EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31996L0062

Směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší

OJ L 296, 21.11.1996, p. 55–63 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Estonian: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Latvian: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Lithuanian: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Hungarian Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Maltese: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Polish: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Slovak: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Slovene: Chapter 15 Volume 003 P. 95 - 104
Special edition in Bulgarian: Chapter 15 Volume 003 P. 198 - 207
Special edition in Romanian: Chapter 15 Volume 003 P. 198 - 207

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 10/06/2010; Zrušeno 32008L0050

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/62/oj

31996L0062



Úřední věstník L 296 , 21/11/1996 S. 0055 - 0063


Směrnice Rady 96/62/ES

ze dne 27. září 1996

o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 130s odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy [3],

vzhledem k tomu, že pátý akční program pro životní prostředí z roku 1992, jehož celkové zaměření bylo schváleno Radou a zástupci vlád členských států zasedajících v Radě v usnesení 93/C 138/01 ze dne 1. února 1993 [4], předpokládá změny ve stávajících právních předpisech v oblasti látek znečišťujících ovzduší; že uvedený program doporučuje stanovení dlouhodobých cílů v oblasti kvality ovzduší;

vzhledem k tomu, že by se za účelem ochrany životního prostředí jako celku a ochrany lidského zdraví mělo zabraňovat a předcházet koncentracím škodlivých látek znečišťujících ovzduší nebo tyto koncentrace snižovat a měly by se stanovit mezní hodnoty nebo výstražné prahové hodnoty pro znečištění vnějšího ovzduší;

vzhledem k tomu, že z důvodu zohlednění specifických mechanismů vzniku ozonu může být nutné doplnit nebo nahradit uvedené mezní hodnoty a výstražné prahové hodnoty cílovými hodnotami;

vzhledem k tomu, že číselné vyjádření mezních hodnot a výstražných prahových hodnot, a v případě ozonu cílových hodnot nebo mezních hodnot a výstražných prahových hodnot, má být založeno na výsledcích práce mezinárodních vědeckých skupin působících v této oblasti;

vzhledem k tomu, že Komise má provádět studie analyzující účinky kombinovaného působení různých znečišťujících látek nebo zdrojů znečištění a rovněž vliv podnebí na působení různých znečišťujících látek, kterými se zabývá tato směrnice;

vzhledem k tomu, že kvalita vnějšího ovzduší musí být posuzována na základě mezních hodnot nebo výstražných prahových hodnot, a v případě ozonu na základě cílových hodnot nebo mezních hodnot, s ohledem na počet obyvatel a velikost ekosystémů vystavených znečištění ovzduší, jakož i na životní prostředí;

vzhledem k tomu, že má-li být posuzování kvality vnějšího ovzduší na základě měření prováděných v členských státech porovnatelné, měla by být spolu se stanovením výstražných prahových hodnot a mezních a cílových hodnot též stanovena kritéria pro umístění a počet míst odběru vzorků, jakož i referenční metody měření;

vzhledem k tomu, že k umožnění použití dalších postupů posuzování kvality vnějšího ovzduší vedle měření je nezbytné stanovit kritéria pro použití a požadovanou přesnost těchto postupů;

vzhledem k tomu, že obecná opatření podle této směrnice musí být doplněna zvláštními opatřeními pro jednotlivé látky, na které se vztahuje tato směrnice;

vzhledem k tomu, že za účelem splnění obecných cílů této směrnice je potřeba přijmout uvedená zvláštní opatření co nejdříve;

vzhledem k tomu, že by se měly nashromáždit předběžné reprezentativní údaje o hodnotách znečišťujících látek;

vzhledem k tomu, že za účelem ochrany životního prostředí jako celku a ochrany lidského zdraví je nezbytné, aby v případě překročení mezních hodnot členské státy podnikly ve stanovené lhůtě kroky k dosažení souladu s těmito hodnotami;

vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy musí přihlížet k požadavkům nařízení týkajících se provozu průmyslových zařízení podle práva Společenství v oblasti integrované prevence a omezování znečištění, jestliže se toto právo používá;

vzhledem k tomu, že uvedená opatření vyžadují čas na provedení a nabytí účinku, a proto může být nutné stanovit u mezních hodnot přechodné meze tolerance;

vzhledem k tomu, že v členských státech mohou existovat oblasti s vyšší úrovní znečištění než stanovuje mezní hodnota, ale v rámci přípustné meze tolerance; vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě musí být dosaženo dodržování mezní hodnoty;

vzhledem k tomu, že členské státy musí vzájemně konzultovat situaci, kdy následkem významného znečištění vzniklého v jiném členském státě hodnota znečišťující látky překročí nebo hrozí překročit součet mezní hodnoty a meze tolerance, případně výstražnou prahovou hodnotu;

vzhledem k tomu, že stanovení výstražných prahových hodnot, při jejichž dosažení by měla být přijímána preventivní opatření, umožní omezit dopad případů znečištění na lidské zdraví;

vzhledem k tomu, že v oblastech a aglomeracích, kde jsou koncentrace znečišťujících látek nižší než mezní hodnoty, musí členské státy usilovat o zachování nejlepší možné kvality vnějšího ovzduší slučitelné s udržitelným rozvojem;

vzhledem k tomu, že za účelem snazšího zpracování a porovnání získaných údajů by uvedené údaje měly být poskytnuty Komisi ve standardizované formě;

vzhledem k tomu, že provádění rozsáhlé a komplexní politiky posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší musí být postaveno na pevných technických a vědeckých základech a na trvalé výměně názorů mezi členskými státy;

vzhledem k tomu, že je nutné vyvarovat se zbytečného nárůstu množství informací, které musí členské státy předávat; že informace shromážděné Komisí v rámci provádění této směrnice jsou využitelné Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), a Komise je tudíž může agentuře předávat;

vzhledem k tomu, že by mohlo být žádoucí přizpůsobit kritéria a metody pro posuzování kvality vnějšího ovzduší vědeckotechnickému pokroku a stanovit opatření nutná k výměně informací na základě této směrnice; že z důvodu usnadnění práce nezbytné pro tento účel by měl být stanoven postup, na jehož základě by probíhala úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci společného výboru;

vzhledem k tomu, že za účelem podpory vzájemné výměny informací mezi členskými státy a EEA má Komise vydávat ve spolupráci s EEA každé tři roky zprávu o kvalitě vnějšího ovzduší ve Společenství;

vzhledem k tomu, že nejprve by měly být řešeny látky, na něž se vztahují směrnice Rady 80/779/EHS ze dne 15. července 1980 o mezních a směrných hodnotách kvality ovzduší pro oxid siřičitý a suspendované částice [5], směrnice Rady 82/884/EHS ze dne 3. prosince 1982 o mezních hodnotách pro olovo v ovzduší [6], směrnice Rady ze dne 7. března 1985 o normách kvality ovzduší pro oxid dusičitý (85/203/EHS) [7] a směrnice Rady 92/72/EHS ze dne 21. září 1992 o znečišťování ovzduší ozonem [8],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíle

Obecným účelem této směrnice je vymezit základní zásady společné strategie s tímto cílem:

- definovat a stanovit cíle pro kvalitu vnějšího ovzduší ve Společenství, jejichž smyslem je zabraňovat a předcházet škodlivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí jako celek nebo tyto účinky snižovat,

- posuzovat kvalitu vnějšího ovzduší v členských státech na základě společných metod a kritérií,

- získávat odpovídající informace o kvalitě vnějšího ovzduší a zajišťovat přístupnost informací veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím výstražných prahových hodnot,

- udržovat kvalitu vnějšího ovzduší tam, kde je dobrá, a v ostatních případech ji zlepšovat.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. "vnějším ovzduším" venkovní ovzduší v troposféře s výjimkou pracovních prostředí;

2. "znečišťující látkou" každá látka člověkem přímo nebo nepřímo vnesená do vnějšího ovzduší, která má pravděpodobně škodlivé účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí jako celek;

3. "hodnotou" koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší nebo její depozice na zemský povrch v dané době;

4. "posuzováním" všechny metody měření, výpočtu, prognózy nebo odborného odhadu hodnoty znečišťující látky ve vnějším ovzduší;

5. "mezní hodnotou" hodnota stanovená na základě vědeckých poznatků za účelem zabránění, předcházení nebo snižování škodlivých účinků na lidské zdraví nebo na životní prostředí jako celek, které je třeba dosáhnout ve stanovené lhůtě a která poté nesmí být překročena;

6. "cílovou hodnotou" hodnota stanovená za účelem zabránění většímu množství dlouhodobých škodlivých účinků na lidské zdraví nebo na životní prostředí jako celek, které je třeba dosáhnout pokud možno ve stanovené lhůtě;

7. "výstražnou prahovou hodnotou" hodnota, jejíž překročení znamená, že i krátká expozice dané látce ohrožuje lidské zdraví, a při jejímž dosažení podniknou členské státy okamžitě kroky podle této směrnice;

8. "mezí tolerance" procento mezní hodnoty, o které může být tato hodnota za podmínek stanovených v této směrnici překročena;

9. "oblastí" členskými státy vymezená část jejich státního území;

10. "aglomerací" oblast s více než 250000 obyvateli nebo, je-li počet obyvatel roven 250000 nebo nižší, s takovou hustotou obyvatel na km2, která je pro členské státy dostatečným důvodem k posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší.

Článek 3

Uplatňování a odpovědnost

Členské státy pověří uplatňováním této směrnice příslušné orgány a subjekty na patřičné úrovni, které jsou odpovědné za:

- uplatňování této směrnice,

- posuzování kvality vnějšího ovzduší,

- schvalování měřicích mechanismů a přístrojů (metod, vybavení, sítí, laboratoří),

- zajištění přesnosti měření pomocí měřicích přístrojů a kontroly dodržování přesnosti těchto přístrojů, zejména prostřednictvím interních kontrol jakosti prováděných mimo jiné v souladu s požadavky evropských norem pro zabezpečení jakosti,

- analýzu metod posuzování,

- koordinaci Komisí organizovaných programů Společenství pro zabezpečování jakosti na jejich území.

Členské státy zpřístupní veřejnosti informace podle prvního pododstavce zároveň s jejich předáním Komisi.

Článek 4

Stanovení mezních hodnot a výstražných prahových hodnot pro vnější ovzduší

1. Komise předkládá Radě návrhy na stanovení mezních hodnot a případně výstražných prahových hodnot pro znečišťující látky uvedené v příloze I podle tohoto harmonogramu:

- pro znečišťující látky 1 až 5 nejpozději do 31. prosince 1996,

- pro ozon v souladu s článkem 8 směrnice 92/72/EHS,

- pro znečišťující látky 7 a 8 nejpozději do 31. prosince 1997,

- pro znečišťující látky 9 až 13 co nejdříve, ale nejpozději do 31. prosince 1999.

Při stanovení mezních hodnot a případně výstražných prahových hodnot se zohledňují faktory, jejichž orientační výčet je uveden v příloze II.

Pokud jde o ozon, budou uvedené návrhy brát v úvahu specifické mechanismy tvorby této znečišťující látky a v této souvislosti budou moci stanovit cílové nebo mezní hodnoty.

Dojde-li k překročení cílové hodnoty stanovené pro ozon, členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých k jejímu opětovnému dosažení. Na základě této informace Komise posoudí, zda jsou nezbytná dodatečná opatření na úrovni Společenství, a v případě potřeby předloží návrhy Radě.

Co se týče jiných znečišťujících látek, Komise předloží Radě návrhy na stanovení mezních hodnot a případně výstražných prahových hodnot, ukáže-li se na základě vědeckého pokroku a s ohledem na kritéria stanovená v příloze III, že je ve Společenství nezbytné zabraňovat a předcházet škodlivým účinkům uvedených znečišťujících látek na lidské zdraví nebo životní prostředí jako celek nebo tyto škodlivé účinky omezovat.

2. Komise odpovídá za přezkoumání údajů, na jejichž základě byly stanoveny mezní hodnoty a výstražné prahové hodnoty uvedené v odstavci 1, přičemž vezme v úvahu aktuální výsledky vědeckého výzkumu v oblasti životního prostředí a epidemiologie, stejně jako aktuální vývoj v oblasti metrologie.

3. Společně se stanovením mezních hodnot a výstražných prahových hodnot se stanovují také kritéria a metody pro:

a) měření používaná při uplatňování právních předpisů podle odstavce 1:

- výběr míst odběru vzorků,

- minimální počet míst odběru vzorků,

- referenční metody a způsoby odběru vzorků;

b) používání jiných metod posuzování kvality vnějšího ovzduší, zvláště modelování:

- prostorové rozlišení pro modelování a metody objektivního hodnocení,

- referenční metody modelování.

Tato kritéria a metody se stanovují pro každou znečišťující látku s ohledem na velikost aglomerací nebo na hodnoty znečišťujících látek v posuzovaných oblastech.

4. S ohledem na skutečné hodnoty příslušné znečišťující látky při stanovení mezních hodnot, jakož i na čas potřebný k provedení opatření za účelem zlepšení kvality vnějšího ovzduší, může Rada pro mezní hodnotu rovněž stanovit přechodnou mez tolerance.

Tato mez bude snižována podle pravidel, jež budou určena pro každou znečišťující látku tak, aby bylo dosaženo mezní hodnoty nejpozději do konce období, které bude pro každou znečišťující látku stanoveno současně se stanovením mezní hodnoty.

5. V souladu se Smlouvou přijme Rada právní předpisy podle odstavce 1 a ustanovení podle odstavců 3 a 4.

6. Přijme-li členský stát přísnější opatření, než jaká jsou uvedena v předpisech podle odstavce 5, uvědomí o těchto opatřeních Komisi.

7. Hodlá-li členský stát stanovit mezní hodnoty nebo výstražné prahové hodnoty pro znečišťující látky, které nejsou uvedeny v příloze I a na které se nevztahují předpisy Společenství o kvalitě vnějšího ovzduší ve Společenství, uvědomí včas Komisi o svém záměru. Komise poskytne včas odpověď na otázku, zda je nutno přijímat na úrovni Společenství opatření podle kritérií v příloze III.

Článek 5

Předběžné posouzení kvality vnějšího ovzduší

Členské státy, které nedisponují reprezentativními hodnotami znečišťujících látek naměřenými pro všechny oblasti a aglomerace, provedou sérii reprezentativních měření, šetření nebo posouzení, aby měly včas k dispozici údaje nezbytné k uplatňování předpisů podle čl. 4 odst. 1.

Článek 6

Posuzování kvality vnějšího ovzduší

1. Po stanovení mezních hodnot a výstražných prahových hodnot bude v souladu s tímto článkem posuzována kvalita vnějšího ovzduší na celém území členských států.

2. V souladu s kritérii v čl. 4 odst. 3 je měření příslušných znečišťujících látek podle čl. 4 odst. 3 povinné v těchto oblastech:

- v aglomeracích ve smyslu čl. 2 odst. 10,

- v oblastech, v nichž se hodnoty pohybují mezi mezními hodnotami a hodnotami stanovenými v odstavci 3,

- v jiných oblastech, v nichž hodnoty přesahují mezní hodnoty.

Stanovená opatření mohou být doplněna metodami modelování s cílem zajištění odpovídajícího množství informací o kvalitě vnějšího ovzduší.

3. K posouzení kvality vnějšího ovzduší lze použít kombinaci měření a modelování, jsou-li hodnoty v určitém reprezentativním období nižší než hodnota, která je nižší než mezní hodnota a která má být stanovena v souladu s předpisy přijatými podle čl. 4 odst. 5.

4. Jsou-li hodnoty nižší než hodnota, která má být stanovena v souladu s předpisy přijatými podle čl. 4 odst. 5, je případně možné použít k posouzení úrovně znečištění pouze modelování nebo odborný odhad. Toto ustanovení se nevztahuje na aglomerace v případě znečišťujících látek, pro které byly stanoveny výstražné prahové hodnoty v souladu s předpisy přijatými podle čl. 4 odst. 5.

5. V místech, kde musí být koncentrace znečišťujících látek měřeny, se měření provádějí na určených místech měření, a to buď kontinuálně, nebo jednorázovým odběrem vzorků; počet měření musí být dostatečný pro stanovení sledovaných hodnot.

Článek 7

Zlepšování kvality vnějšího ovzdušíObecné požadavky

1. Členské státy učiní nezbytná opaření k zajištění dodržování mezních hodnot.

2. Opatření činěná k dosažení cílů této směrnice:

a) zohledňují integrovaný přístup k ochraně ovzduší, vody a půdy;

b) nejsou v rozporu s právem Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci;

c) nemají žádné významné nepříznivé účinky na životní prostředí v ostatních členských státech.

3. Členské státy vypracují akční plány, v nichž uvedou krátkodobá opatření, která mají být přijata v případě rizika překročení mezních hodnot nebo výstražných prahových hodnot s cílem snížení tohoto rizika a zkrácení doby trvání takové situace. V některých případech mohou uvedené plány stanovit opatření na kontrolu a v nezbytném případě i na pozastavení činností, které přispívají k překračování mezních hodnot, včetně provozu motorových vozidel.

Článek 8

Opatření pro oblasti, v nichž hodnoty překračují mezní hodnotu

1. Členské státy vypracují seznam oblastí a aglomerací, v nichž hodnoty jedné nebo několika znečišťujících látek překračují součet mezní hodnoty a meze tolerance.

Nebyla-li pro určitou znečišťující látku stanovena mez tolerance, postupuje se v oblastech a aglomeracích, v nichž hodnota uvedené znečišťující látky překračuje mezní hodnotu, stejným způsobem jako v oblastech a aglomeracích uvedených v prvním pododstavci a na tyto oblasti a aglomerace se vztahují odstavce 3, 4 a 5.

2. Členské státy vypracují seznam oblastí a aglomerací, v nichž se hodnoty jedné nebo několika znečišťujících látek pohybují mezi mezní hodnotou a součtem mezní hodnoty a meze tolerance.

3. Pro oblasti a aglomerace uvedené v odstavci 1 přijmou členské státy opatření k zajištění vypracování nebo uplatňování plánu či programu, na jehož základě bude ve stanovené lhůtě dosaženo mezní hodnoty.

Uvedený plán nebo program musí být zpřístupněn veřejnosti a musí obsahovat přinejmenším informace vyjmenované v příloze IV.

4. Pro oblasti a aglomerace uvedené v odstavci 1, v nichž je hodnota více než jedné znečišťující látky vyšší než mezní hodnoty, vypracují členské státy integrovaný plán zahrnující všechny takové znečišťující látky.

5. Komise pravidelně kontroluje plnění plánů nebo programů předložených podle odstavce 3 posuzováním dosaženého pokroku a trendů v oblasti znečištění ovzduší.

6. Pokud následkem významného znečištění vzniklého v jiném členském státě hodnota znečišťující látky překročí nebo hrozí překročit součet mezní hodnoty a meze tolerance nebo případně výstražnou prahovou hodnotu, musí dané členské státy vzniklou situaci vzájemně konzultovat a hledat řešení. Komise se může těchto konzultací účastnit.

Článek 9

Požadavky pro oblasti, v nichž jsou hodnoty nižší než mezní hodnota

Členské státy vypracují seznam oblastí a aglomerací, v nichž jsou hodnoty znečišťujících látek nižší než mezní hodnoty.

Členské státy udržují hodnoty znečišťujících látek v těchto oblastech a aglomeracích pod mezními hodnotami a usilují o zachování nejlepší možné kvality vnějšího ovzduší v souladu s udržitelným rozvojem.

Článek 10

Opatření v případě překročení výstražných prahových hodnot

Dojde-li k překročení výstražných prahových hodnot, členské státy zabezpečí přijetí nezbytných opatření k informování veřejnosti (např. prostřednictvím rozhlasu, televize a tisku). Členské státy také zasílají Komisi předběžné informace o naměřených hodnotách a délce trvání případů zvýšeného znečištění, a to nejpozději tři měsíce od jejich výskytu. Seznam základních údajů, které mají být poskytnuty veřejnosti, bude vypracován současně se stanovením výstražných prahových hodnot.

Článek 11

Předávání informací a zpráv

Poté, co Rada přijme první návrh podle první odrážky čl. 4 odst. 1:

1. členské státy oznámí Komisi příslušné orgány, laboratoře a subjekty podle článku 3 a

a) v souvislosti s oblastmi podle čl. 8 odst. 1:

i) informují Komisi o výskytu hodnot překračujících součet mezní hodnoty a meze tolerance, o dnech nebo obdobích, kdy byly uvedené hodnoty naměřeny, a o hodnotách zaznamenaných v průběhu devíti měsíců následujících po skončení každého roku.

Nebyla-li pro určitou znečišťující látku stanovena mez tolerance, postupuje se v oblastech a aglomeracích, v nichž hodnota uvedené znečišťující látky překračuje mezní hodnotu, stejným způsobem jako v oblastech a aglomeracích uvedených v prvním pododstavci;

ii) informují Komisi o příčinách každého zaznamenaného případu v průběhu devíti měsíců následujících po skončení každého roku;

iii) zasílají Komisi plány nebo programy podle čl. 8 odst. 3 nejpozději dva roky od konce roku, v jehož průběhu byly dané hodnoty naměřeny;

iv) informují Komisi každé tři roky o stavu plnění plánu nebo programu;

b) zasílají Komisi každoročně, ale nejpozději devět měsíců od konce každého roku, seznam oblastí a aglomerací podle čl. 8 odst. 1 a 2 a článku 9;

c) zasílají Komisi v rámci zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí podle článku 4 směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí [9], každé tři roky a nejpozději devět měsíců od konce každého tříletého období souhrnné informace o hodnotách naměřených nebo případně vyhodnocených v oblastech a aglomeracích podle článků 8 a 9;

d) informují Komisi o používaných metodách předběžného posouzení kvality ovzduší podle článku 5.

2. Komise zveřejňuje:

a) každoročně seznam oblastí a aglomerací podle čl. 8 odst. 1;

b) každé tři roky zprávu o kvalitě vnějšího ovzduší ve Společenství. Tato zpráva obsahuje souhrnné informace získané prostřednictvím mechanismu výměny informací mezi Komisí a členskými státy.

3. Komise bude při sestavování zprávy podle odst. 2 písm. b) podle potřeby využívat odborné zázemí Evropské agentury pro životní prostředí.

Článek 12

Výbor a funkce výboru

1. Změny nezbytné k přizpůsobení kritérií a metod podle čl. 4 odst. 2, pravidel předávání informací poskytovaných na základě článku 11, jakož i dalších úkolů uvedených v předpisech přijatých podle čl. 4 odst. 3 vědeckotechnickému pokroku se přijímají v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2 tohoto článku.

Uvedené přizpůsobení nesmí přímo ani nepřímo způsobit změnu mezních hodnot ani výstražných prahových hodnot.

2. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 13

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost, co se týče předpisů týkajících se článků 1 až 4 a 12 a příloh I, II, III a IV, a nejpozději ke dni, od něhož se použijí předpisy podle čl. 4 odst. 5, co se týče předpisů týkajících se ostatních článků.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 27. září 1996.

Za Radu

předseda

M. Lowry

[1] Úř. věst. C 216, 6.8.1994, s. 4.

[2] Úř. věst. C 110, 2.5.1995, s. 5.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. června 1995 (Úř. věst. C 166, 3.7.1995, s. 173). Společný postoj Rady ze dne 30. listopadu 1995 (Úř. věst. C 59, 28.2.1996, s. 24) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. května 1996 (Úř. věst. C 166, 10.6.1996, s. 63).

[4] Úř. věst. C 138, 17.5.1993, s. 1.

[5] Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 30. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

[6] Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS.

[7] Úř. věst. L 87, 27.3.1985, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS.

[8] Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 1.

[9] Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SEZNAM LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ, KTERÉ JE NUTNO BRÁT V ÚVAHU PŘI POSUZOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KVALITY VNĚJŠÍHO OVZDUŠÍ

I. Znečišťující látky, které musí být zkoumány v počáteční fázi, včetně znečišťujících látek, na které se vztahují stávající směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší

1. Oxid siřičitý

2. Oxid dusičitý

3. Částice jemné frakce jako např. saze (včetně PM 10)

4. Suspendované částice

5. Olovo

6. Ozon

II. Jiné látky znečišťující ovzduší

7. Benzen

8. Oxid uhelnatý

9. Polycyklické aromatické uhlovodíky

10. Kadmium

11. Arsen

12. Nikl

13. Rtuť

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

FAKTORY ZOHLEDŇOVANÉ PŘI STANOVOVÁNÍ MEZNÍCH HODNOT A VÝSTRAŽNÝCH PRAHOVÝCH HODNOT

Při stanovování mezní hodnoty či případně výstražné prahové hodnoty je možné přihlédnout zejména k faktorům uvedeným v tomto orientačním výčtu:

- stupeň expozice obyvatelstva, a zvláště citlivých podskupin,

- klimatické podmínky,

- citlivost živočichů a rostlin a jejich stanovišť,

- historické dědictví vystavené působení znečišťujících látek,

- ekonomická a technická proveditelnost,

- dálkový přenos znečišťujících látek týkající se i sekundárních znečišťujících látek včetně ozonu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

KRITÉRIA VÝBĚRU LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ, K NIMŽ SE MÁ PŘIHLÍŽET

1. Možnost, závažnost a četnost účinků; co se týče lidského zdraví a životního prostředí jako celku, je třeba brát zvláštní zřetel na nezvratné účinky.

2. Velká rozšířenost a vysoká koncentrace znečišťující látky v ovzduší.

3. Přeměny znečišťujících látek v životním prostředí nebo metabolické změny, neboť tyto změny mohou vést ke vzniku chemikálií s vyšší toxicitou.

4. Přetrvávání znečišťujících látek v životním prostředí, zvláště pokud znečišťující látka není biologicky rozložitelná a může se hromadit v lidském organismu, v životním prostředí nebo v potravinovém řetězci.

5. Účinky znečišťující látky:

- množství obyvatel, biologických zdrojů nebo ekosystémů vystavených působení znečišťující látky,

- existence zvláště citlivých cílových organismů v dané oblasti.

6. Je také možno použít metody hodnocení rizika.

Při výběru znečišťujících látek musí být brána v úvahu příslušná kritéria nebezpečnosti stanovená směrnicí 67/548/EHS [1] a jejími následnými úpravami.

[1] Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1/670. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/632/EHS (Úř. věst. L 338, 10.12.1991, s. 23).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZAHRNUTY DO MÍSTNÍCH, REGIONÁLNÍCH NEBO NÁRODNÍCH PROGRAMŮ ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY VNĚJŠÍHO OVZDUŠÍ

Informace poskytované podle čl. 8 odst. 3

1. Místo překročení mezní hodnoty

- region

- město (mapa)

- měřicí stanice (mapa, zeměpisné souřadnice).

2. Všeobecné informace

- typ oblasti (město, průmyslová nebo venkovská oblast)

- odhadovaná znečištěná plocha (km2) a odhadovaný počet obyvatel vystavených znečištění

- důležité klimatické údaje

- důležité topografické údaje

- dostatečné informace o druhu cílových organismů, které mají být v oblasti chráněny.

3. Odpovědné orgány

Jména a adresy osob odpovědných za vypracování a uplatňování plánů zlepšování kvality vnějšího ovzduší.

4. Povaha a posuzování znečištění

- koncentrace naměřené v předešlých letech (před realizací opatření na zlepšování kvality vnějšího ovzduší)

- koncentrace naměřené od zahájení projektu

- používané metody posuzování.

5. Původ znečištění

- seznam hlavních zdrojů emisí odpovědných za znečištění (mapa)

- celkové množství emisí z těchto zdrojů (tuny/rok)

- informace o znečištění pocházejícím z jiných regionů.

6. Rozbor situace

- podrobnosti o faktorech, které vedly k překročení mezní hodnoty (přenos včetně přeshraničního dálkového přenosu znečišťujících látek, vznik sekundárních znečišťujících látek)

- podrobnosti o možných opatřeních na zlepšení kvality vnějšího ovzduší.

7. Podrobnosti o opatřeních nebo projektech zlepšování kvality vnějšího ovzduší, které existovaly před vstupem této směrnice v platnost

- místní, regionální, národní, mezinárodní opatření

- sledované účinky těchto opatření.

8. Podrobnosti o opatřeních nebo projektech přijatých za účelem snížení znečištění po vstupu této směrnice v platnost

- seznam a popis všech opatření stanovených v projektu

- harmonogram realizace

- očekávané zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná lhůta dosažení uvedených cílů.

9. Podrobnosti o plánovaných nebo dlouhodobě připravovaných opatřeních nebo projektech.

10. Seznam publikací, dokumentů, prací atd., které doplňují informace požadované podle této přílohy.

--------------------------------------------------

Top