EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02009R0607-20130701

Consolidated text: Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009 , kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/607/2013-07-01

02009R0607 — CS — 01.07.2013 — 007.003


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 607/2009

ze dne 14. července 2009,

kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

(Úř. věst. L 193 24.7.2009, s. 60)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 401/2010 ze dne 7. května 2010

  L 117

13

11.5.2010

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 538/2011 ze dne 1. června 2011

  L 147

6

2.6.2011

►M3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 670/2011 ze dne 12. července 2011

  L 183

6

13.7.2011

►M4

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 428/2012 ze dne 22. května 2012

  L 132

10

23.5.2012

►M5

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 579/2012 ze dne 29. června 2012

  L 171

4

30.6.2012

►M6

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1185/2012 ze dne 11. prosince 2012

  L 338

18

12.12.2012

 M7

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 519/2013 ze dne 21. února 2013,

  L 158

74

10.6.2013

►M8

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 753/2013 ze dne 2. srpna 2013

  L 210

21

6.8.2013

►M9

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/1353 ze dne 19. května 2017,

  L 190

5

21.7.2017


Opraveno:

 C1

Oprava, Úř. věst. L 248, 22.9.2010, s.  67 (401/2010)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 261, 5.10.2010, s.  27 (607/2009)

 C3

Oprava, Úř. věst. L 075, 15.3.2012, s.  36 (607/2009)

►C4

Oprava, Úř. věst. L 206, 2.8.2013, s.  18 (519/2013)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 607/2009

ze dne 14. července 2009,

kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů



KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí předpisy k hlavě III nařízení (ES) č. 479/2008, zejména pokud jde o:

a) ustanovení obsažená v kapitole IV uvedené hlavy, která se týkají chráněných označení původu a zeměpisných označení výrobků uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

b) ustanovení obsažená v kapitole V uvedené hlavy, která se týkají tradičných výrazů pro výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

c) ustanovení obsažená v kapitole VI uvedené hlavy, která se týkají označování a obchodní úpravy některých vinařských produktů.



KAPITOLA II

CHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ



ODDÍL 1

Žádost o ochranu

Článek 2

Žadatel

1.  Žadatelem ve smyslu čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 může být jednotlivý výrobce, je-li prokázáno, že:

a) dotyčná osoba je jediným výrobcem ve vymezené zeměpisné oblasti a

b) je-li příslušná vymezená zeměpisná oblast obklopena oblastmi s označeními původu nebo zeměpisnými označeními, tato příslušná oblast má charakteristiky, které jsou podstatně odlišné od charakteristik sousedních vymezených oblastí, nebo se vlastnosti výrobku liší od vlastností výrobků získaných v sousedních vymezených oblastech.

2.  Členský stát nebo třetí země či jejich příslušné orgány nejsou žadateli ve smyslu článku 37 nařízení (ES) č. 479/2008.

▼M3

Článek 3

Žádost o ochranu

Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení obsahuje dokumenty požadované podle článků 118c a 118d nařízení (ES) č. 1234/2007 a dále specifikaci výrobku a jediný doklad.

Žádost i jediný doklad jsou zasílány Komisi podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení.

▼B

Článek 4

Název

1.  Název, který se má chránit, je zapsán pouze v jazyce nebo jazycích používaných k popisu dotyčného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.  Název je zapsán podle původního pravopisu.

Článek 5

Vymezení zeměpisné oblasti

Oblast musí být vymezena podrobně, přesně a jednoznačně.

Článek 6

Výroba ve vymezené zeměpisné oblasti

1.  Pro účely použití čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku výraz „výroba“ zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesu vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

2.  U výrobků s chráněným zeměpisným označením pochází podíl hroznů až do množství 15 %, jež podle čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 může pocházet z oblastí mimo vymezenou zeměpisnou oblast, z členského státu nebo třetí země, v níž se nachází vymezená oblast.

3.  Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 se použije příloha III část B bod 3 nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ( 1 ) o postupech vinifikace a omezeních.

4.  Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován:

a) v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, nebo

b) oblasti nacházející ve stejné správní jednotce nebo v sousední správní jednotce v souladu s vnitrostátními předpisy, nebo

c) v případě přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení, nebo pokud existuje dohoda o kontrolních opatřeních mezi dvěma či více členskými státy nebo mezi jedním či více členskými státy a jednou čí více třetími zeměmi, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, mohou být vína s chráněným zeměpisným označením do 31. prosince 2012 nadále vinifikována mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.

Článek 7

Souvislost

1.  Údaje potvrzující zeměpisnou souvislost podle čl. 35 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 objasňují, nakolik charakteristiky vymezené zeměpisné vlastnosti ovlivňují konečný výrobek.

V případě žádostí týkajících se různých druhů výrobků z révy vinné je nutno údaje potvrzující souvislost uvést pro každý z těchto výrobků.

2.  V případě označení původu specifikace výrobku stanoví:

a) podrobné údaje o zeměpisné oblasti, a zejména o přírodních a lidských činitelích, vztahující se k souvislosti;

b) údaje o jakosti nebo vlastnostech výrobků, které jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím;

c) popis příčinné souvislosti mezi údaji podle písmene a) a údaji podle písmene b).

3.  V případě zeměpisných označení specifikace výrobku stanoví:

a) podrobné údaje o zeměpisné oblasti vztahující se k souvislosti;

b) údaje o jakosti, pověsti či jiných specifických vlastnostech výrobku, které jsou dány zeměpisným původem;

c) popis příčinné souvislosti mezi údaji podle písmene a) a údaji podle písmene b).

4.  U zeměpisného označení musí být ve specifikaci produktu uvedeno, zda se zakládá na specifické jakosti či pověsti nebo na jiných vlastnostech, které lze přičíst jeho zeměpisnému původu.

Článek 8

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Pokud specifikace výrobku udává, že balení výrobku musí být provedeno ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti v souladu s požadavkem uvedeným v čl. 35 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 479/2008, je tento požadavek s ohledem na dotyčný výrobek odůvodněn.



ODDÍL 2

Postup přezkumu ze strany Komise

▼M3

Článek 9

Podání žádosti

1.  Datem předložení žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2.  Komise potvrdí přijetí žádosti příslušným orgánům daného členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a) spisové číslo;

b) název, který má být zapsán;

c) datum přijetí žádosti.

▼B

Článek 10

Podání přeshraničních žádostí

1.  V případě přeshraniční žádosti může společnou žádost pro název označující přeshraniční zeměpisnou oblast podat více než jedna skupina producentů zastupujících tuto oblast.

2.  Jsou-li dotčeny pouze členské státy, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech.

Pro účely použití čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008 předloží přeshraniční žádost Komisi jeden členský stát jménem ostatních členských států a připojí zmocnění všech ostatních dotčených členských států, v němž se členský stát předávající žádost zmocňuje, aby jednal jejich jménem.

3.  Pokud se přeshraniční žádost týká pouze třetích zemí, žádost předloží Komisi buď jedna ze skupin žadatelů jménem ostatních skupin, nebo jedna z třetích zemí jménem ostatních zemí, a tato žádost obsahuje:

a) prvky prokazující, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008;

b) důkaz o ochraně v dotyčných třetích zemích a

c) zmocnění uvedené v odstavci 2 od všech ostatních dotčených třetích zemí.

4.  Týká-li se přeshraniční žádost nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech. Žádost předloží Komisi jeden z členských států nebo jedna z třetích zemí či jedna ze skupin žadatelů z třetí země a žádost obsahuje:

a) prvky prokazující, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008;

b) důkaz o ochraně v dotyčných třetích zemích a

c) zmocnění uvedené v odstavci 2 od všech ostatních dotčených členských států nebo třetích zemí.

5.  Členský stát, třetí země nebo skupiny producentů usazené v třetích zemích, které Komisi předkládají přeshraniční žádost podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku, se stávají příjemcem veškerých oznámení nebo rozhodnutí vydaných Komisí.

▼M3

Článek 11

Přípustnost žádosti

1.  Žádost je přípustná, pokud byl jediný doklad řádně vyplněn a pokud k němu byly přiloženy podpůrné doklady. Jediný doklad je považován za řádně vyplněný, pokud byly vyplněny všechny povinné položky, které jsou obsaženy v informačních systémech uvedených v článku 70a.

V takovémto případě je žádost považována za přípustnou ke dni, kdy ji Komise přijala. Žadatel je o této skutečnosti informován.

Toto datum se zveřejní.

2.  Žádost je nepřípustná, pokud nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí.

3.  V případě nepřípustnosti jsou příslušným orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a je jim oznámeno, že mají předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

▼B

Článek 12

Přezkum podmínek platnosti

▼M3

1.  Pokud přípustná žádost nesplňuje požadavky stanovené v článcích 118b a 118c nařízení (ES) č. 1234/2007, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a stanoví minimálně dvouměsíční lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

▼B

2.  Nejsou-li překážky pro zápis orgány členského státu nebo třetí země či žadatelem usazeným v dotyčné třetí zemi odstraněny ve stanovené lhůtě, Komise žádost zamítne v souladu s čl. 39 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008.

3.  Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.



ODDÍL 3

Řízení o námitce

Článek 13

Vnitrostátní řízení o námitce v případě přeshraničních žádostí

Pro účely čl. 38 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 se v případě, že se přeshraniční žádost týká pouze členských států nebo nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, řízení o námitce se uskuteční ve všech dotčených členských státech.

▼M3

Článek 14

Podávání námitek v rámci řízení Společenství

1.  Námitky uvedené v článku 118h nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou zasílány podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení. Datem předložení připomínky Komisi je datum, kdy Komise tuto připomínku přijme. Toto datum se oznámí orgánům a osobám dotčeným tímto nařízením.

2.  Komise potvrdí přijetí námitky a přidělí námitce spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a) spisové číslo,

b) datum přijetí námitky.

▼B

Článek 15

Přípustnost v rámci řízení Společenství

1.  Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda námitka zmiňuje uplatňované starší právo (práva) a důvod (důvody) námitky a zda ji Komise obdržela ve stanovené lhůtě.

2.  Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008, je nutno k námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu nebo důkaz o jejím používání a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.  Řádně odůvodněná námitka obsahuje podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4.  Nejsou-li údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s námitkou, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznesla námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise námitku zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5.  Námitka, která se považuje za přípustnou, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Článek 16

Přezkum námitky v rámci řízení Společenství

1.  Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 15 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.  Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznesla námitku, nepředloží žádné připomínky či nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3.  Rozhodnutí o zamítnutí nebo o zápisu označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Rozhodnutí o odmítnutí je oznámeno straně, která vznesla námitku, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.  V případě více stran vznášejících námitky nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto námitek možné žádost o zápis schválit; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.



ODDÍL 4

Ochrana

Článek 17

Rozhodnutí o ochraně

1.  Nejsou-li žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení zamítnuty podle článků 11, 12, 16 a 28, Komise rozhodne o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení.

2.  Rozhodnutí o ochraně přijatá podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

▼M3

Článek 18

Rejstřík

1.  Komise sestaví a aktualizuje „rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ (dále jen „rejstřík“) podle článku 118n nařízení (ES) č. 1234/2007. Tento rejstřík je veden v elektronické databázi „E-Bacchus“, a to na základě rozhodnutí o udělení ochrany dotyčným označením.

2.  Schválené označení původu nebo zeměpisné označení je zapsáno do rejstříku.

V případě názvů zapsaných do rejstříku podle čl. 118s odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 Komise uvede v rejstříku údaje stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

3.  Komise zapíše do rejstříku tyto údaje:

a) chráněný název;

b) spisové číslo;

c) záznam o skutečnosti, že název je chráněn jako zeměpisné označení nebo označení původu;

d) název země nebo zemí původu;

e) datum zápisu;

f) odkaz na právní nástroj pro ochranu názvu;

g) odkaz na jediný doklad.

4.  Rejstřík je přístupný veřejnosti.

▼B

Článek 19

Ochrana

1.  Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení začíná ode dne zápisu do rejstříku.

2.  V případě neoprávněného používání označení původu nebo zeměpisného označení podniknou příslušné orgány členských států podle čl. 45 odst. 4 nařízení (ES) č. 479/2008 z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání a případnému uvedení dotyčných výrobků na trh či jejich vývozu.

3.  Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení se vztahuje na celý název, včetně prvků, které jej tvoří, jsou-li samy o sobě typické. Netypické nebo obecné prvky chráněného označení původu nebo zeměpisného označení chráněny nejsou.



ODDÍL 5

Změny a zrušení

Článek 20

Změna specifikace výrobku nebo jediného dokladu

▼M3

1.  Žádost o schválení změn specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením podaná žadatelem podle článku 118e nařízení (ES) č. 1234/2007 se vyhotoví podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení.

2.  Žádost o schválení změn specifikace výrobku podle čl. 118q odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 je přípustná, pokud byly Komisi předány informace požadované podle čl. 118b odst. 2 uvedeného nařízení spolu s řádně vyhotovenou žádostí.

3.  Pro účely použití čl. 118q odst. 2 první věty nařízení (ES) č. 1234/2007 platí obdobně články 9 až 18 tohoto nařízení.

▼B

4.  Změna se považuje za změnu menšího rozsahu, pokud:

a) se netýká základních vlastností výrobků;

b) nemění souvislost;

c) nezahrnuje změnu názvu nebo části názvu výrobku;

d) netýká se vymezené zeměpisné oblasti;

e) neznamená další omezení uvádění výrobku na trh.

5.  Podá-li žádost o schválení změn specifikace výrobku jiný žadatel, než byl původní žadatel, Komise uvědomí o žádosti původního žadatele.

6.  Pokud Komise rozhodne o schválení změny specifikace výrobku, která se týká změny informací zapsaných v rejstříku nebo zahrnuje takovouto změnu, vymaže z rejstříku původní údaje a zadá nové údaje s účinkem ode dne, k němuž nabývá příslušné rozhodnutí účinku.

▼M3

Článek 21

Předložení žádosti o zrušení

1.  Žádost o zrušení, podaná podle článku 118r nařízení (ES) č. 1234/2007, je zasílána podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme. Toto datum se zveřejní.

2.  Komise potvrdí přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a) spisové číslo;

b) datum přijetí žádosti.

3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

▼B

Článek 22

Přípustnost

1.  Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení ochrany přípustná v souladu s článkem 50 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda žádost:

a) zmiňuje oprávněný zájem, důvody a oprávnění autora žádosti o zrušení ochrany;

b) objasňuje důvody zrušení a

c) odkazuje na prohlášení členského státu nebo třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo, které podporuje žádost o zrušení.

2.  Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3.  Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.  Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, a rovněž postup pro zrušení zahájený Komisí jsou oznámeny orgánům členského státu nebo třetí země či žadatelům usazeným v třetí zemi, jejichž označení původu nebo zeměpisného označení se zrušení ochrany týká.

▼M3

5.  Informace uvedené v odstavci 3 jsou Komisi předávány podle čl. 70a odst. 1.

▼B

Článek 23

Přezkum žádosti o zrušení

1.  Pokud Komise nezamítla žádost o zrušení podle čl. 22 odst. 3, informuje o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či dotčené výrobce usazené v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou popřípadě předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

▼M3

Informace uvedené v prvním a druhém pododstavci jsou Komisi předávány podle čl. 70a odst. 1.

▼B

2.  Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3.  Rozhodnutí o zrušení označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nadále není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku pro vinařský produkt, na nějž se vztahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, zejména nejsou-li nebo nemusí-li být v blízké budoucnosti splněny podmínky stanovené v článku 35 nařízení (ES) č. 479/2008.

Toto rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.  V případě více žádostí o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto žádostí o zrušení možné souhlasit s další ochranou označení původu nebo zeměpisného označení, pak může Komise ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li zrušeno chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, považují se pozastavená řízení o zrušení za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5.  Jakmile nabude zrušení účinku, Komise vymaže název z rejstříku.



ODDÍL 6

Kontroly

▼M1

Článek 24

Nahlášení hospodářských subjektů

Každý hospodářský subjekt, který se chce podílet na celé výrobě nebo balení výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či jejich části, je nahlášen příslušnému kontrolnímu orgánu uvedenému v článku 118o nařízení (ES) č. 1234/2007.

▼B

Článek 25

Každoroční ověření

1.  Každoroční ověření prováděné příslušným kontrolním orgánem podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se skládá z:

a) organoleptických a analytických zkoušek výrobků, na něž se vztahuje označení původu;

b) pouze analytických zkoušek, nebo organoleptických i analytických zkoušek výrobků, na něž se vztahuje zeměpisné označení, a

c) ověření podmínek stanovených ve specifikaci výrobku.

▼M1

Každoroční ověření se provádí v členském státě, v němž se uskutečňuje výroba, v souladu se specifikací výrobku a provádí se prostřednictvím:

a) namátkových kontrol na základě analýzy rizik; nebo

b) odběru vzorků; nebo

c) systematických kontrol; nebo

d) kombinace výše uvedeného.

▼B

V případě namátkových kontrol členské státy vyberou minimální počet hospodářských subjektů, které budou podrobeny těmto kontrolám.

V případě odběru vzorků zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností kontrol, že jsou reprezentativní pro celou vymezenou zeměpisnou oblast a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

▼M1 —————

▼B

2.  Zkoušky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se provádějí u anonymních vzorků, prokazují, že testovaný výrobek odpovídá vlastnostem a jakosti popsaným ve specifikaci výrobku pro příslušné označení původu nebo zeměpisné označení, a jsou prováděny v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, či posléze. Každý odebraný vzorek musí být reprezentativní pro příslušná vína v držení hospodářského subjektu.

3.  Pro účely ověření shody se specifikací výrobku podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) kontrolní orgán zkontroluje:

a) prostory hospodářských subjektů, což spočívá v ověření, zda jsou hospodářské subjekty skutečně s to dodržet podmínky stanovené ve specifikaci výrobku, a

b) výrobky v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, na základě plánu kontrol, který kontrolní orgán vypracuje předem a o němž jsou hospodářské subjekty informovány, a který zahrnuje všechny fáze výroby daného výrobku.

4.  Každoroční ověření zajistí, aby výrobek nemohl používat chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, které se na něj vztahuje, pokud:

▼M1

a) výsledky zkoušek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) a v odstavci 2 neprokáží, že dotyčný výrobek splňuje podmínky stanovené ve specifikaci a má všechny příslušné vlastnosti daného označení původu nebo zeměpisného označení;

▼B

b) nejsou splněny ostatní podmínky uvedené ve specifikaci výrobku v souladu s postupy stanovenými v odstavci 3.

5.  Výrobek, který nesplní podmínky stanovené v tomto článku, může být uváděn na trh, avšak bez příslušného označení původu nebo zeměpisného označení, jsou-li splněny ostatní požadavky právních předpisů.

6.  V případě chráněného přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení může ověření provést kontrolní orgán kteréhokoli členského státu, jehož se toto označení původu nebo zeměpisné označení týká.

7.  Je-li každoroční ověřování prováděno ve fázi balení výrobku na území členského státu, který není členským státem, v němž se uskutečnila výroba, použije se článek 84 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ( 2 ).

8.  Odstavce 1 až 7 se vztahují na vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky stanovené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 26

Analytické a organoleptické zkoušky

Analytické a organoleptické zkoušky uvedené v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se skládají z:

a) rozboru dotyčného vína měřením těchto charakteristických vlastností:

i) stanovených na základě fyzikálního a chemického rozboru:

 celkového a skutečného obsahu alkoholu;

 celkového obsahu cukru vyjádřeného s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně sacharózy v případě perlivých a šumivých vín);

 celkové kyselosti;

 obsahu těkavých kyselin;

 celkového obsahu oxidu siřičitého;

ii) stanovených na základě dodatečného rozboru:

 oxidu uhličitého (perlivá a šumivá vína, přetlak v barech při 20 °C);

 jiných charakteristických vlastností stanovených v právních předpisech členských států nebo specifikacích výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením;

b) organoleptické zkoušky zahrnující vzhled, vůni a chuť.

Článek 27

Kontroly produktů pocházejících z třetích zemí

Pokud vína pocházející z třetích zemí využívají ochrany chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, zašle dotyčná třetí země Komisi na její žádost informace o příslušných orgánech uvedených v čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 a o aspektech, kterých se kontrola týká, a rovněž důkaz, že dotyčné víno splňuje podmínky příslušného označení původu nebo zeměpisného označení.



ODDÍL 7

Přeměna na zeměpisné označení

Článek 28

Žádost

1.  Orgán členského státu nebo třetí země nebo žadatel usazený v dotyčné třetí zemi mohou požádat o přeměnu chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení, pokud již není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku s chráněným označením původu.

▼M3

Žádost se předává podle čl. 70a odst. 1. Datem předložení žádosti o přeměnu Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

▼B

2.  Pokud žádost o přeměnu na zeměpisné označení nesplňuje požadavky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a vyzve je, aby do dvou měsíců žádost stáhli nebo pozměnili nebo aby předložili připomínky.

3.  Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi neodstraní překážky pro přeměnu na zeměpisné označení před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne.

4.  Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přeměnu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5.  Článek 40 a čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se nepoužijí.



KAPITOLA III

TRADIČNÍ VÝRAZY



ODDÍL 1

Žádost

Článek 29

Žadatelé

1.  Příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace usazené v třetích zemích mohou Komisi předložit žádost o ochranu tradičních výrazů ve smyslu čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.  „Reprezentativní profesní organizací“ se rozumí každá organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, které přijaly stejná pravidla a působí v dané vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny producentů v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedených oblastí. Reprezentativní profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro vína, která vyrábí.

▼M3

Článek 30

Žádost o ochranu

1.  Žádost o ochranu tradičního výrazu podávají příslušné orgány členských států nebo orgány třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace podle čl. 70a odst. 1. Musí být doplněna právní úpravou daného členského státu nebo pravidly vztahujícími se na výrobce vína ve třetích zemích, jimiž se řídí používání dotyčného výrazu, a odkazem na tuto právní úpravu nebo na tato pravidla.

2.  V případě žádosti podané reprezentativní profesní organizací usazenou ve třetí zemi sdělí žadatel Komisi informace o dané reprezentativní profesní organizaci a jejích členech podle čl. 70a odst. 1. Komise tyto informace zveřejní.

▼B

Článek 31

Jazyk

1.  Výraz, který se má chránit, je:

a) v úředním jazyce (jazycích), regionálním jazyce (jazycích) členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází, nebo

b) v jazyce používaném pro tento výraz v obchodě.

Výraz používaný v určitém jazyce se vztahuje na specifické výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.  Výraz je zapsán podle původního pravopisu.

▼M2

Článek 32

Pravidla pro tradiční výrazy třetích zemí

1.  Definice tradičních výrazů uvedená v čl. 118u odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije obdobně na výrazy používané tradičně v třetích zemích pro vinařské výrobky, na něž se vztahují zeměpisná označení nebo označení původu podle právních předpisů uvedených třetích zemí.

2.  Vína pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“, mohou používat tato tradiční označení v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

▼B



ODDÍL 2

Postup přezkumu

▼M3

Článek 33

Podávání žádosti

1.  Datem předložení žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2.  Komise potvrdí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a) spisové číslo;

b) tradiční výraz;

c) datum přijetí žádosti.

Článek 34

Přípustnost

1.  Žádost je přípustná, pokud byl formulář žádosti řádně vyplněn a pokud byly k žádosti přiloženy dokumenty požadované podle článku 30. Formulář žádosti je považován za řádně vyplněný, pokud byly vyplněny všechny povinné položky, které jsou obsaženy v informačních systémech uvedených v článku 70a.

V takovémto případě je žádost považována za přípustnou ke dni, kdy ji Komise přijala. Žadatel je o této skutečnosti informován.

Toto datum se zveřejní.

2.  Žádost je nepřípustná, pokud nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí.

3.  V případě nepřípustnosti jsou orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a je jim oznámeno, že mají předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

▼B

Článek 35

Podmínky platnosti

1.  Uznání tradičního výrazu je schváleno, pokud:

a) tento odpovídá definici uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 479/2008 a splňuje podmínky stanovené v článku 31 tohoto nařízení;

b) výraz se skládá výhradně z:

i) názvu používaného tradičně v obchodě na velké části území Společenství nebo dotyčné třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, nebo

ii) proslaveného názvu používaného tradičně v obchodě nejméně na území dotyčného členského státu nebo třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

c) výraz:

i) nesmí být zdruhovělý;

ii) musí být vymezen a upraven v právních předpisech členského státu nebo;

iii) se na něj musí vztahovat podmínky pro použití stanovené pravidly vztahujícími se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

2.  Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

a) nejméně pět let v případě výrazů v jazyce (jazycích) uvedených v čl. 31 písm. a) tohoto nařízení,

b) nejméně 15 let v případě výrazů v jazyce uvedeném v čl. 31 písm. b) tohoto nařízení.

3.  Pro účely odst. 1 písm. c) bodu i) se výrazem „zdruhovělý“ rozumí, že se název tradičního výrazu, i když se vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, stal ve Společenství běžným názvem dotyčného výrobku z révy vinné.

4.  Podmínka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku se nevztahuje na tradiční výrazy uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 36

Důvody zamítnutí

1.  Pokud žádost týkající se tradičního výrazu neodpovídá definici stanovené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 a nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, Komise sdělí žadateli důvody zamítnutí a stanoví lhůtu v délce dvou měsíců od vydání takového sdělení pro stažení nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

Komise rozhodne o ochraně na základě informací, které má k dispozici.

2.  Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise žádost zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno žadateli.



ODDÍL 3

Řízení o námitce

Článek 37

Předložení prohlášení o námitce

1.  Do dvou měsíců ode dne zveřejnění podle prvního pododstavce článku 33 může kterýkoli členský stát nebo třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem vznést námitku vůči navrhovanému uznání předložením prohlášení o námitce.

▼M3

2.  Námitky jsou oznamovány podle čl. 70a odst. 1. Datem podání námitky Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

3.  Komise potvrdí přijetí námitky a přidělí námitce spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a) spisové číslo;

b) datum přijetí námitky.

▼B

Článek 38

Přípustnost

1.  Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná, Komise ověří, zda prohlášení o námitce zmiňuje uplatňované starší právo (práva) nebo důvod (důvody) pro námitku a zda je Komise obdržela ve lhůtě stanovené v čl. 37 odst. 1.

2.  Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 41 odst. 2, je nutno k prohlášení o námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.  Řádně odůvodněné prohlášení o námitce obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4.  Pokud nebyly údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s prohlášením o námitce, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznáší námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

5.  Prohlášení o námitce, které je považováno za přípustné, je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci v dotyčné třetí zemi.

Článek 39

Přezkum námitky

1.  Pokud Komise nezamítla prohlášení o námitce podle čl. 38 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazenou v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložily připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.  Pokud orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizace usazená v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznáší námitku, nepodá žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3.  Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 40 odst. 1 nebo stanovené v čl. 41 odst. 3 nebo v článku 42. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

4.  V případě více prohlášení o námitkách nemusí být po předběžném přezkoumání jednoho či více takovýchto prohlášení o námitkách možné schválit žádost o uznání; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.



ODDÍL 4

Ochrana

▼M3

Článek 40

Obecná ochrana

1.  Pokud tradiční výraz, pro který je požadována ochrana, splňuje podmínky stanovené v čl. 118u odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a v článcích 31 a 35 tohoto nařízení a pokud nebyla tato ochrana zamítnuta na základě článků 36, 38 a 39 tohoto nařízení, tradiční výraz se uvede a definuje v elektronické databázi „E-Bacchus“ podle čl. 118u odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to na základě informací oznámených Komisi podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení, s uvedením následujících údajů:

a) jazyk podle čl. 31 odst. 1;

b) označení druhu nebo druhů dotyčného výrobku z révy vinné, který je pod ochranou;

c) odkaz na vnitrostátní právní předpisy členského státu nebo třetí země, v nichž je tradiční výraz vymezen a upraven, nebo pravidla vztahující se na výrobce vína ve třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací, za předpokladu, že v těchto třetích zemích příslušná vnitrostátní právní úprava neexistuje;

d) shrnutí definice nebo podmínek pro použití;

e) název země nebo zemí původu;

f) datum zařazení do elektronické databáze „E-Bacchus“.

2.  Tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“ jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

a) jakémukoli zneužití, a to i tehdy, je-li chráněný výraz doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

b) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, jakosti nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného výrobku;

c) všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

3.  Tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“ se zveřejní.

▼B

Článek 41

Vztah k ochranným známkám

▼M2

1.  Je-li tradiční výraz chráněn podle tohoto nařízení, zápis ochranné známky, jejíž použití by odporovalo čl. 40 odst. 2, se posuzuje podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ( 3 ) nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ( 4 ).

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem jsou na požádání prohlášeny za neplatné v souladu s platnými postupy, jak je stanoveno ve směrnici 2008/95/ES nebo v nařízení (ES) č. 207/2009.

▼B

2.  Ochranná známka, která odpovídá jedné ze situací uvedených v článku 40 tohoto nařízení a o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem 4. května 2002 nebo před předložením žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu.

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnou ochrannou známkou.

3.  Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti vína.

Článek 42

Homonyma

▼M2

1.  Výraz, pro nějž byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičným výrazem, který je již chráněn podle této kapitoly, je chráněn s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

▼M3

Podmínkou pro použití chráněného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně chráněným homonymem a tradičním výrazem již uvedeným v elektronické databázi „E-Bacchus“, s ohledem na potřebu rovného zacházení s dotyčnými výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

▼B

2.  Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze XV.

▼M2

Článek 42a

Změna

Žadatel uvedený v článku 29 může požádat o schválení změny tradičního výrazu, uvedeného jazyka, dotyčného vína nebo vín nebo shrnutí definice či podmínek pro použití dotyčného tradičního výrazu.

Na žádosti o změnu se použijí obdobně články 33 až 39.

▼B

Článek 43

Vymáhání ochrany

Pro účely použití článku 55 nařízení (ES) č. 479/2008 přijmou příslušné vnitrostátní orgány v případě neoprávněného používání chráněných tradičných výrazů z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany veškerá opatření, aby zastavily uvádění dotyčných výrobků na trh, případně včetně jejich vývozu.



ODDÍL 5

Postup pro zrušení

Článek 44

Důvody zrušení

Důvodem pro zrušení tradičního výrazu je to, že tento již neodpovídá definici uvedené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 nebo nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 3 nebo článku 42.

▼M3

Článek 45

Předložení žádosti o zrušení

1.  Řádně odůvodněnou žádost o zrušení může Komisi předložit členský stát, třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem podle čl. 70a odst. 1. Datem podání žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme. Toto datum se zveřejní.

2.  Komise potvrdí přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a) spisové číslo;

b) datum přijetí žádosti.

3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

▼B

Článek 46

Přípustnost

1.  Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení přípustná, Komise ověří, zda žádost:

a) zmiňuje oprávněný zájem autora žádosti o zrušení;

b) důvody (důvody) pro zrušení a

c) odkazuje na prohlášení členského státu nebo třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo, které objasňuje oprávněný zájem autora žádosti, jeho důvody a oprávněnost.

2.  Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3.  Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.  Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, včetně postupu pro zrušení z podnětu Komise, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v třetí zemi, jehož tradičního výrazu se zrušení týká.

Článek 47

Přezkum žádosti o zrušení

1.  Pokud Komise nezamítne žádost o zrušení podle čl. 46 odst. 3, informuje o žádosti o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.  Pokud orgány členských států nebo třetích zemí či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3.  Rozhodnutí o zrušení tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky stanovené v článku 44.

Rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a dotyčným orgánům členského státu nebo třetí země.

4.  V případě více žádosti o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více takovýchto žádostí o zrušení možné schválit další ochranu tradičního výrazu, pak Komise může ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li tradiční výraz zrušen, řízení o zrušení, která byla pozastavena, se považují za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

▼M3

5.  Jakmile zrušení nabude účinku, Komise odstraní dotyčný výraz ze seznamu uvedeného v elektronické databázi „E-Bacchus“.

▼B



ODDÍL 6

Stávající chráněné tradiční výrazy

Článek 48

Stávající chráněné tradiční výrazy

Tradiční výrazy, které jsou chráněny podle článků 24, 28 a 29 nařízení (ES) č. 753/2002, jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení, pokud:

a) bylo Komisi do 1. května 2009 předloženo shrnutí definice nebo podmínek pro použití;

b) členské státy nebo třetí země nepřestaly chránit některé tradiční výrazy.



KAPITOLA IV

OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA

Článek 49

Společné pravidlo pro všechny údaje označení

Není-li stanoveno v tomto nařízení jinak, označování výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 (dále jen „výrobky“) nesmí být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v článku 58 a údaje v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud nesplňují požadavky čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/13/ES.



ODDÍL 1

Povinné údaje

Článek 50

Uvádění povinných údajů

1.  Povinné údaje podle článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 a údaje podle článku 59 uvedeného nařízení se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné otáčet nádobou.

Povinné údaje o číslu šarže a údaje uvedené v článku 51 a čl. 56 odst. 4 tohoto nařízení se však mohou nacházet mimo zorné pole, v němž jsou uvedeny ostatní povinné údaje.

2.  Povinné údaje uvedené v odstavci 1 a povinné údaje platné podle právních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou napsány nesmazatelným písmem a jsou snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

▼M5

Článek 51

Používání určitých horizontálních předpisů

1.  Za účelem uvádění složek podle č. 6 odst. 3a směrnice 2000/13/ES jsou údaje, které je třeba používat, týkající se siřičitanů, mléka a mléčných výrobků a vajec a výrobků z vajec, uvedené v příloze X části A.

2.  Údaje uvedené v prvním odstavci mohou být případně doplněny o jeden z piktogramů uvedených v příloze X části B.

▼B

Článek 52

Uvádění na trh a vývoz

1.  Výrobky, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, nelze uvádět na trh ve Společenství nebo vyvážet.

2.  Odchylně od kapitol V a VI nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy v případě, že dotyčné výrobky mají být vyváženy, povolit, aby se údaje, které jsou v rozporu s pravidly pro označování, jak jsou stanovena v právních předpisech Společenství, nacházely na etiketě vín určených pro vývoz, pokud je vyžadují právní předpisy dotčené třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Společenství.

Článek 53

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Uzávěry pro výrobky uvedené v článku 49 nesmí být obaleny kapslemi nebo fóliemi vyráběnými na bázi olova.

Článek 54

Skutečný obsah alkoholu

1.  Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvádí v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin.

Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“ nebo „alk.“.

Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, jakostních šumivých vín, šumivých vín dosycených oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být (aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru) udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem.

2.  Skutečný obsah alkoholu se na etiketě uvádí číslicemi, které jsou v případě jmenovitého objemu většího než 100 cl vysoké nejméně 5 mm, v případě jmenovitého objemu většího než 20 cl do 100 cl vysoké nejméně 3 mm a v případě jmenovitého objemu 20 cl a méně vysoké nejméně 2 mm.

▼M2

3.  U částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení se na etiketě uvádí skutečný nebo celkový obsah alkoholu v procentech objemových. Pokud se na etiketě uvádí celkový obsah alkoholu v procentech objemových, následuje za číselným údajem symbol „% obj.“ a číselnému údaji mohou předcházet slova „celkový obsah alkoholu“ nebo „celkový alkohol“.

▼B

Článek 55

Údaj o provenienci

1.  Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvede takto:

a) u vín uvedených v bodech 1, 2, 3, 7 až 9, 15 a 16 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, jeden z těchto údajů:

i) slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, nebo „výrobek z (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno.

V případě přeshraničního vína vyrobeného z určitých moštových odrůd podle čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno uvést pouze název jednoho či více členských států nebo třetích zemí;

ii) slova „víno z Evropského společenství“, nebo rovnocenný výraz, nebo „směs vín z různých zemí Evropského společenství“ v případě vína vzniklého smícháním vín pocházejících z několika členských států, nebo

slova „směs vín z různých zemí mimo Evropské společenství“ nebo „směs vín z (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z více třetích zemí;

iii) slova „víno z Evropského společenství“, nebo rovnocenný výraz, nebo „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných členských států v případě vín vyrobených v jednom členském státě z hroznů sklizených v jiném členském státě, nebo

slova „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ve třetí zemi z hroznů sklizených v jiné třetí zemi;

b) u vín uvedených v bodech 4, 5 a 6 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení jeden z těchto údajů:

i) slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, „výrobek z (…)“ nebo „sekt z (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno;

ii) slova „vyrobeno v (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu, v němž došlo k druhotnému kvašení;

c) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“ nebo „výrobek z (…)“, nebo rovnocenný výraz, s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno.

V případě přeshraničního chráněného označení původu nebo zeměpisného označení je uveden pouze název jednoho či více členských států nebo třetích zemí.

Tímto odstavcem nejsou dotčeny články 56 a 67.

2.  Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 na etiketách hroznového moštu, hroznového moštu v procesu kvašení, zahuštěného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení musí být uveden takto:

a) mošt z (…)“ nebo „mošt vyrobený v (….)“, nebo rovnocenný výraz, s doplněním názvu členského státu, jednotlivé země tvořící součást členského státu, v němž byl výrobek vyroben;

b) směs z produktů různých zemí Evropského společenství“ v případě produktů vyrobených scelováním produktů pocházejících ze dvou nebo více členských států;

c) mošt vyrobený v (…) z hroznů sklizených v (…)“ v případě hroznového moštu, který nebyl vyroben v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny.

3.  V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.

Článek 56

Údaj o stáčírně, výrobci, dovozci a prodejci

1.  Pro účely použití čl. 59 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku se:

▼M1

a) stáčírnou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropské unii, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět;

▼B

b) plněním“ rozumí umisťování produktů do nádob o objemu nejvýše 60 litrů za účelem následného prodeje;

c) výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů, hroznového moštu a vína na šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo ►C2  jakostní aromatická šumivá vína ◄ nebo nechávají zpracování provádět;

d) dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené ve Společenství, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Společenství, do volného oběhu ve smyslu čl. 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ( 5 );

e) prodejcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína;

▼M1

f) adresou“ rozumí údaj o obci a členském státu nebo třetí zemi, kde se nachází ústředí stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.

▼B

2.  Název a adresa stáčírny se doplní

a) slovy „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“, nebo

b) výrazy, podmínky pro jejichž použití stanoví členské státy, v nichž došlo k plnění vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením:

i) ve vinohradnickém podniku, nebo

ii) v prostorách skupiny producentů, nebo

iii) v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. ►M2   Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny. ◄

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

▼M2

3.  Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní výrazy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem.

Členské státy se mohou rozhodnout, že:

a) stanoví údaj o výrobci jako povinný;

▼M6

b) povolí nahrazení výrazů „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ výrazy uvedenými v příloze Xa tohoto nařízení.

▼B

4.  Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“.

5.  Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku je uveden rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci jiné než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6.  Pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce skládá z chráněných označení původu nebo zeměpisných označení či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

a) písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo pro označení druhu dotyčného výrobku z révy vinné, nebo

b) pomocí kódu uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci.

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky vyráběné na jejich území.

Článek 57

Údaj o vinohradnickém podniku

1.  Výrazy odkazující na vinohradnický podnik uvedené v příloze XIII jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, pokud:

a) víno je vyrobeno výhradně z hroznů sklizených na vinicích tohoto vinohradnického podniku;

b) v tomto podniku se zcela uskutečnila vinifikace;

c) členské státy regulují používání příslušných výrazů uvedených v příloze XIII. Třetí země stanovují pravidla pro použití platná pro jejich příslušné výrazy uvedené v příloze XIII, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

2.  Název vinohradnického podniku mohou používat jiné hospodářské subjekty podílející se na uvádění daného výrobku na trh pouze v případě, že s tím dotyčný podnik souhlasí.

Článek 58

Údaj o obsahu cukru

1.  Na etiketě výrobků uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 jsou uvedeny výrazy stanovené v části A přílohy XIV tohoto nařízení udávající obsah cukru.

2.  Pokud obsah cukru ve výrobcích vyjádřený s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně případné sacharózy) odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy XIV, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.  Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části A přílohy XIV, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

Článek 59

Výjimky

V souladu s čl. 59 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno výraz „chráněné označení původu“ vynechat v případě vín s tímto chráněným označením původu za předpokladu, že je tato možnost upravena v právních předpisech dotyčného členského státu nebo v pravidlech platných v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací:



a)  Kypr:

Κουμανδαρία (Commandaria);

b)  Řecko:

Σάμος (Samos);

c)  Španělsko:

Cava,

Jerez, Xérès or Sherry,

Manzanilla;

d)  Francie:

Champagne;

e)  Itálie:

Asti,

Marsala,

Franciacorta;

f)  Portugalsko:

Madeira nebo Madère,

Port nebo Porto.

Článek 60

Zvláštní pravidla pro šumivé víno dosycené oxidem uhličitým, perlivé víno dosycené oxidem uhličitým jakostní (šumivé) víno

1.  Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008 se doplní slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, pokud použitý jazyk sám neudává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým.

Slova „získáno dosycením oxidem uhličitým“ se uvedou i v případě, že platí čl. 59 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.  U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.



ODDÍL 2

Nepovinné údaje

Článek 61

Ročník sklizně

1.  Ročník sklizně uvedený v čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 se může nacházet na etiketách výrobků uvedených v článku 49, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

a) jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

b) jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008;

2.  U výrobků tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě vín předchozí kalendářní rok.

3.  Výrobky bez ochranného označení původu nebo zeměpisného označení splňují rovněž požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v článku 63.

Článek 62

Název moštové odrůdy

1.  Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 60 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008, které se používají k výrobě výrobků uvedených v článku 49 tohoto nařízení, mohou být uvedeny na etiketách dotyčných výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b) tohoto článku.

a) U vín vyrobených v Evropském společenství jsou názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy názvy uvedené v zatřídění moštových odrůd podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

Pro členské státy vyňaté z povinnosti zatřídění podle čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou názvy moštových odrůd nebo synonyma uvedena v „mezinárodním seznamu odrůd révy a jejich synonym“ spravovaném Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).

b) U vín pocházejících ze třetích zemí vyhovují podmínky pro použití názvů moštových odrůd nebo jejich synonym pravidlům vztahujícím se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací, a názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma jsou uvedeny nejméně na jednom z těchto seznamů:

i) Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV);

ii) Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV);

iii) Mezinárodní výbor pro genetické zdroje rostlin (MVGZR).

c) U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země mohou být názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma uvedeny:

i) je-li uvedena pouze jedna moštová odrůda nebo její synonymum, bylo z této odrůdy vyrobeno nejméně 85 % výrobků, to nezahrnuje:

 jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

 jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008;

ii) jsou-li uvedeny dvě či více moštových odrůd nebo jejich synonyma, bylo z těchto odrůd vyrobeno 100 % dotyčných výrobků, to nezahrnuje:

 jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

 jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008.

V případě uvedeném v bodě ii) musí být moštové odrůdy zapsány písmem stejné velikosti, a to v sestupném pořadí podle použitého množství.

d) U výrobků bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení mohou být názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma uvedena, jsou-li splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) a c) a v článku 63.

2.  V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinot meunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Společenství nahrazeny synonymem „Pinot“.

3.  Odchylně od čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části A přílohy XV tohoto nařízení, které se skládají z chráněného označení původu nebo zeměpisného označení nebo je obsahují, uvedeny na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země pouze tehdy, pokud byly schváleny podle předpisů Společenství platných ke dni 11. května 2002 nebo ke dni přistoupení členského státu, přičemž platí pozdější z uvedených termínů.

4.  Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy XV tohoto nařízení, které obsahují částečně chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a odkazují přímo na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

Článek 63

Zvláštní pravidla pro moštové odrůdy a ročníky sklizně pro vína bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

▼M3

1.  Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za zajištění certifikace podle čl. 118z odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ( 6 ).

Každý členský stát oznámí Komisi před 1. říjnem 2011 následující informace, jakož i jejich případné změny, v souladu s čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení:

a) název orgánu nebo orgánů příslušných k použití tohoto článku, jejich adresu a kontaktní údaje včetně elektronických adres;

b) případně název všech subjektů, které byly příslušným orgánem zmocněny k použití tohoto článku, jejich adresu a kontaktní údaje včetně elektronických adres;

c) opatření, která byla přijata k provedení ustanovení tohoto článku, pokud mají tato opatření význam pro spolupráci mezi členskými státy podle nařízení (ES) č. 555/2008;

d) moštové odrůdy hroznů dotčené použitím čl. 118z odst. 2 a článku 120a nařízení (ES) č. 1234/2007.

Na základě informací oznámených členskými státy Komise vypracuje a aktualizuje seznam názvů a adres příslušných orgánů a oprávněných subjektů, jakož i schválených moštových odrůd hroznů. Tento seznam Komise zveřejní.

▼B

2.  Certifikaci vína v jakékoli fázi výroby, včetně během úpravy vína zajišťuje:

a) příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1; nebo

b) jeden či více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobků v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

Orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1 poskytnou přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované zaměstnance a zdroje potřebné pro plnění jejich úkolů.

Subjekty pro certifikaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditovány.

▼M1

Náklady na certifikaci nese příslušný hospodářský subjekt, pokud nerozhodne členský stát jinak.

▼B

3.  Certifikační postup uvedený v čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 zajistí správní důkazy k doložení pravdivosti údaje o moštové odrůdě (odrůdách) nebo ročníku sklizně uvedených na etiketě dotyčných vín.

Producentské členské státy mohou mimoto rozhodnout o:

a) provedení organoleptické zkoušky u anonymních vzorků vína týkající se vůně a chuti k ověření, zda je základní vlastnost vína dána použitou moštovou odrůdou (odrůdami);

b) analytické zkoušce v případě vína vyrobeného z jedné moštové odrůdy.

Certifikační postup provádí příslušný orgán (orgány) nebo kontrolní subjekt (subjekty) uvedené v odstavcích 1 a 2 v členském státě, v němž se uskutečnila výroba.

Certifikace se provádí pomocí:

a) namátkových kontrol na základě analýzy rizik;

b) odběru vzorků, nebo

c) systematických kontrol.

Namátkové kontroly jsou založeny na plánu kontrol, který předem vypracuje příslušný orgán (orgány) a který zahrnuje jednotlivé fáze výroby daného produktu. O plánu kontrol jsou uvědoměny hospodářské subjekty. Členské státy vyberou náhodně minimální počet hospodářských subjektů podléhajících této kontrole.

V případě odběru vzorku zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností, že jsou reprezentativní pro celé jejich území a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

4.  Co se týká čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008, producentské členské státy zajistí, aby výrobci dotyčných vín byli schváleni členským státem, v němž se uskutečňuje výroba.

5.  Co se týká kontroly, včetně sledovatelnosti, producentské členské státy zajistí, že platí hlava V nařízení (ES) č. 555/2008 a nařízení (ES) č. 606/2009.

6.  V případě přeshraničního vína uvedeného v čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 může certifikaci provést kterýkoli z orgánů dotčených členských států.

7.  U vín vyrobených v souladu s čl. 60 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem:

a) dotyčného členského státu (států);

b) moštové odrůdy (odrůd).

Pokud jde o vína bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zeměpisného označení vyrobená ve třetích zemích, jejichž etikety udávají název jedné nebo několika moštových odrůd nebo ročník sklizně, mohou třetí země rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem (názvy) dotyčné třetí země (dotyčných třetích zemí).

V případě údaje o názvu členského státu (států) nebo třetí země (zemí) se nepoužije článek 55 tohoto nařízení.

▼M1

V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.

▼B

8.  Odstavce 1 až 6 se vztahují na výrobky vyrobené z hroznů sklizených od roku 2009 včetně.

Článek 64

Údaj o obsahu cukru

1.  Není-li stanoveno v článku 58 tohoto rozhodnutí jinak, může být na etiketě výrobků uvedených v čl. 60 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 uveden obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy XIV tohoto rozhodnutí.

2.  Pokud obsah cukru ve výrobcích odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy XIV tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.  Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy XIV tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

▼M1

4.  Odstavec 1 se nevztahuje na výrobky uvedené v bodech 3, 8 a 9 přílohy XIb nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud členské státy regulují podmínky pro použití údaje o obsahu cukru nebo pokud jsou tyto podmínky, včetně pravidel vydávaných reprezentativními profesními organizacemi, stanoveny v příslušných předpisech dotyčné třetí země.

▼B

Článek 65

Údaj o symbolech Společenství

1.  Symboly Společenství uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být uvedeny na etiketách vín, jak je stanoveno v příloze V nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ( 7 ). Bez ohledu na článek 59 mohou být údaje „CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU“ a „CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ“ v rámci symbolů nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Společenství podle výše zmíněné přílohy.

2.  Pokud jsou na etiketě výrobku uvedeny symboly Společenství nebo údaje uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008, jsou doprovázeny odpovídajícím chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

Článek 66

Výrazy odkazující na některé výrobní metody

1.  V souladu s čl. 60 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být u vín uváděných na trh ve Společenství uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody, mimo jiné metody stanovené v odstavcích 2, 3, 4, 5 a 6 tohoto článku.

2.  Údaje uvedené v příloze XVI jsou jediné výrazy, které lze použít k popisu vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, které kvasilo, bylo školeno nebo zrálo v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tato vína stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze XVI.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy víno zrálo v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů uvedených v prvním pododstavci i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení vína vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje uvedené v prvním pododstavci ani v případě, že se při procesu použila nádoba nebo nádoby ze dřeva.

3.  Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

a) dotyčný produkt získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b) délka výrobního procesu včetně zrání v podniku, v němž byl produkt vyroben, vypočítaná od začátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži, nebyla kratší než devět měsíců;

c) proces kvašení způsobující tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně 90 dnů a

d) produkt byl oddělen od kalů filtrací pomocí transferní metody nebo jejich odstřelením (degoržáží).

4.  Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

a) získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b) zůstal nepřetržitě v kontaktu s kaly po dobu alespoň devíti měsíců v tomtéž podniku od okamžiku, kdy byla vytvořena kupáž;

c) byl oddělen od kalů jejich odstřelením (degoržáží).

5.  Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

a) hrozny byly sklizeny ručně;

b) víno je vyrobeno z moštu získaného lisováním celých hroznů nebo hroznů bez stopek. Množství moštu získaného ze 150 kg hroznů nesmí přesáhnout 100 litrů;

c) maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

d) obsah cukru je do 50 g/l;

e) víno splňuje požadavky stanovené v odstavci 4 a

f) aniž je dotčen článek 67, výraz „Crémant“ je uveden na etiketách jakostních šumivých vín ve spojení s názvem zeměpisné jednotky ve vymezené základní oblasti pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení dotyčné třetí země.

Písmena a) a f) se nevztahují na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6.  Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 8 ).

Článek 67

Název menší nebo větší zeměpisné jednotky než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení a odkazy na zeměpisnou oblast

1.  Co se týká čl. 60 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 a aniž jsou dotčeny články 55 a 56 tohoto nařízení, mohou být název zeměpisné jednotky a odkazy na zeměpisnou oblast uvedeny pouze na etiketách vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

►M1

 

Aby bylo možno použít název menší zeměpisné jednotky, než je základní zeměpisná oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí být oblast dotyčné zeměpisné jednotky náležitě vymezena. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek. Z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž bylo víno vyrobeno. To nezahrnuje:

a) jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“; nebo

b) jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze XIb bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

Zbývajících 15 % hroznů pochází z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.

 ◄

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název menší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo se z nich skládají, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených ve třetí a čtvrté větě prvního pododstavce.

3.  Název menší nebo větší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast se skládají z:

a) lokality nebo jednotky seskupující více takových lokalit;

b) obce nebo její části;

c) vinařské podoblasti nebo části vinařské podoblasti;

d) správní oblasti.



ODDÍL 3

Pravidla pro některé zvláštní tvary lahví a uzávěry a doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy

Článek 68

Podmínky pro použití některých zvláštních tvarů lahví

Pro zařazení na seznam zvláštních typů lahví stanovený v příloze XVII musí typ láhve splňovat tyto požadavky:

a) musí být používán výhradně, skutečně a tradičně po dobu posledních 25 let pro víno s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením a

b) jeho používání si spotřebitelé spojují s vínem s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

V příloze XVII jsou uvedeny podmínky upravující používání uznávaných zvláštních typů lahví.

▼M2

Článek 69

Pravidla pro obchodní úpravu některých výrobků

1.  Šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno vyrobené v Evropské unii je uváděno na trh nebo vyváženo ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

a) u lahví s jmenovitým objemem více než 0,20 l: zátkou hříbkového tvaru vyrobenou z korku nebo jiného materiálu, který může přijít do styku s potravinami, jež je držena na svém místě připevněním a v případě potřeby je přikryta čepičkou a zcela obalena ve fólii, která pokrývá danou zátku a celé hrdlo lahve nebo jeho část;

b) u lahví s jmenovitým objemem nejvýše 0,20 l: jakýmkoli vhodným uzávěrem.

Jiné výrobky vyrobené v Unii se ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ či s uzávěrem podle písm. a) prvního pododstavce na trh neuvádějí ani nevyvážejí.

2.  Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ nebo s uzávěrem podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se mohou uvádět na trh či vyvážet tyto výrobky:

a) výrobky tradičně plněné do takovýchto lahví, které:

i) jsou uvedeny v čl. 113d odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007,

ii) jsou uvedeny v bodech 7, 8 a 9 přílohy XIb nařízení (ES) č. 1234/2007,

iii) jsou uvedeny v nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 ( 9 ), nebo

iv) vykazují skutečný obsah alkoholu nejvýše 1,2 % objemových;

b) jiné výrobky než výrobky uvedené v písmenu a), pokud neuvádějí spotřebitele v omyl, co se týká skutečné povahy výrobku.

▼B

Článek 70

Doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy týkající se označování a obchodní úpravy

1.  U vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území mohou být údaje uvedené v článcích 61, 62 a 64 až 67 stanoveny jako závazné, zakázány či omezeny, co se týká jejich používání, a to zavedením přísnějších podmínek, než je stanoveno v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku u těchto vín.

2.  Co se týká vín bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 64 a 66.

3.  Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína vyráběná na jejich území stanoví a budou regulovat jiné údaje než údaje uvedené v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

4.  Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína plněná na jejich území, avšak dosud neuvedená na trh nebo nevyvezená, stanoví jako použitelné články 58, 59 a 60 nařízení (ES) č. 479/2008.



KAPITOLA V

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M3

Článek 70a

Postup předávání informací mezi Komisí, členskými státy, třetími zeměmi a ostatními subjekty

1.  Pokud se odkazuje na tento odstavec, doklady a informace nezbytné k použití tohoto nařízení jsou předávány Komisi následujícím způsobem:

a) pokud jde o příslušné orgány členských států, prostřednictvím informačního systému, který jim zpřístupnila Komise, podle ustanovení nařízení (ES) č. 792/2009;

b) pokud jde o příslušné orgány a reprezentativní profesní organizace třetích zemí, jakož i fyzické a právnické osoby, které mají zájem jednat v rámci tohoto nařízení, elektronickými prostředky s využitím postupů a formulářů, které jim poskytla Komise a které jsou zpřístupňovány za podmínek stanovených v příloze XVIII tohoto nařízení.

Uvedené formuláře však mohou být použity i pro účely předávání informací v tištěné podobě.

Odpovědnost za předložení žádosti a za obsah jednotlivých oznámení nesou buď příslušné orgány jmenované třetími zeměmi, reprezentativní profesní organizace, nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem.

2.  Komise oznamuje a zpřístupňuje informace orgánům a osobám dotčeným tímto nařízením, případně veřejnosti, prostřednictvím informačních systémů zavedených Komisí.

Orgány a osoby dotčené tímto nařízením se mohou v souladu s přílohou XIX obrátit na Komisi, aby získaly informace o praktických pravidlech týkajících se přístupu k informačním systémům a o oznamování a zpřístupňování informací.

3.  Ustanovení čl. 5 odst. 2 a článků 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 792/2009 se použijí obdobně na oznamování a zpřístupňování informací uvedených v odst. 1 písm. b) a v odstavci 2 tohoto článku.

4.  Pro účely použití odst. 1 písm. b) mohou osoby odpovědné v rámci Komise za informační systémy udělit právo na přístup k informačním systémům, a to jak příslušným orgánům a reprezentativním profesním organizacím třetích zemí, tak fyzickým či právnickým osobám, které mají zájem jednat v rámci tohoto nařízení.

Platnost přístupových práv ověřují osoby odpovědné v rámci Komise za informační systémy, přičemž vycházejí z těchto podkladů:

a) informací týkajících se příslušných orgánů jmenovaných třetími zeměmi, včetně kontaktních údajů a elektronických adres, které má k dispozici Komise v rámci mezinárodních smluv nebo které byly Komisi v souladu s těmito smlouvami oznámeny;

b) oficiální žádosti třetí země, v níž jsou uvedeny informace týkající se orgánů pověřených předáním dokladů a informací nezbytných k uplatnění odst. 1 písm. b), včetně kontaktních údajů a elektronických adres dotyčných orgánů;

c) žádosti reprezentativní profesní organizace ve třetí zemi nebo fyzické či právnické osoby, která doloží svou totožnost, svůj oprávněný zájem jednat a svou elektronickou adresu.

Po ověření platnosti přístupových práv jsou tato práva aktivována osobami odpovědnými v rámci Komise za informační systémy.

Článek 70b

Oznamování a zpřístupňování informací týkajících se orgánů příslušných k přezkumu žádostí na vnitrostátní úrovni

1.  V souladu s ustanoveními čl. 70a odst. 1 oznámí členské státy před 1. říjnem 2011 Komisi název, adresu orgánu nebo orgánů příslušných k použití čl. 118f odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, jejich kontaktní údaje, včetně elektronických adres, i případné změny těchto údajů.

2.  Komise vypracuje a aktualizuje seznam názvů a adres příslušných orgánů členských států nebo třetích zemí, a to na základě informací oznámených členskými státy podle odstavce 1, nebo informací oznámených třetími zeměmi v souladu s mezinárodními úmluvami uzavřenými s Unií. Tento seznam Komise zveřejní.

▼M3

Článek 71

Názvy vín chráněných podle nařízení (ES) č. 1493/1999

1.  Předávání dokladů uvedených v čl. 118s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, dále jen „dokumentace“, a změn specifikace výrobku uvedených v čl. 73 odst. 1 písm. c) a d) a v odstavci 2 tohoto nařízení zajišťují členské státy v souladu s čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení, a to podle následujících pravidel a postupů:

a) Komise potvrdí přijetí dokumentace a změn způsobem uvedeným v článku 9 tohoto nařízení;

b) dokumentace nebo změny se považují za přípustné ke dni, kdy je Komise přijme, za podmínek stanovených v článku 11 tohoto nařízení, za předpokladu, že je Komise přijme do 31. prosince 2011;

c) Komise potvrdí zápis dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení i případných změn do rejstříku podle článku 18 tohoto nařízení a přidělí tomuto zápisu spisové číslo;

d) Komise přezkoumá platnost dokumentace, případně i s ohledem na přijaté změny, ve lhůtách stanovených v čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení.

2.  Komise může rozhodnout o zrušení dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 118s odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to na základě dokumentů, které má k dispozici podle čl. 118s odst. 2 uvedeného nařízení.

▼M2

3.  Pokud jde o předání formální části podle čl. 118s odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, mohou být pro účely uplatnění čl. 118c odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí za žadatele odchylně od čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení považovány orgány členských států.

▼B

Článek 72

Dočasné označování

1.  Odchylně od článku 65 tohoto nařízení jsou vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky uvedené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008, označena v souladu s ustanoveními obsaženými v kapitole IV tohoto nařízení.

2.  Pokud Komise rozhodne, že neudělí ochranu označení původu nebo zeměpisnému označení podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008, jsou vína označená podle odstavce 1 tohoto článku stažena z trhu nebo opatřena novou etiketou podle kapitoly IV tohoto nařízení.

▼M3

Článek 73

Přechodná ustanovení

1.  Postup stanovený v článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije v těchto případech:

a) u všech názvů vín, které jsou v některém z členských států zavedeny jako označení původu nebo zeměpisné označení a které byly dotyčným členským státem schváleny do 1. srpna 2009;

b) u všech názvů vín, které byly do 1. srpna 2009 zavedeny v některém z členských států jako označení původu nebo zeměpisné označení, schváleny dotyčným členským státem a oznámeny Komisi do 31. prosince 2011;

c) u všech změn specifikace výrobku, které byly v některém z členských států zavedeny do 1. srpna 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 31. prosince 2011;

d) u všech změn menšího rozsahu týkajících se specifikace výrobku, které byly v některém z členských států zavedeny od 1. srpna 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 31. prosince 2011.

2.  Postup stanovený v článku 118q nařízení (ES) č. 1234/2007 se nepoužije na změny specifikace výrobku, které byly zavedeny v některém z členských států po 1. srpnu 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 30. června 2014, pokud jediným cílem těchto změn bylo uvést specifikaci výrobku oznámenou Komisi podle čl. 118s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007 a s tímto nařízením.

3.  Vína uvedená na trh nebo označená do 31. prosince 2010, která splňují příslušná ustanovení platná přede dnem 1. srpna 2009, mohou být uváděna na trh až do vyčerpání zásob.

▼M8

4.  Vína vyprodukovaná v Chorvatsku do 30. června 2013 včetně, která splňují příslušná ustanovení platná v Chorvatsku k tomuto datu, mohou být nadále uváděna na trh až do vyčerpání zásob. Tyto produkty mohou být označeny podle ustanovení platných v Chorvatsku dne 30. června 2013.

▼B

Článek 74

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1607/2000 a (ES) č. 753/2002 se zrušují.

Článek 75

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M3 —————

▼M5




PŘÍLOHA X

ČÁST A

Poznámky uvedené v čl. 51 odst. 1



Jazyk

Údaje týkající se siřičitanů

Údaje týkající se vajec a výrobků z vajec

Údaje týkající se mléka a mléčných výrobků

bulharsky

сулфити“ nebo „серен диоксид

„яйце“, „яйчен протеин“, „яйчен продукт“, „яйчен лизозим“ nebo „яйчен албумин

„мляко“, „млечни продукти“, „млечен казеин“ nebo „млечен протеин

španělsky

«sulfitos» nebo «dióxido de azufre»

«huevo», «proteína de huevo», «ovoproducto», «lisozima de huevo» nebo «ovoalbúmina»

«leche», «productos lácteos», «caseína de leche» nebo «proteína de leche»

česky

siřičitany“ nebo „oxid siřičitý

„vejce“, „vaječná bílkovina“, „výrobky z vajec“, „vaječný lysozym“ nebo „vaječný albumin

„mléko“, „výrobky z mléka“, „mléčný kasein“ nebo „mléčná bílkovina

dánsky

»sulfitter« nebo »svovldioxid«.

»æg«, »ægprotein«, »ægprodukt«, »æglysozym«, nebo »ægalbumin«

»mælk«, »mælkeprodukt«, »mælkecasein« nebo »mælkeprotein«,

německy

Sulfite“ nebo „Schwefeldioxid

„Ei“, „Eiprotein“, „Eiprodukt“, „Lysozym aus Ei“ nebo „Albumin aus Ei

„Milch“, „Milcherzeugnis“, „Kasein aus Milch“ nebo „Milchprotein“

estonsky

sulfitid” nebo „vääveldioksiid

„muna”, „munaproteiin”, „munatooted”, „munalüsosüüm” nebo „munaalbumiin”…

„piim”, „piimatooted”, „piimakaseiin” nebo „piimaproteiin”

řecky

«θειώδη», «διοξείδιο του θείου» nebo «ανυδρίτης του θειώδους οξέος»

«αυγό», «πρωτεΐνη αυγού», «προϊόν αυγού», «λυσοζύμη αυγού» nebo «αλβουμίνη αυγού»

«γάλα», «προϊόντα γάλακτος», «καζεΐνη γάλακτος» nebo «πρωτεΐνη γάλακτος»

anglicky

‘sulphites’, ‘sulfites’, ‘sulphur dioxide’ nebo ‘sulfur dioxide

‘egg’, ‘egg protein’, ‘egg product’, ‘egg lysozyme’ nebo ‘egg albumin

‘milk’, ‘milk products’, ‘milk casein’ nebo ‘milk protein

francouzsky

«sulfites» nebo «anhydride sulfureux»

«œuf», «protéine de l’œuf», «produit de l’œuf», «lysozyme de l’œuf» nebo «albumine de l’œuf»

«lait», «produits du lait», «caséine du lait» nebo «protéine du lait»

▼C4

chorvatsky

„sulfiti” ili „sumporov dioksid”

„jaje”, „bjelančevine iz jaja”, „proizvodi od jaja”, „lizozim iz jaja” ili „albumin iz jaja”

„mlijeko”, „mliječni proizvodi”, „kazein iz mlijeka” ili „mliječne bjelančevine”

▼M5

italsky

«solfiti», nebo «anidride solforosa»

«uovo», «proteina dell’uovo», «derivati dell’uovo», «lisozima da uovo» nebo «ovoalbumina»

«latte», «derivati del latte», «caseina del latte» nebo «proteina del latte»

lotyšsky

sulfīti” nebo “sēra dioksīds”

“olas”, “olu olbaltumviela”, “olu produkts”, “olu lizocīms” nebo “olu albumīns

“piens”, “piena produkts”, “piena kazeīns” nebo “piena olbaltumviela

litevsky

sulfitai“ nebo „sieros dioksidas“

„kiaušiniai“, „kiaušinių baltymai“, „kiaušinių produktai“, „kiaušinių lizocimas“ nebo „kiaušinių albuminas

„pienas“, „pieno produktai“, „pieno kazeinas“ nebo „pieno baltymai

maďarsky

szulfitok” nebo „kén-dioxid”

„tojás”, „tojásból származó fehérje”, „tojástermék”, „tojásból származó lizozim” nebo „tojásból származó albumin

„tej”, „tejtermékek”, „tejkazein” nebo „tejfehérje

v maltštině

sulfiti”, nebo “diossidu tal-kubrit”

“bajd”, “proteina tal-bajd”, “prodott tal-bajd”, “liżożima tal-bajd” nebo “albumina tal-bajd

“ħalib”, “prodotti tal-ħalib”, “kaseina tal-ħalib” nebo “proteina tal-ħalib

nizozemsky

sulfieten” nebo „zwaveldioxide”

„ei”, „eiproteïne”, „eiderivaat”, „eilysozym” nebo „eialbumine

„melk”, „melkderivaat”, „melkcaseïne” nebo „melkproteïnen

polsky

„siarczyny”, „dwutlenek siarki” nebo „ditlenek siarki

„jajo”, „białko jaja”, „produkty z jaj”, „lizozym z jaja” nebo „albuminę z jaja

„mleko”, „produkty mleczne”, „kazeinę z mleka” nebo „białko mleka

portugalsky

«sulfitos» nebo «dióxido de enxofre»

«ovo», «proteína de ovo», «produto de ovo», «lisozima de ovo» nebo «albumina de ovo»

«leite», «produtos de leite», «caseína de leite» nebo «proteína de leite»

rumunsky

sulfiți” nebo „dioxid de sulf

„ouă”, „proteine din ouă”, „produse din ouă”, „lizozimă din ouă” nebo „albumină din ouă

„lapte”, „produse din lapte”, „cazeină din lapte” nebo „proteine din lapte

slovensky

siričitany“ nebo „oxid siričitý

„vajce“, „vaječná bielkovina“, „výrobok z vajec“, „vaječný lyzozým“ nebo „vaječný albumín

„mlieko“, „výrobky z mlieka“, „mliečne výrobky“, „mliečny kazeín“ nebo „mliečna bielkovina

slovinsky

sulfiti“ nebo „žveplov dioksid“

„jajce“, „jajčne beljakovine“, „proizvod iz jajc“, „jajčni lizocim“ nebo „jajčni albumin

„mleko“, „proizvod iz mleka“, „mlečni kazein“ nebo „mlečne beljakovine

finsky

sulfiittia”, ”sulfiitteja” nebo ”rikkidioksidia

”kananmunaa”, ”kananmunaproteiinia”, ”kananmunatuotetta”, ”lysotsyymiä (kananmunasta)” nebo ”kananmuna-albumiinia

”maitoa”, ”maitotuotteita”, ”kaseiinia (maidosta)” nebo ”maitoproteiinia

švédsky

sulfiter” nebo ”svaveldioxid”

”ägg”, ”äggprotein”, ”äggprodukt”, ”ägglysozym” nebo ”äggalbumin

”mjölk”, ”mjölkprodukter”, ”mjölkkasein” nebo ”mjölkprotein

ČÁST B

Piktogramy uvedené v čl. 51 odst. 2



image

image

image

image

▼M6




PŘÍLOHA Xa



Výrazy podle čl. 56 odst. 3 písm. b)

Jazyk

Výrazy povolené místo „výrobce“

Výrazy povolené místo „vyrobeno v“

BG

„преработвател“

„преработено от“

ES

„elaborador“

„elaborado por“

CS

„zpracovatel“ nebo „vinař“

„zpracováno v“ nebo „vyrobeno v“

DA

„forarbejdningsvirksomhed“ nebo „vinproducent“

„forarbejdet af“

DE

„Verarbeiter“

„verarbeitet von“ nebo „versektet durch“

ET

„töötleja“

„töödelnud“

EL

„οινοποιός“

„οινοποιήθηκε από“

EN

„processor“ nebo „winemaker“

„processed by“ nebo „made by“

FR

„élaborateur“

„élaboré par“

IT

„elaboratore“ nebo „spumantizzatore“

„elaborato da“ nebo „spumantizzato da“

LV

„izgatavotājs“

„vīndaris“ nebo „ražojis“

LT

„perdirbėjas“

„perdirbo“

HU

„feldolgozó:”

„feldolgozta:”

MT

„proċessur“

„ipproċessat minn“

NL

„verwerker“ nebo „bereider“

„verwerkt door“ nebo „bereid door“

PL

„przetwórca“ nebo „wytwórca“

„przetworzone przez“ nebo „wytworzone prze“

PT

„elaborador“ nebo „preparador“

„elaborado por“ nebo „preparado por“

RO

„elaborator“

„elaborat de“

SI

„pridelovalec“

„prideluje“

SK

„spracovateľ“

„spracúva“

FI

„valmistaja“

„valmistanut“

SV

„bearbetningsföretag“

„bearbetat av“

▼M3 —————

▼B




PŘÍLOHA XIII

VÝRAZY ODKAZUJÍCÍ NA PODNIK



Členské státy nebo třetí země

Výrazy

Rakousko

Burg, Domäne, Eigenbau, Familie, Gutswein, Güterverwaltung, Hof, Hofgut, Kloster, Landgut, Schloss, Stadtgut, Stift, Weinbau, Weingut, Weingärtner, Winzer, Winzermeister

Česká republika

Sklep, vinařský dům, vinařství

Německo

Burg, Domäne, Kloster, Schloss, Stift, Weinbau, Weingärtner, Weingut, Winzer

Francie

Abbaye, Bastide, Campagne, Chapelle, Château, Clos, Commanderie, Cru, Domaine, Mas, Manoir, Mont, Monastère, Monopole, Moulin, Prieuré, Tour

Řecko

Αγρέπαυλη (Agrepavlis), Αμπελι (Ampeli), Aμπελώνας(-ες) (Ampelonas-(es)), Αρχοντικό (Archontiko), Κάστρο (Kastro), Κτήμα (Κtima), Μετόχι (Metochi), Μοναστήρι (Monastiri), Ορεινό Κτήμα (Orino Ktima), Πύργος (Pyrgos)

Itálie

abbazia, abtei, ansitz, burg, castello, kloster, rocca, schlofl, stift, torre, villa

Kypr

Αμπελώνας (-ες) (Ampelonas (-es), Κτήμα (Ktima), Μοναστήρι (Monastiri), Μονή (Moni)

Portugalsko

Casa, Herdade, Paço, Palácio, Quinta, Solar

Slovensko

Kaštieľ, Kúria, Pivnica, Vinárstvo, Usadlosť

Slovinsko

Klet, Kmetija, Posestvo, Vinska klet




PŘÍLOHA XIV

ÚDAJ O OBSAHU CUKRU



Výrazy

Podmínky pro použití

ČÁST A —  Seznam výrazů, které se používají pro šumivé víno, šumivé víno dosycené oxidem uhličitým, jakostní šumivé víno nebo jakostní aromatické šumivé víno

brut nature, naturherb, bruto natural, pas dosé, dosage zéro, natūralusis briutas, īsts bruts, přírodně tvrdé, popolnoma suho, dosaggio zero, брют натюр, brut natur

Je-li obsah cukru nižší než 3 gramy na litr; tyto výrazy lze použít pouze pro výrobky, kterým nebyl po druhotném kvašení dodán žádný cukr.

extra brut, extra herb, ekstra briutas, ekstra brut, ekstra bruts, zvláště tvrdé, extra bruto, izredno suho, ekstra wytrawne, екстра брют

Je-li obsah cukru mezi 0 a 6 gramy na litr.

brut, herb, briutas, bruts, tvrdé, bruto, zelo suho, bardzo wytrawne, брют

Je-li obsah cukru nižší než 12 gramů na litr.

extra dry, extra trocken, extra seco, labai sausas, ekstra kuiv, ekstra sausais, különlegesen száraz, wytrawne, suho, zvláště suché, extra suché, екстра сухо, extra sec, ekstra tør

Je-li obsah cukru mezi 12 a 17 gramy na litr.

sec, trocken, secco, asciutto, dry, tør, ξηρός, seco, torr, kuiva, sausas, kuiv, sausais, száraz, półwytrawne, polsuho, suché, сухо

Je-li obsah cukru mezi 17 a 32 gramy na litr.

demi-sec, halbtrocken, abboccato, medium dry, halvtør, ημίξηρος, semi seco, meio seco, halvtorr, puolikuiva, pusiau sausas, poolkuiv, pussausais, félszáraz, półsłodkie, polsladko, polosuché, polosladké, полусухо

Je-li obsah cukru mezi 32 a 50 gramy na litr.

doux, mild, dolce, sweet, sød, γλυκός, dulce, doce, söt, makea, saldus, magus, édes, ħelu, słodkie, sladko, sladké, сладко, dulce, saldais

Je-li obsah cukru vyšší než 50 gramů na litr.

ČÁST B —  Seznam výrazů používaných pro jiné výrobky než výrobky uvedené v části A

сухо, seco, suché, tør, trocken, kuiv, ξηρός, dry, sec, secco, asciuttto, sausais, sausas, száraz, droog, wytrawne, seco, sec, suho, kuiva

Pokud obsah cukru nepřesahuje:

— 4 gramů na litr, nebo

►C2  

— 9 gramů na litr, jestliže celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než obsah zbytkového cukru.

 ◄

полусухо, semiseco, polosuché, halvtør, halbtrocken, poolkuiv, ημίξηρος, medium dry, demi-sec, abboccato, pussausais, pusiau sausas, félszáraz, halfdroog, półwytrawne, meio seco, adamado, demisec, polsuho, puolikuiva, halvtorrt

Pokud obsah cukru přesahuje výše uvedené maximum, nepřesahuje však:

— 12 gramů na litr, nebo

►C2  

— 18 gramů na litr, jestliže celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 10 gramů nižší než obsah zbytkového cukru.

 ◄

полусладко, semidulce, polosladké, halvsød, lieblich, poolmagus, ημίγλυκος, medium, medium sweet, moelleux, amabile, pussaldais, pusiau saldus, félédes, halfzoet, półsłodkie, meio doce, demidulce, polsladko, puolimakea, halvsött

Je-li obsah cukru vyšší než výše uvedené maximum, nepřesahuje však 45 gramů na litr.

сладко, dulce, sladké, sød, süss, magus, γλυκός, sweet, doux, dolce, saldais, saldus, édes, ħelu, zoet, słodkie, doce, dulce, sladko, makea, sött.

Je-li obsah cukru nejméně 45 gramů na litr.

▼M1




PŘÍLOHA XV

SEZNAM MOŠTOVÝCH ODRŮD A JEJICH SYNONYM, KTERÉ MOHOU BÝT UVEDENY NA ETIKETÁCH VÍN



ČÁST A:  Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 62 odst. 3

 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)

1

Alba (IT)

Albarossa

Itálieo

2

Alicante (ES)

Alicante Bouschet

Řeckoo, Itálieo, Portugalskoo, Alžírskoo, Tuniskoo, Spojené státy americkéo, Kypro , Jižní Afrika ►M8  , Chorvatsko ◄

Pozn: K označení vína nesmí být použít název „Alicante“ samotný.

3

Alicante Branco

Portugalskoo

4

Alicante Henri Bouschet

Francieo, Srbsko a Černá Hora (6)

5

Alicante

Itálieo

6

Alikant Buse

Srbsko a Černá Hora (4)

7

Avola (IT)

Nero d’Avola

Itálie

8

Bohotin (RO)

Busuioacă de Bohotin

Rumunsko

9

Borba (PT)

Borba

Španělskoo

10

Bourgogne (FR)

Blauburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-20-30), Rakousko (18-20), Kanada (20–30), Chile (20–30), Itálie (20–30), Švýcarsko

11

Blauer Burgunder

Rakousko (10-13), Srbsko a Černá Hora (17-30)

12

Blauer Frühburgunder

Německo (24)

13

Blauer Spätburgunder

Německo (30), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-20-30), Rakousko (10-11), Bulharsko (30), Kanada (10–30), Chile (10–30), Rumunsko (30), Itálie (10–30)

14

Burgund Mare

Rumunsko (35, 27, 39, 41)

▼M8

14a

Borgonja istarska

Chorvatsko

▼M1

15

Burgundac beli

Srbsko a Černá Hora (34)

▼M8

15a

Burgundac bijeli

Chorvatsko

▼M8 —————

▼M1

17

Burgundac crni

Srbsko a Černá Hora (11-30) ►M8  , Chorvatsko ◄

18

Burgundac sivi

Chorvatskoo, Srbsko a Černá Horao

19

Burgundec bel

Bývalá jugoslávská republika Makedonieo

20

Burgundec crn

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-13-30)

21

Burgundec siv

Bývalá jugoslávská republika Makedonieo

22

Early Burgundy

Spojené státy americkéo

23

Fehér Burgundi, Burgundi

Maďarsko (31)

24

Frühburgunder

Německo (12), Nizozemskoo

25

Grauburgunder

Německo, Bulharsko, Maďarskoo, Rumunsko (26)

26

Grauer Burgunder

Kanada, Rumunsko (25), Německo, Rakousko

27

Grossburgunder

Rumunsko (37, 14, 40, 42)

28

Kisburgundi kék

Maďarsko (30)

29

Nagyburgundi

Maďarskoo

30

Spätburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-13-20), Srbsko a Černá Hora (11-17), Bulharsko (13), Kanada (10-13), Chile, Maďarsko (29), Moldavskoo. Rumunsko (13), Itálie (10-13), Spojené království, Německo (13)

31

Weißburgunder

Jižní Afrika (33), Kanada, Chile (32), Maďarsko (23), Německo (32, 33), Rakousko (32), Spojené královstvío, Itálie

32

Weißer Burgunder

Německo (31, 33), Rakousko (31), Chile (31), Slovinsko, Itálie

33

Weissburgunder

Jižní Afrika (31), Německo (31, 32), Spojené království, Itálie, Švýcarskoo

34

Weisser Burgunder

Srbsko a Černá Hora (15)

35

Calabria (IT)

Calabrese

Itálie

36

Cotnari (RO)

Grasă de Cotnari

Rumunsko

37

Franken (DE)

Blaufränkisch

Česká republika (39), Rakouskoo, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko, Rumunsko (14, 27, 39, 41)

38

Frâncușă

Rumunsko

39

Frankovka

Česká republika (37), Slovensko (40), Rumunsko (14, 27, 38, 41) ►M8  , Chorvatsko ◄

40

Frankovka modrá

Slovensko (39)

41

Kékfrankos

Maďarsko, Rumunsko (37, 14, 27, 39)

42

Friuli (IT)

Friulano

Itálie

43

Graciosa (PT)

Graciosa

Portugalskoo

44

Мелник (BU)

Melnik

Мелник

Melnik

Bulharsko

45

Montepulciano (IT)

Montepulciano

Itálieo

46

Moravské (CZ)

Cabernet Moravia

Česká republikao

47

Moravia dulce

Španělskoo

48

Moravia agria

Španělskoo

49

Muškat moravský

Česká republikao, Slovensko

50

Odobești (RO)

Galbenă de Odobești

Rumunsko

51

Porto (PT)

Portoghese

Itálieo

52

Rioja (ES)

Torrontés riojano

Argentinao

53

Sardegna (IT)

Barbera Sarda

Itálie

54

Sciacca (IT)

Sciaccarello

Francie

▼M9

55

Teran (SI)

Teran

Chorvatsko (1)

▼M1



ČÁST B:  Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 62 odst. 4

 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)

1

Mount Athos – Agioritikos (GR)

Agiorgitiko

Řeckoo , Kypro

2

Aglianico del Taburno (IT)

Aglianico

Itálieo, Řeckoo, Maltao, Spojené státy americké

▼M8

2a

Aglianico crni

Chorvatsko

▼M1

3

Aglianico del Vulture (IT)

Aglianicone

Itálieo

4

Aleatico di Gradoli (IT)

Aleatico di Puglia (IT)

Aleatico

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

5

Ansonica Costa dell’Argentario (IT)

Ansonica

Itálie, Austrálie

6

Conca de Barbera (ES)

Barbera Bianca

Itálieo

7

Barbera

Jižní Afrikao, Argentinao, Austrálieo, Chorvatskoo, Mexikoo, Slovinskoo, Uruguayo, Spojené státy americkéo, Řeckoo, Itálieo, Maltao

8

Barbera Sarda

Itálieo

9

Malvasia di Castelnuovo Don Bosco (IT)

Bosco Eliceo (IT)

Bosco

Itálieo

10

Brachetto d’Acqui (IT)

Brachetto

Itálie, Austrálie

11

Etyek-Buda (HU)

Budai

Maďarskoo

12

Cesanese del Piglio (IT)

Cesanese di Olevano Romano (IT)

Cesanese di Affile (IT)

Cesanese

Itálie, Austrálie

13

Cortese di Gavi (IT)

Cortese dell’Alto Monferrato (IT)

Cortese

Itálie, Austrálise, Spojené státy americké

14

Duna (HU)

Duna gyöngye

Maďarsko

15

Dunajskostredský (SK)

Dunaj

Slovensko

16

Côte de Duras (FR)

Durasa

Itálie

17

Korinthos-Korinthiakos (GR)

Corinto Nero

Itálieo

18

Korinthiaki

Řeckoo

19

Fiano di Avellino (IT)

Fiano

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

20

Fortana del Taro (IT)

Fortana

Itálie, Austrálie

21

Freisa d’Asti (IT)

Freisa di Chieri (IT)

Freisa

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

22

Greco di Bianco (IT)

Greco di Tufo (IT)

Greco

Itálie, Austrálie

23

Grignolino d’Asti (IT)

Grignolino del Monferrato Casalese (IT)

Grignolino

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

24

Izsáki Arany Sárfehér (HU)

Izsáki Sáfeher

Maďarsko

25

Lacrima di Morro d’Alba (IT)

Lacrima

Itálie, Austrálie

26

Lambrusco Grasparossa di Castelvetro

Lambrusco grasparossa

Itálie

27

Lambrusco

Itálie, Austrálie (2), Spojené státy americké

28

Lambrusco di Sorbara (IT)

29

Lambrusco Mantovano (IT)

30

Lambrusco Salamino di Santa Croce (IT)

31

Lambrusco Salamino

Itálie

32

Colli Maceratesi

Maceratino

Itálie, Austrálie

33

Nebbiolo d’Alba (IT)

Nebbiolo

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké ►M8  , Chorvatsko ◄

34

Colli Orientali del Friuli Picolit (IT)

Picolit

Itálie

35

Pikolit

Slovinsko

36

Colli Bolognesi Classico Pignoletto (IT)

Pignoletto

Itálie, Austrálie

37

Primitivo di Manduria

Primitivo

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké ►M8  , Chorvatsko ◄

38

Rheingau (DE)

Rajnai rizling

Maďarsko (41)

39

Rheinhessen (DE)

Rajnski rizling

Srbsko a Černá Hora (40-41-46) ►M8  , Chorvatsko ◄

40

Renski rizling

Srbsko a Černá Hora (39-43-46), Slovinskoo (45)

41

Rheinriesling

Bulharskoo, Rakousko, Německo (43), Maďarsko (38), Česká republika (49), Itálie (43), Řecko, Portugalsko, Slovinsko

42

Rhine Riesling

Jihoafrická republikao, Austrálieo, Chile (44), Moldavskoo, Nový Zélando, Kypr, Maďarskoo

43

Riesling renano

Německo (41), Srbsko a Černá Hora (39-40-46), Itálie (41)

44

Riesling Renano

Chile (42), Maltao

45

Radgonska ranina

Slovinsko ►M8  , Chorvatsko ◄

46

Rizling rajnski

Srbsko a Černá Hora (39-40-43)

47

Rizling Rajnski

Bývalá jugoslávská republika Makedonieo, Chorvatskoo

48

Rizling rýnsky

Slovenskoo

49

Ryzlink rýnský

Česká republika (41)

50

Rossese di Dolceacqua (IT)

Rossese

Itálie, Austrálie

51

Sangiovese di Romagna (IT)

Sangiovese

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké ►M8  , Chorvatsko ◄

52

Štajerska Slovenija (SV)

Štajerska belina

Slovinsko ►M8  , Chorvatsko ◄

▼M8

52a

Štajerka

Chorvatsko

▼M1

53

Teroldego Rotaliano (IT)

Teroldego

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

54

Vinho Verde (PT)

Verdea

Itálieo

55

Verdeca

Itálie

56

Verdese

Itálieo

57

Verdicchio dei Castelli di Jesi (IT)

Verdicchio di Matelica (IT)

Verdicchio

Itálie, Austrálie

▼M4

58

Vermentino di Gallura (IT)

Vermentino di Sardegna (IT)

Vermentino

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké ►M8  , Chorvatsko ◄

▼M1

59

Vernaccia di San Gimignano (IT)

Vernaccia di Oristano (IT)

Vernaccia di Serrapetrona (IT)

Vernaccia

Itálie, Austrálie

60

Zala (HU)

Zalagyöngye

Maďarsko

(1)   Pro dotčené státy jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

(2)   Použití povoleno v ouladu s ustanoveními čl. 22 odst. 4 Dohody ze dne 1. prosince 2008 mezi Evropským společenstvím a Austrálií o obchodu s vínem (Úř. věst. L 28, 30.1.2009, s. 3).

▼B




PŘÍLOHA XVI

Údaje schválené pro použití na etiketách vín podle čl. 66 odst. 2



kvašené v sudu typu barrique

školené v sudu typu barrique

zrálo v sudu typu barrique

[…]-kvašené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-školené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-zrálo v sudu

[uveďte druh dřeva]

kvašené v sudu

školené v sudu

zrálo v sudu




PŘÍLOHA XVII

VYHRAZENÉ UŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH ZVLÁŠTNÍCH TYPŮ LÁHVÍ

1.   „Flûte d'Alsace“:

a) typ: skleněná láhev tvořená rovnou válcovitou částí a dlouhým hrdlem, přibližně těchto rozměrů:

 celková výška/průměr dna = 5:1;

 výška válcovité části láhve = 1/3 celkové výšky;

b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen: v případě vín vyrobených z hroznů sklizených na francouzském území se jedná o jakostní vína s označeními původu:

 „Alsace“ nebo „vin d'Alsace“, „Alsace Grand Cru“,

 „Crépy“,

 „Château-Grillet“,

 „Côtes de Provence“, červené a růžové,

 „Cassis“,

 „Jurançon“, „Jurançon sec“,

 „Béarn“, „Béarn-Bellocq“, růžové,

 „Tavel“, růžové.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na francouzském území.

2.   „Bocksbeutel“ nebo „Cantil“:

a) typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem, zploštělá, ale vypouklého tvaru, s elipsovitým dnem a elipsovitým průřezem v místě největšího vyklenutí láhve:

 poměr mezi hlavní a vedlejší osou elipsovitého průřezu = přibližně 2:1;

 poměr mezi výškou klenutého těla láhve a délkou válcovitého hrdla láhve = přibližně 2,5:1;

b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

i) německá vína s označením původu:

 Franken,

 Baden:

 

 pocházející z Taubertalu nebo Schüpfergrundu,

 pocházející z následujících částí obce Baden-Baden: Neuweier, Steinbach, Umweg a Varnhalt;

ii) italská vína s označením původu:

 Santa Maddalena (St. Magdalener),

 Valle Isarco (Eisacktaler), vyrobené z odrůd Sylvaner a Müller-Thürgau,

 Terlaner, vyrobené z odrůdy Pinot bianco,

 Bozner Leiten,

 Alto Adige (Südtiroler), vyrobené z odrůd Riesling, Müller-Thurgau, Pinot nero, Moscato giallo, Sylvaner, Lagrein, Pinot blanco (Weissburgunder) a Moscato rosa (Rosenmuskateller),

 Greco di Bianco,

 Trentino, vyrobené z odrůdy Moscato;

iii) řecká vína:

 Agioritiko,

 Rombola Kephalonias,

 vína z ostrova Kefalonia,

 vína z ostrova Paros,

 vína s chráněným zeměpisným označením z Poloponnésu;

iv) portugalská vína:

 růžová vína a pouze ta další vína s označením původu a zeměpisným označením, která byla prokazatelně tradičně a poctivým způsobem plněna do lahví typu „Cantil“ ještě předtím, než byla zařazena jako vína s označením původu a zeměpisným označením.

3.   „Clavelin“:

a) typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem o obsahu 0,62 litru, válcovitou částí se širokoramenným nasazením, které dodává láhvi zavalitý vzhled, přibližně těchto rozměrů:

 celková výška/průměr dna = 2,75;

 výška válcovité části = celková výška/2;

b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

 francouzská vína s chráněným označením původu:

 Côte du Jura,

 Arbois,

 L'Etoile,

 Château Chalon.

4.   „Tokaj“:

a) typ: rovná bezbarvá skleněná láhev s dlouhým hrdlem, s válcovitou části, přibližně těchto rozměrů:

 výška válcovité části láhve/celková výška = 1:2,7;

 celková výška/průměr dna = 1:3,6;

 objem: 500 ml; 375 ml, 250 ml, 100 ml nebo 187,5 ml (v případě vývozu do třetí země);

 na lahvi může být umístěna pečeť vyrobená z materiálu láhve, která odkazuje na vinařskou oblast nebo výrobce;

b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

maďarská a slovenská vína s chráněným označením původu:

▼M1

 Tokaj,

 Vinohradnícka oblasť Tokaj;

▼B

doplněným jedním z těchto tradičních výrazů:

 aszú/výber;

 aszúeszencia/esencia výberova;

 eszencia/esencia;

 máslas/mášláš;

 fordítás/forditáš;

 szamorodni/samorodné.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na maďarském nebo slovenském území.

▼M3




PŘÍLOHA XVIII

Přístup k postupům a elektronickým formulářům uvedeným v čl. 70a odst. 1 písm. b)

Postupy a elektronické formuláře uvedené v čl. 70a odst. 1 písm. b) jsou volně přístupné v elektronické databázi „E-Bacchus“, kterou sestavuje Komise prostřednictvím svých informačních systémů:

http://ec.europa.eu/agriculture/markets/wine/e-bacchus/




PŘÍLOHA XIX

Praktická pravidla pro oznamování a zpřístupňování informací uvedených v čl. 70a odst. 2

Orgány a osoby dotčené tímto nařízením, které si přejí získat informace o praktických pravidlech pro přístup k informačním systémům, jakož i pro oznamování a zpřístupňování informací, se mohou obrátit na Komisi, a to na následující adrese:

Funkční poštovní schránka: AGRI-CONTACT-EBACCHUS@ec.europa.eu



( 1 ) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 2 ) Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.

( 4 ) Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.

( 8 ) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

( 9 ) Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.

( 10 ) Pro dotčené státy jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

( 11 ) Použití povoleno v ouladu s ustanoveními čl. 22 odst. 4 Dohody ze dne 1. prosince 2008 mezi Evropským společenstvím a Austrálií o obchodu s vínem (Úř. věst. L 28, 30.1.2009, s. 3).

Top