Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32004F0068

Rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii

OJ L 13, 20.1.2004, p. 44–48 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Estonian: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Latvian: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Lithuanian: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Hungarian Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Maltese: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Polish: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Slovak: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Slovene: Chapter 19 Volume 007 P. 10 - 14
Special edition in Bulgarian: Chapter 19 Volume 006 P. 220 - 224
Special edition in Romanian: Chapter 19 Volume 006 P. 220 - 224

No longer in force, Date of end of validity: 13/12/2011; Nahrazeno 32011L0092

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2004/68/oj

32004F0068



Úřední věstník L 013 , 20/01/2004 S. 0044 - 0048


Rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV

ze dne 22. prosince 2003

o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29, čl. 31 odst. 1 písm. e) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Akční plán Rady a Komise o nejlepších způsobech provádění ustanovení Amsterodamské smlouvy o vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva [3], závěry Evropské rady ze zasedání v Tampere a usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. dubna 2000 obsahují nebo požadují legislativní opatření proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii včetně společných definic, znaků skutkových podstat a sankcí.

(2) Po společné akci Rady 97/154/SVV ze dne 24. února 1997 o boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování dětí [4] a rozhodnutí Rady 2000/375/SVV ze dne 29. května 2000 o boji proti dětské pornografii na internetu [5] musí následovat další legislativní opatření řešící rozdílnost právních přístupů jednotlivých členských států a směřující k rozvoji účinné soudní a policejní spolupráce zaměřené proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii.

(3) Evropský parlament v usnesení ze dne 30. března 2000 ke sdělení Komise o provádění opatření pro boj s dětskou sexuální turistikou opakuje, že dětská sexuální turistika je protiprávním jednáním úzce spojeným s pohlavním vykořisťováním dětí a dětskou pornografií, a vyzývá Komisi, aby předložila Radě návrh rámcového rozhodnutí o minimálních pravidlech týkajících se znaků skutkových podstat těchto trestných činů.

(4) Pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie jsou spojeny se závažným porušováním lidských práv a základního práva dítěte na harmonickou výchovu a vývoj.

(5) Dětská pornografie, která je zvlášť závažnou formou pohlavního vykořisťování dětí, je díky využívání nových technologií a internetu stále rozšířenější.

(6) Významnou práci, kterou vykonávají mezinárodní organizace, zejména OSN, musí doplnit práce Evropské unie.

(7) Je nezbytné, aby vůči závažným protiprávním jednáním, jakými jsou pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie, byl přijat společný přístup, ve kterém podstatné znaky trestního práva společné všem členským státům včetně účinných, přiměřených a odrazujících sankcí tvoří společně s nejširší možnou soudní spoluprací nedílný celek.

(8) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality se toto rámcové rozhodnutí omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení těchto cílů na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

(9) Je třeba zavést dostatečně přísné sankce proti pachatelům, které umožní zahrnout pohlavní vykořisťování dětí a dětskou pornografii do působnosti již přijatých aktů v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, jako jsou společná akce Rady 98/699/SVV ze dne 3. prosince 1998 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnost a výnosů z ní [6] a společná akce Rady 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem [7].

(10) Zvláštní povaha boje proti pohlavnímu vykořisťování dětí musí vést členské státy k tomu, aby vnitrostátními právními předpisy stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce. Tyto sankce by měly být přizpůsobeny také činnostem vykonávaným právnickými osobami.

(11) Oběti, které jsou dětmi, by měly být pro účely vyšetřování a stíhání trestných činů upravených tímto rámcovým rozhodnutím vyslýchány přiměřeně svému věku a vyspělosti.

(12) Tímto rámcovým rozhodnutím nejsou dotčeny pravomoci Společenství.

(13) Toto rámcové rozhodnutí by mělo přispět k boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii tím, že doplňuje nástroje přijaté Radou, jako jsou společná akce 96/700/SVV ze dne 29. listopadu 1996, kterou se zavádí program podpor a výměn pro osoby, které jsou příslušné k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování dětí [8], společná akce 96/748/SVV ze dne 16. prosince 1996 o rozšíření působnosti Protidrogové jednotky Europolu [9], společná akce 98/428/SVV ze dne 29. června 1998 o vytvoření Evropské soudní sítě [10], společná akce 96/277/SVV ze dne 22. dubna 1996 o rámci pro výměnu styčných soudců nebo státních zástupců ke zdokonalování soudní spolupráce mezi členskými státy Evropské unie [11], a společná akce 98/427/SVV ze dne 29. června 1998 o správných postupech při poskytování vzájemné právní pomoci v trestních věcech [12], jakož i aktů přijatých Evropskou radou a Radou, jako jsou rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 276/1999/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá víceletý akční plán Společenství na podporu bezpečného používání internetu prostřednictvím boje s nedovolenými a škodlivými materiály v globálních sítích [13], a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 293/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým se přijímá akční program Společenství (program Daphne) (2000 až 2003) o preventivních opatřeních pro boj proti násilí vůči dětem, mládeži a ženám [14],

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

a) "dítětem" každá osoba mladší 18 let;

b) "dětskou pornografií" pornografický materiál, který zobrazuje:

i) skutečné dítě, které se aktivně nebo pasivně účastní jednoznačně sexuálního jednání, a to včetně dráždivého vystavování přirození nebo ohanbí dítěte, nebo

ii) skutečnou osobu se vzhledem dítěte, která se aktivně nebo pasivně účastní jednání uvedeného v bodě i), nebo

iii) realistické znázornění neexistujícího dítěte, které se aktivně nebo pasivně účastní jednání uvedeného v bodě i);

c) "počítačovým systémem" zařízení nebo skupina propojených nebo souvisejících zařízení, z nichž jedno nebo více provádí na základě programu automatické zpracování údajů;

d) "právnickou osobou" subjekt, který má takové postavení podle použitelného práva, s výjimkou států nebo jiných veřejných subjektů vykonávajících státní moc a veřejných mezinárodních organizací.

Článek 2

Trestné činy týkající se pohlavního vykořisťování dětí

Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto úmyslných jednání:

a) donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech nebo kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům;

b) najímání dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech;

c) provádění sexuálních praktik s dítětem, pokud

i) je k nim použito nátlaku, síly nebo pohrůžek;

ii) je dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách placeno nebo mu jsou poskytovány jiné odměny nebo výhody nebo

iii) dochází ke zneužití uznávaného postavení důvěry, nadřízenosti nebo vlivu nad dítětem.

Článek 3

Trestné činy týkající se dětské pornografie

1. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto úmyslných jednání, jsou-li prováděna neoprávněně, bez ohledu na to, zda jsou prováděna prostřednictvím počítačového systému či nikoli:

a) výroba dětské pornografie;

b) prodej, rozšiřování nebo další předávání dětské pornografie;

c) nabízení nebo zpřístupňování dětské pornografie;

d) pořizování nebo držení dětské pornografie.

2. Členský stát může vyloučit trestněprávní odpovědnost za jednání týkající se dětské pornografie:

a) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu ii), pokud skutečné osobě se vzhledem dítěte bylo v době zobrazení ve skutečnosti 18 let nebo více;

b) uvedené v čl. 1 písm. b) bodech i) a ii), pokud v případě výroby a držby jsou vyobrazení dětí, které dosáhly pohlavní dospělosti, vyráběna a držena s jejich souhlasem a výhradně pro jejich vlastní soukromé užívání. I za předpokladu, že byl souhlas prokázán, nebude na něj brán zřetel, pokud za účelem jeho dosažení byl zneužit například vyšší věk, dospělost, situace, postavení nebo zkušenosti pachatele nebo závislost oběti na pachateli;

c) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu iii), pokud je prokázáno, že pornografický materiál je vyroben a držen výrobcem výhradně pro jeho vlastní soukromé užívání, a to za podmínky, že k jeho výrobě nebyl použit žádný pornografický materiál uvedený v čl. 1 písm. b) bodě i) a ii), a za předpokladu, že zde nehrozí další rozšiřování materiálu.

Článek 4

Návod, pomoc, účastenství a pokus

1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu, pomoci a účastenství na spáchání protiprávních jednání uvedených v článcích 2 a 3.

2. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti pokusů o spáchání jednání uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 písm. a) a b).

Článek 5

Sankce a přitěžující okolnosti

1. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání uvedená v článcích 2, 3 a 4 podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi jedním a třemi roky.

2. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby tato protiprávní jednání podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi pěti a deseti roky:

a) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v "donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech" a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. c) bodu i);

b) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v "kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiném vykořisťování dítěte k takovým účelům" a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. b), v obou případech, pokud jde o prostituci a pokud je splněna nejméně jedna z následujících okolností:

- oběť je dítě nedosahující podle vnitrostátních právních předpisů věku pohlavní dospělosti,

- pachatel úmyslně nebo z nedbalosti ohrozil život dítěte,

- trestné činy byly spáchány za použití hrubého násilí nebo způsobily dítěti vážnou újmu,

- trestné činy byly spáchány v rámci zločinného spolčení ve smyslu společné akce 98/733/SVV bez ohledu na výši trestu uvedenou v této společné akci;

c) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v "kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiném vykořisťování dítěte k takovýmto účelům" a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. b), v obou případech pokud jde o pornografická díla, v čl. 2 písm. c) bod ii) a iii), čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a c), pokud je oběť dítě nedosahující podle vnitrostátních právních předpisů věku pohlavní dospělosti a pokud je splněna nejméně jedna z okolností uvedených ve druhé, třetí a čtvrté odrážce písm. b) tohoto odstavce.

3. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedený v článcích 2, 3 nebo 4, mohlo být případně dočasně nebo trvale zabráněno ve výkonu pracovní činnosti vztahující se k dozoru nad dětmi.

4. Každý členský stát může za jednání související s dětskou pornografií uvedená v čl. 1 písm. b) bodu iii) stanovit další sankce včetně jiných než trestněprávních sankcí nebo opatření.

Článek 6

Odpovědnost právnických osob

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že právnické osoby lze činit odpovědnými za protiprávní jednání uvedená v článcích 2, 3 a 4, která v jejich prospěch spáchá jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby, která v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě

a) oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b) pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby nebo

c) pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2. Kromě případů stanovených v odstavci 1 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání protiprávních jednání uvedených v článcích 2, 3 a 4 ve prospěch právnické osoby osobou jí podřízenou.

3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 nevylučuje trestní stíhání fyzických osob pro spáchání trestných činů uvedených v článcích 2, 3 a 4, návodu k nim nebo účastenství na nich.

Článek 7

Sankce ukládané právnickým osobám

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 1 bylo možné postihnout účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce, například

a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;

b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

c) uložení soudního dohledu;

d) zrušení rozhodnutím soudu nebo

e) dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito ke spáchání protiprávního jednání.

2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo opatřeními.

Článek 8

Příslušnost a trestní stíhání

1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4 a spáchaným

a) zcela nebo zčásti na jeho území;

b) některým z jeho státních příslušníků nebo

c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.

2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností.

3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území.

4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije.

5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli.

6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.

Článek 9

Ochrana obětí a pomoc obětem

1. Členské státy zajistí, aby vyšetřování ani stíhání trestných činů, na které se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, nezáviselo na výpovědi ani trestním oznámení vzneseném obětí trestného činu, a to přinejmenším v případech, na které se vztahuje čl. 8 odst. 1 písm. a).

2. Oběti trestných činů uvedených v článku 2 je třeba považovat za zvlášť zranitelné oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení [15].

3. Každý členský stát přijme veškerá možná opatření k zajištění vhodné pomoci pro rodinu oběti. Každý členský stát zejména v případech, kdy je to vhodné a možné, uplatní ve vztahu k této rodině článek 4 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV.

Článek 10

Místní působnost

Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.

Článek 11

Zrušení společné akce 97/154/SVV

Zrušuje se společná akce 97/154/SVV.

Článek 12

Provedení

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 20. ledna 2006.

2. Ke stejnému dni členské státy sdělí generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými se v jejich vnitrostátním právu zavádějí povinnosti vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí. Na základě těchto údajů a písemné zprávy předložené Komisí prověří Rada nejpozději do 20. ledna 2006, do jaké míry dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. prosince 2003.

Za Radu

předseda

A. Matteoli

[1] Úř. věst. C 62 E, 27.2.2001, s. 327.

[2] Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 108.

[3] Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

[4] Úř. věst. L 63, 4.3.1997, s. 2.

[5] Úř. věst. L 138, 9.6.2000, s. 1.

[6] Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 1. Společná akce naposledy pozměněná rámcovým rozhodnutím 2001/500/SVV (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1).

[7] Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

[8] Úř. věst. L 322, 12.12.1996, s. 7.

[9] Úř. věst. L 342, 31.12.1996, s. 4.

[10] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.

[11] Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.

[12] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 1.

[13] Úř. věst. L 33, 6.2.1999, s. 1.

[14] Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.

[15] Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.

--------------------------------------------------

Top