Úvod a právní základ

Dne 19. listopadu 2025 zveřejnila Evropská komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1689 a (EU) 2018/1139, pokud jde o zjednodušení provádění harmonizovaných pravidel pro umělou inteligenci (souhrnný balíček pro digitální oblast týkající se umělé inteligence) (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla vydat k navrhovanému nařízení stanovisko z vlastního podnětu. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a na čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která spadají do oblasti působnosti ECB, zejména pokud jde o úkoly ECB týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1

V roce 2021 byla ECB konzultována Radou Evropské unie k původnímu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci), a zaujala k němu stanovisko (2).

1.2

ECB vítá cíl navrhovaného nařízení, kterým je podpořit inovace a konkurenceschopnost na vnitřním trhu zjednodušením a zefektivněním provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (3) (dále jen „akt o AI“). ECB uznává důležitost vytvoření přístupného regulačního rámce specifického pro systémy umělé inteligence (systémy AI) při současném zajištění jednotné a vysoké úrovně ochrany veřejných zájmů, pokud jde o zdraví, bezpečnost a základní práva, jakož i význam důvěryhodného a etického používání umělé inteligence, jak je stanoveno v aktu o AI a v navrhovaném nařízení (4). Vzhledem k tomu, že úvěrové instituce stále více spoléhají na vysoce rizikové i obecné systémy AI, je pro zajištění souladu s aktem o AI a bankovním právem Unie nezbytný zjednodušený rámec.

1.3

Z hlediska obezřetnostního dohledu umožňuje zavedení dobře nastavených inovačních postupů úvěrovým institucím bezpečně experimentovat s řešeními založenými na umělé inteligenci v kontrolovaném prostředí, a to při současném zajištění včasné identifikace potenciálních rizik. Tyto postupy podporují jak technologický pokrok v bankovním sektoru, tak schopnost ECB posoudit potenciální dopady na provozní odolnost, riziko modelů a správu údajů úvěrových institucí.

1.4

ECB vychází z toho, že navrhované nařízení neukládá ECB jakožto orgánu obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi žádné další povinnosti a ECB není povinna uplatňovat akt o AI v rámci dohledu. Nicméně vzhledem k dohledu ECB nad úvěrovými institucemi v souvislosti s rizikem v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a s ohledem na skutečnost, že některé požadavky podle aktu o AI se mohou procesně překrývat s dodržováním právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb nebo mohou být naplněny prostřednictvím dodržování těchto právních předpisů, je pro zajištění konzistentního dohledu a účinného uplatňování aktu o AI v souvislosti s těmito právními předpisy týkajícími se úvěrových institucí nezbytná úzká koordinace a účinná výměna informací mezi ECB a vnitrostátními orgány dozoru nad trhem vykonávajícími dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5) (dále jen „směrnice o kapitálových požadavcích“).

2.   Institucionální pravomoci a pravomoci dohledu

2.1

Podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy a nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (6) (dále jen „nařízení o jednotném mechanismu dohledu“) Rada svěřila ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, s cílem přispět mimo jiné k bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí a stabilitě finančního systému v Unii a v každém členském státě (7). Mandát ECB je omezen na obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi. ECB vychází z toho, že posuzování shody (8), zjišťování porušení (9) a prosazování aktu o AI (10) představují úkoly orgánů dozoru nad trhem a nejsou součástí mandátu ECB v oblasti obezřetnostního dohledu (11).

2.2

Bez ohledu na omezený mandát ECB v této oblasti akt o AI stanoví, že vnitrostátní orgány dozoru nad trhem odpovědné za dohled nad regulovanými úvěrovými institucemi, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, by měly ECB neprodleně oznamovat veškeré informace zjištěné v průběhu svých činností dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly ECB v oblasti obezřetnostního dohledu (12).

3.   Výměna informací v oblasti dohledu

3.1

V případě úvěrových institucí, které jsou poskytovateli nebo zavádějícími subjekty vysoce rizikových systémů, se má za to, že splňují určitá ustanovení aktu o AI, pokud splňují podobné povinnosti podle práva Unie v oblasti finančních služeb (13). ECB tuto zásadu vítá, neboť zamezuje tomu, aby byly úvěrové instituce vystaveny dvojímu podávání zpráv a potenciálním protichůdným stanoviskům orgánů dohledu. Jak je však uvedeno v bodě 2.1, ECB nemá mandát v oblasti dozoru nad trhem podle aktu o AI a orgány bankovního dohledu obecně nemají stejný mandát a dohledové priority jako orgány dozoru nad trhem podle aktu o AI. To znamená, že orgány obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi obecně nebudou nebo nemohou přezkoumávat plnění požadavků podle aktu o AI a postihovat jejich porušení. V zájmu zajištění rovných podmínek při dohledu nad uplatňováním aktu o AI by proto orgány bankovního dohledu, jako je ECB, měly mít možnost sdílet s orgány dozoru nad trhem vykonávajícími dohled nad úvěrovými institucemi informace, které jsou pro tyto orgány dozoru nad trhem relevantní.

3.2

Podle současného rámce je ECB především příjemcem informací od orgánů dozoru nad trhem (14). V zájmu dosažení cílů aktu o AI, včetně ochrany základních práv, a v zájmu zajištění účinného a koordinovaného dozoru nad trhem a obezřetnostního dohledu by navrhované nařízení mělo obsahovat výslovný právní základ, který ECB umožní na základě potřeby znát a s výhradou požadavků profesního tajemství sdílet relevantní informace v oblasti obezřetnostního dohledu s příslušnými vnitrostátními orgány dozoru nad trhem odpovědnými za dohled nad úvěrovými institucemi, na které se vztahuje směrnice o kapitálových požadavcích a které podléhají dohledu ECB. Podobný režim výměny informací by měl existovat i mezi příslušnými vnitrostátními orgány vykonávajícími dohled nad úvěrovými institucemi a orgány dozoru nad trhem. Bez takového jasného právního základu není jasné, jak by mohla koordinace mezi dozorem nad trhem a orgány obezřetnostního dohledu (15) probíhat v praxi. ECB rovněž považuje za vhodné rozšířit na vnitrostátní orgány dozoru nad trhem, které vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi a které nejsou příslušnými orgány pro bankovní dohled (a tudíž nejsou součástí jednotného mechanismu dohledu), povinnost oznamovat ECB a vnitrostátním příslušným orgánům pro bankovní dohled veškeré informace zjištěné v průběhu činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly ECB a vnitrostátních příslušných orgánů v oblasti bankovního dohledu (16). Právní základ pro takové sdílení informací by mohl být použit například ke sdílení informací o řízení rizik nebo správě systémů AI zavedených dohlíženými úvěrovými institucemi, nebo ke sdílení informací, které mají dopad na jejich rizikový profil.

4.   Oblast působnosti a klasifikace modelů a případů použití

4.1

Pro účastníky trhu, zejména úvěrové instituce, které používají umělou inteligenci pro úvěrové hodnocení, je důležité vědět, které techniky spadají do definice systému AI (17) a které nikoli, a které techniky jsou podle aktu o AI považovány za „vysoce rizikové“.

4.2

Vhodné by bylo další upřesnění, zejména prostřednictvím výslovného vynětí zobecněných lineárních modelů (např. lineární nebo logistické regrese) z oblasti působnosti definice vysoce rizikových systémů AI v aktu o AI, jsou-li používány pro úvěrové hodnocení (18), a to z důvodu jejich vysoké úrovně vysvětlitelnosti a transparentnosti (19). Toto upřesnění by se mohlo odrazit v aktu o AI (20) a v pokynech Komise k definici systému umělé inteligence podle nařízení (EU) 2024/1689 (21).

4.3

V tomto ohledu ECB poznamenává, že zobecněné lineární modely, včetně lineární a logistické regrese, jsou ze své podstaty interpretovatelné a transparentní (22). Jejich fungování lze plně vysvětlit prostřednictvím omezeného a stabilního souboru parametrů, jejichž vliv na výsledky lze posoudit pomocí zavedených statistických nástrojů. Tyto modely proto nevykazují charakteristiky „černé skříňky“, které odůvodňují zpřísněné požadavky na správu a zmírňování rizik podle aktu o AI; tyto požadavky jsou primárně navrženy tak, aby řešily výzvy spojené se složitými, nelineárními nebo samoučícími se systémy (23), pro které nemusí být současný právní rámec vyhovující (24). Navíc z hlediska proporcionality a právní jistoty by zahrnutí zobecněných lineárních modelů – pokud jsou využívány jako samostatné statistické techniky – do oblasti působnosti definice vysoce rizikových systémů AI v aktu o AI, významně nepřispělo ke snížení rizik spojených s těmito modely. Naopak by to vytvořilo zbytečnou zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zejména v regulovaných finančních odvětvích, jako je bankovnictví, kde jsou tyto modely dobře zavedeny, široce využívány a již nyní podléhají důkladnému obezřetnostnímu řízení a dohledu. Pohlížet na tyto algoritmy stejně jako na složitější a novější metody modelování používané pro úvěrové hodnocení by bylo v rozporu s deklarovaným cílem navrhovaného nařízení, kterým je zjednodušení. Podle názoru ECB je zapotřebí dalšího vyjasnění, aby byly z definice vysoce rizikových systémů AI podle aktu o AI výslovně vyloučeny zobecněné lineární modely, aniž by byly dotčeny případy, kdy jsou tyto modely součástí složitějších systémů AI, které vyžadují komplexní posouzení rizik.

4.4

Akt o AI vyjasňuje, že systémy AI stanovené právem Unie pro obezřetnostní účely za účelem výpočtu kapitálových požadavků úvěrových institucí (známe jako „interní modely“) by neměly být považovány za vysoce rizikové (25). Zároveň by systémy AI určené k použití za účelem hodnocení úvěruschopnosti fyzických osob nebo jejich úvěrového bodování měly být podle aktu o AI považovány za vysoce rizikové (26). Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (27) (dále jen „nařízení o kapitálových požadavcích“) by však interní modely měly hrát zásadní úlohu v procesu schvalování úvěrů, a jsou proto úzce propojeny s modely úvěrového hodnocení (28). To může vést k situaci, kdy orgány obezřetnostního dohledu posuzující interní model a orgán dozoru nad trhem posuzující model úvěrového hodnocení poskytnou v rámci svého dohledu odlišné a potenciálně protichůdné pokyny. V této souvislosti ECB znovu opakuje, že účinná koordinace a výměna informací mezi orgány dozoru nad trhem a orgány obezřetnostního dohledu je nezbytná k podpoře jednotného uplatňování překrývajících se požadavků podle aktu o AI a nařízení o kapitálových požadavcích a k zajištění účinné ochrany základních práv. ECB v každém případě uznává, že ani při řádné výměně informací by nebyla zcela odstraněna hlavní příčina problému, kterým jsou potenciálně protichůdné požadavky. V tomto ohledu čelí úvěrové instituce a jejich orgány dohledu složitému procesu zajištění souladu interního modelu úvěrové instituce s nařízením o kapitálových požadavcích (CRR) a souběžně s tím i s aktem o AI, a to i s ohledem na to, že orgán obezřetnostního dohledu a příslušný orgán dozoru nad trhem budou s největší pravděpodobností posuzovat každý model v jiném okamžiku.

4.5

V neposlední řadě by větší sladění pokynů Komise k provádění aktu o AI s požadavky Evropského systému dohledu nad finančním trhem pomohlo zamezit zbytečné administrativní zátěži a podpořilo by soudržný rámec dohledu.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

---

(1)  COM(2025) 836 final.

(2)  Stanovisko Evropské centrální banky CON/2021/40 ze dne 29. prosince 2021 k návrhu nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Úř. věst. C 115, 11.3.2022, s. 5).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj).

(4)  Viz 1. bod odůvodnění aktu o AI a 1. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L176, 27.6.2013, s. 338, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj).

(6)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1024/oj).

(7)  Viz čl. 1 první pododst. nařízení o jednotném mechanismu dohledu.

(8)  Čl. 5 odst. 6 a články 46 a 60 aktu o AI.

(9)  Články 73, 74, 75, 76 a 80 a čl. 83 odst. 1 aktu o AI.

(10)  Čl. 79 odst. 5 až 9, články 81 a 82, čl. 83 odst. 2 a články 85 a 99 aktu o AI.

(11)  Viz odstavce 2.1.4 a 2.1.5 stanoviska Evropské centrální banky CON/2021/40.

(12)  Čl. 74 odst. 7 aktu o AI.

(13)  Čl. 26 odst. 5 a 6 aktu o AI.

(14)  Viz čl. 74 odst. 7 aktu o AI.

(15)  Viz 158. bod odůvodnění aktu o AI.

(16)  Viz čl. 74 odst. 7 druhý pododst. aktu o AI.

(17)  Čl. 3 bod 1 aktu o AI.

(18)  Viz příloha III aktu o AI.

(19)  K tomuto bodu viz také usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2025 o dopadu umělé inteligence na finanční sektor (2025/2056(INI)), které je k dispozici na internetových stránkách Evropského parlamentu na adrese www.europarl.europa.eu.

(20)  Například v příloze III aktu o AI.

(21)  Viz například bod 42 sdělení Komise, Pokyny Komise k definici systému umělé inteligence podle nařízení (EU) 2024/1689 (aktu o AI) (C(2025) 5053 final).

(22)  Belgická národní banka, „Financial Market Infrastructures and Payment Services Report“, 2019, s. 64-65, k dispozici na internetových stránkách NBB na adrese www.nbb.be; F. Pérez-Cruz et al., „Managing explanations: how regulators can address AI explainability“, Financial Stability Institute Occasional Paper No 24, 2025, s. 15, k dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby na adrese www.bis.org.

(23)  J. Tejero, „Unwrapping black-box models: a case study in credit risk“, Revista de Estabilidad Financiera, 43, 2022, s. 96 a násl. K dispozici na internetových stránkách Banco de España na adrese www.bde.es.

(24)  ECB rovněž vylučuje zobecněné lineární regresní modely z přísnějších očekávání vztahujících se na složitější modely používané pro výpočty kapitálových požadavků. Viz Všeobecné zásady ECB týkající se interních modelů, bod 31, pozn. pod čarou 35, k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu na adrese www.bankingsupervision.europa.eu.

(25)  58. bod odůvodnění aktu o AI.

(26)  Viz příloha III aktu o AI.

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj).

(28)  Viz čl. 144 odst. 1 písm. b) nařízení o kapitálových požadavcích.