1

Svým kasačním opravným prostředkem se navrhovatelka, společnost WhatsApp Ireland Ltd, domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 7. prosince 2022, WhatsApp Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (T‑709/21, EU:T:2022:783), kterým tento soud zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů 1/2021 ze dne 28. července 2021 přijatého na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1, dále jen „GDPR“), v návaznosti na šetření vedené DATA Protection Commission (orgán dohledu v oblasti ochrany osobních údajů fyzických osob, Irsko) podle článku 56 tohoto nařízení s ohledem na přeshraniční zpracování údajů prováděné společností WhatsApp Ireland v souvislosti s poskytováním jejích služeb v Evropské unii.

2

Podáním došlým kanceláři Soudního dvora dne 15. května 2023, požádalo Computer & Communications Industry Association (dále jen „CCIA“), mezinárodní sdružení sdružující podniky působící v odvětví informačních a komunikačních technologií, aby bylo vyhověno jeho návrhu vstoupit do projednávané věci jako vedlejší účastník na podporu návrhových žádání společnosti WhatsApp Ireland na základě čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a článku 130 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 190 odst. 1 tohoto jednacího řádu.

3

Na podporu svého návrhu CCIA připomíná podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora a Tribunálu, zejména usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 10. března 2023, Illumina v. Komise (C‑611/22 P, EU:C:2023:205, bod 10), a usnesením ze dne 23. září 2019, Google a Alphabet v. Komise (T‑604/18, EU:T:2019:743, bod 51), ohledně práva na vstup profesních sdružení do řízení, podle níž může být sdružení umožněno vstoupit do řízení v postavení vedlejšího účastníka, pokud zaprvé zastupuje významný počet podniků působících v dotčeném odvětví, zadruhé jeho účelem je ochrana zájmů jeho členů, a pokud zatřetí může věc vyvolávat zásadní otázky ovlivňující fungování dotčeného odvětví, a pokud tedy začtvrté zájmy jeho členů mohou být významně dotčeny rozsudkem, který má být vydán.

4

V tomto ohledu sdružení CCIA s ohledem na první a druhou podmínku stanovenou touto judikaturou uvádí, že rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů přijatá na základě čl. 65 odst. 1 písm. a) GDPR mohou být přijata pouze v případech týkajících se zpracování osobních údajů přeshraniční povahy, přičemž takové zpracování obvykle provádějí přední technologické společnosti, z nichž mnohé jsou členy CCIA. Kromě toho již bylo unijními soudy uznáno, že účel tohoto sdružení zahrnuje ochranu zájmů jeho členů.

5

Pokud jde o třetí podmínku stanovenou uvedenou judikaturou, CCIA připomíná, že v projednávané věci vyvstává otázka, zda má společnost, na kterou se vztahuje rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů přijaté na základě čl. 65 odst. 1 písm. a) GDPR, právo napadnout takové rozhodnutí přímo před unijním soudem. Rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů jsou přitom pro vedoucí dozorový úřad ve smyslu tohoto ustanovení závazná, takže tento úřad může být povinen dospět k závěru, že určité jednání dotyčné společnosti představuje porušení GDPR, a zvýšit výši uložené pokuty, přičemž taková pokuta má povahu trestní sankce ve smyslu článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950.

6

Odepřením práva dotyčné společnosti podat žalobu k unijnímu soudu, jak to učinil Tribunál v usnesení ze dne 7. prosince 2022, WhatsApp Ireland v. Evropský sbor pro ochranu údajů (T‑709/21, EU:T:2022:783), by byla tato společnost zbavena práva na účinný soudní přezkum zaručeného tímto článkem 6 a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie. Toto rozhodnutí nutí takovou společnost k tomu, aby podala žalobu k vnitrostátním soudům, které nemají pravomoc zrušit akt Unie, ale nanejvýš možnost předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v případě pochybností o výkladu pravidel unijního práva. Řízení o předběžné otázce přitom nemůže nahradit žalobu na neplatnost, neboť Soudní dvůr nemá v rámci tohoto řízení úplnou pravomoc ve vztahu ke všem skutkovým a právním otázkám, zatímco rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů vyvolávají složité skutkové otázky. Za těchto podmínek vyvolává projednávaná věc otázky důležité pro sdružení CCIA a jeho členy.

7

Pokud jde o čtvrtou podmínku formulovanou judikaturou uvedenou v bodě 3 tohoto usnesení, CCIA tvrdí, že výsledek tohoto řízení může ovlivnit fungování odvětví informačních a komunikačních technologií, a zejména ovlivnit jeho členy, jelikož služby a produkty, které nabízejí, již ze své povahy obnášejí přeshraniční zpracování osobních údajů. Toto odvětví je tak zvláště dotčeno postupem stanoveným v čl. 65 odst. 1 písm. a) GDPR, a tedy rozhodnutími Evropského sboru pro ochranu osobních údajů.

8

Poté, co vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora doručil účastníkům řízení v souladu s čl. 131 odst. 1 jednacího řádu, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 190 odst. 1 tohoto jednacího řádu, návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení podaný CCIA, předložil Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve stanovené lhůtě své vyjádření k těmto návrhům, přičemž dospěl k závěru, že by tato žádost měla být zamítnuta.

9

Kromě toho dopisy došlými kanceláři Soudního dvora dne 30. května 2023 a 1. června 2023 společnost WhatsApp Ireland a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů požádaly na základě článku 131 jednacího řádu o důvěrné zacházení s některými pasážemi příloh kasačního opravného prostředku a kasační odpovědi, pokud jde o CCIA.

10

Podle čl. 40 druhého a třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie má každá osoba, která prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru právo vstoupit do řízení, s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Unie nebo sporů mezi těmito státy a těmito orgány.

11

Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být pojem „zájem na rozhodnutí sporu“ ve smyslu tohoto ustanovení vymezován z hlediska samotného předmětu sporu a je nutno ho chápat jako přímý a trvající zájem na tom, jak bude rozhodnuto o samotných návrhových žádáních, a nikoli jako zájem ve vztahu k uplatňovaným důvodům či argumentům. Výraz „rozhodnutí sporu“ totiž odkazuje na navrhované konečné rozhodnutí tak, jak by bylo uvedeno ve výroku rozsudku nebo usnesení, které budou vydány (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 1. září 2022, Google a Alphabet v. Komise, C‑48/22 P, EU:C:2022:667, bod 6 a citovaná judikatura).

12

V tomto ohledu je třeba zejména ověřit, zda se napadený akt bezprostředně dotýká osoby podávající návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastník a zda je zájem této osoby na rozhodnutí sporu jistý. Zájem na rozhodnutí sporu lze v zásadě považovat za dostatečně přímý pouze tehdy, když je toto rozhodnutí způsobilé změnit právní postavení osoby podávající návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastník (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 1. září 2022, Google a Alphabet v. Komise, C‑48/22 P, EU:C:2022:667, bod 7 a citovaná judikatura).

13

Z ustálené judikatury však rovněž vyplývá, že reprezentativnímu profesnímu sdružení, jehož cílem je chránit zájmy svých členů, může být povoleno vedlejší účastenství, pokud spor nastoluje zásadní otázky, které se mohou dotknout uvedených zájmů. Požadavek, aby takové sdružení mělo přímý a trvající zájem na rozhodnutí sporu, musí být tudíž považován za splněný, pokud toto sdružení prokáže, že se v takové situaci nachází, a to bez ohledu na to, zda v důsledku rozhodnutí sporu může být změněno právní postavení sdružení jako takového (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. března 2023, Illumina v. Komise,C‑611/22 P, EU:C:2023:205, bod 8 a citovaná judikatura).

14

Takový široký výklad práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník ve prospěch reprezentativních profesních sdružení má totiž umožnit lepší posouzení kontextu, do kterého jsou zasazeny věci předložené unijnímu soudu, přičemž zamezuje velkému množství individuálních žádostí o vedlejší účastenství, které by ohrožovaly efektivitu a řádný průběh řízení. Na rozdíl od fyzických a právnických osob jednajících na vlastní účet mohou reprezentativní profesní sdružení požadovat vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka ve sporu předloženém Soudnímu dvoru nikoliv za účelem ochrany individuálních zájmů, nýbrž za účelem ochrany kolektivních zájmů svých členů. Vedlejší účastenství takového sdružení nabízí celkový pohled na tyto kolektivní zájmy, jichž se dotýká zásadní otázka, na níž závisí řešení sporu, a umožňuje tak Soudnímu dvoru lépe posoudit kontext, v němž je mu věc předložena (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. března 2023, Illumina v. Komise, C‑611/22 P, EU:C:2023:205, bod 9 a citovaná judikatura).

15

V souladu s judikaturou připomenutou v bodě 13 tohoto usnesení, a zejména jak vyplývá z judikatury Tribunálu, sdružení může být umožněno vstoupit do řízení v postavení vedlejšího účastníka, pokud zaprvé zastupuje významný počet podniků působících v dotčeném odvětví, zadruhé jeho účelem je ochrana zájmů jeho členů, a pokud zatřetí může věc vyvolávat zásadní otázky ovlivňující fungování dotčeného odvětví, a pokud tedy začtvrté zájmy jeho členů mohou být významně dotčeny rozsudkem, který má být vydán (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. března 2023, Illumina v. Komise, C‑611/22 P, EU:C:2023:205, bod 10).

16

Je však třeba zdůraznit, že návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, který byl předmětem usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. března 2023, Illumina v. Komise (C‑611/22 P, EU:C:2023:205) bylo vyhověno s ohledem na skutečnost, že dotčený spor, mohl mít „konkrétní vliv“ na tři odvětví, která Komise výslovně uvedla ve svých pokynech týkajících se uplatňování ustanovení, jehož výklad a působnost byly jádrem uvedeného sporu, včetně konkrétního odvětví, v němž působili členové sdružení, které podalo návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. března 2023, Illumina v. Komise, C‑611/22 P, EU:C:2023:205, body 15 až 17). Je tedy třeba upřesnit, že sdružení, které podá návrh na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka, nemůže prokázat splnění první a třetí podmínky uvedené v bodě 15 tohoto usnesení pouze tím, že se bude odvolávat na skutečnost, že spor se týká zásadních otázek, které se týkají odvětví, v němž působí jeho členové, za okolností, kdy se tyto otázky dotýkají i značného počtu jiných odvětví podnikání. Pokud by tomu bylo jinak, byl by ohrožen cíl uvedený v bodě 14 tohoto usnesení spočívající zejména v zamezení velkému množství vedlejších účastenství. Takové sdružení tedy musí rovněž na základě objektivních a věrohodných důkazů prokázat, že odvětví, v němž působí jeho členové, je dotčeno způsobem, který se kvalitativně liší od ostatních odvětví.

17

V projednávaném případě přitom sdružení CCIA neprokázalo, že odvětví informačních a komunikačních technologií je „odvětvím, kterého se týká“ zásadní otázka vznesená v projednávaném sporu v tom smyslu, že by výsledek sporu ovlivnil fungování uvedeného odvětví kvalitativně odlišným způsobem ve srovnání s ostatními odvětvími podnikání.

18

Je zajisté pravda, že se na odvětví informačních a komunikačních technologií vztahuje postup uvedený v čl. 65 odst. 1 písm. a) GDPR, jelikož služby a produkty nabízené podniky v tomto odvětví zahrnují zpracování osobních údajů přeshraniční povahy.

19

Jak však správně poznamenává Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve svém vyjádření k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, tyto postupy se týkají všech odvětví, v nichž podniky zpracovávají značné množství osobních údajů, a to v různých členských státech. Sdružení CCIA se přitom omezilo na tvrzení důsledků pro výkon práva na účinnou soudní ochranu, které bude mít výsledek projednávaného sporu, zejména proto, že může v podstatě vyřešit zásadní otázku, zda rozhodnutí přijaté Evropským sborem pro ochranu osobních údajů na základě čl. 65 odst. 1 písm. a) GDPR mění právní postavení společnosti, jejíž údaje jsou dotčeny, takže představuje akt napadnutelný touto společností.

20

Je třeba konstatovat, že tyto důsledky ovlivní podniky v jakémkoli odvětví, které může být předmětem řízení podle čl. 65 odst. 1 písm. a) GDPR. Sdružení CCIA přitom neuvedlo důvody, proč by odpověď, která by mohla být poskytnuta na uvedenou zásadní otázku týkající se napadnutelnosti rozhodnutí přijatých na základě tohoto ustanovení, objektivně ovlivnila zájmy podniků působících v odvětví informačních a komunikačních technologií způsobem kvalitativně odlišným od zájmů podniků působících v jiných odvětvích, které rovněž zpracovávají značné množství osobních údajů.

21

Z výše uvedeného vyplývá, že sdružení CCIA neprokázalo, že má zájem na rozhodnutí sporu ve smyslu čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a jeho návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení musí být proto zamítnut.

22

Vzhledem k tomu, že návrh sdružení CCIA na vstup do řízení jako vedlejšího účastníka byl zamítnut, se žádost o důvěrné zacházení podaná společně společností WhatsApp Ireland a Evropským výborem pro ochranu údajů ve vztahu k tomuto sdružení stala bezpředmětnou, takže není třeba o tomto návrhu rozhodovat.

23

Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě jeho čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že sdružení CCIA nebylo se svým návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení úspěšné a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů nepožádal o rozhodnutí o nákladech řízení, je třeba rozhodnout, že sdružení CCIA a tento výbor ponesou vlastní náklady spojené s návrhem sdružení CCIA na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

Z těchto důvodů předseda Soudního dvora rozhodl takto: