—

za Costina Popescu jím samým,

—

za rumunskou vládu R. H. Raduem, O.-C. Ichim a E. Gane, jako zmocněnci,

—

za slovenskou vládu B. Ricziovou, jako zmocněnkyní,

—

za Evropskou komisi L. Nicolae a J. Hottiaux, jako zmocněnkyněmi,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (Úř. věst. 2006, L 403, s. 18), zejména čl. 13 odst. 2 ve spojení s bodem 5 odůvodnění této směrnice.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Costinem Popescu na straně jedné a Guvernul României (rumunská vláda), za kterou jedná Secretariatul General al Guvernului (generální sekretariát vlády), Ministerul Afacerilor Interne (ministerstvo vnitra), Direcția Regim Permise de Conducere și Înmatriculare a Vehiculelor (ředitelství pro správu řidičských průkazů a přihlašování motorových vozidel do evidence), Direcția Rutieră (ředitelství silnic) a Serviciul Public Comunitar Regim Permise de Conducere și Înmatriculare a Vehiculelor (orgán veřejné správy – správa řidičských průkazů a přihlašování motorových vozidel do evidence) na straně druhé ve věci uložení povinnosti osobám, jež měly před vstupem rumunských předpisů provádějících směrnici 2006/126 v platnost oprávnění řídit mopedy, aniž byly držiteli řidičského průkazu, získat řidičský průkaz, aby jim možnost řídit tato vozidla zůstala zachována.

3

V bodě 2 odůvodnění směrnice 2006/126 se uvádí:

„Pravidla pro řidičské průkazy jsou základními prvky společné dopravní politiky, přispívají ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a usnadňují volný pohyb osob, které se usazují v jiném členském státě, než ve kterém byl řidičský průkaz vydán. […]“

4

Podle bodu 5 odůvodnění této směrnice by touto směrnicí neměla být dotčena stávající řidičská oprávnění udělená nebo získaná přede dnem její použitelnosti.

5

Bod 8 odůvodnění uvedené směrnice zní:

„Z důvodu bezpečnosti silničního provozu je třeba stanovit minimální požadavky pro vydávání řidičských průkazů. Je zapotřebí sblížit normy pro řidičské zkoušky a pro vydávání řidičských průkazů. Za tímto účelem je třeba vymezit znalosti, dovednosti a chování související s řízením motorových vozidel, vypracovat řidičské zkoušky na základě těchto kritérií a nově stanovit minimální normy pro tělesnou a duševní způsobilost k řízení těchto vozidel.“

6

V bodě 13 odůvodnění téže směrnice se uvádí, že zejména zavedení skupiny řidičských průkazů pro mopedy zvýší bezpečnost silničního provozu, pokud jde o nejmladší řidiče, kteří jsou podle statistik nejčastějšími oběťmi dopravních nehod.

7

Bod 16 odůvodnění směrnice 2006/126 zní:

„Vzor řidičského průkazu stanovený ve směrnici [Rady] 91/439/EHS [ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech (Úř. věst. 1991, L 237, s. 1; Zvl. vyd. 07/01, s. 317)] je třeba nahradit jednotným vzorem v podobě plastové karty. Zároveň je třeba tento vzor řidičského průkazu upravit z důvodu zavedení nové skupiny řidičských průkazů pro mopedy a nové skupiny řidičských průkazů pro motocykly.“

8

Článek 4 této směrnice, nadepsaný „Skupiny, definice a minimální věkové hranice“, stanoví:

„1.   Řidičský průkaz podle článku 1 opravňuje k řízení vozidel s vlastním pohonem v níže definovaných skupinách. Může být vydán od dosažení minimálního věku uvedeného u jednotlivých skupin. ‚Vozidlem s vlastním pohonem‘ se rozumí jakékoli samohybné vozidlo pohybující se po komunikaci vlastní silou, jiné než kolejové vozidlo.

2.   Mopedy:

Skupina AM

[…]“

9

Článek 7 směrnice 2006/126, nadepsaný „Vydávání, platnost a prodlužování platnosti“, stanoví:

„1.   Řidičské průkazy se vydávají pouze žadatelům, kteří:

[…]“

10

Článek 13 směrnice 2006/126, nadepsaný „Rovnocennost řidičských průkazů, které neodpovídají vzoru Společenství“, zní:

„1.   Se souhlasem Komise stanoví členské státy, kterým skupinám vymezeným v článku 4 odpovídají oprávnění získaná před provedením této směrnice.

Po konzultaci s Komisí mohou členské státy provést úpravy svých vnitrostátních právních předpisů, které jsou nezbytné pro účely provádění ustanovení čl. 11 odst. 4, 5 a 6.

2.   Žádné řidičské oprávnění udělené před 19. lednem 2013 nebude odebráno nebo jakýmkoliv způsobem podmiňováno ustanoveními této směrnice.“

11

Článek 16 směrnice 2006/126, nadepsaný „Transpozice“, v odstavcích 1 a 2 ukládá členským státům povinnost do 19. ledna 2011 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ustanoveními uvedené směrnice v ní vyjmenovanými, mezi něž patří i její čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 7 odst. 1 písm. b) a článek 13, a od 19. ledna 2013 tato provedená ustanovení používat.

12

Legea nr. 203/2012 pentru modificarea şi completarea Ordonanţei de urgenţă a Guvernului nr. 195/2002 privind circulaţia pe drumurile publice (zákon č. 203/2012, kterým se mění a doplňuje naléhavé nařízení vlády s mocí zákona č. 195/2002, o provozu na veřejných pozemních komunikacích, Monitorul Oficial al României, č. 760, ze dne 12. listopadu 2012), kterým byla do rumunského práva provedena některá ustanovení směrnice 2006/126, je účinné od 19. ledna 2013. Tímto zákonem bylo pozměněno Ordonanţa de urgenţă a Guvernului nr. 195/2002 privind circulaţia pe drumurile publice (naléhavé nařízení vlády s mocí zákona č. 195/2002, o provozu na veřejných pozemních komunikacích, Monitorul Oficial al României, část I, č. 670, ze dne 3. srpna 2006, dále jen „OUG č. 195/2002“) i prováděcí nařízení k tomuto naléhavému nařízení vlády, ve znění schváleném Hotărârea Guvernului nr. 1391/2006 (rozhodnutí vlády č. 1391/2006, Monitorul Oficial al României, část I, č. 876, ze dne 26. října 2006).

13

K zajištění provedení uvedené směrnice byla ustanovení článků 160 a 161 nařízení, kterým se provádí OUG č. 195/2002, vztahující se na mopedy, zrušena.

14

Před vstupem zákona č. 203/2012 v platnost stanovilo nařízení, kterým se provádí OUG č. 195/2002, v čl. 160 odst. 2, že „[o]soby bez řidičského průkazu mohou řídit mopedy na veřejných pozemních komunikacích pouze tehdy, pokud prokáží, že absolvovaly kurz o právních předpisech v oblasti provozu na pozemních komunikacích, organizovaný institucí oprávněnou k přípravě řidičů motorových vozidel“.

15

Článek 161 odst. 2 téhož prováděcího nařízení, ve znění před vstupem zákona č. 203/2012 v platnost, stanovil, že „[c]yklisté mají při jízdě na veřejných pozemních komunikacích povinnost mít u sebe průkaz totožnosti a řidiči mopedů mají navíc povinnost mít u sebe osvědčení o absolvování kurzu o právních předpisech v oblasti provozu na pozemních komunikacích a osvědčení o zápisu vozidla“.

16

V článku 6 bodech 6 a 21 OUG č. 195/2002 jsou definovány pojmy „motorové vozidlo“ a „moped“. Stanoví, že „mopedy se považují za motorová vozidla“ a že „[u]stanovení o mopedech se vztahují na“ lehké čtyřkolky.

17

Článek 20 odst. 1 až 3 nařízení č. 195/2002 zní:

„(1)   K řízení motorových vozidel, tramvají, traktorů používaných výhradně v zemědělských a lesnických podnicích anebo samohybných pracovních strojů na veřejných pozemních komunikacích musí být řidiči držiteli řidičského průkazu.

(2)   Řidičské průkazy se vydávají pro tyto skupiny vozidel: AM […]

(3)   Skupiny vozidel uvedené v odstavci 2, pro něž se vydávají řidičské průkazy, jsou vymezeny v příloze 1.“

18

V příloze 1 OUG č. 195/2002 jsou vyjmenovány skupiny vozidel, pro něž se vydává řidičský průkaz podle jeho čl. 20 odst. 2. V písmeni a) této přílohy je „skupina AM“ vymezena tak, že se vztahuje na „mopedy“.

19

Podle čl. 23 odst. 1 a 9 OUG č. 195/2002 platí:

„(1)   Oprávnění řídit motorové vozidlo […] na veřejných pozemních komunikacích má výlučně držitel platného řidičského průkazu odpovídajícího skupině, do které spadá dané vozidlo, nebo držitel náhradního dokladu opravňujícího k řízení na veřejných pozemních komunikacích.

[…]

(9)   Zkouška k získání řidičského průkazu sestává z teoretické zkoušky, při níž se ověřují znalosti, a z praktické zkoušky, při níž se ověřují dovedností a chování, odpovídající požadované skupině řidičského průkazu. Praktická zkouška pro skupinu AM sestává výlučně z ověření dovedností na uzavřených okruzích zřízených k danému účelu. Podmínky pro získání řidičského průkazu stanoví vláda nařízením.“

20

Costin Popescu je držitelem osvědčení o zápisu lehké čtyřkolky značky Aixam, zařazené do skupiny vozidel L 6e, na kterou se vztahují ustanovení o mopedech, a osvědčení o absolvování kurzu o právních předpisech v oblasti provozu na pozemních komunikacích za účelem řízení mopedů na veřejných pozemních komunikacích. Tyto doklady, které mu byly vydány v roce 2010, mu umožňovaly řízení takového vozidla, jako je jeho vozidlo, a to na základě článků 160 a 161 nařízení, kterým se provádí OUG č. 195/2002, ve znění platném před 19. lednem 2013.

21

Od 19. ledna 2013 lze v Rumunsku řídit na veřejných pozemních komunikacích mopedy, respektive vozidla postavená na roveň mopedům, jen s řidičským průkazem získaným podle zákona č. 203/2012, kterým bylo OUG č. 195/2002 pozměněno za účelem provedení některých ustanovení směrnice 2006/126 do vnitrostátního práva.

22

Costin Popescu podal proti několika vnitrostátním orgánům ke Curtea de Apel București (Odvolací soud v Bukurešti, Rumunsko) správní žalobu, kterou se domáhal toho, aby jeho oprávnění řídit mopedy na veřejných pozemních komunikacích nabyté před 19. lednem 2013 bylo uznáno po tomto datu, aniž musí splnit další formality, a aby mu příslušný orgán vydal doklad osvědčující toto jeho oprávnění. Na podporu své žaloby tvrdil, že nová právní úprava vycházející ze zákona č. 203/2012 je v rozporu s ustanoveními citované směrnice.

23

Vzhledem k tomu, že C. Popescu vznesl i námitku protiústavnosti některých ustanovení OUG č. 195/2002 ve znění pozměněném zákonem č. 203/2012, se Curtea de Apel București (Odvolací soud v Bukurešti) obrátil na Curtea Constituțională (Ústavní soud, Rumunsko).

24

Curtea Constituțională (Ústavní soud) rozhodnutím ze dne 5. prosince 2013 uvedl, že výklad norem unijního práva není v jeho pravomoci, neboť tuto výsadu má výlučně Soudní dvůr Evropské unie, a námitku protiústavnosti zamítl jako neopodstatněnou s tím, že ustanovení vnitrostátního práva, která C. Popescu označil, jsou v souladu s rumunskou ústavou.

25

Na základě tohoto rozhodnutí rozhodl Curtea de Apel București (Odvolací soud v Bukurešti), že žaloba Costina Popescu je nepřípustná.

26

Costin Popescu podal dovolání k Înalta Curte de Casație și Justiție (Nejvyšší kasační a soudní dvůr, Rumunsko), ve kterém tvrdil, že ustanovení zákona č. 203/2012 jsou v rozporu s bodem 5 odůvodnění a s čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/126, podle něhož žádné řidičské oprávnění udělené před 19. lednem 2013 nebude odebráno nebo jakýmkoliv způsobem podmiňováno ustanoveními této směrnice.

27

Inspectoratul General al Poliției Române (generální inspektorát Rumunské policie) v odpovědi na dovolání uvedl, že změny, které byly v OUG č. 195/2002 provedeny zákonem č. 203/2012 a spočívají v zavedení povinnosti mít k řízení mopedu řidičský průkaz, jsou odůvodněny cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu snížením počtu a zmírněním následků dopravních nehod s mopedy, a to stanovením povinnosti řidičů získat v průběhu odpovídající přípravy nezbytné teoretické znalosti a praktické dovednosti.

28

Za těchto podmínek se Înalta Curte de Casație și Justiție (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Umožňují ustanovení [směrnice 2006/126] Rumunsku, aby stanovilo povinnost vztahující se na řidiče mopedů, držitele úředního dokladu, který je před 19. lednem 2013 opravňoval řídit vozidlo na veřejných pozemních komunikacích, získat k zachování možnosti řídit mopedy i po tomto datu řidičský průkaz, a to na základě složení podobných zkoušek, jako jsou zkoušky stanovené pro jiná motorová vozidla?“

29

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda ustanovení směrnice 2006/126, konkrétně její čl. 13 odst. 2, musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům přijatým za účelem provedení této směrnice do vnitrostátního práva, v jejichž důsledku zaniká oprávnění řídit mopedy osobám, které nejsou držiteli řidičského průkazu, jehož vydání podléhá složení podobných zkoušek, jako jsou zkoušky vyžadované pro jiná motorová vozidla.

30

Článek 13 odst. 2 uvedené směrnice stanoví, že žádné řidičské oprávnění udělené před 19. lednem 2013 nebude odebráno nebo jakýmkoliv způsobem podmiňováno ustanoveními téže směrnice, a v bodě 5 jejího odůvodnění se uvádí, že by touto směrnicí neměla být dotčena stávající řidičská oprávnění udělená nebo získaná přede dnem její použitelnosti.

31

Costin Popescu v této souvislosti uvádí, že přijetím zákona č. 203/2012, jímž byla směrnice 2006/126 provedena do rumunského práva, neměla být dotčena stávající řidičská oprávnění získaná přede dnem vstupu tohoto zákona v platnost. Podle jeho názoru by čl. 13 odst. 2 této směrnice měl být vykládán tak, že se vztahuje na všechna oprávnění řídit uznaná členským státem, a to i bez promítnutí do formálního aktu, a nikoli jen na oprávnění konkretizovaná do podoby předání řidičského průkazu nebo dokladu rovnocenné povahy.

32

Costin Popescu při těchto úvahách vychází zejména ze znění tohoto ustanovení v rumunském jazyce, které obsahuje sousloví „drept de conducere acordat“, zahrnující pojem „drept“, kterým se za běžných okolností označuje oprávnění jako takové, a nikoli formální doklad osvědčující udělení oprávnění, a dále slovo „acordat“, které doslova znamená „udělené“ či „přiznané“ a může se vztahovat jak na oprávnění, tak na doklad osvědčující toto oprávnění.

33

Naproti tomu, jak shledal generální advokát v bodě 42 svého stanoviska, doslovný výklad sousloví „droit de conduire délivré“ (řidičské oprávnění vydané) uvedeného ve francouzské verzi by především s ohledem na obvyklý význam pojmu „délivré“ (vydané) mohl vést k závěru, že v důsledku formulace citovaného čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/126 jsou požadavky obsaženými v této směrnici nedotčena podle tohoto ustanovení jen ta výslovná oprávnění k řízení, která vyplývají z aktu formálně předaného, zpravidla ve formě individuálního správního aktu, před 19. lednem 2013.

34

Mezi jednotlivými jazykovými zněními čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/126 existují tudíž podle všeho rozdíly.

35

V této souvislosti je třeba připomenout, že z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení ani jí nemůže být přiznána přednostní povaha vzhledem k jiným jazykovým verzím. Ustanovení unijního práva totiž musí být vykládána a používána jednotně na základě verzí vypracovaných ve všech jazycích Evropské unie. V případě rozdílů mezi různými jazykovými verzemi unijního práva musí být dotčené ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (rozsudky ze dne 28. července 2016, Edilizia Mastrodonato, C‑147/15, EU:C:2016:606, bod 29, a ze dne 22. září 2016, Breitsamer und Ulrich, C‑113/15, EU:C:2016:718, bod 58).

36

Zaprvé v souvislosti s obecnou systematikou směrnice 2006/126 je třeba poukázat na to, že tato směrnice zavádí jednotný vzor řidičského průkazu Společenství, který má nahradit rozdílné řidičské průkazy existující v členských státech, a zavádí novou skupinu řidičských průkazů pro mopedy. V článku 4 v tomto ohledu stanoví a definuje jednotlivé skupiny řidičských průkazů, se kterými členské státy, z nichž každý již definoval své vlastní skupiny řidičských průkazů, musí zajistit rovnocennost (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. dubna 2012, Hofmann, C‑419/10, EU:C:2012:240, bod 40).

37

V tomto kontextu Soudní dvůr již dříve rozhodl, že článek 13 uvedené směrnice, nadepsaný „Rovnocennost řidičských průkazů, které neodpovídají vzoru Společenství“, a obsahující dotčené sousloví „řidičské oprávnění udělené“, má pouze vyřešit otázku rovnocennosti mezi oprávněními získanými před provedením této směrnice a jednotlivými skupinami řidičských průkazů definovanými touto směrnicí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. dubna 2012, Hofmann, C‑419/10, EU:C:2012:240, bod 41), to znamená mezi jednotlivými skupinami řidičských průkazů zavedenými členskými státy a skupinami podle směrnice 2006/126.

38

Z této judikatury vyplývá, že dotčené ustanovení se týká jen rovnocennosti mezi starými řidičskými průkazy a novým jednotným vzorem Společenství.

39

Toto konstatování potvrzuje analýza přípravných prací na směrnici 2006/126, z nichž vyplývá, že čl. 13 odst. 2 této směrnice byl doplněn z podnětu Evropského parlamentu, který toto doplnění odůvodnil tím, že „výměna starých řidičských průkazů“ nesmí v žádném případě způsobit ztrátu nebo omezení získaných oprávnění, pokud jde o povolení řídit různé skupiny vozidel (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. dubna 2012, Hofmann, C‑419/10, EU:C:2012:240, bod 42).

40

Zadruhé v souvislosti s účelem směrnice 2006/126 je třeba připomenout, že cílem uvedené směrnice je zejména zvýšit bezpečnost silničního provozu, jak dokládají mimo jiné body 2, 8 a 13 jejího odůvodnění.

41

Podle bodu 2 odůvodnění této směrnice totiž pravidla pro řidičské průkazy přispívají ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V bodě 8 odůvodnění této směrnice se uvádí, že „[z] důvodu bezpečnosti silničního provozu je třeba stanovit minimální požadavky pro vydávání řidičských průkazů“. Podle bodu 13 odůvodnění téže směrnice „[z]ejména zavedení skupiny řidičských průkazů pro mopedy zvýší bezpečnost silničního provozu, pokud jde o nejmladší řidiče, kteří jsou podle statistik nejčastějšími oběťmi dopravních nehod“.

42

Z tohoto hlediska je třeba konstatovat, že zatímco mopedy do oblasti působnosti směrnice 91/439 nespadaly, směrnice 2006/126, která prvně jmenovanou směrnici nahradila, rozšířila tuto oblast působnosti a zavedla požadavek řidičských průkazů pro tento typ vozidel.

43

Členské státy měly povinnost zavést od 19. ledna 2013 novou skupinu řidičských průkazů pro mopedy, a to na základě čl. 16 odst. 1 a 2 této směrnice, podle kterých mají tyto státy používat právní předpisy přijaté k provedení těchto ustanovení uvedené směrnice. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/126 se takové průkazy vydají žadatelům, kteří složili teoretickou zkoušku a kteří – rozhodl-li tak vnitrostátní zákonodárce – složili i praktickou zkoušku nebo se podrobili lékařskému vyšetření.

44

Je nepopíratelné, že cílem tohoto požadavku, aby řidiči mopedů nabyli teoretické znalosti a případně praktické dovednosti, je zvýšit bezpečnost silničního provozu. Kromě toho, jak podotkl generální advokát v bodě 54 svého stanoviska, nezbytnost získat nejprve řidičský průkaz umožňuje uplatnit vůči nim v případě spáchání přestupku na úseku silničního provozu vnitrostátní právní předpisy týkající se odebírání, pozastavování, prodlužování a rušení řidičských průkazů.

45

Z toho důvodu, jak správně poznamenaly rumunská a slovenská vláda ve svých vyjádřeních, by takový výklad čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/126, který by členským státům zakazoval zpřísnit podmínky udělování oprávnění řídit mopedy na veřejných pozemních komunikacích platné před 19. lednem 2013, bránil dosahování cíle zvýšení bezpečnosti silničního provozu, o nějž usiluje unijní normotvůrce.

46

Je proto nutné konstatovat, že ze systematického i z teleologického výkladu směrnice 2006/126 vyplývá, že její čl. 13 odst. 2 se vztahuje výlučně na držení řidičských průkazů a úředních dokladů povahy rovnocenné řidičskému průkazu, které své držitele výslovně opravňují řídit.

47

Co se konkrétně týče skutkových okolností věci v původním řízení, vyplývá ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, že C. Popescu byl před 19. lednem 2013 oprávněn coby držitel osvědčení o zápisu čtyřkolky, na kterou se vztahují ustanovení o mopedech, a osvědčení o absolvování kurzu o právních předpisech v oblasti provozu na pozemních komunikacích za účelem řízení mopedů na veřejných pozemních komunikacích řídit v Rumunsku vozidlo spadající do skupiny „mopedy“. Vzhledem k tomu, že nebyl držitelem řidičského průkazu nebo rovnocenného dokladu, nemůže se za účelem toho, aby příslušný rumunský orgán uznal jeho oprávnění nadále užívat mopedy na veřejných pozemních komunikacích, aniž by musel splnit další formality, a aby mu vydal úřední doklad osvědčující toto jeho oprávnění, dovolávat ochrany podle čl. 13 odst. 2 uvedené směrnice.

48

S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět, že ustanovení směrnice 2006/126, konkrétně její čl. 13 odst. 2, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům přijatým za účelem provedení této směrnice do vnitrostátního práva, v jejichž důsledku zaniká oprávnění řídit mopedy osobám, které nejsou držiteli řidičského průkazu, jehož vydání podléhá složení podobných zkoušek, jako jsou zkoušky vyžadované pro jiná motorová vozidla.

49

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech, konkrétně její čl. 13 odst. 2, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům přijatým za účelem provedení této směrnice do vnitrostátního práva, v jejichž důsledku zaniká oprávnění řídit mopedy osobám, které nejsou držiteli řidičského průkazu, jehož vydání podléhá složení podobných zkoušek, jako jsou zkoušky vyžadované pro jiná motorová vozidla.