1.

Musí být ustanovení čl. 9 odst. 1 a článku 193 směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládány v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti v projednávané věci, nemůže být fyzická osoba, jako je navrhovatel, považována za osobu „samostatně“ vykonávající předmětnou (ekonomickou) činnost, a za osobu povinnou samostatně odvést daň z přidané hodnoty ze sporných plnění, to znamená, že pro účely čl. 9 odst. 1 a článku 193 směrnice 2006/112/ES je třeba za osobu povinnou k dani odpovědnou za předmětné daňové povinnosti považovat společnou činnost/partnerství (účastníky společné činnosti společně; v projednávané věci navrhovatel a jeho obchodní partner společně) — které podle vnitrostátních právních předpisů nejsou považovány za osobu povinnou k dani a nemají právní subjektivitu — a nikoli tedy pouze fyzická osoba, jako je navrhovatel?

2.

Pokud je odpověď na první otázku kladná, musí být článek 193 směrnice 2006/112/ES vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti v projednávané věci, DPH odvádí jednotlivě každý účastník společné činnosti/partnerství (v projednávané věci navrhovatel a jeho obchodní partner) — kteréžto nejsou podle vnitrostátního práva považovány za osobu povinnou k dani a nemají právní subjektivitu — za část každé platby, kterou obdrží (nebo mají obdržet nebo je jim dlužna) za zdanitelné plnění spočívající v dodání nemovitosti? Musí být článek 287 směrnice 2006/112/ES vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti v projednávané věci, se roční obrat uvedený v tomto ustanovení stanoví s ohledem na veškeré výnosy společné činnosti (jichž účastníci společné činnosti dosáhli společně)?