a) Bezpečnost dodávek 

Výzvy, kterým EU čelí v oblasti energetické bezpečnosti, souvisejí především s tím, že je v dodávkách primární energie závislá na zemích mimo EU. Zavedením Zelené dohody pro Evropu si EU vytýčila důležité kroky ke snížení své závislosti na dovážených fosilních palivech, a to stanovením ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Energetická krize v roce 2022 a následný šok z cen energií však jasně ukázaly, že je třeba učinit více a podniknout další kroky ke snížení závislosti EU na zdrojích primární energie z nečlenských zemí. Zejména plán REPowerEU stanoví důležitá opatření k ochraně domácností a podniků před otřesy v oblasti dodávek prostřednictvím: i) posílení kapacity podzemních zásobníků plynu; ii) modernizace a rozšíření infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn a iii) diverzifikace zdrojů i tras plynu přiváděného plynovody.

K dosažení těchto cílů je nezbytné prodloužit platnost některých opatření, zejména listopadového cíle naplnění zásobníků plynu, který byl dříve přijat na omezenou dobu. Současně se změnily tržní podmínky. Předkládaným návrhem a v návaznosti na dnes přijaté doporučení Komise usiluje Komise o zajištění energetické bezpečnosti a odolnosti energetického systému Evropské unie a zároveň podporuje členské státy tím, že jim dává ještě vyšší míru flexibility, pokud jde o trajektorie naplňování, aby mohly cílů naplnění zásobníků plynu dosáhnout vlastním tempem. Tímto způsobem se sníží zatížení soustavy a minimalizuje -+

prostor pro narušení trhu.

b) Úloha uskladňování plynu, současné problémy a flexibilita

Uskladňování plynu přispívá k bezpečnosti dodávek tím, že v případě silné poptávky nebo narušení dodávek poskytuje dodatečný zdroj. Ze zásobníků pochází 25–30 % plynu, který se v EU v zimě spotřebuje. Během otopného období snižují potřebu dovážet další plyn a pomáhají absorbovat šoky způsobené narušením dodávek.

S ohledem na tuto skutečnost a s cílem zabránit tomu, aby byly ruské dodávky plynu zneužívány jako zbraň, a zamezit tržní volatilitě vypracovala Komise na jaře 2022 návrh změn nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu, pokud jde o jeho uskladňování, který spolunormotvůrci rychle přijali 1 . Jejich součástí bylo zavedení cíle, který má zajistit, aby zásobníky byly do 1. listopadu naplněny z 90 % (cíl naplnění), doplněného o řadu průběžných cílů pro každý členský stát na únor, květen, červenec a září následujícího roku (trajektorie naplňování). Současně byly zavedeny požadavky na certifikaci provozovatelů skladovacích zařízení, aby se zlepšila kontrola nad strategickými aktivy a nemohlo dojít k tomu, že bude v zásobnících před zimou uskladněn nedostatek plynu.

c) Cíl návrhu

Změny nařízení (EU) 2017/1938, které se týkají uskladňování plynu, platí do konce roku 2025. Kvůli přetrvávající napjaté situaci na celosvětovém trhu s plynem je nezbytné platnost těchto ustanovení prodloužit i na období po roce 2025.

Evropská komise se zároveň chystá přezkoumat rámec EU pro energetickou bezpečnost a v této souvislosti posoudit, zda by případný legislativní návrh měl z hlediska naplňování zásobníků obsahovat pro členské státy trvalá opatření. Tento návrh však není plánován na příští rok.

Dočasné prodloužení stávajících ustanovení o uskladňování plynu je nezbytné pro další zajištění předvídatelnosti a transparentnosti při využívání zásobníků v celé EU.

Ustanovení o uskladňování plynu byla do nařízení (EU) 2017/1938 včleněna nařízením (EU) 2022/1032 na období tří let. Na konci roku 2025 jejich platnost vyprší. Cílem návrhu je stávající ustanovení dočasně prodloužit o další dva roky až do případného zavedení nového rámce energetické bezpečnosti, k čemuž by s největší pravděpodobností došlo v průběhu roku 2027. Prodloužení by bylo v souladu se stávající politikou a pomohlo by zlepšit energetickou bezpečnost a stabilitu trhu s plynem. Cílem návrhu na prodloužení platnosti není změnit žádné další aspekty ustanovení o uskladňování.

V návaznosti na geopolitický vývoj vydala Komise v březnu 2022 sdělení „REPowerEU“ o společné evropské akci pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii. Komise následně předložila legislativní návrh (nařízení o uskladňování zemního plynu – nařízení (EU) 2022/1032), aby zajistila každoročně dostatečnou naplněnost zásobníků v zimě 2022/2023 a v dalších letech.

V rámci kontroly účelnosti stávajícího rámce energetické bezpečnosti uspořádala Komise veřejnou konzultaci, aby shromáždila názory široké škály zúčastněných stran na přínosy a možné budoucí výzvy pro Evropu v oblasti energetické bezpečnosti. Tato veřejná konzultace skončila v závěru listopadu 2024 a hodnotila rovněž ustanovení o uskladňování plynu a jejich příspěvek k celkové energetické bezpečnosti.

Tímto návrhem se mění nařízení (EU) 2017/1938, jehož právním základem byl čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Týž článek je základem i tohoto návrhu.

Plánovaná opatření této iniciativy jsou plně v souladu se zásadou subsidiarity. Je třeba přijmout opatření na úrovni EU, neboť přerušení dodávek plynu do EU: i) představuje vysoké riziko, ii) mělo by významný dopad na mnoho členských států a iii) ovlivnilo by ceny plynu v celé EU.

Iniciativa je v souladu se zásadou proporcionality. Ačkoli konečný roční cíl naplnění pro 1. listopad je stanoven nařízením, cíle zohledňují situaci jednotlivých členských států a kapacitu zásobníků nacházejících se na jejich území. Výjimky/odchylky stanovené nařízením (EU) 2017/1938 se týkají Nizozemska (čl. 6a odst. 3) a rovněž Rakouska, Česka, Maďarska, Lotyšska a Slovenska (čl. 6a odst. 2). Navrhovaná míra naplnění ve výši 90 % je nezbytná a přiměřená k zajištění bezpečnosti dodávek během zimy v případě vážného narušení dodávek, aniž by představovala nadměrnou zátěž pro členské státy, energetické společnosti nebo veřejnost.

Průběžné cíle naplnění se stanovují každoročně po konzultaci s členskými státy (prostřednictvím jejich účasti v Koordinační skupině pro otázky plynu). Tyto cíle umožňují dostatečnou míru flexibility, díky níž mohou členské státy zohlednit jak stávající energetickou situaci, tak základní ukazatele trhu s plynem.

Předkládaným návrhem se mění nařízení (EU) 2017/1938, a proto je zvoleným nástrojem pozměňující nařízení. Vzhledem k tomu, že se nejedná o úplnou revizi nařízení, přepracování se nepovažuje za vhodné.

Spolu s tímto návrhem byla vypracována zpráva o provádění a dopadu ustanovení o uskladňování plynu, jejímž závěrem je, že jak trajektorie naplňování zásobníků plynu, tak proces jejich certifikace měly pozitivní dopad na bezpečnost dodávek energie.

Komise předkládá po konzultaci s členskými státy výroční zprávy, které obsahují analýzu možných účinků nařízení na ceny plynu a potenciálních úspor plynu.

Kromě toho Komise jako součást kontroly účelnosti rámce energetické bezpečnosti a s cílem shromáždit názory široké škály zúčastněných stran uspořádala veřejnou konzultaci. Zahájena byla v září 2024 a trvala do listopadu 2024. Své poznatky a názory poskytlo více než 100 účastníků. Vyjádřili se také k úloze uskladňování plynu v celkovém rámci energetické bezpečnosti. Na základě analýzy výsledků této veřejné konzultace může Komise dospět k závěru, že je nezbytná širší revize rámce energetické bezpečnosti, a v této souvislosti může navrhnout pokračování povinných průběžných a konečných ročních cílů pro plnění zásobníků. Proces revize však bude pravděpodobně trvat nejméně dva roky. Vzhledem k tomu, jak významnou úlohu uskladňování plynu dosud hrálo při zvyšování energetické bezpečnosti členských států, považuje se za nezbytné, aby byla platnost povinného cíle naplnění a požadavku týkajícího se průběžných cílů dočasně prodloužena.

V rámci veřejné konzultace týkající se kontroly účelnosti byly zúčastněné strany konzultovány ohledně významu uskladňování plynu a užitečnosti stanovení povinných cílů naplnění.

V průběhu roku 2025 hodlá Komise v rámci kontroly účelnosti celkového rámce energetické bezpečnosti pověřit externího dodavatele, aby provedl posouzení dopadů. Dodavatel bude rovněž požádán, aby současně shromáždil externí názory a odborné poznatky.

Jak je uvedeno v předchozím odstavci, Komise má v úmyslu provést v průběhu roku 2025 posouzení dopadů. Jeho součástí budou i otázky týkající se ustanovení o uskladňování plynu. Vzhledem k tomu, že platnost stávajících ustanovení skončí v prosinci 2025, a nezbývá již tedy mnoho času, posouzení dopadů se u tohoto dočasného opatření neprovádí.

Opatření umožní, aby byla podpora zacílena na některé z nejzranitelnějších zákazníků, zejména na ty, kteří již čelí energetické chudobě.

Dopad tohoto návrhu na rozpočet EU se týká výdajů na zaměstnance a dalších správních výdajů Generálního ředitelství (GŘ) pro energetiku Evropské komise. Cílem návrhu je prodloužit platnost ustanovení, která zlepšují architekturu EU v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Prodloužení platnosti těchto ustanovení by znamenalo zachování povinností pro členské státy a s tím i posílené úlohy GŘ pro energetiku v široké škále oblastí uvedených v původním návrhu. Konkrétně by šlo o:

·celkové řízení a provádění nařízení (1 ekvivalent plného pracovního úvazku – FTE),

·řízení posílené úlohy Koordinační skupiny pro otázky plynu (0,5 FTE),

·sledování naplněnosti zásobníků a vypracování specifikací technického provedení, jako jsou trajektorie naplňování (včetně ekonomické a technické analýzy a správy údajů) (1,5 FTE),

·posuzování oznámení v rámci sdílení břemene podle článku 6c (1 FTE),

·administrativní podporu (1 FTE).

Kromě toho budou provádění, koordinace a sledování tohoto pozměňujícího nařízení v členských státech vyžadovat dodatečné správní prostředky ve výši až 150 000 EUR ročně na oficiální pracovní cesty a setkání odborníků, zejména na zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu.