EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02023R2053-20240408

Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 ze dne 13. září 2023, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2053/2024-04-08

Je možné, že toto konsolidované znění neobsahuje tyto změny:

Pozměňující akt Druh změny Týká se podcelku Datum nabytí účinku
32024R1389 Pozměněno článek 17 odstavec 4a 23/05/2024

02023R2053 — CS — 08.04.2024 — 001.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2053

ze dne 13. září 2023,

kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

(Úř. věst. L 238 27.9.2023, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/897 ze dne 13. března 2024,

  L 897

1

19.3.2024




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2053

ze dne 13. září 2023,

kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627



KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“ nebo „komise ICCAT“).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a) 

rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:

i) 

loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy a

ii) 

překládají nebo převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;

b) 

hospodářství v Unii;

c) 

rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;

d) 

plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.

Článek 3

Cíl

Cílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.

Článek 4

Vztah k jiným aktům Unie

Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, toho nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:

1) 

nařízení (ES) č. 1224/2009;

2) 

nařízení (ES) č. 1005/2008;

3) 

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ( 1 );

4) 

nařízení (EU) 2017/2107;

5) 

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ( 2 ).

▼M1

Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„ICCAT“ Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;

2) 

„Stálým výborem pro výzkum a statistiku“ Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;

3) 

„úmluvou“ Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;

4) 

„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast stanovená v článku I úmluvy;

5) 

„smluvní stranou úmluvy“ smluvní strana úmluvy a spolupracující strana, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;

6) 

„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

7) 

„členským státem hospodářství“ nebo „členským státem odpovědným za hospodářství“ členský stát, v jehož pravomoci se hospodářství nachází;

8) 

„členským státem vlajky“ členský stát, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje;

9) 

„členským státem lapadla“ nebo „členským státem odpovědným za lapadlo“ členské státy, v jejichž pravomoci se lapadlo nachází;

10) 

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky, přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

11) 

„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

12) 

„vlečným plavidlem“ jakékoli plavidlo používané k vlečení klecí s živým tuňákem obecným;

13) 

„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

14) 

„podpůrným plavidlem“ jakékoli rybářské plavidlo jiné než plavidlo provádějící odlov, zpracovatelské plavidlo, vlečné plavidlo, plavidlo zapojené do překládky, přepravní plavidlo vybavené pro přepravu produktů z tuňáka nebo pomocné plavidlo, které je oprávněno provozovat rybolov tuňáka obecného za účelem plnění podpůrných úkolů;

15) 

„pomocným plavidlem“ jakékoli plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní nebo chovné klece, plavidla s košelkovými nevody nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;

16) 

„plavidlem provádějícím drobný pobřežní rybolov“ plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:

a) 

celková délka nepřesahuje 12 metrů;

b) 

plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;

c) 

délka rybářských výjezdů je kratší 24 hodin;

d) 

maximální počet členů posádky je stanoven na čtyři osoby;

e) 

plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;

17) 

„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

18) 

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

19) 

„košelkovým nevodem“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

20) 

„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;

21) 

„skupinou lovných zařízení“ skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;

22) 

„intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla sloužící k měření intenzity rybolovných operací; toto měření se u různých lovných zařízení liší; u rybolovu za použití dlouhé lovné šňůry se měří na základě počtu háčků nebo počtu háčků vynásobeného počtem hodin; u plavidel lovících košelkovými nevody se měří podle dnů ve člunu (doba trvání rybolovu a doba vyhledávání);

23) 

„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

24) 

„dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného;

25) 

„elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;

26) 

„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného z košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;

27) 

„živým tuňákem obecným“ tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení, umísťován do klecí, chován a nakonec vyloven nebo vypuštěn;

28) 

„výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;

29) 

„lapadlem“ upevněné zařízení ukotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;

30) 

„umístěním do klece“ přemístění živého tuňáka obecného v hospodářstvích a jeho následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;

31) 

„kontrolním umístěním do klece“ opakování operace umístění do klece prováděné na žádost kontrolních orgánů za účelem ověření počtu nebo průměrné hmotnosti ryb umístěných do klece;

32) 

„chovem“ nebo „výkrmem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a jeho následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;

33) 

„hospodářstvím“ mořská oblast na jednom nebo více místech, z nichž všechny jsou jasně vymezeny zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu, která se používá pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného do lapadel nebo plavidly lovícími košelkovými nevody;

34) 

„kapacitou vysazení do chovu“ maximální množství volně žijícího tuňáka obecného v tunách, které může hospodářství během rybolovné sezóny umístit do klece;

35) 

„přemístěním“ přemístění:

a) 

živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;

b) 

živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;

c) 

živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;

d) 

klece obsahující živého tuňáka obecného z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

e) 

živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v tomtéž hospodářství (přemístění v rámci hospodářství);

f) 

živého tuňáka obecného z chovné klece do přepravní klece;

36) 

„kontrolním přemístěním“ opakování jakéhokoli přemístění prováděného na žádost kontrolních orgánů;

37) 

„přemístěním mezi hospodářstvími“ přemístění živého tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství, které sestává ze dvou fází, přemístění z klece předávajícího hospodářství do přepravní klece a přemístění z přepravní klece do klece přijímajícího hospodářství;

38) 

„prvním přemístěním“ přemístění živého tuňáka obecného z košelkového nevodu nebo lapadla do přepravní klece;

39) 

„dalším přemístěním“ jakékoli přemístění, které se provádí po prvním přemístění a před umístěním do klecí v cílovém hospodářství, jako je rozdělení nebo sloučení obsahu dvou přepravních klecí, s výjimkou dobrovolných nebo kontrolních přemístění;

40) 

„dobrovolným přemístěním“ opakování jakéhokoli přemístění, které dobrovolně provede předávající hospodářský subjekt;

41) 

„kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontrol podle tohoto nařízení;

42) 

„stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb;

43) 

„předávajícím hospodářským subjektem“ velitel nebo zástupce velitele plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla, nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla nebo jeho zástupce, z něhož, s výjimkou případů dobrovolného a kontrolního přemístění, přemístění začíná;

44) 

„členským státem předávajícího hospodářského subjektu“ členský stát, do jehož pravomoci spadá předávající hospodářské subjekt.

▼B

KAPITOLA II

Opatření související s řízením

Článek 6

Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu

1.  
Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov o celkové délce přesahující 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.
2.  
Pokud je individuální kvóta plavidla provádějícího odlov považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.
3.  
Pronájem plavidel není pro rybolov tuňáka obecného povolen.

Článek 7

Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku

▼M1

1.  
Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z odlovů předchozích let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi. Tento režim musí být nedílnou součástí ročního plánu sledování, kontroly a inspekce daného členského státu podle článku 14 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená podle článků 56c, 56d a 61.

▼B

2.  

Je-li povoleno převádění podle odstavce 1, použije se tato úprava:

a) 

členské státy odpovědné za hospodářství každý rok do 25. května vyplní a předloží Komisi každoroční prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které musí obsahovat tyto údaje:

i) 

množství (vyjádřené v kg) a počet ryb, jež mají být převedeny do dalšího roku,

ii) 

rok úlovku,

iii) 

průměrnou hmotnost,

iv) 

členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy,

v) 

odkazy na dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,

vi) 

název a číslo ICCAT hospodářství,

vii) 

číslo klece a

viii) 

informace o vyloveném množství (vyjádřené v kg) po ukončení výlovu;

b) 

množství tuňáka obecného převedené do dalšího roku v souladu s odstavcem 1 je umístěno v oddělených klecích nebo oddělené řadě klecí v hospodářství podle roku výlovu.

3.  
Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří byli hromadně vyloveni v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.
4.  
Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

▼M1

Článek 8

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku

1.  
Automatické převádění nevyužité kvóty do dalšího roku není povoleno.
2.  
Členský stát může požádat o převod nejvýše 5 % své roční kvóty do následujícího roku. Dotčený členský stát zahrne tuto žádost do svého ročního plánu rybolovu a ročního plánu řízení kapacity rybolovu, které mají být zahrnuty do unijního plánu rybolovu a řízení kapacity rybolovu, který schvaluje ICCAT.

▼B

Článek 9

Převody kvót

▼M1

1.  
Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a smluvními stranami úmluvy. Komise oznámí sekretariátu ICCAT množství dotčených kvót před jejich převodem.

▼B

2.  
Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.

Článek 10

Odpočty kvót v případě přečerpání

Pokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 11

Roční plány rybolovu

1.  

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:

a) 

kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;

b) 

tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;

c) 

opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;

d) 

období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;

e) 

informace o určených přístavech;

f) 

pravidla pro vedlejší úlovky a

g) 

počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž celková délka přesahuje 24 metrů, a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

2.  
Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, přidělí těmto plavidlům zvláštní sektorové kvóty a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.
3.  
Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Uvedené sektorové kvóty se zahrnou do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání uvedených kvót.
4.  
Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.
5.  
Jakoukoli změnu ročního plánu rybolovu předloží dotčený členský stát Komisi, a to nejpozději tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise předá informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejpozději jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.

Článek 12

Přidělování rybolovných práv

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a usilují rovněž o spravedlivé rozdělení vnitrostátních kvót mezi různé části loďstva se zvláštním zohledněním tradičního a drobného rybolovu a o poskytnutí pobídek rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

Článek 13

Roční plány řízení rybolovné kapacity

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu daný členský stát upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Daný členský stát upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou vymezeny v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.

▼M1

Článek 14

Roční plán sledování, kontroly a inspekcí

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán sledování, kontroly a inspekcí s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Každý členský stát předloží svůj příslušný plán Komisi. Každý členský stát vypracuje svůj plán v souladu s:

a) 

cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b) 

vnitrostátním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného zavedenými podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009 do 31. prosince 2025 a po tomto datu v souladu s vnitrostátním kontrolním programem zavedeným podle článku 93a uvedeného nařízení.

▼B

Článek 15

Roční plány řízení chovu

1.  
Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.
2.  
V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.

▼M1

3.  
Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, jak je zapsána v evidenci ICCAT pro hospodářství oprávněná k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným („evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného“) či povolena a oznámena ICCAT v roce 2018.

▼B

4.  
Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.
5.  
Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo více svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.

▼M1

6.  
Dokud sekretariát ICCAT nevyvine funkci pro získávání údajů v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného a dokud tato funkce nebude k dispozici, členské státy hlásí statistiky o ročním množství ryb umístěných do klecí (míra vysazení ulovených volně žijících ryb), výlovu a vývozu Komisi, která údaje předá sekretariátu ICCAT.
7.  
V případě potřeby předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu, které budou předány sekretariátu ICCAT do 1. června každého roku.

▼B

Článek 16

Předávání ročních plánů

1.  

Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:

a) 

roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;

b) 

roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;

▼M1

c) 

roční plán sledování, kontroly a inspekcí, vypracovaný v souladu s článkem 14 a;

▼B

d) 

roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.

2.  
Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise roční plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.
3.  
V případě, že členský stát nepředloží Komisi plán uvedený v odstavci 1 ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise vynasnaží zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené ve zmíněném odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, nebo obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a vynasnaží se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do ročního plánu Unie nebo do změn ročního plánu Unie, a to za předpokladu, že uvedené revidované plány jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.

KAPITOLA III

Technická opatření

Článek 17

Rybolovná období

1.  
Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje každoročně od 26. května do 1. července.
2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovné oblasti FAO 37.3.1 a 37.3.2) každoročně od 15. května do 1. července.
3.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu každoročně od 26. května do 15. července.

▼M1

4.  
Odchylně od odstavců 1, 2 a 3, brání-li rybolovným činnostem povětrnostní podmínky, mohou členské státy rozhodnout, že rybolovná období uvedená v těchto odstavcích se prodlouží o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o deset dnů.
5.  
Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května každého roku, s výjimkou oblasti vymezené západně od 10° z. d. a severně od 42° s. š.

▼B

6.  
Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Článek 18

Povinnost vykládky

Tato kapitola se použije, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.

Článek 19

Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů

1.  
Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm, a to včetně tuňáka obecného pocházejícího z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu.
2.  

Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:

a) 

lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;

b) 

lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr a

c) 

lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.

3.  
Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.
4.  
Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedena v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 26.
5.  
Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty dotčeného členského státu.

Článek 20

Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

1.  
Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.
2.  
Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.
3.  
Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.
4.  
Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.

Článek 21

Vedlejší úlovky

1.  
Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.
2.  
Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet jedinců. Výpočet vyjádřený jako počet jedinců se použije pouze pro populace tuňáka a tuňákovité řízené komisí ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.
3.  
Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.
4.  
Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.
5.  
Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.
6.  
Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

▼M1

Článek 21a

Zákaz uchovávání tuňáka obecného na palubě podpůrných plavidel

Podpůrná plavidla nesmějí uchovávat na palubě ani přepravovat tuňáka obecného.

▼B

Článek 22

Používání leteckých prostředků

Používání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.

KAPITOLA IV

Rekreační rybolov

Článek 23

Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov

▼M1

1.  
Členské státy mohou případně přidělit zvláštní kvótu na rekreační rybolov. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.

▼B

2.  
Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.

Článek 24

Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov

▼M1

1.  

Členské státy, které mají přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, regulují tento rybolov tím, že vydávají plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam plavidel, jimž bylo oprávnění k rybolovu tuňáka obecného uděleno. Uvedený seznam předá Komise elektronickou cestou ICCAT. Uvedený seznam obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:

a) 

název plavidla;

b) 

registrační číslo;

c) 

(případně) číslo v evidenci ICCAT;

d) 

(případně) dřívější název;

e) 

jména a adresy majitelů a provozovatelů.

▼B

2.  
V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.
3.  
Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.

▼M1

4.  
Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích včetně hmotnosti každého tuňáka obecného uloveného při rekreačním rybolovu a každoročně do 30. června sdělí Komisi údaje za předchozí rok. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

▼B

5.  
Každý členský stát přijme opatření nezbytná pro to, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.

Článek 25

Odlov, označení a vypuštění

1.  
Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severovýchodním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného za účelem „odlovu, označení a vypuštění“, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.
2.  
Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti „odlovu, označení a vypuštění“ podle odstavce 1.
3.  

Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem „odlovu, označení a vypuštění“, musí:

a) 

předložit popis těchto činností a použitelných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;

b) 

pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;

c) 

zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců a

d) 

do 30. června předložit Komisi výroční zprávu o prováděných vědeckých činnostech. Komise předá zprávu sekretariátu ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.

4.  
Každý tuňák obecný, který během činností „odlovu, označení a vypuštění“ uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.

KAPITOLA V

Kontrolní opatření

Oddíl 1

Seznamy a evidence plavidel a lapadel

Článek 26

Seznamy a evidence plavidel

▼M1

1.  

Každý rok, jeden měsíc před začátkem období platnosti oprávnění k rybolovu, předloží členské státy Komisi tyto seznamy plavidel:

a) 

seznam všech plavidel provádějících odlov, která aktivně loví tuňáka obecného a

b) 

seznam všech ostatních plavidel provádějících činnosti související s tuňákem obecným, kromě plavidel provádějících odlov.

Každý seznam plavidel musí obsahovat tyto informace:

a) 

název a registrační číslo plavidla;

b) 

specifikaci typu plavidla rozlišující alespoň mezi plavidly provádějícími odlov, vlečnými plavidly, pomocnými plavidly, podpůrnými plavidly a zpracovatelskými plavidly;

c) 

délku a hrubou registrovanou prostornost (GRT) nebo, je-li to možné, hrubou prostornost (GT);

d) 

číslo IMO (v příslušných případech):

e) 

(případně) použité lovné zařízení;

f) 

(případně) předchozí vlajku;

g) 

(případně) dřívější název;

h) 

(případně) dřívější podrobné údaje o výmazu z jiných rejstříků;

i) 

(případně) mezinárodní rádiovou volací značku;

j) 

jména a adresy majitelů a provozovatelů; a

k) 

období, v němž je povoleno lovit, provádět činnosti související s tuňákem obecným a přepravovat tuňáka obecného pro účely chovu.

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů nebo větších, která jsou oprávněna provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.

▼B

2.  
Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.
3.  
Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218. ( 3 )
4.  
Komise neuzná žádné zpětné předložení seznamů uvedených v odstavci 1.

▼M1

5.  

Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a informací uvedených v odstavcích 1 a 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát neprodleně uvědomí Komisi a poskytne:

a) 

úplné údaje o rybářském plavidle nebo plavidlech, jímž (jimiž) má být toto plavidlo nahrazeno, a

b) 

úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

▼B

6.  
Komise v případě potřeby upraví během roku informace o plavidlech podle odstavce 1tohoto článku tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 27

Oprávnění k rybolovu pro plavidla

1.  
Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů uvedených v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením.
2.  
Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.
3.  
Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu vyčerpána, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Článek 28

Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného

▼M1

1.  
Každý členský stát předá Komisi elektronickou cestou jako součást svého plánu rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Tento seznam obsahuje název a registrační číslo lapadel a zeměpisné souřadnice polygonu lapadel. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.

▼B

2.  
Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a musí být ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením.
3.  
Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.
4.  
Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.

▼M1

5.  
Členské státy neprodleně oznámí Komisi jakékoli doplnění, odstranění a změny v jejich seznamu lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného. Komise neprodleně předá tyto nové údaje sekretariátu ICCAT.

Článek 28a

Seznamy a evidence hospodářství

1.  

Každý členský stát předá Komisi elektronickou cestou jako součást svého plánu rybolovu seznam hospodářství oprávněných k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Tento seznam obsahuje tyto informace:

a) 

název hospodářství;

b) 

registrační číslo;

c) 

jména a adresy majitelů a provozovatelů;

d) 

kapacitu vysazení do chovu a celkovou kapacitu chovu přidělené každému hospodářství;

e) 

zeměpisné souřadnice oblastí schválených pro chov; a

f) 

status hospodářství (aktivní nebo neaktivní).

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená hospodářství mohla být zanesena do evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného.

2.  
Hospodářství, která nejsou zanesena do evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.
3.  
Žádné chovné činnosti, včetně krmení pro účely výkrmu nebo odlovu, se nepovolují mimo zeměpisné souřadnice schválené pro chovné činnosti.
4.  
Členské státy neprodleně oznámí Komisi jakékoli doplnění, odstranění a změny ve svých seznamech hospodářství. Komise neprodleně předá tyto nové údaje sekretariátu ICCAT.
5.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že žádný tuňák obecný nebude umístěn do hospodářství, které není uvedeno v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného, a že tato hospodářství nebudou přijímat tuňáka obecného z plavidel, která nejsou zanesena v evidenci plavidel ICCAT. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zákazu jakýchkoli činností v hospodářstvích, která nejsou zapsána v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného.

▼B

Článek 29

Údaje o rybolovných operacích

1.  

Každoročně do 15. července předloží každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Tyto informace zahrnují:

a) 

název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;

b) 

dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;

c) 

celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;

d) 

celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři za celou dobu platnosti oprávnění, a

e) 

celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).

2.  

Členské státy předloží Komisi následující informace o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek:

a) 

název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a

b) 

celkové úlovky tuňáka obecného.

3.  
Členské státy sdělí Komisi veškeré informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.

Článek 30

Společné rybolovné operace

1.  
Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.
2.  
Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.
3.  
Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.
4.  

Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:

a) 

doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;

b) 

totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;

c) 

kvóty jednotlivých plavidel;

d) 

klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla a

e) 

informace o cílových hospodářstvích.

5.  
Nejpozději deset dnů před zahájením společné rybolovné operace předloží každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a členskému státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace nejpozději pět dnů před zahájením rybolovné operace.
6.  
V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Oddíl 2

Záznamy o úlovcích

Článek 31

Požadavky na vedení záznamů

1.  
Velitelé plavidel Unie provádějících odlov vedou lodní deník rybolovu o svých činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.
2.  
Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají činnosti těchto plavidel v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.

Článek 32

Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel

1.  
Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.
2.  
Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy o úlovcích podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.
3.  
Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které zasílají svým členským státům vlajky vždy do 48 hodin během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.
4.  
Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 do úterý 12:00 GMT za předchozí týden končící v neděli.

Oddíl 3

Vykládky a překládky

Článek 33

Určené přístavy

1.  
Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.
2.  

Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a) 

stanovené doby vykládky a překládky;

b) 

stanovená místa vykládky a překládky a

c) 

stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.

3.  
Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je tato přeprava provedena za přítomnosti kontrolního orgánu.

▼M1

4.  
Tento článek se použije, aniž je dotčeno právo přístupu do přístavu podle mezinárodního práva, pokud jde o rybářská plavidla v nouzi nebo v případě vyšší moci.

▼B

Článek 34

Předchozí oznámení vykládky

1.  
Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.

▼M1

2.  

Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, včetně zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu jejich vlajky nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:

a) 

předpokládané datum a čas připlutí;

b) 

odhadované množství tuňáka obecného na palubě;

c) 

informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven.

▼B

3.  
Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.
4.  
Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.

▼M1

5.  
Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu sledování, kontrol a inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.

▼B

6.  
Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla Unie provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl uloven. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin od ukončení vykládky.

Článek 35

Překládky

1.  
Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.
2.  
Aniž jsou dotčeny čl. 52 odst. 2 a 3 a články 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.
3.  
Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo zástupce velitele poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných podle přílohy V.
4.  
Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.

▼M1

5.  
Velitelé rybářských plavidel Unie zapojených do překládky nebo jejich zástupci vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům svého členského státu vlajky nejpozději do 5 dnů od data překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku nebo jejich zástupci vyplní prohlášení ICCAT o překládce ve formátu stanoveném v příloze V. Prohlášení o překládce je propojeno s elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.

▼B

6.  
Členský stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.
7.  
Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.

Oddíl 4

Oznamovací povinnosti

▼M1

Článek 36

Zprávy o úlovcích předkládané členskými státy

Každý členský stát předkládá Komisi každé dva týdny zprávy o svých úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech a plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení. Komise neprodleně předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

▼B

Článek 37

Informace o vyčerpání kvóty

1.  
Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.
2.  
Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.
3.  
Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.

Oddíl 5

Program pozorovatelů

Článek 38

Program vnitrostátních pozorovatelů

1.  

Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na rybářských plavidlech a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:

a) 

na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 metrů);

b) 

na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 metrů);

c) 

na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 metrů);

d) 

na 100 % svých vlečných plavidel;

e) 

u 100 % výlovů z lapadel.

Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.

▼M1

2.  
Odchylně od odstavce 1 jsou při vypouštění tuňáka z hospodářství na vlečných plavidlech přítomni pouze regionální pozorovatelé ICCAT, jak uvádí článek 39.
3.  
Povinnosti, odpovědnost a úkoly vnitrostátních pozorovatelů jsou stanoveny v příloze VIII.

▼B

4.  
Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi. Komise předá tyto údaje a informace Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.

▼M1

5.  

Pro účely tohoto článku členské státy zajistí:

a) 

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě rybolovu a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

b) 

obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c) 

aby pozorovatelé byli před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;

d) 

aby pozorovatelé před zahájením svého nasazení obdrželi seznam kontaktů v rámci příslušného orgánu členského státu, kam mají hlásit své připomínky;

e) 

v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy;

f) 

aby velitelé rybářských plavidel nebo provozovatelé lapadel umožnili pozorovatelům přístup k elektronickým komunikačním prostředkům na palubě rybářských plavidel nebo v lapadlech.

▼B

Článek 39

Program regionálních pozorovatelů ICCAT

1.  
Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.
2.  

Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:

a) 

na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;

b) 

během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;

c) 

během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;

▼M1

d) 

při každém přemísťování z jedné klece v hospodářství do přepravních klecí, které jsou poté odtaženy do jiného hospodářství;

▼B

e) 

během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;

f) 

během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství a

g) 

během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.

▼M1

2a  
Odchylně od odstavce 1 může příslušný členský stát povolit výlov z hospodářství do 1 000 kg denně a do maximálního množství 50 tun na hospodářství ročně za účelem zásobování trhu čerstvým tuňákem obecným za předpokladu, že pověřený inspektor členského státu z členského státu hospodářství je přítomen na místě při 100 % těchto výlovů a kontroluje celou operaci. Tento pověřený inspektor členského státu rovněž potvrdí vylovená množství v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V tomto případě se podpis regionálního pozorovatele ICCAT v oddíle elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného týkajícím se informací o výlovu nevyžaduje.

▼B

3.  
Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.

▼M1

4.  
Členské státy zajistí, aby byl pro každé hospodářství po celou dobu umísťování do klecí a výlovu přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případě vyšší moci a po potvrzení okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem hospodářství, nebo pokud sousedící hospodářství, která jsou oprávněna a kontrolována stejným členským státem hospodářství, působí společně jako jeden celek, může více hospodářství sdílet regionálního pozorovatele ICCAT, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů regionálního pozorovatele ICCAT, a po potvrzení členským státem hospodářství.
4a.  
Odchylně od odstavce 4 může být v případě přemístění mezi dvěma různými hospodářstvími spadajícími do pravomoci téhož členského státu přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT, který se bude zabývat celým procesem včetně přemístění ryb do vlečné přepravní klece, odtažení ryb z předávajícího hospodářství do cílového hospodářství a umístění ryb do klecí v cílovém hospodářství. V takovém případě nasadí předávající hospodářství regionálního pozorovatele ICCAT a náklady se rozdělí mezi předávající hospodářství a cílové hospodářství, pokud provozovatelé těchto hospodářství nestanoví jinak.

▼B

5.  

Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

a) 

sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;

b) 

podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jejich vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních ICCAT o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;

c) 

vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

▼M1

6.  
Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům ICCAT v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je nijak nepatřičně neovlivňují.
7.  
Povinnosti, odpovědnost a úkoly regionálních pozorovatelů ICCAT jsou stanoveny v příloze VIII.

▼B

Oddíl 6

Přemístění

Článek 40

Oprávnění k přemístění

▼M1

1.  

Před zahájením přemístění, včetně dobrovolného přemístění, zašle předávající hospodářský subjekt členskému státu vlajky, hospodářství nebo lapadla předchozí oznámení o přemístění, v němž uvede:

a) 

počet jedinců a odhadovanou hmotnost tuňáka obecného, který má být přemístěn;

b) 

název a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, hospodářství nebo lapadla;

c) 

datum a místo úlovku;

d) 

datum a předpokládaný čas přemístění;

e) 

odhadované místo (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a čísla předávajících a přijímajících klecí;

f) 

název a číslo ICCAT cílového hospodářství;

g) 

název a číslo ICCAT předávajícího hospodářství v případě přemístění z chovné klece do přepravní klece;

h) 

čísla obou chovných klecí a všech použitých přepravních klecí v případě přemístění v rámci hospodářství.

▼M1 —————

▼M1

3.  
Všem klecím používaným při přemísťování a související přepravě živého tuňáka obecného se přidělí jedinečné identifikační číslo podle článku 45c.

▼B

4.  
Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.

▼M1

5.  
Členský stát uvedený v odstavci 1 do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění udělí oprávnění k přemístění, nebo je odmítne udělit. Přemístění nesmí být zahájeno bez čísla předchozího oprávnění uvádějícího vydané kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT).

▼B

6.  
Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.

▼M1

7.  
Dobrovolná a kontrolní přemístění nepodléhají udělení nového oprávnění k přemístění.

▼B

Článek 41

▼M1

Odmítnutí udělit oprávnění k přemístění a následné vypuštění tuňáka obecného

▼B

1.  

Členský stát, kterému bylo předem zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:

a) 

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;

▼M1

b) 

počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného nebyly plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem řádně nahlášeny nebo umístění jedinců tuňáka obecného do klecí nebylo povoleno;

c) 

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazovaná jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo 28;

d) 

vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není zapsáno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování; nebo

e) 

cílové hospodářství není v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného uvedeno jako aktivní.

▼B

2.  
V případě, že členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, přemístění zamítne, vydá okamžitě veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.

▼M1

3.  
V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledování plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin od vzniku technické závady, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technická závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, až do doby, než bude odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každou hodinu sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky vhodnými telekomunikačními prostředky aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.

▼B

Článek 42

Prohlášení ICCAT o přemístění

▼M1

1.  

Při ukončení přemísťování úlovku vyplní předávající hospodářský subjekt prohlášení ICCAT o přemístění ve formátu stanoveném v příloze VI a předá je:

a) 

příslušným orgánům členského státu vlajky nebo lapadla;

b) 

regionálnímu pozorovateli ICCAT, pokud je jeho přítomnost povinná; a

c) 

případně veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli cílového hospodářství.

▼B

2.  
Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení ICCAT o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení ICCAT obsahuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).

▼M1

3.  
Originál prohlášení ICCAT o přemístění doprovází přemístění až do cílového hospodářství, v němž mají být jedinci tuňáka obecného umístěni do klecí.

Při prvním přemístění vyhotoví předávající hospodářský subjekt duplikát originálu prohlášení ICCAT o přemístění, pokud se jeden úlovek přemísťuje z košelkového nevodu nebo lapadla do více než jedné přepravní klece;

V případě dalšího přemístění aktualizuje velitel předávajícího vlečného plavidla prohlášení ICCAT o přemístění vyplněním části 3 (Další přemístění) a poskytne aktualizované prohlášení ICCAT o přemístění přijímajícímu vlečnému plavidlu.

Kopie prohlášení ICCAT o přemístění musí být uložena na palubě předávajícího plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo u provozovatele předávajícího lapadla nebo předávajícího hospodářství a musí být kdykoli přístupná pro účely kontroly po dobu trvání rybolovného období.

▼B

4.  
Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.

▼M1

5.  
Informace o rybách, u nichž byl během přemístění nebo během přepravy do cílového hospodářství zjištěn úhyn, se zaznamenávají v souladu s přílohou XIII.

▼B

Článek 43

Sledování videokamerou

▼M1

1.  

Předávající hospodářský subjekt zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě, aby bylo možné určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, s výjimkou přemístění klecí mezi dvěma vlečnými plavidly, které nezahrnují pohyb živých jedinců tuňáka obecného mezi těmito klecemi. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X.

Každý příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že předávající hospodářský subjekt neprodleně poskytne kopie příslušných videozáznamů:

a) 

v případě prvního přemístění a jakéhokoli dobrovolného přemístění regionálnímu pozorovateli ICCAT, veliteli přijímajícího vlečného plavidla a na konci rybářského výjezdu příslušnému orgánu předávajícího členského státu vlajky nebo lapadla;

b) 

v případě dalších převodů vnitrostátnímu pozorovateli na palubě předávajícího vlečného plavidla, veliteli přijímajícího vlečného plavidla a na konci vlečné plavby příslušnému orgánu členského státu vlajky předávajícího vlečného plavidla;

c) 

v případě přemístění mezi dvěma různými hospodářstvími regionálnímu pozorovateli ICCAT, veliteli přijímajícího vlečného plavidla a příslušnému orgánu členského státu předávajícího hospodářství a

d) 

pokud je při přemísťování přítomen vnitrostátní inspektor nebo inspektor ICCAT, těmto inspektorům.

1a.  
Dotčený videozáznam doprovází ryby do cílového hospodářství. Kopie se uchovává v lapadlech, v hospodářstvích nebo na palubě předávajících plavidel a zůstává přístupná pro účely kontroly kdykoli během rybolovného období.

▼B

2.  
Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie Komisi, která je předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

▼M1

3.  
Předávající hospodářský subjekt a příslušné orgány dotčených členských států uchovávají videozáznamy týkající se přemístění po dobu nejméně tří let a uchovávají je tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely kontroly a prosazování.

Článek 43a

Dobrovolná a kontrolní přemístění

1.  
Pokud videozáznam uvedený v článku 43 nesplňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, a zejména pokud jeho kvalita a rozlišení nejsou dostatečné k určení počtu přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, může předávající hospodářský subjekt provést dobrovolná přemístění.
2.  
Pokud nebylo provedeno žádné dobrovolné přemístění nebo pokud navzdory dobrovolnému přemístění stále není možné určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu vlajky, pasti nebo hospodářství nařídí kontrolní přemístění, které se opakuje, dokud kvalita videozáznamu neumožní určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného.
3.  
Dobrovolná a kontrolní přemístění se provádí do prázdné klece. Počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, jak je určen v průběhu platného dobrovolného nebo kontrolního přemístění, se použije k vyplnění lodního deníku, prohlášení ICCAT o přemístění a příslušných oddílů elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.
4.  
K oddělení přepravní klece od plavidla lovícího košelkovými nevody, lapadla nebo chovné klece nesmí dojít dříve, než regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody nebo přítomný v hospodářství nebo u lapadla splní relevantní úkoly.
5.  
Pokud kvalita videozáznamu dobrovolných přemístění stále neumožňuje určit počet přemísťovaných jedinců, může příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu povolit oddělení přepravních klecí od plavidla lovícího košelkovými nevody, lapadla nebo hospodářství. V takovém případě nařídí příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu, aby byla zapečetěna dvířka příslušných přepravních klecí postupem podle přílohy XVa a požádá o provedení kontrolních přemístění ve stanoveném čase a na stanoveném místě za přítomnosti příslušného orgánu dotčeného členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství.
6.  
V případě, že příslušné orgány členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství nemohou být přítomny kontrolnímu přemístění, uskuteční se kontrolní přemístění za přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT. V takovém případě je provozovatel hospodářství, který vlastní přemísťované jedince tuňáka obecného, odpovědný za vyslání regionálního pozorovatele ICCAT pro účely ověření kontrolního přemístění.

▼M1

Článek 44

Šetření příslušného orgánu členského státu předávajícího hospodářského subjektu

1.  

Příslušné orgány členského státu předávajícího hospodářského subjektu prošetří všechny případy, kdy:

a) 

existuje rozdíl větší než 10 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného uvedeným v prohlášení ICCAT o přemístění předávajícím hospodářským subjektem a počtem jedinců tuňáka obecného stanoveným regionálním pozorovatelem ICCAT nebo případně vnitrostátním pozorovatelem;

b) 

regionální pozorovatel ICCAT nepodepsal prohlášení ICCAT o přemístění.

Chybové rozpětí ve výši 10 % uvedené v prvním pododstavci písm. a) se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů předávajícího hospodářského subjektu.

Při zahájení šetření informuje příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu o šetření příslušný orgán členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy dotčených vlečných plavidel a zajistí, aby do ukončení šetření nebylo povoleno žádné přemístění z dotčené přepravní klece nebo do ní.

Šetření případně zahrnuje analýzu všech příslušných videozáznamů. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin od jeho zahájení, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.  
U všech přemístění, u nichž se vyžaduje videozáznam, představuje rozdíl vyšší než 10 % mezi počtem přemísťovaných jedinců tuňáka obecného uvedeným předávajícím hospodářským subjektem v prohlášení ICCAT o přemístění a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu nebo smluvní strany úmluvy předávajícího hospodářského subjektu potenciální neplnění závazků dotčeným rybářským plavidlem, lapadlem nebo hospodářstvím.

▼B

Článek 45

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

▼M1

Článek 45a

Změny prohlášení ICCAT o přemístění a elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného v návaznosti na inspekce na moři nebo šetření

Pokud se na základě inspekce na moři nebo šetření zjistí, že rozdíl v počtu přemísťovaných jedinců tuňáka obecného je větší než 10 % v porovnání s počtem uvedeným v prohlášení ICCAT o přemístění a v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka, příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu změní elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka tak, aby odrážela výsledek inspekce nebo šetření.

▼B

Oddíl 7

Umístění do klecí

▼M1

Článek 45b

Obecná ustanovení

1.  
Každý členský stát hospodářství jmenuje jediný příslušný orgán odpovědný za koordinaci shromažďování a ověřování informací o umísťování do klecí prováděných v jeho pravomoci, za kontrolu činností hospodářství prováděných v rámci jeho pravomoci a za podávání zpráv příslušným orgánům členských států vlajky a lapadla a smluvních stran úmluvy, jejichž plavidly nebo lapadly byl tuňák umístěný v klecích uloven, a za spolupráci s nimi.
2.  
Veškeré činnosti spojené s rybolovem tuňáka obecného a jeho chovem podléhají kontrole uvedené v ročním plánu sledování, kontroly a inspekce předloženém podle článku 14.
3.  
Členské státy zapojené do činností souvisejících s umísťováním do klecí si vyměňují informace a spolupracují, aby zajistily, že počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného určeného k umístění do klecí jsou přesné, odpovídají množství úlovků nahlášených velitelem plavidla lovícího košelkovými nevody nebo provozovatelem lapadla a jsou uvedeny v příslušných oddílech elektronické dokumentace úlovků tuňáka.
4.  
Členské státy hospodářství zajistí, aby provozovatelé hospodářství neustále uchovávali přesný schematický plán svých hospodářství s uvedením jedinečných identifikačních čísel všech klecí uvedených v článku 45c a jejich individuální polohy v hospodářství. Uvedený plán je vždy k dispozici příslušnému orgánu členského státu hospodářství pro účely kontroly a regionálnímu pozorovateli ICCAT nasazenému v hospodářství. Jakákoli aktualizace schematického plánu podléhá předchozímu oznámení příslušnému orgánu členského státu hospodářství. Schematický plán se aktualizuje pokaždé, když se změní počet nebo rozmístění chovných klecí.
5.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává veškeré informace, dokumentaci a materiály týkající se umísťování do klecí prováděného v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci po dobu nejméně tří let a uchovává je tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování. Tato povinnost platí obdobně pro provozovatele hospodářství, pokud jde o umísťování do klecí prováděné v jejich hospodářstvích.

Článek 45c

Jedinečné identifikační číslo

1.  
Před zahájením rybolovného období tuňáka obecného přidělí příslušné orgány členského státu hospodářství každé kleci patřící hospodářstvím spadajícím do jejich pravomoci, včetně klecí používaných k přepravě ryb do hospodářství, jedinečné identifikační číslo („číslo klece“).
2.  
Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu hospodářství, po němž následují tři číslice. Čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.
3.  
Čísla klecí musí být vyražena nebo namalována na dvou protilehlých stranách kruhu klece a nad čarou ponoru, v barvě kontrastující s pozadím, na kterém jsou namalována nebo vyražena, a musí být kdykoli viditelná a čitelná pro kontrolní účely. Výška písmen a číslic musí být nejméně 20 cm a tloušťka čáry nejméně 4 cm.
4.  
Odchylně od odstavce 3 jsou alternativní způsoby označení klece číslem klece povoleny za předpokladu, že poskytují stejnou záruku viditelnosti, čitelnosti a neporušitelnosti.

Článek 45d

Oprávnění k umístění do klecí

1.  
Každé umístění do klece podléhá postupu uvedenému v odstavcích 2 až 4.
2.  

Provozovatel hospodářství požádá příslušný orgán členského státu hospodářství o oprávnění k umístění do klecí. Oprávnění k umístění do klecí musí obsahovat tyto informace:

a) 

počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí, jak je uvedeno v prohlášení ICCAT o přemístění;

b) 

příslušné prohlášení ICCAT o přemístění;

c) 

číslo příslušné elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, potvrzené a uznané příslušným orgánem členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází;

d) 

všechna hlášení o rybách uhynulých během přepravy řádně zaznamenaná v souladu s přílohou XIII.

3.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství oznámí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států nebo smluvních stran úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, a požádá o potvrzení, že umístění do klecí může být povoleno.
4.  
Do tří pracovních dnů oznámí příslušné orgány členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, příslušnému orgánu členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy, že dané umístění do klecí může být povoleno, nebo že se zamítá. V případě zamítnutí uvede příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, důvody tohoto zamítnutí. Zamítnutí zahrnuje následný příkaz k vypuštění.
5.  
Členský stát hospodářství vydá oprávnění k umístění do klecí neprodleně po obdržení potvrzení od příslušného orgánu dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází. Pokud toto potvrzení není k dispozici, příslušný orgán členského státu hospodářství umístění do klecí nepovolí.
6.  
Umístění do klecí se nepovolí, pokud k rybám, na které se vztahuje oprávnění k umístění do klecí, nejsou poskytnuty veškeré informace požadované podle odstavce 2.
7.  
Dokud nebudou k dispozici výsledky šetření uvedeného v článku 44, které provede příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, nebude umístění do klecí povoleno a příslušné oddíly o informacích o úlovcích a obchodních informacích o obchodu s živými rybami uvedené v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného nebudou potvrzeny.
8.  
Pokud příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy nevydá oprávnění k umístění do klecí do jednoho měsíce od podání žádosti o oprávnění k umístění do klecí provozovatelem hospodářství, příslušný orgán členského státu hospodářství nařídí a provede vypuštění všech ryb v dotyčné přepravní kleci v souladu s přílohou XII. Příslušný orgán členského státu hospodářství neprodleně informuje příslušný orgán dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, a sekretariát ICCAT o vypuštění.

▼M1

Článek 46

Odmítnutí udělit oprávnění k umístění do klecí

1.  

Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:

a) 

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, do něhož byly ryby uloveny, neměly dostatečnou kvótu na pokrytí tuňáka obecného, který má být umístěn do klecí;

b) 

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně nenahlásila množství ryb, které mají být umístěny do klecí, nebo

c) 

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, která úlovky nahlásila, nemají platné oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo 28.

2.  

V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:

a) 

vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy a

b) 

požádá příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.

Článek 46a

Umístění do klecí

1.  
Po připlutí vlečného plavidla do blízkosti hospodářství příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby bylo dotyčné vlečné plavidlo udržováno ve vzdálenosti nejméně jedné námořní míle od jakéhokoli zařízení hospodářství, dokud není příslušný orgán členského státu hospodářství fyzicky přítomen. Po celou dobu se sleduje poloha a činnost uvedeného vlečného plavidla.
2.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství nepovolí zahájení umístění do klecí, aniž by byl přítomen on sám a regionální pozorovatel ICCAT, nebo dříve, než příslušné oddíly o informacích o úlovcích a obchodních informacích o obchodu s živými rybami uvedené v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného vyplní a potvrdí příslušné orgány členských států nebo smluvních stran úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází.
3.  
Je zakázáno kotvit v hospodářství přepravní klece jako chovné klece bez přemístění ryb, aby bylo možné pořizovat stereoskopické kamerové záznamy.
4.  
Po přemístění jedinců tuňáka obecného z vlečné klece do chovné klece kontrolní orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byly chovné klece s jedinci tuňáka obecného po celou dobu zapečetěny. Odpečetění je možné pouze za přítomnosti příslušného orgánu členského státu hospodářství a na základě jeho povolení. Kontrolní orgán členského státu hospodářství vypracuje protokoly o zapečetění chovných klecí, které zajistí používání úředních pečetí a jejich umístění tak, aby se zabránilo otevření dvířek bez porušení pečetí.
5.  
Členské státy hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází, a roku odlovu. Pokud byl však tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace, dotčené úlovky se umístí do samostatných klecí nebo řady klecí a rozdělí se na základě společné rybolovné operace a roku odlovu.
6.  
Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku. Výše uvedené lhůty neplatí v případě přemísťování mezi hospodářstvími.

Článek 47

Dokumentace úlovků tuňáka obecného

Členské státy hospodářství mají zakázáno povolovat umísťování tuňáka obecného do klecí, které nejsou doprovázeny dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) 2023/2833 ( 4 ). Dokumentace musí být přesná, úplná a musí být potvrzena členským státem vlajky nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za lapadla.

▼M1 —————

▼M1

Článek 49

Záznamy umísťování do klecí pomocí kontrolních kamer a prohlášení o umístění do klecí

1.  
Členské státy hospodářství zajistí, aby bylo umísťování do klecí sledováno jeho kontrolními orgány pomocí konvenčních i stereoskopických kamer. Pořizuje se videozáznam každého umístění do klecí v souladu s minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X.
2.  
Pokud kvalita videozáznamu kontrolní kamery používaného k určení počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného umístěného do klecí nesplňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství kontrolní umístění do klecí, dokud není možné určit počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného. Opakování umístění do klecí nepodléhá udělení nového oprávnění k umístění do klecí.
3.  
V případě kontrolního umístění do klecí zajistí příslušný orgán členského státu hospodářství, aby byla klec předávajícího hospodářství zapečetěna a aby s ní nebylo možné před novým umístěním do klecí manipulovat. Klece přijímajícího hospodářství použité při kontrolním umístění do klecí musí být prázdné.
4.  
Po ukončení umístění do klecí příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby měl regionální pozorovatel ICCAT okamžitý přístup ke všem videozáznamům kontrolní kamery a aby mu bylo umožněno pořídit kopii, je-li to nutné k provedení analýzy těchto videozáznamů v jiném čase nebo na jiném místě.
5.  
Členské státy hospodářství zajistí, aby provozovatel hospodářství předložil při každém umístění do klecí prohlášení ICCAT o umístění do klecí do jednoho týdne po provedení skutečného umístění do klecí, a to podle šablony uvedené v příloze XIV.

Článek 50

Zahájení a průběh šetření

1.  
Pokud se v případě jedné operace odlovu počet jedinců tuňáka obecného umístěného do klecí, který sdělil příslušný orgán členského státu hospodářství v souladu s čl. 51 odst. 3, liší o více než 10 % od počtu jedinců tuňáka obecného uvedeného elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného jako uloveného nebo přemístěného nebo v prohlášení ICCAT o přemístění, zahájí příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, šetření s cílem určit přesnou hmotnost úlovku, která se odečte od vnitrostátní kvóty tuňáka obecného.
2.  
Na podporu šetření uvedeného v odstavci 1 si příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, vyžádá všechny doplňující informace a výsledky relevantní analýzy videozáznamu provedené příslušnými orgány členského státu vlajky a hospodářství, které se podílely na dotčené přepravě a umístění do klecí.
3.  
Příslušné orgány členských států, včetně příslušných orgánů členských států vlajky, jejichž plavidla se podílela na přepravě ryb, aktivně spolupracují, a to i prostřednictvím výměny veškerých informací a dokladů, které mají k dispozici.
4.  
Příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, ukončí šetření do jednoho měsíce od sdělení výsledků umístění do klecí příslušným orgánem členského státu hospodářství.
5.  
Rozdíl větší než 10 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného nahlášených dotčeným plavidlem nebo lapadlem a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, v důsledku šetření představuje potenciální neplnění závazků dotčeným plavidlem nebo lapadlem.
6.  
Chybové rozpětí ve výši 10 % uvedené v odstavcích 1 a 5 se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů nahlášených velitelem rybářského plavidla či zástupcem velitele nebo provozovatelem lapadla či zástupcem provozovatele lapadla a použije se na úrovni jednotlivých umístění do klecí.
7.  
Členský stát, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, stanoví hmotnost tuňáka obecného, která se odečte od jeho vnitrostátní kvóty tuňáka obecného, s přihlédnutím k množství umístěnému do klecí, vypočtenému v souladu s přílohou XI, která zajišťuje, že se hmotnost při umístění do klecí vypočítá na základě poměru délky a hmotnosti volně žijících ryb, a nahlášeného úhynu v souladu s přílohou XIII.
8.  
Pokud však šetření uvedené v odstavci 1 tohoto článku dospěje k závěru, že dochází ke ztrátě jedinců tuňáka obecného ve smyslu přílohy XIII, odečte se hmotnost ztracených ryb od kvóty členského státu v souladu s přílohou XIII tak, že se průměrná individuální hmotnost při umístění do klecí sdělená příslušným orgánem členského státu hospodářství použije na počet jedinců tuňáka obecného v úlovku stanovený příslušným orgánem členského státu vlajky nebo lapadla na základě jeho analýzy prvního videozáznamu o přemístění v souvislosti s šetřením.
9.  
Bez ohledu na odstavec 8 může příslušný orgán členského státu vlajky nebo lapadla po konzultaci s příslušným orgánům členského státu vlajky, který se podílí na přepravě ryb až do cílového hospodářství, rozhodnout, že ryby, u nichž bylo při šetření zjištěno, že byly ztraceny, nebudou odečteny z kvóty členského státu, pokud provozovatel ztráty řádně zdokumentoval jako „vyšší moc“ (tj. fotografie poškozené klece, meteorologické zprávy), relevantní informace byly sděleny příslušnému orgánu členského státu provozovatele bezprostředně po události a ztráty neměly za následek známý úhyn.

Článek 51

Opatření a programy pro určení počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného umístěného do klece

1.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství určí počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného umístěného do klece na základě analýzy videozáznamu z každého umístění do klece, který poskytne provozovatel hospodářství. Při provádění uvedené analýzy se příslušné orgány členského státu hospodářství řídí postupy uvedenými v příloze XI.
2.  
Pokud je rozdíl mezi počtem nebo hmotností zjištěnými příslušným orgánem členského státu hospodářství a odpovídajícími číselnými údaji uvedenými v prohlášení ICCAT o umístění do klecí větší než 10 %, zahájí příslušný orgán členského státu hospodářství šetření s cílem zjistit důvody tohoto rozdílu a případně upravit počet nebo hmotnost jedinců tuňáka obecného, kteří byli umístěni do klecí. Toto chybové rozpětí ve výši 10 % se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů poskytnutých provozovatelem hospodářství.
3.  
Po ukončení umístění do klecí nebo – v případě společné rybolovné operace nebo lapadel téhož členského státu – posledního umístění do klecí spojeného se společnou rybolovnou operací nebo s těmito lapadly, sdělí členský stát hospodářství výsledky stereoskopického programu uvedeného v příloze XI členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 2.
4.  
Členský stát hospodářství rovněž sdělí výsledky stereoskopického programu uvedeného v odstavci 3 subjektu, který jménem ICCAT provádí program regionálních pozorovatelů ICCAT.
5.  
Stereoskopický program uvedený v odstavci 3 se provádí v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny sekretariátem ICCAT během jeho výročního zasedání.
6.  
Každý členský stát hospodářství předloží Komisi do 30. září každého roku postupy a výsledky týkající se stereoskopického programu nebo alternativních metod podle odstavce 5, které budou do 31. října každého roku předány Stálému výboru pro výzkum a statistiku.
7.  
Všechny úhyny tuňáka obecného během umísťování do klecí nahlásí provozovatel hospodářství v souladu s přílohou XIII.
8.  

Členský stát, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství tuňáků obecných nahlášená jako ulovená a přemístěná, pokud:

a) 

šetření podle čl. 50 odst. 1 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků stereoskopického programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo

b) 

výsledek šetření uvedený v čl. 50 odst. 1 naznačuje, že počet jedinců nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento nahlášený počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.

Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.

9.  
Výsledky stereoskopického programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.

Článek 52

Vypouštění související s umístěním do klecí

1.  
Určení ryb, které mají být vypuštěny, se provádí v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 3.
2.  
Pokud je hmotnost tuňáka obecného umístěného do klece vyšší než hmotnost, která byla nahlášena jako ulovená nebo přemístěná, vydá příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, příkaz k vypuštění a neprodleně jej sdělí příslušnému orgánu dotčeného členského státu hospodářství. Příkaz k vypuštění se vydá v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 3 s přihlédnutím k možné kompenzaci na úrovni společné rybolovné operace nebo na úrovni lapadel v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 5.
3.  
Vypouštění se provádí v souladu s protokolem stanoveným v příloze XII.

▼M1 —————

▼B

Článek 56

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

▼M1

Oddíl 7a

Výlov

Článek 56a

Výlov

1.  
Zpracovatelská plavidla, která mají v úmyslu provádět činnost v hospodářstvích nebo lapadlech, zašlou členskému státu hospodářství nebo lapadla předchozí oznámení nejméně 48 hodin před příjezdem plavidla do oblasti hospodářství nebo lapadla. Předchozí oznámení musí obsahovat alespoň datum a předpokládaný čas připlutí a informace o tom, zda má zpracovatelské plavidlo na palubě tuňáka obecného, a pokud ano, musí uvést podrobnosti o nákladu, včetně množství ve zpracované hmotnosti a živé hmotnosti, a podrobnosti o původu tuňáka obecného na palubě (hospodářství nebo lapadlo a členský stát nebo smluvní strana úmluvy).
2.  

Jakýkoli výlov v hospodářstvích nebo lapadlech podléhá oprávnění vydanému členským státem hospodářství nebo lapadla. Za tímto účelem provozovatel hospodářství nebo lapadla, který má v úmyslu provádět výlov tuňáka obecného, předloží případně svému členskému státu hospodářství nebo lapadla žádost o oprávnění, která obsahuje alespoň tyto informace:

— 
datum nebo období výlovu;
— 
odhadovaná množství tuňáka obecného, která mají být vylovena, v počtu jedinců a kg;
— 
číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného přiřazené jedincům tuňáka obecného, kteří mají být vyloveni;
— 
údaje o pomocných plavidlech zapojených do operace, a
— 
místo určení vyloveného tuňáka obecného (zpracovatelské plavidlo, vývoz, místní trh atd.).
3.  
S výjimkou jedinců tuňáka obecného, kteří jsou na pokraji úhynu, nesmí být povolen žádný výlov před zjištěním výsledků čerpání kvóty podle čl. 50 odst. 7 až 9 a před provedením s tím souvisejícího vypouštění.
4.  
Výlov se nesmí provádět v případě lapadel bez přítomnosti vnitrostátního pozorovatele nebo v případě výlovu v hospodářstvích bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT. V případě ryb dodaných na zpracovatelských plavidlech může vnitrostátní pozorovatel nebo regionální pozorovatel ICCAT provádět své příslušné úkoly ze zpracovatelských plavidel.
5.  
Příslušné orgány členských států hospodářství nebo p lapadla ověřují a křížově kontrolují výsledky všech výlovů prováděných v hospodářstvích a v lapadlech, která spadají do jejich pravomoci, přičemž využívají všechny relevantní informace, které mají k dispozici. Příslušné kontrolní orgány členských států hospodářství nebo lapadla kontrolují všechny operace výlovu tuňáka obecného určeného pro zpracovatelská plavidla a určitý podíl ostatních výlovů na základě analýzy rizik.
6.  
Pokud je místem určení tuňáka obecného zpracovatelské plavidlo, vyplní velitel zpracovatelského plavidla nebo jeho zástupce prohlášení o zpracování. Pokud má být ulovený tuňák obecný vyložen přímo v přístavu, vyplní provozovatel hospodářství nebo lapadla prohlášení o výlovu. Prohlášení o zpracování a výlovu potvrzuje vnitrostátní pozorovatel nebo regionální pozorovatel ICCAT přítomný při výlovu.
7.  
Prohlášení o zpracování a výlovu se zasílají elektronickou poštou příslušným orgánům členského státu hospodářství do 48 hodin po výlovu podle šablony uvedené v příloze XVb.

Oddíl 7b

Kontrolní činnosti v hospodářstvích po umístění do klecí

Článek 56b

Přemísťování v rámci jednoho hospodářství

1.  
Přemístění v rámci jednoho hospodářství se uskuteční pouze s oprávněním a za přítomnosti příslušného orgánu členského státu hospodářství. Každé přemístění se zaznamená pomocí kontrolních kamer, aby se potvrdil počet přemístěných jedinců tuňáka obecného. Videozáznam musí splňovat minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X. Příslušný orgán členského státu hospodářství tato přemístění sleduje a kontroluje a zajišťuje, aby bylo každé přemístění v rámci jednoho hospodářství zaznamenáno v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.
2.  
Bez ohledu na definici umístění do klecí uvedenou v čl. 5 bodu 30 se přemístění jedinců tuňáka obecného mezi dvěma různými místy v tomtéž hospodářství (přemístění v rámci jednoho hospodářství) pomocí přepravní klece nepovažuje za umístění do klecí pro účely oddílu 7.
3.  
Při přemístění v rámci jednoho hospodářství může příslušný orgán členského státu hospodářství povolit přeskupení ryb z odlovu pod stejnou vlajkou a ze stejné společné rybolovné operace za předpokladu, že je zachována sledovatelnost a použitelnost míry růstu Stálého výboru pro výzkum a statistiku.
4.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství a provozovatel hospodářství uchovávají videozáznamy z přemístění v rámci jednoho hospodářství, které se uskutečnilo v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovávají tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

Článek 56c

Převod

1.  
Před začátkem příštího rybolovného období pro rybolov pomocí plavidel lovících košelkovými nevody a příštího rybolovného období pro rybolov pomocí lapadel příslušný orgán členského státu hospodářství důkladně posoudí živé tuňáky obecné převedené v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci. Za tímto účelem se živý tuňák obecný přemístí do prázdných klecí a sleduje se pomocí kontrolních kamer s cílem zjistit počet jedinců a hmotnost přemístěného tuňáka obecného.
2.  
Odchylně od odstavce 1 se převádění tuňáka obecného z let a z klecí, v nichž nedošlo k výlovu, kontroluje každoročně použitím namátkového kontrolního postupu uvedeného v článku 56e.
3.  
Převedený živý tuňák obecný se umístí do oddělených klecí nebo sérií klecí v hospodářství a rozdělí se na základě společné rybolovné operace nebo téhož členského státu lapadla nebo smluvní strany úmluvy původu a roku odlovu.
4.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby videozáznam kontrolní kamery z převodů provedených na základě posouzení přemístění byl v souladu s příslušnými minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X a aby určení počtu jedinců a hmotnosti převáděného tuňáka obecného bylo v souladu s oddílem A přílohy XI.
5.  
Dokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku nevyvine algoritmus pro přepočet délky na hmotnost vykrmených nebo chovaných ryb nebo obojího, provádí se výpočet hmotnosti převedených jedinců tuňáka obecného pomocí nejaktuálnějších tabulek míry růstu vypracovaných Stálým výborem pro výzkum a statistiku.
6.  
Rozdíl v počtu jedinců tuňáka obecného mezi počtem vyplývajícím z posouzení převodu a očekávaným počtem po výlovu musí příslušný orgán členského státu hospodářství řádně prošetřit a zaznamenat do systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V případě nadměrného počtu nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství vypuštění odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného. Vypouštění se provádí v souladu s přílohou XII. Vyrovnání rozdílů mezi různými klecemi v hospodářství není povoleno. Příslušný orgán členského státu hospodářství může povolit chybovou odchylku až do výše 5 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného vyplývajícím z posouzení převodu a počtem jedinců, u nichž se předpokládá, že se budou nacházet v kleci.
7.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává videozáznam a veškerou relevantní dokumentaci z posouzení převodu v rámci jednoho hospodářství, které se uskutečnilo v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovává tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

Článek 56d

Prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku

1.  

Příslušné orgány členského státu hospodářství vyplní a předají Komisi do deseti dnů od ukončení posouzení převodu prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které je připojeno k revidovanému plánu řízení hospodářství. Takovéto prohlášení obsahuje alespoň tyto informace:

a) 

členský stát vlajky;

b) 

název a číslo ICCAT hospodářství,

c) 

rok úlovku,

d) 

odkazy na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,

e) 

čísla klecí;

f) 

množství (vyjádřené v kg) a počet jedinců tuňáka obecného, kteří mají být převedeni do dalšího roku,

g) 

průměrnou hmotnost,

h) 

informace o jednotlivých posouzeních převodu: datum a čísla klecí; a

i) 

případně informace o předchozích převodech v rámci hospodářství.

Komise předá prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku sekretariátu ICCAT do 15 dnů od data ukončení posouzení převodu.

2.  
K prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku se v příslušném případě přiloží zpráva o stereoskopickém systému.

Článek 56e

Namátkové kontroly

1.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství provádí namátkové kontroly v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci. Minimální namátkové kontroly uvedené v odstavci 2 se provádějí v hospodářstvích v období mezi ukončením umísťování do klecí a prvním umístěním do klecí v následujícím roce. Tyto kontroly zahrnují povinné přemístění všech jedinců tuňáka obecného z klecí v hospodářství do jiných klecí v hospodářství, aby bylo možné spočítat počet jedinců tuňáka obecného prostřednictvím kontrolních videozáznamů.
2.  
Každý členský stát stanoví minimální počet namátkových kontrol, které mají být provedeny v každém hospodářství spadajícím pod jeho pravomoc. Počet namátkových kontrol pokrývá alespoň 10 % počtu klecí v každém hospodářství po ukončení umísťování do klecí, přičemž zahrnuje alespoň jednu kontrolu na hospodářství a v případě potřeby se zaokrouhluje nahoru. Výběr kontrolovaných klecí musí být založen na analýze rizik. Plánování namátkových kontrol, které mají být provedeny, se promítne do plánu sledování, kontroly a inspekcí členského státu uvedeného v článku 14.
3.  
Ačkoli to není povinné, může příslušný orgán členského státu hospodářství dotčeným hospodářstvím oznámit nejpozději dva kalendářní dny předem, že uskuteční namátkovou kontrolu. V takových případech sdělí příslušný orgán členského státu hospodářství vybrané klece provozovateli hospodářství až po příjezdu do dotčeného hospodářství.
4.  
Provozovatelé hospodářství přijmou veškerá vhodná opatření, aby usnadnili provádění namátkových kontrol, a jsou-li předem oznámeny, zajistí, aby byly k dispozici všechny prostředky, které umožní, aby příslušný orgán členského státu hospodářství mohl kdykoli a v kterékoli kleci v hospodářství provádět namátkové kontroly.
5.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství se vynasnaží zkrátit dobu mezi nařízením namátkových kontrol a datem provedením kontrolních operací. Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že provozovatel hospodářství nebude mít možnost manipulovat s dotčenými klecemi, dokud neproběhne namátková kontrola.
6.  
Po provedení namátkové kontroly se každý rozdíl mezi počtem jedinců tuňáka obecného zjištěným při namátkové kontrole a očekávaným počtem v kleci řádně prošetří a zaznamená do systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V případě nadměrného počtu nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství vypuštění odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného. Vypouštění se provádí v souladu s přílohou XII. Vyrovnání rozdílů mezi různými klecemi v hospodářství není povoleno. Příslušný orgán členského státu hospodářství může povolit chybovou odchylku ve výši 5 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného vyplývajícím z kontrolního přemístění a počtem jedinců, u nichž se předpokládá, že se budou nacházet v kleci.
7.  
Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává veškeré videozáznamy z namátkových kontrol, které se uskutečnily v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovává tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.
8.  
Výsledky namátkových kontrol sdělí Komise sekretariátu ICCAT před začátkem nového rybolovného období pro rybolov pomocí plavidel lovících košelkovými nevody pro každý členský stát v souladu s článkem 17, aby je předal Výboru ICCAT pro kontrolu plnění závazků.

Článek 56f

Přemísťování mezi hospodářstvími

1.  
Přemístění živých jedinců tuňáka obecného mezi dvěma různými hospodářstvími se uskuteční pouze s předchozím písemným oprávněním vydaným příslušnými orgány dotčeného členského státu hospodářství.
2.  
Přemístění z klece předávajícího hospodářství do přepravní klece musí splňovat požadavky stanovené v oddílu 6, včetně videozáznamu potvrzujícího počet přemístěných jedinců tuňáka obecného, vyplnění prohlášení ICCAT o přemístění a ověření operace regionálním pozorovatelem ICCAT.
3.  
Bez ohledu na odstavec 2 není v případech, kdy se má celá klec přemístit do cílového hospodářství, nutné pořizovat videozáznam operace a klec se do cílového hospodářství přepravuje zapečetěná.
4.  
Umístění tuňáka obecného do klecí v cílovém hospodářství podléhá požadavkům na umísťování do klecí stanoveným v článcích 46a a 49 a v čl. 51 odst. 1, 2 a 7, včetně videozáznamu potvrzujícího počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného umístěného do klecí a ověření operace regionálním pozorovatelem ICCAT. Stanovení hmotnosti jedinců tuňáka obecného umístěných do klecí z jiného hospodářství se nepoužije, dokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku nevypracuje algoritmus pro přepočet délky na hmotnost vykrmených ryb nebo chovaných ryb nebo obojích.

▼B

Oddíl 8

Sledování a dohled

Článek 57

Systém sledování plavidel

▼M1

1.  
Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 zavedou členské státy vlajky systém sledování plavidel pro všechna svá rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší a pro všechna jejich vlečná plavidla, bez ohledu na jejich délku, a v souladu s přílohou XV tohoto nařízení. Všechna takováto plavidla přenášejí hlášení nejméně jednou za dvě hodiny, s výjimkou vlečných plavidel a plavidel lovících košelkovými nevody, která přenášejí údaje nejméně každou hodinu.
2.  
Rybářská plavidla, která musí mít systém sledování plavidel v souladu s odstavcem 1, zahájí přenos údajů ze systému sledování plavidel sekretariátu ICCAT nejméně pět dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně pět dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.

▼B

3.  
Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.
4.  
Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení předá sekretariátu ICCAT.
5.  

Členské státy zajistí, aby:

▼M1

a) 

hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou předávána Komisi, jak je uvedeno v odstavci 1;

▼B

b) 

v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;

▼M1

ba) 

V případě technické poruchy systému sledování plavidel musí být dotyčné vlečné plavidlo nahrazeno jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledování plavidel; pokud není k dispozici jiné vlečné plavidlo, musí být na palubě co nejdříve, nejpozději však do 72 hodin, instalován nový funkční systém sledování plavidel nebo použit, pokud je již instalován, s výjimkou případu vyšší moci, který by měl být oznámen sekretariátu ICCAT. Velitel plavidla nebo jeho zástupce mezitím od okamžiku, kdy byla událost zjištěna nebo oznámena, sdělují kontrolním orgánům členského státu vlajky každou hodinu aktuální zeměpisné souřadnice vlečného plavidla vhodnými telekomunikačními prostředky;

▼B

c) 

hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;

d) 

hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.

6.  
Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

Oddíl 9

Inspekce a vynucování

Článek 58

Program společné mezinárodní inspekce ICCAT

1.  
Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen „program ICCAT“) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.
2.  
Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.
3.  
Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.
4.  
Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.
5.  
Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.
6.  
Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Článek 59

▼M1

Inspekce v případě podezření na porušení předpisů

▼B

Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:

a) 

nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebo

b) 

porušilo toto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 60

Křížové kontroly

1.  
Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění a překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.
2.  
Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.

Oddíl 10

Prosazování

▼M1

Článek 61

Prosazování

Aniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členský stát hospodářství přijme vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s vnitrostátními právními předpisy zjištěno, že hospodářství nedodržuje články 45b až 52 tohoto nařízení. Opatření mohou v závislosti na závažnosti protiprávního jednání a v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy zahrnovat pozastavení oprávnění nebo vynětí hospodářství z vnitrostátního seznamu hospodářství nebo uložení finančních sankcí.

▼B

KAPITOLA VI

Uvádění produktů na trh

Článek 62

Opatření pro uvádění produktů na trh

1.  
Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 5 ), zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací požadovanou podle tohoto nařízení nebo jiných právních aktů Unie provádějících pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.
2.  

V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:

a) 

byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebo

b) 

byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.

3.  
Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.

KAPITOLA VII

Závěrečná ustanovení

Článek 63

Hodnocení

Na žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o tom, jak uplatňují toto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise ve lhůtě, o níž rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.

Článek 64

Financování

Pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ( 6 ) se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 65

Ochrana důvěrných informací

S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení se zachází v souladu s příslušnými pravidly pro utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 66

Postup pro provádění změn

1.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 67 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění za účelem jeho přizpůsobení se opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná, pokud jde o:

▼M1

a) 

převod tuňáka obecného do dalšího roku podle článku 8;

b) 

lhůty pro nahlašování informací podle čl. 15 odst. 7, čl. 16. odst. 1, čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 50 odst. 4, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;

c) 

časové vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;

▼B

d) 

minimální referenční velikost pro zachování zdrojů stanovenou v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;

e) 

procentní podíly a referenční parametry stanovené v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 8;

f) 

informace, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;

g) 

úkoly vnitrostátních pozorovatelů uvedené v čl. 38 odst. 2 a úkoly regionálních pozorovatelů ICCAT uvedené v čl. 39 odst. 5;

h) 

důvody pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;

i) 

důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;

j) 

počet plavidel uvedený v čl. 58 odst. 3;

▼M1

k) 

přílohy I až XVb;

▼M1

l) 

obsah prohlášení o převodu stanoveného v čl. 7 odst. 2 písm. a) a ustanovení o umístění do klecí stanovená v čl. 7 odst. 2 písm. b);

m) 

výjimky stanovené v čl. 17 odst. 2 pro určení rybolovných oblastí, rybářských plavidel a lovných zařízení a v čl. 17 odst. 3 pro lov tuňáka obecného pro chovné účely;

n) 

podmínky pro přidělení regionálních pozorovatelů ICCAT hospodářstvím podle čl. 39 odst. 4.

▼B

2.  
Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.

Článek 67

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 17. října 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 68

Projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69

Změny nařízení (ES) č. 1936/2001

Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:

a) 

čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;

b) 

v příloze I se zrušuje odrážka „tuňák obecný: Thunnus thynnus“;

c) 

v příloze II se zrušuje řádek „Thunnus thynnus: tuňák obecný“.

Článek 70

Změna nařízení (EU) 2017/2107

Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.

Článek 71

Změna nařízení (EU) 2019/833

Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.

Článek 72

Zrušení

1.  
Nařízení (EU) 2016/1627 se zrušuje.
2.  
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI tohoto nařízení.

Článek 73

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY VZTAHUJÍCÍ SE NA RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UVEDENÁ V ČLÁNKU 19

1. Každý členský stát zajistí dodržování následujících omezení kapacity:

a) 

Maximální počet svých návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru, které jsou oprávněny aktivně lovit tuňáka obecného, na počet plavidel, která se v roce 2006 účastnila řízeného rybolovu tuňáka obecného.

b) 

Maximální počet svých plavidel pro drobný rybolov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři, na počet plavidel, která se v roce 2008 účastnila rybolovu tuňáka obecného.

c) 

Maximální počet svých plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného v Jaderském moři, na počet plavidel účastnících se v roce 2008 rybolovu tuňáka obecného.

Každý členský stát přidělí dotčeným plavidlům individuální kvóty.

2. Každý členský stát může přidělit:

— 
ne více než 7 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru. V případě Francie plavidla plující pod vlajkou Francie o celkové délce nepřesahující 17 metrů působící v Biskajském zálivu mohou odlovit nejvýše 100 tun tuňáka obecného o hmotnosti nejméně 6,4 kg nebo o délce 70 cm od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.
— 
ne více než 2 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi svůj drobný pobřežní rybolov čerstvých ryb ve Středozemním moři.
— 
ne více než 90 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi rybářská plavidla provádějící odlov v Jaderském moři pro účely chovu.

3. Chorvatsko může v případě maximálně 7 % (v hmotnosti) jedinců tuňáka obecného odloveného plavidly plujícími pod jeho vlajkou v Jaderském moři pro účely chovu uplatnit minimální hmotnost 6,4 kg nebo délku 66 cm od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

4. Členské státy, jejichž návnadové čluny, plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí ručních šňůr a čluny lovící na vlečnou šňůru jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, stanoví následující požadavky na ocasní štítek:

— 
ocasní štítky musí být upevněny na každého tuňáka obecného bezprostředně po vykládce.
— 
každý ocasní štítek nese jedinečné identifikační číslo; toto číslo je uvedeno v dokladech o úlovcích týkajících se tuňáka obecného a čitelně a nesmazatelně vyznačeno na vnější straně každého balení obsahujícího tuňáka.




PŘÍLOHA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE LODNÍHO DENÍKU

A.   PLAVIDLA PROVÁDĚJÍCÍ ODLOV

Minimální specifikace pro lodní deníky rybolovu:

1. 

Lodní deník musí mít číslované stránky.

2. 

Lodní deník je vyplňován denně (do půlnoci) nebo před příjezdem do přístavu.

3. 

Do lodního deníku jsou zaznamenávány případné inspekce na moři.

4. 

K lodnímu deníku je vždy připojen jeden stejnopis stránek.

5. 

Na palubě jsou uchovávány lodní deníky pokrývající dobu jednoho roku činnosti.

Minimální standardní informace pro lodní deníky rybolovu:

1. 

Jméno a adresa velitele.

2. 

Data a přístavy vyplutí, data a přístavy připlutí.

3. 

Název plavidla, registrační číslo, číslo ICCAT, mezinárodní volací rádiová značka a číslo Mezinárodní námořní organizace (pokud je přiděleno).

4. 

Lovné zařízení:

a) 

typ kódu FAO;

b) 

rozměry (např. délka, velikost ok sítě, počet háčků).

5. 

Operace na moři, (nejméně) jeden řádek na každý den plavby, uvádějící:

a) 

činnosti (např. rybolov, plavbu);

b) 

poloha: přesné denní polohy (ve stupních a minutách), zaznamenané pro každou rybolovnou operaci nebo v poledne, pokud daný den rybolov neprobíhal;

c) 

záznamy o úlovcích včetně:

— 
kódu FAO;
— 
zaokrouhlené hmotnosti v kilogramech za den (RWT);
— 
počtu kusů denně.

Pro plavidla lovící košelkovými nevody se tyto údaje zaznamenávají u všech rybolovných operací včetně nulového výnosu.

6. 

Podpis velitele.

7. 

Prostředky měření hmotnosti: odhad, vážení na palubě.

8. 

Lodní deník se vede v ekvivalentu živé hmotnosti ryb a uvádí přepočítací koeficienty používané při hodnocení.

Minimální informace pro lodní deníky rybolovu v případě vykládky nebo překládky:

1. 

Data a přístav vykládky nebo překládky.

2. 

Produkty:

a) 

druh a obchodní úprava podle kódu FAO;

b) 

počet ryb nebo krabic a množství v kilogramech.

3. 

Podpis velitele nebo zástupce plavidla.

4. 

V případě překládky název přijímajícího plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

Minimální informace v lodních denících rybolovu v případě přemístění do klecí:

1. 

Datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) přemístění.

2. 

Produkty:

a) 

identifikace druhů podle kódu FAO;

b) 

počet ryb a množství v kg přemístěné do klecí.

3. 

Název vlečného plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

4. 

Název cílového hospodářství a jeho číslo ICCAT.

5. 

V případě společné rybolovné operace zaznamená velitel do svého lodního deníku kromě informací stanovených v bodech 1 až 4:

a) 

pokud jde o plavidlo provádějící odlov, které přemísťuje ryby do klecí:

— 
množství úlovků vytažených na palubu,
— 
množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,
— 
názvy ostatních plavidel účastnících se společné rybolovné operace;
b) 

pokud jde o ostatní plavidla provádějící odlov a účastnící se téže společné rybolovné operace, která se nepodílejí na přemísťování ryb:

— 
název těchto plavidel, jejich mezinárodní rádiové volací značky a čísla ICCAT,
— 
skutečnost, že na palubu nebyl vytažen žádný úlovek ani nebyl přemístěn do klecí,
— 
množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,
— 
název plavidla provádějícího odlov, které je uvedeno v písmenu a), a jeho číslo ICCAT.

B.   VLEČNÁ PLAVIDLA

1. Velitel vlečného plavidla do lodního deníku zaznamená datum, čas a polohu přemístění, přemístěná množství (počet ryb a množství v kg), číslo klecí, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, název a číslo ICCAT ostatních zúčastněných plavidel, cílové hospodářství a jeho číslo ICCAT a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

2. Nahlásí i další přemístění na pomocná plavidla nebo na jiné vlečné plavidlo, včetně stejných informací jako v bodě 1, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT pomocného nebo vlečného plavidla a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

3. Lodní deník obsahuje údaje o všech přemístěních provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

C.   POMOCNÁ PLAVIDLA

1. Velitel pomocného plavidla do lodního deníku denně zaznamená činnosti, včetně data, času a poloh, množství tuňáka obecného vytaženého na palubu a název rybářského plavidla, hospodářství nebo lapadla, s nimiž velitel pomocného plavidla spolupracuje.

2. Lodní deník obsahuje údaje o všech činnostech provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

D.   ZPRACOVATELSKÁ PLAVIDLA

1. Velitel zpracovatelského plavidla v lodním deníku nahlásí datum, čas a polohu činností a množství přeloženého tuňáka obecného i počet a hmotnost tuňáka obecného přijatého z hospodářství, lapadel nebo případně plavidel provádějících odlov. Velitel rovněž nahlásí názvy těchto hospodářství, lapadel nebo plavidel provádějících odlov a jejich čísla ICCAT.

2. Velitel zpracovatelského plavidla vede lodní deník zpracování uvádějící zaokrouhlenou hmotnost a počet přemístěných nebo přeložených ryb, použitý přepočítací koeficient a hmotnost i množství ryb podle obchodní úpravy.

3. Velitel zpracovatelského plavidla vede rozpis uskladnění, ze kterého je patrné umístění a množství jednotlivých druhů podle obchodní úpravy.

4. Lodní deník obsahuje údaje o všech překládkách provedených v průběhu daného rybolovného období. Lodní deník, lodní deník zpracování, rozpis uskladnění a originály prohlášení ICCAT o překládce se uchovávají na palubě a jsou kdykoli přístupné za účelem kontroly.




PŘÍLOHA III

FORMULÁŘ PRO ZPRÁVU O ÚLOVKU



Formulář pro zprávu o úlovku

Vlajka

Číslo ICCAT

Název plavidla

Počáteční datum období, na které se zpráva vztahuje

Konečné datum období, na které se zpráva vztahuje

Délka období, na které se zpráva vztahuje (ve dnech)

Datum úlovku

Místo úlovku

Úlovek

Přidělená hmotnost v případě společných rybolovných operací (v kg)

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

Hmotnost (v kg)

Počet kusů

Průměrná hmotnost (v kg)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




PŘÍLOHA IV

FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O POVOLENÍ ÚČASTI VE SPOLEČNÉ RYBOLOVNÉ OPERACI



Společná rybolovná operace

Stát vlajky

Název plavidla

Číslo ICCAT

Doba trvání operace

Totožnost provozovatelů

Individuální kvóta plavidel

Klíč pro rozdělení odlovů na plavidlo

Cílová výkrmna a cílové chovné hospodářství

Smluvní strany úmluvy

Číslo ICCAT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum …

Potvrzení státu vlajky …




PŘÍLOHA V

PROHLÁŠENÍ ICCAT O PŘEKLÁDCE