EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.8.2025

COM(2025) 458 final

2025/0253(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2026 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2025/202, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (dále jen „základní nařízení o SRP“) 1 musí využívání biologických mořských zdrojů obnovit a zachovat populace lovených druhů nad úrovněmi, které jsou schopny poskytnout maximální udržitelný výnos (dále jen „MSY“). Pro zajištění tohoto úkolu je významným nástrojem každoroční stanovování rybolovných práv ve formě celkových přípustných odlovů (dále jen „TAC“) a kvót.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře 2 , dále upřesňuje cílová rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem. Tato rozmezí jsou v tomto návrhu použita k dosažení cílů společné rybářské politiky (dále jen „SRP“), a zejména k obnovení a udržení MSY.

Cílem tohoto návrhu je stanovit pro rok 2026 rybolovná práva pro komerčně nejvýznamnější rybí populace v Baltském moři. Rovněž má za cíl regulovat rekreační mořský rybolov v míře nezbytné pro zachování populací ryb, na něž se toto nařízení vztahuje. V zájmu zjednodušení a zpřehlednění každoročního rozhodování o TAC a kvótách se rybolovná práva v Baltském moři od roku 2006 stanovují v samostatném nařízení.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s ostatními politikami Unie, zejména s politikami v oblasti životního prostředí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie podle čl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Návrh přiděluje členským státům rybolovná práva v souladu s cíli základního nařízení o SRP a s víceletým plánem. Podle čl. 16 odst. 6 a 7 a článku 17 základního nařízení o SRP rozhodnou členské státy o způsobu, jakým budou rybolovná práva, která jim byla přidělena, dále přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou podle určitých kritérií stanovených v těchto článcích. Členské státy tak mohou při rozdělování přidělených TAC uplatnit nezbytný prostor pro uvážení v souladu se svým preferovaným sociálním/ekonomickým modelem pro využití rybolovných práv, která jim jsou v souladu s daným návrhem přidělena.

•Volba nástroje

Za nejvhodnější nástroj se považuje nařízení, neboť umožňuje stanovit požadavky, které se vztahují přímo na členské státy a příslušné podniky. To pomůže zajistit včasné a harmonizované provádění požadavků, což povede k větší právní jistotě.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise konzultovala zúčastněné strany (zejména prostřednictvím poradního sboru pro Baltské moře) na základě svého sdělení „Udržitelný rybolov v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2026 (COM(2025) 296 final). Vědecký základ pro návrh poskytla Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES). Stanoviska vyjádřená konzultovanými zúčastněnými stranami ke všem dotčeným populacím ryb byla co nejvíce zohledněna, aniž by však došlo k rozporu se současnými politikami či ke zhoršení stavu ohrožených zdrojů.

Vědecká doporučení ohledně omezení odlovu a stavu populací byla v červnu 2025 rovněž projednána s členskými státy v rámci regionálního fóra BALTFISH.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise konzultovala ICES, jejíž vědecké doporučení je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s rámcovou dohodou o partnerství s Komisí.

Unie každý rok žádá ICES o vědecká doporučení ke stavu důležitých rybích populací. Vydávaná doporučení se týkají všech populací v Baltském moři a pro ty komerčně nejvýznamnější populace se navrhují TAC 3 .

•Posouzení dopadů

Předkládaný návrh je součástí dlouhodobé koncepce přizpůsobování rybolovu, jejímž cílem je přispět k dosažení a poté zachování dlouhodobě udržitelných úrovní. Očekává se, že v průběhu času tento přístup povede k i) stabilnímu rybolovnému tlaku; ii) vyšším kvótám, a tudíž iii) vyšším příjmům rybářů a jejich rodin. Očekává se, že větší vykládky budou přínosem i) pro odvětví rybolovu; ii) pro spotřebitele; iii) pro zpracovatelský průmysl a maloobchodní sektor a iv) část odvětví spojenou s komerčním a rekreačním rybolovem. V této souvislosti je třeba zdůraznit vazbu mezi udržitelným rybolovem a zdravým mořským prostředím v Baltském moři v souladu se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti a dalšími souvisejícími iniciativami, zejména Akčním plánem EU pro mořské ekosystémy a rybolov 4 and the European Ocean Pacta Evropským paktem pro oceány 5 .

Cílem tohoto návrhu je vyhnout se krátkodobým přístupům ve prospěch dlouhodobé udržitelnosti. Návrh proto zohledňuje iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud byly kladně posouzeny radou ICES a/nebo Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR). Návrh Komise (SEK(2011) 891), který vedl k přijetí základního nařízení o SRP, vycházel z posouzení dopadů, z něhož vyplynulo, že ačkoli je dosažení maximálního udržitelného výnosu nezbytnou podmínkou pro environmentální, hospodářskou a sociální udržitelnost, nelze těchto tří cílů dosáhnout izolovaně.

Do roku 2019 se díky rozhodnutím o rybolovných právech v Baltském moři podařilo stanovit TAC pro všechny populace, pro něž byla vydána doporučení ohledně MSY, do souladu s rozmezím hodnot MSY v okamžiku stanovení TAC, s výjimkou sledě obecného v západní části Baltského moře. Tato rozhodnutí rovněž přispěla k obnově populace a opětovnému dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy. V roce 2019 se však ukázalo, že treska obecná ve východní části Baltského moře je pod silným tlakem. Od té doby odhady ICES naznačují, že tato populace pravděpodobně v nadcházejících letech zůstane pod úrovní referenčního bodu pro zachování zdrojů Blim. V roce 2021 se ukázalo, že populace tresky obecné v západní části Baltského moře se po mnoho let rovněž nachází pod úrovní referenčního bodu pro zachování zdrojů Blim, a ICES zdůraznila, že v nedobrém stavu se nachází také několik populací lososa obecného. ICES až do roku 2020 odhadovala, že se biomasa sledě obecného ve střední části Baltského moře nachází pod úrovní referenčního bodu pro zachování zdrojů Btrigger. Od roku 2023 má ICES za to, že biomasa kolísala kolem bodu Blim od devadesátých let. Tato biomasa od roku 2021 vzrostla a je podle odhadů na úrovni na bodem Blim, je však stále výrazně pod bodem MSY Btrigger. Biomasa sledě obecného v Botnickém zálivu se od své nejvyšší úrovně v roce 1994 neustále snižuje. Na základě referenční hodnoty z roku 2024 se odhaduje, že tato biomasa byla pod bodem MSY Btrigger od roku 2019 a že se dále snížila na jednu z nejnižších úrovní na rekordní poloviční hodnotu mezi body MSY Btrigger a Blim. Biomasa šprota obecného se v posledních letech výrazně snížila na nejnižší úroveň od roku 1990 a blíží se bodu MSY Btrigger. K dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace v Baltském moři je proto stále zapotřebí dalšího pokroku.

Dne 28. května 2025 zveřejnila ICES své vědecké doporučení pro různé populace v Baltském moři na rok 2026, přičemž pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře se jednalo o obnovení doporučení poskytnutého pro rok 2025 z důvodu nezměněného (kritického) stavu této populace. Doporučení pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře (od roku 2024), tresku obecnou v západní části Baltského moře a lososa obecného ve Finském zálivu jsou založena na přístupu předběžné opatrnosti. Biomasa obou populací tresek zůstává pod bodem Blim. Ostatních sedm populací obdrželo doporučení ohledně maximálního udržitelného výnosu s následujícími odhady biomasy:

·populace šprota obecného, sledě obecného v Rižském zálivu a platýse velkého jsou podle odhadu nad bodem MSYBtrigger,

·populace sledě obecného ve střední části Baltského moře a sledě obecného v Botnickém zálivu jsou podle odhadu pod bodem MSY Btrigger;

·populace sledě obecného v západní části Baltského moře je podle odhadu pod bodem Blim a

·stavy různých populací lososa obecného v hlavní pánvi jsou podle odhadu velmi rozdílné (mezi hodnotami pod Rlim a nad RMSY).

Navrhuje se tedy zachovat přístup přijatý pro lososa obecného v hlavní pánvi v roce 2025 a zároveň snížit TAC o 27 %. Navrhuje se rovněž snížit rybolovná práva oproti roku 2025 u sledě obecného v Botnickém zálivu o 62 %, u sledě obecného v Rižském zálivu o 17 % a u platýse velkého o 3 %. Dále se navrhuje zvýšit rybolovná práva pro lososa obecného ve Finském zálivu o 1 % ve srovnání s rokem 2025 a zachovat beze změny rybolovná práva pro sledě obecného a šprota obecného ve střední části Baltského moře. Příděly TAC pro vedlejší úlovky by se oproti roku 2025 snížily o 63 % u populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, o 84 % u populace tresky obecné v západní části Baltského moře a o 50 % u populace sledě obecného v západní části.

Hospodářský dopad návrhu na rok 2026 proto bude takový, že celková rybolovná práva se sníží pro šest členských států a pro dva členské státy se nezmění. Celkově návrh vede k úrovni přibližně 295 000 tun, což ve srovnání s rybolovnými právy na rok 2025 představuje snížení o 14,3 %.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zůstává flexibilní, co se týče uplatňování mechanismů výměny kvót, které už byly stanoveny v nařízeních o rybolovných právech v Baltském moři v předchozích letech. Nestanoví žádná nová pravidla či nové administrativní postupy pro orgány veřejné moci na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni, které by mohly zvýšit administrativní zátěž.

Návrh se týká ročního nařízení platného pro rok 2026. Neobsahuje proto ustanovení o revizi.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh stanoví pro rok 2026 rybolovná práva k některým rybím populacím nebo skupinám rybích populací v Baltském moři.

Za účelem stanovení kvót Unie na populace, které jsou sdíleny s Ruskou federací, byla příslušná množství daných populací odpovídající historickému podílu Ruské federace na těchto populacích odečtena od úlovků doporučených ICES. Rybolovná práva a kvóty přidělené členským státům jsou uvedeny v příloze tohoto návrhu.

Pokud jde o tresku obecnou ve východní části Baltského moře, ICES po dohodě s Komisí pro rok 2026 obnovila své doporučení pro rok 2025, neboť populace zůstává ve stejném kritickém stavu jako v roce 2025. ICES snížila své doporučení pro rok 2025 na doporučení kategorie 3 vycházející z předběžné opatrnosti a šestý rok po sobě doporučila nulový odlov 7 . Vzhledem k vyčerpané populaci se Rada rozhodla ukončit od roku 2019 cílený rybolov a přijmout nápravná opatření funkčně spjatá s rybolovnými právy (období uzavírky trdlišť a zákaz rekreačního rybolovu, který byl pro rok 2025 rozšířené na celou oblast řízení). Od přijetí těchto nápravných opatření zatím neuplynula dostatečná doba pro zlepšení stavu populace, a proto je cílem návrhu tato opatření zachovat v souladu s čl. 3 odst. 1 víceletého plánu a čl. 16 odst. 4 základního nařízení o SRP ve spojení s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) uvedeného nařízení. Pokud jde o úroveň TAC, ICES dosud nebyla schopna kvantifikovat úroveň vedlejších úlovků tresky obecné ve východní části Baltského moře při jiných druzích rybolovu, ale k vedlejším úlovkům tresky obecné ve východní části Baltského moře dochází při všech ostatních druzích rybolovu 8 . Bez přidělování TAC pro vedlejší úlovky tresky obecné ve východní části Baltského moře by musel být veškerý rybolov v oblasti řízení populace tresky obecné ve východní části Baltského moře ukončen. Aby se předešlo potenciálně závažným socioekonomickým důsledkům plynoucím z takového úplného ukončení a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici další informace, navrhuje Komise stanovit stejně jako pro rok 2025 TAC vedlejších úlovků tresky obecné ve východní části Baltského moře na úrovni ohlášených vykládek v oblasti řízení populace tresky obecné ve východní části Baltského moře v roce 2024, tedy na 159 tun. Tím by se mělo zajistit, že se rybolovný tlak na tuto populaci nezvýší. Kromě toho je treska obecná nevyhnutelným vedlejším úlovkem při lovu platýsů žijících při dně a v dubnu 2025 začalo být v hlavní oblasti rozšíření tresky obecné ve východní části Baltského moře povinné používání selektivnějších lovných zařízení, od nichž se očekává, že tyto vedlejší úlovky tresky obecné podstatně sníží 9 .

Pokud jde o tresku obecnou v západní části Baltského moře, ICES v roce 2023 snížila své posouzení na doporučení kategorie 3 vycházející z předběžné opatrnosti. V roce 2025 vydala ICES doporučení nulového odlovu pro roky 2026 a 2027 10 . Po většinu posledních patnácti let byla biomasa populace pod bodem Blim. V důsledku toho se Rada od roku 2021 rozhodla cílený rybolov ukončit a přijmout nápravná opatření funkčně spjatá s rybolovnými právy (období uzavírky trdlišť a zákaz rekreačního rybolovu). Doba, která uplynula od přijetí nápravných opatření, dosud nestačila ke zlepšení stavu populace, a proto je cílem návrhu tato opatření zachovat v souladu s čl. 3 odst. 1 víceletého plánu a čl. 16 odst. 4 základního nařízení o SRP ve spojení s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) uvedeného nařízení. Pokud jde o úroveň TAC, ICES se zatím nepodařilo kvantifikovat úroveň vedlejších úlovků tresky obecné v západní části Baltského moře při jiných druzích rybolovu, ale k vedlejším úlovkům tresky obecné v západní části Baltského moře dochází při všech ostatních druzích rybolovu 11 . Bez přidělování TAC pro vedlejší úlovky tresky obecné v západní části Baltského moře by musel být veškerý rybolov v oblasti řízení populace tresky obecné v západní části Baltského moře ukončen. Aby se předešlo potenciálně závažným socioekonomickým důsledkům plynoucím z takového úplného ukončení a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici další informace, navrhuje Komise stejně jako pro rok 2025 stanovit TAC vedlejších úlovků tresky obecné v západní části Baltského moře na úroveň ohlášených vykládek v oblasti řízení populace tresky obecné v západní části Baltského moře v roce 2024, tedy na 42 tun. Tím by se mělo zajistit, že se rybolovný tlak na tuto populaci nezvýší. Kromě toho je treska obecná nevyhnutelným vedlejším úlovkem při lovu platýsů žijících při dně a v dubnu 2025 začalo být v oblasti řízení tresky obecné v západní části Baltského moře povinné používání selektivnějších lovných zařízení, od nichž se očekává, že tyto vedlejší úlovky tresky obecné podstatně sníží 12 .

Pokud jde o platýse velkého, ICES dříve poskytla samostatné doporučení pro subdivize ICES 21 až 23 a subdivize ICES 24 až 32. Od roku 2025, kdy byla stanovena referenční hodnota, poskytuje ICES jedno doporučení týkající se maximálního udržitelného výnosu pro subdivize ICES 21 až 32 13 . Podle tohoto doporučení je biomasa populace historicky vysoká, ačkoli stav jednotlivých ryb se za posledních pět let zhoršil. Referenční hodnota dále změnila vnímání populace, což vedlo ICES k doporučení snížit úlovky o 35 % pro rok 2026 ve srovnání s doporučením pro rok 2025. Komise navrhuje stanovit TAC na úrovni FMSY v souladu s čl. 4 odst. 3 víceletého plánu.

Pokud jde o sledě obecného v západní části Baltského moře, ICES doporučuje osmý rok po sobě, aby byl povolen nulový odlov. Stejně jako pro rok 2025 ICES podstatně snížila velikost populace a odhaduje, že ačkoli se tato velikost od roku 2024 zvýšila, dosahuje v roce 2025 pouze 52 % Blim 14 . ICES rovněž nadále odhaduje, že biomasa zůstane pod bodem Blim nejméně do roku 2027, a to i v případě, že rybolov nebude vůbec probíhat. Přírůstek je již přibližně po 10 let rekordně nízký. Rada v důsledku toho rozhodla ukončit od roku 2021 cílený rybolov s výjimkou čistě vědeckého rybolovu a drobného pobřežního rybolovu a stanovit TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky, aby nedošlo k blokaci jiných druhů rybolovu. Zatím neuplynulo dost času na to, aby tato opatření vedla ke zlepšení stavu populace. Komise proto v souladu s čl. 4 odst. 6 a čl. 5 odst. 2 víceletého plánu navrhuje zachovat zákaz cíleného rybolovu a ukončit výjimku pro drobný pobřežní rybolov. Pokud jde o úroveň TAC, ICES dosud nebyla schopna kvantifikovat úroveň vedlejších úlovků sledě obecného v západní části Baltského moře při jiných druzích rybolovu, ale k vedlejším úlovkům sledě obecného v západní části Baltského moře dochází při cíleném lovu šprota obecného 15 . Aby se předešlo potenciálně závažným socioekonomickým důsledkům vyplývajícím z ukončení cíleného rybolovu šprota obecného v oblasti řízení populace sledě obecného v západní části Baltského moře a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici další informace, navrhuje Komise stanovit TAC pro vedlejší úlovky sledě obecného v západní části Baltského moře na 394 tun.

V případě sledě obecného v Botnickém zálivu ICES odhaduje, že se biomasa stále snižovala a v roce 2025 dosáhla jedné z nejnižších úrovní na poloviční hodnotě mezi body MSY Btrigger a Blim 16 . Doporučení týkající se úlovků na úrovni FMSY představuje ve srovnání s doporučením pro rok 2025 pokles o 16 %. ICES kromě toho odhaduje, že ani v případě, že nebude probíhat žádný rybolov, pravděpodobnost, že se v roce 2027 populace zvýší nad bod MSY Blim, je pouze 30 %. ICES rovněž uvádí, že s TAC na úrovni MSY Flower existuje 9% pravděpodobnost, že biomasa klesne v roce 2027 pod Blim. Komise proto navrhuje stanovit TAC na 25 560 tun v souladu s čl. 4 odst. 6 a čl. 5 odst. 1 víceletého plánu a jako nápravné opatření stanovit tříměsíční období uzavírky trdlišť na základě podobnosti vzorců tření ve srovnání se sleďem obecným ve střední části Baltského moře, pro který ICES vydala zvláštní doporučení 17 .

Pokud jde o sledě obecného ve střední části Baltického moře, ICES provedla v roce 2023 srovnávací studii a dospěla k odhadu, že biomasa byla pod bodem Blim po většinu času během uplynulých třiceti let, ale od roku 2022 se zvyšovala, a to až na úroveň nad Blim od roku 2024 18 , Vzhledem ke zvýšené biomase a potenciálně silným ročníkům 2024 a 2025 je doporučení pro úlovky na hodnotě FMSY o 26 % vyšší než v roce 2025. ICES však uvádí, že prognóza přírůstků je nejistá, a znovu poukazuje na problém nesprávného vykazování, který nejistotu zvyšuje. Kromě toho je ročník 2023 slabý a populace je zranitelná, neboť se skládá z různých geneticky odlišných subpopulací. ICES kromě toho odhaduje, že ani v případě, že nebude probíhat žádný rybolov, je pravděpodobnost, že se v roce 2027 populace zvýší nad bod MSY Blim, pouze 52 %. ICES rovněž uvádí, že s TAC na úrovni MSY Flower činí pravděpodobnost, že biomasa klesne pod bod Blim, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 6 víceletého plánu řízení, v roce 2027 6 %. Komise proto v souladu s čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 víceletého plánu navrhuje zachovat v roce 2026 TAC stanovený pro rok 2025 (83 881 tun) a stanovit jako nápravné opatření tříměsíční uzavírku trdlišť na základě zvláštního doporučení ICES 19 .

Pokud jde o sledě obecného v Rižském zálivu, ICES odhaduje, že ačkoli se biomasa mírně snížila, zůstává nad bodem MSY Btrigger a na historicky vysokých úrovních 20 . Komise proto navrhuje stanovit TAC na úrovni FMSY v souladu s čl. 4 odst. 3 víceletého plánu.

Pokud jde o šprota obecného, ICES odhaduje, že biomasa populace se nadále snižovala v důsledku potvrzeného rekordně nízkého přírůstku v letech 2021–2023. Ačkoli biomasa zůstává nad bodem MSY Btrigger, v roce 2025 dosáhla nejnižší úrovně od roku 1990 21 . Na základě prognózy, že přírůstek v roce 2024 patří k nejvyšším zaznamenaným, je doporučení pro úlovky na hodnotě bodu FMSY o 36 % vyšší než v roce 2025. ICES však zdůrazňuje, že prognóza je založena na jediném průzkumu, a je proto nejistá a že pravděpodobnost, že populace je pod referenčními body pro zachování zdrojů, může být podceněna. ICES navíc upozorňuje na problém nesprávného vykazování, který zvyšuje nejistotu. Komise rovněž konstatuje, že u mnoha druhů rybolovu se šprot obecný loví společně se sleďem. Komise proto navrhuje zachovat v roce 2026 TAC stanovený pro rok 2025 (139 500 tun), a stanovit tak TAC pod bodem MSY Flower v souladu s čl. 4 odst. 4 víceletého plánu. Komise rovněž navrhuje zachovat uzavírku trdlišť stanovenou Radou pro rok 2025.

Pokud jde o stav říčních populací lososa, ICES nejméně od devadesátých let uvádí, že stav těchto populací v oblasti Baltského moře je různorodý, přičemž některé populace jsou v dobrém stavu, ale jiné nikoli. Od roku 2022 ICES ve svých doporučeních rovněž uvádí, že by měly být ukončeny veškeré komerční a rekreační odlovy lososa obecného v hlavní pánvi, neboť se jedná ze své podstaty o smíšený rybolov lososa obecného ze všech říčních populací. ICES se však zároveň domnívá, že pokračování stávajícího cíleného rybolovu v některých severních pobřežních oblastech během letní migrace lososa obecného je stále možné. Rada proto od roku 2021 rozhodla ukončit cílený rybolov lososa obecného v hlavní pánvi a stanovit TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky s výjimkou vědeckého rybolovu, přičemž v uvedených severních pobřežních oblastech zůstává povolen cílený rybolov lososa obecného během letního období. Od roku 2021 Rada rovněž přijala nápravná opatření funkčně spojená s rybolovnými právy (zákaz používání dlouhých lovných šňůr a rybolovu pstruha obecného mořského mimo pobřežní oblasti; ve většině oblastí denní omezení množství úlovků na jeden kus lososa obecného zbaveného tukové ploutvičky na jednoho rybáře). Doporučení ICES pro rok 2026 se řídí stejným přístupem jako v předchozích letech, doporučuje však, aby se úroveň doporučených maximálních odlovů dále snížila kvůli další nejistotě ohledně četnosti lososa v řece, která je pro lososa obecného nejdůležitější 22 . ICES rovněž zmiňuje výrazný pokles jedné konkrétní říční populace, a proto doporučuje odložit začátek rybolovné sezóny z května na červen v Alandském moři a kolem ústí této řeky. ICES rovněž nadále odhaduje, že úmrtnost po vypuštění v případě volně žijícího lososa při rekreačním rybolovu lososa obecného zbaveného tukové ploutvičky (tj. chovaného) je 24 % (přičemž bere na vědomí, že předběžné výsledky nové studie naznačují, že úmrtnost může být podstatně nižší), což vede k úmrtí přibližně 2 500 volně žijících lososů. Komise proto v souladu s čl. 16 odst. 4 základního nařízení o SRP ve spojení s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) uvedeného nařízení navrhuje i) v zásadě omezit TAC na nevyhnutelné vedlejší úlovky; ii) povolit odchylku pro cílený komerční pobřežní rybolov lososa obecného v letním období v subdivizích ICES 29 sever až 31 s přihlédnutím k doporučenému pozdějšímu začátku rybolovné sezóny v subdivizi ICES 29 sever a kolem ústí jedné řeky v subdivizi ICES 31; iii) přizpůsobit TAC úrovni doporučené ICES; iv) zachovat stejná nápravná opatření jako v roce 2025; v) zachovat pro rok 2026 omezenou mezioblastní flexibilitu, aby se zajistilo plné využívání rybolovných práv v pobřežních oblastech v subdivizi ICES 32, a vi) ukončit možnost rekreačního rybolovu lososa obecného s výjimkou pobřežních oblastí v subdivizích ICES 29 sever až 31 ve stejných obdobích jako komerční rybolov.

Pokud jde o lososa obecného ve Finském zálivu, ICES vydala doporučení vycházející z předběžné opatrnosti pro rok 2026 23 . Komise proto navrhuje TAC na úrovni předběžné opatrnosti v souladu s čl. 16 odst. 4 základního nařízení o SRP. Na základě spotřeby předchozích kvót Komise rovněž navrhuje zachovat omezenou mezioblastní flexibilitu mezi oběma TAC pro lososa obecného pro Estonsko, aby se v tomto státě zabránilo riziku zablokování pobřežního rybolovu jiných druhů.

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 stanoví další podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Článek 2 stanoví, že Rada při stanovování TAC musí rozhodnout, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. S ohledem na zvláště křehký stav ekosystému Baltského moře a několika rybích populací Komise navrhuje vyloučit meziroční flexibilitu podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 u populací s biomasou nižší než MSY Btrigger a u populací, u nichž ICES doporučuje buď nulové odlovy, nebo pozastavení cíleného rybolovu. V čl. 15 odst. 9 základního nařízení o SRP se také stanoví mechanismus meziroční flexibility pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů a jež by ztěžovala dosažení cílů SRP, Komise rovněž navrhuje, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se použijí jen tehdy, když členské státy nevyužívají meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení o SRP. Kromě toho by měla být vyloučena meziroční flexibilita pro kvóty podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení o SRP, pokud by to ohrozilo dosažení cílů SRP, zejména u populací s biomasou pod bodem MSY Btrigger a u populací, u nichž budou povoleny pouze vedlejší úlovky nebo vědecký rybolov.

Komise rovněž navrhuje změnit nařízení Rady (EU) 2025/202 tak, aby stanovila TAC pro tresku Esmarkovu, jejíž rybářský hospodářský rok začíná 1. listopadu 2025. Úroveň TAC je označena jako „pm“ (pro memoria jen pro informační účely) do doby, než bude zveřejněno doporučení ICES očekávané 10. října 2025 a výsledek konzultací se Spojeným královstvím.

2025/0253 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2026 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2025/202, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, včetně některých podmínek, jež jsou s těmito rybolovnými právy funkčně spjaty. Podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 24 mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva rozdělena mezi členskými státy tak, aby každému členskému státu zajistila relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(2)V souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by tedy měly být stanoveny celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba také zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit stanoviska vyjádřená během konzultací zúčastněných stran.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 25 zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro jejich rybolov. V souladu s čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení má tento plán přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Má také zajistit, aby využívání biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos (MSY). Dála má přispět k zajištění toho, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Mezi tyto cíle, které jsou blíže specifikovány v čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č. 1380/2013, patří zajištění podmínek pro životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Dalším cílem je zajistit přiměřenou životní úroveň pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech, zejména s ohledem na pobřežní rybolov a socioekonomické aspekty.

(4)Dne 28. května 2025 zveřejnila Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) své roční doporučení pro populace v Baltském moři na rok 2026, u tresky obecné ve východní části Baltského moře ICES přitom zopakovala své doporučení pro rok 2025. Podle ICES se při většině druhů rybolovu v Baltském moři alespoň v určité míře loví více druhů populací. Toto mísení se týká populací, které podléhají TAC, i populací, na něž se TAC nevztahují. K nejvýznamnější míře mísení dochází mezi pelagickými a bentickými druhy.

(5)ICES pro rok 2026 doporučuje nulový odlov sledě obecného v západní části Baltského moře, tresky obecné ve východní a západní části Baltského moře a lososa obecného v subdivizích ICES 22 až 31. Pokud by tedy byly TAC pro tyto populace stanoveny na úrovních doporučovaných ICES, vedla by povinnost vykládky všech úlovků těchto populací, a to včetně vedlejších úlovků ve smíšeném rybolovu, k blokaci rybolovu jiných populací (tzv. „blokační druh“). Treska obecná je vedlejším úlovkem při všech druzích rybolovu, západní populace sledě obecného je vedlejším úlovkem při cíleném lovu šprota obecného a losos obecný může být vedlejším úlovkem při mnoha druzích rybolovu. Blokace by se dotkla zejména plavidel lovících platýse a pelagické druhy a potenciálně by je mohla donutit zastavit v roce 2026 rybolovné operace a předčasně ukončit tyto rybolovné činnosti. Podle údajů Evropského střediska pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury se hodnota při prvním prodeji platýse velkého, šprota obecného a sledě obecného odlovených v mezích povolených TAC, jejichž odlov se v příslušné oblasti očekává, odhaduje u prvního druhu na 25 300 000 EUR, u druhého druhu na 55 700 000 EUR a u třetího druhu na 43 400 000 EUR. Mnoho druhů rybolovu, zejména drobného příbřežního rybolovu týkajícího se druhů, na něž se nevztahují TAC, by v roce 2026 rovněž muselo zastavit rybolovné operace. V zájmu dosažení rovnováhy mezi zachováním rybolovu, s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky v opačném případě, a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s MSY, je vhodné zachovat TAC výlučně pro nevyhnutelné vedlejší úlovky sledě obecného v západní části Baltského moře, tresky obecné ve východní části Baltského moře, tresky obecné v západní části Baltského moře a lososa obecného v hlavní pánvi.

(6)Pokud jde o populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, ICES doporučuje od roku 2019 již šestý rok po sobě nulový odlov této populace. Vzhledem k tomu, že populace zůstává v nezměněném kritickém stavu, ICES pro rok 2026 zopakovala doporučení, které vydala pro rok 2025, v němž uvedla, že má spolehlivé informace o trendech biomasy této populace a o tom, že biomasa je výrazně pod referenčním bodem pro zachování zdrojů (Blim), pod nímž může docházet ke snížení reprodukční kapacity. V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 a čl. 16 odst. 4 základního nařízení o SRP je proto vhodné pozastavit cílený rybolov a přijmout funkčně spjatá nápravná opatření. V souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být rybolovná práva pro nevyhnutelné vedlejší úlovky rovněž stanovena na nízké úrovni s cílem předejít potenciálním vážným socioekonomickým důsledkům, které by mělo stanovení nulových rybolovných práv.

(7)V případě populace tresky obecné v západní části Baltského moře ICES několik let doporučovala nízký odlov a pro rok 2026 doporučuje nulový odlov, neboť odhaduje, že biomasa je v roce 2025 pod bodem Blim a do roku 2027 se nad bod Blim nezvýší. V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 a čl. 16 odst. 4 základního nařízení o SRP je proto vhodné pozastavit cílený rybolov a přijmout funkčně spjatá nápravná opatření. V souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být rybolovná práva pro nevyhnutelné vedlejší úlovky rovněž stanovena na nízké úrovni s cílem předejít socioekonomickým důsledkům, které by mělo stanovení nulových rybolovných práv.

(8)Pokud jde o lososa obecného v subdivizích ICES 22 až 31, ICES zachovala své doporučení ohledně nulových úlovků, přičemž pro rok 2026 zvažuje možnost pokračování cíleného komerčního a rekreačního pobřežního rybolovu v letním období v oblasti severně od 59° 30′ s. š. (subdivize ICES 29 sever až 31) ICES rovněž ve srovnání s rokem 2025 dále snížila své doporučení ohledně odlovu z důvodu další nejistoty ohledně četnosti lososa obecného v řece, která je pro lososa obecného nejdůležitější. ICES dále uvádí, že k další ochraně této obzvláště křehké populace volně žijícího lososa, jakož i dalších populací volně žijícího a časně se stěhujícího lososa, by přispělo odložení zahájení rybolovu v subdivizi ICES 29 sever a mimo ústí řeky Råneälven na červen. Navíc při rekreačním rybolovu lososa obecného zbaveného tukové ploutvičky dochází k úmrtnosti po vypuštění. V souladu s čl. 16 odst. 4 základního nařízení SRP je proto vhodné stanovit úroveň rybolovných práv a rybolovnou oblast a období v souladu s doporučením ICES a přijmout funkčně spjatá nápravná opatření (zákaz používání dlouhých lovných šňůr a zákaz rybolovu pstruha obecného mořského mimo pobřežní oblasti, povolení rekreačního rybolovu pouze tam, kde je povolen cílený komerční rybolov, a ve stejném období).

(9)S cílem zajistit plné využití rybolovných práv při příbřežním rybolovu lososa v subdivizi ICES 32 je vhodné povolit omezenou mezioblastní flexibilitu mezi subdivizemi ICES 22 až 31 a subdivizí ICES 32.

(10)Aby se při rybolovu lososů snížilo riziko nesprávného vykazování lososa jako pstruha obecného mořského, je vhodné zakázat rybolov pstruha obecného mořského za hranicí čtyř námořních mil měřených od základních linií a omezit vedlejší úlovky pstruha obecného mořského na 3 % kombinovaných úlovků pstruha mořského a lososa.

(11)Opatřeními pro rekreační rybolov tresky obecné a lososa obecného a opatřeními pro zachování populací pstruha obecného mořského a lososa obecného by neměla být dotčena přísnější vnitrostátní opatření podle článků 19 a 20 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(12)V případě sledě obecného v Botnickém zálivu ICES odhaduje, že jeho biomasa stále klesá a je nyní na poloviční úrovni mezi bodem Blim a referenčním bodem pro zachování zdrojů (MSY Btrigger), přičemž pod tímto bodem mají být přijata vhodná nápravná opatření pro zajištění rychlého návratu populací na úrovně, které mohou vést k MSY. ICES rovněž zmiňuje nejistotu při odhadech mladé populace a hmotnosti v určitém věku. ICES navíc nadále uvádí, že pokud by rybolovná práva byla stanovena na úrovni FMSY, bylo by nepravděpodobné, že by se mohlo zvýšit procento starších kusů v populaci. ICES dále uvádí, že populace je pravděpodobně ohrožena ztrátou genetické diverzity. Žádný ze scénářů odlovu v rámci rozmezí FMSY navíc nezajišťuje pravděpodobnost poklesu biomasy dané populace pod úroveň Blim v roce 2027 nižší než 5 %. Navíc i v případě, kdy by neprobíhal žádný rybolov, je podle odhadů pravděpodobnost, že se v roce 2027 populace zvýší nad bod MSY Btrigger, pouhých 30 %. V souladu s čl. 4 odst. 6 a čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 je proto vhodné stanovit rybolovná práva odpovídajícím způsobem a stanovit tříměsíční uzavírku trdlišť jakožto funkčně spjaté nápravné opatření.

(13)V případě sledě obecného v západní části Baltského moře ICES navrhuje nulový odlov osmým rokem po sobě. Jako v roce 2024 ICES přezkoumala odhady biomasy směrem dolů oproti předchozím letům a odhadla, že biomasa dosahuje v roce 2025 pouze 52 % Blim, přestože se od roku 2021 nepřetržitě zvyšuje. Kromě toho zůstávají přírůstky na historicky nízkých úrovních a neočekává se, že by se v roce 2027 biomasa zvýšila nad Blim. V souladu s čl. 4 odst. 6 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 je proto vhodné pozastavit cílený rybolov a ukončit výjimku pro drobný rybolov. V souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) 1380/2013 by měla být rybolovná práva pro nevyhnutelné vedlejší úlovky rovněž stanovena na nízké úrovni s cílem předejít socioekonomickým důsledkům, které by mělo stanovení nulových rybolovných práv.

(14)Pokud jde o sledě obecného ve střední části Baltského moře, ICES odhaduje, že po většinu uplynulých třiceti let byl stav populace nižší než Blim. ICES odhaduje že díky zvýšené hmotnosti v určitém věku a silnějšímu přírůstku v roce 2022 je populace od roku 2024 nad bodem Blim, ale je stále ještě výrazně pod bodem MSY Btrigger. ICES odhaduje, že přírůstky v letech 2024 a 2025 by mohly být silné, ale zdůrazňuje, že tyto odhady jsou nejisté. Přírůstek za rok 2023 je podprůměrný. ICES dále připomíná, že pokračující nesprávné vykazování druhů zvyšuje nejistotu ohledně doporučení. Žádný ze scénářů odlovu v rámci rozmezí FMSY navíc nezajišťuje pravděpodobnost poklesu biomasy dané populace pod úroveň Blim v roce 2027 nižší než 5 %. Navíc pravděpodobnost, že populace zůstane v roce 2027 pod bodem MSY Btrigger stále dosahuje 52 %, a to i v případě, ze by nedocházelo k žádnému rybolovu a navzdory odhadované pozitivní předpovědi. V souladu s čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 je proto vhodné stanovit rybolovná práva odpovídajícím způsobem a stanovit tříměsíční uzavírku trdlišť jako funkčně spjaté nápravné opatření.

(15)V případě sledě obecného v Rižském zálivu a platýse velkého ICES odhaduje, že jeho biomasa je nad bodem MSY Btrigger a rybolovný tlak je pod bodem FMSY. V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1139 je proto vhodné odpovídajícím způsobem stanovit rybolovná práva.

(16)V případě šprota obecného ICES odhaduje, že i když je jeho populace stále nad bodem MSY Btrigger, stále se snižuje v důsledku potvrzeného rekordně nízkého přírůstku v letech 2021–2023. Očekává se, že v roce 2025 bude jeho biomasa na nejnižší úrovni od roku 1990 a bude se blížit bodu MSY Btrigger. ICES odhaduje, že přírůstek v roce 2024 by mohl být výjimečně vysoký, ale zdůrazňuje, že odhad je nejistý a že pravděpodobnost, že biomasa by mohla být pod referenčními body pro zachování populace, by mohla být podceněna. ICES dále připomíná, že pokračující nesprávné vykazování druhů zvyšuje nejistotu ohledně doporučení. V souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1139 je proto vhodné odpovídajícím způsobem stanovit rybolovná práva. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise rovněž navrhuje zachovat stávající tříměsíční období uzavírky trdlišť.

(17)Využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se monitoruje a kontroluje v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 26 , a zejména s články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání odlovů a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy používat při zasílání údajů o vykládkách populací, na něž se vztahuje toto nařízení, Komisi.

(18)Články 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 847/96 27 stanoví meziroční flexibilitu kvót pro populace podléhající jak preventivnímu, tak analytickému TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne o populacích, na které se články 3 a 4 nevztahují, zejména na základě jejich biologického stavu, neboť tento mechanismus vede k tomu, že jsou v daném roce k dispozici úrovně kvót, které překračují kvóty původně stanovené pro daný rok. Až dosud se tyto články nepoužily na populace s biomasou pod bodem Blim. S ohledem na křehký stav ekosystému Baltského moře a jeho rybích populací je vhodné, aby se tyto články nepoužily na populace s biomasou mezi body Blim a MSY Btrigger. Kromě toho čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví další meziroční flexibilitu pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, která by ohrozila dosažení cílů společné rybářské politiky, neměla by se meziroční flexibilita kvót podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 uplatňovat kumulativně. Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) No 1380/2013 by měla být v příslušných případech vyloučena na základě biologického stavu populací.

(19)Biomasa populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, tresky obecné v západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře je pod bodem Blim. U všech těchto populací jsou v roce 2026 povoleny pouze vedlejší úlovky a vědecký rybolov. Biomasa sledě obecného v Botnickém zálivu a ve střední oblasti Baltského moře je výrazně pod bodem MSY Btrigger. Vzhledem k poměrně nízké odolnosti ekosystému Baltského moře se proto členské státy, které sdílejí kvóty příslušných TAC, zavázaly, že v roce 2026 na tyto populace nebudou uplatňovat meziroční flexibilitu stanovenou v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby úlovky v roce 2026 nepřekročily příslušné TAC. Kromě toho je jižně od rovnoběžky 59° 30′ s. š biomasa téměř všech říčních populací lososa obecného pod mezním referenčním bodem přírůstku smoltů (Rlim) a v roce 2026 jsou povoleny pouze vedlejší úlovky a vědecký rybolov. Příslušné členské státy proto přijaly obdobný závazek týkající se meziroční flexibility, pokud jde o úlovky lososa obecného v hlavní pánvi v roce 2026.

(20)[zástupné údaje pro tresku Esmarkovu: Unie a Spojené království uspořádaly dne [XX]. října 2025 dvoustranné konzultace o TAC pro tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a (Skagerrak–Kattegat), ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 a ve vodách Spojeného království divize ICES 2a (Severní moře) na období od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026. Tyto konzultace proběhly podle čl. 498 odst. 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) 28 . Unie se těchto konzultací zúčastnila na základě specifikací unijního postoje potvrzených Radou dne [XX]. října 2025 podle článku 2 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 29 . Unie a Spojené království se dohodly na TAC na základě doporučení ICES pro tresku Esmarkovu v podoblasti ICES 4 a divizi 3a na uvedené období zveřejněného dne [XX]. října 2025. Výsledek konzultace byl zdokumentován v písemném zápisu, který dne [XX]. října 2025 podepsali vedoucí delegací Unie a Spojeného království. TAC na období od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026 by proto měl být stanoven na úrovni stanovené v uvedeném písemném zápisu. ]

(21)[zástupné údaje pro další případné změny nařízení Rady (EU) 2025/202].

(22)Nařízení (EU) 2025/202 30 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(23)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa rybářů, měla by se ustanovení tohoto nařízení týkající se Baltského moře použít od 1. ledna 2026. Ustanovení týkající se tresky Esmarkovy v divizi Skagerrak–Kattegat a v Severním moři by se však měla použít se zpětnou působností od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026, jelikož se jedná o rybářskou sezónu tresky Esmarkovy. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Toto nařízení stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací v Baltském moři pro rok 2026 a mění některá rybolovná práva v jiných vodách stanovená v nařízení (EU) 2025/202.

Článek 2
Působnost

1.Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie působící v Baltském moři.

Vztahuje se rovněž na rekreační rybolov, pokud se na něj v příslušných ustanoveních výslovně odkazuje.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Kromě toho se pro účely tohoto nařízení rozumí:

1)„subdivizí“ subdivize Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) v Baltském moři podle definice v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 31 ;

2)„celkovým přípustným odlovem (TAC)“:

a)u rybolovu, na nějž se vztahuje výjimka z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace vyložit;

b)u všech ostatních druhů rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

3)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

4)„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

5)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, včetně zástupných údajů, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení;

6)„analytickým TAC“ TAC, pro který je k dispozici analytické posouzení;

7)„preventivním TAC“ TAC, pro který není k dispozici analytické posouzení, nýbrž je pro něj k dispozici buď posouzení založené na přístupu předběžné opatrnosti, nebo není k dispozici žádné posouzení.

KAPITOLA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 4
TAC a jejich přidělování

TAC, kvóty a v příslušných případech opatření, která jsou s nimi funkčně spjatá, jsou stanoveny v příloze.

Článek 5
Zvláštní ustanovení o přidělení rybolovných práv

1.Přidělením rybolovných práv členským státům, jak je stanoveno v tomto nařízení, nejsou dotčeny:

a)výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)množství zadržená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96 a převedená podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.Populace, na něž se vztahují preventivní nebo analytické TAC pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96, jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

3.Není-li v příloze tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibility podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 6
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

V příloze tohoto nařízení v příslušných tabulkách TAC jsou uvedeny populace necílových druhů v rámci bezpečných biologických mezí podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, pro které platí odchylka od povinnosti započítávat úlovky do příslušné kvóty.

Článek 7
Uzavření oblastí za účelem ochrany tresky obecné při tření

1.V období od 1. května do 31. srpna je zakázáno provozovat v subdivizích 25 a 26 rybolov pomocí jakéhokoli typu lovného zařízení.

2.Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na:

a)rybolovné operace prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu, za předpokladu, že je takový výzkum prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 32 ;

b)rybářská plavidla Unie o celkové délce menší než dvanáct metrů, která loví pomocí svislých, volně zavěšených nebo třístěnných tenatových sítí, pomocí nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr, unášených lovných šňůr, ručních šňůr a přívlačného lovného zařízení nebo podobného pasivního zařízení v oblastech, kde je podle souřadnic v úředních námořních mapách vydaných příslušnými vnitrostátními orgány hloubka vody menší než 20 metrů;

c)aniž jsou dotčena období zákazu rybolovu stanovená v čl. 8 odst. 1 písm. a) a čl. 9 odst. 1, rybářská plavidla Unie, která v subdivizi 25 loví pelagické populace určené k přímé lidské spotřebě za použití lovných zařízení se sítěmi o velikosti ok 45 mm nebo menší v oblastech, kde je podle souřadnic v úředních námořních mapách vydaných příslušnými vnitrostátními orgány hloubka vody menší než 50 metrů, a jejichž vykládky jsou tříděny.

3.V období od 15. ledna do 31. března v subdivizích 22 a 23 a v období od 15. května do 15. srpna v subdivizi 24 je zakázáno provozovat rybolov pomocí jakéhokoli typu lovného zařízení.

4.Zákaz uvedený v odstavci 3 se nevztahuje na:

a)rybolovné operace prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu, za předpokladu, že je takový výzkum prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241;

b)rybářská plavidla Unie o celkové délce menší než dvanáct metrů, která loví pomocí svislých, volně zavěšených nebo třístěnných tenatových sítí, pomocí nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr, unášených lovných šňůr, ručních šňůr a přívlačného lovného zařízení nebo podobného pasivního zařízení v oblastech, kde je podle souřadnic v úředních námořních mapách vydaných příslušnými vnitrostátními orgány hloubka vody menší než 20 metrů;

c)rybářská plavidla Unie, která v subdivizi 24 loví pelagické populace určené k přímé lidské spotřebě za použití lovných zařízení se sítěmi o velikosti ok 45 mm nebo menší v oblastech, kde je podle souřadnic v úředních námořních mapách vydaných příslušnými vnitrostátními orgány hloubka vody menší než 40 metrů, a jejichž vykládky jsou tříděny;

d)rybářská plavidla Unie lovící mlže pomocí drapáků v subdivizi 22 v oblastech, kde je podle souřadnic v úředních námořních mapách vydaných příslušnými vnitrostátními úřady hloubka vody menší než 20 metrů.

5.Velitelé rybářských plavidel Unie uvedených v odst. 2 písm. b) nebo c) a v odst. 4 písm. b), c) nebo d) zajistí, že jejich rybolovné činnosti mohou kdykoliv sledovat kontrolní orgány příslušného členského státu.

Článek 8
Uzavření oblastí za účelem ochrany sledě obecného při tření v subdivizích 25, 26, 27, 28.2, 29, 30, 31 a 32

1.Zakazuje se lovit pelagické druhy pomocí pelagických vlečných sítí v pobřežních oblastech do čtyř námořních mil, měřeno od základních linií, a kde je hloubka vody podle souřadnic v úředních námořních mapách vydaných příslušným vnitrostátním orgánem menší než 20 metrů, a to v těchto obdobích a oblastech:

a)od 16. března do 15. června v subdivizích 25 a 26;

b)od 1. dubna do 30. června v subdivizích 27 a 28.2;

c)od 1. května do 31. července v subdivizích 29 až 32.

2.Zákazy stanovené v odstavci 1 se nevztahují na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je takový výzkum prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241. Použití této odchylky je omezeno na počáteční přidělení kvóty každému členskému státu.

Článek 9
Uzavření oblastí za účelem ochrany šprota obecného při tření v subdivizích 25, 26, 27, 28.2, 29 a 32

1.Od 1. května do 31. července se rybářským plavidlům Unie zakazuje lovit pelagické populace s aktivním lovným zařízením v oblastech za 12 námořními mílemi měřeno od základních linií v subdivizích 25, 26, 27, 28.2, 29 a západně od 24°00′ v. d. v subdivizi 32.

2.Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na:

a)rybolovné operace prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu, za předpokladu, že je takový výzkum prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241; použití této odchylky je omezeno na počáteční kvótu přidělenou každému členskému státu;

b)rybářská pravidla Unie o celkové délce menší než dvanáct metrů, která loví pomocí svislých, volně zavěšených nebo třístěnných sítí, pomocí nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr, unášených lovných šňůr, ručních vlasců a přívlačného lovného zařízení nebo podobného pasivního zařízení.

Článek 10
Opatření pro rekreační rybolov tresky obecné v subdivizích 22 až 32

1.V subdivizích 22 až 32 se rekreační rybolov tresky obecné zakazuje. Každý náhodně ulovený jedinec tresky obecné musí být okamžitě vypuštěn zpět do moře.

2.Bez ohledu na odstavec 1 lze v subdivizích 27 až 32 uchovávat náhodné vedlejší úlovky tresky obecné odlovené při rekreačním rybolovu jiných druhů.

Článek 11
Opatření pro rekreační rybolov lososa obecného v subdivizích 22 až 31

1.V subdivizích 22 až 31 se rekreační rybolov lososa obecného zakazuje. Každý náhodně ulovený jedinec lososa obecného musí být okamžitě vypuštěn zpět do moře.

2.Odchylně od odstavce 1 je rekreační rybolov lososa obecného povolen v oblastech do čtyř námořních mil měřených od základních linií během těchto období a oblastí:

a)od 1. června do 31. srpna v subdivizi ICES 29 severně od 59° 30′ s. š.;

b)od 1. května do 31. srpna v subdivizích ICES 30 a 31, s výjimkou května v oblasti do čtyř námořních mil od ústí řeky Råneälven.

3.Tímto článkem nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření podle článků 19 a 20 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 12
Opatření pro zachování pstruha obecného mořského a lososa obecného v subdivizích 22 až 32

1.Rybářským plavidlům Unie se zakazuje lovit pstruha obecného mořského v subdivizích 22 až 32 za hranicí čtyř námořních mil měřených od základních linií. Při rybolovu lososa obecného za hranicí čtyř námořních mil měřených od základních linií v subdivizi 32 nesmí vedlejší úlovky pstruha obecného mořského v žádném okamžiku na palubě nebo při vykládce po každém rybářském výjezdu přesáhnout 3 % celkového úlovku lososa obecného a pstruha obecného mořského.

2.V subdivizích 22 až 31 je zakázán rybolov pstruha obecného mořského nebo lososa obecného pomocí dlouhých lovných šňůr za hranicí čtyř námořních mil měřených od základních linií.

3.Tímto článkem nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření podle článků 19 a 20 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 13
Předávání údajů

Když členské státy zasílají Komisi údaje o množstvích odlovených nebo vyložených populací podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009, použijí kódy populací uvedené v příloze tohoto nařízení.

KAPITOLA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14
Změna nařízení (EU) 2025/202

Nařízení (EU) 2025/202 se mění takto:

1)V příloze IA části B se tabulka 122 nahrazuje tímto:

„Tabulka 122

2)[zástupné údaje pro další změny nařízení Rady (EU) 2025/202].

Článek 15
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna do 31. prosince 2026.

Odchylně od druhého pododstavce se:

a)ustanovení čl. 14 bodu 1 použije od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026;

b)[zástupné údaje pro další změny nařízení Rady (EU) 2025/202].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1380/2023-01-01 ).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1139/oj ).

(3)     http://www.ices.dk/advice/Pages/Latest-Advice.aspx

(4)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. února 2023, Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov, COM/2023/102 final.

(5)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 5. června 2025 Evropský pakt pro oceány (COM(2025) 281 final).

(6)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, mění nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008, (ES) č. 1342/2008 a zrušují nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1224/oj ).

(7)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202563  

(8)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.5276 ; https://doi.org/10.17895/ices.advice.5649 ; https://doi.org/10.17895/ices.advice.24799266

(9)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/3093 ze dne 13. října 2022, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241, pokud jde o zvláštní technická opatření ke snížení vedlejších úlovků tresky obecné v Baltském moři (Úř. věst. L 2024/3093, 10.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/3093/oj ).

(10)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202560  

(11)    Viz poznámka pod čarou 8.

(12)    Viz poznámka pod čarou 9.

(13)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202773  

(14)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202614  

(15)    Viz poznámka pod čarou 8.

(16)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202623  

(17)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.28512521  

(18)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202617  

(19)    Viz poznámka pod čarou 17.

(20)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202620

(21)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202893  

(22)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202839    

(23)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.27202842    

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1380/oj ).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1139/oj ).

(26)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 ( Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1224/oj ).

(27)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96: ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/847/oj ).

(28)    Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2021/689(1)/oj .

(29)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 ze dne 22. října 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech (Úř. věst. L 378, 26.10.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1875/oj ).

(30)    Nařízení Rady (EU) 2025/202 ze dne 30. ledna 2025, kterým se na roky 2025 a 2026 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb platná ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii a kterým se mění nařízení (EU) 2024/257, pokud jde o rybolovná práva na rok 2025 (Úř. věst. L, 2025/202, 31.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/202/oj ).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/218/oj).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 Evropského parlamentu a Rady, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1241/oj ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.8.2025

COM(2025) 458 final

PŘÍLOHA

návrhu NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2026 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2025/202, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách

PŘÍLOHA

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, PRO KTERÉ JSOU TAC STANOVENY PODLE DRUHU A OBLASTI

Níže uvedené tabulky stanoví TAC a kvóty podle populace (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) a opatření, která jsou s nimi funkčně spjata.

Odkazy na rybolovné oblasti představují odkazy na divize ICES.

Populace ryb jsou uváděny v abecedním pořadí podle vědeckých názvů druhů.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka vědeckých a obecných názvů: