EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2025

COM(2025) 989 final

2025/0419(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti na navazující zboží a o opatření proti obcházení

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 989 final} - {SWD(2025) 987 final} - {SWD(2025) 988 final} - {SWD(2025) 989 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení (EU) 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „nařízení o CBAM“) 1 vstoupilo v platnost dne 1. října 2023. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) zajišťuje, aby cíle EU v oblasti klimatu nebyly oslabovány únikem uhlíku, k němuž dochází, když podniky se sídlem v EU přesouvají výrobu uhlíkově náročného zboží do třetích zemí s méně přísnými politikami v oblasti klimatu. Může k němu docházet také tehdy, když se výrobky pocházející z EU nahrazují levnějším, ale uhlíkově náročnějším dovozem. Únik uhlíku tedy vede k tomu, že místo zamýšleného snížení celosvětových emisí dochází k přesunu emisí z EU do třetích zemí. Mechanismus CBAM řeší toto riziko tím, že pro uhlíkově náročné zboží dovážené do EU nastavuje z hlediska stanovení ceny uhlíku stejné podmínky, jaké mají domácí výrobci v rámci systému EU pro obchodování s emisemi („EU ETS“) 2 . Po přechodném období platném od října 2023 se mechanismus CBAM v lednu 2026 posune do další fáze, během níž se na emise obsažené v dováženém zboží začne postupně uplatňovat cena uhlíku.

Celkovým cílem legislativního návrhu je posílit účinnost mechanismu CBAM, a tím snížit emise skleníkových plynů a bojovat proti změně klimatu v celosvětovém měřítku.

Aby bylo zajištěno účinné uplatňování CBAM, bude návrh nařízení o mechanismu CBAM řešit tři hlavní problémy. Za prvé rozšíří oblast působnosti mechanismu, aby pokryl riziko úniku uhlíku u výrobků v navazujících článcích hodnotového řetězce výrobků z oceli a hliníku, jež v současnosti spadají do oblasti působnosti CBAM. Za druhé se bude zabývat pokusy o vyhýbání se povinnostem vyplývajícím z mechanismu CBAM. Za třetí zlepší technická pravidla pro přiřazování emisí elektřině, aby podpořil dekarbonizaci dovozu elektřiny. Návrh rovněž tam, kde je to třeba, zavede řadu drobných zjednodušení a vylepšení pro uplatňování mechanismu a umožní vytvořit integrovaný prostor CBAM se zeměmi ESVO EHP.

Mechanismus CBAM se v současné době vztahuje na omezený soubor základních materiálů, který je uveden v příloze I nařízení o CBAM (hliník, cement, elektřina, hnojiva, vodík, železo a ocel). Tyto základní materiály se často používají jako meziprodukty při výrobě zboží v dalších článcích hodnotového řetězce (navazujících výrobků). Výrobci těchto navazujících výrobků v EU čelí dvojímu nákladovému tlaku, což je může motivovat k přemístění výroby, čímž by EU „vyvážela“ své emise do zahraničí, což by mařilo účinnost politiky EU v oblasti klimatu. Očekává se, že navýšené cíle EU v oblasti klimatu a postupné rušení bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS povedou ke zvýšení nákladů na základní materiály z domácích zdrojů 3 . Očekává se také, že postupné zavádění mechanismu CBAM zvýší náklady na dovážené základní materiály spadající do jeho oblasti působnosti. V důsledku tohoto dvojího nákladového tlaku se zvětšuje rozdíl mezi celkovými náklady na uhlík, kterým čelí domácí výrobci navazujících výrobků, a náklady na uhlík, kterým čelí výrobci ve třetích zemích. U některých navazujících výrobků kvůli tomu vzniká značné riziko úniku uhlíku.

Vzhledem k tomuto riziku vyžaduje čl. 30 odst. 3 nařízení o CBAM, aby Komise určila navazující výrobky, u kterých hrozí riziko úniku uhlíku, a které by proto měly být zahrnuty do oblasti působnosti CBAM. Cíle pro rozšíření oblasti působnosti CBAM jsou stanoveny v Evropském akčním plánu Komise pro ocel a kovy 4 a zaměřují se na navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku. V souladu s těmito cíli a na základě posouzení, v němž byly určeny navazující výrobky, u nichž nejvíce hrozí únik uhlíku a které obsahují významný podíl zboží podléhajícího mechanismu CBAM, rozšíří tento návrh oblast působnosti mechanismu CBAM na vybrané navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku. O možném rozšíření na navazující výrobky v dalších odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, konkrétně na výrobky související s cementem, hnojivy a vodíkem, pojednává přezkumná zpráva Komise podle čl. 30 odst. 2 nařízení o CBAM. Rozšíření na toto zboží bude zváženo během budoucí legislativní revize.

Evropský akční plán pro ocel a kovy rovněž zdůraznil význam řešení rizika obcházení mechanismu CBAM a vyhýbání se mu, jež by mohlo oslabit účinnost CBAM při předcházení rizika úniku uhlíku. Současný rámec pro prosazování CBAM již obsahuje několik ochranných opatření proti obcházení, včetně řešení rizik nesprávného zařazení a podhodnocení zboží. Během přechodného období však různé zúčastněné strany (včetně příslušných vnitrostátních orgánů, celních orgánů, podnikatelských sdružení i jednotlivých podniků) vyjádřily obavy, že nařízení o CBAM neobsahuje dostatečná ochranná opatření proti riziku chybného prohlášení o intenzitě emisí a riziku zneužívajících praktik. Návrh obsahuje ustanovení zaměřená na řešení těchto rizik.

Zkušenosti s prováděním mechanismu CBAM během přechodného období a zpětná vazba od zúčastněných stran ukázaly, že pravidla pro dovoz elektřiny jsou příliš přísná. Současný rámec především dostatečně neuznává pokrok, kterého výrobci elektřiny dosáhli při dekarbonizaci výroby elektřiny v zemích mimo EU, čímž odrazuje od obchodu s nízkouhlíkovou elektřinou a málo motivuje výrobce elektřiny ve třetích zemích ke snižování emisí. Tyto nedostatky mají dvě hlavní příčiny. Za prvé podle nařízení o CBAM odrážejí standardní hodnoty emisí 5 pro dovoz elektřiny pouze výrobu elektřiny z fosilních paliv. Standardní hodnoty tedy mohou nadhodnocovat obsah uhlíku v elektřině z těch třetích zemí, které do EU vyvážejí relativně čistou energii. Za druhé se ukázalo, že podmínky, které je nutno splnit, aby bylo možné deklarovat skutečné emise obsažené v elektřině, jsou v praxi velmi obtížně splnitelné. Návrh obsahuje ustanovení, která tyto problémy řeší.

Návrh rovněž přinese drobná vylepšení v oblasti uplatňování mechanismu, například rozšíření možnosti příslušných vnitrostátních orgánů požadovat jistotu, vyjasnění toho, že provozovatelé mohou sdílet ověřené údaje o emisích s jinými provozovateli, nebo zjednodušení povinnosti schváleného deklaranta pro CBAM vést záznamy.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Komise rovněž provedla rozsáhlý přezkum mechanismu CBAM v souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení o CBAM. Tento přezkum zhodnotil dosavadní fungování mechanismu, posoudil vztahy s rozvojovými zeměmi, včetně nejméně rozvinutých, a dopady na ně 8 a posoudil možné další kroky. V rámci přezkumu byla rovněž zvážena možnost budoucího rozšíření mechanismu CBAM na další odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS a v nichž hrozí únik uhlíku, jakož i na navazující výrobky v jiných odvětvích (cement, hnojiva a vodík) 9 . Evropská komise souběžně přijímá několik prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které stanoví technická pravidla pro fungování CBAM v jeho současné oblasti působnosti 10 .

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

CBAM vytváří společný a jednotný rámec, který zajistí, že na vnitřním trhu EU i pro dovozy bude platit stejné oceňování uhlíku. Jednotné uplatňování mechanismu CBAM má zásadní význam pro to, aby se zachytilo propouštění veškerého zboží spadajícího pod mechanismus CBAM do volného oběhu v EU. Účinnost CBAM závisí na jednotném signálu o ceně uhlíku, který se důsledně uplatňuje v příslušných odvětvích ve všech členských státech EU. Navrhované změny nařízení o CBAM toto jednotné uplatňování rovněž vyžadují.

•Proporcionalita

Cílem návrhu je posílit účinnost nařízení o mechanismu CBAM, aby byla zachována účinnost a integrita politik EU v oblasti klimatu. Možnosti politiky byly navrženy tak, aby byl omezen dopad na administrativní zátěž podniků, orgánů a dalších zúčastněných stran.

Navrhované rozšíření oblasti působnosti mechanismu CBAM na navazující výrobky náročné na výrobu oceli a hliníku vychází z logiky stávajícího nařízení o CBAM a systému EU ETS a zaměřuje se na výrobky a odvětví, v nichž jsou obsažené emise i riziko úniku uhlíku nejvyšší. Kromě toho, jak je popsáno v oddíle 8.1 posouzení dopadů připojeného k návrhu, byl u možností politiky posouzen jejich případný dopad na složitost a administrativní zátěž. Toto kritérium bylo vyhodnoceno pomocí souboru ukazatelů účinnosti a proporcionality, do něhož patřily i celkové emise z výroby a dovozu na kód KN a ukazatel zachycující materiálové složení navazujících výrobků. Výrobky s vyšším hmotnostním podílem základních materiálů mají více obsažených emisí v poměru k celkové hmotnosti výrobku, a únik u nich tudíž obvykle hrozí nejvíce. Kromě toho byly použity ukazatele, které zajišťují, že výběr zboží zohledňuje také složitost dodavatelských řetězců. Na tomto základě návrh rozšiřuje oblast působnosti CBAM na vybrané navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku způsobem, který maximalizuje přínosy pro životní prostředí, protože pokrývá další emise, a zároveň v maximální možné míře omezuje administrativní zátěž a složitost pro dovozce a provozovatele ve třetích zemích.

Návrh, který se týká rizika obcházení povinností a vyhýbání se jim, rovnoměrně vyvažuje potřebu zajistit účinnost mechanismu CBAM a omezit jeho složitost a související administrativní zátěž. Návrh využívá flexibilní a cílený přístup, kdy se prostřednictvím prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci určují dovozy, u nichž hrozí obcházení nebo jiné praktiky směřující k vyhýbání se povinnostem vyplývajícím z mechanismu CBAM, a na něž by se měly vztahovat dodatečné podmínky pro použití skutečných emisí.

Návrh týkající se dovozu elektřiny zjednodušuje podmínky pro deklarování skutečných hodnot emisí. Tím zvyšuje účinnost mechanismu CBAM při podpoře dekarbonizace ve třetích zemích a zároveň zajišťuje schůdnější používání skutečných hodnot emisí pro všechny zúčastněné strany. Změny přístupu ke standardním hodnotám u dovozu elektřiny nepovedou pro dovozce ani provozovatele ve třetích zemích k žádným dalším komplikacím.

•Volba nástroje

Návrh vyžaduje změnu nařízení o CBAM. Stanoví zvláštní pravidla nezbytná pro uplatňování nařízení o CBAM. Toto nařízení navíc vyžaduje jednotné a důsledné uplatňování a prosazování v celé Unii, aby bylo možné dosáhnout cílů článků 32 (týkajícího se společného přístupu k zahraniční politice) a 207 (týkajícího se společné obchodní a podnikatelské politiky) Smlouvy o fungování EU.

Z tohoto důvodu lze cílů tohoto návrhu nejlépe dosáhnout prostřednictvím nařízení. To zajistí přímou použitelnost jeho ustanovení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Ode dne 1. října 2023, kdy se mechanismus CBAM začal používat v přechodné fázi, útvary Komise prostřednictvím několika komunikačních kanálů průběžně konzultovaly zúčastněné strany v Unii a ve třetích zemích. Od 1. července do 26. srpna 2025 byla zveřejněna výzva k předložení faktických podkladů a byla uspořádána veřejná konzultace týkající se rozšíření oblasti působnosti na navazující výrobky, rizika obcházení, praktik, které by mohly ohrozit cíle CBAM, a elektřiny. Z výsledků veřejné konzultace vyplývá, že většina zúčastněných stran z navazujících odvětví se domnívá, že v navazujících odvětvích existuje riziko úniku uhlíku v důsledku CBAM. Většinou se shodují na tom, že rozšíření mechanismu CBAM na navazující výrobky by snížilo riziko úniku uhlíku, posílilo politiku EU v oblasti klimatu, podpořilo nízkouhlíkové inovace a podnítilo spotřebu nízkouhlíkových výrobků v EU i celosvětové úsilí o stanovování ceny uhlíku. Většina respondentů uvedla, že současný systém CBAM je ohrožen obcházením, což by mohlo oslabit jeho účinnost. Většina respondentů také uvedla, že současná metodika výpočtu standardních hodnot pro elektřinu není vhodná, protože nezohledňuje elektřinu vyrobenou ze zdrojů na bázi nefosilních paliv. Většina respondentů navíc uvedla, že je třeba zjednodušit podmínky pro uplatňování skutečných obsažených emisí u dovážené elektřiny.

Kromě toho útvary Komise vedly rozsáhlé konzultace s orgány veřejné správy v EU a ve třetích zemích, jakož i se zástupci průmyslu a občanské společnosti a s mezinárodními a mezivládními organizacemi. Tato jednání probíhala formou dvoustranných schůzek, diskusí v rámci expertní skupiny pro CBAM, rozhovorů v rámci studií věnovaných rozšíření oblasti působnosti na navazující výrobky a elektřinu, jakož i průzkumů příslušných vnitrostátních orgánů a celních orgánů v souvislosti s rámcem pro řízení rizik CBAM.

•Získání a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů uvádí zvažované možnosti politiky, pokud jde o rozšíření na navazující výrobky, další ochranná opatření proti obcházení a praktikám, které by mohly ohrozit cíle CBAM, a revidovaná pravidla podmínek pro používání skutečných obsažených emisí u dovážené elektřiny. Posouzení hodnotí všechny možnosti z hlediska jejich účinnosti při řešení příslušných problémů. Kromě toho popisuje dopad zvažovaných možností politiky na hospodářské a sociální ukazatele a na administrativní zátěž a nakonec vymezuje upřednostňovanou možnost. Možnosti politiky jsou porovnávány se základním scénářem, který odráží současnou legislativní úpravu CBAM. Základní scénář zahrnuje také provádění balíčku klimatických opatření EU „Fit For 55“, včetně postupného rušení bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS. Základní scénář dále předpokládá zavedení zjednodušení CBAM, jak bylo přijato v říjnu 2025, včetně hmotnostní prahové hodnoty de minimis na dovozce a rok ve výši 50 tun zboží podléhajícího CBAM (pro čtyři kategorie zboží podléhajícího CBAM).

V případě praktik obcházení, které by mohly ohrozit cíle CBAM, byly zvažovány dvě možnosti politiky, přičemž obě sdílejí společný soubor opatření.

Společný soubor opatření spočívá především v tom, že je Komisi svěřena pravomoc dále upřesnit kódy KN, aby lépe zachytila specifické složení různých výrobků spadajících pod daný kód KN v oblasti působnosti CBAM. Díky tomuto svěření pravomoci bude možné zachytit příslušná složení výrobků v rámci stejného kódu KN. Za druhé dává Komisi pravomoc stanovit dodatečné podmínky pro použití skutečných emisí pro určité kódy KN / určitá zařízení ve třetích zemích v případě vysokého rizika zneužívajících praktik. To umožní zavést další podmínky, jež je třeba splnit pro použití skutečných ověřených hodnot vztahujících se ke konkrétnímu zboží, a také důkazy, jimiž bude možné prokázat, že nedošlo ke zneužívajícím praktikám. Tyto podmínky a důkazy by měly být navrženy tak, aby byly přiměřené a zbytečně nezatěžovaly provozovatele a dovozce.

Možnost č. 1 navrhuje zahrnout jako prekurzor hliníkový a železný šrot z fáze výroby, což umožní přiřadit emise šrotu jakožto prekurzoru. Tato možnost rovněž Komisi svěřuje pravomoc požadovat další důkazy k prokázání místa výroby, čímž řeší riziko zavádějícího nahlašování intenzit emisí kvůli nedostatečné sledovatelnosti. Požadavek na předložení dodatečných důkazů by byl zaměřen na dovoz specifických kódů KN a na původy, u nichž existuje největší riziko obcházení v důsledku chybného prohlášení o intenzitě emisí.

Možnost č. 2 vychází z možnosti č. 1, ale rozšiřuje oblast působnosti jejích politických opatření. Kromě šrotu, který tvoří odpad z fáze výroby, by tato možnost zahrnovala jako prekurzor podléhající CBAM také šrot od konečného spotřebitele. Požadavek na doložení místa výroby by se vztahoval na všechny kódy KN / původy. Ovlivnil by proto všechna prohlášení CBAM, která se zakládají na skutečné hodnotě emisí.

Upřednostňovanou volbou je možnost č. 1, protože její vyvážený a přiměřený přístup umožňuje účinně řešit rizika obcházení.

V případě řešení nedostatků v přístupu k dovozu elektřiny byly zvažovány čtyři možnosti. Tyto možnosti se liší, pokud jde o metodiku používanou pro výpočet emisního faktoru a podmínky pro deklarování skutečných hodnot. Pokrývají různé kombinace dvou hlavních variant politiky: i) zachování stávajícího přístupu, který spočívá v emisním faktoru CO2 vyvážející země založeném na fosilních palivech, nebo přechod na průměrný emisní faktor sítě vyvážející země; ii) úprava kritéria týkajícího se přetížení odkazem na neexistenci strukturálního přetížení, nebo úplné zrušení tohoto kritéria. Kromě toho se dva prvky uplatní na všechny možnosti. Za prvé se navrhuje upravené kritérium, které vyjasňuje, že smlouvy o nákupu elektřiny zahrnují pouze smlouvy o nákupu elektřiny s fyzickou dodávkou, a zároveň se umožňuje použití nepřímých smluv o nákupu elektřiny. Za druhé se mění podmínka týkající se nominace kapacity, která se použije pouze v případě explicitního přidělení kapacity.

Upřednostňovanou možností pro dovoz elektřiny je přechod na průměrný emisní faktor sítě pro vyvážející země a odstranění kritéria pro použití skutečných hodnot emisí vztaženého k přetížení. Průměrný emisní faktor sítě bude lépe odrážet trend dekarbonizace v zemi původu, protože se bude započítávat i elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů. Spolu se změnami podmínek týkajících se smluv o nákupu elektřiny a nominací kapacity se díky zrušení podmínky neexistence přetížení sítě dále usnadní vykazování skutečných hodnot.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Rozšíření oblasti působnosti CBAM na navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku využívá zjednodušení mechanismu, které bylo přijato v říjnu 2025 13 . Prahová hodnota de minimis ve výši 50 tun dováženého zboží podléhajícího mechanismu CBAM vyjímá z oblasti působnosti současného CBAM přibližně 182 000 dovozců, čímž se administrativní náklady dovozců sníží odhadem o 1 123 milionů EUR ročně 14 . Prahová hodnota de minimis je výhodná i pro dovozce navazujících výrobků, neboť více než 90 % dovozců působících v odvětvích, na něž se vztahuje rozšíření působnosti podle tohoto návrhu, je z povinností CBAM vyňato, přestože více než 99 % emisí zůstává v oblasti jeho působnosti.

Zvažované možnosti politiky byly (jak je popsáno v oddíle o posouzení dopadů) pečlivě posouzeny z hlediska jejich dopadu na administrativní zátěž. Balíček politik obsažený v tomto návrhu byl vybrán na základě vyvážení přínosů pro životní prostředí a potřeby omezit dodatečnou administrativní zátěž a zabránit tomu, aby se komplexnost mechanismu CBAM ještě zvýšila. To bylo popsáno také v oddíle o proporcionalitě a ve shrnutí posouzení dopadů v této zprávě.

Rozšíření působnosti CBAM na navazující výrobky by mělo mírný dopad na určitý počet dovozců z řad malých a středních podniků (a výrobců z řad malých a středních podniků ve třetích zemích), kteří by nově spadali do oblasti působnosti mechanismu CBAM, přičemž přibližně polovinu nových dovozců spadajících do oblasti působnosti CBAM by tvořily malé a střední podniky. Celkově by tato možnost vedla k tomu, že by povinnosti vyplývající z mechanismu CBAM muselo nově plnit přibližně 3 800 až 3 900 dalších malých a středních podniků.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Přispívá zejména k dosažení cíle vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje stanovenou v článku 37 Listiny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozšíření oblasti působnosti na navazující výrobky není zaměřeno na tvorbu příjmů, ale spíše na posílení účinnosti mechanismu CBAM spočívající v zamezení úniku uhlíku. Podle posouzení dopadů se předpokládá, že návrh povede do roku 2030 k ročním příjmům ve výši přibližně 0,58 miliardy EUR. Po roce 2030, kdy budou bezplatná přidělování v rámci EU ETS postupně ukončena a bude postupně zaváděn CBAM, by se příjmy měly nadále zvyšovat a do roku 2035 by měly dosáhnout odhadované výše 0,69 miliardy EUR. Dopad na rozpočet EU se podle návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2028–2034 odhaduje v období let 2028–2034 v průměru na 0,2 miliardy EUR ročně.

Opatření přijatá k řešení rizik vyhýbání se povinnostem a jejich obcházení přispějí k tomu, aby se předpokládané příjmy v praxi naplnily.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Přechodné období CBAM platí do konce roku 2025 a konečná fáze začne v roce 2026.

Před koncem přechodného období a v souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení o CBAM má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou přezkumnou zprávu o zkušenostech získaných během přechodného období. Tato zpráva rovněž nastíní možné budoucí kroky pro další revize a případná rozšiřování oblasti působnosti. Evropská komise navíc připravuje přijetí řady prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví technická pravidla pro fungování CBAM v jeho současném rozsahu.

Komise bude nadále monitorovat a hodnotit provádění CBAM a bude o tom podávat zprávy v souladu s požadavky nařízení o CBAM.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Toto nařízení zavádí následující změny nařízení (EU) 2023/956:

Ustanovení čl. 1 odst. 1 objasňuje uplatňování nařízení (EU) 2023/956 po jeho začlenění do Dohody o EHP a zmocňuje Komisi k přijímání prováděcích aktů, kterými se odpovídajícím způsobem mění příloha III uvedeného nařízení.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. c) a d) umožňuje uznat transpozici příslušného acquis v oblasti trhu s elektřinou, aby bylo možné požádat o začlenění trhu s elektřinou do trhu Unie třetí země prostřednictvím propojení trhů, a to za použití memoranda o porozumění mezi Komisí a třetími zeměmi.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. e) a odst. 19 stanoví možnost přijímat akty v přenesené pravomoci postupem pro naléhavé případy za účelem doplnění třetí země nebo území na seznam vyňatých třetích zemí nebo území uvedený v příloze III nařízení (EU) 2023/956.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. e) umožňuje Unii uzavírat dohody se třetími zeměmi o zohlednění mechanismu stanovování ceny uhlíku a o vzájemném uznávání akreditačních orgánů.

Ustanovení čl. 1 odst. 3, odst. 5 písm. a) bodu 2 a písm. c) a odst. 8 písm. b) a c) zmocňují Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, které v případech, kdy existují dostatečné důkazy o vysokém riziku zneužívajících praktik, vyžadují, aby v případě podskupiny kódů KN a původů byly předloženy další důkazy, které prokáží, že k takovým zneužívajícím praktikám nedošlo.

Ustanovení čl. 1 odst. 2, odst. 6 písm. c) a odst. 21 až 23 písm. b) rozšiřují oblast působnosti nařízení (EU) 2023/956 na některé navazující zboží s vysokým podílem oceli a hliníku a poskytují možnost uplatňovat postupnou přirážku pro některé z tohoto zboží.

V čl. 1 odst. 4 se doplňuje požadavek, aby nepřímý celní zástupce, který žádá o povolení, uváděl ve své žádosti číslo EORI nebo jiné vnitrostátní identifikační číslo zastupovaných dovozců.

Ustanovení čl. 1 odst. 5 písm. a) bodu 1 a odst. 8 písm. a) upravuje registraci provozovatele v rejstříku CBAM pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných ověřených emisí.

Podle čl. 1 odst. 5 písm. b) a c) musí schválený deklarant pro CBAM případně předložit důkaz o místě a čase výroby zboží deklarovaného na základě skutečných emisí.

V čl. 1 odst. 5 písm. b) se upřesňuje, že se Komisi svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se postupů pro přezkum prohlášení CBAM.

Ustanovení čl. 1 odst. 6 písm. a) a odst. 24 stanoví zahrnutí vstupních materiálů (prekurzorů) do metodiky pro stanovení emisí obsažených ve zboží.

Ustanovení čl. 1 odst. 6 písm. b), odst. 8 písm. d) a odst. 23 umožňují provozovateli, aby schválenému deklarantovi pro CBAM sdělil pouze zúžený soubor datových prvků požadovaných pro vykazování, výpočet a ověřování skutečných emisí.

V čl. 1 odst. 7 se upřesňuje, že se Komisi svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se podmínek pro zjištění kvalifikace nezávislé osoby odpovědné za osvědčení zaplacených cen uhlíku, včetně udělování akreditace vnitrostátním akreditačním orgánem.

V čl. 1 odst. 7 písm. b) se upřesňuje, že Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty pro započítávání ceny uhlíku zaplacené v zahraničí na základě zásady rovnocennosti a s ohledem na úsilí vynaložené na uhlíkové kredity.

V čl. 1 odst. 8 písm. c) se upřesňuje, že provozovatel může zpřístupnit informace týkající se ověření emisí obsažených ve vstupních materiálech (prekurzorech) u jiného provozovatele.

Ustanovení čl. 1 odst. 9 umožňuje příslušným orgánům požadovat v dalších případech poskytnutí jistoty a použít ji v případě, že schválený deklarant pro CBAM nevyřadí dostatečný počet certifikátů CBAM, k vymáhání případného neuhrazeného finančního vyrovnání.

V čl. 1 odst. 10 se upřesňuje, že je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví ověřovací postupy, jež mají ověřovatelé používat.

Ustanovení čl. 1 odst. 11 upřesňuje, že Komise nebo příslušný orgán mohou v rámci přezkumu prohlášení CBAM požádat schváleného deklaranta pro CBAM, aby předložil důkaz, že dovážené zboží bylo vyrobeno v deklarovaném zařízení a během deklarovaného období výroby.

Ustanovení čl. 1 odst. 12 stanoví zvláštní pravidlo pro výpočet ceny certifikátů CBAM v případě, že se na dražební platformě koná pouze jedna dražba.

Ustanovení čl. 1 odst. 13 objasňuje, že požadavek, aby schválení deklaranti pro CBAM zajistili, že počet certifikátů CBAM na jejich účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídá alespoň 50 %, vychází z ročního cyklu, a proto by měl ze čtvrtletního výpočtu vyloučit certifikáty nakoupené v jiných letech než v daném kalendářním roce.

Ustanovení čl. 1 odst. 14 zefektivňuje postup zpětného odkupu tím, že ruší zapojení Komise do postupu zpětného odkupu.

V čl. 1 odst. 15 písm. a) se upřesňuje úloha čísla účtu CBAM při určování osoby nesoucí odpovědnost za povinnosti vyplývající z mechanismu CBAM.

Ustanovení čl. 1 odst. 15 písm. b) a c) uvádí, že příslušné orgány mohou požádat o ověření správnosti příslušných celních údajů a informací sdělených prostřednictvím rejstříku CBAM. Komisi zmocňuje k přijetí prováděcích aktů, které určují materiálové a chemické složení zboží, a stanoví, že celní orgány mohou tyto informace sdělit Komisi.

Ustanovení čl. 1 odst. 15 písm. a) a d) svěřuje Komisi pravomoc k přijímání prováděcích aktů, které určují materiálové a chemické složení zboží, a umožňuje celním orgánům sdělovat tyto informace Komisi.

Ustanovení čl. 1 odst. 16 definuje novou praktiku obcházení spočívající v umělém přizpůsobení dodavatelských řetězců zboží s cílem využít nižší standardní hodnoty.

Ustanovení čl. 1 odst. 17 svěřuje Komisi pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem vyřazení zboží z přílohy I v případě závažných a nepředvídaných okolností, které působí vážnou újmu vnitřnímu trhu Unie.

V čl. 1 odst. 18 se mění svěření pravomoci, která spolunormotvůrci udělili Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, s ohledem na změny, k nimž tento návrh povede.

V čl. 1 odst. 20 se upřesňuje, že zpráva hodnotící fungování mechanisme CBAM by měla posoudit dopad CBAM na odvětví, jež bude do budoucna pokrývat, a že ke zprávě může být případně přiložen legislativní návrh.

Ustanovení čl. 1 odst. 22 mění emisní faktor pro dováženou elektřinu tak, aby zohledňoval elektřinu vyrobenou ze všech zdrojů. Zvyšuje také pružnost podmínek pro používání skutečných obsažených emisí u dovážené elektřiny.

Článek 2 obsahuje ustanovení o vstupu v platnost a uplatňování navrhovaných opatření. Aby bylo možné včas předložit první prohlášení CBAM do 30. září 2027, budou se změny metody výpočtu emisního faktoru pro dováženou elektřinu a podmínek pro použití skutečných obsažených emisí u dovážené elektřiny vztahovat na dovoz elektřiny, k němuž došlo od 1. ledna 2026. Změny, které vyžadují zanesení do rejstříku CBAM nebo spuštění na začátku kalendářního roku, včetně rozšíření oblasti působnosti na navazující výrobky, se použijí 1. ledna 2028.

2025/0419 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti na navazující zboží a o opatření proti obcházení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 15 ,

po konzultaci s Výborem regionů 16 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 17  bylo původně navrženo s užší oblastí působnosti omezenou na zboží, které je nejvíce vystaveno riziku úniku uhlíku a je uhlíkově nejnáročnější. Oblast působnosti uvedeného nařízení by měla být postupně rozšířena tak, aby zahrnovala výrobky v dalších článcích hodnotového řetězce zboží vyjmenovaného v příloze I uvedeného nařízení.

(2)Ve svém sdělení nazvaném „Evropský akční plán pro ocel a kovy“ 18 Komise stanovila cíl rozšířit oblast působnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) na některé navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku, a cíl řešit rizika obcházení a praktik, které by mohly ohrozit cíle mechanismu CBAM, včetně přesměrování zboží s nízkou intenzitou emisí na trh Unie ze strany třetích zemí, zatímco nebylo vyvinuto úsilí o dekarbonizaci celé jejich výroby.

(3)Vzhledem k tomu, že cílem mechanismu CBAM je motivovat provozovatele ve třetích zemích ke snižování emisí, je Unie odhodlána spolupracovat se třetími zeměmi s nízkými a středními příjmy na snižování emisí uhlíku v jejich zpracovatelském průmyslu v rámci vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu 19 a v souladu s Pařížskou dohodou 20 a podporovat je. Unie by měla těmto zemím, především těm nejméně rozvinutým, i nadále poskytovat podporu z rozpočtu Unie, aby jim pomohla přizpůsobit se novým povinnostem plynoucím z tohoto nařízení. Unie by v těchto zemích měla pokračovat v podpoře opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně úsilí o dekarbonizaci a transformaci průmyslových odvětví, a to v rámci stropu víceletého finančního rámce a finanční podpory poskytované Unií na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu. Tento přístup je ještě posílen v globální vizi EU v oblasti klimatu a energetiky 21 , v níž se uvádí, že EU bude s partnerskými zeměmi aktivně spolupracovat na zajištění lepší soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU. Souběžně se zaváděním mechanismu CBAM hodlá Unie posilovat partnerství s dalšími zeměmi a podporovat širší úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu, mimo jiné finanční podporou úsilí jiných zemí o dekarbonizaci.

(4)Po začlenění nařízení (EU) 2023/956 do Dohody o EHP by státy ESVO, které uplatňují mechanismus CBAM, neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za třetí země a měly by být vypuštěny z jeho přílohy III. Měl by vzniknout společný prostor CBAM, kde by se prahová hodnota podle článku 2a nařízení (EU) 2023/956 společně uplatňovala na dovoz do Unie a na celní území států ESVO, které mechanismus CBAM uplatňují.

(5)Po začlenění nařízení (EU) 2023/956 do Dohody o EHP by se uvedené nařízení mělo vztahovat na zušlechtěné výrobky ze zboží uvedeného v příloze I pocházejícího ze třetí země, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, pokud se zpětně vyváží na celní území státu ESVO, který začlenil mechanismus CBAM, za předpokladu, že se dováží na jedno z těchto celních území. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných podmínek pro uplatňování mechanismu CBAM na takové zboží.

(6)Po začlenění nařízení (EU) 2023/956 do Dohody o EHP by mělo být vyjasněno, že se toto nařízení nevztahuje na zboží, které bylo dříve propuštěno do volného oběhu na celním území států ESVO, které začlenily mechanismus CBAM, pokud celní deklarant v následném celním prohlášení uvede, že zboží bylo dříve propuštěno do volného oběhu na celním území států ESVO.

(7)Po začlenění nařízení (EU) 2023/956 do Dohody o EHP by státy ESVO, které uplatňují mechanismus CBAM, neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za třetí země a měly by být vypuštěny z jeho přílohy III. Měl by vzniknout společný prostor CBAM, kde by se prahová hodnota podle článku 2a nařízení (EU) 2023/956 společně uplatňovala na dovoz do Unie a na celní území států ESVO, které mechanismus CBAM uplatňují.

(8)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na toky elektřiny ze třetích zemí, které jsou důsledkem opatření, která provozovatelé přenosových soustav přijímají k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu svých sítí, včetně řešení mimořádných situací a neplánovaných toků.

(9)Náležité uznání pokroku, kterého příslušné třetí země dosáhly při propojování elektroenergetických soustav, zajistí, že veškerá časově omezená vynětí stanovená v tomto nařízení budou plně v souladu se strategickými cíli Unie a konkrétními úspěchy těchto třetích zemí. Účinné využívání stávající infrastruktury pro elektřinu a integrace trhů s elektřinou třetích zemí do vnitřního trhu s elektřinou Unie jsou nezbytné pro snížení nákladů členských států i příslušných třetích zemí a pro zajištění bezpečnosti dodávek. Toto uznání by mělo mít podobu memoranda o porozumění uzavřeného mezi Komisí a třetími zeměmi, které plně provedly příslušné acquis týkající se trhu s elektřinou, po ověření Komisí. Memorandum o porozumění by mělo stanovit časový rámec pro uplatňování vynětí stanoveného v nařízení (EU) 2023/956, kdy se zároveň zohlední dodržování příslušných tržních pravidel a instituce provozovatelů přenosových soustav (PPS) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 22 a nařízením Komise (EU) 2015/1222 23 , jakož i pokrok dosažený příslušnými zeměmi v oblasti nástrojů pro stanovování ceny uhlíku rovnocenných EU ETS, pokud jde o výrobu elektřiny.

(10)Aby se zajistilo, že jednotná hmotnostní prahová hodnota nepřekročí po rozšíření oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/956 na navazující výrobky 1 % emisí obsažených v dováženém zboží a zušlechtěných výrobcích, mělo by se v roce 2027 provést roční posouzení prahové hodnoty na základě údajů o dovozu zahrnujících navazující zboží, na které se toto rozšíření vztahuje.

(11)Cílem mechanismu CBAM je řešit riziko úniku uhlíku tím, že se zajistí, aby výrobky podléhaly rovnocenné ceně uhlíku bez ohledu na to, zda jsou do Unie dováženy, nebo zda jsou v ní vyrobeny. Dokud však významný počet mezinárodních partnerů Unie zastává politické přístupy, které v oblasti klimatu nedosahují stejné úrovně ambicí, existuje riziko úniku uhlíku, v jehož důsledku by byly celkové emise vyšší, než by byly v případě, že by k úniku uhlíku nedocházelo.

(12)Ke zneužívajícím praktikám by mohlo docházet, pokud by subjekty uplatnily možnost využívat skutečné emise proto, aby se neoprávněně úplně nebo částečně vyhnuly finančnímu závazku plynoucímu z CBAM, a tím narušovaly účinnost mechanismu CBAM při řešení rizika úniku uhlíku v Unii a dosahování cílů politiky Unie v oblasti klimatu.

(13)Komise by měla sledovat dopad mechanismu CBAM na vnitřní trh Unie s cílem posoudit riziko zneužívajících praktik, které by narušily účinnost tohoto mechanismu, a možný dopad na vnitřní trh Unie, a to i prostřednictvím analýzy celních prohlášení o dovozu a prohlášení CBAM nebo na základě jakéhokoli relevantního zdroje informací, včetně informací od členských států za použití vzájemných výměn v rámci expertní skupiny pro CBAM nebo jiné relevantní výměny.

(14)S cílem umožnit rychlou reakci v případě důkazů poukazujících na vysoké riziko zneužívajících praktik by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, v nichž by pro kombinaci zboží a původů stanovila, které informace je třeba deklarovat při použití skutečných emisí, jakož i důkazy, jimiž lze prokázat, že k takovým zneužívajícím praktikám nedošlo. Pokud Komise zjistí, že existují dostatečné důkazy poukazující na vysoké riziko zneužívajících praktik, měla by být povinna jednat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci do tří měsíců od takového zjištění. Příslušné podmínky a důkazy by měly být navrženy přiměřeným způsobem a neměly by zbytečně zatěžovat provozovatele a dovozce.

(15)Aby bylo možné identifikovat dovozce zastoupené nepřímým celním zástupcem, měla by žádost o povolení obsahovat registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI) nebo jakýkoli jiný typ vnitrostátního identifikačního čísla zastoupených dovozců.

(16)Aby se řešilo riziko nesprávného deklarování obsažených emisí stanovených na základě skutečných emisí, měly by mít Komise a příslušný orgán možnost požádat schváleného deklaranta pro CBAM, aby předložil důkaz, že dovážené zboží bylo vyrobeno v deklarovaném zařízení a během deklarovaného období výroby. U určitého zboží, například u zboží s vyšší heterogenností intenzity emisí, nebo pouze v určitých případech by měl být důkaz vyžadován jako součást prohlášení CBAM. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které by určily zboží, u něhož by měl být takový důkaz vyžadován jako součást prohlášení CBAM, jakož i konkrétní druh důkazu, který má být předložen.

(17)V případě stanovení obsažených emisí na základě skutečných ověřených emisí by měla být povinným krokem registrace provozovatelů, aby se usnadnilo zpracování informací o provozovatelích ve třetích zemích, snížila administrativní zátěž provozovatele a schváleného deklaranta pro CBAM a usnadnil přezkum prohlášení CBAM.

(18)V zájmu podpory harmonizovaného přístupu k přezkumu prohlášení CBAM by mělo být jednoznačně stanoveno, že Komise může v rámci prováděcího aktu týkajícího se standardního formátu prohlášení CBAM stanovit postupy pro přezkum prohlášení CBAM.

(19)Emise z výroby šrotu, který je odpadem z fáze výroby, v Unii podléhají stanovení ceny uhlíku, protože v rámci EU ETS se emise měří na úrovni zařízení. Vzhledem k tomu, že hliníkovému šrotu a ocelovému šrotu, které jsou odpadem z fáze výroby, nařízení (EU) 2023/956 přiřazuje nulové emise, vztahuje se na dovážené zboží, které používá hliníkový šrot a ocelový šrot z fáze výroby jako vstupní materiál, nižší cena uhlíku v porovnání se zbožím vyrobeným v Unii, což oslabuje účinnost mechanismu CBAM při řešení rizika úniku uhlíku u zboží uvedeného v příloze I.

(20)S cílem posílit účinnost CBAM při řešení rizika úniku uhlíku u zboží by se při výpočtu obsažených emisí ze zboží měly zohledňovat emise z hliníkového šrotu a ocelového šrotu z fáze výroby. Vzhledem k tomu, že šrot, který je odpadem z fáze výroby, je vedlejším produktem, který vzniká nezamýšleně při výrobě kovového zboží a je okamžitě znovu použitelný ve výrobním procesu, nemá se za to, že by u samotného šrotu existovalo riziko úniku uhlíku. Emise z hliníkového šrotu a ocelového šrotu z fáze výroby, by proto měly být zohledněny pouze v případě, že jsou použity jako prekurzor pro zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení. Komise by měla zajistit, aby nedocházelo k obcházení monitorování, vykazování a ověřování emisí obsažených ve šrotu, který je odpadem z fáze výroby a používá se jako vstupní materiál (prekurzor), mimo jiné nesprávným vykazováním šrotu z fáze výroby jako šrotu od konečného spotřebitele s cílem dosáhnout nižšího stanovení obsažených emisí.

(21)V zájmu usnadnění uplatňování nařízení (EU) 2023/956 může Unie v souvislosti s prováděcím nařízením pro započítávání ceny uhlíku zaplacené v zahraničí zohlednit uhlíkové kredity podle článku 6 Pařížské dohody.

(22)Mělo by být objasněno, že vzhledem k obchodně citlivé povaze některých datových prvků vyžadovaných pro vykazování, výpočet a ověřování skutečných emisí se provozovatel může rozhodnout zpřístupnit pouze souhrn těchto prvků, které jsou nezbytné pro stanovení a ověření obsažených emisí a pro uplatnění podmínek pro použití skutečných emisí pro příslušné kombinace zboží a původu. Schválený deklarant pro CBAM by měl být povinen vést pouze záznamy o informacích, které mu byly zpřístupněny.

(23)Specifické problémy s použitím skutečných emisí vznikají v případech, kdy jsou emise obsaženy v navazujícím zboží vyrobeném z několika vstupních materiálů (prekurzorů) a kdy tyto materiály patří do různých odvětví, na něž se vztahuje CBAM, nebo do odvětví, která nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Toto zboží má obvykle delší a složitější globální hodnotové řetězce a jeho výroba zahrnuje více výrobních kroků. Získávání ověřených informací o skutečných emisích jejich vstupních materiálů (prekurzorů) je administrativně náročné, což by od používání skutečných emisí odrazovalo. Pro vyřešení těchto problémů a aniž by byla dotčena ekologická vyváženost CBAM, by mělo být u tohoto specifického zboží používání standardních hodnot usnadněno odstraněním přirážky.

(24)Vzhledem k tomu, že certifikace dokumentace o ceně uhlíku může proběhnout před dovozem zboží do Unie, není vhodné požadovat, aby osoba, která osvědčuje informace obsažené v dokumentaci o ceně uhlíku, byla nezávislá na schváleném deklarantovi pro CBAM.

(25)Vzhledem k tomu, že odečet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetí zemi vyžaduje, aby obsažené emise byly stanoveny na základě skutečných ověřených emisí, a protože certifikace dokumentace o ceně uhlíku musí vycházet z předchozího ověření obsažených emisí, ověření obsažených emisí a osvědčení ceny uhlíku zaplacené za tyto emise spolu úzce souvisejí a mohou být případně provedeny toutéž osobou. Kromě toho by certifikace ceny uhlíku měla podléhat podobné kontrole a dohledu, jaké se uplatňují při ověřování emisí. Je proto třeba vyjasnit, že Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty týkající se podmínek pro zjištění kvalifikace osoby odpovědné za osvědčení informací obsažených v dokumentaci o cenách uhlíku, prostřednictvím rejstříku CBAM, včetně podmínky udělení akreditace vnitrostátním akreditačním orgánem, a zahrnout nezbytné certifikační postupy a výměnu informací.

(26)Pro usnadnění ověřování obsažených emisí v případě složeného zboží by mělo být vyjasněno, že provozovatel by měl mít možnost sdílet informace, včetně informací o ověření emisí obsažených ve vstupních materiálech (prekurzorech), s jiným provozovatelem.

(27)Aby byla zajištěna finanční způsobilost žadatele nebo schváleného deklaranta pro CBAM, měly by mít příslušné orgány možnost požadovat poskytnutí jistoty i v jiných případech, než když mezi okamžikem usazení žadatele a rokem podání žádosti neuplynula dvě účetní období. V zájmu zajištění řádného výběru příjmů je rovněž vhodné umožnit příslušným orgánům využít poskytnutou jistotu, pokud schválený deklarant pro CBAM nesplní svou povinnost mít na konci každého čtvrtletí počet certifikátů CBAM, který odpovídá 50 % emisí obsažených ve zboží, které dovezl do Unie od počátku roku.

(28)Mělo by být vyjasněno, že k tomu, aby vnitrostátní akreditační orgány, Komise a příslušné orgány mohly kontrolovat a monitorovat ověřovatele, je nezbytné stanovit ověřovací postupy, které mají ověřovatelé používat.

(29)Aby byla zachována účinnost tohoto opatření jakožto opatření zamezujícího úniku uhlíku, má Komise cenu certifikátů CBAM vypočítávat na základě týdenních průměrů povolenek dražených v rámci systému Unie pro obchodování s emisemi (EU ETS). Aby se zajistilo, že ceny certifikátu CBAM budou vždy přesně odrážet ceny v systému ETS, je vhodné stanovit zvláštní pravidlo výpočtu pro kalendářní týdny, během nichž se na dražební platformě koná pouze jedna dražba.

(30)Od roku 2027 musí schválení deklaranti pro CBAM nad jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou zajistit, aby počet certifikátů CBAM na jejich účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal alespoň 50 % emisí obsažených v dovezeném zboží od počátku daného roku. Vzhledem k tomu, že toto pravidlo vychází z ročního cyklu, na němž je založen limit zpětného odkupu certifikátů CBAM, je vhodné vyloučit z počtu certifikátů CBAM, na které se vztahuje čtvrtletní výpočet, certifikáty nakoupené v jiných letech než v daném kalendářním roce.

(31)V zájmu zefektivnění procesu zpětného odkupu, zvýšení efektivity procesu a snížení administrativní zátěže při současném zachování bezpečnostní integrity a důkladného dohledu by mělo být schválenému deklarantovi pro CBAM umožněno, aby jeho nadbytečné certifikáty CBAM odkoupil přímo příslušný orgán.

(32)U některých druhů zboží, jako je obsah slínku v cementu, obsah dusíku v hnojivech nebo legujících prvků v oceli, je materiálové a chemické složení zboží důležitým faktorem pro určení obsažených emisí. K řešení rizika chybného uvedení obsažených emisí stanovených na základě skutečných emisí u určitého zboží, které je více heterogenní z hlediska intenzity emisí, by Komisi měla být svěřena pravomoc k přijímání prováděcích aktů k určení materiálového a chemického složení zboží v celním prohlášení.

(33)Aby se zajistilo, že příslušné orgány a Komise budou mít od celních orgánů k dispozici veškeré celní informace a údaje nezbytné pro provádění nařízení (EU) 2023/956, je nezbytné upřesnit příslušné podklady, informace a údaje, včetně vyúčtování režimu, které by měly celní orgány sdělovat.

(34)Mělo by být vyjasněno, že pro určení osoby odpovědné za plnění povinností stanovených v tomto nařízení by mělo být použito číslo účtu CBAM uvedené v celním prohlášení, v nákladním listu, v prohlášení o přijetí nebo v jakémkoli jiném příslušném celním dokladu v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu.

(35)V zájmu zajištění přesnosti celních údajů a informací, které mají příslušné orgány k dispozici v rejstříku CBAM, by měly mít příslušné orgány možnost požádat celní orgány nebo Komisi o ověření těchto informací. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které vymezí rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání.

(36)Aby se zabránilo praktikám, které by mohly ohrozit dosažení cílů mechanismu CBAM, by Komise měla na úrovni Unie průběžně sledovat praktiky obcházení spočívající v umělém přizpůsobení dodavatelského řetězce zboží, jehož cílem je vyhnout se povinnostem stanoveným v nařízení (EU) 2023/956.

(37)S cílem umožnit rychlou reakci v případě závažných a nepředvídatelných důsledků zařazení zboží do oblasti působnosti CBAM, které by vedly k vážné újmě pro trh Unie, by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které vyjmou zboží z oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/956.

(38)Pro zajištění lepšího souladu s kombinovanou nomenklaturou (dále jen „KN“) stanovenou v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 24 by měl být vyjasněn popis některých kódů KN v příloze I nařízení (EU) 2023/956.

(39)S postupným ukončením přechodného bezplatného přidělování povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 25 , kterou se vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen „EU ETS“), a postupným zaváděním mechanismu CBAM se riziko úniku uhlíku pravděpodobně přesune z odvětví na začátku hodnotového řetězce, na něž se v současnosti CBAM vztahuje, na navazující výrobky. Pro zachování účinnosti cílů mechanismu CBAM je proto nezbytné rozšířit oblast působnosti nařízení (EU) 2023/956 na výrobky v navazujících článcích hodnotového řetězce.

(40)V souladu s Evropským akčním plánem pro ocel a kovy by se rozšíření oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/956 mělo zaměřit na odvětví kovů a na zboží, které obsahuje významný podíl výrobků podléhajících mechanismu CBAM. Rozšíření by se proto mělo týkat navazujícího zboží s vysokým podílem oceli a hliníku, jehož se do Unie dováží nejvíce z hlediska počtu, hodnoty a objemu a u něhož hrozí největší riziko úniku uhlíku. Odvětví oceli a hliníku jsou také odvětví, v nichž je technicky nejlépe proveditelné používat pro výpočet emisí obsažených ve zboží skutečné emise.

(41)Výběr navazujícího zboží s vysokým podílem oceli a hliníku by měl být založen na jasně definovaných kritériích a prahových hodnotách, které odrážejí riziko úniku uhlíku spojené s každým výrobkem, včetně podílu obsažených emisí, jejich významu pro ochranu klimatu a technické proveditelnosti jejich zařazení do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/956. Riziko úniku uhlíku je třeba posoudit s ohledem na obchodovatelnost výrobku a porovnání nákladů na uhlík obsažených ve vstupních materiálech (prekurzorech) výrobku s celkovou přidanou hodnotou výrobku. Na základě týchž kritérií by Komise měla v budoucnu posoudit rozšíření oblasti působnosti uvedeného nařízení na další navazující zboží a předložit své závěry ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě.

(42)V souladu se zásadami a metodami výpočtu platnými pro ostatní zboží by se emise obsažené v navazujícím zboží měly vypočítat na základě skutečných emisí ověřených ověřovatelem nebo odkazem na standardní hodnoty vypočtené a zpřístupněné Komisí. Vzhledem k tomu, že systémovými hranicemi výrobních procesů jsou systémové hranice výrobních procesů, na které se vztahuje EU ETS, mělo by se přiřazení emisí obsažených v navazujícím zboží týkat pouze emisí obsažených ve vstupních materiálech (prekurzorech). Při výpočtu obsažených emisí by měly být zohledněny vstupní materiály (prekurzory) navazujícího zboží, které nejsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) 2023/956.

(43)U nízkého počtu navazujícího zboží se může z důvodu jeho materiálového složení stát, že toto zboží nebude vůbec spadat do oblasti působnosti CBAM. Je proto nezbytné upřesnit, že navazující zboží, které je vyrobeno výhradně z materiálů, jež nespadají do oblasti působnosti CBAM, by nemělo být zahrnuto do oblasti působnosti přílohy I nařízení (EU) 2023/956.

(44)Specifické problémy s použitím skutečných emisí vznikají v případech, kdy jsou emise obsaženy v navazujícím zboží vyrobeném z několika vstupních materiálů (prekurzorů) a kdy tyto materiály patří do různých odvětví, na něž se vztahuje CBAM, nebo do odvětví, která nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Toto zboží má obvykle delší a složitější globální hodnotové řetězce a jeho výroba zahrnuje více výrobních kroků. Získávání ověřených informací o skutečných emisích jejich vstupních materiálů (prekurzorů) je administrativně náročné, což by od používání skutečných emisí odrazovalo. Pro vyřešení těchto problémů a aniž by byla dotčena ekologická vyváženost CBAM, by mělo být u tohoto specifického zboží používání standardních hodnot usnadněno odstraněním přirážky.

(45)Specifické problémy vznikají rovněž při používání skutečných emisí při výpočtu emisí obsažených v navazujícím zboží pokrytým v odvětví „železo a ocel“, „hliník“ nebo „kombinované kovové zboží“ v příloze I nařízení (EU) 2023/956. Vzhledem k problémům se shromažďováním údajů v dodavatelském řetězci některých složek tohoto zboží by se specifické obsažené emise veškerého zboží, na které se vztahují tyto oddíly, měly vypočítat podle obsažených emisí vstupních materiálů (prekurzorů) obsažených ve zboží.

(46)Metoda používaná pro výpočet emisního faktoru pro dováženou elektřinu by měla být upravena tak, aby zohledňovala elektřinu vyrobenou ze všech zdrojů, včetně jiných než fosilních zdrojů. Komise by proto měla pro dováženou elektřinu vypočítat a zveřejňovat revidované standardní hodnoty.

(47)V zájmu zajištění jednotného metodického přístupu ke standardním hodnotám nepřímých emisí by mělo být vyjasněno, že alternativní standardní hodnota nepřímých emisí, u níž může třetí země nebo skupina třetích zemí prokázat, že je nižší než hodnota stanovená Komisí, by měla být založena na stejné metodě výpočtu jako standardní hodnoty nepřímých emisí stanovené Komisí.

(48)Aby se usnadnilo stanovení emisí obsažených v elektřině na základě skutečných emisí, měly by být podmínky pro použití skutečných obsažených emisí u dovážené elektřiny pružnější. Mělo by být vyjasněno, že lze požívat určité smlouvy o nákupu energie uzavřené mezi zprostředkovateli. Navíc by s ohledem na praktické obtíže při prokazování neexistence fyzického přetížení sítě v kterémkoli bodě sítě v době dovozu mělo být toto kritérium, stejně jako alternativní kritérium prokazování přímého připojení k přenosové soustavě Unie, zrušeno. A konečně by nemělo být nutné prokázat závaznou nominaci přidělené propojovací kapacity, pokud je přenosová kapacita přidělována prostřednictvím implicitního přidělování kapacity.

(49)Vzhledem k obchodně citlivé povaze některých údajů, které jsou základem pro ověření obsažených emisí, by zpráva o ověření měla obsahovat pouze informace, které jsou nezbytné pro stanovení emisí obsažených ve zboží. Informace o emisích vypouštěných zařízením nebo o zboží, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, ačkoli podléhají kontrole ověřovatele, by do ní neměly být zahrnuty.

(50)Za účelem změny některých jiných než podstatných prvků nařízení (EU) 2023/956 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o vynětí zboží z oblasti působnosti přílohy I, je-li to nezbytné z důvodu vážné újmy vnitřnímu trhu Unie způsobené závažnými a nepředvídatelnými okolnostmi, a to dokud tyto závažné a nepředvídatelné okolnosti nepominou. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(51)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozšíření mechanismu, který Unie přijala s cílem předcházet riziku úniku uhlíku, a tím snížit celosvětové emise uhlíku, a s cílem řešit riziko obcházení a praktik, které by mohly ohrozit cíle CBAM, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(52)Nařízení (EU) 2023/956 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(53)Pokud jde o stanovení emisí obsažených v elektřině, aby bylo možné předložit první prohlášení CBAM na základě tohoto nařízení do 30. září 2027, měly by se změny metody výpočtu emisního faktoru pro dováženou elektřinu a podmínek pro použití skutečných obsažených emisí u dovážené elektřiny vztahovat na dovoz elektřiny, k němuž došlo od 1. ledna 2026. V zájmu zajištění dostatečné předvídatelnosti by se rozšíření oblasti působnosti přílohy I nařízení (EU) 2023/956 a na vstupní materiály (prekurzory) uvedené v příloze VIII mělo použít od 1. ledna 2028.

(54)Nařízení (EU) 2023/956 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2023/956

Nařízení (EU) 2023/956 se mění takto: 

1)Článek 2 se mění takto: 

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Po začlenění do Dohody o EHP se toto nařízení vztahuje rovněž na zušlechtěné výrobky ze zboží uvedeného v příloze I pocházejícího ze třetí země, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, pokud se zpětně vyváží na celní území Norska nebo Islandu, za předpokladu, že se dováží do těchto zemí.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky pro uplatňování mechanismu CBAM na tyto výrobky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.“;

b)v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od odstavců 1 a 2 se toto nařízení po jeho začlenění do Dohody o EHP nevztahuje na zboží pocházející ze třetích zemí, jež bylo dříve propuštěno do volného oběhu na celním území států ESVO, které začlenily mechanismus CBAM, pokud celní deklarant v následném celním prohlášení podaném na celním území Unie uvede, že zboží bylo dříve propuštěno do volného oběhu na celním území těchto států ESVO, a za předpokladu, že celní deklarant na žádost celního orgánu zpřístupní doklady nebo informace prokazující, že zboží bylo dříve propuštěno do volného oběhu na celním území příslušných států ESVO. Celní deklarant nese odpovědnost za dostupnost tohoto důkazu v době podání celního prohlášení.“;

c)vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„Pokud třetí země požádala o začlenění svého trhu s elektřinou do trhu Unie prostřednictvím propojení trhů podle mezinárodní dohody, může Komise, pokud zjistí, že příslušná třetí země plně provedla acquis v oblasti trhu s elektřinou, uzavřít s touto třetí zemí memorandum o porozumění.

Memorandum o porozumění uvedené v prvním pododstavci stanoví časový rámec pro uplatnění vynětí podle čl. 2 odst. 7 a časový rámec pro zavedení nástroje pro stanovení cen uhlíku rovnocenného systému EU ETS, pokud jde o výrobu elektřiny.“;

d)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„Třetí země nebo území, které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 7, jsou uvedeny v bodě 2 přílohy III. Při posuzování, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 7 tohoto článku, Komise zohlední pokrok v souladu s časovým rámcem stanoveným v memorandu o porozumění podle čl. 2 odst. 7a.“;

e)odstavce 11 a 12 se nahrazují tímto:

„11. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, jejichž účelem je změnit seznamy třetích zemí nebo území v příloze III bodu 1 nebo 2 doplněním třetí země nebo území na tyto seznamy, nebo jejich odstraněním z těchto seznamů, v závislosti na tom, zda jsou ve vztahu k dané třetí zemi nebo území splněny podmínky uvedené v odstavcích 6, 7 nebo 9 tohoto článku, nebo v důsledku začlenění mechanismu CBAM do Dohody o EHP. Pokud doplnění třetí země na seznam třetích zemí nebo území v bodě 2 přílohy III vyžadují naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 28a.

Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi nebo územími za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení cen uhlíku v těchto zemích nebo na těchto územích pro účely uplatňování článku 9, jakož i vzájemného uznávání akreditačních orgánů třetích zemí pro akreditaci právnické osoby jako ověřovatele podle článku 18.“

2)V čl. 2a odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro své posouzení na rok 2027, které má být provedeno do 30. dubna 2027, použije Komise údaje o dovozu zboží uvedeného v příloze I tohoto nařízení a v příloze I nařízení (EU) XX/XX [pozměňující nařízení]“.

3)V článku 3 se doplňuje nový bod 35, který zní:

„35) „zneužívajícími praktikami“ praktiky, které subjekt používá s cílem získat výhodu tím, že se neoprávněně zcela nebo částečně vyhne finančnímu závazku vyplývajícímu z mechanismu CBAM, a tím oslabí účinnost tohoto mechanismu při řešení rizika úniku uhlíku v EU.“

4)V čl. 5 odst. 5 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h) číslo EORI nebo jiné vnitrostátní identifikační číslo, popřípadě jména či názvy a kontaktní údaje osob, jejichž jménem žadatel jedná.“

5)Článek 6 se mění takto: 

a)odstavec 2 se mění takto:

1)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) celkové emise obsažené ve zboží uvedeném v písmenu a) tohoto odstavce vyjádřené v případě elektřiny v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s článkem 7 a, pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí poskytnutých provozovatelem prostřednictvím rejstříku CBAM v souladu s článkem 10, ověřené v souladu s článkem 8;“;

2)doplňují se nová písmena e) a f), která znějí:

„e) v příslušných případech pro účely řešení rizika chybného prohlášení vyplývajícího z nedostatečné sledovatelnosti dodavatelského řetězce důkaz, že zboží dovezené během předchozího kalendářního roku bylo vyrobeno v deklarovaném zařízení a ve skutečné době výroby uvedené v prohlášení CBAM;

f) pokud se v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 7 obsažené emise určují na základě skutečných emisí pro kombinaci zboží a původů, u nichž existuje vysoké riziko zneužívajících praktik, důkazy prokazující, že se vysoké riziko zneužívajících praktik nenaplnilo.“;

b)v odstavci 6 se první věta nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se standardního formátu prohlášení CBAM, včetně podrobných informací podle jednotlivých zařízení a země původu nebo jiné třetí země a druhů zboží, jež mají být vykázány na podporu celkových údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to zejména pokud jde o obsažené emise, zaplacenou cenu uhlíku a standardní cenu uhlíku pro účely čl. 9 odst. 4, postupu pro podávání prohlášení CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM, včetně postupů pro přezkum prohlášení CBAM v souladu s článkem 19, a podmínek pro vyřazování certifikátů CBAM podle odst. 2 písm. c) tohoto článku, v souladu s čl. 22 odst. 1, a to zejména pokud jde o postup a výběr certifikátů, jež mají být vyřazeny, schváleným deklarantem pro CBAM.“;

c)doplňují se nové odstavce 6a a 7, které znějí:

„6a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se identifikace zboží nebo kombinace zboží a původů, pro něž mají být v prohlášení CBAM uvedeny důkazy podle odst. 2 písm. e), jakož i konkrétního druhu důkazů, které mají být předloženy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

7. Komise sleduje na úrovni Unie dopad CBAM na vnitřní trh Unie. Pokud Komise s přihlédnutím k příslušným informacím, včetně informací z celních prohlášení o dovozu a prohlášení CBAM, zjistí, že v případě kombinace zboží a původů existují dostatečné důkazy o vysokém riziku zneužívajících praktik, může o těchto rizicích informovat dovozce a schválené deklaranty pro CBAM, může o těchto rizicích informovat příslušné orgány a celní orgány s cílem zvýšit úroveň jejich kontrol a je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterými doplní toto nařízení tím, že stanoví metody identifikace kombinace zboží a původů, informace, které mají být deklarovány pro použití skutečných emisí pro tyto kombinace zboží a původu, jakož i důkazy, které mají být předloženy k prokázání, že ke zneužití nedošlo.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci do tří měsíců poté, co zjistí, že existují dostatečné důkazy o vysokém riziku zneužívajících praktik“.

6)Článek 7 se mění takto: 

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Při určování emisí obsažených ve zboží se zohlední emise obsažené ve vstupních materiálech (prekurzorech) uvedených v příloze VIII.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o informacích, které mu byly zpřístupněny podle čl. 10 odst. 7, potřebných k výpočtu obsažených emisí v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné, aby Komisi a příslušnému orgánu umožnily přezkoumat prohlášení CBAM v souladu s čl. 19 odst. 2.“;

c)v odstavci 7 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci mohou stanovit seznam navazujícího zboží, na které se vzhledem ke složitosti dodavatelského řetězce a aniž je dotčena environmentální integrita CBAM, nevztahuje žádná přirážka.“

7)Článek 9 se mění takto: 

a)odstavec 2 se mění takto:

1)třetí věta se nahrazuje tímto:

„Informace obsažené v této dokumentaci ověří osoba nezávislá na orgánech třetí země.“;

2)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Nezávislou osobou uvedenou v prvním pododstavci může být právnická osoba akreditovaná vnitrostátním akreditačním orgánem pro příslušný rozsah akreditace.“;

b)odstavec 5 se mění takto:

1)první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty na základě zásady rovnocennosti, pokud jde o převod průměrné roční ceny uhlíku skutečně zaplacené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a ročních standardních cen uhlíku stanovených v souladu s odstavcem 4 tohoto článku na odpovídající snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny. Tyto akty rovněž upravují převod ceny uhlíku vyjádřené v cizí měně na eura na základě ročního průměrného směnného kurzu, požadované doklady o skutečném zaplacení ceny uhlíku, příklady jakékoli příslušné slevy či jiné formy náhrady uvedené v odstavci 1 tohoto článku, kvalifikaci nezávislé osoby podle odstavce 2 tohoto článku a podmínky pro zajištění její kvalifikace a nezávislosti. Kvalifikace uvedené v předchozím odstavci zahrnují udělení akreditace vnitrostátním akreditačním orgánem, specifikaci certifikačních postupů a příslušnou výměnu informací mezi nezávislou osobou, vnitrostátními akreditačními orgány, Evropskou komisí a příslušnými orgány. Komise je rovněž oprávněna upravit podmínky pro odečet uhlíkových kreditů podle článku 6 Pařížské dohody. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

2)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Kvalifikace uvedená v prvním pododstavci zahrnuje udělení akreditace vnitrostátním akreditačním orgánem, specifikaci certifikačních postupů a příslušnou výměnu informací mezi nezávislou osobou, vnitrostátními akreditačními orgány, Komisí a příslušnými orgány.“

8)Článek 10 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aby bylo možné ověřit obsažené emise na základě skutečných emisí a případně stanovit cenu uhlíku zaplacenou ve třetí zemi, Komise na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaznamená informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14.“;

b)v odstavci 5 se vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) zajistí, aby v případech, kdy je to použitelné podle čl. 6 odst. 7, byly splněny podmínky stanovené pro použití skutečných emisí pro příslušné kombinace zboží a původu.“;

c)v odstavci 7 se první věta nahrazuje tímto:

„Provozovatel může schválenému deklarantovi pro CBAM nebo jinému provozovateli zpřístupnit informace o podmínkách použití skutečných emisí, pro příslušné kombinace zboží a původů podle čl. 6 odst. 7, ověření obsažených emisí a ceny uhlíku zaplacené ve třetí zemi podle odstavce 5 tohoto článku.“;

d)v odstavci 7 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Provozovatel může schválenému deklarantovi pro CBAM zpřístupnit pouze souhrn informací obsažených v odst. 5 písm. a), b), c) a e). Schválený deklarant pro CBAM je oprávněn tyto zpřístupněné informace využít ke splnění povinnosti podle článku 8.

Pokud se schválený deklarant pro CBAM rozhodne předložit prohlášení CBAM na základě těchto zpřístupněných informací, zůstává schválený deklarant pro CBAM odpovědný za vyřazení správného počtu certifikátů CBAM podle čl. 22 odst. 1.“

9)Článek 17 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a. Odchylně od odstavce 5 může příslušný orgán v případě, že zjistí, že žadatel nebo schválený deklarant pro CBAM neprokáže svou finanční způsobilost plnit povinnosti podle tohoto nařízení, včetně nesplnění požadavku stanoveného v čl. 22 odst. 2, požadovat poskytnutí jistoty.

Příslušný orgán stanoví výši této jistoty výpočtem tak, aby odpovídala výši úhrnné hodnoty počtu certifikátů CBAM, které by schválený deklarant pro CBAM musel vyřadit v souladu s článkem 22 s ohledem na jednu z následujících možností:

a)    dovoz zboží hlášeného v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. g);

b)    množství dovezeného zboží deklarovaného v celním prohlášení a další relevantní informace, které má příslušný orgán k dispozici za předchozí dva kalendářní roky, nebo

c)    odhad jako v případě, že by byla jednotná hmotnostní prahová hodnota překročena průměrem odpovídajícím příslušným odvětvím, na něž se vztahuje toto nařízení.

Poskytnutá jistota má formu bankovní záruky finanční instituce působící v Unii, splatné na první výzvu, nebo jinou formu, která poskytuje rovnocennou záruku.“;

b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. V případech, kdy je vyžadována jistota podle odstavce 5, příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 30. září druhého roku, v němž schválený deklarant pro CBAM v souladu s článkem 22 vyřadil certifikáty CBAM.

V případech, kdy je vyžadována jistota podle odstavce 5a, příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 30. září druhého roku, v němž schválený deklarant pro CBAM v souladu s článkem 22 vyřadil certifikáty CBAM. Bez ohledu na výše uvedené může příslušný orgán rozhodnout o prodloužení doby trvání jistoty, pokud je toto prodloužení řádně odůvodněno.

Pokud schválený deklarant pro CBAM nevyřadí v souladu s článkem 22 a v návaznosti na rozhodnutí podle čl. 19 odst. 5 dostatečné množství certifikátů CBAM, použije příslušný orgán poskytnutou jistotu k vymáhání neuhrazeného finančního vyrovnání.

Příslušný orgán určí částku k vymáhání na základě počtu certifikátů, které měly být vyřazeny, a ceny certifikátů ke dni, kdy bylo rozhodnutí přijato.“

10)V čl. 18 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Tyto akty v přenesené pravomoci rovněž stanoví ověřovací postupy, jež mají ověřovatelé používat.“

11)V článku 19 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí, může Komise nebo příslušný orgán členského státu, v němž je deklarant pro CBAM usazen, v rámci přezkumu prohlášení CBAM požádat schváleného deklaranta pro CBAM, aby předložil důkaz, že dovážené zboží bylo vyrobeno v zařízení uvedeném v prohlášení CBAM.“

12)Článek 21 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ve vztahu k těm kalendářním týdnům, v nichž na dražební platformě nejsou žádné dražby, se cenou certifikátů CBAM rozumí průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS za poslední týden, v němž se dražby na dražební platformě konaly. Ve vztahu k těm kalendářním týdnům, v nichž se na dražební platformě koná pouze jedna dražba, se cenou certifikátů CBAM rozumí průměr uzavíracích cen této dražby a uzavíracích cen za poslední týden, v němž se na dražební platformě konalo několik dražeb.“;

b)v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Komise zveřejní cenu certifikátů CBAM na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem první pracovní den následujícího kalendářního týdne.“

13)V čl. 22 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Od roku 2028 se výpočet uvedený v prvním pododstavci zakládá pouze na certifikátech CBAM nakoupených schváleným deklarantem pro CBAM během téhož roku.“

14)V čl. 23 odst. 1 druhém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Přebytečné certifikáty CBAM se zpětně odkoupí prostřednictvím společné centrální platformy uvedené v článku 20.“

15)Článek 25 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Celní orgány předávají Komisi pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013, specifické informace o zboží deklarovaném k dovozu. Tyto informace zahrnují číslo EORI nebo formu identifikace dovozce nebo schváleného deklaranta pro CBAM deklarovanou v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, jakož i číslo účtu CBAM schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN zboží, množství, zemi původu, datum celního prohlášení a celní režim, jakož i jakékoliv jiné údaje relevantní pro zajištění souladu s tímto nařízením, v příslušných případech včetně vyúčtování režimu, prohlášení o zpětném vývozu a rovnocenné celní dokumentace. Pokud dovozce číslo EORI nemá, celní orgány Komisi sdělí rovněž jméno či název, adresu a kontaktní údaje dovozce, jsou-li k dispozici.

Číslo účtu CBAM uvedené v celním prohlášení nebo v jakémkoli jiném příslušném dokladu při deklarování zboží uvedeného v příloze I nebo zušlechtěných výrobků z tohoto zboží pro dovoz určuje schváleného deklaranta pro CBAM, který přebírá povinnosti stanovené tímto nařízením.“;

b)v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud se příslušný orgán domnívá, že informace jsou nesprávné nebo nepřesné, může požádat celní orgány nebo Komisi o ověření správnosti nebo přesnosti těchto informací.“;

c)v odstavci 6 se první věta nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které vymezí rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.“;

d)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem určení materiálového a chemického složení zboží uvedeného v příloze I. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.“

16)V čl. 27 odst. 2 se vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) umělém přizpůsobení dodavatelských řetězců tak, aby zboží využívalo nižších standardních hodnot.“

17)Vkládá se nový článek 27a, který zní:

„Článek 27a

Závažné a nepředvídané okolnosti

Komise sleduje situaci na úrovni Unie s cílem sledovat dopad mechanismu CBAM na vnitřní trh Unie. Pokud se Komise s ohledem na příslušné důkazy domnívá, že zařazení zboží do přílohy I způsobuje vážnou újmu vnitřnímu trhu Unie v důsledku závažných a nepředvídatelných okolností souvisejících s dopadem na ceny zboží, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem vyřazení tohoto zboží z přílohy I, dokud tyto závažné a nepředvídané okolnosti nepominou.“

18)Článek 28 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 2a odst. 3, čl. 6 odst. 7, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 5a a 6, čl. 27 odst. 6 a článku 27a je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 2a odst. 3, čl. 6 odst. 7, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 5a a 6, čl. 27 odst. 6 a článku 27a kdykoli zrušit.“;

b) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 2a odst. 3, čl. 6 odst. 7, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 5a a 6, čl. 27 odst. 6 a článku 27a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

19)Vkládá se nový článek 28a, který zní:

„Článek 28

Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 28 odst. 7. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.“

20)V čl. 30 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Před 1. lednem 2028 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a fungování mechanismu CBAM. K této zprávě může být případně přiložen legislativní návrh nebo prováděcí akty či akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje alespoň:

a) posouzení dopadu mechanismu CBAM na:

i) únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem;

ii) zahrnutá odvětví;

iii) vnitřní trh, hospodářství a území v celé Unii;

iv) inflaci a cenu komodit;

v) odvětví používající zboží uvedené v příloze I;

vi) mezinárodní obchod, včetně přesouvání zdrojů a

vii) nejméně rozvinuté země;

b) posouzení:

i) systému správy, včetně posouzení provádění a správy jistot a schvalování deklarantů pro CBAM členskými státy;

ii) oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně možnosti rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další zboží, u něhož hrozí únik uhlíku;

iia) vhodnosti prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení;

iib) vhodnosti metod pro stanovení výchozích hodnot a přirážky použité na standardní hodnoty;

iii) praktik obcházení;

iv) uplatňování pokut v členských státech;

v) uplatňování jednotné hmotnostní prahové hodnoty, včetně možnosti zvýšit tuto prahovou hodnotu a zavést doplňkovou prahovou hodnotu pro jednotlivé zásilky;

c) výsledky šetření a uložené pokuty;

d) souhrnné informace o intenzitě emisí jednotlivých zemí původu u různého zboží uvedeného v příloze I.“

21)Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

22)Příloha IV se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

23)V příloze VI se bod 2 mění takto:

a)písmena g) až j) se zrušují;

b)vkládá se nové písmeno ka), které zní:

„ka) materiálové složení každého navazujícího zboží;“.

24)Doplňuje se nová příloha VIII uvedená v příloze III tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Příloha II body 1 a 6 se použijí ode dne 1. ledna 2026.

Ustanovení čl. 1 odst. 6 písm. a), čl. 1 odst. 8 písm. a), b) a c), čl. 1 odst. 21, 23 a 24 a bodu 2 přílohy II se však použijí od 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 27  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Rozdělení celkového počtu zaměstnanců, včetně zaměstnanců v oblasti IT, v letech 2023 až 2027 by bylo následující:

Strategický význam, rozsah a složitost projektu IT pro CBAM vyžadují vytvoření specializovaného týmu IT pro CBAM, který bude řídit celkové provádění a operace projektu.

Tým IT pro CBAM se skládá z 16 členů se specializovanými IT profily, jejichž úkolem bude definovat a řídit architekturu IT systému, organizovat a plánovat projekty CBAM, zajišťovat činnosti v oblasti vývoje, zavádění, organizace modelu služeb, řízení operací a podpory před obchodem s ohledem na útvary Komise, orgány v oblasti klimatu a celní orgány, a to souběžně s IT systémy pro přechodný a konečný CBAM.

Navrhovaný plán nasazení týmu IT pro CBAM je následující:

Další externí pracovníci (PXE) budou přijati z rozpočtu mechanismu CBAM na IT podle potřeb.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky týkající se programového období 2028–2034 jsou orientační a nepředjímají výsledek probíhajících jednání o příštím VFR.

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* Číselné údaje týkající se víceletého finančního rámce na období 2028–2034 uvedené v tabulce výše jsou pouze orientační a čeká se u nich na výsledek jednání, který nelze předjímat.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* Číselné údaje týkající se víceletého finančního rámce na období 2028–2034 uvedené v tabulce výše jsou pouze orientační a čeká se u nich na výsledek jednání, který nelze předjímat.

* Číselné údaje týkající se víceletého finančního rámce na období 2028–2034 uvedené v tabulce výše jsou pouze orientační a čeká se u nich na výsledek jednání, který nelze předjímat.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* Číselné údaje týkající se víceletého finančního rámce na období 2028–2034 uvedené v tabulce výše jsou pouze orientační a čeká se u nich na výsledek jednání, který nelze předjímat.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 32

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–     vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52, ELI:   http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj ).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj ).

(3)    Postupné rušení bezplatných povolenek v rámci systému ETS zvýší poptávku po povolenkách prodávaných v dražbách, což by mělo zvýšit cenu uhlíku placenou v EU.

(4)    Sdělení „Evropský akční plán pro ocel a kovy“, COM(2025) 125 final.

(5)    V případě dovážené elektřiny nařízení (EU) 2023/956 vyžaduje, aby se pro výpočet obsažených emisí používaly standardní hodnoty. Při splnění určitých podmínek lze deklarovat skutečné emise spojené s výrobou elektřiny.

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj ).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2083 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o zjednodušení a posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 2025/2083, 17.10.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2083/oj ).

(8)    V posouzení budou podrobněji popsány dopady stávající oblasti působnosti CBAM na členitější soubor zemí. Dopady na třetí země jsou popsány rovněž v oddíle 6 předkládaného posouzení dopadů.

(9)    Navazující výrobky elektřiny nejsou zvažovány vzhledem k tomu, že elektřina se používá ve výrobním procesu téměř veškerého zboží, a není tedy proveditelné určovat podíl vstupů a emise obsažené v elektřině ve všech možných dovážených výrobcích.

(10)    Mezi klíčové aspekty, kterými se zabývá, patří pravidla pro monitorování, výpočet a ověřování obsažených emisí u zboží spadajícího do oblasti působnosti mechanismu, pravidla pro úpravu povinností vyplývajících z mechanismu CBAM s ohledem na úrovně bezplatného přidělování v odvětvích EU ETS, na něž se CBAM vztahuje, a pravidla pro započítávání cen uhlíku skutečně zaplacených ve třetích zemích.

(11)    Sdělení „Dohoda o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace“, COM(2025) 85 final .

(12)    Pro daný výrobek se jedná o hodnotu obchodu s výrobkem (vývoz plus dovoz) vydělenou hodnotou celkové spotřeby tohoto výrobku v EU.

(13)    Úř. věst. L 2025/2083.

(14)    Posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o zjednodušení a posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, COM/2025/87 final.

(15)    Úř. věst. C , , s. .

(16)    Úř. věst. C , , s. .

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj).

(18)    Sdělení „Evropský akční plán pro ocel a kovy, COM/2025/125 final https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025DC0085 .

(19)    Sdělení: Zelená dohoda pro Evropu, COM/2019/640 final .

(20)    Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(21)    Společné sdělení: Globální vize EU v oblasti klimatu a energetiky: zajištění konkurenceschopné úlohy Evropy na světových trzích a urychlení přechodu na čistou energii, JOIN(2025) 25 final .

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/943/oj ).

(23)    Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1222/oj ).

(24)    Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1987/2658/oj ).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).

(26)    Míra úniku je definována jako nárůst emisí v navazujících odvětvích mimo EU v poměru k poklesu emisí v těchto odvětvích v EU.

(27)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení pro souhrnný rozpočet Unie.

(28)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(29)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(30)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(31)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(32)    Pod tabulkou upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(33)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2025

COM(2025) 989 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti na navazující zboží a o opatření proti obcházení

{SEC(2025) 989 final} - {SWD(2025) 987 final} - {SWD(2025) 988 final} - {SWD(2025) 989 final}

PŘÍLOHA I

Příloha I se mění takto:

1)v bodě 2 se tabulka „Železo a ocel“ nahrazuje tímto:

„[Železo a ocel

2)doplňuje se nová tabulka, která zní:

„[Kombinované kovové výrobky