EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32005R1068

Nařízení Komise (ES) č. 1068/2005 ze dne 6. července 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin

OJ L 174, 7.7.2005, p. 65–68 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
OJ L 306M, 15.11.2008, p. 363–366 (MT)
Special edition in Bulgarian: Chapter 03 Volume 064 P. 179 - 182
Special edition in Romanian: Chapter 03 Volume 064 P. 179 - 182

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 01/07/2008; Implicitně zrušeno 32008R0687

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2005/1068/oj

7.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/65


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1068/2005

ze dne 6. července 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1784/2003 již nestanoví intervenční režim pro žito počínaje hospodářským rokem 2004/05. S ohledem na tuto novou situaci je proto třeba přizpůsobit nařízení Komise (ES) č. 824/2000 (2).

(2)

Pšenice obecná a pšenice tvrdá jsou obiloviny, pro které jsou stanovena kritéria minimální jakosti pro lidskou spotřebu a které musí splňovat hygienické normy podle nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (3). Ostatní obiloviny jsou převážně určené jako krmivo pro hospodářská zvířata a musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (4). Je třeba stanovit, že se tyto normy použijí při přejímání dotčených produktů, na něž se vztahuje stávající režim intervence.

(3)

Některé z těchto norem se použijí od 1. července 2006 při prvním zpracování produktů. Aby se pro obiloviny, které byly převzaty před uvedeným datem, zajistily při jejich uvádění na trh co nejlepší podmínky během jejich dodávek při výstupu z intervenčního režimu, je třeba již od hospodářského roku 2005/06 vyžadovat, aby produkty nabízené k intervenci splňovaly požadavky těchto norem.

(4)

Možnosti rozvoje mykotoxinů jsou spojeny se zvláštními podmínkami, které jsou identifikovatelné převážně podle klimatických podmínek v období růstu, a zejména v době květu obilovin.

(5)

Rizika spojená s překročením maximálních přípustných limitů kontaminujících látek jsou určena intervenčními agenturami na základě informací získaných od nabízejících a na základě vlastních kritérií pro analýzu. Za účelem snížení finančních nákladů je proto odůvodněné požadovat analýzy v pravomoci intervenčních agentur před převzetím produktů, pouze na základě provedené analýzy rizika, kterou se zaručí jakost produktů v okamžiku jejich vstupu do intervenčního režimu.

(6)

Články 2 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 3492/90 ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení činitelů, které musí brát v úvahu záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v ročních účetních závěrkách pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování (5), stanoví pravidla pro odpovědnost. Uvedené články zejména stanoví, že členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného uchovávání produktů, které jsou předmětem intervence Společenství, a že množství zhoršené jakosti v důsledku nevhodných skladovacích podmínek nebo z důvodů příliš dlouhého skladování se zaznamenávají do účetních záznamů jako ztráta z intervenčních zásob, ke dni, ke kterému bylo zhoršení jakosti zjištěno. Rovněž stanoví, že za produkt zhoršené jakosti se považuje produkt, který již nesplňuje požadavky na jakost platné v okamžiku nákupu. V důsledku toho může být z rozpočtu Společenství hrazeno pouze zhoršení jakosti spojené s těmito ustanoveními. Členský stát převezme odpovědnost za přijetí nepřiměřeného rozhodnutí v okamžiku nákupu produktu, vzhledem k analýze rizika požadované podle těchto předpisů, pokud by se později prokázalo, že produkt neodpovídá minimálním normám. Takové rozhodnutí by totiž nezaručovalo jakost produktu a v důsledku toho ani jeho dobré uchování. Podmínky, za nichž členský stát musí nést odpovědnost, je proto třeba upřesnit.

(7)

Za účelem stanovení jakosti obilovin nabízených k intervenci přebírá článek 3 nařízení (ES) č. 824/2000 seznam metod, které se použijí podle přezkoumávaných kritérií. Z uvedených metod upravila Mezinárodní organizace pro normalizaci metodu týkající se určení Hagbergova pádového čísla. Proto je třeba upravit s ní spojený odkaz. Dále je vhodné upřesnit metody analýzy, které souvisejí s respektování norem v oblasti kontaminujících látek.

(8)

V zájmu jasnosti a přesnosti musí být pro článek 6 nařízení (ES) č. 824/2000 vytvořeno nové znění, zejména pokud jde o pořadí souvisejících ustanovení. Vzhledem k zásadě analýzy rizika používané pro kontrolu mykotoxinů je vhodné mezi analýzy, jejichž náklady jsou hrazené nabízejícím, zařadit i analýzy spojené s určením obsahu mykotoxinů.

(9)

Nařízení (ES) č. 824/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 824/2000 se mění takto:

1.

V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V obdobích uvedených v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 mohou držitelé stejnorodých šarží nejméně 80 tun pšenice obecné, ječmene, kukuřice nebo 10 tun pšenice tvrdé sklizených ve Společenství nabídnout tyto obiloviny intervenční agentuře.“.

2.

V čl. 2 odst. 2 se první a druhý pododstavce nahrazují tímto:

„Obiloviny jsou považovány za obiloviny řádné a uspokojivé obchodní jakosti, pokud mají barvu typickou pro tyto obiloviny, jsou bez zápachu nebo živých škůdců (včetně roztočů) v jakémkoli vývojovém stádiu, splňují minimální požadavky na jakost stanovené v příloze I a pokud jejich limity kontaminujících látek, včetně radioaktivity, nepřesahují maximální limity povolené právními předpisy Společenství. V tomto případě jsou maximální povolené limity kontaminujících látek, které se nesmí přesáhnout, tyto:

pro pšenici obecnou a pšenici tvrdou limity určené podle nařízení Rady (EHS) č. 315/93 (6), včetně požadavků stanovených pro limity fusariových toxinů pro pšenici obecnou a pšenici tvrdou v bodech 2.4 až 2.7 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 466/2001 (7),

pro ječmen, kukuřici a čirok limity určené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (8).

Členské státy provádějí kontrolu limitů kontaminujících látek, včetně radioaktivity, na základě analýzy rizika s přihlédnutím zejména k informacím, které poskytne nabízející, a k jeho závazkům týkajícím se dodržování stanovených norem, zejména s ohledem na jím obdržené výsledky analýz. Pravidelnost a dopad kontrolních opatření se případně určí postupem podle článku 25 nařízení (ES) č. 1784/2003, zejména v případě, kdy může být situace na trhu vážně narušena kontaminujícími látkami.

3.

Článek 3 se mění takto:

a)

bod 3.7 se nahrazuje tímto:

„3.7.

Hagbergovo pádové číslo (zkouška amylázové aktivity) se určí v souladu s metodou ISO 3093:2004;“;

b)

doplňuje se nový bod 3.10, který zní:

„3.10.

metodami pro odběr vzorků a metodami referenční analýzy pro určení míry mykotoxinů jsou metody uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 466/2001.“.

4.

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Intervenční agentura zajistí, aby byly na její odpovědnost do dvaceti pracovních dnů od sestavení reprezentativního vzorku provedeny analýzy fyzikálních a technologických vlastností odebraných vzorků.

2.   Nabízející uhradí výdaje spojené:

a)

se stanovením obsahu taninu v čiroku;

b)

se zkouškou amylázové aktivity (Hagbergovo pádové číslo);

c)

se stanovením obsahu bílkovin v pšenici tvrdé a pšenici obecné;

d)

se Zélényho testem;

e)

se zkouškou strojové zpracovatelnosti;

f)

s analýzou kontaminujících látek.

3.   Pokud by analýzy podle odstavce 1 prokázaly, že nabízené obiloviny nesplňují požadavky na minimální jakost při intervenci, musí nabízející uvedené obiloviny odebrat na své náklady zpět. Nabízející ponese rovněž všechny vzniklé náklady.

4.   V případě sporu podrobí intervenční agentura dotčené obiloviny znovu nezbytným kontrolám a náklady, které s nimi souvisejí, ponese neúspěšná strana.“.

5.

Článek 9 se mění takto:

a)

Písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

pokud je procentní podíl zlomkových zrn vyšší než 3 % u pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene a 4 % u kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

d)

pokud je procentní podíl zlomkových zrn vyšší než 2 % u pšenice tvrdé, 4 % u kukuřice a čiroku a 5 % u pšenice obecné a ječmene, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %.“;

b)

Písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

pokud je procentní podíl různých nečistot (Schwarzbesatz) vyšší než 0,5 % u pšenice tvrdé, 1 % u pšenice obecné, ječmene, kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,1 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %.“.

6.

V článku 10 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Mají-li být podle tohoto nařízení provedeny kontroly na základě analýzy rizika uvedené v čl. 2 odst. 2 druhém pododstavci, je za finanční následky vyplývající z nedodržování maximálních přípustných limitů kontaminujících látek finančně odpovědný členský stát. Tato odpovědnost nevylučuje použití vlastních opravných prostředků členským státem proti nabízejícímu nebo skladovateli v případě nedodržení jejich závazků nebo povinností.

V případě ochratoxinu A a aflatoxinu ponese však finanční odpovědnost rozpočet Společenství, pokud dotčený členský stát předloží Komisi uspokojivý důkaz o dodržování norem při vstupu, o dodržování běžných podmínek skladování a o dodržování ostatních povinností skladujícího.“.

7.

V příloze I se ruší kolonka „žito“.

8.

Příloha II se mění takto:

a)

V bodu 1.2 písm. a) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Scvrklými zrny se rozumí zrna, která poté, co se ze vzorku odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o následujících rozměrech: pšenice obecná 2,0 mm, pšenice tvrdá 1,9 mm, ječmen 2,2 mm.“;

b)

Zrušuje se bod 2.3.

9.

V příloze III se bod 1 mění takto:

a)

První pododstavec se nahrazuje tímto:

„U pšenice obecné, pšenice tvrdé a ječmene se průměrný vzorek o hmotnosti 250 g prosévá vždy po dobu půl minuty dvěma síty, z nichž první má otvory o velikosti 3,5 mm a druhé o velikosti 1,0 mm.“;

b)

Sedmý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Dílčí vzorek se prosévá půl minuty sítem s otvory o velikosti 2,0 mm pro pšenici obecnou, 1,9 mm pro pšenici tvrdou a 2,2 mm pro ječmen. Látky, které propadnou tímto sítem, se považují za scvrklá zrna. Zrna poškozená mrazem a nezralá zelená zrna patří do skupiny ‚scvrklá zrna‘.“.

10.

V poznámce pod čarou na straně 2 přílohy IV se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Odvětrání by mělo být takové, aby se během 2 hodin sušení drobnozrnných obilovin (pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a čiroku) nebo během 4 hodin sušení kukuřice, a to všech zkušebních vzorků krupičky nebo případně kukuřice, které se do sušící pece vejdou, výsledky nelišily o více než 0,15 % od výsledků získaných po 3 hodinách sušení drobnozrnných obilovin a 5 hodinách sušení kukuřice.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení týkající se fusariových toxinů a metody pro kontrolu limitů kontaminujících látek zavedené v bodě 2 se však vztahují pouze na obiloviny sklizené a přejímané od hospodářského roku 2005/06.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. července 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

(3)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/8/ES (Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 44).

(5)  Úř. věst. L 337, 4.12.1990, s. 3.

(6)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 856/2005 (Úř. věst. L 143, 7.6.2005, s. 3).

(8)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10.“.


Top