Věc C-538/09

Evropská komise

v.

Belgické království

„Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 92/43/EHS – Článek 6 odst. 3 – Zvláštní oblasti ochrany – Odpovídající posouzení důsledků plánů nebo projektů, které budou mít pravděpodobně významný vliv na chráněnou lokalitu – Vynětí plánů a projektů podléhajících ohlašovacímu režimu z posouzení – Nesprávné provedení“

Shrnutí rozsudku

1.        Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Zvláštní oblasti ochrany – Povinnosti členských států

(Směrnice Rady 92/43, čl. 6 odst. 3)

2.        Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Zvláštní oblasti ochrany – Povinnosti členských států

(Směrnice Rady 92/43, čl. 6 odst. 3)

3.        Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Zvláštní oblasti ochrany – Povinnosti členských států

(Směrnice Rady 92/43, čl. 6 odst. 3)

1.        Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, podřizuje požadavek odpovídajícího posouzení důsledků plánu nebo projektu podmínce, že existuje pravděpodobnost nebo nebezpečí, že významně ovlivní dotyčnou lokalitu. S přihlédnutím zejména k zásadě obezřetnosti takové nebezpečí existuje, když nelze vyloučit na základě objektivních skutečností, že uvedený plán nebo projekt bude mít významný vliv na dotyčnou lokalitu.

Posouzení takového nebezpečí musí být provedeno zejména ve světle zvláštních vlastností a podmínek životního prostředí lokality dotčené takovým plánem nebo projektem.

(viz body 39, 40)

2.        Podmínka, které je podřízeno posouzení důsledků plánu nebo projektu pro určitou lokalitu, která implikuje, že v případě pochybností o neexistenci významných účinků je třeba takovéto posouzení provést, neumožňuje vyhnout se tomuto posouzení pro určité kategorie projektů na základě kritérií, která jsou nevhodná k zajištění toho, aby tyto projekty neměly významný vliv na chráněné lokality.

Možnost obecně osvobodit podle právní úpravy platné v členském státě určité činnosti od nutnosti posouzení důsledků pro dotyčnou lokalitu totiž nemůže zajistit, že tyto činnosti nebudou poškozovat celistvost chráněné lokality.

Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, tak nemůže členskému státu dovolit, aby přijal vnitrostátní pravidla, která by obecně vyloučila povinnost posoudit důsledky projektů územní úpravy na lokalitu z důvodu nízké částky předpokládaných nákladů, anebo zvláštních předmětných oblastí činnosti. Rovněž tím, že členský stát soustavně osvobozuje programy a projekty prací, děl nebo územních úprav, které podléhají ohlašovacímu režimu, od posouzení důsledků pro lokalitu, neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43.

(viz body 41, 44)

3.        Pokud členský stát zavede ohlašovací režim, který tedy nestanoví posouzení nebezpečí zejména podle zvláštních vlastností a podmínek životního prostředí předmětné lokality, je věcí tohoto členského státu, aby prokázal, že ustanovení, která přijal, umožňují na základě objektivních skutečností vyloučit, že jakýkoliv plán nebo projekt podléhající tomuto ohlašovacímu režimu významně ovlivní lokalitu Natura 2000, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty.

Z článku 6 odst. 3 směrnice 92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, lze totiž vyvodit, že příslušné vnitrostátní orgány se mohou zprostit povinnosti provést posouzení důsledků plánu nebo projektu, který s lokalitou Natura 2000 přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, pouze tehdy, pokud lze na základě objektivních skutečností vyloučit, že tento plán nebo projekt bude mít významný vliv na uvedenou lokalitu, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty.

(viz body 52, 53)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)

26. května 2011(*)

„Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 92/43/EHS – Článek 6 odst. 3 – Zvláštní oblasti ochrany – Odpovídající posouzení důsledků plánů nebo projektů, které budou mít pravděpodobně významný vliv na chráněnou lokalitu – Vynětí plánů a projektů podléhajících ohlašovacímu režimu z posouzení – Nesprávné provedení“

Ve věci C‑538/09,

jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 258 SFEU podaná dne 21. prosince 2009,

Evropská komise, zastoupená D. Recchia a A. Marghelisem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalobkyně,

proti

Belgickému království, zastoupenému T. Maternem, jako zmocněncem,

žalovanému,

SOUDNÍ DVŮR (první senát),

ve složení A. Tizzano, předseda senátu, M. Ilešič, E. Levits, M. Safjan (zpravodaj) a M. Berger, soudci,

generální advokátka: J. Kokott,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Evropská komise se svou žalobou domáhá toho, aby Soudní dvůr určil, že Belgické království tím, že u některých činností neuložilo provedení odpovídajícího posouzení důsledků pro životní prostředí v případě, kdy tyto činnosti budou mít pravděpodobně vliv na lokalitu Natura 2000, a tím, že podřídilo některé činnosti ohlašovacímu režimu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102, dále jen „směrnice o stanovištích“).

 Právní rámec

 Právní úprava Unie

2        Podle jejího čl. 2 odst. 1 je cílem směrnice o stanovištích přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, na které se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie.

3        Článek 3 odst. 1 této směrnice stanoví:

„Pod názvem NATURA 2000 bude vytvořena spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany. Tato síť složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II umožní zachovat příslušné typy přírodních stanovišť a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

[...]“

4        Článek 4 uvedené směrnice upravuje postup, jehož cílem je vytvoření sítě Natura 2000, jakož i vyhlášení zvláštních oblastí ochrany členskými státy.

5        Článek 6 směrnice o stanovištích, který upravuje ochranná opatření pro uvedené oblasti, ve svých odstavcích 2 a 3 uvádí:

„2.      Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v oblastech zvláštní ochrany vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů, [jakož i] vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice.

3.      Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.“

 Vnitrostátní právní úprava

6        Zákon ze dne 12. července 1973 o ochraně přírody (Moniteur belge ze dne 11. září 1973, s. 10306), ve znění nařízení Valonského regionu ze dne 22. května 2008 (Moniteur belge ze dne 17. června 2008, s. 31074, dále jen „zákon o ochraně přírody“), obsahuje čl. 28 odst. 2, který zní takto:

„Vláda přijímá obecné zákazy uplatňované v lokalitách Natura 2000, případně mimo ně, jakož i veškerá jiná obecná ochranná opatření nutná v lokalitách, případně mimo ně, k vyloučení poškozování přírodních stanovišť a významného vyrušování druhů, pro něž je lokalita určena.“

7        Zákon o ochraně přírody ve svém čl. 29 odst. 2 uvádí:

„Jakýkoliv plán nebo projekt podléhající povolení, který podle předpisů s podzákonnou hodnotou stanovených vyhláškou o vyhlášení lokality Natura 2000 s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá posouzení důsledků stanovenému právními předpisy o organizaci posuzování vlivů na životní prostředí ve Valonském regionu z hlediska cílů ochrany lokality a v souladu s prováděcími pravidly stanovenými vládou.

[...]“

8        Nařízení Valonského regionu ze dne 11. března 1999 o environmentálním povolení (Moniteur belge ze dne 8. června 1999, s. 21114), ve znění použitelném na projednávaný spor (dále jen „nařízení ze dne 11. března 1999“), ve svém článku 3 stanoví:

„Zařízení a činnosti jsou zařazeny do jednotlivých položek a rozděleny do třech tříd (třída 1, třída 2 a třída 3) v sestupném pořadí v závislosti na významu jejich dopadu na člověka a životní prostředí, jakož i na možnosti být upraveny všeobecnými, odvětvovými nebo souhrnnými podmínkami.

Třetí třída zahrnuje zařízení a činnosti, které mají málo významný dopad na člověka a životní prostředí, pro něž vláda přijala souhrnné podmínky.

[...]

Vláda může stanovit kritéria umožňující ohlašovateli určit, zda projekt zařízení třídy 3, které je ve fázi projektu, může splňovat souhrnné podmínky. Pokud tomu tak není, zařízení, které je ve fázi projektu, přechází do třídy 2 a ohlašovatel podá žádost o environmentální povolení pro třídu 2. V tomto případě vláda určí informace, které je třeba přiložit k žádosti o environmentální povolení.“

9        Článek 10 odst. 1 nařízení ze dne 11. března 1999 stanoví:

„Nikdo nemůže provozovat zařízení třídy 1 nebo 2 bez environmentálního povolení.

[...]“

10      Článek 11 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:

„Nikdo nemůže provozovat zařízení třetí třídy, aniž jej předtím ohlásí.

[...]“

11      Článek 13 uvedeného nařízení zní takto:

„Zastupitelstvo obce, na jejímž území se nachází zařízení, které je ve fázi projektu, je příslušné pro rozhodování o ohlášeních a žádostech o environmentální povolení.

[...]“

12      Vyhláška Valonské vlády ze dne 4. července 2002, kterou se přijímá seznam projektů podléhajících posouzení vlivů a zařazených zařízení a činností (Moniteur belge ze dne 21. září 2002, s. 42502), ve znění použitelném na projednávaný spor (dále jen „vyhláška ze dne 4. července 2002“), ve svém čl. 2 odst. 1 uvádí:

„Projekty podléhající posouzení vlivů a zařazená zařízení a činnosti jsou uvedeny v seznamu, který se nachází v příloze I této vyhlášky.“ 

13      Příloha I vyhlášky ze dne 4. července 2002 vyjmenovává některé projekty, zařízení nebo činnosti, které nepodléhají posouzení důsledků pro životní prostředí, z nichž Komise uvádí ve své žalobě specificky následující projekty, zařízení nebo činnosti:

–        jakákoliv budova nebo jiná infrastruktura určená k ustájení zvířat, která není uvedena v položce 01.20.01.01, má kapacitu 4 až 500 zvířat, je využívána ke chovu nebo výkrmu, spadá do zemědělského sektoru hovězího skotu ve věku 6 měsíců a staršího a je uvedena v položce 01.20.01.02.01;

–        sklady pro volné uložení nebo sila pro skladování obilí, zrní a jiných krmných produktů s výjimkou slámy a sena, s kapacitou vyšší než 50 m³, jež jsou uvedeny v položce 01.49.01.01;

–        zařízení určená k distribuci tekutých uhlovodíkových látek pro motorová vozidla, jejichž bod vzplanutí je vyšší než 55 °C a nižší nebo rovnající se 100 °C, která slouží k jiným obchodním účelům než k prodeji veřejnosti, jako například k distribuci uhlovodíkových látek určených k zásobování vozového parku, který je ve vlastní správě nebo je provozován na vlastní účet, jež mají maximálně dvě pistole, pokud je jejich skladovací kapacita zásobníku uhlovodíkových látek vyšší než 3000 litrů nebo rovna této hodnotě a nižší než 25 000 litrů, jež jsou uvedena v položce 50.50.01, a

–        individuální jednotka čistící odpadní vody o kapacitě nižší než 20 ekvivalentních obyvatel nebo rovnající se této hodnotě, jež je uvedena v položce 90.11.

 Skutečnosti předcházející sporu a postup před zahájením soudního řízení

14      V roce 2006 obdržela Komise stížnost upozorňující na protiprávní provoz kravína s technologickým vybavením nacházejícího se na území obce Philippeville ve Valonském regionu (Belgie) na okraji lokality Natura 2000 nazvané „Bassin de Fagnard de l’Eau blanche en aval de Marienbourg“, která je vyhlášena za zvláštní oblast ochrany.

15      Stěžovatel v ní poukazoval na významné poškozování prostředí této lokality Natura 2000 v důsledků výtoků z předmětného kravína, které podle něj ohrožuje některé druhy uvedené v příloze směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98) a v příloze směrnice o stanovištích.

16      Dopisem ze dne 23. srpna 2006 Komise vyzvala Belgické království, aby jí zaslalo své vyjádření ohledně dodržení požadavků stanovených v čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích.

17      Vzhledem k odpovědi podané Belgickým královstvím, měla Komise za to, že belgické právní předpisy ve skutečnosti nesplňují požadavky stanovené v čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, jelikož neukládají posouzení důsledků na životní prostředí a stanoví pro některé činnosti ohlašovací režim, i když tyto budou mít pravděpodobně vliv na lokalitu Natura 2000.

18      Komise poté, co zaslala dne 23. března 2007 Belgickému království výzvu dopisem, aby předložilo své vyjádření, vydala dne 6. května 2008 odůvodněné stanovisko, ve kterém tento členský stát vyzvala k přijetí opatření nezbytných k dosažení souladu s tímto stanoviskem ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.

19      Dne 11. července 2008 odpovědělo Belgické království na toto odůvodněné stanovisko a uvedlo, že zemědělský podnik, který byl předmětem stížností, má již čisticí stanici a nedochází k žádnému výtoku do předmětné lokality Natura 2000. Tento členský stát dodal, že zákon o ochraně přírody obsahuje od nynějška čl. 28 odst. 2, jehož znění je uvedeno v bodě 6 tohoto rozsudku a probíhá proces definitivního přijetí vyhlášky, jejímž cílem je zajištění provedení tohoto ustanovení.

20      Po „spojeném jednání“ mezi Belgickým královstvím a Komisí, které se konalo dne 17. března 2009, doplnil tento členský stát dne 5. května 2009 svou odpověď na odůvodněné stanovisko tak, že doplnil informace o právních a správních předpisech přijatých Valonským regionem za účelem vyloučení jakéhokoliv nebezpečí újmy na životním prostředí.

21      Vzhledem k tomu, že tato ustanovení neumožňují zajistit soustavný charakter posuzování důsledků pro chráněnou lokalitu, požadovaný čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, podala Komise projednávanou žalobu.

 K žalobě

 Argumentace účastníků řízení

22      Komise zdůrazňuje, že podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích mohou vnitrostátní orgány povolit uskutečnění plánu nebo projektu pouze tehdy, pokud bylo provedeno posouzení důsledků pro životní prostředí, které musí objasnit skutečný nebo případný dopad plánu nebo projektu na chráněnou lokalitu.

23      Pokud kritéria pro vyloučení určité kategorie plánů nebo projektů nepostačují k zaručení toho, že předmětné plány nebo projekty určitě nebudou mít významné nepříznivé účinky na celistvost chráněné lokality, mělo by být podle Komise takové posouzení prováděno soustavně.

24      Podle Komise v projednávaném případě vyplývá z čl. 29 odst. 1 zákona o ochraně přírody, že plány a projekty, u nichž se nevyžaduje environmentální povolení, k nimž patří kategorie plánů a projektů, které se pouze ohlašují správním orgánům obce, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

25      Komise má však za to, že toto vyloučení povinnosti provést takové posouzení u plánů a projektů, které podléhají ohlašovacímu režimu, není založeno na objektivním kritériu. Podle ní totiž nelze vyloučit, že činnosti, které se nacházejí pod prahovými hodnotami stanovenými ve vyhlášce ze dne 4. července 2002, mají významný dopad na předmětnou lokalitu.

26      Komise v tomto ohledu zmiňuje činnosti a zařízení uvedené v bodě 13 tohoto rozsudku a uvádí, že chov 500 kusů hovězího skotu může mít z důvodu výtoků, k nimž při něm dochází, důsledky pro danou lokalitu, i když by tyto výtoky na jinou lokalitu účinek neměly.

27      Komise ve své replice dodává, že pokud jde o argument vycházející ze skutečnosti, že zařízení mohou přejít ze třetí třídy do třídy druhé, platí, že čl. 3 pátý pododstavec nařízení ze dne 11. března 1999 ponechává tuto odpovědnost na ohlašovateli, ačkoli podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, je věcí vnitrostátních orgánů, aby prostřednictvím odpovídajícího posouzení ověřily, že plány a projekty nepoškozují celistvost předmětné lokality. Podle Komise ostatně z uvedeného čl. 3 pátého pododstavce vyplývá, že přechod ze třetí třídy do druhé třídy je spojen s nemožností splnit souhrnné podmínky, a nikoliv s nebezpečím hrozícím lokalitě Natura 2000.

28      Komise se kromě toho domnívá, že obecné zákazy uvedené v čl. 28 odst. 2 zákona o ochraně přírody spadají do čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích, který se netýká povinnosti provést posouzení důsledků nového projektu pro lokalitu. Proto uvedený čl. 28 odst. 2 není podle Komise dostatečný k zajištění provedení čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích.

29      Belgické království uvádí, že kontroly provedené jeho útvary nezjistily žádný negativní dopad kravína uvedeného ve stížnosti na lokalitu Natura 2000 nazvanou „Bassin de Fagnard de l’Eau blanche en aval de Marienbourg“.

30      V obecné rovině uvádí, že z článku 3 nařízení ze dne 11. března 1999 vyplývá, že třetí třída zařízení, která podléhá ohlašovacímu režimu, již pojmově zahrnuje zařízení a činnosti, které mají málo významný dopad na člověka a životní prostředí.

31      Belgické království dále tvrdí, že provoz zařízení nebo činnosti třetí třídy implikuje dodržení ustanovení zákoníku životního prostředí, jakož i souhrnných podmínek přijatých pro dané odvětví. Podle něj je cílem těchto souhrnných podmínek snížit dopad na životní prostředí a zabránit tomu, aby lokalitám Natura 2000 byla způsobena újma.

32      Belgické království navíc uvádí, že když Valonský region sestavoval seznam zařazených činností a zařízení, provedl posouzení činností, které mohou mít důsledky pro životní prostředí, kde zohlednil kritéria stanovená v příloze III směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248).

33      Podle Belgického království nařízení ze dne 11. března 1999 stanoví ke snížení jakéhokoliv nebezpečí újmy na životním prostředí, které vyplývá z nepředvídatelné situace, také možnost změny třídy u zařízení třetí třídy, pokud toto zařízení nemůže splnit souhrnné podmínky, které se na něj vztahují. Ohlašovatel tedy podle něho musí podat žádost o environmentální povolení pro druhou třídu. V tomto případě může podle tvrzení Belgického království příslušný orgán na základě informací uvedených v žádosti o povolení rozhodnout o uložení povinnosti provést posouzení vlivů zařízení na předmětnou lokalitu Natura 2000.

34      Podle Belgického království představuje článek 28 zákona o ochraně přírody poslední část ochrany. Podle jeho tvrzení totiž odstavec 1 tohoto článku 28 stanoví, že všichni provozovatelé jsou povinni dodržovat obecný zákaz poškozování přírodních stanovišť a vyrušování druhů, pro které byly lokality Natura 2000 vyhlášeny. Belgické království uvádí, že odstavec 2 uvedeného článku 28 umožňuje vládě, aby pokryla obecnými opatřeními všechny činnosti, které by mohly mít vliv na lokality Natura 2000. Podle Belgického království bylo toto ustanovení provedeno vyhláškou valonské vlády ze dne 23. října 2008 o obecných ochranných opatřeních použitelných na lokality Natura 2000 (Moniteur belge ze dne 27. listopadu 2008, s. 62636), jakož i vyhláškou valonské vlády ze dne 23. října 2008, která stanoví některá prováděcí pravidla týkající se ochranného režimu použitelného na lokality Natura 2000 (Moniteur belge ze dne 27. listopadu 2008, s. 62644).

35      Belgické království uvádí, že pokud by se tato navzájem se překrývající ustanovení, která zajišťují účinnou ochranu lokalitám Natura 2000, ukázala jako nedostatečná, má valonská vláda vždy možnost přijmout obecná ochranná opatření použitelná mimo lokality Natura 2000, která by doplnila opatření týkající se samotných lokalit.

36      Belgické království ve své duplice zdůrazňuje, že jediným omezením použitelnosti čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích je neexistence případného významného vlivu na zvláštní oblasti ochrany. Podle něho však belgické orgány dosáhly souladu s tímto přístupem prostřednictvím článku 3 nařízení ze dne 11. března 1999.

37      Pokud jde o možnost přechodu zařízení ze třetí třídy do třídy druhé, Belgické království tvrdí, že výklad Komise je nesprávný, jelikož ohlašovatel se musí opřít o kritéria, která stanovila valonská vláda pro zjišťování toho, zda předmětné zařízení podléhá spíše environmentálnímu povolení než ohlášení. Co se týče argumentu, podle něhož je uvedený přechod závislý na dodržení souhrnných podmínek, Belgické království uvádí, že s ohledem na belgické právní předpisy nebude mít zařízení třetí třídy, které splňuje souhrnné podmínky, jež se na ně vztahují, účinky na lidské zdraví a životní prostředí nebo je na ně bude mít jen v malé míře.

38      Belgické království se tak domnívá, že správně provedlo čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích tím, že přijalo úpravu odpovídajícího posouzení vlivů všech činností, které budou mít pravděpodobně negativní dopad na chráněnou lokalitu.

 Závěry Soudního dvora

39      Podle ustálené judikatury čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích podřizuje požadavek odpovídajícího posouzení důsledků plánu nebo projektu podmínce, že existuje pravděpodobnost nebo nebezpečí, že významně ovlivní dotyčnou lokalitu. S přihlédnutím zejména k zásadě obezřetnosti existuje takové nebezpečí, když nelze vyloučit na základě objektivních skutečností, že uvedený plán nebo projekt bude mít významný vliv na dotyčnou lokalitu (viz rozsudky ze dne 7. září 2004, Waddenvereniging a Vogelbeschermingsvereniging, C‑127/02, Sb. rozh. s. I‑7405, body 43 a 44; ze dne 20. října 2005, Komise v. Spojené království, C‑6/04, Sb. rozh. s. I‑9017, bod 54, jakož i ze dne 13. prosince 2007, Komise v. Irsko, C‑418/04, Sb. rozh. s. I‑10947, bod 226).

40      Posouzení takového nebezpečí musí být provedeno zejména ve světle zvláštních vlastností a podmínek životního prostředí lokality dotčené takovým plánem nebo projektem (viz výše uvedený rozsudek Waddenvereniging a Vogelbeschermingsvereniging, bod 49, jakož i rozsudek ze dne 4. října 2007, Komise v. Itálie, C‑179/06, Sb. rozh. s. I‑8131, bod 35).

41      Kromě toho podmínka, které je podřízeno posouzení důsledků plánu nebo projektu pro určitou lokalitu, která implikuje, že v případě pochybností o neexistenci významných účinků je třeba provést takovéto posouzení, neumožňuje vyhnout se tomuto posouzení pro určité kategorie projektů na základě kritérií, která jsou nevhodná pro zajištění toho, aby tyto projekty neměly významný vliv na chráněné lokality (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 10. ledna 2006, Komise v. Německo, C‑98/03, Sb. rozh s. I‑53, bod 41).

42      Možnost obecně osvobodit určité činnosti podle platné právní úpravy od nutnosti posouzení důsledků pro dotyčnou lokalitu totiž nemůže zajistit, že tyto činnosti nebudou poškozovat celistvost chráněné lokality (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Komise v. Německo, body 43 a 44, a rozsudek ze dne 4. března 2010, Komise v. Francie, C‑241/08, Sb. rozh. s. I‑1697, bod 31).

43      Článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích tak nemůže povolit, aby členský stát přijal vnitrostátní pravidla, která by obecně vyloučila povinnost posoudit důsledky projektů územní úpravy na lokalitu z důvodu nízké částky předpokládaných nákladů, anebo zvláštních předmětných oblastí činnosti (viz rozsudek ze dne 6. dubna 2000, Komise v. Francie, C‑256/98, Sb. rozh. s. I‑2487, bod 39).

44      Rovněž tím, že členský stát soustavně osvobozuje programy a projekty prací, děl nebo územních úprav, které podléhají ohlašovacímu režimu, od posouzení důsledků pro lokalitu, neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek ze dne 4. března 2010, Komise v. Francie, bod 62).

45      Proto z judikatury Soudního dvora vyplývá, že členský stát v zásadě nemůže při provedení čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích soustavně a obecně osvobodit některé kategorie plánů a projektů od povinnosti posouzení jejich důsledků pro lokality Natura 2000 podle oblasti činnosti nebo zavedením ohlašovacího režimu.

46      Ve světle těchto úvah je třeba v projednávaném případě přezkoumat, zda ustanovení přijatá Belgickým královstvím jsou v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích.

47      V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 29 odst. 2 zákona o ochraně přírody stanoví, že jakýkoliv plán nebo projekt podléhající povolení, který bude mít pravděpodobně na lokalitu Natura 2000 významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá posouzení důsledků stanovenému právními předpisy o organizaci posuzování vlivů na životní prostředí ve Valonském regionu.

48      Zároveň nařízení ze dne 11. března 1999 uvádí, že činnosti a zařízení třetí třídy musí být pouze předběžně ohlášeny zastupitelstvu obce, na jejímž území je situováno zařízení, které je ve fázi projektu.

49      Komise ze spojení těchto ustanovení vyvodila, že činnosti a zařízení třetí třídy nepodléhají povolení, a proto nemohou být posuzovány jejich důsledky pro lokalitu Natura 2000, což Belgické království nezpochybnilo.

50      V tomto ohledu Komise odkazuje na přílohu I vyhlášky ze dne 4. července 2002, jež uvádí, které projekty, zařízení nebo činnosti nepodléhající posouzení důsledků pro životní prostředí, k nimž patří projekty, zařízení nebo činnosti vyjmenované v bodu 13 tohoto rozsudku, spadají do třetí třídy.

51      Proto Belgické království stanovilo ohlašovací režim, který obecně osvobozuje některé činnosti a zařízení z povinnosti posoudit jejich důsledky pro lokalitu Natura 2000. Tento členský stát tak předpokládá, že plány nebo projekty podléhající tomuto ohlašovacímu režimu nebudou mít pravděpodobně významný vliv na chráněnou lokalitu.

52      Pokud za těchto okolností členský stát zavede ohlašovací režim, který tedy nestanoví posouzení nebezpečí zejména podle zvláštních vlastností a podmínek životního prostředí předmětné lokality, je věcí tohoto členského státu, aby prokázal, že ustanovení, která přijal, umožňují na základě objektivních skutečností vyloučit, že jakýkoliv plán nebo projekt podléhající tomuto ohlašovacímu režimu významně ovlivní lokalitu Natura 2000, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty (viz v tomto smyslu obdobně výše uvedený rozsudek ze dne 4. března 2010, Komise v. Francie, bod 32).

53      Z článku 6 odst. 3 směrnice o stanovištích lze totiž vyvodit, že příslušné vnitrostátní orgány se mohou zprostit povinnosti provést posouzení důsledků plánu nebo projektu, který s lokalitou Natura 2000 přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, pouze tehdy, pokud lze na základě objektivních skutečností vyloučit, že tento plán nebo projekt bude mít významný vliv na uvedenou lokalitu, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty (viz v tomto smyslu výše uvedené rozsudky Waddenvereniging a Vogelbeschermingsvereniging, bod 45, jakož i Komise v. Irsko, bod 238).

54      Zaprvé v tomto ohledu Belgické království odkazuje na článek 3 nařízení ze dne 11. března 1999, podle něhož se ohlašovací režim týká pouze zařízení a činností, které mají málo významný dopad na člověka a životní prostředí, pro něž přijala vláda souhrnné podmínky.

55      Je však třeba připomenout, že i projekt menšího rozsahu může mít významné důsledky pro životní prostředí, pokud se nachází na místě, kde jsou takové faktory životního prostředí, jako jsou živočichové, rostliny, půda, voda, podnebí nebo kulturní dědictví, citlivé na nejmenší změnu (viz v tomto smyslu pokud jde o směrnici 85/337, rozsudek ze dne 21. září 1999, Komise v. Irsko, C‑392/96, Recueil, s. I‑5901, bod 66).

56      Členský stát tedy nemůže mít za to, že kategorie plánů a projektů, které jsou definovány podle oblastí činnosti a zvláštních zařízení, budou již pojmově mít málo významný dopad na člověka nebo životní prostředí.

57      Zadruhé Belgické království uvádí, že když Valonský region sestavoval seznam zařazených činností nebo zařízení, nechal provést posouzení činností, které by mohly mít vliv na životní prostředí, a zohlednil přitom kritéria stanovená v příloze III směrnice 85/337.

58      Je však třeba konstatovat, že Belgické království toto posouzení neprovedlo. Komise je každopádně toho názoru, že takové předběžné posouzení pak zejména nemůže v zásadě dopředu určit případné účinky plánu nebo projektu v kombinaci s jinými plány nebo projekty na danou lokalitu, což je v rozporu s požadavky čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích.

59      Zatřetí Belgické království tvrdí, že podle nařízení ze dne 11. března 1999 pokud zařízení třetí třídy, které je ve fázi projektu, nemůže splnit souhrnné podmínky, jež se na něj vztahují, přejde do druhé třídy. Podle něj se tedy příslušný orgán může na základě informací poskytnutých ohlašovatelem v žádosti o environmentální povolení pro druhou třídu rozhodnout, že uloží provedení posouzení důsledků zařízení, které je ve fázi projektu, pro předmětnou lokalitu Natura 2000 z hlediska cíle ochrany této lokality.

60      Nicméně Belgické království nepředložilo ustanovení upravující souhrnné podmínky týkající se zařízení a činností uvedených Komisí ani kritéria umožňující ohlašovateli určit, zda zařízení třetí třídy, které je ve fázi projektu, může splnit tyto souhrnné podmínky. Tento členský stát nevysvětluje ani, jak konkrétně tato ustanovení umožňují zhojit neexistenci odpovídajícího posouzení důsledků plánů nebo projektů, které budou mít pravděpodobně významný vliv na chráněnou lokalitu.

61      Začtvrté se Belgické království dovolává prováděcích ustanovení čl. 28 odst. 2 zákona o ochraně přírody, která podle jeho tvrzení v každém případě zajišťují účinnou ochranu lokalit Natura 2000 ve Valonském regionu.

62      Tento členský stát se však omezuje na to, že předkládá dva odkazy na vyhlášky valonské vlády ze dne 23. října 2008, jež jsou uvedeny v bodě 34 tohoto rozsudku, aniž zkoumá jejich obsah nebo vysvětluje důvody, proč jsou tyto vyhlášky podle něj dostatečné k zajištění provedení čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích.

63      Zapáté Belgické království zmiňuje také povinnost dodržovat zákoník životního prostředí, aniž však konkrétně upřesňuje, jak tato ustanovení tohoto zákoníku ve spojení s obecnými podmínkami mohou zajistit ochranu životního prostředí.

64      Z výše uvedeného vyplývá, že Belgické království nepředložilo skutečnosti umožňující Soudnímu dvoru ověřit, zda ustanovení, která přijalo, jsou dostatečná k tomu, aby bylo na základě objektivních skutečností vyloučeno, že jakýkoliv plán nebo projekt podléhající ohlašovacímu režimu bude mít významný vliv na lokalitu Natura 2000, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty.

65      Za těchto podmínek je třeba mít za to, že je žaloba Komise opodstatněná.

66      S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že Belgické království tím, že u některých činností podléhajících ohlašovacímu režimu neuložilo provedení odpovídajícího posouzení důsledků pro životní prostředí v případě, kdy tyto činnosti budou mít pravděpodobně vliv na lokalitu Natura 2000, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích.

 K nákladům řízení

67      Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Belgické království nemělo ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedenému náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

1)      Belgické království tím, že u některých činností podléhajících ohlašovacímu režimu neuložilo provedení odpovídajícího posouzení důsledků pro životní prostředí v případě, kdy tyto činnosti budou mít pravděpodobně vliv na lokalitu Natura 2000, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

2)      Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: francouzština.