52025PC0984

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.12.2025

COM(2025) 984 final

2025/0391(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V souvislosti s naléhavými geopolitickými výzvami a problémy v oblasti konkurenceschopnosti v kombinaci s akutní trojnásobnou krizí, která postihuje celý svět, je naléhavě nutné, aby EU urychlila postupy plánování a povolování, a to při současném zajištění vysokých standardů ochrany životního prostředí. Evropská rada dne 23. října 2025 vyzvala Komisi, aby posílila své úsilí o zátěžové testování acquis EU 1 . V souvislosti s probíhajícím zátěžovým testováním Komise předkládá tento návrh s konkrétními opatřeními, která mají urychlit posuzování vlivů na životní prostředí v celé Evropské unii, neboť tato posuzování hrají ústřední roli v postupu plánování a povolování.

Návrh nařízení o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „návrh“) zajišťuje ochranu životního prostředí a lidského zdraví jako cílů uznaných ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Vychází ze stávajícího acquis v oblasti životního prostředí a poskytuje společný procesní rámec pro posuzování vlivů na životní prostředí ve všech odvětvích hospodářství. Aby se skutečně zajistilo racionální a účinné posuzování vlivů na životní prostředí, je rovněž nutné stanovit jednotný a soudržný rámec pro environmentální povolení, protože v opačném případě by rozdíly snižovaly efektivitu a právní jistotu pro oznamovatele záměrů.

Návrh přináší zjednodušení, soudržnost a právní jistotu pro rychlejší a kvalitnější posuzování vlivů na životní prostředí a poskytuje právní rámec pro všechna odvětví. To je obecně v zájmu hospodářských subjektů, orgánů veřejné správy a veřejnosti. Návrh zjednodušuje a zajišťuje vysoký stupeň soudržnosti, pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí v EU, přičemž zároveň uznává prioritní potřeby některých odvětví.

Strategickými odvětvími pro Evropskou unii a celý svět jsou za současných podmínek například obnovitelná energie, elektrizační soustavy, projekty v oblasti ukládání a dobíjecí stanice, datová centra a továrny na umělou inteligenci nebo gigatovárny, projekty související s oběhovým hospodářstvím, dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví nebo přístavní infrastruktura. Tento seznam není vyčerpávající a za strategická a klíčová pro snížení závislosti Unie a zajištění její bezpečnosti dodávek a celkové odolnosti v boji proti změně klimatu mohou být označena i další odvětví. Pro konkurenceschopnost Evropské unie a i pro mobilitu pracovních sil má kromě toho strategický význam přístup k cenově dostupnému bydlení.

Pokud jde o strategická odvětví, tento návrh stanoví posílený zrychlený a zjednodušený režim posuzování vlivů na životní prostředí. Posuzování vlivů na životní prostředí je nedílnou součástí postupů povolování a/nebo plánování a je nezbytnou zárukou pro zajištění, že je předcházeno významným vlivům na životní prostředí nebo jsou tyto vlivy minimalizovány, jakož i pro zajištění transparentnosti a účinné účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se plánů, programů a projektů. V souladu se zásadou předběžné opatrnosti zakotvenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie posuzování vlivů na životní prostředí systematicky zajišťuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a přispívá k začleňování environmentálních hledisek do přípravy plánů, programů a projektů s cílem snížit jejich dopad na životní prostředí a zvýšit jejich udržitelnost, a tím přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Návrh přispívá k provádění sdělení o „Evropě jednodušší a rychlejší“. S cílem snížit zátěž spojenou s podáváním zpráv a náklady na dodržování předpisů Komise do návrhu dále začleňuje zásadu „digitalizace jako standard“ prostřednictvím využívání a interoperability systémů s evropskými peněženkami digitální identity a evropskými podnikatelskými peněženkami a zásadu „pouze jednou“, které mají být prováděny v partnerství s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a příslušnými agenturami EU.

Tento návrh obsahuje cílená ustanovení týkající se uplatňování směrnic v oblasti životního prostředí, pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí v rámci povolovacích postupů, která jsou nezbytně nutná k dosažení cílů návrhu. Případné úpravy těchto směrnic nebo odchylky od nich 2 jsou zcela mimo oblast působnosti a cíle tohoto návrhu. Komise bude konstruktivně spolupracovat se spolunormotvůrci, aby zajistila, že legislativní proces týkající se tohoto návrhu plně zachová jeho základní účel a nezkreslí jej.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je v souladu se stávajícím právním rámcem v oblasti životního prostředí, který zahrnuje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnic o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) 3 a o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) 4 , směrnice o stanovištích 5 a směrnice o ptácích 6 a rámcové směrnice o vodě 7 . Návrh tyto směrnice doplňuje a zajistí konzistentní a soudržný celkový právní rámec posuzování vlivů na životní prostředí.

Návrh je rovněž v souladu s legislativními akty přijatými v posledních letech s cílem urychlit povolovací postup v některých odvětvích hospodářství. Tyto právní předpisy zahrnovaly ustanovení, která měla zefektivnit a urychlit posuzování vlivů na životní prostředí v některých strategických odvětvích, konkrétně směrnici o obnovitelných zdrojích energie (RED III) 8 , akt o průmyslu pro nulové čisté emise 9 a nařízení o kritických surovinách 10 . Spolunormotvůrci v současnosti projednávají další právní předpisy týkající se této oblasti, konkrétně akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích 11 a nařízení o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti 12 . Návrh je navíc v souladu s připravovanými návrhy odvětvových právních předpisů Komise, konkrétně s aktem o akcelerátoru průmyslu 13 , aktem o oběhovém hospodářství 14 , evropským balíčkem týkajícím se sítí 15 a aktem EU pro rozvoj cloudu a umělé inteligence 16 .

Návrh je kromě toho v souladu s politickou prioritou v podobě oběhového a odolnějšího hospodářství, která byla oznámena v politických pokynech pro Komisi na období 2024–2029. V rámci pracovního programu Komise na rok 2026 17 hodlá Komise předložit návrh aktu o oběhovém hospodářství, který zřídí jednotný trh s druhotnými surovinami, zvýší nabídku vysoce kvalitních recyklovaných materiálů a podpoří poptávku po těchto materiálech v EU. Cílem by bylo přispět k ambicím stanoveným v Kompasu konkurenceschopnosti, aby se EU do roku 2030 stala světovým lídrem v oblasti oběhového hospodářství.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti Komise 18 , novým plánem pro obnovení dynamiky Evropy a posílení našeho hospodářského růstu. Návrh přispěje zejména k cílům zjednodušit regulační prostředí, snížit zátěž a podpořit rychlost a flexibilitu.

Draghiho zpráva 19 rovněž uvádí důležité závěry ohledně vnitrostátních povolovacích postupů a jejich účinnosti. Ačkoli EU vyvinula iniciativy, aby se zkrátila doba trvání povolovacích postupů, stále existují významné překážky, které brání jejich provádění, zejména nedostatečná administrativní kapacita a digitalizace.

Kromě toho má zásadní význam splnění ambiciózních zelených cílů Evropské unie, neboť na tomto závazku závisí budoucnost EU 20 . Důsledky nečinnosti jsou mnohostranné a zahrnují environmentální, ekonomické a geopolitické aspekty. Zlepšení výkonnosti při posuzování vlivů na životní prostředí v rámci povolovacího postupu na základě zkušeností s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise, nařízením o kritických surovinách a revidovanou směrnicí o obnovitelných zdrojích energie dále usnadní rozvoj projektů průmyslové politiky EU, zejména těch, které přispívají k dekarbonizaci hospodářství. Tento návrh odstraňuje rozdíly v technických a administrativních kapacitách členských států a jejich podniků, což je nezbytné pro zajištění rovných podmínek na jednotném trhu. To bude vyžadovat investice do odborné přípravy a zřízení fór pro sdílení osvědčených postupů a identifikaci slibných projektů v celé Unii.

Tento návrh je rovněž v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody pro Evropu 21 , který stanoví komplexní přístup k podpoře rozšiřování čistých technologií. Tento plán se opírá o čtyři pilíře: Cílem prvního pilíře je vytvořit regulační prostředí, které zjednoduší a zefektivní povolovací postupy pro nové výrobní závody s čistou nulovou technologií a usnadní rozšiřování čistě nulového průmyslu Unie, procesy udělování povolení pro nové výrobní závody využívající čisté technologie a usnadní rozvoj průmyslu pro nulové čisté emise v Unii.

Návrh je v souladu se závazkem Unie dekarbonizovat své hospodářství, a to i prostřednictvím ambiciózního zavádění obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tento cíl je ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu 22 a průmyslové strategie 23 a je v souladu se závazkem Unie k celosvětovým opatřením v oblasti klimatu v rámci Pařížské dohody 24 . Za účelem dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanovuje právní rámec Unie pro klima 25 závazný klimatický cíl Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Tento návrh je navíc v souladu s cíli Akčního plánu pro kontinent umělé inteligence 26 . Evropská unie je odhodlána stát se v oblasti umělé inteligence světovým lídrem. Průměrná doba potřebná k získání povolení a souvisejících environmentálních povolení pro výstavbu datového centra v Evropě je však stále příliš dlouhá. V této souvislosti je vhodné zahrnout výstavbu datových center jako strategické odvětví v rámci tohoto návrhu.

Tento návrh je rovněž v souladu se strategií EU pro bydlení a výstavbu a s Evropským plánem dostupného bydlení, které má Komise v plánu schválit. V těchto iniciativách bylo jako priorita stanoveno zjednodušení a digitalizace stavebních povolení a správních postupů v oblasti bytové výstavby nad rámec environmentálních aspektů tím, že se sníží nadbytečnost, nejistota a náklady na dodržování předpisů prostřednictvím digitalizace postupů, a to i v oblasti povolování bytové výstavby. V této souvislosti je vhodné zahrnout nové obytné budovy a renovace stávajících obytných budov s ohledem na mimořádný nedostatek bytového fondu jako strategické odvětví v rámci tohoto návrhu.

Tento návrh je dále v souladu se Strategií EU pro přístavy. Tato strategie řeší témata, jako je digitalizace, automatizace, výzkum a inovace, životní prostředí, dovednosti, bezpečnost, investiční potřeby a finanční podpora pro rozvoj přístavů. V této souvislosti je vhodné zahrnout dekarbonizaci přístavů jako strategické odvětví v rámci tohoto návrhu. Tím, že návrh upřednostňuje dekarbonizaci přístavů jako strategického odvětví, je v souladu s politickými směry v oblasti zlepšování udržitelnosti životního prostředí zachovávajícími kurz nastolený Zelenou dohodou pro Evropu. Tento přístup využívá technologický pokrok a inovace v odvětví přístavů ke snižování emisí a podpoře postupů v oblasti čisté energie a zároveň posiluje širší funkce přístavních oblastí spojené s oběhovým hospodářstvím a přizpůsobováním se změně klimatu.

Digitalizace má velký potenciál zvýšit účinnost, transparentnost a efektivitu posuzování vlivů na životní prostředí a povolovacích postupů. Je klíčem pro umožnění přístupu k údajům, zprávám o vlivech na životní prostředí a informacím o postupech posuzování vlivů na životní prostředí. To usnadňuje práci hospodářských subjektů a orgánů veřejné správy, zapojení zúčastněných stran a poskytuje jasné a včasné informace subjektům s rozhodovací pravomocí.

Návrh je proto v souladu s širšími politikami v oblasti digitalizace. Návrh začleňuje ambice nařízení o interoperabilní Evropě 27 , které upravuje transevropské digitální veřejné služby, s cílem zvýšit přeshraniční interoperabilitu, podpořit společné normy a správu a stavět na sdílení zkušeností a řešení, jakož i na výměně a podpoře osvědčených postupů. Návrh umožňuje použití evropských peněženek digitální identity a evropských digitálních podnikatelských peněženek za účelem zajištění soudržného a horizontálního uplatňování právních předpisů Unie, snížení administrativních nákladů a zlepšení rozpočtové účinnosti. Návrh je v souladu s nařízením o jednotné digitální bráně 28 , které občanům a podnikům EU usnadňuje online přístup k informacím, správním postupům a asistenčním službám, a se směrnicí o otevřených datech 29 , jejímž cílem je usnadnit opakované použití veřejných dat stanovením harmonizovaných pravidel pro výměnu dat, která zajistí, že datové soubory budou poskytovány ve strukturovaném, strojově čitelném formátu, v otevřeném formátu, který je strojově čitelný a který zajistí interoperabilitu, opakované použití a dostupnost.

Tento návrh podporuje návrh nařízení Komise o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti 30 , který je součástí souhrnného balíčku v oblasti obranné připravenosti, a není tímto návrhem dotčen. Projekty obranné připravenosti jsou určeny k podpoře naléhavých potřeb členských států čelících novým bezpečnostním hrozbám. Nařízení o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti by mělo představovat lex specialis, jímž se stanoví zvláštní pravidla pro projekty obranné připravenosti. Zlepšení, která přináší současný návrh, by však měla být přínosem i pro projekty obranné připravenosti v tom smyslu, že na projekty obranné připravenosti bude uplatněno co nejpříznivější nařízení.

A v neposlední řadě je důležité, že návrh je v souladu s mezinárodními závazky EU a členských států. Je zajištěn soulad s Aarhuskou úmluvou 31 , která zajišťuje přístup k informacím o životním prostředí, účinnou účast veřejnosti a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Účinné zapojení veřejnosti a přístup ke správnímu nebo soudnímu přezkumu jsou rovněž v souladu s Listinou základních práv, zejména s jejím článkem 41 o právu na řádnou správu a článkem 47 o účinné právní ochraně a spravedlivém procesu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, jak by měl být prováděn článek 191 Smlouvy. Článek 191 Smlouvy stanoví cíle politiky EU v oblasti životního prostředí:

–zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

–ochrana lidského zdraví,

–uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,

–podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Evropské unie.

Cílů tohoto návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Stávající právní předpisy stanoví minimální požadavky na posuzování plánů a projektů z hlediska dopadů na životní prostředí v celé EU a jejich cílem je dosáhnout souladu s mezinárodními úmluvami (např. úmluva z Espoo 32 , Aarhuská úmluva 33 , Úmluva o biologické rozmanitosti). Tato zásada je zachována i v návrhu, který dále harmonizuje zásady posuzování vlivů na životní prostředí a dále se zaměřuje na zefektivnění postupů. Všechny členské státy musí přijmout opatření k dosažení souladu s minimálními požadavky; nejednotný postup jednotlivých států by mohl narušit fungování vnitřního trhu, protože odlišná vnitrostátní regulace by mohla poškodit hospodářské aktivity přesahující hranice států.

Opatření EU lépe dosáhne cílů návrhu, které jsou důležité pro EU jako celek a které mají přeshraniční povahu. Energetická a klimatická krize spolu s napjatou geopolitickou situací, která je důsledkem války proti Ukrajině a která vyžaduje opatření k řešení konkurenceschopnosti, autonomie a bezpečnostních požadavků, vyžadují, aby se na úrovni EU v zájmu účinnosti a efektivity přijala opatření týkající se postupů posuzování vlivů na životní prostředí. Rozsah a závažnost problémů v oblasti klimatu a životního prostředí, které je třeba řešit, i počet velkých infrastrukturních projektů na úrovni EU vzrostly (např. záměry v oblasti energetiky nebo dopravy přesahující hranice států). Protože povaha problémů v oblasti životního prostředí (např. změna klimatu, rizika katastrof) a souvisejících projektů přesahuje hranice států, jsou opatření na úrovni EU nezbytná a přinášejí přidanou hodnotu ve srovnání s opatřeními jednotlivých členských států.

Návrh je tudíž v souladu se zásadou subsidiarity.

•Proporcionalita

Navrhovaná opatření nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k zajištění efektivnějších a rychlejších postupů posuzování vlivů na životní prostředí v rámci povolovacích postupů. Z důvodu množství, naléhavosti a rozsahu potřebného úsilí má přijetí opatření na úrovni Unie prokazatelnou přidanou hodnotu. Na základě nedávno shromážděných důkazů z různých setkání a konzultací zúčastněných stran 34 byla určena klíčová témata, u nichž by cílený zásah na úrovni EU usnadnil dosažení celkového cíle, jímž je zefektivnění postupů posuzování vlivů na životní prostředí. Cílená opatření by zkrátila časové lhůty pro postupy posuzování dopadů, zajistila lepší koordinaci tím, že by vycházela z vyšší úrovně zefektivnění, snížila riziko zdvojování úsilí a zjednodušila postupy snížením byrokracie.

Protože povaha posuzování vlivů na životní prostředí ve většině strategických odvětví přesahuje hranice států, jsou navrhovaná opatření přiměřená cílům, kterých má být dosaženo. Oznamovatelé budou mít předvídatelné a právně jisté harmonizované regulační prostředí, a to i v případě, že se střetnou s posouzením dopadů plánů, programů a záměrů, které se týká několika členských států, nebo dokonce celé EU.

•Volba nástroje

Návrh má podobu nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Vzhledem k potřebě jednotného uplatňování nových pravidel se jedná se o nejvhodnější právní nástroj. Je třeba zajistit, aby ve všech 27 členských státech byly zavedeny jednotné koordinované a/nebo společné postupy, které rovněž vycházejí z přeshraniční povahy těchto postupů, a aby v celé EU platily minimální lhůty pro různé fáze postupů posuzování. S cílem zajistit provádění je nezbytné vytvořit podpůrný rámec, jako jsou ustanovení o dovednostech, odborné přípravě a digitalizaci. Ustanovení o postupech upravených tímto nařízením nevyžadují provedení prostřednictvím vnitrostátních opatření a jsou přímo použitelná.

Za nejvhodnější nástroj je považováno nařízení. Umožňuje stanovit požadavky, které se vztahují přímo na vnitrostátní orgány a příslušné zúčastněné strany. To pomůže zajistit včasné a harmonizované provádění požadavků, což povede k větší právní jistotě.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí 35 a směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí 36 bylo předmětem zpráv o provádění v roce 2025.

Byla provedena kontrola účelnosti pro směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích 37 , která zdůraznila potřebu integrovaného přístupu, jenž zefektivňuje postupy posuzování. Při kontrole účelnosti 38 rámcové směrnice o vodě bylo navíc doporučeno zefektivnit postupy posuzování vlivů na životní prostředí s cílem zvýšit účinnost, zajistit soudržnost a snížit náklady.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V roce 2025 se konaly dialogy o provádění týkající se posuzování vlivů na životní prostředí 39 a povolování a povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury 40 . Ty sdružily různé zúčastněné strany, a to z řad podniků a průmyslu, občanské společnosti, veřejných orgánů a soudců. Mezi hlavní výsledky těchto dialogů patří zjištění, že je třeba vyvážit různé zájmy, včetně potřeby pokročit v plnění cílů dekarbonizace, zajistit energetickou bezpečnost a vysokou úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Účastníci zdůrazňují zejména potřebu digitalizace posuzování vlivů na životní prostředí a povolovacích postupů; dále zjednodušit povolovací postupy snížením regulační zátěže, zlepšením kvality údajů a sdílením údajů o posuzování vlivů na životní prostředí s cílem urychlit postupy a ušetřit náklady. V široké míře je požadováno vyjasnění některých aspektů postupů posuzování vlivů na životní prostředí, schválení a povolení prostřednictvím pokynů, aby se dále podpořilo budování kapacit členských států, a to pokud možno i prostřednictvím financování, a usnadnění šíření osvědčených postupů mezi orgány členských států a zúčastněnými stranami.

Nedávno Komise na internetových stránkách portálu „Podělte se o svůj názor“ zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů k balíčku zjednodušujících opatření v oblasti životního prostředí: Zjednodušení administrativní zátěže v právních předpisech v oblasti životního prostředí 41 – se lhůtou pro poskytnutí zpětné vazby do 10. září 2025. Na základě této výzvy bylo obdrženo 56 příspěvků, které poskytly konkrétní podněty pro povolovací postupy se zaměřením na posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, směrnice o stanovištích 42 a směrnice o ptácích 43 a rámcové směrnice o vodě 44 . Šest příspěvků bylo poskytnuto od ekologických organizací nebo nevládních organizací 45 , třicet od podnikatelských sdružení 46 , třináct od podniků 47 , tři od orgánů veřejné správy 48 a dva od jiného typu subjektů 49 .

Většina těchto zúčastněných stran uvádí problémy související s účinností, dobou trvání a digitalizací posuzování vlivů na životní prostředí. Zmiňují potřebu jednotného kontaktního místa pro všechny povolovací postupy, včetně jediné žádosti o jednotné povolení, a společného zpracování povolování a digitalizace prostřednictvím elektronických systémů povolení. Řada zúčastněných stran vyjadřuje potřebu stanovit maximální dobu trvání povolovacího postupu a následných právních kroků (celkem nejvýše 2 až 3 roky) a stanovit jasnější lhůty pro reakce orgánů veřejné správy, např. pro prověření, a zaručit dostatečný čas a kvalitu v počáteční fázi plánování a posuzování vlivů na životní prostředí.

Mnohé z těchto zúčastněných stran vyjadřují obavy týkající se zapojení veřejnosti, soudních sporů, právní jistoty, nedostatečné koordinace mezi orgány a jejich nedostatečných znalostí a zdrojů. Zdůrazňují, že je důležité zamezit šikanózním sporům a neodůvodněným průtahům. Několik příspěvků vyzývá k řešení nedostatečných zdrojů a znalostí příslušných orgánů v oblasti komplexního posuzování právních předpisů v oblasti životního prostředí, jakož i špatné koordinace mezi orgány a nedostatečných finančních zdrojů. Jako problematický je uváděn přístup ke spravedlnosti a objevují se návrhy omezit opravné prostředky na jedinou počáteční fázi rozhodování, nejlépe během územního řízení, a že prvním krokem přezkumu by měla být odůvodněná žádost (nikoli odvolání) příslušnému správnímu orgánu. Je zapotřebí jasnějších pokynů ohledně rozsahu a úrovně podrobností požadovaných pro posouzení dopadů na biologickou rozmanitost a zamezit zdvojování strategických posouzení vlivů na životní prostředí, posouzení vlivů na životní prostředí a dalších posouzení.

•Shromáždění a využití odborných poznatků

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

K tomuto návrhu není přiloženo formální posouzení dopadů, a to vzhledem k naléhavé potřebě jednat, jak je stanoveno v této důvodové zprávě. Analýza a podpůrné důkazy jsou však uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise [odkaz zatím není k dispozici], který zahrnuje „kontrolu souladu s cíli v oblasti klimatu“.

Tento návrh vychází ze studie o provádění směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, kterou zadala Evropská komise a která byla zveřejněna v únoru 2025 50 . Jak bylo vysvětleno výše, návrh rovněž vychází z dialogů o provádění v roce 2025, které se týkaly posuzování vlivů na životní prostředí a povolování a povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury, které vedli komisařka Jessika Roswallová a komisař Dan Jørgensen, a výzvy k předložení faktických podkladů týkajících se balíčku zjednodušujících opatření v oblasti životního prostředí: Zjednodušení administrativní zátěže v právních předpisech v oblasti životního prostředí 51 .

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nepoužije se.

•Základní práva

Návrh respektuje základní práva a zásady zakotvené v Listině základních práv EU. Návrh stanoví opatření k dosažení efektivnějšího posuzování vlivů na životní prostředí. Tím se zajistí vyšší úroveň ochrany životního prostředí. Návrh usiluje o začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik EU a o zlepšení kvality životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje stanovenou v článku 37 Listiny základních práv Evropské Unie. Rovněž konkrétně vyjadřuje povinnost chránit právo na život, jak je stanoveno v článku 2 Listiny.

Návrh přispívá k právu na účinnou soudní ochranu, jak je stanoveno v článku 47 Listiny, s podrobnými ustanoveními o přístupu ke spravedlnosti.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky a dopad na lidské a administrativní zdroje jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který je připojen k tomuto návrhu. Na základě předběžného posouzení vyplývají důsledky pro rozpočet EU ze stávajícího čl. 9 odst. 1 návrhu Komise. Podle uvedeného článku a na žádost dotčených členských států plní Komise úlohu zprostředkovatele, který podporuje spolupráci mezi dotčenými příslušnými vnitrostátními orgány a usnadňuje dohodu o společném postupu v případě posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států.

Praktické zkušenosti s uplatňováním postupu posuzování vlivů na životní prostředí na rozsáhlé záměry přesahující hranice byly získány prostřednictvím řady projektů, zejména v oblasti energetiky a dopravy, např. prostřednictvím plynovodu Nabucco, pevného spojení přes průliv Fehmarnbelt, plynovodu South Stream a Brennerského úpatního železničního tunelu. Z pohledu strategického posuzování vlivů na životní prostředí je konzervativním odhadem existence přibližně 54 plánů nebo programů s přeshraničními účinky ročně 52 .

V EU se Evropská komise neúčastní posuzování vlivů na životní prostředí a povolovacích postupů; tuto odpovědnost nesou výhradně orgány členských států EU. Znění čl. 7 odst. 1 návrhu Komise otevírá prostor pro intervenci Evropské komise jako prostředníka ve správních řízeních mezi členskými státy v případě velmi složitých projektů náročných na zdroje.

Vzhledem k tomu, že aktivace čl. 7 odst. 1 závisí výhradně na aktivaci tohoto mechanismu usnadnění ze strany členských států, je obtížné odhadnout konkrétní rozpočtové, lidské a administrativní zdroje. Konzervativní předpoklad v první fázi se rovná dvěma úředníkům s plným pracovním úvazkem, což je dáno tím, že i když je postup ve stejnou dobu zahájen pouze pro jeden projekt, úloha Komise zahrnuje hluboké technické, ekonomické a/nebo právní znalosti a provádění činností v prostředí vnitrostátních správních postupů a povolovacích postupů a v příslušné oblasti odvětvové regulace. Tato nová úloha Komise by zahrnovala také organizaci zasedání, která by případně pořádala Evropská komise.

Odhaduje se, že administrativní dopad a náklady pro členské státy budou mírné a dočasné. V krátkodobém horizontu budou členské státy čelit určitým nákladům při zavádění jednotných kontaktních míst a požadavku na zřízení jednotného portálu pro životní prostředí, který má usnadnit přístup k posuzování vlivů na životní prostředí a souvisejícím informacím, a to i pokud jde o procesní fázi záměrů, přestože některé členské státy již takové portály mají. V každém případě tyto investice v průběhu času sníží administrativní náklady a pracovní zátěž. Kromě toho se očekává, že celkové zjednodušení postupů přinese členským státům značné úspory nákladů. Počáteční a dočasné náklady budou rovněž vyváženy snížením nákladů pro oznamovatele záměrů a celé hospodářství a dalšími hospodářskými, environmentálními a sociálními přínosy a větší odolností vůči vnějším vlivům.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude aktivně sledovat provádění navrhovaného nařízení a zajistí, aby navrhované nařízení dosáhlo svých cílů. Sledování se zaměří zejména na zajištění toho, aby opatření navrhovaná v rámci tohoto nařízení dosáhla svého účelu, zejména pokud jde o urychlení vnitrostátních postupů posuzování dopadů prostřednictvím digitalizace, dodržování časových rámců, zefektivnění spolupráce mezi příslušnými orgány, a to při současném sledování vnitrostátních potřeb v oblasti odborné přípravy a zdrojů. Rovněž bude brát v úvahu dopad na podniky, zejména na malé a střední podniky.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1: Oblast působnosti

Toto ustanovení stanoví posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování plánů, programů a záměrů spadajících do oblasti působnosti návrhu.

Článek 2: Definice

Toto ustanovení obsahuje definice pojmů použitých v návrhu, jako je stanovení oblasti působnosti nebo prověřování, které již nejsou definovány ve směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnici o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost procesů.

Oddíl 1: Společná ustanovení o zefektivnění posuzování vlivů na životní prostředí

Článek 3: Jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí

Toto ustanovení upravuje zřízení jednotných kontaktních míst pro oblast životního prostředí.

Předchozí a probíhající iniciativy usilovaly o to, aby členské státy měly povinnost zřídit „jednotné kontaktní místo“, a některé členské státy již možná tato jednotná kontaktní místa z vlastní iniciativy zřídily, a to pro oznamovatele s cílem usnadnit a koordinovat povolovací postupy jako celek. Pokud již tyto iniciativy nestanoví zřízení takového jednotného kontaktního místa pro celý povolovací postup, podle návrhu bude zavedeno jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí pro všechna posouzení vlivu záměru na životní prostředí.

Článek 4: Zjednodušení postupů posuzování vlivů na životní prostředí

Cílem tohoto ustanovení je zefektivnit různé postupy posuzování vlivů na životní prostředí, které mohou být vyžadovány právními předpisy EU pro tentýž plán, program nebo záměr.

Toto ustanovení zajišťuje, že v případě plánů, programů nebo záměrů, u kterých existuje povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí nebo prověření vyplývající současně ze směrnice 2001/42/ES, směrnice 2011/92/EU, směrnice Rady 92/43/EHS, směrnice 2009/147/ES a směrnice 2000/60/ES. Členské státy uplatňují koordinované nebo společné postupy, které splňují všechny požadavky těchto legislativních aktů Unie.

Tím se reaguje na obavy zúčastněných stran, že se délka povolovacích postupů v jednotlivých členských státech značně různí, jelikož některé členské státy postupy posuzování vlivů na životní prostředí v maximální možné míře kombinují, zatímco jiné členské státy požadují, aby byl nejprve jeden postup posuzování dokončen, než začne být prováděn další.

Článek 5: Změny záměrů

Toto ustanovení objasňuje, v jakých případech změny záměrů vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Článek 6: Podstatná prekluze

Toto ustanovení stanoví možnost členských států zavést v soudním řízení možnost podstatné prekluze. Lze zamezit tomu, aby argumenty byly vzneseny před soudem, pokud nebyly předloženy během správní fáze, přičemž tím není dotčeno právo na přístup ke spravedlnosti.

Článek 7: Doba trvání prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí

Cílem tohoto ustanovení je určit maximální časové rámce pro posuzování vlivů podle směrnice o posouzení vlivů na životní prostředí a směrnice o strategickém posouzení vlivů na životní prostředí, a reagovat tak na všeobecný požadavek, jímž je urychlit posuzování vlivů na životní prostředí.

Článek 8: Chráněné druhy

Toto ustanovení uvádí, že příležitostné poškození chráněných ptačích a jiných druhů během projektových činností se nepovažuje za úmyslné ve smyslu směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS, pokud jsou použita vhodná a přiměřená zmírňující opatření a jsou zohledněny nejlepší technologie, a požaduje, aby členské státy sledovaly účinnost a přizpůsobily opatření tak, aby se zabránilo významným dopadům na populace druhů.

Článek 9: Posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států

Ustanovení ukládá povinnost účinné spolupráce mezi vnitrostátními orgány při posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států v případě plánů, které vyžadují rozhodnutí více států, přičemž Komise je k dispozici jako prostředník pro společné postupy.

Článek 10: Dostupnost informací online a digitalizace posuzování vlivů na životní prostředí

Cílem tohoto ustanovení je plně digitalizovat postupy posuzování dopadů a související správu dat. V mezidobí by měli mít oznamovatelé záměru možnost podávat své žádosti digitálně.

Článek 11: Správní náklady na posuzování vlivů na životní prostředí

Toto ustanovení vybízí členské státy k tomu, aby nesly administrativní náklady (poplatky) související s posuzováním vlivů na životní prostředí pro daný záměr, a snížily tak náklady oznamovatelů záměrů v rámci všech zahrnutých prioritních projektů.

Článek 12: Zdroje a odborná příprava

Toto ustanovení vyžaduje, aby členské státy zajistily, že jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí a příslušné orgány zapojené do prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí budou mít dostatek zaměstnanců a zdrojů, včetně příležitostí ke zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, aby mohly účinně plnit své povinnosti podle tohoto nařízení a souvisejících směrnic. Cílem tohoto ustanovení je posílit administrativní a technické kapacity v členských státech za účelem umožnění rychlého a kvalitního posuzování vlivů na životní prostředí.

Článek 13: Použitelnost úmluv Evropské hospodářské komise OSN

Cílem tohoto ustanovení je připomenout práva veřejnosti na přístup k informacím o životním prostředí, účast na rozhodování a přístup ke spravedlnosti v souladu s Aarhuskou úmluvou 53 a úmluvou z Espoo 54 .

Článek 14: Sada nástrojů pro strategická odvětví nebo kategorie

Toto ustanovení se týká sady nástrojů vztahujících se na strategická odvětví nebo kategorie, které jsou uvedeny v příloze.

Článek 15: Oznámení vnitrostátních prováděcích pravidel a opatření

Článek 16: Vstup v platnost a použitelnost

2025/0391 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 55 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 56 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Politické směry pro Evropskou komisi na období 2024–2029 57 stanoví plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Unie. Mezi hlavní priority patří usnadnění podnikání a prohloubení jednotného trhu.

(2)Unie se zavázala k urychlené dekarbonizaci svého hospodářství, aby do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality, tj. nulových čistých emisí nebo emisí po odečtení pohlcení. Tento cíl je ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu a je v souladu se závazkem Unie k celosvětovým opatřením v oblasti klimatu v rámci Pařížské dohody.

(3)Ze zjištění Draghiho zprávy z roku 2024 58 současně vyplývá, že zdlouhavé a nejisté povolovací postupy jsou překážkou pro zavádění kritických projektů, jako jsou nové dodávky energie a elektrizační soustavy. Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu 59 uvádí, že se mají urychlit postupy udělování povolení, zejména pro zavádění sítí, skladování energie a projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, projekty související s přístupem průmyslu k energii a s dekarbonizací průmyslu, jakož i pro výrobu čistých technologií. Rychlejší povolovací řízení jsou nutná mimo jiné pro projekty datových center, superpočítačových zařízení EuroHPC, továren na umělou inteligenci, gigatováren na umělou inteligenci a polovodičových projektů. To je potřeba i u projektů podporujících digitální transformaci, projektů souvisejících s dekarbonizací námořních a vnitrozemských přístavů, letišť a železnic transevropské dopravní sítě. Rychlejší povolování je rovněž nutné v případě projektů, které mají zásadní význam pro zajištění potravinové bezpečnosti v Unii.

(4)Domácnosti, které nemají vzhledem k tržním podmínkám a zejména selháním trhu přístup k bydlení za přijatelných podmínek, by měly mít k dispozici cenově dostupné bydlení. Za tímto účelem by měla být cenová dostupnost bydlení měřena na základě spolehlivých ukazatelů, jako je například míra příliš vysokých nákladů na bydlení, poměr nájmu k příjmům, poměr příjmu ke splátce hypotéky, poměr ceny k příjmům nebo ročními příjmy ke koupi bydlení. Náklady na energii musí být považovány za součást celkových nákladů na bydlení, alespoň u budov s vysokou energetickou náročností.

(5)Měly by být urychleny a zefektivněny postupy související s posuzováním vlivů na životní prostředí u plánů, programů a záměrů ve všech odvětvích hospodářství, a to vytvořením společného rámce pro urychlení posuzování vlivů na životní prostředí, aby se podpořilo zavádění klíčových technologií v EU, snížila závislost a posílila konkurenceschopnost. Toto nařízení stanoví takový rámec, přičemž zachovává stejnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

(6)Některá odvětví však mohou vyžadovat ještě rychlejší posuzování vlivů na životní prostředí. Proto by měl být v zájmu zajištění soudržnosti právního rámce posuzování vlivů na životní prostředí a zároveň s ohledem na dodatečné potřeby urychlení v některých strategických odvětvích vytvořena zvláštní sada nástrojů, která se použije tam, kde je to vhodné, se zvláštním zaměřením na dekarbonizaci, účinné využívání zdrojů a odolnost. To by se mělo vztahovat na případy, kdy stávající odvětvové právní předpisy Unie, například o kritických surovinách 60 , průmyslu s nulovými čistými emisemi 61 , polovodičích 62 , jakož i o námořních a vnitrozemských přístavech, letištích a železnicích, které jsou součástí transevropské dopravní sítě 63 , a budoucí odvětvové právní předpisy Unie vymezují strategická odvětví nebo kategorie projektů pro účely rychlejšího povolování.

(7)Posuzování vlivů na životní prostředí vyžadované právem Unie je nedílnou součástí postupů povolování a plánování v případě projektů a je nezbytnou zárukou pro zajištění, že je předcházeno významným vlivům na životní prostředí nebo jsou tyto vlivy minimalizovány, jakož i pro zajištění transparentnosti a účinné účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se plánů, programů a záměrů, které budou mít pravděpodobně významný vliv na životní prostředí.

(8)V souladu se zásadou předběžné opatrnosti zakotvenou ve Smlouvě zajišťuje posuzování vlivů na životní prostředí systematicky vysokou úroveň ochrany životního prostředí a přispívá k začlenění environmentálních hledisek do přípravy plánů, programů a záměrů s cílem snížit jejich vlivy na životní prostředí a učinit je udržitelnějšími, a tím přispět k udržitelnému rozvoji.

(9)Povolovací postup zahrnuje všechna příslušná povolení a souhlasy k výstavbě, rozšíření, přestavbě nebo provozu projektu, včetně příslušných posouzení vlivů na životní prostředí, která se vztahují na každý konkrétní projekt, zejména pokud jde o vodu, půdu, ovzduší, ekosystémy, stanoviště a biologickou rozmanitost. Posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje všechny příslušné postupy posuzování, které vyžaduje právo Unie v oblasti životního prostředí, a poskytuje rozhodovacím orgánům a veřejnosti potřebné informace o vlivech daného plánu, programu nebo projektu na životní prostředí, které příslušný orgán vydal nebo má povolit.

(10)K zajištění toho, že posuzování vlivů na životní prostředí bude jako součást celkového povolovacího postupu rychlejší, účinnější a nákladově efektivnější, by měla být zavedena opatření, která mohou urychlit a zefektivnit tato posuzování při zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 192 odst. 1 Smlouvy.

(11)V zájmu zlepšení účinnosti posuzování, snížení administrativní náročnosti a zvýšení ekonomické účinnosti by měly členské státy v případech, kdy povinnost provádět posuzování vlivů na životní prostředí vyplývá současně z tohoto nařízení a směrnice 2000/60/ES 64 , směrnice 2001/42/ES 65 , směrnice 2009/147/ES 66 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU 67 , jakož i ze směrnice Rady 92/43/EHS 68 , zajistit, aby byly stanoveny koordinované a/nebo společné postupy splňující požadavky těchto směrnic. V případě stanovení koordinovaných nebo společných postupů by členské státy měly určit orgán odpovědný za vykonávání souvisejících povinností. S ohledem na institucionální struktury a jejich specifické organizační charakteristiky by členské státy měly mít možnost, pokud to považují za nezbytné, určit více než jeden orgán.

(12)Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 69 , v případě nového zařízení nebo podstatné změny, na kterou se vztahuje článek 4 směrnice 2011/92/EU, by měly být veškeré příslušné informace získané nebo závěry přijaté podle směrnice 2011/92/ES přezkoumány a použity pro účely udělení povolení podle směrnice 2010/75/EU.

(13)Toto nařízení by nemělo měnit kritéria nebo podmínky, za nichž se vyžaduje prověření nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle jiných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, jako jsou směrnice 2000/60/ES, 2001/42/ES, 2009/147/ES a 2011/92/EU a směrnice 92/43/EHS. Mělo by spíše poskytnout nezbytný právní rámec pro kombinování a urychlení postupů stanovených v těchto směrnicích.

(14)Projekty datových center, výstavby superpočítačových zařízení EuroHPC, továren na umělou inteligenci a gigatováren podle nařízení (EU) 2024/1732 70 a nařízení (EU) 2025/xxxx, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1173, kterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku, spadají projekty v oblasti polovodičů, projekty rozvoje dostupného bydlení a projekty dobíjecích míst pro elektrická vozidla do oblasti působnosti přílohy II směrnice 2011/92/EU. Projekty spadající do oblasti působnosti uvedené přílohy nepodléhají povinnému posouzení vlivů na životní prostředí. Je naopak na členských státech, aby určily, zda tyto projekty musí podléhat posouzení vlivů na životní prostředí z důvodu jejich pravděpodobných významných vlivů na životní prostředí, a to buď případ od případu, nebo stanovením prahových hodnot či jiných kritérií.

(15)Členské státy by měly zřídit jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí pro posuzování vlivů na životní prostředí. Členské státy by měly samy s ohledem na svou vnitřní organizaci rozhodnout, zda zřídí nebo určí svá kontaktní místa na místní, regionální nebo celostátní úrovni nebo na jakékoli jiné odpovídající správní úrovni. Kromě toho by příslušné orgány měly upřesnit a zpřístupnit jednotnému kontaktnímu místu pro oblast životního prostředí požadavky a rozsah informací, které je třeba od oznamovatele požadovat. Jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí by mělo jakožto koordinátor usnadňovat poskytování informací příslušným orgánům.

(16)S cílem umožnit podnikům a oznamovatelům, a to i v případě přeshraničních projektů, přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné další administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 71 , kterým byla zřízena jednotná digitální brána, obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb významných pro fungování vnitřního trhu. Jednotná kontaktní místa zřízená nebo určená podle uvedeného nařízení jsou uvedena v seznamu asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů v příloze III uvedeného nařízení. Pro účely tohoto nařízení by členské státy měly mít možnost určit jednotná kontaktní místa, která se shodují s jednotným kontaktním místem určeným podle nařízení (EU) 2018/1724.

(17)V zájmu zvýšení rychlosti, účinnosti a nákladové efektivity postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných právem Unie a snížení administrativní zátěže by se posuzování vlivů na životní prostředí mělo v co největší míře spojovat, přičemž by se měly zohlednit specifické organizační podmínky členských států. Skutečnost, že jsou posouzení spojována, nemá vliv na jejich obsah nebo kvalitu. Spojená posouzení se provádějí tak, aby to nevedlo k prodloužení lhůt stanovených v tomto nařízení.

(18)Koordinování nebo spojení postupů posuzování vlivů na životní prostředí u určitého plánu, programu nebo záměru má za cíl zabránit překrývání a nadbytečnosti, a to při současném plném využití synergií, a minimalizovat dobu potřebnou pro udělení povolení. Pokud se takové koordinované nebo společné postupy provádějí zejména podle směrnic 2001/42/ES a 2011/92/EU, měly by členské státy zajistit, aby se kombinovaly procesní kroky posuzování vlivů na životní prostředí, včetně stanovení rozsahu, vypracování zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, provedení konzultací a vydání odůvodněného závěru o vlivech na životní prostředí.

(19)Příslušné orgány a jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí by měly spolupracovat a koordinovat postupy prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí na vnitrostátní úrovni a případně na úrovni Unie. Cílem této spolupráce a koordinace by mělo být zajištění společných priorit a porozumění vztahu mezi plány, programy a záměry a jejich dopadem na životní prostředí; výměna informací pro strategické a operační účely, v mezích stanovených použitelným právem Unie a vnitrostátním právem; zlepšení konzultací mezi příslušnými orgány; výměna osvědčených postupů a rovněž další rozvoj digitálních nástrojů na podporu účinnějšího posuzování životního prostředí, a to i v přeshraničním kontextu. Mechanismy spolupráce a koordinace mohou mít podobu specializovaných koordinačních orgánů, memorand o porozumění mezi příslušnými orgány, společných vzdělávacích aktivit nebo jiné vhodné spolupráce a koordinace určené členskými státy.

(20)S ohledem na zefektivnění rozhodovacího procesu při současném zajištění účinných a včasných konzultací s dotčenou veřejností a s orgány, kterých se plán, program a záměr mohou týkat z důvodu jejich zvláštní působnosti v oblasti životního prostředí nebo místních a regionálních pravomocí, by tyto konzultace měly probíhat souběžně. Členské státy by měly zajistit, aby konzultace probíhaly co nejefektivnějším způsobem. Členské státy by neměly výslovně a obecně vyžadovat, aby orgány, kterých se záměr může týkat z důvodu jejich zvláštní působnosti v oblasti životního prostředí nebo místních a regionálních pravomocí, byly konzultovány dříve než dotčená veřejnost. Členské státy zároveň zajistí, aby byla dotčená veřejnost konzultována ohledně všech podstatných prvků plánu, programu nebo záměru, které by měly významný dopad na životní prostředí nebo lidské zdraví.

(21)S cílem zabránit překrývání a nadbytečnosti, a to při současném plném využití synergií, minimalizování doby potřebné pro udělení povolení a maximalizování účinnosti shromažďování údajů, je vhodné, aby příslušné orgány členských států v přiměřené lhůtě a dostatečně brzy v procesu poskytly oznamovateli veškeré dostupné výsledky jiných relevantních posouzení vlivů na životní prostředí podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů pro účely vypracování zprávy o vlivech na životní prostředí pro daný záměr, zejména pokud jde o posouzení přiměřených alternativ, jsou-li k dispozici.

(22)Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie sice ze znění směrnice 2011/92/EU vyplývá, že má širokou působnost a široký účel 72 , ale Soudní dvůr rovněž upřesnil, že tato směrnice musí být vykládána v tom smyslu, že nevyžaduje, aby postupu posuzování vlivů na životní prostředí upravenému touto směrnicí podléhaly veškeré záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, ale pouze ty záměry, které jsou uvedeny v přílohách I a II směrnice 73 . Soudní dvůr zejména rozhodl, že některá rozšíření projektů spadajících do příloh I a II uvedené směrnice sama o sobě nespadají do kategorií projektů, na které se tato ustanovení vztahují 74 .

(23)Je důležité, aby se právní problémy řešily bez zbytečných průtahů a zároveň byl zachován přístup ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí. Zdlouhavé postupy způsobují vyšší náklady na soudní řízení, čímž zvyšují finanční zátěž stran právního sporu. Mohou rovněž způsobit prodlevy v projektech a dalších hospodářských činnostech, u kterých se nakonec prokáže, že jsou zákonné. Včasné postupy jsou tedy v zájmu všech subjektů ve společnosti, včetně hospodářských subjektů i žadatelů zastupujících zájmy životního prostředí ve správních a soudních řízeních.

(24)V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí, právní jistoty a správní účinnosti by členské státy měly mít ve svých vnitrostátních systémech možnost požadovat, aby všechny relevantní argumenty byly předloženy během správní fáze řízení vedoucího k povolení záměru před případným soudním přezkumem, což by příslušným orgánům umožnilo, aby se jimi zabývaly při rozhodování, s cílem zamezit zbytečným průtahům v povolovacím postupu, aniž by bylo dotčeno právo na přístup k právní ochraně.

(25)V návaznosti na ministerské prohlášení o elektronické veřejné správě z roku 2017 (Tallinské prohlášení) a prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu z roku 2023 a v souladu se sdělením Komise o provádění a zjednodušení „Evropa jednodušší a rychlejší“ z roku 2025 75 bude Komise ve spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a příslušnými agenturami Unie dále prosazovat zásadu „digitalizace jako standard“ prostřednictvím používání evropských peněženek digitální identity a evropských podnikatelských peněženek a zásadu „pouze jednou“ s cílem snížit zátěž spojenou s podáváním zpráv a náklady na dodržování předpisů. Digitální veřejné služby s přeshraniční výměnou dat se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 76 , přičemž přeshraniční výměnu dat usnadňuje Evropský rámec interoperability (EIF). Orgány, které spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení, jsou povinny postupně zavést plně digitalizovaný postup pro posuzování vlivů na životní prostředí, včetně podávání žádostí a dostupnosti informací online.

(26)S cílem snížit náklady oznamovatelů na plnění jejich povinností v oblasti životního prostředí by měly být členské státy vybízeny k tomu, aby nesly administrativní náklady (poplatky) související s posouzením vlivu daného záměru na životní prostředí, zejména v případě menších oznamovatelů. Náklady na vypracovávání zpráv o posouzení vlivů na životní prostředí by měl i nadále nést oznamovatel záměru. Tato možnost, která je poskytnuta členským státům, má usnadnit praktické uplatňování právních předpisů Unie menšími oznamovateli a posílit konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářství Unie.

(27)Takovíto menší oznamovatelé mohou spadat do různých kategorií, například malé podniky se střední kapitalizací, jak jsou definovány v doporučení Komise (EU) 2025/1099 77 , nebo malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 361/2003/ES 78 .

(28)Pro zajištění, že jsou úkoly přidělené orgánům podle tohoto nařízení vykonávány v dostatečně vysoké kvalitě, členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí a všechny příslušné orgány odpovědné za jakýkoli krok v rámci postupů prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí, včetně všech procesních kroků, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje.

(29)I když má zefektivnění a zjednodušení postupů zásadní význam, je stejně tak důležité i to, že jsou dodržovány environmentální normy, včetně těch, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně povinností podle Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo, a jejího Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaného dne 21. května 2003 v Kyjevě.

(30)S cílem poskytnout oznamovatelům záměrů a investorům jistotu a jasnost potřebné pro zlepšení rozvoje záměrů by členské státy měly zajistit, aby postup posuzování vlivů na životní prostředí v souvislosti s těmito záměry nepřekročil předem stanovené lhůty. V zájmu urychlení rozvoje záměrů by měly být zavedeny jasně vymezené lhůty pro rozhodnutí, která mají přijmout příslušné orgány, v rámci celého postupu posuzování vlivů na životní prostředí na základě úplné žádosti. Do těchto lhůt by se neměla započítávat doba potřebná k realizaci vlastního záměru, s výjimkou případů, kdy se časově shoduje s jinými administrativními kroky v rámci postupu posuzování vlivů na životní prostředí. Ve výjimečných případech souvisejících s povahou, složitostí, umístěním nebo rozsahem navrhovaného záměru by členské státy měly mít možnost lhůty prodloužit. Tyto výjimečné případy by mohly zahrnovat nepředvídané okolnosti, které vyžadují doplnění nebo dokončení posouzení vlivů na životní prostředí v souvislosti se záměrem.

(31)První krok posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, který spočívá ve vypracování zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, často provádí především oznamovatel záměru. Tento krok by proto neměl být zahrnován do lhůt stanovených v tomto nařízení.

(32)Po ukončení konzultací s dotčenou veřejností, místními a regionálními orgány a dalšími orgány, kterých se to bude pravděpodobně týkat z důvodu jejich zvláštní působnosti v oblasti životního prostředí, jakož i s ostatními členskými státy, by měly příslušné orgány v případě potřeby potvrdit úplnost informací poskytnutých oznamovatelem záměru.   Před vydáním takového potvrzení by měly mít příslušné orgány možnost požádat o poskytnutí doplňujících informací, které jim umožní přijmout informované rozhodnutí o vlivech záměru na životní prostředí. Pokud nedojde k mimořádným okolnostem, nebude po potvrzení po oznamovateli požadováno, aby předložil nové informace.

(33)V zájmu zjednodušení a harmonizace výměn mezi příslušnými orgány a oznamovateli by tyto výměny měly být umožněny prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek zřízených podle [Úřad pro publikace: doplňte prosím návrh nařízení o zřízení evropských podnikatelských peněženek], neboť poskytují bezpečnou, standardizovanou a interoperabilní platformu pro interakci oznamovatelů s příslušnými orgány, která umožňuje účinnější a efektivnější předkládání požadovaných informací a zároveň zajišťuje vysokou úroveň ochrany údajů, kybernetické bezpečnosti a integrity informací.

(34)Výstavba, provoz a vyřazování záměrů z provozu může vést k náhodnému zabití nebo vyrušování druhů ptáků chráněných podle směrnice 2009/147/ES a dalších druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS. Rozsah zabití nebo vyrušování se může lišit v závislosti na typu záměru a jeho provedení, ekologickém významu oblasti pro daný druh a jeho výskytu v dané oblasti. Do takových záměrů by však měla být zahrnuta vhodná zmírňující opatření a použití nejlepších dostupných technologií, aby se těmto nepříznivým účinkům zabránilo nebo aby klesly na bezvýznamnou úroveň.

(35)Zmírňující opatření by měla být vhodná a přiměřená a měla by na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů zajišťovat, aby případné zbytkové účinky neměly nepříznivý vliv na populace dotčených druhů. Úroveň úsilí o zmírnění proto musí odpovídat míře rizika a zranitelnosti druhů, aniž by byla překročena úroveň potřebná k dosažení tohoto cíle. I když by měly být náklady na zmírnění považovány za součást posouzení přiměřenosti, hospodářské faktory by samy o sobě neměly ospravedlňovat opomenutí nezbytných opatření a neměly by ani být důvodem k odmítnutí účinného zmírnění.

(36)Při zjišťování, zda se na záměry může vztahovat ustanovení o posuzování převažujícího veřejného zájmu podle tohoto nařízení, by měla být věnována zvláštní pozornost jejich strategické povaze, tomu, zda přispívají k cílům dekarbonizace, účinnému využívání zdrojů a odolnosti, a rovněž tomu, do jaké míry je pravděpodobné, že mají (nebo nemají) významný vliv na životní prostředí. V připravovaném aktu o oběhovém hospodářství by měly být jako strategické stanoveny také projekty, které se týkají předcházení vzniku, tříděného sběru, opětovného použití, přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů, a to vzhledem k jejich významnému přínosu pro oběhové hospodářství. V připravovaném aktu o akcelerátoru průmyslu by měly být jako strategické stanoveny rovněž projekty související s dekarbonizací energeticky náročných průmyslových odvětví a projekty umístěné v oblastech, kde dochází k akceleraci průmyslu, a to vzhledem k jejich významu z hlediska odolnosti a dekarbonizace.

(37)Předvídatelné, jednodušší a rychlejší procesy posuzování vlivů na životní prostředí, které jsou součástí celkových vnitrostátních povolovacích postupů, jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti investic potřebných pro účinný rozvoj projektů, což může být za současných okolností v některých odvětvích hospodářství obzvláště důležité. Odvětvové právní předpisy Unie tudíž mohou v souladu s tímto nařízením v rámci sady nástrojů rovněž stanovit, že plány, programy a záměry v určitých odvětvích nebo kategoriích by měly být na vnitrostátní úrovni považovány za naléhavé, a měly by mít proto přednostní postavení, pokud vnitrostátní právo stanoví takové zrychlené postupy ve všech soudních řízeních a řízeních pro řešení sporů, které se jich týkají, a zároveň zajistit dodržování práva na přístup ke spravedlnosti a práva na obhajobu, jestliže vnitrostátní právo takové zrychlené postupy stanoví.

(38)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k určení strategických projektů týkajících se výstavby a renovace cenově dostupných obytných nebo sociálních budov, jakož i nezbytné infrastruktury, která těmto budovám přímo slouží.

(39)Některá ustanovení tohoto nařízení není vhodné použít okamžitě po jeho vstupu v platnost. To se týká ustanovení, která vyžadují, aby členské státy zavedly nové postupy, jako je určení jednotných kontaktních míst pro oblast životního prostředí nebo zřízení centrálních portálů pro zprávy o vlivech na životní prostředí a údaje vyplývající z postupů posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování. Proto je nezbytné, aby se použití těchto ustanovení odložilo na pozdější dobu, než je vstup tohoto nařízení v platnost.

(40)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků jeho opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování plánů, programů a záměrů, které spadají do oblasti působnosti směrnic 2000/60/ES, 2001/42/ES, 2009/147/ES, 2011/92/EU a 92/43/EHS.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené ve směrnicích 2001/42/ES a 2011/92/EU, s výjimkou případů, kdy je pojem definovaný v těchto směrnicích vymezen v tomto nařízení jinak.

2.Použijí se rovněž tyto definice:

a)„odůvodněným závěrem“ se rozumí stanovisko nebo rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se zakončuje posuzování vlivů záměru na životní prostředí;

b)„stanovením rozsahu“ se rozumí postup, který provede příslušný orgán a který určí rozsah a úroveň podrobnosti informací o životním prostředí, jež mají být poskytnuty v podobě zprávy o posouzení vlivů plánu, programu nebo záměru na životní prostředí;

c)„prověřováním“ se rozumí postup, který vykonává příslušný orgán za účelem určení toho, zda plány, programy nebo záměry mají být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí z důvodu jejich pravděpodobných významných vlivů na životní prostředí.

KAPITOLA II

Společná ustanovení o zefektivnění posuzování vlivů na životní prostředí

Článek 3

Jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí

1.Do dne [Úřad pro publikace prosím vložte: 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy zřídí nebo určí jednotná kontaktní místa pro posuzování vlivů na životní prostředí na příslušné správní úrovni. Každé jednotné kontaktní místo je odpovědné za usnadnění a koordinaci všech aspektů posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto nařízení, včetně poskytování informací o tom, kdy se žádost považuje za úplnou v souladu s článkem 7 tohoto nařízení.

2.Pokud je pro celkový povolovací postup vyžadováno jednotné kontaktní místo podle jiných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, je jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí uvedené v odstavci 1 totožné s kontaktním místem zřízeným pro tento celkový povolovací postup.

3.Členské státy poskytnou oznamovatelům nástroje, které jim pomohou určit příslušné zřízené nebo určené kontaktní místo na internetovém portálu zřízeném v souladu s článkem 10.

4.Jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí zřízené nebo určené podle odstavce 1 je pro oznamovatele jediným kontaktním místem pro posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto nařízení. Toto kontaktní místo koordinuje a usnadňuje předkládání všech relevantních dokumentů a informací a uvědomuje předkladatele projektu o výsledku komplexního rozhodnutí.

Článek 4

Zjednodušení postupů posuzování vlivů na životní prostředí

1.V případě plánů, programů nebo záměrů, u nichž povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí nebo prověření vyplývá současně ze dvou nebo více směrnic uvedených v čl. 1 odst. 1, zavedou členské státy koordinovaný nebo společný postup splňující veškeré požadavky těchto směrnic.

V rámci koordinovaného postupu uvedeného v prvním pododstavci zkoordinuje příslušný orgán různá individuální posouzení vlivů konkrétního plánu, programu nebo záměru na životní prostředí vyžadovaná příslušnými směrnicemi.

V rámci společného postupu uvedeného v prvním pododstavci stanoví příslušný orgán jediné posouzení vlivů konkrétního plánu, programu nebo záměru na životní prostředí vyžadované příslušnými směrnicemi.

2.Členské státy zavedou vhodné mechanismy koordinace a spolupráce na strategické a projektové úrovni mezi všemi svými příslušnými orgány, které jsou zapojeny do posuzování vlivů plánů, programů nebo záměrů na životní prostředí nebo na jejich ověřování. Pokud plán, program nebo záměr podléhá koordinovanému postupu posuzování podle směrnice 2001/42/ES i směrnice 2011/92/EU, procesní kroky podle těchto směrnic se spojí.

3.V případě plánů, programů nebo záměrů, u nichž povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí vyplývá současně ze dvou nebo více směrnic uvedených v čl. 1 odst. 1, vydají členské státy jedno jediné stanovisko k rozsahu a úrovni podrobnosti informací, které mají být zahrnuty do zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí.

4.Příslušné orgány konzultují veřejnost dotčenou rozhodováním v oblasti životního prostředí týkajícím se plánu, programu nebo záměru, který podléhá posouzení podle odstavce 1, ve stejné době, kdy konzultují orgány, kterých se plán, program nebo záměr může týkat z důvodu jejich zvláštní působnosti v oblasti životního prostředí nebo místních a regionálních pravomocí, uvedené v čl. 6 odst. 2 směrnice 2001/42/ES a čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/92/EU.

5.Členské státy zajistí, aby výsledky jiných příslušných posouzení vlivů na životní prostředí podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů byly v přiměřených lhůtách zpřístupněny oznamovatelům pro účely vypracování zpráv o vlivech na životní prostředí uvedených v článku 5 směrnice 2011/92/EU, a to při dodržování omezení týkajících se obchodního a průmyslového tajemství, včetně duševního vlastnictví, ochrany údajů a ochrany veřejného zájmu. Při přípravě zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí může oznamovatel záměru použít údaje nebo informace staré až pět let za předpokladu, že údaje zahrnuté do zprávy zohledňují konkrétní cíle ochrany lokalit soustavy Natura 2000, pokud nejsou k dispozici novější údaje a pokud se podstatně nezměnily podmínky životního prostředí, za nichž byly údaje shromážděny, způsobem, který by mohl ovlivnit posouzení vlivů na životní prostředí.

Článek 5

Změny záměrů

1.Změny nebo rozšíření záměrů, jako je změna využití plynovodů nebo průmyslových areálů a prodloužení doby jejich provozu a úpravy k zajištění dekarbonizace, podléhají za účelem stanovení, zda mohou mít významný vliv na životní prostředí, pouze prověření příslušných orgánů. Tyto změny nebo rozšíření podléhají posouzení vlivů na životní prostředí pouze v případě, že zahrnují rozsáhlé práce, které představují rizika, jež jsou z hlediska vlivů na životní prostředí podobná rizikům, která představuje původní záměr, nebo je převyšují.

2.V případě změn nebo rozšíření záměrů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to požádá členský stát, který tím může být významně ovlivněn, zajistí členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, aby se použil článek 7 směrnice 2011/92/EU.

Článek 6

Podstatná prekluze

V souvislosti se soudními řízeními, které se týkají posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu tohoto nařízení, mohou členské státy zamezit tomu, aby argumenty byly vzneseny před soudem, pokud nebyly předloženy během správní fáze, jestliže příslušný orgán včas poskytl nezbytné informace a tyto argumenty byly známy nebo mohly být známy a přezkoumány během správní fáze vedoucí k povolení záměru, přičemž tím není dotčeno právo na přístup ke spravedlnosti.

Článek 7

Doba trvání prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí

1.Pokud záměr spadá do oblasti působnosti směrnice 2011/92/EU, členské státy zajistí, že:

a)u záměrů, které podléhají prověřování, provedou příslušné orgány toto prověření ve lhůtě maximálně 60 dnů ode dne, kdy oznamovatel předložil všechny požadované informace; v případě změn nebo rozšíření záměrů uvedených v článku 5 tohoto nařízení je tato lhůta nejvýše 45 dní;

b)u záměrů, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí, vydá příslušný orgán stanovisko k rozsahu a úrovni podrobnosti informací, které mají být zahrnuty do zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, ve lhůtě nejvýše 30 dnů ode dne, kdy oznamovatel záměru podal žádost o stanovisko;

c)lhůta pro konzultace s dotčenou veřejností ohledně zprávy o vlivech na životní prostředí podle písmene b) je 30 až 90 dnů;

d)do 30 dnů po ukončení příslušných konzultací podle článků 6 a 7 směrnice 2011/92/EU příslušný orgán potvrdí úplnost informací poskytnutých oznamovatelem, které jsou nezbytné pro přijetí informovaného rozhodnutí o vlivech záměru na životní prostředí.  Tyto informace zahrnují nezbytné informace shromážděné podle článků 5, 6 a 7 směrnice 2011/92/EU, včetně případných zvláštních posouzení vyžadovaných podle jiných právních předpisů Unie.

Pokud se příslušný orgán před uplynutím lhůty v délce 30 dnů domnívá, že nemá k dispozici všechny informace nezbytné k přijetí informovaného rozhodnutí, oznamovatel mu je v přiměřeném časovém rámci poskytne. Po potvrzení úplnosti uvedeném v tomto bodě nebude po oznamovateli požadováno, aby předložil nové informace, pokud to není řádně odůvodněno;

e)příslušný orgán vydá odůvodněný závěr o posouzení vlivů záměru na životní prostředí nejpozději do 90 dnů od potvrzení úplnosti podle písmene d).

Lhůty stanovené v tomto odstavci se použijí rovněž v případě společných nebo koordinovaných postupů, kdy se posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU kombinuje s posouzeními podle směrnic 92/43/EHS, 2000/60/ES nebo 2009/147/ES.

Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného záměru, může příslušný orgán prodloužit lhůty stanovené v tomto odstavci o nejvýše 30 dnů. V takovém případě příslušný orgán neprodleně písemně informuje oznamovatele o důvodech, které toto prodloužení odůvodňují, a o datu, kdy se očekává vydání příslušného správního aktu.

2.Pokud plán nebo program spadá do oblasti působnosti směrnice 2001/42/ES, členské státy zajistí, že:

a)příslušné orgány provedou prověření podle čl. 3 odst. 5 uvedené směrnice a zveřejní jeho výsledky do 90 dnů;

b)příslušné orgány stanoví rozsah působnosti podle čl. 5 odst. 3 uvedené směrnice a zveřejní jeho výsledky do 40 dnů;

c)lhůty pro konzultace s dotčenou veřejností ohledně zprávy o vlivech na životní prostředí podle článku 5 uvedené směrnice jsou 30 až 60 dnů;

d)příslušné orgány dokončí a zveřejní zprávu o vlivech na životní prostředí požadovanou podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice do sedmi měsíců ode dne, kdy jim byly poskytnuty nezbytné informace požadované podle uvedené směrnice a kdy byly ukončeny příslušné konzultace podle uvedené směrnice.

Lhůty stanovené v tomto odstavci se použijí rovněž v případě společných nebo koordinovaných postupů, kdy se posuzování vlivů plánu nebo programu na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES kombinuje s posuzováním podle směrnic 92/43/EHS, 2000/60/ES nebo 2009/147/ES.

Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo rozsah navrhovaného plánu nebo programu, může příslušný orgán lhůty podle tohoto odstavce prodloužit o dalších nejvýše 30 dnů. V takovém případě příslušný orgán neprodleně písemně informuje orgán, který plán nebo program vypracovává, o důvodech odůvodňujících prodloužení a o datu, kdy se očekává vydání příslušného správního aktu.

3.V případech, kdy plán, program nebo záměr podléhá společnému nebo koordinovanému postupu posuzování podle směrnice 2001/42/ES i směrnice 2011/92/EU, platí lhůty stanovené v odstavci 1.

4.Pokud jiné právní předpisy Unie stanoví kratší lhůty než lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, použijí se tyto kratší lhůty.

Pokud jiné právní předpisy EU stanoví lhůty pro celkový povolovací postup, které jsou kratší než kombinace lhůt jednotlivých kroků postupu posuzování vlivů na životní prostředí podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku, použije se kratší lhůta pro celkový povolovací postup.

5.Lhůtami stanovenými v tomto článku, s výjimkou lhůt uvedených v odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c), nejsou dotčeny kratší lhůty stanovené členskými státy, povinnosti vyplývající z práva Unie a mezinárodního práva a práva fyzických a právnických osob na přístup ke správním nebo soudním řízením za účelem přezkumu zákonnosti rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti příslušných orgánů.

Článek 8

Chráněné druhy

Pokud při provádění plánů nebo při výstavbě, provozu nebo vyřazování záměrů z provozu dochází k příležitostnému zabití nebo vyrušování ptáků chráněných podle směrnice 2009/147/ES nebo jiných druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS, nepovažuje se takové zabití nebo vyrušování chráněných druhů za úmyslné ve smyslu článku 5 směrnice 2009/147/ES a čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS za předpokladu, že v rámci plánu nebo záměru byla přijata vhodná a přiměřená zmírňující opatření a byly zohledněny nejlepší dostupné technologie, aby se zamezilo takovému zabití a aby se zabránilo vyrušování.

Při posuzování, zda jsou tato zmírňující opatření vhodná a přiměřená k dosažení souladu s článkem 5 směrnice o ptácích a čl. 12 odst. 1 směrnice o stanovištích, vezme příslušný orgán v úvahu, zda zajišťují, že se zabrání významným nepříznivým dopadům na populace dotčených druhů, a to i přes možnou existenci negativních dopadů na jednotlivé exempláře těchto druhů. Členské státy zajistí, aby tato opatření byla uplatňována, aby byla sledována jejich účinnost a aby na základě shromážděných informací byla podle potřeby přijata další opatření, která zajistí, že nedojde k významným nepříznivým dopadům na populace dotčených druhů.

Článek 9

Posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států

1.Pokud plán, program nebo záměr spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení vyžaduje, aby byla rozhodnutí přijímána ve dvou nebo více členských státech, přijmou příslušné vnitrostátní orgány veškerá nezbytná opatření pro účinnou a efektivní vzájemnou spolupráci a komunikaci. Členské státy budou usilovat o stanovení společného postupu a jediného kontaktního místa pro posuzování vlivů plánu, programu nebo záměru na životní prostředí. Na žádost členských států, kterých se plán, program nebo záměr týká, bude Komise působit jako zprostředkovatel, který má podpořit spolupráci mezi dotčenými příslušnými vnitrostátními orgány a usnadnit dohodu o společném postupu.

2.Odstavcem 1 nejsou dotčeny podrobnější postupy, včetně přeshraničních společných postupů, stanovené v jiných právních předpisech Unie týkajících se spolupráce mezi orgány v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států.

Článek 10

Dostupnost informací online a digitalizace posuzování vlivů na životní prostředí

1.Ode dne [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = šest měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] mohou oznamovatelé předkládat veškeré informace týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování v elektronické podobě.

2.Ode dne [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = šest měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] poskytnou členské státy oznamovatelům a veřejnosti online a centralizovaným a snadno přístupným způsobem přístup k následujícím informacím, pokud jde o plány, programy nebo záměry:

a)jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí podle článku 3;

b)průběh postupů posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování, včetně nadcházejících kroků postupu a harmonogramu těchto kroků, jakož i informace o řešení sporů.

3.Ode dne [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = dvanáct měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy zajistí, aby zprávy a údaje vyplývající z posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování, souvisejících rozhodnutí a sledování vlivů na životní prostředí a postupů byly a zůstaly veřejně dostupné v digitální podobě prostřednictvím centrálního internetového portálu způsobem, který je slučitelný s ochranou obchodního tajemství a s požadavky Unie nebo vnitrostátními požadavky na ochranu údajů. Tento portál je založen na digitálním geografickém informačním systému a obsahuje všechny dostupné údaje o pozorování druhů a další údaje o životním prostředí a geologické údaje.

4.Ode dne [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = dvacet čtyři měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy zajistí, aby postupy posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování byly plně digitalizovány a umožňovaly opakované použití údajů a dokumentů, které mají k dispozici orgány veřejné správy na vnitrostátní úrovni, jakož i bezproblémové sdílení těchto údajů mezi členskými státy, oznamovateli a veřejností. Tyto postupy musí být tam, kde je to vhodné, interoperabilní s evropskými peněženkami digitální identity a evropskými podnikatelskými peněženkami. Od tohoto data členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření ke zvýšení účinnosti a efektivity svých postupů posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování, a to i pomocí automatizovaných systémů. Tyto automatizované systémy musí být v souladu s příslušnými politikami Unie, respektovat právní předpisy o ochraně údajů a soukromí a dodržovat zásady transparentnosti a odpovědnosti, včetně lidské kontroly nad rozhodováním.

Článek 11

Správní náklady na posuzování vlivů na životní prostředí

Členské státy budou usilovat o prominutí správních a jiných poplatků spojených s posuzováním vlivů na životní prostředí v případě oznamovatelů, kteří spadají do definice malých podniků se střední kapitalizací podle doporučení (EU) 2025/1099 nebo do definice malých a středních podniků podle doporučení 361/2003/ES.

Článek 12

Zdroje a odborná příprava

Členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo pro oblast životního prostředí a všechny příslušné orgány odpovědné za veškeré kroky v postupech prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí, včetně všech procesních kroků, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje, mimo jiné i případně pro účely prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků, nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a podle směrnic uvedených v článku 1.

Článek 13

Použitelnost úmluv Evropské hospodářské komise OSN

Osoby z řad veřejnosti budou mít právo na přístup k údajům o životním prostředí, na účast veřejnosti na rozhodování a na přístup k právní ochraně, pokud jde o plány, programy nebo záměry uvedené v čl. 1 odst. 1, podle Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo, a jejího Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaného dne 21. května 2003 v Kyjevě.

Článek 14

Sada nástrojů pro strategická odvětví nebo kategorie

Ustanovení uvedená v příloze se použijí v případě, že stávající odvětvové právní předpisy Unie určují strategická odvětví nebo kategorie strategických projektů a mají za cíl urychlit povolování, pokud tyto projekty přispívají k odolnosti a dekarbonizaci nebo účinnému využívání zdrojů.

Komise je zmocněna přijmout prováděcí akt, který určí strategické projekty výstavby a renovace cenově dostupných obytných nebo sociálních budov, jakož i nezbytnou infrastrukturu, která těmto budovám přímo slouží. Na tyto projekty se vztahují ustanovení uvedená v příloze.

2.Ustanovení uvedená v příloze se vztahují rovněž na strategická odvětví nebo kategorie projektů vymezených v budoucích právních předpisech Unie, které odkazují na toto nařízení, pokud tyto projekty přispívají k odolnosti a dekarbonizaci nebo účinnému využívání zdrojů.

Článek 15

Oznámení vnitrostátních prováděcích pravidel a opatření

Pokud členské státy stanoví pravidla a opatření pro praktické provádění tohoto nařízení, oznámí tato pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 3 odst. 1 a článku 10 se použijí ode dne stanoveného v těchto ustanoveních.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně/předseda předsedkyně/předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o urychlení a zefektivnění posuzování vlivů na životní prostředí

1.2.Příslušné oblasti politik

„Zelená dohoda pro Evropu“

„Evropa připravená na digitální věk“

„Silnější Evropa ve světě“

„Průmyslový plán Zelené dohody“

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

Obecným cílem tohoto nařízení je urychlit a zefektivnit posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit vysokou míru soudržnosti mezi několika právními akty. Cílem tohoto nařízení je vytvořit společný procesní rámec pro posuzování vlivů na životní prostředí, který zajistí, aby všechna posuzování vlivů na životní prostředí jako součást celkových povolovacích postupů byla rychlejší, účinnější a nákladově efektivnější.

1.3.2.Specifické cíle

Specifický cíl č.

Toto nařízení obsahuje opatření ke splnění konkrétních cílů digitalizace posuzování vlivů na životní prostředí, stanovení konkrétních lhůt pro klíčové procesní kroky a upřednostnění určitých strategických odvětví.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Všechny zúčastněné strany, včetně investorů a oznamovatelů, budou těžit ze zkrácení doby trvání postupů posuzování dopadů díky kratším, společným nebo koordinovaným posouzením prováděným v plně digitalizované podobě.

Orgány veřejné správy se budou moci opírat o digitalizovanější a jednodušší procesy, a to i v přeshraničním kontextu.

Veřejnost bude mít zároveň prospěch z jednodušších a digitalizovaných procesů s minimálním časovým rámcem pro veřejné konzultace v kontextu plánování.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Očekává se, že doba trvání posuzování dopadů se na úrovni členských států se zkrátí a že se dále urychlí povolovací postupy.

1.4.Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 79

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Nařízení by mělo být v plném rozsahu použitelné prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V případě některých prvků nařízení bude členským státům poskytnuta určitá lhůta pro zahájení uplatňování ustanovení o jednotném kontaktním místě a digitalizaci v oblasti životního prostředí.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex-ante)

Žádný členský stát nedokáže sám účinně řešit posuzování dopadů, zejména v přeshraničním kontextu. Opatření obsažená v této iniciativě by nebyla natolik účinná, pokud by je prováděly členské státy samostatně, protože problémy, která řeší, se týkají ekologické transformace mající dopad na jednotný trh jako celek. Neomezují se pouze na jednotlivé členské státy nebo jejich podskupiny, ale týkají se EU jako celku. Přístupy na úrovni členských států by navíc narušily vnitřní trh a vytvořily by nerovné podmínky s rozdílným regulačním prostředím, což by vedlo k dalším byrokratickým postupům pro oznamovatele a investory.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni EU (ex post):

Opatření na úrovni EU jsou nezbytná k dosažení úspor z rozsahu a škály produkce a k omezení nebo i zamezení roztříštěnosti úsilí a související neefektivnosti. V souladu s touto logikou se navrhované akce zaměřují na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni Unie z důvodu množství, rychlosti a rozsahu potřebného úsilí. Například:

– opatření zaměřená na stanovení jednotných účinných lhůt s koordinovanými nebo společnými postupy ve všech členských státech, a to i s cílem zamezit zdvojování úsilí,

– opatření, jako je digitalizace, odborná příprava a budování kapacit, s cílem vybavit členské státy nástroji a zdroji, které jim umožní dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti zefektivnění postupů posouzení dopadů.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nedávno přijaté/navržené odvětvové právní předpisy stanovily maximální lhůty pro celkový povolovací postup. Nařízení (EU) 2024/1252 stanoví pro kritické suroviny diferencované lhůty v rozmezí od 12 do 27 měsíců. Nařízení (EU) 2024/1735 stanoví diferencovanou (prodloužitelnou) lhůtu v délce 12 nebo 18 měsíců. Směrnice (EU) 2023/2413 (stav provedení zde ) rozlišuje mezi projekty obnovitelných zdrojů nacházejících se v „oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ nebo mimo ně: v případě projektů v těchto oblastech 12 měsíců, v případě projektů mimo ně 2 roky. Tyto lhůty by obvykle zahrnovaly posouzení vlivů na životní prostředí, pokud jsou vyžadována, včetně posouzení podle směrnice 2001/42/ES, směrnice Rady 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES a směrnice 2010/75/EU. Navrhované nařízení zavádí maximální časové rámce pro konkrétní kroky při provádění posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES, směrnice Rady 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES a směrnice 2009/147/ES v návaznosti na odůvodnění a řešení, ze kterých vycházejí výše uvedené iniciativy.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Má se za to, že neexistuje žádný dopad na rozpočet EU, a tudíž ani na víceletý finanční rámec.

Pro zlepšení kapacit a zajištění toho, aby členské státy měly dostatečné zdroje k dosažení požadovaných cílů návrhu, by však mohly být použity již existující finanční nástroje. Níže jsou pro ilustraci uvedeny některé příklady možných zdrojů podpory na evropské úrovni a na úrovni členských států:

– využití Fondu na podporu oživení a odolnosti členskými státy, aby přispěl k potřebným investicím,

– Horizont Evropa,

– Fondy pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci,

– záruční nástroj fondu EFSD+,

– nástroj NDICI (a zejména záruční nástroj fondu EFSD+ a nástroj kombinování zdrojů) a nástroj předvstupní pomoci.

Navrhovanou iniciativu lze zasadit do kontextu řady nedávno oznámených evropských politik a priorit:

– průmyslová strategie,

– plán na podporu oživení Evropy,

– plán REPowerEU,

– Zelená dohoda pro Evropu,

– výzkum a inovace v rámci navrhovaného programu Horizont Evropa, pilíř II, klastr 4 „Digitální oblast, průmysl a výzkum vesmíru“, mají zajistit konkrétní příspěvky ke třem obecným politikám EU:

– Evropa připravená na digitální věk,

– Hospodářství ve prospěch lidí,

– Zelená dohoda pro Evropu.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Nepoužije se.

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

– s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

– finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Nepoužije se.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Nepoužije se.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nepoužije se.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Nepoužije se.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Nepoužije se.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

NEPOUŽIJE SE – Má se za to, že stávající dostupné prostředky Komise pokryjí sledování provádění ustanovení na základě návrhu.

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 80	zemí ESVO 81	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 82	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>						Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky		(1a)										0,000
		Platby		(2a)										0,000
Rozpočtová položka		Závazky		(1b)										0,000
		Platby		(2b)										0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka				(3)										0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky		=1a+1b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby		=2a+2b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ: <…….>						Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky		(1a)										0,000
		Platby		(2a)										0,000
Rozpočtová položka		Závazky		(1b)										0,000
		Platby		(2b)										0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka				(3)										0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky		=1a+1b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby		=2a+2b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
					Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky		(4)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby		(5)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM			(6)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky		=4+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce	Platby		=5+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

GŘ: <…….>			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b +3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
pro GŘ <…….>	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

GŘ: <…….>			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b +3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
pro GŘ <…….>	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

					Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky		(4)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby		(5)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM			(6)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky		=4+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce	Platby		=5+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
						Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024		2025		2026		2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)		Závazky		(4)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby		(5)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)				(6)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6		Závazky		=4+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce (referenční částka)		Platby		=5+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000

Okruh víceletého finančního rámce		7	„Správní výdaje“
GŘ: ENV					Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje					0,000	0,000	0,188	0,188	0,376
Ostatní správní výdaje					0,000	0,000	0,008	0,008	0,016
GŘ ENV CELKEM	Prostředky				0,000	0,000	0,196	0,196	0,392

GŘ: ENER					Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje					0,000	0,000	0,188	0,188	0,376
Ostatní správní výdaje					0,000	0,000	0,008	0,008	0,016
GŘ ENER CELKEM	Prostředky				0,000	0,000	0,196	0,196	0,392

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce				(Závazky celkem = platby celkem)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: GROW					Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje					0,000	0,000	0,188	0,188	0,376
Ostatní správní výdaje					0,000	0,000	0,008	0,008	0,016
CELKEM GŘ GROW	Prostředky				0,000	0,000	0,196	0,196	0,392

GŘ: CNECT					Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje					0,000	0,000	0,188	0,188	0,376
Ostatní správní výdaje					0,000	0,000	0,008	0,008	0,016
CELKEM GŘ CNECT	Prostředky				0,000	0,000	0,196	0,196	0,392

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce				(Závazky celkem = platby celkem)	0,000	0,000	0,784	0,784	1,568

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>							Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)										0,000
		Platby			(2a)										0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)										0,000
		Platby			(2b)										0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka					(3)										0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby			=2a+2b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ: <…….>							Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)										0,000
		Platby			(2a)										0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)										0,000
		Platby			(2b)										0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka					(3)										0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby			=2a+2b+3		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
						Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky			(4)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby			(5)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky			=4+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce	Platby			=5+6		0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Okruh víceletého finančního rámce			Číslo

GŘ: <…….>								Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024			2025			2026			2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)															0,000
		Platby			(2a)															0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)															0,000
		Platby			(2b)															0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka					(3)															0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
		Platby			=2a+2b+3			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
GŘ: <…….>								Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024			2025			2026			2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)															0,000
		Platby			(2a)															0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)															0,000
		Platby			(2b)															0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka					(3)															0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
		Platby			=2a+2b+3			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
							Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024			2025			2026			2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky			(4)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
	Platby			(5)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky			=4+6			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
víceletého finančního rámce	Platby			=5+6			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
									Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
									2024			2025			2026			2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)			Závazky			(4)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
			Platby			(5)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)						(6)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6			Závazky			=4+6			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
víceletého finančního rámce (referenční částka)			Platby			=5+6			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000

Okruh víceletého finančního rámce

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: <…….>			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

GŘ: <…….>			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy



Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 83

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 84 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,752	0,752	1,504
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,032	0,032	0,064
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,784	0,784	1,568
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,716	0,716	1,432

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.3.3.Prostředky celkem

CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,752	0,752	1,504
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,032	0,032	0,064
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,784	0,784	1,568
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,784	0,784	1,568

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků provádějícího GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	4	4
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	4	4

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	4	4
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	4	4

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů provádějících GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci provádějících GŘ.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst	4		Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Jeden úředník za GŘ ENV, GŘ ENER, GŘ GROW a GŘ CNECT, který bude působit v roli zprostředkovatele podle čl. 7 odst. 1.
Externí zaměstnanci

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Výdaje na informační technologie (podnikové)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

– vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

– vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– na vlastní zdroje

– na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 85
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

Toto prohlášení o digitálních technologiích identifikuje a analyzuje požadavky na digitální relevanci v návrhu. Body odůvodnění a přílohy jsou vyloučeny. Všechny níže uvedené odkazy odkazují pouze na konkrétní články a odstavce návrhu.

4.1.Požadavky digitálního významu

Odkaz na požadavek

Popis požadavku

Subjekty, kterých se požadavek týká nebo které jsou jím dotčeny

Procesy na vysoké úrovni

Kategorie

Čl. 3 odst. 3

Členské státy poskytnou oznamovatelům nástroje, které jim pomohou určit příslušné zřízené nebo určené kontaktní místo na internetovém portálu zřízeném v souladu s článkem 10.

Členské státy, Oznamovatelé

Poskytování informací

Digitální veřejná služba, digitální řešení

Čl. 10 odst. 1

Oznamovatelům bude umožněno předkládat veškeré informace týkající se posuzování vlivů na životní prostředí v elektronické podobě (po uplynutí šesti měsíců od vstupu v platnost).

Oznamovatelé, příslušné orgány

Elektronické podání, přijímání

digitální řešení, Digitální veřejná služba

Čl. 10 odst. 2 písm. a) a b)

Členské státy poskytnou oznamovatelům a veřejnosti přístup k následujícím informacím, pokud jde o plány, programy nebo záměry, a to online a centralizovaným a snadno přístupným způsobem: a) jednotné kontaktní místo v oblasti životního prostředí uvedené v článku 3; b) průběh postupu posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování, včetně nadcházejících kroků tohoto postupu a harmonogramu těchto kroků, jakož i informace o řešení sporů (po uplynutí šesti měsíců od vstupu v platnost).

Členské státy, veřejnost, Oznamovatelé

Poskytování informací online, transparentnost

Údaje, digitální řešení, Digitální veřejná služba

Čl. 10 odst. 3

Členské státy zajistí, aby zprávy a údaje vyplývající z posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování, souvisejících rozhodnutí a sledování vlivů na životní prostředí a postupů byly a zůstaly veřejně dostupné v digitální podobě prostřednictvím centrálního internetového portálu způsobem, který je slučitelný s ochranou obchodního tajemství a s požadavky Unie nebo vnitrostátními požadavky na ochranu údajů. Tento portál je založen na digitálním geografickém informačním systému a obsahuje všechny dostupné údaje o pozorování druhů a další údaje o životním prostředí a geologické údaje. (po uplynutí dvanácti měsíců od vstupu v platnost)

Členské státy, veřejnost, Oznamovatelé

Zveřejnění, soulad s pravidly o ochraně údajů

Údaje, digitální řešení

Čl. 10 odst. 4

Členské státy zajistí, aby postupy posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování byly plně digitalizovány a na vnitrostátní úrovni umožňovaly opakované použití údajů a dokumentů, které mají k dispozici orgány veřejné správy, jakož i bezproblémové sdílení těchto údajů mezi členskými státy, oznamovateli a veřejností. Tyto postupy musí být tam, kde je to vhodné, interoperabilní s evropskými peněženkami digitální identity a evropskými podnikatelskými peněženkami. (po uplynutí dvaceti čtyř měsíců od vstupu v platnost)

Členské státy, příslušné orgány

Digitalizace procesů, přeshraniční výměna, správa automatizace

Údaje, digitální řešení, Digitální veřejná služba

Článek 12

Členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo a všechny příslušné orgány odpovědné za veškeré kroky v postupech prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí, včetně všech procesních kroků, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje, mimo jiné i případně pro účely prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků, nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a podle směrnic uvedených v článku 1.

Členské státy, příslušné orgány

Budování kapacit, technologická připravenost

Digitální správa

Čl. 10 odst. 2 písm. b)

Členské státy poskytnou oznamovatelům a veřejnosti přístup k informacím o řešení sporů, pokud jde o plány, programy nebo záměry, a to online a centralizovaným a snadno přístupným způsobem.

Členské státy, Oznamovatelé

Přístup k informacím, cesty k nápravě

Digitální veřejná služba

4.2.Data

Popis údajů v oblasti působnosti na vysoké úrovni a všechny související normy/specifikace

Druh dat

Odkaz na požadavek (požadavky)

Norma a/nebo specifikace (je-li relevantní)

Podání oznamovatelů (dokumenty/informace pro posouzení vlivů na životní prostředí v elektronické podobě)

Čl. 10 odst. 1

V návrhu neupřesněno

Informace o jednotných kontaktních místech a o postupech posuzování vlivů na životní prostředí (včetně postupů řešení sporů)

Čl. 10 odst. 2 písm. a) až b)

V návrhu neupřesněno

Zveřejnění příslušných informací týkajících se postupů posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování prostřednictvím internetového portálu

Čl. 10 odst. 3

Vyžaduje se ochrana obchodního tajemství a soulad pravidly o ochraně údajů na úrovni EU / členských států; nejsou uvedeny žádné konkrétní technické normy

Údaje umožňující přeshraniční výměnu a plně digitalizované postupy; údaje, které případně využívají automatizované systémy

Čl. 10 odst. 4

V návrhu neupřesněno

Soulad s Evropskou strategií pro data

V prováděcích ustanoveních návrhu neupřesněno

Soulad se zásadou „pouze jednou“

V prováděcích ustanoveních návrhu neupřesněno

Požadavky „FAIR“ (dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná data): V prováděcích ustanoveních návrhu neupřesněno

Datové toky

Pro každý tok údajů vyplňte níže uvedenou tabulku:

Druh dat

Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)

Subjekt, který poskytuje údaje

Subjekt, který přijímá údaje

Spouštěč výměny údajů

Frekvence (je-li relevantní)

Podání oznamovatelů (v elektronické podobě)

Čl. 10 odst. 1

Oznamovatelé

Příslušné orgány / jednotné kontaktní místo

Podání informací pro účely posouzení

Pro každý jednotlivý případ

Online informace o jednotném kontaktním místě a postupech posuzování vlivů na životní prostředí (včetně informací o řešení sporů)

Čl. 10 odst. 2 písm. a) až b)

Členské státy

Veřejnost/oznamovatelé

Počáteční zavedení, následné aktualizace

Průběžně

Veřejně dostupné informace o postupech posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování

Čl. 10 odst. 3

Členské státy

Veřejnost / zúčastněné strany

Zveřejnění na portálu / aktualizace

Průběžně

Přeshraniční sdílení údajů souvisejících s posouzením, použití v digitalizovaných/automatizovaných postupech

Čl. 10 odst. 4

Členské státy

Ostatní orgány členských států

Případně pro postupy s přeshraničním významem

Podle potřeby

4.3.Digitální řešení

Digitální řešení

Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)

Hlavní povinné funkce

Odpovědný subjekt

Jak je zajištěna přístupnost?

Jak je zohledněna opětovná využitelnost?

Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)

Online portál pro posuzování vlivů na životní prostředí

Čl. 10 odst. 2 a 3 Čl. 3 odst. 3 (lokalizační nástroj jednotného kontaktního místa)

 Poskytovat centralizovaných a snadno dostupných informací online, zveřejňování příslušných informací v digitální podobě, používání nástrojů k lepší identifikaci

Členské státy, příslušné orgány

V návrhu neupřesněno

Automatizované systémy jsou uvedeny v čl. 10 odst. 4 (nejsou stanoveny žádné konkrétní povinnosti v oblasti umělé inteligence)

Kanál pro elektronická podání pro oznamovatele

Čl. 10 odst. 1

Přijímání elektronických podání veškerých informací relevantních pro posuzování vlivů na životní prostředí

Členské státy / příslušné orgány

V návrhu neupřesněno

Neupřesněno nad rámec čl. 10 odst. 4

Systémy umožňující plnou digitalizaci a přeshraniční výměnu dat

Čl. 10 odst. 4

Ucelené digitální postupy, bezproblémové přeshraniční sdílení dat, v případě použití automatizovaných systémů sladěných s politikami EU s lidskou kontrolou nad rozhodováním a v souladu s pravidly o ochraně údajů

Členské státy / příslušné orgány

V návrhu neupřesněno

Čl. 10 odst. 4 odkazuje na „automatizované systémy“, nejsou poskytnuty žádné další podrobnosti.

Dodržování rámců EU pro kybernetickou bezpečnost / eIDAS / cíle udržitelného rozvoje / dalších rámců: V prováděcích ustanoveních neupřesněno.

4.4.Posouzení interoperability

Uveďte digitální veřejnou službu či služby, jichž se požadavky týkají

Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb

Popis

Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)

Řešení pro Interoperabilní Evropu (nepoužije se)

Další řešení interoperability

Online portál pro posuzování vlivů na životní prostředí

Centralizovaný online přístup k informacím o jednotném kontaktním místě a informacím o postupech posuzování vlivů na životní prostředí, zveřejnění příslušných informací v digitální podobě

Čl. 10 odst. 2 a 3 Čl. 3 odst. 3

Neupřesněno

Možnost přeshraniční výměny dat

Ustanovení o bezproblémovém sdílení souvisejících údajů mezi členskými státy (v návrhu zůstává text v závorce)

Čl. 10 odst. 4

Neupřesněno

Posouzení dopadu požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu

Přeshraniční sdílení dat pro digitalizované postupy

Posouzení

Opatření

Případné zbývající překážky (v příslušných případech)

Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami Uveďte seznam platných digitálních a odvětvových politik

V prováděcích ustanoveních neupřesněno.

Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb Vyjmenujte předpokládaná správní opatření

V prováděcích ustanoveních neupřesněno.

Opatření přijatá k zajištění společného porozumění údajům Uveďte seznam těchto opatření.

V prováděcích ustanoveních neupřesněno.

Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem Uveďte seznam těchto opatření.

V prováděcích ustanoveních neupřesněno.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

Popis opatření

Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)

Úloha Komise (v příslušných případech)

Zapojené subjekty (v příslušných případech)

Předpokládaný harmonogram (v příslušných případech)

Poskytování online portálu a nástrojů (včetně lokátoru jednotného kontaktního místa), centralizovaných informací a digitálního přístupu veřejnosti k příslušným informacím

Čl. 10 odst. 2 a 3 Čl. 3 odst. 3

Neupřesněno

Členské státy, příslušné orgány

Po uplynutí šesti až dvanácti měsících od vstupu v platnost

Umožnění elektronických podání oznamovatelů

Čl. 10 odst. 1

Neupřesněno

Členské státy, příslušné orgány, Oznamovatelé

Po uplynutí šesti měsících od vstupu v platnost

Plně digitalizované postupy, umožnění bezproblémového přeshraničního sdílení dat, zvážení automatizovaných systém s ochrannými opatřeními

Čl. 10 odst. 4

Neupřesněno

Členské státy, příslušné orgány

Po uplynutí dvaceti čtyř měsíců od vstupu v platnost

Opatření týkající se zdrojů a dovedností (finanční, technické, technologické, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace) pro orgány s cílem umožnit jim provozovat digitalizované postupy

Článek 12

Neupřesněno

Členské státy, příslušné orgány

Neupřesněno

Zajištění přístupu k informacím o postupech řešení sporů pro oznamovatele

Čl. 10 odst. 2

Neupřesněno

Členské státy, Oznamovatelé

Neupřesněno

(1) Závěry Evropské rady, EUCO 18/25, 23. října 2025.

(2) Viz níže uvedené odkazy na směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), směrnici o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), směrnici o ptácích a směrnici o stanovištích a rámcovou směrnici o vodě.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí ( Úř. věst. L 197, 21.7.2001 ).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ( Úř. věst. L 26, 28.1.2012 ).

(5) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( Úř. věst. L 206, 22.7.1992 ).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků ( Úř. věst. L 20, 26.1.2010 ).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Úř. věst. L 327, 22.12.2000 ).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 ( Úř. věst. L, 31.10.2023, s. 77 ).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 ( Úř. věst. L 1252, 3.5.2024 ).

(11)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro posílení dostupnosti a bezpečnosti dodávek kriticky důležitých léčivých přípravků, jakož i dostupnosti a přístupnosti léčivých přípravků společného zájmu, a mění nařízení (EU) 2024/795, COM(2025) 102 final.

(12) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti, COM(2025) 821 final/2.

(13) Viz výzva k předložení faktických podkladů pro akt o akcelerátoru dekarbonizace průmyslu – urychlení dekarbonizace, Ares(2025) 3570423.

(14) Viz výzva k předložení faktických podkladů pro akt o oběhovém hospodářství, Ares(2025) 6250342.

(15) Viz výzva k předložení faktických podkladů pro balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, Ares(2025) 3806419.

(16) Viz výzva k předložení faktických podkladů pro akt EU pro rozvoj cloudu a umělé inteligence, Ares(2025) 2878100. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Pracovní program Komise na rok 2026, Nezávislost Evropy, COM(2025) 870 final.

(17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Pracovní program Komise na rok 2026, Nezávislost Evropy, COM(2025) 870 final.

(18)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Kompas konkurenceschopnosti pro EU, COM(2025) 30 final.

(19)

Zpráva Maria Draghiho, Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – část A, kapitola 3, s. 45.

(20)

Zpráva Enrica Letty, Speed, Security, Solidarity, Empowering the Single Market to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens (Rychlost, bezpečnost, solidarita, Posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU) – duben 2024.

(21)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, COM(2023) 62 final.

(22)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640.

(23) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Aktualizace nové průmyslové strategie 2020:
budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final.

(24)

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie ( Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1 ).

(25)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) ( Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 ).

(26) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro umělou inteligenci, COM(2019) 640.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 ze dne 13. března 2024, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii ( Úř. věst. L, 2024/903, 22.3.2024 ).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 ( Úř. věst. L 295, 21.11.2018 ).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru ( Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56 ).

(30) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti, COM(2025) 821 final.

(31) Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsaná dne 25. června 1998 v Aarhusu.

(32) Úmluva EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsaná v Espoo dne 25. února 1991, a její Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaný dne 21. května 2003 v Kyjevě.

(33) Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsaná dne 25. června 1998 v Aarhusu.

(34)

Viz Dialog o provádění týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a povolování s komisařkou Jessikou Roswallovou, který se konal 10. dubna 2025, https://environment.ec.europa.eu/events/implementation-dialogue-environmental-assessments-and-permitting-2025-04-10_en a Dialog o provádění týkající se povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury s komisařem Jørgensenem, který se konal 11. června 2025, https://energy.ec.europa.eu/events/implementation-dialogue-permitting-renewable-energy-projects-and-related-infrastructure-commissioner-2025-06-11_en Viz také výzva k předkládání důkazů o zjednodušení administrativní zátěže v právních předpisech v oblasti životního prostředí https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14794-Simplification-of-administrative-burdens-in-environmental-legislation-_cs

(35)

Evropská komise: Generální ředitelství pro životní prostředí, COWI, Eunomia a Milieu, Collection of information and data on the implementation of the revised Environmental Impact Assessment (EIA) Directive (2011/92/EU) amended by 2014/52/EU (Shromažďování informací a údajů o provádění revidované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) (2011/92/EU) pozměněné směrnicí 2014/52/EU) – Závěrečná zpráva, Úřad pro publikace Evropské unie, 2025.

(36)

Viz Evropská komise: Generální ředitelství pro životní prostředí, Study supporting the preparation of the report on the application and effectiveness of the SEA Directive (Directive 2001/42/ES) (Podpůrná studie pro přípravu zprávy o uplatňování a účinnosti směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice 2001/42/ES)) – Závěrečná studie, Úřad pro publikace Evropské unie, 2025. V době vypracování tohoto návrhu dochází ke zveřejnění zprávy Komise.

(37) Evropská komise. (2016). Pracovní dokument útvarů Komise: Kontrola účelnosti právních předpisů EU o ochraně přírody (směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť) (SWD (2016) 472 final, s. 68).

(38) Evropská komise. (2019). Pracovní dokument útvarů Komise: Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních (SWD(2019) 439 final, s. 91).

(39) Dialog o provádění týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a povolování s komisařkou Jessikou Roswallovou dne 10. dubna 2025, https://environment.ec.europa.eu/events/implementation-dialogue-environmental-assessments-and-permitting-2025-04-10_en

(40)

Dialog o provádění týkající se povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury s komisařem Jørgensenem, který se konal 11. června 2025, https://energy.ec.europa.eu/events/implementation-dialogue-permitting-renewable-energy-projects-and-related-infrastructure-commissioner-2025-06-11_en

(41) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14794-Simplification-of-administrative-burdens-in-environmental-legislation-_cs

(42) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( Úř. věst. L 206, 22.7.1992 ).

(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků ( Úř. věst. L 20, 26.1.2010 ).

(44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Úř. věst. L 327, 22.12.2000 ).

(45) Mensch vor Verkehr e.V., Polská zelená síť, Suomen luonnonsuojeluliitto, Center for International Environmental Law, Croatian Chamber of Agriculture/Hrvatska poljoprivredna komora, Finské sdružení pro recyklované materiály – Suomen Uusioraaka-aineliitto ry, ClientEarth a Circular Valley Foundation.

(46) Confederación Española de la Pequeña y Mediana Empresa (CEPYME), Finské sdružení pro biocyklus a bioplyn / Suomen Biokierto ja Biokaasu ry, Aggregates Europe, Švédská federace stavebnictví, Eurometaux, Dairy Industry Ireland, Ibec, Finský svaz lesnictví, BDEW – Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft, Finnish Energy, Deutscher Bauernverband, Verband der Chemischen Industrie e.V., Jernkontoret – Švédský ocelářský průmysl, CEWEP (Konfederace evropských zařízení na výrobu energie z odpadu), FuelsEurope, Danish Industry (DI), Verein Deutscher Zementwerke e.V. (VDZ), Svaz chemického průmyslu České republiky, Švédské sdružení průmyslu druhotného zpracování surovin (SRI), essenscia, Verband Schmierstoff-Industrie e.V., Österreichs E-Wirtschaft, Hydrogen Europe, Evropská rada chemického průmyslu – Cefic aisbl, Federchimica, EuRIC – Evropská konfederace průmyslu druhotného zpracování surovin, EFPIA, WindEurope, AnimalhealthEurope, Voka, Svaz norského průmyslu (Norsk Industri).

(47) N.V. Nederlandse Gasunie, Microsoft, EDP, Amprion GmbH, TenneT, LG Energy Solution Wrocław, ORLEN Unipetrol, MSD, Energinet, N Nachhaltigkeitsberatung Dr Friege Partner, TransnetBW, Yara Belgium S.A/N.V., Neova Oy.

(48) Norská agentura pro životní prostředí, provincie Zuid-Holland a Ministerstvo pro regionální rozvoj a bydlení Bádenska-Württemberska.

(49) EU DSO a DIHK – Německá obchodní a průmyslová komora.

(50) https://op.europa.eu/publication-detail/-/publication/e2a45bc9-fd5e-11ef-b7db-01aa75ed71a1

(51) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14794-Simplification-of-administrative-burdens-in-environmental-legislation-_cs

(52)

Viz výše, studie z února 2025 o provádění směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí.

(53) Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsaná dne 25. června 1998 v Aarhusu.

(54) Úmluva EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsaná dne 25. února 1991 v Espoo, a její Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaný dne 21. května 2003 v Kyjevě.

(55) Úř. věst. C , , s. .

(56) Úř. věst. C , , s. .

(57) Volba Evropy – politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029, Ursula von der Leyenová.

(58) Draghi, M. (2024), Budoucnost evropské konkurenceschopnosti. K dispozici na adrese: Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti EU.

(59) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 26. února 2025, Dohoda o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace (COM(2025) 85 final).

(60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 ( Úř. věst. L 1252, 3.5.2024 , s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj ).

(61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).

(62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1781/oj ).

(63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013 (Úř. věst. L, 2024/1679, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1679/oj ).

(64) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj ).

(65) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/42/oj ).

(66) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj ).

(67) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ( Úř. věst. L 26, 28.1.2012 , s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/92/oj ).

(68) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj ).

(69) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění) (přepracované znění).

(70) Nařízení Rady (EU) 2024/1732 ze dne 17. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1173, pokud jde o iniciativu EuroHPC pro startupy za účelem posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti důvěryhodné umělé inteligence (Úř. věst. L, 2024/1732, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1732/oj ).

(71) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1724/oj ).

(72) C-72/95, C-435/97, C-227/01, C-486/04, C-2/07, C-142/07, C-205/08, C-275/09, C-404/09, C-560/08, C-300/13, C-156/07, C-329/17.

(73) C-156/07, C-275/09.

(74) C-300/13.

(75) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. února 2025 „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ (COM(2025) 47 final).

(76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 ze dne 13. března 2024, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (nařízení o interoperabilní Evropě) (Úř. věst. L, 2024/903, 22.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/903/oj).

(77) Doporučení Komise (EU) 2025/1099 ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací ( Úř. věst. L, 2025/1099 ).

(78) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků ( Úř. věst. L 124, 20.5.2003 ).

(79) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(80) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(81) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(82) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(83) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(84) Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(85) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.12.2025

COM(2025) 984 final

PŘÍLOHA

návrhu

nařízení Evropského parlamentu a Rady

o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí

PŘÍLOHA

Sada nástrojů pro strategická odvětví nebo kategorie

I.Převažující veřejný zájem

V případě projektů uvedených v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení a v případech, kdy unijní právní předpisy odkazují na toto ustanovení podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, budou určité projekty vypracované pro strategická odvětví nebo kategorie, pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí a povinnosti podle čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS, považovány za projekty veřejného zájmu a lze je považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem a za projekty, které slouží zájmům veřejného zdraví a bezpečnosti, za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených směrnicích.

Při posuzování splnění podmínek uvedených v odstavci 1 se bere zvláštní zřetel na strategickou povahu projektu. V takovém případě mohou členské státy v řádně odůvodněných a konkrétních případech omezit použití tohoto odstavce na určité části svého území, na určité druhy technologií nebo na projekty s určitými technickými vlastnostmi.

II.Tiché schválení

V případě projektů uvedených v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení a v případech, kdy právní předpisy Unie odkazují na toto ustanovení podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, členské státy v rámci povolovacích postupů pro projekty vypracované pro strategická odvětví nebo kategorie zajistí, aby neposkytnutí odpovědi ze strany příslušných správních orgánů ve stanovené lhůtě vedlo ke konkrétním průběžným správním krokům, na základě kterých budou tyto žádosti považovány za schválené, s výjimkou případů, kdy konkrétní projekt podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnic 2000/60/ES, 2009/147/ES, 2011/92/EU nebo směrnice 92/43/EHS nebo kdy ve vnitrostátním právním systému dotčeného členského státu neexistuje zásada tichého správního schválení.

Předchozí odstavec se nevztahuje na konečná rozhodnutí o výsledku povolovacího postupu, která musí být výslovná. Všechna rozhodnutí se zveřejní.

III.Řešení sporů

V případě projektů uvedených v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení a v případech, kdy právní předpisy Unie odkazují na toto ustanovení podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, se považují veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky související s projekty ve strategických odvětvích nebo kategoriích přede všemi vnitrostátními soudy, tribunály nebo panely, a to i s ohledem na mediaci nebo rozhodčí řízení, pokud existují ve vnitrostátním právu, za naléhavé, pokud a nakolik vnitrostátní právo tyto naléhavé postupy upravuje, a za předpokladu, že jsou dodržena běžně platná práva na obhajobu osob nebo místních společenství.

Top

Choose the experimental features you want to try