21990A0405(01)

Dohoda

mezi Spolkovou republikou Německo a Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a Rakouskou republikou na straně druhé o spolupráci v oblasti hospodaření s vodními zdroji v povodí Dunaje

SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE SI posílit spolupráci v oblasti hospodaření s vodními zdroji, a zejména v oblasti ochrany vodního prostředí a regulace vypouštění odpadních vod,

SNAŽÍCE SE přiměřeným způsobem zohlednit oboustranný zájem smluvních stran v oblasti hospodaření s vodními zdroji,

SNAŽÍCE SE co nejvíce zlepšit kvalitu vody v povodí Dunaje, které tvoří společnou hranici mezi Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo,

SE DOHODLY NA TOMTO:

Článek 1

1. Smluvní strany spolupracují v oblasti vodního hospodářství, a zejména při provádění úkolů vodního hospodářství a provádění právních a správních předpisů v oblasti vodního hospodářství v německém a rakouském povodí Dunaje.

2. Taková spolupráce se uskutečňuje zejména prostřednictvím:

a) výměny zkušeností,

b) výměny informací o předpisech a opatřeních v oblasti vodního hospodářství,

c) výměny odborníků,

d) výměny publikací, předpisů a směrnic,

e) účasti na vědeckých a odborných zasedáních,

f) zpracování projektů na území Spolkové republiky Německo nebo Rakouské republiky, které mohou podstatně ovlivnit patřičné hospodaření s vodními zdroji na území druhého státu,

g) konzultací v rámci Stálého výboru pro oblast vodního hospodářství (článek 7).

3. Tato dohoda se nepoužije na otázky týkající se rybolovu a lodní dopravy; nicméně projednání otázek týkajících se ochrany vodního prostředí před znečišťováním se nevylučuje.

Článek 2

1. Smluvní strany se budou v přiměřené době vzájemně informovat o důležitých projektech na území Spolkové republiky Německo nebo Rakouské republiky nebo o takových projektech, které mohou podstatně ovlivnit patřičné hospodaření s vodními zdroji na území druhého státu.

2. Udržení a dosažení patřičného hospodaření s vodními zdroji ve smyslu této dohody se vztahuje na projekty, které se týkají:

a) ochrany vodního prostředí včetně podzemních vod, a zejména předcházení znečišťování a vypouštění odpadních vod a odpadního tepla;

b) údržby a úpravy vodních toků, které by mohly způsobit odtokové změny, a zejména regulace vodních toků a odtoku a zadržování vody, ochrany proti povodním a ledu a zásahů do vodního toku zařízeními ve vodních tocích nebo podél nich;

c) využívání vodního prostředí včetně podzemních vod, a zejména využívání vodní energie a odklonění a jímání vody;

d) hydrografie.

3. Oznámení podle odstavce 1 se provádí přímo mezi příslušnými orgány a útvary, pokud účinky zůstávají omezeny na rámec jejich pravomoci, nebo prostřednictvím Stálého výboru pro oblast vodního hospodářství.

4. Smluvní strany se navzájem informují o subjektech, které jsou odpovědné za oznamování Stálému výboru pro oblast vodního hospodářství, a o příslušných orgánech a útvarech.

Článek 3

1. Smluvní strany v rámci svých právních systémů přijmou potřebná opatření a zajistí, aby projekty v úsecích vod tvořících hranici neměly podstatný nepříznivý účinek na stav vodních zdrojů na území Spolkové republiky Německo nebo Rakouské republiky. Zahájí konzultace za účelem dosažení vzájemné dohody, pokud jedna ze stran uplatní tyto účinky do tří měsíců od oznámení a předloží vážné důvody.

2. V případě projektů na jiných vodách, které by mohly mít podstatný nepříznivý účinek na stav vodních zdrojů na území jiných států, projednají smluvní strany na žádost dané strany možnosti zamezení takovým účinkům před tím, než se uvedené projekty uskuteční.

Článek 4

1. U projektů na úsecích vod tvořících hranici, které se provádějí na území Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky, rozhodnou příslušné orgány v každém případě o té části práce, která se provádí na jejich území; v této souvislosti koordinují načasování nezbytných postupů a obsah rozhodnutí, která mají být přijata.

2. U projektů na úsecích vod tvořících hranici, které se provádějí pouze na území Spolkové republiky Německo nebo Rakouské republiky, které by však mohly mít nepříznivý účinek na práva a zájmy druhého státu, například pokud jde o vodní soustavu a jakost vody, bude příslušným orgánům druhého státu v přiměřené době umožněno předložit své stanovisko k takovým projektům, zejména k obsahu, podmínkám a závazkům ve veřejném zájmu.

3. Předloží-li jedna ze smluvních stran Stálému výboru pro oblast vodního hospodářství jeden z případů uvedených v odstavci 1 nebo 2, příslušné orgány nesmějí přijmout rozhodnutí, dokud výbor případ neprojedná, kromě případů, kdy by prodlení způsobilo nebezpečnou situaci.

Článek 5

Příslušné orgány provedou kontrolní měření jakosti vody, je-li to účelné společně, v oblastech, kde uvedené vody tvoří nebo překračují hranici mezi Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou.

Článek 6

Příslušné orgány sladí své poplachové, zásahové a varovné plány na odvrácení nebezpečí povodní a ledu, na následná opatření po nehodách se škodlivými látkami a pro případ kritického stavu vodního prostředí a případně i vypracují harmonizované směrnice.

Článek 7

1. Zřizuje se Stálý výbor pro oblast vodního hospodářství. Jeho úkolem je napomáhat řešení otázek vzniklých používáním této dohody prostřednictvím vzájemných konzultací. Za tímto účelem může adresovat smluvním stranám po dohodě vypracovaná doporučení.

2. Složení, postupy a pravomoci výše uvedeného stálého výboru se řídí statutem uvedeným v příloze 1, která je nedílnou součástí této dohody.

3. Doporučení na základě třetí věty odstavce 1 se mohou týkat zejména:

a) minimálních požadavků týkajících se vypouštění odpadů do vodního prostředí,

b) opatření na zlepšení kritického stavu vodního prostředí způsobeného vlivy přicházejícími z území Spolkové republiky Německo nebo Rakouské republiky, pokud takové vlivy zasahují na území druhého státu,

c) jiných vhodných opatření na ochranu vodního prostředí, zejména opatření, jejichž cílem je zlepšení jakosti vody,

d) rozborů a metod stanovování typu a rozsahu znečištění vodního prostředí a vyhodnocení výsledků rozborů.

Článek 8

Tato dohoda se použije na územích, na kterých se použije Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, a to za podmínek stanovených v této Smlouvě na jedné straně a na území Rakouské republiky na straně druhé.

Článek 9

1. Spory mezi Spolkovou republikou Německo a/nebo Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a Rakouskou republikou na straně druhé, týkající se výkladu nebo použití této dohody, se řeší diplomatickými prostředky.

2. Pokud spor nelze vyřešit tímto způsobem, na žádost kterékoli ze smluvních stran se předloží rozhodčímu soudu.

3. Rozhodčí soud se zřizuje pro každý jednotlivý případ a každá strana sporu jmenuje jednoho člena. Pokud jsou ve sporu s Rakouskou republikou zároveň Spolková republika Německo a Evropské hospodářské společenství, Rakouská republika jmenuje dva členy. Členové soudu se dohodnou na státním příslušníku státu, který není stranou sporu, jako na předsedovi soudu, kterého jmenují strany sporu. Členové jsou jmenováni do dvou měsíců a předseda do tří měsíců ode dne, kdy jedna ze stran sporu oznámí druhé straně, že má v úmyslu předložit spor rozhodčímu soudu.

4. Pokud nejsou dodrženy lhůty uvedené v odstavci 3, může kterákoli ze stran sporu, neexistuje-li jiná dohoda, požádat předsedu Evropského soudu pro lidská práva, aby provedl nezbytná jmenování. Je-li předseda státním příslušníkem některé ze stran sporu nebo brání-li mu v konání jakékoli jiné důvody, provede jmenování místopředseda. Je-li místopředseda také státním příslušníkem některé ze stran sporu nebo brání-li mu v konání jakékoli jiné důvody, provede jmenování následující nejstarší člen soudního dvora, který není státním příslušníkem žádné ze stran sporu a kterému nebrání v konání žádné důvody.

5. Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů svých členů na základě dohody mezi smluvními stranami a na základě pravidel mezinárodního práva. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Každá strana sporu nese náklady na rozhodce, kterého jmenovala, a na své zastoupení v řízení před rozhodčím soudem; náklady na předsedu a ostatní náklady nesou strany sporu rovným dílem. Pro ostatní záležitosti stanoví rozhodčí soud svůj vlastní jednací řád.

Článek 10

1. Touto dohodou nejsou dotčeny stávající úmluvy a dohody.

2. Stálý výbor pro oblast vodního hospodářství neprodleně posoudí, do jaké míry je nutno změnit, doplnit nebo zrušit úmluvy a dohody podle odstavce 1 z hlediska jejich obsahu nebo z jiných důvodů; vypracuje doporučení na jejich změnu nebo zrušení a na uzavření nových úmluv nebo dohod.

3. Závěrečný protokol v příloze 2 je nedílnou součástí této dohody.

Článek 11

Tato dohoda se použije také pro spolkovou zemi Berlín, pokud vláda Spolkové republiky Německo nepředá rakouské spolkové vládě do tří měsíců od vstupu této dohody v platnost protikladné prohlášení.

Článek 12

1. Tato dohoda musí být ratifikována Spolkovou republikou Německo, Evropským hospodářským společenstvím a Rakouskou republikou; ratifikační listiny budou co nejdříve vyměněny ve Vídni.

2. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce po měsíci, ve kterém byly listiny vyměněny.

3. Po pěti letech ode dne vstupu v platnost může Spolková republika Německo, Evropské hospodářské společenství nebo Rakouská republika kdykoli písemnou nebo diplomatickou cestou dohodu vypovědět při dodržení šestiměsíční lhůty do konce roku.

4. Vypovězení jednou ze smluvních stran znamená, že dohoda přestává platit.

V Řezně dne 1. prosince 1987 ve třech stejnopisech v německém jazyce.

Za Spolkovou republiku Německo

Za Rakouskou republiku

Za Evropské hospodářské společenství

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

STATUT

Stálého výboru pro oblast vodního hospodářství

Článek 1

Delegace Spolkové republiky Německo a Evropského hospodářského společenství ve Stálém výboru pro oblast vodního hospodářství (dále jen "stálý výbor") sestává z devíti členů; delegace Rakouské republiky ve Stálém výboru sestává z šesti členů. Spolková republika Německo a Evropské hospodářské společenství na jedné straně a Rakouská republika na straně druhé jmenují člena svých delegací, který bude jejich vedoucím. Jmenují zároveň zástupce členů svých delegací. Každá delegace má jeden hlas.

Článek 2

1. Stálý výbor zasedá nejméně jednou ročně, a je-li to nutné nebo v naléhavých případech, do dvou měsíců od žádosti vedoucího delegace.

2. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, stálý výbor zasedá střídavě na území Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky.

3. Zasedání svolává vedoucí delegace smluvní strany, na jejímž území se zasedání má konat, po dohodě s vedoucím druhé delegace.

Článek 3

1. Každá z delegací je oprávněna se obrátit na odborníky.

2. Stálý výbor může pověřit odborníky provedením specifických úkolů.

Článek 4

1. Každá delegace nese své vlastní náklady a náklady na své odborníky.

2. Pokud se stálý výbor obrátí na odborníky, nese Spolková republika Německo a Evropské hospodářské společenství na jedné straně a Rakouská republika na straně druhé každý polovinu nákladů.

Článek 5

Stálý výbor vypracuje svůj jednací řád.

Článek 6

V případě potřeby stálý výbor může zřídit podvýbory pro určité úseky vod nebo jejich části a pro určité oblasti. Takové podvýbory se sestaví na základě parity. Podvýbory informují stálý výbor o svých činnostech.

Článek 7

Pracovním jazykem stálého výboru je němčina.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL

1. Ustanovení čl. 10 odst. 1 dohody o spolupráci v oblasti hospodaření s vodními zdroji v povodí Dunaje se vztahuje zejména na:

a) úmluvu mezi zemskou vládou svobodného státu Bavorsko a spolkovou vládou Rakouské republiky o vypouštění odpadů v oblastech Risbach, Duerrach a Walchen ze dne 16. října 1950,

b) dohodu mezi spolkovou vládou Rakouské republiky a zemskou vládou svobodného státu Bavorsko o Österreichisch-Bayerische Kraftwerk Aktiengesellschaft ze dne 16. října 1950,

c) dohodu mezi vládami Spolkové republiky Německo, svobodného státu Bavorsko a Rakouské republiky o Donaukraftwerk Jochenstein Großaktiengesellschaft ze dne 13. února 1952,

d) dohodu mezi spolkovou vládou Rakouské republiky a zemskou vládou svobodného státu Bavorsko o využívání vodní energie řeky Saalach ze dne 14. srpna 1959 a

e) výměnu nót mezi spolkovou vládou Rakouské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o čerpání vody z řeky Lech do oblasti Mohanu ze dne 26. ledna 1923, jejíž opětovné používání bylo potvrzeno s účinností ode dne 1. května 1952.

2. Verbální nótou ze dne 1. února 1971 předalo velvyslanectví Spolkové republiky Německo ve Vídni spolkové vládě Rakouské republiky studii nejvyššího stavebního úřadu ministerstva vnitra svobodného státu Bavorsko o čerpání vody z Altmühlu a Dunaje do oblasti Regnitz-Main, která je v souladu s výměnou nót z roku 1923 (viz odst. 1 písm. e) výše). Bylo dohodnuto, že čl. 3 odst. 2 dohody o spolupráci v oblasti hospodaření s vodními zdroji v povodí Dunaje se použije ke změnám projektu popsaného v této studii, které mohou mít podstatné negativní účinky na rakouském území.

PROHLÁŠENÍ

Spolkové republiky Německo a Evropského hospodářského společenství o dohodě o spolupráci v oblasti hospodaření s vodními zdroji v povodí Dunaje mezi Spolkovou republikou Německo a Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a Rakouskou republikou na straně druhé

Současný rozsah pravomoci Evropského hospodářského společenství v oblasti, na kterou se vztahuje dohoda, je určen právními předpisy Evropského hospodářského společenství uvedenými v příloze tohoto prohlášení. Veškeré změny rozsahu pravomoci sdělí Spolková republika Německo a Evropské hospodářské společenství společně písemně Rakouské republice diplomatickou cestou.

V Řezně dne 1. prosince 1987.

Za Spolkovou republiku Německo

Za Evropské hospodářské společenství

--------------------------------------------------

Příloha

Opatření přijatá Radou Evropských společenství v oblasti vodního hospodářství

1. Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 26)

2. Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupání (Úř. věst. L 31, 5.2.1976, s. 1)

3. Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství (Úř. věst. L 129, 18.5.1976, s. 23)

4. Rozhodnutí Rady č. 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství (Úř. věst. L 334, 24.12.1977, s. 29)

5. Směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého (Úř. věst. L 54, 25.2.1978, s. 19)

6. Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 1)

7. Směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44)

8. Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43)

9. Směrnice Rady 80/778/EHS ze dne 15. července 1980 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 11)

10. Směrnice Rady 82/176/EHS ze dne 22. března 1982 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů (Úř. věst. L 81, 27.3.1982, s. 29)

11. Směrnice Rady 82/883/EHS ze dne 3. prosince 1982 o postupech monitorování životního prostředí ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslu oxidu titaničitého a dozoru nad ním (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 1)

12. Směrnice Rady 83/513/EHS ze dne 26. září 1983 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia (Úř. věst. L 291, 24.10.1983, s. 1)

13. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z jiných průmyslových oborů, než je elektrolýza alkalických chloridů (Úř. věst. L 74, 17.3.1984, s. 49)

14. Směrnice Rady 84/491/EHS ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu (Úř. věst. L 274, 17.10.1984, s. 11)

15. Směrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 16)

--------------------------------------------------