročních systémových nákladů pro průměrné kotviště a pro nová a dodatečně upravená plavidla s různými velikostmi motorů. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Lze si povšimnout, že celkové náklady jsou mnohem nižší pro plavidla s většími pomocnými motory, v jejichž případě také pravděpodobně dojde k nejvýraznějšímu snížení znečišťujících emisí. Pokud zavedení pobřežní elektřiny mohou využívat nově postavené lodě, jsou oproti lodím dodatečně upraveným náklady taktéž mnohem nižší. V rámci nákladů lodí jsou náklady na palivo a elektřinu velmi významné. Náklady na palivo jsou různé, nicméně palivo s nižším obsahem síry bude dražší než palivo, jež má obsah síry vyšší. Pokud se sníží zdanění elektřiny, která je lodím v kotvištích dodávána, bude pobřežní elektřina atraktivnější.

Tabulka 1

4.   Srovnání přínosu a nákladů

Roční peněžně vyjádřený přínos snížení čtyř znečišťujících látek v 500 kotvištích se odhaduje v rozmezí 103 a 284 milionů EUR, pokud by se používalo palivo o 0,1 % obsahu síry, a mezi 252 a 708 miliony EUR, pokud se používalo palivo o 2,7 % obsahu síry. Rozmezí hodnot závisí na různých metodologických hlediscích, včetně předpokládané délky statistického života. Další podrobnosti lze nalézt v posouzení dopadu tematické strategie o znečišťování ovzduší (3).

Celkové roční systémové náklady na kotviště uvedené v tabulce 1 jsou závislé na třech faktorech: velikost motorů lodě, zavádění technologie na novou či starou loď a náklady na elektřinu a lodní paliva. Z posouzení dopadů vyplývá, že při nízkých cenách paliva a u plavidel platících daň z elektřiny v plném rozsahu jsou roční náklady lodí, které využívají pobřežní elektřinu v 500 kotvištích, o 185 milionů EUR vyšší než náklady lodí používajících lodní palivo. Při vyšších cenách paliva a plném osvobození od daně z elektřiny by celkové náklady klesly o 80 % na hodnotu okolo 34 milionů EUR ročně.

Z těchto číselných údajů vyplývá, že v mnohých případech přínos pobřežní elektřiny převažuje náklady. V mnohých případech pak přínos náklady mnohonásobně převyšuje.

5.   Závěr

Přínos a náklady pobřežní elektřiny se výrazně liší v závislosti na stávající infrastruktuře a umístění přístavu, kotviště a lodě. To znamená, že její hospodárnost je třeba zkoumat případ od případu a že v přímém snižování emisí z lodích motorů by se nemělo polevit.

Z hlediska životního prostředí se využíváním pobřežní elektřiny emise snižují daleko významněji, než když se v kotvištích využívá palivo s 0,1 % obsahem síry (jak od roku 2010 požaduje směrnice 2005/33/ES), a to zejména v případě NOx a PM. Její využívání by se zejména mělo zvážit v místech, kde emise NOx a PM přispívají k problémům s kvalitou ovzduší, např. překročeným mezním hodnotám ozonu a částic.

Z číselných údajů obecně vyplývá, že pro lodě s většími motory, které pravidelně kotví v týchž přístavech, by se z hlediska životního prostředí i z hlediska hospodářského měla dát přednost přechodu na pobřežní elektřinu před používáním paliva s 0,1 % obsahem síry. Z hospodářského hlediska by pobřežní elektřina měla přinést úspory ve srovnání s palivem o nízkém obsahu síry pro nové lodě pravidelně kotvící v týchž přístavech, zejména – ale nikoli pouze – pokud se uplatňuje snížená úroveň zdanění elektřiny, jak povoluje směrnice 2003/96/ES. Je možné, že členské státy a místní orgány budou chtít zvážit i jiné prostředky, jak přístavy povzbudit k investicím do infrastruktury pro pobřežní elektřinu a k zajištění jejího využívání.

(1)  Viz: http://www.europa.eu.int/comm/environment/air/pdf/task2_shore-side.pdf

(2)  Viz: http://europa.eu.int/comm/environment/air/cafe/activities/pdf/cafe_cba_externalities.pdf (strana 4). Uvedené hodnoty představují celostátní průměr (zahrnující městské oblasti i venkov), takže v přístavech v městských centrech může být přínos větší.

(3)  SEK(2005) 1133.