EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.11.2025

COM(2025) 795 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Roční zpráva o azylu a migraci v Evropě
(2025)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Roční zpráva o azylu a migraci v Evropě
(2025)

I.Úvod

Roční zpráva o azylu a migraci v Evropě (dále jen „zpráva“) je klíčovým výstupem Paktu o migraci a azylu (dále jen „pakt“), který poskytuje strategický situační obraz v této oblasti. Analyzuje situaci v oblasti azylu, migrace a přijímání v Unii a v členských státech za uplynulé dvanáctiměsíční období a stanoví prognózu migračních trendů pro nadcházející rok 1 .

Pakt představoval významný milník ve vývoji komplexního přístupu k migraci, azylu, správě hranic a integraci. Je navržen tak, aby řídil migraci v dlouhodobém horizontu a poskytoval členským státům flexibilitu, aby mohly účinně a spravedlivě řešit specifické problémy, kterým čelí. Síla paktu spočívá v rovnováze mezi zásadami solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy. Za tímto účelem zavádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace 2 , jeden z legislativních aktů tvořících pakt, povinný, flexibilní a na potřebách založený mechanismus solidarity. Fungování tohoto mechanismu vychází z posouzení situace v oblasti azylu a migrace v Unii, které je uvedeno ve zprávě a které je součástí ročního cyklu řízení migrace (dále jen „cyklus“).

Přijetím této zprávy, která rovněž obsahuje aktuální informace o dosaženém pokroku a výzvách při provádění paktu, zahájila Komise první cyklus 3 . Situační obraz poskytnutý touto zprávou má Komise rovněž využít pro účely přijetí prováděcího rozhodnutí Komise 4 (dále jen „rozhodnutí“), kterým se stanoví, které členské státy jsou vystaveny migračnímu tlaku, riziku migračního tlaku nebo významné situaci v oblasti migrace, v souladu s nařízením (EU) 2024/1351.

Ke zprávě a rozhodnutí je přiložen návrh Komise na prováděcí rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje roční rezervoár solidarity 5 s cílem řešit potřeby solidarity členských států vystavených tlaku v nadcházejícím roce. Současně pokračuje práce na provádění všech složek paktu s cílem zajistit účinný evropský systém solidarity a odpovědnosti za spravedlivé, pevné a účinné řízení azylu a migrace.

II.Plnění paktu: odpovědnost a solidarita v rovnováze

Členské státy postupují v přípravách na provádění reforem paktu a plnění nových závazků v oblasti solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti.

V oblasti odpovědnosti se hlavní novinky paktu zaměřují na vytvoření účinnějších, pevnějších a spravedlivějších postupů, které povedou k jednodušším a účinnějším azylovým a migračním systémům s nižší administrativní zátěží pro členské státy, rychlejšímu vyřizování, odpovídající podpoře poskytované migrantům a kvalitnímu rozhodování o jejich případech. Nové prověřování 6 na vnějších hranicích Unie zejména umožní rychlé zjištění totožnosti a posouzení všech státních příslušníků třetích zemí, kteří do Unie vstupují nelegálně. V rámci povinných řízení pro účely azylu a návratu na hranicích 7 budou žádosti státních příslušníků zemí s nízkou pravděpodobností získání mezinárodní ochrany vyřizovány zrychleným způsobem, a to přímo na vnějších hranicích Unie. Nová pravidla příslušnosti 8 umožní rychlejší a účinnější postup pro určení členských států odpovědných za vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu. Obnovená databáze Eurodac 9 a nová pravidla pro přijímání 10 budou mít pozitivní dopad na řízení a omezování nedovoleného pohybu.

V tomto ohledu budou muset členské státy prvního vstupu nelegálních migrantů do Unie převzít několik nových úkolů, zejména s ohledem na povahu migračních toků přicházejících na vnější hranice Unie. Zejména budou muset vynaložit značné úsilí, aby splnily své závazky při prověřování a registraci všech nelegálních příchodů, při vytváření „přiměřené kapacity“ pro povinné řízení na hranicích, jakož i při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.

Na podporu zejména těchto členských států byl nařízením (EU) 2024/1351 zřízen stálý mechanismus solidarity. Vyvažuje výzvy a odpovědnosti, které jsou kladeny na různé členské státy. Za účelem zprovoznění mechanismu v souladu s týmž nařízením Komise každoročně posuzuje celkovou situaci v oblasti migrace v Unii, aby zjistila, zda jsou členské státy vystaveny migračnímu tlaku, zda jim migrační tlak hrozí nebo zda se potýkají s významnou situací v oblasti migrace. Za tímto účelem Komise po konzultaci s členskými státy vypracovala metodiku pro posouzení, zda existují členské státy, které mají nepřiměřené povinnosti, s přihlédnutím k celkové situaci v Unii. Tato metodika vychází z dostupných kvalitních údajů a informací a zajišťuje, aby výsledky byly spravedlivé, objektivní a v souladu s právními požadavky. Metodika je podrobně popsána ve zvláštním pracovním dokumentu útvarů Komise 11 .

Po určení členských států vystavených migračnímu tlaku a s ohledem na zjištění zprávy, včetně její prognózy pro nadcházející rok, Komise rovněž navrhuje výši solidárních příspěvků, které by měly být poskytnuty členským státům vystaveným migračnímu tlaku. Členské státy mohou poskytnout solidární příspěvky v různých formách:

·Relokace, která spočívá v přemístění žadatelů z členských států vystavených migračnímu tlaku do jiných, přispívajících členských států. Členské státy by také mohly využít kompenzace v oblasti příslušnosti, což je forma solidarity, kdy členské státy, které jsou postiženy nedovoleným pohybem, mohou při splnění určitých podmínek nabídnout převzetí odpovědnosti za žadatele, kteří se již na jejich území nacházejí, z členských států vystavených migračnímu tlaku.

·Finanční příspěvky spočívající v převodech částek od přispívajících členských států do rozpočtu Unie, zaměřené na opatření na podporu členských států, které využívají pomoci, například při řízení jejich migračních, azylových a přijímacích systémů, při správě hranic, nebo na financování projektů a opatření v rámci vnějšího rozměru migrace, pokud jde o Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), a to za určitých podmínek, včetně snížení počtu nelegálních příchodů a zvýšení počtu návratů.

·Alternativní solidární opatření, která mohou zahrnovat například hmotnou nebo technickou věcnou pomoc, včetně pomoci při správě hranic.

Solidární opatření budou určena v prováděcím rozhodnutí Rady, které má být přijato podle článku 57 nařízení (EU) 2024/1351, o vytvoření ročního rezervoáru solidarity (dále jen „rezervoár solidarity“) na základě návrhu Komise podle článku 12 nařízení (EU) 2024/1351. Podle článku 57 nařízení (EU) 2024/1351 se členské státy musí dohodnout na velikosti rezervoáru solidarity na následující rok a na tom, jak každý členský stát přispěje, podle svého spravedlivého podílu a v souladu s jednáním o příslibech příspěvků provedeným na Fóru solidarity EU na vysoké úrovni. Rada by měla ve svém rozhodnutí uvést výsledek jednání o příslibech příspěvků ve vztahu k potřebám zjištěným členskými státy, které jsou vystaveny tlaku, a to i pokud jde o využití kompenzací v oblasti příslušnosti.

Členské státy, které Komise považuje za státy vystavené migračnímu tlaku, budou tak mít přístup k rezervoáru solidarity a nebudou povinny splnit své přislíbené solidární příspěvky, zatímco členským státům, které čelí významné situaci v oblasti migrace, bude moci Rada na jejich žádost úplně nebo částečně snížit jejich solidární příspěvky. Současně se od přispívajících členských států nevyžaduje, aby plnily své závazky vůči členskému státu využívajícímu pomoci, jestliže Komise v tomto členském státě zjistila systémové nedostatky, pokud jde o pravidla příslušnosti podle nařízení (EU) 2024/1351, které by mohly mít závažné negativní důsledky pro fungování systému.

Kromě rezervoáru solidarity pakt zřizuje stálý soubor nástrojů podpory EU v oblasti migrace, který spočívá v poskytování provozní a technické pomoci příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie; podpoře poskytované z fondů Unie a z jiných zdrojů financování; odchylkách v acquis Unie, aby bylo možné reagovat na konkrétní migrační výzvy; aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie; opatřeních k usnadnění činnosti v oblasti návratů a opětovného začlenění; posílených opatřeních a meziodvětvové činnosti v rámci vnějšího rozměru migrace; posílené diplomatické a politické činnosti; koordinované komunikační strategii; podpoře účinné migrační politiky ve třetích zemích, která je založena na lidských právech, nebo podpoře legální migrace a dobře řízené mobility. Soubor nástrojů podpory EU v oblasti migrace je k dispozici členským státům a může být přizpůsoben jejich specifickým potřebám.

To je důležité zejména pro členské státy, kterým hrozí migrační tlak, které budou moci využít přednostního přístupu k tomuto souboru nástrojů podpory. Komise bude poskytovat finanční podporu a také koordinovat s agenturami případné stanovení priorit při poskytování provozní podpory.

Provádění paktu – současný stav

Od vstupu paktu v platnost v červnu 2024 a po přijetí společného prováděcího plánu zintenzivnily členské státy s podporou Komise a příslušných agentur Unie úsilí o převedení legislativní dohody do praktické podoby a o zajištění toho, aby jejich vnitrostátní azylové, přijímací a migrační systémy byly do června 2026 připraveny na plné uplatňování paktu. Zároveň je obecně zapotřebí urychlit tempo těchto reforem.

Po počáteční fázi, která vedla k vypracování vnitrostátních prováděcích plánů a příslušných systémů řízení a správy, se pozornost v celé Unii i na vnitrostátní úrovni přesunula jinam. Nyní se jedná o legislativní úpravy, praktickou realizaci a zajištění zdrojů pro reformy. 

Od poslední zprávy bylo dosaženo důležitých milníků na všech úrovních. Patří mezi ně vypracování vnitrostátních strategií a pohotovostních plánů, úpravy vnitrostátních právních rámců a přijetí prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) 2024/1351 12 . Zvýšil se počet členských států, které mají splnit cíle přiměřené kapacity pro nové řízení na hranicích, a začalo testování systému Eurodac.

Současně se vyjasňují zbývající výzvy. To se týká zejména provádění systému Eurodac, zavedení řízení na hranicích a potřeby včas zavést nezbytnou infrastrukturu, personální potřeby a administrativní opatření. V celé Unii by měla být brzy dokončena opatření pro prověřování, přičemž přijímací kapacita by měla být přizpůsobena novému rámci, aby byla zajištěna dostatečná kapacita a přiměřené standardy. Většina členských států tak sice již učinila, je však třeba uzavřít zbývající ujednání týkající se monitorování základních práv a právního poradenství.

Komise a všechny členské státy musí i nadále spolupracovat, aby zajistily, že finanční plánování bude účinně sladěno s vnitrostátními plány a že klíčové prvky nového rámce budou disponovat dostatečnými zdroji, ať už z unijních nebo vnitrostátních fondů.

Podrobný současný stav provádění paktu je uveden v příloze.

III.Strategický situační obraz v oblasti azylu, přijímání a migrace

Důkazy obsažené v této zprávě jsou podkladem pro rozhodnutí Komise, v němž je uvedena situace v oblasti migrace v členských státech, a pro návrh Komise na prováděcí rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje roční rezervoár solidarity, který je nezbytný pro řešení situace v oblasti migrace. Zpráva tak poskytuje komplexní a strategický situační obraz, který slouží také jako nástroj včasného varování a informovanosti Unie v oblasti migrace a azylu.

Strategický situační obraz se skládá z: a) analýzy hlavního vývoje v oblasti azylu, přijímání a migrace v Unii a ve všech členských státech za dvanáctiměsíční období od 1. července 2024 do 30. června 2025 a b) prognózy pro rok 2026 a informací o úrovni připravenosti Unie a členských států reagovat na očekávané trendy a přizpůsobit se jim. Přehled v této zprávě rovněž zahrnuje zjištění z monitorování prováděného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a hodnocení provedeného v souladu s nařízením (EU) 2022/922 13 .

Vychází z kvantitativních a kvalitativních údajů a informací poskytnutých členskými státy, příslušnými agenturami Unie 14 a Evropskou službou pro vnější činnost. Analýza a prognóza vycházejí také z výsledků pravidelných výměn v rámci sítě plánu EU pro připravenost na migraci a pro migrační krize 15 .

Strategický situační obraz je součástí této zprávy a je doplněn pracovním dokumentem útvarů Komise obsahujícím statistické rozčlenění podporující analýzu uvedenou ve zprávě, pracovním dokumentem útvarů Komise poskytujícím podrobné informace podporující analýzu 16 a pracovním dokumentem útvarů Komise obsahujícím informace o prognóze na rok 2026 17 .

a.Analýza situace v oblasti azylu, přijímání a migrace v období od července 2024 do června 2025

Celkově se v období od července 2024 do června 2025 situace v oblasti migrace v Unii ve srovnání s předchozími lety nadále zlepšovala. Nelegální příchody do EU, žádosti o mezinárodní ochranu a nedovolený pohyb se snížily 18 , což je stabilní trend pozorovaný již od roku 2024. K tomu přispělo i společné úsilí Komise a členských států o zintenzivnění spolupráce se zeměmi původu a tranzitu a o posílení vnějších hranic Unie.

Nelegální migrace na vnějších hranicích Unie 19  

Počet případů nedovoleného překročení hranic 20 na vnějších hranicích Unie se ve srovnání s obdobím od července 2023 do června 2024 snížil o 35 %. Klesající trendy byly pozorovány na většině migračních tras, včetně těch, které představují většinu případů nedovoleného překročení hranic do Unie.

Obrázek 1 – Nedovolená překročení hranic podle migrační trasy 21

Zdroj: Vypracováno JRC na základě údajů agentury Frontex

Zatímco migrační situace v Řecku zůstala celkově stabilní, země zaznamenala nejvyšší počet případů nedovoleného překročení hranic v poměru k jejímu HDP a počtu obyvatel 22 , stejně jako většinu případů nedovoleného překročení hranic na trase přes východní Středomoří (více než 60 000 případů nedovoleného překročení hranic), většinou z Turecka a Libye, přičemž výrazný nárůst příchodů byl zaznamenán na Krétě. Na Kypru došlo k výraznému poklesu počtu případů nedovoleného překročení hranic, a to zejména v důsledku menšího počtu odjezdů ze Sýrie a Libanonu, mimo jiné i z důvodu pádu Asadova režimu a zvýšené spolupráce s libanonskými orgány. V poměru k HDP a počtu obyvatel se však Kypr stále řadí na třetí místo v Unii, pokud jde o počet nelegálních příchodů – téměř 3 000 případů nedovoleného překročení hranic. V Bulharsku se počet případů nedovoleného překročení hranic mírně snížil, přičemž nelegální příchody jsou z Turecka.

V Itálii a Španělsku se počet případů nedovoleného překročení hranic v porovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 snížil, přestože v absolutním vyjádření je i nadále vysoký. Počet odjezdů do Itálie se snížil, částečně díky intenzivnější spolupráci s tuniskými orgány 23 a přísnějším hraničním kontrolám na tureckých hranicích. Počet odchodů z Libye je stále vysoký a dále se zvyšoval, protože převaděčské sítě využívaly rostoucí nestability v regionu. Počet případů nedovoleného překročení hranic do Španělska se snížil v důsledku menšího počtu příchodů po atlantické trase na Kanárské ostrovy, a to v důsledku posílené dvoustranné spolupráce a spolupráce Unie se zeměmi západní Afriky, zejména s Mauritánií 24 a Senegalem. Posílená ostraha hranic v Mauritánii a Senegalu vedla převaděče k tomu, že přesměrovali odjezdy přes Guineu-Bissau, Guineu a Gambii. Na trase přes západní Středomoří bylo hlavním místem odjezdu Alžírsko, které představovalo 79 % případů nedovoleného překročení hranic na této trase a kde byl zaznamenán zvýšený počet případů nedovoleného překročení hranic směrem k Baleárským ostrovům. Počet odjezdů z Maroka se výrazně snížil v důsledku posílené dvoustranné spolupráce se Španělskem a posílené ostrahy hranic.

Podél Lamanšského průlivu vzrostl počet odjezdů z Francie do Spojeného království (případy nedovoleného překročení hranic při opuštění území) ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 o 15 %. Přestože úsilí v oblasti správy hranic ve Francii zabránilo 40 % z více než 72 000 zaznamenaných případů nedovoleného překročení hranic z Francie do Spojeného království, počet úspěšných překročení hranic (příchodů do Spojeného království) se přesto zvýšil ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 přibližně o 35 %.

V regionu západního Balkánu se počet nelegálních příchodů ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 výrazně snížil. Provádění akčního plánu EU pro západní Balkán 25 poskytlo politickou, finanční a provozní podporu řízení migrace v regionu 26 . Ke snížení počtu nelegálních příchodů přispěly také posílené policejní kontroly, které narušily převaděčské aktivity, a snížení počtu případů nedovoleného překročení hranic na trase přes východní Středomoří. Nejvyužívanějším koridorem je i nadále koridor přes Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko, i když s menším počtem případů nedovoleného překročení hranic než v období červenec 2023 – červen 2024. Zvýšená migrační aktivita v tomto koridoru byla pozorována od konce října 2023 poté, co převaděči přesměrovali svou činnost na tento hraniční úsek, aby se vyhnuli intenzivnějším policejním operacím v Srbsku. Ve vykazovaném období bylo v Chorvatsku zaznamenáno 76 % příchodů v regionu – více než 12 000 případů nedovoleného překročení hranic – a druhý nejvyšší počet případů nedovoleného překročení hranic na úrovni Unie v poměru k HDP a počtu obyvatel.

Na východní hranici Unie zůstal počet případů nedovoleného překročení hranic nízký a relativně stabilní. Většina těchto případů se týkala ukrajinských státních příslušníků, kteří neoprávněně překročili hranice Rumunska a požádali o dočasnou ochranu. Kroky Ruska a Běloruska nadále ovlivňují migrační dynamiku na východní hranici, zejména v Polsku, Lotyšsku, Litvě, Finsku a Estonsku. V reakci na pokračující státem podporované pokusy o zneužívání migrace jako zbraně tyto státy posílily hraniční kontroly a snížily počet případů nedovoleného překročení hranic z Běloruska (1 421 případů nedovoleného překročení hranic, z toho 82 % do Polska). Riziko zneužívání migrace jako zbraně je i nadále závažným migračním a bezpečnostním problémem, který přispívá k příležitostným násilným incidentům a pokusům o překročení hranice. Polsko zřídilo podél své hranice nárazníkovou zónu a dočasně omezilo právo žádat o mezinárodní ochranu na této hranici, s výjimkou zranitelných skupin. Lotyšsko a Litva navíc posílily opatření týkající se ostrahy hranic s Běloruskem. Estonsko posílilo opatření správy hranic na hranicích s Ruskem, zatímco Finsko v listopadu 2023 uzavřelo své hraniční přechody s Ruskem v reakci na pokusy Ruska o zneužití migrace jako zbraně. Od té doby zůstává situace v oblasti migrace na hranicích s Ruskem, včetně hranic s Estonskem, relativně klidná.

Od července 2024 do června 2025 byl na vnějších hranicích Unie odepřen vstup více než 110 000 osobám, a to především na pozemních (55 %) a vzdušných (41 %) hranicích. Většina odepření vstupu byla způsobena chybějícími nebo neplatnými doklady 27 . Nejvyšší počty v absolutních číslech byly zaznamenány v Polsku, Chorvatsku, Francii a Rumunsku, zatímco nejvíce odepření v poměru k HDP a počtu obyvatel bylo vydáno v Chorvatsku, Lotyšsku a Estonsku. Nejvíce odepření vstupu se týkalo Ukrajinců 28 , Albánců, Moldavanů a Turků.

Jak je zdůrazněno ve zprávě o stavu Schengenu 2025, je třeba trvale usilovat o posílení kvality a odolnosti vnějších hranic schengenského prostoru, zejména s ohledem na stupňující se bezpečnostní hrozby 29 . Posouzení zranitelnosti agentury Frontex za rok 2025 ukázalo povzbudivé výsledky 30 . Toto posouzení však také zdůraznilo, že v některých členských státech je třeba dále posílit kapacity pro řízení migrace na hranicích, mimo jiné vyčleněním odpovídajících lidských zdrojů pro provádění prověřování a vedení pohovorů. Společnou výzvou zároveň zůstává zajištění dodržování základních práv na hranicích, zejména v souvislosti se zneužíváním migrace jako zbraně.

Příchody po moři po pátracích a záchranných operacích 31  

Počet státních příslušníků třetích zemí vyloděných v Unii po pátracích a záchranných operacích se ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 snížil o 36 %. Od 1. července 2024 do 30. června 2025 bylo v Unii po pátracích a záchranných operacích vyloděno téměř 97 000 osob. Na Itálii a Španělsko připadlo dohromady více než 80 % osob vyloděných v Unii.

Obrázek 2 – Osoby vyloděné při pátracích a záchranných akcích

Zdroj: Vypracováno JRC na základě údajů agentury Frontex

Poskytnutí pomoci každé osobě, která se ocitne v tísni na moři, je právním závazkem členských států stanoveným v mezinárodním právu i právu Unie 32 . Pokusy dostat se do Evropské unie na plavidlech, která nejsou způsobilá k plavbě po moři, byly i nadále příčinou ztrát na životech migrantů na moři, přičemž ve vykazovaném období bylo na moři nahlášeno nejméně 3 000 mrtvých nebo pohřešovaných osob. Trasy přes centrální Středomoří a Atlantik byly i nadále nejsmrtonosnějšími námořními trasami do Unie 33 . Plavby na malých člunech z Francie do Spojeného království přes Lamanšský průliv zprostředkované převaděčskými sítěmi představovaly pro francouzské orgány zapojené do pátracích a záchranných operací značnou výzvu. Převaděčské sítě organizovaly souběžné odjezdy na přeplněných člunech, aby orgány přetížily, což vedlo k tomu, že po pátracích a záchranných operacích se ve Francii vylodilo přibližně 7 000 osob.

Mezinárodní ochrana a dočasná ochrana v Unii 34  

Počet žádostí o mezinárodní ochranu v Unii se v porovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 snížil o 21 %, i když celkově byl stále vysoký, když v Unii bylo podáno 871 000 žádostí. Pokles byl způsoben zejména menším počtem nelegálních vstupů a výrazným poklesem žádostí syrských státních příslušníků. Členské státy vydaly 271 000 rozhodnutí o přiznání statusu mezinárodní ochrany 35 , což je o 20 % méně než v období od července 2023 do června 2024 36 . V poměru k HDP a počtu obyvatel byly hlavními členskými státy, které poskytly mezinárodní ochranu, Řecko, Rakousko a Kypr. V absolutních číslech vydaly nejvíce kladných rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu Německo, Francie a Řecko, zatímco Španělsko bylo nejčastější zemí, která udělila humanitární status, většinou Venezuelanům a Kolumbijcům.

Obrázek 3 – Žádosti o mezinárodní ochranu podle členských států v absolutních hodnotách a v přepočtu na obyvatele a HDP 37

Zdroj: Vypracováno JRC na základě údajů agentury EUAA a údajů Eurostatu (HDP a počet obyvatel)

Nejvyšší počet žádostí na úrovni Unie v poměru k svému HDP a počtu obyvatel obdržely Řecko a Kypr. V absolutních číslech obdrželo nejvyšší počet žádostí o mezinárodní ochranu Německo – navzdory 40% poklesu oproti období červenec 2023 až červen 2024 – následované Francií, Španělskem a Itálií. Venezuelané cestující bez víz do Unie podali rekordní počet žádostí o mezinárodní ochranu, většinou ve Španělsku. Státní příslušníci Afghánistánu žádali o azyl v menším počtu, ale byli třetí nejčastější státní příslušností, která o azyl žádala. Počet žádostí nezletilých osob bez doprovodu se rovněž snížil, a to o 25 %, a tvořil 3 % z celkového počtu. V poměru k HDP a počtu obyvatel obdržely na úrovni Unie nejvíce žádostí nezletilých osob bez doprovodu Řecko, Bulharsko a Kypr, přičemž v Řecku se zvýšil počet žádostí nezletilých Egypťanů. V absolutních číslech byly tyto žádosti podány převážně v Německu, Řecku a Nizozemsku, a to především syrskými a afghánskými státními příslušníky.

Několik členských států po pádu Asadova režimu dočasně pozastavilo vyřizování žádostí Syřanů, přičemž Syřané zůstali i nadále nejpočetnější skupinou žadatelů o mezinárodní ochranu v Unii, především v Německu.

Obrázek 4 – Osoby požívající dočasné ochrany v členských státech

Zdroj: Vypracováno JRC na základě údajů Eurostatu

V důsledku pokračující ruské útočné války a eskalace útoků proti Ukrajině využívá od června 2025 dočasnou ochranu v Unii 4,3 milionu osob. Většině z nich i nadále poskytují útočiště Německo a Polsko, které zahrnují 51 % všech osob požívajících dočasné ochrany v Unii. V poměru k HDP a počtu obyvatel poskytlo útočiště nejvyššímu počtu osob požívajících dočasné ochrany Česko, následované Polskem, Slovenskem a Estonskem. Ukrajinci nadále stabilně přicházeli do Unie, přičemž někteří z nich dočasně cestovali tam a zpět za účelem rodinných návštěv nebo sezonní práce. Od července 2024 do června 2025 bylo v Unii zaznamenáno více než 681 000 registrací dočasné ochrany. V poměru k HDP a počtu obyvatel vydalo zdaleka nejvíce registrací dočasné ochrany Česko, následované Polskem, Estonskem, Litvou, Bulharskem, Lotyšskem, Slovenskem a Kyprem. V období od července 2024 do června 2025 žádal v Unii, zejména ve Francii a Polsku, rostoucí počet ukrajinských státních příslušníků ucházejících se o status dlouhodobější ochrany také o mezinárodní ochranu.

Členské státy se při integraci osob požívajících dočasné a mezinárodní ochrany potýkají s mnoha problémy. Jak bylo zjištěno při přezkumu v polovině období týkajícím se Akčního plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027, problémy přetrvávají zejména v oblasti bydlení, vzdělávání a trhu práce 38 . Migranti, kteří žádají o mezinárodní ochranu nebo se připojují k rodinným příslušníkům, mají obvykle nižší míru zaměstnanosti než pracovní migranti. Dlouhodobé průzkumy navíc ukazují, že žadatelé o azyl dosahují na trhu práce výsledků srovnatelných se státními příslušníky až po deseti letech pobytu. Problémem zůstává i poskytování přiměřeného bydlení: z výzkumu vyplývá, že v roce 2023 žil více než jeden ze šesti migrantů v Unii v přeplněném ubytování (+70 % ve srovnání s osobami narozenými v tuzemsku) 39 . Tyto faktory mají negativní dopad na výsledky integrace a představují další zátěž pro systémy sociální ochrany a fungování přijímacího systému.

Více než 75 % osob požívajících dočasné ochrany tvoří ženy a děti. Ubytování a sociální podpora se v jednotlivých členských státech lišily. Většina členských států začala podporovat soběstačnost a ekonomickou nezávislost, postupně poskytovala omezenější podporu na bydlení a sociální dávky a zároveň investovala do integračních opatření. Různá opatření přijatá členskými státy přispěla ke zlepšení integrace na trhu práce, i když integrace žen na trhu práce je dosud složitější kvůli specifickým překážkám 40 . Školní docházka vysídlených dětí z Ukrajiny se liší a její míra je různá, přičemž specifické problémy přetrvávají u dětí se zdravotním postižením.

Nedovolený pohyb v rámci Unie 41

Několik členských států se potýkalo s vysokou mírou nedovoleného pohybu migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci Unie. Podle nařízení (EU) č. 604/2013 (dále jen „nařízení Dublin III“) 42 si žadatel o mezinárodní ochranu nemůže zvolit členský stát příslušný k posouzení jeho žádosti. Přesuny z jednoho členského státu do druhého a nedostatky v provádění pravidel příslušnosti podle nařízení (EU) č. 604/2013 představují zvláštní zátěž pro azylové, migrační a přijímací systémy hlavních cílových zemí.

Ačkoli neexistují přesné údaje zachycující nedovolený pohyb, zástupné ukazatele ukazují rozsah a směr tohoto pohybu v rámci Unie 43 . Nové nařízení o Eurodacu a databáze Eurodac umožní přesnější sledování nedovoleného pohybu 44 . V současné době naznačují dostupné údaje ze systému Eurodac, že se nedovolený pohyb v rámci Unie snížil přibližně o 25 % ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 45 , zejména v návaznosti na celkový pokles počtu nelegálních příchodů. Navzdory tomuto poklesu představoval nedovolený pohyb pro hlavní země určení i nadále problém. K nedovolenému pohybu obvykle docházelo ze zemí prvního vstupu do Unie směrem do členských států na severozápadě Unie. V absolutním vyjádření byly hlavními zeměmi odjezdu Řecko, Německo, Chorvatsko, Itálie a Francie, zatímco nejvyšší míra nedovoleného pohybu byla zaznamenána v Německu, Francii, Belgii, Itálii a Nizozemsku. Hlavní trasy, na kterých byla zaznamenána nejvyšší míra nedovoleného pohybu, byly z Řecka do Německa, z Chorvatska do Německa, z Itálie do Německa a z Itálie do Francie.  

Obrázek 5 – Mapa nedovoleného pohybu na základě shod v systému Eurodac (trasy s více než 6 000 shod) 46

Zdroj: Vypracováno JRC na základě údajů agentury eu-LISA

Z doplnění údajů shromážděných za účelem sledování fungování nařízení č. 604/2013 („dublinské statistiky“) 47 vyplývá, že nejvíce postiženými zeměmi v poměru k jejich HDP a počtu obyvatel byly Slovinsko, Belgie, Lucembursko, Německo, Chorvatsko a Rakousko. Řada členských států nevydává žádosti, protože často nevedou k fyzickému přemístění osoby. Kromě toho míra provádění přemístění zůstává velmi nízká, a to 19 % 48 . Míru provádění rovněž snižovaly provozní a kapacitní překážky, s nimiž se přijímající a předávající členské státy potýkaly: počet provedených přemístění ovlivnilo chybějící dostatečné ubytování, špatné materiální podmínky přijímání a omezené možnosti včasné integrace. Největší počet přemístění provedlo a přijalo Německo, následované Francií a Nizozemskem. Zdaleka nejvyšší počet přemístění z ostatních členských států v porovnání se svým HDP a počtem obyvatel přijalo Chorvatsko. Počet přemístění přijatých Řeckem a Itálií byl velmi nízký v porovnání s počtem kladných rozhodnutí, která vydaly v případě žádostí, jež obdržely od ostatních členských států 49 .

Zvýšení celkového počtu přemístění, obnovení přemísťování do členských států, které nepřijímají přemístění, žádosti o přijetí zpět nebo o převzetí, a řešení nedostatků ve vnitrostátním přijímacím systému jsou zásadní pro zajištění účinného fungování systému, snížení motivace k nedovolenému pohybu a zachování rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou. Ačkoli se očekává, že vstupem paktu v platnost by se provádění přemístění mělo výrazně zlepšit, očekává se, že členské státy budou bez prodlení plně provádět stávající pravidla.

Přijímání 50  

Navzdory značnému úsilí o zlepšení sběru údajů o přijímání nejsou statistiky plně srovnatelné a zůstávají neúplné. To vede k roztříštěnému obrazu a brání průkaznému posouzení tlaku na přijímací systémy 51 . Na zlepšení kvality těchto údajů se pracuje.

Na základě dostupných údajů 52 přijaly členské státy do svých vnitrostátních přijímacích systémů přibližně 1 394 000 osob, většinou v Německu, Itálii, Francii, Nizozemsku a Rakousku. V poměru ke svému HDP a počtu obyvatel mají nejvíce osob ve svých přijímacích systémech Německo, Lucembursko, Rakousko a Irsko 53 . Osoby požívající dočasné ochrany, kterým je poskytována podpora na ubytování mimo tento systém, se do vykazování členských států nezapočítávají. 

Kromě toho se organizace přijímacích systémů v Unii liší: pouze některé členské státy do svého přijímacího systému zahrnují a shromažďují v něm údaje o osobách s různým právním postavením, včetně osob požívajících dočasné ochrany, odmítnutých žadatelů nebo osob, kterým byl vydán příkaz k návratu. Na základě toho tvořily osoby požívající dočasné ochrany 50 až 70 % obyvatel přijatých ve vnitrostátních přijímacích systémech v Rakousku, Finsku, Litvě, na Slovensku a ve Švédsku, zatímco velkému počtu osob požívajících dočasné ochrany byla poskytnuta podpora na ubytování mimo tento systém, zejména v Česku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku.

Celková míra obsazenosti vnitrostátních přijímacích systémů v Unii na konci června 2025 činila 81 % 54 . Zajištění dostatečné kapacity a odpovídajících podmínek přijímání je klíčovým prvkem dobře připraveného azylového, přijímacího a migračního systému a dobrého fungování pravidel příslušnosti podle nařízení (EU) č. 604/2013. Několik členských států se potýkalo s problémy při zajišťování dostatečné kapacity svých vnitrostátních přijímacích systémů 55 , přičemž některé členské státy, včetně Finska, Dánska a Švédska, zároveň vzhledem k omezenému počtu žadatelů snížily své ubytovací kapacity.

Přesídlování a humanitární přijímání 56

Čtrnáct členských států učinilo závazky v rámci ad hoc programu Unie pro přesídlování a humanitární přijímání na období 2024–2025. Ve vykazovaném období přišlo do Unie těmito cestami téměř 12 000 osob. Více než polovina příjemců byla přesídlena do Německa a Francie, zatímco nejvíce příjemců v poměru k HDP a počtu obyvatel přesídlilo Finsko a Švédsko. Nestabilní situace na Blízkém východě, zejména v Libanonu a v Sýrii, měla dopad na programy přesídlování a humanitárního přijímání: počet přijatých osob se snížil ve všech vykazujících členských státech kromě Nizozemska a Švédska. Zdaleka nejčastější zemí původu přijímaných osob byla Sýrie, následovaná Afghánistánem, Demokratickou republikou Kongo, Jižním Súdánem a Eritreou.

Navracení 57  

V období od července 2024 do června 2025 vydaly členské státy celkem 478 000 příkazů k opuštění území státním příslušníkům třetích zemí v Unii, což představuje nárůst o 11 % ve srovnání s obdobím od července 2023 do června 2024, a to zejména v důsledku většího počtu příkazů k opuštění území vydaných společně se zamítavými rozhodnutími o azylu. Nejvíce příkazů vydaly Francie, Španělsko a Německo, zatímco v poměru k HDP a počtu obyvatel vydal zdaleka nejvíce příkazů k opuštění území Kypr, následovaný Řeckem a Chorvatskem. Státní příslušnost státních příslušníků třetích zemí, kterým byl vydán příkaz k opuštění území, se v jednotlivých členských státech výrazně lišila 58 .

Obrázek 6 – Počet příkazů k návratu a navrácených státních příslušníků třetích zemí podle členských států

Zdroj: Vypracováno JRC na základě údajů Eurostatu

Do třetí země bylo skutečně navráceno 115 000 neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Více než polovinu navrácení provedlo pouze pět členských států (Německo, Francie, Švédsko, Kypr a Polsko). To představuje ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 20% nárůst. Celková míra navracení však zůstává nízká, což vede k tomu, že na území Unie se hromadí nevyřízené případy osob s příkazem k opuštění území 59 . Největší skupinu státních příslušníků, kterým bylo nařízeno opustit území, představovali státní příslušníci Alžírska, Maroka, Sýrie, Turecka a Afghánistánu, přičemž počet Syřanů se zvýšil o 14 %. Nejvíc navracených osob tvořili státní příslušníci Gruzie, Turecka, Albánie, Moldavska a Kolumbie. Z toho vyplývá, že země s nejvyšším počtem státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo nařízeno opustit území, neodpovídají zemím s nejvyšším počtem provedených návratů, s výjimkou Turecka. Více než polovina všech návratů byla dobrovolná, což představuje rostoucí trend. Přestože trvalé úsilí v oblasti zpětného přebírání prostřednictvím mechanismu podle článku 25a vízového kodexu a cílená opatření koordinátora EU pro navracení v prioritních třetích zemích již přinesla výsledky, zejména v případě klíčových třetích zemí, jako je Bangladéš, Irák a Etiopie 60 , navracení stále brání specifické překážky. I nadále je zásadní, aby členské státy v návaznosti na příkazy k návratu podávaly žádosti o zpětné převzetí do příslušných třetích zemí a systematicky vyžadovaly náhradní cestovní doklady pro osoby s potvrzenou státní příslušností 61 . Tematické schengenské hodnocení 2024 zjistilo pokrok ve vývoji vnitrostátních systémů navracení, zatímco v klíčových fázích procesu přetrvává neefektivnost 62 , což má dopad na nedovolený pohyb, jak ukazují záznamy o navracení v rámci Schengenského informačního systému (SIS) 63 .

Je třeba pokračovat v úsilí o vytvoření společného systému Unie pro navracení ve spojení s účinnější spoluprací se třetími zeměmi. Navrhované nařízení o navracení 64 bude mít zásadní význam pro řešení těchto otázek a pro zajištění toho, aby navracení mohlo přispět k celkovým cílům migrační a azylové politiky Unie. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby přikročily k rychlému přijetí této reformy.

b.Prognóza pro nadcházející rok a informace o úrovni připravenosti v Unii

Cílem rezervoáru solidarity navrženého Komisí je řešit potřeby členských států, které byly v rozhodnutí Komise označeny za státy vystavené migračnímu tlaku. Podle článku 12 nařízení (EU) 2024/1351 by Komise při určování těchto potřeb měla zohlednit hlavní zjištění této zprávy, včetně dopadu minulých trendů na dotčené členské státy i prognózy pro nadcházející rok 65 . Tento strategický obraz slouží Unii jako nástroj včasného varování, pomáhá předvídat možný vývoj situace v oblasti migrace a určit, jak by mohl ovlivnit potřeby členských států vystavených migračnímu tlaku a Unie jako celku.

Prognóza vychází z metodiky vyvinuté vědeckou službou Komise – Společným výzkumným střediskem (JRC) – a byla testována v rámci sítě plánu EU pro připravenost na migraci a pro migrační krize.

Z prognózy vyplývá, že celkově se očekává, že v roce 2026 se nelegální příchody na úrovni Unie sníží na všech hlavních migračních trasách ve srovnání s rokem 2024 66 , což je v souladu s klesajícím trendem zaznamenaným již v první polovině roku 2025. Očekávané snížení je mimo jiné důsledkem silné spolupráce Unie s klíčovými zeměmi původu a tranzitu, posílení azylových systémů a systémů ochrany hranic a intenzivnějších opatření proti sítím převaděčů migrantů v Unii i ve třetích zemích. Očekává se, že trasa přes centrální Středomoří bude nadále nejaktivnější trasou, avšak celkové počty se mají v porovnání s rokem 2024 stabilizovat nebo dále klesat. Tento trend odráží dopad posílené spolupráce s partnerskými zeměmi v severní Africe a širším regionu. Podobná dynamika se očekává i u tras přes západní Středomoří a Atlantik, kde velké úsilí o monitorování míst odjezdu a rozbití převaděčských sítí přináší výsledky. Na trase přes východní Středomoří bude vývoj do značné míry záviset na vývoji situace na Blízkém východě, včetně nově vznikajících dílčích tras, nicméně celkový výhled ukazuje na pokračování klesajícího trendu, který začal již koncem roku 2024 a který je ovlivněn měnící se regionální dynamikou a nižší přítomností některých státních příslušností. Na západobalkánské trase se rovněž očekává snížení počtu příchodů, k čemuž přispěje účinnější rozbíjení převaděčských sítí a posílená spolupráce mezi tímto regionem a členskými státy a agenturami Unie. Na trase přes východní hranice se Rusko a Bělorusko pravděpodobně budou i nadále pokoušet zneužívat migraci jako zbraň proti Unii; očekává se však, že posílená správa hranic povede k dalšímu snížení počtu nelegálního překročení hranic. A konečně se očekává, že situace v oblasti nelegálního opouštění území přes Lamanšský průliv bude i nadále problematická, ačkoli se předpokládá, že vnitrostátní opatření ve Francii a další spolupráce se Spojeným královstvím omezí nebo sníží počet odchodů.

Očekává se, že klesající trend počtu žádostí o mezinárodní ochranu zaznamenaný v roce 2024 a v první polovině roku 2025 bude pokračovat i v roce 2026.

Pokud jde o dočasnou ochranu, pokračující nerozlišující agresivní válka Ruska proti Ukrajině bude i v roce 2026 vyvolávat potřebu ochrany ukrajinských státních příslušníků. Registrace dočasné ochrany budou pokračovat, ale na nižší úrovni než v předchozích letech.

Vzhledem k tomu, že dynamika migrace je ze své podstaty stále nejistá, mají i nadále zásadní význam snahy o posílení připravenosti a pohotovostního plánování v členských státech a v Unii. Odpovídající pohotovostní plánování je důležitou součástí dobře připraveného azylového, přijímacího a migračního systému, neboť zvyšuje odolnost a připravenost rychle a účinně reagovat na změny situace v oblasti migrace a zároveň zajišťuje dodržování práv a potřeb jednotlivců.

Závazky týkající se pohotovostního plánování jsou zakotveny v právních předpisech Unie 67 . Přestože většina členských států má zavedeny pohotovostní plány v různých oblastech řízení migrace, přetrvávají nedostatky. Celkově lze říci, že úroveň připravenosti Unie a členských států v oblasti řízení migrace je ku prospěchu provádění nových ustanovení obsažených v paktu. Téměř všechny členské státy přijaly své vnitrostátní pohotovostní plány pro přijímání a azyl a oznámily je Agentuře Evropské unie pro azyl (EUAA) 68 , i když s různou mírou úplnosti (více informací v příloze). Od roku 2019 musí členské státy vypracovat a přijmout vnitrostátní pohotovostní plán pro správu hranic a navracení 69 . Výsledky hodnocení zranitelnosti provedeného agenturou Frontex za rok 2024 ukazují, že většina členských států uvádí, že má zavedeny příslušné pohotovostní plány pro správu hranic, ačkoli existují určité nedostatky, což zdůrazňují i schengenská hodnocení. Tematické hodnocení účinnosti navracení v roce 2024 navíc odhalilo značné nedostatky ve vnitrostátním pohotovostním plánování, přičemž většina členských států nemá zvláštní pohotovostní plány pro návratové operace, přestože tento požadavek stanoví čl. 9 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

Na úrovni Unie jsou agentury Unie připraveny poskytnout členským státům provozní podporu v případě náhlého nárůstu migračních toků. Síť plánu EU pro připravenost na migraci a pro migrační krize, které předsedá Komise, nadále hraje klíčovou roli při poskytování společného situačního obrazu, včasného varování a prognóz na podporu lepší připravenosti. Síť hostí specializovanou podskupinu pro pohotovostní plánování.

IV.Posouzení celkové situace v oblasti migrace, migračního tlaku, rizika migračního tlaku nebo významné situace v oblasti migrace

Na základě informací uvedených v této zprávě Komise posoudila, které členské státy byly vystaveny nepřiměřeným povinnostem, s přihlédnutím k celkové situaci v oblasti migrace v Unii. Komise zároveň navrhuje Radě celkový počet solidárních příspěvků do rezervoáru solidarity na úrovni Unie potřebných k vyváženému a účinnému řešení situace v oblasti migrace v nadcházejícím roce.

S ohledem na trendy uvedené v této zprávě za referenční období od července 2024 do června 2025 a na metodiku bylo v rozhodnutí Komise stanoveno, že po shrnutí všech příslušných kvantitativních a kvalitativních údajů a informací a jejich posouzení ve vztahu k celkové situaci v Unii jsou Řecko a Kypr vystaveny migračnímu tlaku. Kromě toho rozhodnutí Komise určilo, že Itálie a Španělsko jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli velkému počtu příchodů v důsledku opakovaných vylodění po pátracích a záchranných operacích, které jsou takového rozsahu, že vytvářejí nepřiměřené povinnosti ve vztahu k celkové situaci v Unii, a to i pro dobře připravený azylový, přijímací a migrační systém dotčeného členského státu.

Ačkoli trendy zůstaly v porovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 celkově stabilní, Řecko bylo vystaveno nepřiměřeným povinnostem ve vztahu k celkové situaci v Unii, a to zejména v důsledku vysokého počtu případů nedovoleného překročení hranic (více než 60 000) a žádostí o mezinárodní ochranu (více než 70 000). Jednalo se o nejvyšší zaznamenané hodnoty na úrovni Unie v poměru k HDP a počtu obyvatel. Řecko také zaznamenalo nejvyšší počet rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany v poměru k HDP a počtu obyvatel, který v období od července 2024 do června 2025 dosáhl téměř 32 000. V poměru k HDP a počtu obyvatel bylo Řecko na druhém místě v počtu příkazů k opuštění území (více než 30 000), ale ve sledovaném období bylo navráceno pouze 5 400 státních příslušníků třetích zemí.

Ačkoli se situace v oblasti migrace a azylu ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 zlepšila, Kypr byl stále vystaven nepřiměřeným povinnostem ve vztahu k celkové situaci v Unii, zejména v důsledku případů nedovoleného překročení hranic, žádostí o mezinárodní ochranu a registrací dočasné ochrany. Počet případů nedovoleného překročení hranic (téměř 3 000) se sice výrazně snížil, avšak počet příchodů stále zatěžuje kyperský azylový a migrační systém, neboť Kypr patří mezi tři země s nejvyšším počtem případů nedovoleného překročení hranic v Unii v poměru k HDP a počtu obyvatel. Kypr také obdržel druhý nejvyšší počet žádostí o mezinárodní ochranu (více než 5 000) v Unii v poměru k HDP a počtu obyvatel. Stejně tak Kypr obdržel značný počet registrací dočasné ochrany (přibližně 3 500) v poměru k HDP a počtu obyvatel země. Kromě toho, zatímco počet státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo nařízeno opustit území (téměř 16 000), zůstal ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024 stabilní, bylo na základě vydání příkazu k opuštění území vráceno dvakrát více státních příslušníků třetích zemí (téměř 10 000) než v období červenec 2023 – červen 2024 (téměř 5 000).

V Itálii a Španělsku byl podíl a absolutní počet příchodů v důsledku opakovaného vylodění po pátracích a záchranných operacích takového rozsahu, že pro tyto země znamenal nepřiměřené povinnosti ve srovnání s celkovou situací v Unii, neboť více než 80 % z téměř 97 000 osob, kterým byla poskytnuta pomoc při pátracích a záchranných operacích, bylo vyloděno v těchto dvou členských státech (v každém z nich přibližně 40 %).

Tyto čtyři členské státy proto budou mít přístup k rezervoáru solidarity, jakmile vstoupí v platnost nařízení (EU) 2024/1351.

Aby byla zajištěna rovnováha mezi solidaritou a spravedlivým rozdělením odpovědnosti a aby bylo zajištěno fungování nařízení (EU) 2024/1351, stanoví čl. 60 odst. 3 uvedeného nařízení, že přispívající členské státy nejsou povinny dodržet své přislíbené solidární příspěvky vůči členskému státu, který využívá pomoci, pokud Komise v tomto členském státě, který využívá pomoci, zjistila systémové nedostatky, pokud jde o pravidla příslušnosti stanovená v části III nařízení (EU) 2024/1351, jež by mohly mít závažné negativní důsledky pro fungování uvedeného nařízení.

Část III nařízení (EU) 2024/1351 stanoví mimo jiné závazky příslušného členského státu, pokud jde o přijetí zpět a převzetí žadatelů a státních příslušníků třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zaregistrována v jiném členském státě nebo v souvislosti s nimiž byl jiný členský stát označen za příslušný podle nařízení (EU) 2024/1358, včetně provedení přemístění těchto osob, a to při plném dodržování základních práv žadatele ve smyslu Listiny. Tato pravidla navazují na pravidla nařízení Dublin III a ode svého vstupu v platnost je nahradí.

Komise do 12. července 2026 a znovu do 15. října 2026 posoudí uplatňování pravidel příslušnosti členskými státy a použije čl. 60 odst. 3 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) 2024/1351, pokud v některém členském státě zjistí systémové nedostatky. Při tomto posouzení bude zvláštní pozornost věnována úrovni spolupráce mezi členskými státy, včetně aktivního zapojení za účelem usnadnění přemísťování a postupné spolupráce v praktických a logistických záležitostech.

Na základě zjištění této zprávy a metodiky, po zvážení všech příslušných kvantitativních a kvalitativních údajů a informací a po jejich posouzení ve vztahu k celkové situaci v Unii bylo v rozhodnutí rovněž stanoveno, že riziku migračního tlaku jsou vystaveny Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko.

V období od července 2024 do června 2025 byly Bulharsko a Chorvatsko, jakožto země prvního vstupu, nadále obzvláště vystaveny výkyvům migračních toků na západobalkánské trase a trase přes východní Středomoří. Výrazný nárůst počtu nelegálních příchodů v průběhu roku by mohl vést k tomu, že jejich již tak napjaté migrační a azylové systémy budou postiženy nepřiměřenými povinnostmi. Ačkoli Bulharsko zaznamenalo pokles počtu žádostí o mezinárodní ochranu ve srovnání s obdobím červenec 2023 – červen 2024, stále evidovalo téměř 10 000 žádostí o mezinárodní ochranu, což je vzhledem k jeho HDP a počtu obyvatel značný počet. Pětinu těchto žádostí podaly nezletilé osoby bez doprovodu, čímž se Bulharsko stalo druhým členským státem na úrovni Unie v počtu přijímání žádostí nezletilých osob bez doprovodu, a to v poměru k HDP a počtu obyvatel. Bulharsko rovněž zaznamenalo vysoký a stabilní počet registrací dočasné ochrany v poměru ke svému podílu na HDP a počtu obyvatel (patří mezi pět členských států s nejvyšším počtem), když v období od července 2024 do června 2025 zaznamenalo více než 21 000 nových registrací. Chorvatsko měla mezi červencem 2024 a červnem 2025 dopad nedovolená překročení hranic a odepření vstupu. Chorvatsko zaznamenalo více než 12 000 případů nedovoleného překročení hranic, což představovalo 76 % všech nelegálních příchodů na západobalkánské trase a druhý nejvyšší počet případů nedovoleného překročení hranic v rámci Unie v poměru k HDP a počtu obyvatel. Na Chorvatsko také připadá podobný počet odepření vstupu, který je v poměru k HDP a počtu obyvatel nejvyšší na úrovni Unie.

Zároveň řada členských států zaznamenala vysokou míru nedovoleného pohybu, který vyvíjí obzvláštní tlak na jejich azylové, migrační a přijímací systémy. Problémy spojené s tímto nedovoleným pohybem se řeší tím, že se v rámci solidárních příspěvků uznává možnost uplatnit v těchto případech kompenzace v oblasti příslušnosti.

V období od července 2024 do června 2025 zaznamenalo Německo značně vysokou míru nedovoleného pohybu žadatelů o mezinárodní ochranu v Unii, což vedlo k velkému počtu žádostí o mezinárodní ochranu, které měly dopad na jeho azylový a přijímací systém. Tato skutečnost byla dále umocněna nejen přijetím nejvyššího počtu osob požívajících dočasné ochrany v EU, ale také velmi vysokým počtem žádostí o mezinárodní ochranu v posledních deseti letech. Francie rovněž zaznamenala vysokou míru nedovoleného pohybu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci Unie a čelila rostoucímu počtu případů nedovoleného překročení hranic při výstupech směrem do Spojeného království, což mělo dopad na její vnitrostátní azylový a přijímací systém. Nizozemsko a Belgie byly rovněž postiženy nedovoleným pohybem žadatelů o mezinárodní ochranu, který zatěžoval jejich přijímací systémy. Irsko se rovněž potýká s trvale vysokým počtem žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž značná část osob vstupuje do země nelegálně, především přes pozemní hranici Spojeného království. To mělo spolu se značným počtem příchodů osob požívajících dočasné ochrany dopad na jeho vnitrostátní azylový a přijímací systém.

Jak je uvedeno v oddíle III, kroky Ruska a Běloruska nadále ovlivňují dynamiku migrace na východní hranici Unie, zejména v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Finsku. Hybridní hrozby spojené se zneužíváním migrace jako zbraně nadále zvyšují vážná migrační a bezpečnostní rizika a přispívají k občasným násilným incidentům a pokusům o překročení hranic. V reakci na pokračující státem podporované pokusy o zneužívání migrace jako zbraně posílilo Estonsko opatření v oblasti správy hranic na hranici s Ruskem; Lotyšsko a Litva posílily opatření v oblasti ostrahy na svých hranicích s Běloruskem; Polsko zřídilo podél svých hranic nárazníkovou zónu a dočasně omezilo právo žádat o mezinárodní ochranu na této hranici, s výjimkou zranitelných skupin; Finsko uzavřelo své hraniční přechody s Ruskem v listopadu 2023. Další pokusy Ruska a Běloruska o zneužití migrace jako zbraně by mohly způsobit další zatížení vnitrostátních systémů ochrany hranic, což by mohlo vést k nepřiměřeným povinnostem.

Těchto dvanáct členských států ohrožených migračním tlakem bude mít přednostní přístup ke stálému souboru nástrojů podpory EU v oblasti migrace. Pokud by se situace v těchto členských státech zhoršila, bude Komise zároveň připravena v souladu s nařízením (EU) 2024/1351 urychleně přehodnotit jejich situaci.

Na základě zprávy a metodiky bylo v rozhodnutí Komise rovněž stanoveno, že Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí významné situaci v oblasti migrace, a to v důsledku kumulativního účinku kvantitativních a kvalitativních údajů a informací shromážděných a posouzených během posledního pětiletého období (od 1. července 2020 do 30. června 2025).

V Bulharsku za posledních pět let a zejména od roku 2022 zatížil systém příliv žádostí o dočasnou ochranu spolu s relativně vysokým počtem žádostí o mezinárodní ochranu v poměru k podílu země na HDP a počtu obyvatel, zejména proto, že Bulharsko vydalo v relativním vyjádření značný počet kladných rozhodnutí a zamítnutí, což vytvořilo poměrně vysokou zátěž pro jeho systém navracení. V Chorvatsku mělo v předchozích pěti letech zatížení systému navracení vzhledem k jeho podílu na HDP a počtu obyvatel významný dopad na kapacity země nad rámec závazků, kterým čelí na svých vnějších hranicích, zejména proto, že Chorvatsko vydalo relativně velký počet rozhodnutí o odepření vstupu a v poslední době zaznamenalo relativně vysoký počet případů nedovoleného překročení hranic v důsledku zvýšené aktivity převaděčů migrantů v regionu.

Od začátku ruské útočné války proti Ukrajině zaznamenaly Polsko a Česko jedny z nejvyšších počtů registrací dočasné ochrany v Unii v poměru k jejich HDP a počtu obyvatel. To vytváří výzvy v oblasti integrace a od roku 2022 značně zatěžuje migrační a azylové systémy a systémy správy hranic těchto členských států. V poměru k HDP a počtu obyvatel zaznamenalo Estonsko vysoký počet registrací dočasné ochrany ve spojení se značným počtem žádostí o mezinárodní ochranu, což vedlo k vysokému počtu kladných rozhodnutí v posledních pěti letech.

V posledním pětiletém období obdrželo Rakousko vysoký počet žádostí o mezinárodní ochranu. Ačkoli se tento počet v období od července 2024 do června 2025 ve srovnání s předchozím dvanáctiměsíčním obdobím snížil, celkový počet žádostí o mezinárodní ochranu a z toho vyplývající počet kladných rozhodnutí v průběhu pětiletého období měl kumulativní dopad na kapacitu jeho migračního, přijímacího a azylového systému.

Tyto členské státy budou mít možnost požádat Radu o úplné nebo částečné snížení svých solidárních příspěvků pro nadcházející rok.

V.Závěr

Stabilní pokrok v provádění všech složek paktu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, klesající trend nelegálních příchodů a prognóza pro nadcházející rok spolu s pozitivními výsledky pokračující spolupráce s partnerskými zeměmi vytvářejí pevný základ pro řádné, spravedlivé a pevné řízení migrace a azylu.

Plným využitím nového právního a operačního rámce paktu lze dosáhnout dalšího pokroku, který sníží tlak na členské státy, omezí nedovolený pohyb, zvýší celkovou účinnost, sníží počet nevyřízených případů a sníží zátěž správních a provozních struktur členských států. Zároveň některé problémy spojené s prováděním paktu přetrvávají a Komise spolu s příslušnými agenturami Unie bude členským státům nadále poskytovat podporu.

Naše úsilí může podpořit rychlé přijetí projednávaných návrhů Komise, včetně návrhů týkajících se společného evropského systému navracení a unijního seznamu bezpečných zemí původu. Komise bude pokračovat ve své práci na posílení komplexních partnerství s partnerskými zeměmi, bude se strategicky angažovat na regionální a celosvětové úrovni a rozvíjet inteligentní pákové efekty napříč politikami na podporu lepší spolupráce v oblasti migrace.

Pokud jde o provádění paktu, je třeba i nadále společně a vyváženě rozvíjet solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti. Zahájení prvního ročního cyklu řízení migrace je důležitým krokem k přípravě podmínek pro uvedení nového mechanismu solidarity do praxe. Na základě zprávy, rozhodnutí Komise a návrhu Komise na prováděcí rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje roční rezervoár solidarity, by Rada měla do 15 dnů svolat Fórum solidarity EU na vysoké úrovni s cílem dohodnout se na velikosti rezervoáru solidarity a na tom, jak do něj budou jednotlivé členské státy přispívat. Komise je připravena Radu v průběhu tohoto procesu podporovat. Koordinátor EU pro solidaritu rovněž svolá fórum solidarity EU na technické úrovni s cílem uvést mechanismus solidarity mezi členskými státy do praxe a řešit potřeby solidarity s pomocí zjištěných příspěvků, a to před vstupem v platnost v polovině roku 2026.

V březnu 2026 Komise znovu podá zprávu o pokroku při provádění paktu před jeho vstupem v platnost. Komise rovněž vypracuje dlouhodobou evropskou strategii řízení azylu a migrace, která stanoví politický a operační plán na vysoké úrovni pro společný systém, který bude spolehlivý a přizpůsobitelný rychle se měnícím okolnostem.

(1)

Článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013 (Úř. věst. L, 2024/1351, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1351/oj ).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace.

(3)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Současný stav provádění Paktu o migraci a azylu, COM(2025) 319 final ( EUR-Lex – 52025DC0319 – CS – EUR-Lex ).

(4)

Článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace.

(5)

Článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj ).  

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. května 2024 o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU (ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1348/oj ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1349 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí řízení o návratu na hranicích a kterým se mění nařízení (EU) 2021/1148 (ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1349/oj ).

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013 (ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1351/oj ).

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358 ze dne 14. května 2024 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 a (EU) 2024/1350 a směrnice Rady 2001/55/ES a za účelem zjištění totožnosti neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1358/oj ).

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1346 ze dne 14. května 2024, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1346/oj ).

(11)

SWD(2025) 792, Metodika pro účely prováděcího rozhodnutí Komise podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351.

(12)

Prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351, pokud jde o řízení azylu a migrace, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1560/2003.

(13)

Výsledek monitorování prováděného agenturou pro azyl, jakož i monitorování prováděného v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2024/1356 podle čl. 9 písm. e) nařízení (EU) 2024/1351 není k dispozici, protože tyto monitorovací mechanismy dosud nejsou funkční.

(14)

Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA).

(15)

Síť zřízená plánem, která je jedním z prvních výsledků paktu, je operační rámcem, který sdružuje příslušné zúčastněné strany EU za účelem monitorování a předvídání migračních toků a situací. Byla zřízena doporučením Komise (EU) 2020/1366 ze dne 23. září 2020 o mechanismu EU pro připravenost a řešení krizí v souvislosti s migrací, EUR-Lex – 32020H1366 – CS – EUR-Lex .

(16)

Dokumenty SWD(2025) 790, Podpora analýzy situace v oblasti azylu, přijímání a migrace v Unii a v členských státech a SWD(2025) 793, Statistické rozčlenění podporující analýzu situace v oblasti azylu, přijímání a migrace v Unii a v členských státech jsou označeny jako citlivé, neboť obsahují údaje, které se nezveřejňují vzhledem k podrobnosti informací v nich obsažených a k riziku, že by mohly bránit agenturám Unie a Komise v provozních činnostech.

(17)

SWD(2025) 791, Prognóza podle čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 na rok 2026, klasifikováno jako „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“.

(18)

Vzhledem k tomu, že tato zpráva se vztahuje na období od 1. července 2024 do 30. června 2025, meziroční srovnání („předchozí vykazované období“) se týká dvanáctiměsíčního období od 1. července 2023 do 30. června 2024.

(19)

Analýza v této části vychází z údajů agentury Frontex.

(20)

Počet případů nedovoleného překročení hranic se vztahuje k počtu státních příslušníků třetích zemí nebo přidružených zemí EU / zemí přidružených k Schengenu, které odhalily orgány členských států při nedovoleném vstupu na území nebo při pokusu o nedovolené opuštění území mezi hraničními přechody na vnějších hranicích. Je však možné, že státní příslušník třetí země je při nedovoleném vstupu na území členského státu nebo při nedovoleném opuštění tohoto území odhalen více než jednou.

(21)

Do této mapy jsou zahrnuty trasy s více než 500 případy nedovoleného překročení hranic.

(22)

Vypočteno srovnáním podílu každého členského státu na tomto ukazateli s jeho podílem na HDP a na počtu obyvatel. Podíl na HDP a počtu obyvatel pro jednotlivé členské státy se vypočítává podle referenčního klíče stanoveného v článku 66 nařízení (EU) 2024/1351 na základě údajů Eurostatu.

(23)

Memorandum o porozumění o strategickém a globálním partnerství mezi Evropskou unií a Tuniskem, podepsané v červenci 2023.

(24)

Společné prohlášení, kterým se zakládá partnerství v oblasti migrace mezi Mauritánskou islámskou republikou a Evropskou unií zahájené v březnu 2024.

(25)

Akční plán EU pro západní Balkán ze dne 5. prosince 2022, k dispozici na adrese: https://home-affairs.ec.europa.eu/eu-action-plan-western-balkans_en .

(26)

V červnu 2025 byla s Bosnou a Hercegovinou podepsána dohoda nové generace o postavení jednotek, která umožňuje, aby příslušníci stálého útvaru agentury Frontex pracovali společně s místními orgány správy hranic s výkonnými pravomocemi – což umožňuje, aby se tyto dohody a následné nasazení vztahovaly na celý region západního Balkánu (s výjimkou Kosova – tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova). 

(27)

To zahrnovalo i o případy, kdy státní příslušníci třetích zemí překročili povolenou délku pobytu 90 dnů během období 180 dnů nebo neměli platné vízum či povolení k pobytu.

(28)

Ukrajinci, kteří neměli platné povolení k pobytu nebo se na ně nevztahovala dočasná ochrana.

(29)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zpráva o stavu Schengenu 2025, EUR-Lex – 52025DC0185 – CS – EUR-Lex .

(30)

Jak uvádí agentura Frontex, celkový počet zjištěných zranitelných míst týkajících se kapacit a připravenosti ochrany hranic v členských státech vykazuje celkově klesající tendenci:  Posouzení zranitelnosti za rok 2025 přineslo povzbudivé výsledky .

(31)

 Analýza v této části vychází z údajů agentury Frontex.

(32)

Doporučení Evropské komise z roku 2020 týkající se pátracích a záchranných činností ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020H1365 ), zejména odkazy v bodech 5 a 7; pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání ( eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020XC1001(01) ), zejména body 4 a 5.

(33)

  Údaje | projekt Pohřešovaní migranti , zdroj: Mezinárodní organizace pro migraci.

(34)

 Analýza mezinárodní ochrany a dočasné ochrany vychází z údajů EUAA a Eurostatu.

(35)

Zahrnují rozhodnutí v prvním stupni a rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení, kterými se přiznává postavení uprchlíka podle Ženevské úmluvy a status doplňkové ochrany.

(36)

Míra uznaných žádostí o mezinárodní ochranu v prvním stupni se snížila na 31 %, zejména v důsledku menšího počtu kladných rozhodnutí vydaných státním příslušníkům Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

(37)

Vypočteno srovnáním podílu každého členského státu na tomto ukazateli s jeho podílem na HDP a na počtu obyvatel. Podíl na HDP a počtu obyvatel pro jednotlivé členské státy se vypočítává podle referenčního klíče stanoveného v článku 66 nařízení (EU) 2024/1351 na základě údajů Eurostatu.

(38)

Pracovní dokument útvarů Komise – Přezkum akčního plánu Komise pro integraci a začleňování na období 2021–2027 v polovině období – Průvodní dokument ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Současný stav provádění Paktu o migraci a azylu, SWD(2025) 162 final, EUR-Lex – 52025SC0162 – EN – EUR-Lex .

(39)

 OECD / Evropská komise, Indicators of Immigrant Integration 2023: Settling In (Ukazatele integrace přistěhovalců 2023: usazování se), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/1d5020a6-en .

(40)

UNHCR, „ A poverty assessment of Ukrainian refugees in neighbouring countries “ (Posouzení chudoby ukrajinských uprchlíků v sousedních zemích), 17. března 2025, s. 14.

(41)

 Analýza nedovoleného pohybu vychází z údajů agentur EUAA a eu-LISA.

(42)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013,  ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/604/oj ).

(43)

Mezi zástupné ukazatele patří údaje shromážděné za účelem sledování fungování nařízení (EU) č. 604/2013 („dublinské statistiky“) a údaje uložené v Eurodacu – unijní databázi otisků prstů (zřízené nařízením (EU) č. 603/2013), v níž se uchovávají a porovnávají otisky prstů osob, které požádaly o azyl nebo byly zadrženy při nedovoleném překračování vnějších hranic schengenského prostoru.

(44)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358 ze dne 14. května 2024 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 a (EU) 2024/1350 a směrnice Rady 2001/55/ES a za účelem zjištění totožnosti neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1358/oj ).

(45)

 Bylo hlášeno 398 000 zahraničních shod v systému Eurodac (při nichž jsou země odjezdu i země určení členskými státy), což je o 27 % méně než v období červenec 2023 – červen 2024.

(46)

Mapa ukazuje hlavní trasy nedovoleného pohybu vyplývající ze shod v systému Eurodac. Špička šipek ukazuje směr pohybu, zatímco šířka šipek odráží počet shod.

(47)

Počet odchozích žádostí o přijetí zpět a odchozích žádostí o převzetí na základě neoprávněného vstupu a pobytu činil ve vykazovaném období přibližně 93 000.

(48)

 Poměr počtu přemístění v návaznosti na přijaté žádosti by měl být používán s opatrností, pokud jde o posouzení schopnosti členského státu úspěšně provádět přemístění, vzhledem k nedostatku kohortových údajů a k tomu, že mezi přijatou žádostí o přemístění a fyzickým přemístěním může uplynout značná doba. Tento časový odstup zkresluje výpočet míry v případě, že počet přijetí není v průběhu času stabilní.

(49)

Údaje shromážděné za účelem sledování fungování nařízení (EU) č. 604/2013 („dublinské statistiky“) zahrnují počet žádostí zaslaných členským státem jinému členskému státu a přijatých členským státem od jiného členského státu týkajících se řízení o přijetí zpět a o převzetí, rozhodnutí vydaných na základě těchto žádostí, jakož i počet vydaných a provedených rozhodnutí o přemístění.

(50)

 Analýza přijímání vychází z údajů agentury EUAA.

(51)

Komise a EUAA stanovily „postupný přístup“, podle kterého jsou členské státy povinny vykazovat údaje o přijímání alespoň u dvou hlavních ukazatelů: osoby v přijímacím systému (celkový počet osob v přijímacím systému, včetně rozdělení podle právního postavení osob v přijímacím systému a počtu nezletilých osob bez doprovodu) a kapacita přijímacího systému (celkový počet lůžek, která jsou k dispozici na konci vykazovaného období). Od roku 2027 mají členské státy podávat zprávy o celém souboru ukazatelů přijímání.

(52)

Tyto údaje se týkají pouze přijímacího systému, kterým se rozumí soubor opatření pro ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu podle přepracované směrnice o podmínkách přijímání.

(53)

V Irsku vstoupila do země významná část žadatelů o mezinárodní ochranu neoprávněně, když přišli převážně přes pozemní hranici Spojeného království. To mělo vedle značného počtu příchodů osob požívajících dočasné ochrany dopad na irský azylový a přijímací systém. Během vykazovaného období činil počet žádostí o mezinárodní ochranu v Irsku 14 000 ve srovnání s nebývale vysokým počtem v předchozím vykazovaném období (18 000). Tento trend je patrný od počátku roku 2022, spolu s vysokým počtem příchodů z Ukrajiny.

(54)

Na konci června 2025 bylo možné vypočítat míru obsazenosti pro 25 členských států. Údaje potřebné pro výpočet míry obsazenosti nebyly úplné v případě Finska a Portugalska.

(55)

To je případ Belgie, Kypru, Chorvatska, Lotyšska, Litvy a Řecka.

(56)

Analýza přesídlování a humanitárního přijímání vychází z údajů agentury EUAA.

(57)

Analýza v oblasti navracení vychází z údajů Eurostatu.

(58)

Francie vydala většinu příkazů k opuštění území státním příslušníkům Alžírska, Tuniska a Maroka; Španělsko státním příslušníkům Mali, Senegalu a Alžírska a Německo státním příslušníkům Sýrie, Turecka a Afghánistánu. Kypr vydal většinu příkazů k opuštění území státním příslušníkům Sýrie, Demokratické republiky Kongo a Nigérie, Řecko státním příslušníkům Afghánistánu, Sýrie a Albánie a Chorvatsko státním příslušníkům Turecka, Nepálu a Bosny a Hercegoviny.

(59)

Míra navracení v celé EU činila ve vykazovaném období 24 %. 

(60)

Mechanismus článku 25a vízového kodexu přispěl k nastartování příznivé dynamiky a konkrétního pokroku ve vztahu k třetím zemím. Míra navracení pro Bangladéš se zvýšila z 9 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024, pro Irák to bylo ze 14 % na 31 %. Také v případě Etiopie, kde byla vízová opatření přijata v dubnu 2024, se v roce 2024 míra navracení zvýšila (13 % oproti 11 % v roce 2023), spolu se zvýšenou aktivitou členských států při žádostech vůči Etiopii o zpětné převzetí svých občanů (více než čtyřikrát více žádostí o zpětné převzetí v roce 2024 oproti roku 2023). Cílená opatření v oblasti navracení v prioritních třetích zemích, která inicioval koordinátor EU pro navracení, přinesla zaměření a soudržnost napříč opatřeními na úrovni EU, kdy u několika třetích zemí byl překročen cíl 25% růstu.

(61)

 Podle údajů vykázaných agenturou Frontex podaly členské státy méně žádostí o zjištění totožnosti a náhradní cestovní doklady (–6 %, 68 908 oproti 73 449 v předchozím vykazovaném období).

(62)

To zahrnuje problémy se zajištěním bezproblémového procesu navracení kvůli neefektivitě v klíčových fázích, včetně systému odvolání, účinného zjištění totožnosti před návratem a dostatečné kontroly dodržování povinnosti návratu. Tematické schengenské hodnocení z roku 2024 rovněž ukázalo, že je třeba posílit operativní provádění záznamů o navracení v rámci Schengenského informačního systému všemi vnitrostátními orgány, aby mohlo být v řízeních o navracení dosaženo účinnějšího rozhodování.  

(63)

Během vykazovaného období bylo v jiných členských státech než v tom, který záznam vytvořil, identifikováno téměř 54 600 osob, na něž se vztahovaly záznamy o navracení v systému SIS („pozitivní nálezy v systému SIS“). Přibližně 33 600 z nich byli státní příslušníci třetích zemí, kteří byli odhaleni při kontrolách na daném území, zatímco přibližně 16 500 bylo zadrženo při hraničních kontrolách při opouštění EU přes jiný členský stát, než který pořídil záznam.

(64)

COM(2025) 101 final.

(65)

SWD(2025) 791, „Prognóza podle čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 pro rok 2026“, klasifikováno jako „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“.

(66)

Vzhledem k tomu, že v době přijetí zprávy nebyly k dispozici údaje za celý rok 2025, jsou údaje za rok 2024 použity jako nejnovější a nejúplnější roční referenční bod pro kontextualizaci prognózy pro nadcházející rok 2026. Trend pozorovaný v roce 2025 však byl v analýze plně zohledněn.

(67)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013; směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1346 ze dne 14. května 2024, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1359 ze dne 14. května 2024 o řešení krizových situací a situací zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu a o změně nařízení (EU) 2021/1147 (Úř. věst. L, 2024/1359, 22.5.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1359/oj ); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj ); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010 (Úř. věst. L 468, 30.12.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2303/oj ).

(68)

S výjimkou Maďarska a Polska.

(69)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.11.2025

COM(2025) 795 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O ROČNÍ ZPRÁVĚ O AZYLU A MIGRACI V EVROPĚ (2025)

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O ROČNÍ ZPRÁVĚ O AZYLU A MIGRACI V EVROPĚ (2025)

Druhá zpráva o současném stavu provádění Paktu o migraci a azylu

Úvod

Komise vydala poslední zprávu o současném stavu provádění Paktu o migraci a azylu v červnu 2025 1 . Tato druhá zpráva o současném stavu se týká období od té doby do začátku října 2025. 

V tomto období členské státy, Komise a agentury Unie společně s různými zúčastněnými stranami a partnery pokračovaly v práci na všech základních prvcích, aby zajistily pokračování provádění.

Bylo dosaženo dalšího pokroku a byly splněny důležité milníky, včetně vypracování vnitrostátních strategií a plánů pro nepředvídané události, úprav vnitrostátních právních rámců a přijetí prováděcího nařízení k nařízení (EU) 2024/1351, jakož i příprav na plnění prvního ročního cyklu řízení migrace.

Zároveň přetrvávají problémy, zejména v souvislosti se systémem Eurodac a zajištěním včasné připravenosti systémů, pokud jde o řízení na hranicích a potřebu zavést nezbytnou infrastrukturu, personální požadavky a správní ujednání, aby byly dodrženy harmonogramy. Kromě toho by měla být v celé Unii dokončena prověřovací opatření a přijímací kapacita by měla být přizpůsobena skutečným potřebám a novému rámci. A konečně, měla by být uzavřena ujednání týkající se monitorování základních práv a právního poradenství.

V červenci 2025 Komise předložila svůj návrh nového víceletého finančního rámce a navrhla v příštím období ztrojnásobit finanční podporu Unie pro migraci, bezpečnost a správu hranic a výrazně zvýšit finanční prostředky pro agentury v oblasti vnitřních věcí. Celková navrhovaná dodatečná finanční podpora Unie pro oblast vnitřních věcí a migrace by pak činila 81 miliard EUR.

Plnění na úrovni Unie

První a zásadní fáze plánování byla zahájena předložením společného prováděcího plánu v červnu 2024, který poskytl rámec pro vypracování vnitrostátních prováděcích plánů členských států a zavedení příslušných mechanismů řízení 2 .

V současné době se práce na provádění paktu plně soustředí na legislativní úpravy, praktickou realizaci a zajištění zdrojů pro nezbytné reformy. V této fázi nadále dobře fungují zavedené koordinační mechanismy, ať už na horizontální úrovni v rámci Strategického výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl (dále jen „SCIFA“) nebo v rámci dvoustranného dialogu Komise s členskými státy, který byl zahájen za tímto účelem. Obecnější výměny názorů s Evropským parlamentem pokračovaly v rámci pravidelných zasedání pracovní skupiny pro azyl – provádění paktu / společného evropského azylového systému Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Jednotlivé legislativní návrhy, které Komise předložila v posledních sedmi měsících s cílem dokončit a doplnit pakt, jsou projednávány v rámci legislativního postupu. Patří sem návrh nového nařízení o navracení, návrh týkající se pojmu „bezpečná třetí země“, jakož i navrhovaný unijní seznam bezpečných zemí původu 3 . Evropský parlament jmenoval své zpravodaje a byla zahájena technická jednání. Pokud jde o Radu, ta zahájila práci na svých postojích a probíhají jednání v rámci příslušných subjektů. V kontaktních výborech Komise mezitím pokračuje práce na prováděcích aktech vyplývajících z právních předpisů paktu (viz v oddíle níže podle základních prvků).

Jednotlivé agentury Unie 4 úzce spolupracují s Komisí a členskými státy a poskytují podporu reformám v souladu se svými mandáty. Agentury jsou obecně na dobré cestě k poskytování různých pokynů, šablon a školicích materiálů, které se předpokládají ve společném prováděcím plánu. Kromě toho poskytují podporu na vyžádání různým členským státům a reagují na nové a vznikající výzvy. V rámci přípravy na úplné zavedení víceletého monitorovacího programu EUAA (od roku 2026) se uskutečnily dva pilotní projekty monitorování EUAA s Estonskem a Nizozemskem. V rámci těchto monitorování provedly v červnu 2025 dvě skupiny odborníků složené z EUAA, Komise a členských států, jakož i UNHCR jako pozorovatelů, návštěvy na místě. Závěrečné zprávy se zjištěními byly dokončeny a předány příslušným členským státům. Od června 2026 budou všechny členské státy v pětiletém cyklu sledovány z hlediska technického a operativního provádění paktu.

Plánování finanční podpory na provádění paktu bylo zahájeno prostřednictvím průběžné spolupráce s členskými státy (viz oddíl 3.1). Zahrnuje další 3 miliardy EUR na podporu provádění paktu a přijímání vysídlených osob z Ukrajiny. Většina členských států rovněž splnila podmínky pro přístup k dalším finančním prostředkům, které jsou k dispozici v rámci přezkumu fondů pro oblast vnitřních věcí v polovině období, a to ve výši dalších 1,6 miliardy EUR.

Pokračuje souběžná podpora členských států prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu spravovaného Komisí. V současné době dostávají orgány devíti členských států 5 během dvouletého přechodného období do roku 2026 individualizovanou podporu na provádění konkrétních reforem vyplývajících z jejich vnitrostátních prováděcích plánů.

Spolupráce s občanskou společností probíhala na úrovni Unie na různých fórech, jakož i v rámci dvoustranných kontaktů. Zvláštním prvkem informační činnosti v posledním měsíci byla spolupráce se soudními sítěmi s cílem podpořit spolupráci a výměnu informací týkajících se procesních změn zavedených paktem, včetně souvisejících nových lhůt pro ukončení různých řízení 6 . Úloha soudnictví je důležitá zejména pro fungování pravidel příslušnosti u řízení pro účely azylu a návratu na hranicích (nařízení (EU) 2024/1351), příkazů k zajištění, přijímacích kapacit, jmenování zástupců pro nezletilé osoby bez doprovodu a právní pomoci a zastupování.

Širší význam reforem je stále plně sledován: po uplynutí zákonné lhůty 12. června 2025 dokončilo své vnitrostátní strategie v oblasti migrace a azylu 22 členských států 7 . Tyto strategie odrážejí komplexní meziresortní strategický přístup k migraci a azylu. Budou následně podkladem pro první evropskou strategii pro řízení azylu a migrace, která má být předložena do konce roku.

Uvedení základních prvků do praxe – aktuální informace o dosaženém pokroku

Počet vnitrostátních prováděcích plánů paktu zůstává od června 2025 nezměněn. Na úrovni členských států se dále vyvíjely systémy koordinace a správy, které byly rovněž založeny na určení důležitých zúčastněných stran a další výměně informací s nimi za účelem provádění reforem. To může například zahrnovat potřebu většího zapojení útvarů nebo ministerstev odpovědných za poskytování služeb, jako je vzdělávání nebo zdravotnictví, jakož i většího zapojení organizací občanské společnosti a prováděcích partnerů s cílem pokročit v provádění nezbytných dohod o partnerství. Členské státy, které tak dosud neučinily, by měly zvýšit zapojení, zejména v oblasti soudnictví, s cílem předvídat související potřeby.

Bude stále důležitější zajistit, aby zbývající milníky a průběžné cíle na vnitrostátní úrovni byly dobře definovány a sledovány, což pomůže zjistit a řešit případná zpoždění. Jedná se o obecnější problém, který byl zjištěn již v první zprávě o provádění paktu. Některé členské státy v tomto ohledu zavedly osvědčené postupy a procesy provádění 8 .

Legislativní reformy týkající se sladění vnitrostátních právních rámců s paktem a provedení směrnice (EU) 2024/1346 nyní v plném rozsahu probíhají. Malý počet členských států již přijal příslušné vnitrostátní právní předpisy, a to buď zcela, nebo částečně 9 . Stále více členských států již dokončilo přípravu právních předpisů nebo je v závěrečné fázi přípravy návrhů 10 . Ve většině případů tento proces zahrnuje různé úrovně konzultací s občanskou společností a klíčovými zúčastněnými stranami 11 .

Členské státy, které stále přezkoumávají své legislativní rámce, by měly tento proces dokončit co nejdříve, aby bylo zajištěno dokončení přípravy návrhů a procesy přijímání mohly začít počátkem příštího roku 12 . Kontaktní výbory Komise vypracují další pokyny a budou se zabývat nově se objevujícími dotazy a otázkami.

Finanční podpora: vnitrostátní plánování

Od poslední aktualizace Komise úzce spolupracovala se všemi členskými státy na plánování finanční podpory určené pro pakt. Tři miliardy EUR vyčleněné na tento úkol pomohou zajistit, aby klíčové prvky nového rámce byly dostatečně financovány, ať už z unijních nebo vnitrostátních finančních prostředků 13 . Všechny členské státy s výjimkou jednoho 14 předložily formuláře se svými návrhy, které jsou základem pro dialog o financování s útvary Komise. Tato pracovní metoda umožňuje Komisi prozkoumat problémy, kterým členské státy čelí, a pomoci jim při rozhodování o nejvhodnějším využití finančních prostředků Unie, které doplňují vnitrostátní rozpočet, v souladu s vnitrostátními prováděcími plány.

Hlavní výzvy a další kroky:

V současné době několik členských států uzavřelo dialog o plánování dodatečných finančních prostředků a jsou na dobré cestě k dokončení procesu změny plánu do konce roku. Většina členských států se nachází v posledních fázích dialogu. Tento proces je třeba ukončit co nejdříve, aby bylo možné přejít do fáze pozměňovacích návrhů, která může trvat několik měsíců.

Celkově tato pracovní metoda umožnila velmi konstruktivní výměnu mezi členskými státy a útvary Komise v oblasti vnitrostátní přípravy, která doplňuje vnitrostátní prováděcí plány a vnitrostátní strategie, a zavedla osvědčený postup pravidelných kontaktů mezi členskými státy a útvary Komise v provozních záležitostech. Tato jednání rovněž poskytují pevný základ pro spolupráci a společné monitorování provádění paktu v nadcházejících letech. Pokračování pravidelného dialogu s členskými státy, včetně dialogu o pokroku při čerpání rozpočtu, pomůže sledovat problémy a případně poskytovat další přizpůsobenou podporu, ať už provozní nebo finanční. Část rozpočtu tematického nástroje AMIF na období 2026–2027 může být uvolněna na další podporu členských států na základě potřeb zjištěných během pokračující výměny informací o provádění paktu. 

Základní prvek 1 – Eurodac

Členské státy nadále úzce spolupracují s Komisí a agenturou eu-LISA, aby zajistily včasné zprovoznění systému Eurodac v červnu 2026. Na posledním zasedání poradní skupiny pro Eurodac členské státy obecně informovaly o dobrém pokroku: ve většině členských států byly na tento cíl vyčleněny finanční prostředky, ať už z vnitrostátních rozpočtů, čerpáním finančních prostředků Unie nebo jejich kombinací. V několika členských státech byli vybráni poskytovatelé příslušných služeb nebo byla urychlena zadávací řízení prostřednictvím rámcových smluv, zatímco v jiných členských státech bylo zadávací řízení zahájeno 15 .

V září osm členských států a Europol uvedly, že jsou plně na správné cestě 16 . Osmnáct členských států uvedlo, že se stále potýkají s různými problémy, očekávají však, že se jim podaří vyřešit zbývající otázky včas 17 . Jednomu členskému státu hrozí, že nebude včas připraven 18 . V uplynulých měsících agentura eu-LISA umožnila členským státům testovat operace, přičemž v následujících měsících bude členským státům zpřístupněno další testování.

Na úrovni Unie zřídila Komise regulativní výbor pro Eurodac a pokročila práce na nelegislativních aktech souvisejících se systémem Eurodac, zejména na statistikách napříč systémy a na zajištění interoperability. Akty jsou na dobré cestě k přijetí ještě letos 19 .

Hlavní výzvy a další kroky:

Zavádění systému Eurodac se v jednotlivých členských státech stále liší a odráží různé fáze pokroku. Je třeba urychleně řešit stávající problémy, neboť vstupujeme do poslední fáze před vstupem paktu v účinnost. V několika případech patří mezi problémy řešení zbývajících otázek konektivity, stanovení jasných cílů pro dokončení testování, zahájení zbývajících zadávacích řízení a vyjasnění postupů souvisejících s určením přístupového místa 20 .

Členským státům se důrazně doporučuje zahájit testování co nejdříve, protože to agentuře eu-LISA i členským státům umožní včas zjistit případné problémy a mít dostatek času na jejich řešení. Pět členských států a Švýcarsko již zahájily testování skutečného provozu a značný počet se jej chystá zahájit v nadcházejících měsících 21 . Většina členských států se však zatím nezapojila, což je v některých případech způsobeno tím, že ještě nedokončily testování konektivity, které je nezbytným předpokladem pro testování operací 22 . Komise a agentura eu-LISA pokračují v úzkém technickém dialogu s členskými státy o této záležitosti a agentura eu-LISA bude v případě potřeby i nadále podporovat všechny členské státy.

Základní prvek 2 – Nový systém pro řízení migrace na vnějších hranicích Unie

Postupuje se dále v zavádění povinných řízeních pro účely azylu a návratu na hranicích. Od červnového sdělení o současném stavu provádění paktu se dále zvýšil počet členských států, které buď již mají k dispozici přijímací zařízení i lidské zdroje k dosažení odpovídající kapacity, nebo se tak brzy stane 23 . Několik členských států zavádí a organizuje nové povinné prověřování, včetně přípravy harmonogramů školení 24 .

V příslušných výborech pokračovala práce, jejímž výsledkem je mimo jiné příprava zvláštních pokynů Komise k řízením pro účely azylu a návratu na hranicích a pravidelná aktualizace pokynů k prověřování, které doplňují Praktickou příručku pro příslušníky pohraniční stráže. Nedávná témata projednávaná na schůzích výborů se týkala také využívání rozsáhlých informačních systémů pro účely bezpečnostních kontrol a kontrol totožnosti. Vzhledem k tomu, že řízení o návratu na hranicích je založeno na schopnosti zajistit navracení odmítnutých žadatelů, věnovala Komise ve svém každoročním posouzení z roku 2025 podle článku 25a vízového kodexu poprvé zvláštní pozornost zemím původu, na jejichž státní příslušníky by se vztahovalo řízení na hranicích.

Agentury EUAA a Frontex vypracovaly v úzké vzájemné spolupráci harmonizovanou nabídku školení v oblasti prověřování. Tento předběžný modul byl uživatelům zpřístupněn koncem září. Od března 2026 bude k dispozici komplexní vzdělávací modul v oblasti prověřování. Soubor nástrojů pro prověřování, který společně vyvinuly agentury Frontex, EUAA a Komise za podpory Europolu a odborníků z členských států, se očekává do konce roku. Soubor nástrojů doplňuje pokyny Komise a obsahuje sadu uživatelsky přívětivých šablon, poradenských materiálů a praktických zdrojů 25 . Očekává se, že provozní testování souboru nástrojů bude zahájeno v říjnu 2025.

Hlavní výzvy a další kroky:

Navzdory pokroku přetrvává několik problémů uvedených v předchozí zprávě. Mezi nevyřešené organizační otázky patří úprava vnitrostátních právních předpisů, revize nebo vypracování standardních operačních postupů a pokynů, zajištění dostatečného počtu zaměstnanců, provádění zadávacích řízení na výstavbu nebo rekonstrukci zařízení, provádění účinných opatření ke zmírnění rizika útěků nebo nutnost další integrace IT databází 26 . V případě potřeby by byla nutná některá dočasná překlenovací opatření 27 . V této fázi je v některých členských státech stále ohroženo úplné a včasné zavedení odpovídající kapacity 28 . Členské státy mají sice oznámit místa pro vedení řízení na hranicích v zákonné lhůtě 11. dubna 2026, vyzývají se však, aby tak učinily co nejdříve, a usnadnily tak naplánování jejich zavedení.

Pokud jde o prověřování, řada členských států musí ještě jasněji definovat rozdělení úkolů v rámci vnitrostátních struktur a harmonizovat postupy a/nebo přezkoumat požadavky na interoperabilitu. Některé členské státy už mají prověřovací střediska, protože již uplatňují postupy pro příchody 29 . U jiných bude třeba v plánech na zavedení centralizovaných míst počítat s tím, že tato místa nemusí být do června 2026 plně připravena. Jiné členské státy se rozhodly pro decentralizovaný přístup – zejména pro prověřování v rámci území. V několika případech je třeba ještě definovat opatření týkající se zdravotních prohlídek, a to i na základě spolupráce se zdravotnickými službami.

Základní prvek 3 – Přehodnocení přijímání

Mnoho členských států zlepšuje své přijímací kapacity, a to jak z hlediska kvantity, tak kvality. Podnikly další kroky k řešení nedostatků v kapacitě nebo k zajištění toho, aby nová ustanovení mohla být uvedena do praxe. Zahrnuje to výstavbu nových a rekonstrukci a/nebo modernizaci stávajících zařízení. Mnoho členských států své plány konkretizovalo, přičemž některé se zaměřily na zřízení nových víceúčelových středisek 30 . V tomto ohledu jsou užitečné modely a plány vypracované agenturou EUAA a Komisí, protože střediska jsou navržena tak, aby poskytovala řadu služeb, od identifikace a registrace až po přijímací zařízení pro různé kategorie osob, jakož i přístup k sociálním pracovníkům a službám právního poradenství.

Některé členské státy využívají simulační cvičení k posouzení připravenosti svého přijímacího systému na zavedení nových postupů/činností v rámci paktu, jako je řízení na hranicích a prověřování na hranicích 31 .

Byla rovněž využita možnost mít různé systémy přijímání na základě různých typů a skupin žadatelů, která je uvedena ve směrnici (EU) 2024/1346. Členské státy zavádějí nebo konsolidují zvláštní opatření pro případy přenesení odpovědnosti 32 , ale také pracují na lepším řešení potřeb zranitelných osob nebo rodin v přijímacích střediscích 33 . Několik členských států rovněž pokročilo v oblasti systémů řízení případů a digitalizace procesů s cílem zlepšit přístup k údajům a jejich výměnu nebo se jinak přizpůsobit požadavkům paktu 34 .

Od poslední aktualizace v červnu členské státy a agentura EUAA celkově vyvinuly značné úsilí, aby zaplnily nedostatky ve shromažďování údajů o přijímání 35 . Vnitrostátní přijímací systémy jsou však velmi složité a různorodé. Jsou zapotřebí podrobnější údaje ze všech členských států, aby Komise mohla pro účely ročního cyklu řízení migrace poskytnout ucelenější a srovnatelnější obraz o přijímací kapacitě v Unii a v členských státech. Pro první dva roční cykly (2025 a 2026) stanovily Komise a agentura EUAA postupný přístup, podle kterého jsou členské státy povinny vykazovat údaje o přijímání týkající se hlavních ukazatelů 36 . Od roku 2027 budou členské státy agentuře EUAA vykazovat údaje o úplném souboru ukazatelů přijímání.

Členské státy a útvary Komise se nadále setkávají v kontaktním výboru pro přijímání s cílem připravit provedení směrnice (EU) 2024/1346 v právních předpisech a vyjasnit nevyřešené otázky. Nedávná jednání se zabývala otázkami, jako jsou opatření v rané fázi integrace, omezení svobody pohybu, zajištění a alternativy k zajištění, jakož i obecnějším propojením s dalšími prvky paktu. Přijímací síť agentury EUAA pokračuje ve své práci na zjišťování provozních problémů a sdílení osvědčených postupů. Všechna tato jednání jsou také podkladem pro připravovanou revizi příručky agentury EUAA týkající se standardů a ukazatelů. Brzy bude rovněž dokončena praktická příručka agentury týkající se zřízení a správy střediska pro nově příchozí a přijímacího střediska.

Hlavní výzvy a další kroky:

Některé klíčové problémy ve vnitrostátních přijímacích systémech přetrvávají. Nová výstavba by měla probíhat včas a v případě potřeby musí být zavedena přechodná opatření s cílem zajistit soulad se směrnicí (EU) 2024/1346 a zaručit dostatečné odpovídající kapacity před nabytím účinnosti paktu 37 . Stále existují problémy v souvislosti se zranitelnými skupinami, které se nacházejí v přijímacích systémech, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu a oběti genderově podmíněného násilí (oddíl 3.10).

Členské státy, které se nacházejí v počátečních fázích plánování víceúčelových středisek, by měly spolupracovat s agenturou EUAA, pokud tak dosud neučinily, na zvážení plánu a modelů vypracovaných specificky s cílem zajistit soulad s ustanoveními a zásadami paktu.

Celkově lze říci, že problémy související s kapacitou a s integrací systémů řízení poukazují na trvalou potřebu strategického přidělování zdrojů. Tento proces v řadě členských států stále probíhá. Komise nadále věnuje velkou pozornost případům, kdy členské státy plánují nebo již zahájily omezování své přijímací kapacity, aby bylo zajištěno, že všechna tato opatření jsou v souladu s celkovou potřebou mít dobře připravené systémy. Členským státům se rovněž doporučuje, aby postupovaly v plném souladu s právními předpisy paktu, podle něhož musí zajištění být krajním opatřením.

Je třeba dále zlepšit vykazování údajů o vnitrostátních systémech přijímání a úroveň jejich podrobnosti, aby mohly sloužit jako podklad pro posouzení situace v oblasti přijímání, které je součástí roční zprávy o azylu a migraci v Evropě 38 . Vzhledem k ústřední roli přijímání bude třeba dále pracovat na tom, aby statistiky o přijímání byly dostatečně srovnatelné a úplné, a umožňovaly tak úplnější posouzení.

Základní prvek 4 – Spravedlivá, účinná a konvergentní azylová řízení

Reformy týkající se právních předpisů paktu jsou nadále projednávány na příslušných fórech. Agentura EUAA aktualizovala příslušné pokyny a operativní standardy a indikátory týkající se azylového řízení, které by měly být dokončeny do konce roku, spolu s praktickou příručkou o registraci a podávání žádostí o mezinárodní ochranu.

Různé členské státy přijímají opatření k řešení stávajících nevyřízených azylových případů a ke zlepšení jejich řízení. Jde o celou škálu opatření, od přijímání dalších zaměstnanců až po reformu procesů prostřednictvím digitalizace a integrovaných systémů řízení případů a harmonizaci pracovních postupů a procesů mezi různými zúčastněnými stranami 39 . Různé členské státy využívají podpory agentury EUAA, např. ke společnému vypracování postupů, podávání žádostí o vyslání či školení nebo k řízení operativní podpory 40 . Pokračující pokles počtu žádostí o azyl v Unii pomůže členským státům dále snižovat počet nevyřízených azylových případů.

Většina členských států zajistila při své prováděcí činnosti spolupráci se soudními orgány 41 . To má zásadní význam pro zajištění souladu mezi vnitrostátními soudními postupy a ustanoveními paktu, aby díky efektivním soudním systémům bylo možné zkrátit dobu vyřizování žádostí a rozšířit kapacity pro vyřizování odvolání.

Jak bylo uvedeno výše, probíhá legislativní postup týkající se návrhů Komise o pojmu bezpečná třetí země a vytvoření seznamu bezpečných zemí původu, který usnadní příslušné postupy 42 .

Hlavní výzvy a další kroky:

Navzdory přijatým opatřením je třeba dále usilovat o snížení počtu nevyřízených případů a zabránit hromadění dalších 43 . To může zahrnovat včasné zahájení náboru zaměstnanců, ať už pro dočasná nebo dlouhodobá opatření, a školení nezbytných k seznámení zaměstnanců s novým rámcem, případně ve spolupráci s agenturou EUAA. Pouze snížením počtu nevyřízených případů budou členské státy schopny co nejvíce omezit situaci, kdy budou po červnu 2026 souběžně fungovat dva systémy (jeden založený na tehdejším acquis směrnice 2013/32/EU a druhý založený na nařízení (EU) 2024/1348 pro případy přijaté po 12. červnu 2026).

Všechny členské státy se vyzývají, aby kladly větší důraz na spolupráci se soudními orgány a řešily možná rizika přetížení soudních systémů a nedostatku zaměstnanců, a to i s ohledem na zkrácení lhůt v rámci nových postupů.

Při úpravě svých systémů musí členské státy rovněž nadále zajišťovat účinný přístup k azylovému řízení a uplatňování zásady nenavracení.

V souladu se sdělením 2024/570 o boji proti hybridním hrozbám vyplývajícím ze zneužívání migrace jako zbraně a o posilování bezpečnosti na vnějších hranicích Unie musí být opatření přijatá k řešení tohoto zneužívání migrace jako zbraně na hranicích s Běloruskem a Ruskem, která představují závažné zásahy do základních práv (jako je právo na azyl a související záruky), dočasná, přiměřená a omezená na to, co je nezbytně nutné, a musí zajistit, aby byla respektována podstata těchto práv a zároveň byly splněny cíle obecného zájmu uznané Unií.

Základní prvek 5 – Účinnější a spravedlivější řízení o navrácení

V rámci společného úsilí o zjednodušení a zefektivnění správních postupů, spolu s vydáváním zamítavých rozhodnutí o azylu společně s rozhodnutími o návratu 44 , členské státy modernizují své vnitrostátní systémy řízení případů navracení a přijímají opatření ke zvýšení účinnosti procesu navracení.

Několik členských států plánuje zvýšit svou kapacitu pro poradenství v oblasti navracení. Mezi další opatření patří posílení programů asistovaného dobrovolného návratu, plány na zvýšení lidských zdrojů orgánů spravujících řízení o navrácení nebo zřízení úřadů pro navracení, aby se usnadnily vztahy mezi institucemi a zvýšila účinnost řízení o navrácení 45 .

Agentura Frontex na žádost členských států dále posílí svou poradenskou podporu konkrétně zaměřenou na státní příslušníky třetích zemí, kterým bylo na základě odvolání proti zamítavému rozhodnutí o azylu přiznáno právo setrvat na území do doby, než bude proveden přezkum v prvním stupni 46 . Kromě toho agentura Frontex pracuje na školení pro specialisty na navracení v oblasti spolupráce se třetími zeměmi, IT systémů pro navracení a poradenství v oblasti navracení a opětovného začlenění. Všechny členské státy nadále aktivně využívají program EU pro opětovné začlenění pod vedením agentury Frontex.

Hlavní výzvy a další kroky:

Komise nadále klade důraz na pokrok v jednáních o navrhovaném nařízení o navracení 47 , aby mohla být dosažena rychlá dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou, a to v každém případě před nabytím použitelnosti paktu v červnu 2026. Koordinátor pro navracení pracuje na tom, aby letos vznikla příručka o účinných pracovních postupech v rámci řízení o návratu na hranicích. Souběžně s tím útvary Komise v úzké spolupráci s členskými státy zkoumají možnost vytvoření mechanismů na podporu těch členských států, které dosud nevydávají rozhodnutí o návratu současně se zamítavými rozhodnutími o azylu, aby si vytvořily kapacity a postupy, které jim to umožní.

Agentura Frontex bude pokračovat v mapování IT systémů členských států pro řízení případů navracení tím, že bude provádět analýzy nedostatků a poskytovat poradenství ohledně dalšího zlepšování, jakož i usilovat o vytvoření propojení mezi IT systémy pro řízení případů navracení agentury Frontex a členských států. Obecněji řečeno, agentura Frontex v současné době vyhodnocuje, jak nejlépe přizpůsobit svou podporu členským státům při provádění nucených a dobrovolných návratů v rámci paktu. To může znamenat zřízení dalších návratových tras, usnadnění odletů z okrajových letišť a schopnost pružně reagovat na požadavky na charterové lety oznámené s krátkým časovým předstihem. Na žádost členských států může agentura Frontex rovněž vyslat pracovníky doprovodu a podpory při nuceném navracení a společné mobilní týmy specialistů na navracení. Agentura rovněž rozšíří zeměpisné pokrytí programu EU pro opětovné začlenění.

Základní prvek 6 – Zajistit, aby pravidla příslušnosti fungovala

Na horizontální úrovni byla v červenci dokončena nová prováděcí pravidla k nařízení (EU) 2024/1351, přičemž jejich konečné přijetí je plánováno na říjen. Pravidla zahrnují jak pravidla příslušnosti, tak prvky mechanismu solidarity. Definují způsoby výměny informací mezi členskými státy, jakož i praktické podrobnosti pro účinné provádění pravidel příslušnosti stanovených v uvedeném nařízení („dublinská pravidla“) a mechanismu solidarity, čímž účinně plní několik klíčových milníků v rámci šestého a sedmého základního prvku společného prováděcího plánu.

Na podporu reforem pravidel příslušnosti podle nařízení (EU) 2024/1351 zveřejnila agentura EUAA v dubnu 2025 dva vzory formulářů pro vyhledávání rodinných příslušníků 48 , Praktickou příručku pro vyhledávání rodinných příslušníků 49 a Pokyny k pohovorům na dálku 50 . Agentura rovněž pracuje na revizi „Příručky k dublinskému systému: operativní standardy a indikátory“ agentury EUAA, plánované na rok 2026.

Členské státy pokračují v reformách, posilují své personální obsazení, poskytují školení týkající se nových pravidel příslušnosti, zřizují specializovaná zařízení, zdokonalují postupy pro zranitelné skupiny nebo rodiny a modernizují svou IT infrastrukturu 51 . Členské státy rovněž přijímají opatření ke snížení možností a pobídek k neoprávněnému pohybu, a to prostřednictvím reforem svého přijímacího systému (viz oddíl 3.4 výše), například vytvořením dublinských středisek, a prostřednictvím legislativních změn, které využívají nová ustanovení o omezení svobody pohybu, ale také prostřednictvím větší dvoustranné spolupráce.

Hlavní výzvy a další kroky:

Na úrovni členských států přetrvávají systémové problémy, zejména nedostatek pracovníků, hromadění nevyřízených případů, nedostatečné přijímací kapacity pro přicházející přemístěné osoby a útěky žadatelů. Pro zajištění plného provádění nového systému je nezbytné vyslat jasný signál, že pravidla příslušnosti nelze obcházet.

Vzhledem k tomu, že jsou vytvořeny podmínky pro fungování přemístění do všech členských států a z nich, a s ohledem na platná pravidla by se tato přemístění měla uskutečňovat do všech členských států. To je důležité pro účinný přechod na nová pravidla a pro účinné fungování ročního cyklu solidarity.

Jak je zdůrazněno v roční zprávě o azylu a migraci v Evropě i v předchozím sdělení o současném stavu provádění paktu, členské státy se musí zabývat všemi nedořešenými provozními nebo kapacitními omezeními. To se vztahuje i na opatření týkající se dalších klíčových základních prvků, zejména podmínek přijímání a možností integrace v rané fázi. Rovněž to úzce souvisí s účinným prováděním nařízení (EU) 2024/1358.

Na základě nových pravidel nyní agentura eu-LISA připravuje technická a provozní opatření pro komunikaci mezi členskými státy prostřednictvím sítě DubliNet. Kromě toho agentura EUAA zveřejní revizi Příručky EUAA k dublinskému systému: operativní standardy a indikátory.

Základní prvek 7 – Zajištění toho, aby solidarita fungovala

Zahájení prvního ročního cyklu řízení migrace a zřízení prvního rezervoáru solidarity je klíčovým výsledkem paktu, který se prolíná s částí reforem týkající se příslušnosti. Roční zpráva o azylu a migraci v Evropě, která zahrnuje i prognózu počtu příchozích, poskytuje faktické podklady pro prováděcí rozhodnutí Komise a návrh prováděcího aktu Rady předložený Komisí 52 .

V rámci platformy solidarity pokračovaly přípravné práce na provádění mechanismu solidarity a příprava praktické příručky agentury EUAA pro operativní provádění relokací a kompenzací v oblasti příslušnosti, která by měla být dokončena v březnu 2026. Probíhající společná práce Komise, agentur Unie a členských států v rámci sítě zřízené plánem 53 vedla k uspokojivému výsledku při předávání a shromažďování údajů pro účely ročního cyklu řízení migrace a poskytla solidní a objektivní datový základ pro posouzení situace v oblasti migrace v Unii.

Hlavní výzvy a další kroky:

Další kroky jsou definovány v roční zprávě o azylu a migraci v Evropě. Členské státy se zejména budou muset dohodnout na celkové úrovni solidarity a definovat své závazky na Fóru solidarity Unie na vysoké úrovni s cílem dosáhnout dohody o rezervoáru solidarity. Souběžně s tím probíhají přípravy na uvedení mechanismu solidarity do praxe v rámci Komise, zejména prostřednictvím práce na zřízení fóra solidarity na technické úrovni, jakož i v členských státech.

Pro úspěšné provádění paktu je stále zásadní společná faktická základna a sdílení údajů. Členské státy se vyzývají, aby pokračovaly ve spolupráci s agenturami Unie a Eurostatem na shromažďování a předávání přesných a včasných údajů a dodržovaly stanovené lhůty a společně dohodnuté definice ukazatelů. Probíhá racionalizace údajů o mezinárodní ochraně s cílem zajistit jednotný soubor oficiálních evropských statistik o mezinárodní ochraně 54 . Zlepšování shromažďování údajů a jejich kvality bude pokračovat i díky přijetí nařízení (EU) 2024/1358.

Základní prvek 8 – Připravenost a plánování pro nepředvídané události

Většina členských států přijala a oznámila své vnitrostátní plány pro nepředvídané události pro přijímání a azyl agentuře EUAA 55 poté, co byly v šabloně poskytnuté agenturou EUAA stanoveny společné a srovnatelné standardy. Splnily tak další důležitý milník stanovený v právních předpisech.

Většina vnitrostátních plánů pro nepředvídané události oznámených agentuře EUAA odráží základní prvky šablony (azyl, přijímání a nezletilé osoby bez doprovodu), i když s různou mírou úplnosti a jasnosti 56 . Většina plánů rovněž obsahovala podrobné scénáře s jasnými ukazateli a prahovými hodnotami, jakož i vazby mezi scénáři a opatřeními v oblasti reakce. Většina plánů vysvětluje postup aktivace/deaktivace příslušných scénářů 57 . Přehled systémů správy se rovněž lišil, přičemž některé členské státy se podrobněji zabývaly tím, jak byly různé orgány zapojeny do vypracování plánu a jak budou zapojeny do jeho aktivace v různých scénářích a oblastech.

Hlavní výzvy a další kroky:

Komise a agentura EUAA jsou v kontaktu s členskými státy ohledně toho, jak posílit úplnost a jasnost plánů. Některé obecné oblasti zlepšení se týkají lepšího určování dobře formulovaných a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé scénáře. Kromě toho by plány měly zahrnovat jasná opatření pro reakci v jednotlivých oblastech a scénářích. To zahrnuje i možné využití podpory agentury EUAA. Měla by být přijata opatření v oblasti připravenosti (např. příprava logistiky a zásobování, vytváření zásob, školení nebo nárazníková přijímací kapacita), aby se zajistily kapacity, které lze mobilizovat flexibilním a účinným způsobem, a tato opatření by měla být uvedena v plánu pro nepředvídané události. Ačkoli téměř všechny členské státy uvedly propojení s dalšími příslušnými plány pro nepředvídané události (např. hranice, navracení), ne všechny tyto odkazy poskytly. Většina plánů nevysvětluje proces a aktéry, kteří by byli zapojeni do zajištění povinných revizí stanovených ve směrnici (EU) 2024/1346.

Jak uvedly některé členské státy, probíhající legislativní a administrativní přípravy vstupu paktu v účinnost by ještě mohly ovlivnit obsah jejich plánů pro nepředvídané události. Komise proto vyzývá členské státy, aby v případě potřeby zajistily aktualizaci svých plánů a oznámily je agentuře EUAA před vstupem paktu v účinnost. Bylo by také vhodné zajistit budování kapacit a testování plánů.

Základní prvek 9 – Nové záruky pro žadatele o mezinárodní ochranu a zranitelné osoby a intenzivnější monitorování základních práv

V posledních několika měsících většina členských států vyjasnila svá opatření týkající se právního poradenství. V některých případech musí členské státy zavést legislativní změny, které se v současné době připravují 58 . Zatímco na operativní úrovni několik zemí pokračuje ve stávajících opatřeních, většina z nich provádí změny, a to rozšířením stávajících nebo zavedením nových opatření. Velká většina členských států plánuje spolupracovat s partnery, nezávislými agenturami a/nebo právníky / sdruženími právní pomoci 59 . Podobně většina členských států již určila partnery nebo institucionální opatření pro zavedení mechanismu monitorování základních práv. Ve většině případů bude tento úkol svěřen stávajícím veřejným ochráncům práv 60 .

Pokud jde o záruky, agentura EUAA dokončila v září 2025 materiály pro poskytování informací týkající se nových řízení a vydala praktickou příručku pro bezplatné právní poradenství ve správní fázi řízení 61 . Zejména zavedení prověřování si v členských státech vyžádalo obnovenou pozornost a školení, zejména pokud jde o zjišťování zranitelnosti a reakci na ni 62 . V rámci tohoto úsilí se pořádají školení. Na podporu včasné identifikace a přiměřených a harmonizovaných reakcí obsahuje výše zmíněný nový soubor nástrojů pro prověřování (oddíl 3.3) také praktickou přílohu o provádění předběžného posouzení zranitelnosti. Kromě toho bylo k dispozici školení přizpůsobené na míru 63 . Agentura EUAA rovněž dokončuje revizi širšího vzdělávacího modulu „Úvod do problematiky zranitelnosti“ s cílem zohlednit právní předpisy paktu. V souvislosti s navracením vyvíjí agentura Frontex ve spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami mobilní aplikaci pro práci se zranitelnými skupinami, jejíž součástí je i posouzení zranitelnosti. Agentura pro základní práva (dále jen „FRA“) nadále poskytuje poradenství orgánům Unie a vládám členských států v oblasti základních práv.

Členské státy se rovněž zaměřily na opatření týkající se dětí, která zahrnují kroky k zajištění odpovídajícího přijímání, v některých případech změny postupů posuzování věku, jakož i další zapojení týkající se jmenování poručníků či opatrovníků a dohledu nad nimi 64 .

Hlavní výzvy a další kroky:

Členské státy, které dosud nestanovily opatření týkající se právního poradenství 65 nebo nezávislého mechanismu pro základní práva 66 , by tak měly učinit. Všechny členské státy by se měly zabývat veškerými nevyřešenými otázkami týkajícími se zajištění způsobilosti a odpovídající nezávislosti a vymezit jasné hranice příslušnosti a odpovědnosti. To znamená vyhnout se rozdělení této úlohy mezi různé aktéry nebo v případě, že je zvolena složená varianta, jasně definovat vedoucí úlohu. V návaznosti na pokyny z prosince 2024 týkající se zřízení samotného mechanismu vypracovává agentura FRA v současné době metodické pokyny pro práci budoucích určených pozorovatelů.

Problémy je také stále třeba řešit v souvislosti se zranitelnými skupinami, které se nacházejí v přijímacím systému, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu a oběti genderově podmíněného násilí. Pro nezletilé osoby bez doprovodu, které by v zásadě neměly být ubytovány společně s dospělými, by měly být k dispozici dostatečné a odpovídající přijímací kapacity. Členské státy by měly zvýšit úsilí o zajištění včasného a přiměřeného zastupování nezletilých osob ve všech fázích azylového řízení a o zajištění přístupu dětí ke vzdělání a zdravotním službám v souladu s paktem. Ve federálních (spolkových) systémech je třeba věnovat zvláštní pozornost sladění právních předpisů a praxe na všech úrovních veřejné správy.

Příští zasedání skupiny odborníků Komise pro migrující děti se zaměří především na reformy poručenství, které pakt vyžaduje. V tomto ohledu pracuje agentura FRA na aktualizaci příručky o poručenství dětí bez doprovodu z roku 2014 v souladu s ustanoveními zavedenými paktem. Ještě letos zveřejní agentura EUAA aktualizaci pokynů pro posuzování věku z roku 2018 (3. vydání).

Základní prvek 10 – Začleňování a právní cesty k ochraně

Přesídlení a legální možnosti migrace: Komise předložila svůj návrh prvního dvouletého plánu Unie pro přesídlování a humanitární přijímání (dále jen „plán Unie“). Cílem návrhu plánu Unie je stanovit celkový počet státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, které potřebují ochranu a které členské státy hodlají v Unii přijmout v letech 2026 a 2027. Odráží jednání vedené na zasedáních Výboru na vysoké úrovni pro otázky přesídlování a humanitárního přijímání, dobrovolné příspěvky zúčastněných členských států a prognóza UNHCR týkající se celosvětových potřeb v oblasti přesídlování. Navrhovaný plán Unie určuje regiony, z nichž by mělo docházet k přijímání, s cílem poskytnout životaschopné bezpečné alternativy k nelegálním cestám a dále posílit úlohu přesídlování a humanitárního přijímání při budování partnerství se třetími zeměmi.

Agentura EUAA poskytuje podporu členským státům v souvisejících potřebách a dokončuje aktualizaci svých vzdělávacích modulů týkajících se doplňkových možností a fáze výběru v souvislosti s přesídlováním a humanitárním přijímáním, a to v předstihu do konce roku 2025.

Integrace osob požívajících mezinárodní ochrany Většina členských států pracovala na začlenění ustanovení paktu týkajících se integrace a opatření v rané fázi integrace do svých vnitrostátních postupů provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování. Jak bylo uvedeno v červnu, několik členských států se ve svých vnitrostátních prováděcích plánech zabývalo potřebou zvýšit investice nebo podporu dalších integračních opatření, včetně rozvoje opatření v rané fázi integrace a účinnějšího procesu uznávání kvalifikací a ověřování dovedností. Některé členské státy pokročily ve svých vnitrostátních integračních strategiích 67 nebo se snaží rozšířit integrační úsilí o nové nebo dřívější integrační a jazykové kurzy 68 . 

Hlavní výzvy a další kroky:

Rada bude muset do konce roku přijmout plán Unie pro přesídlování a humanitární přijímání, který vychází z návrhu Komise. Komise je připravena podpořit členské státy v jeho provádění.

Fungující a soudržná integrační politika, včetně opatření v rané fázi integrace, je i nadále nezbytným předpokladem pro podporu soběstačnosti žadatelů, podporu sociální soudržnosti a umožnění toho, aby osoby požívající mezinárodní ochrany co nejdříve přispívaly k rozvoji hostitelských společností 69 . Přispívá také ke snížení motivace k neoprávněnému pohybu.

Opatření na podporu integrace se navzdory jejich zásadnímu významu stále velmi liší a některé členské státy musí ještě zvýšit své úsilí, zejména pokud jde o podporu přístupu k přiměřenému bydlení, podporu integrace na trhu práce, uznávání kvalifikací a zavádění opatření v rané fázi integrace 70 . V zájmu zvýšení účinnosti své podpory by členské státy měly vyvinout další úsilí o poskytování opatření přizpůsobených specifickým potřebám a odstraňování překážek pro cílové skupiny, jako jsou migrující ženy, děti nebo osoby s potřebami v oblasti duševního zdraví, jak bylo zdůrazněno v přezkumu Akčního plánu pro integraci a začleňování v polovině období.

Komise nadále podporuje integrační politiky členských států poskytováním finančních prostředků (včetně prostředků na dlouhodobou integraci v rámci fondů soudržnosti Unie), vypracováváním pokynů a podporou víceúrovňových partnerství zahrnujících migranty, hostitelské komunity, místní a regionální orgány, sociální a hospodářské partnery, občanskou společnost a soukromý sektor.

Závěr

Během příštích osmi měsíců je třeba dosáhnout trvalého pokroku, aby se zajistilo úspěšné zahájení uplatňování reforem paktu a poskytl se stabilní základ pro budoucí opatření Unie v oblasti řízení migrace a azylu. To vyžaduje úsilí nyní a bude to vyžadovat společnou práci i v budoucnu.

Je třeba se zaměřit na problémy uvedené v této zprávě a zajistit, aby fungovaly systémy solidarity a odpovědnosti, aby byly připraveny systémy Eurodac, aby byla zavedena opatření pro řízení na hranicích a aby byly ve všech členských státech zajištěny odpovídající přijímací kapacity. Dalšími důležitými prvky paktu jsou monitorování základních práv, právní poradenství a nová ustanovení o zárukách pro zranitelné skupiny.

Komise se na této cestě nadále plně angažuje a bude pokračovat ve své práci na horizontální i bilaterální úrovni prostřednictvím práce specializovaných týmů pro jednotlivé země.

Se zahájením ročního cyklu řízení migrace je třeba pokročit v řešení stávajících nedostatků dublinského systému a připravit se na plné uplatňování rámce příslušnosti podle nařízení (EU) 2024/1351. Současně budou probíhat práce na provádění rezervoáru solidarity.

Na úrovni Unie bude důležitým výsledkem přijetí evropské strategie řízení azylu a migrace v prosinci 2025. Tato strategie bude vycházet z vnitrostátních strategií předaných členskými státy Komisi v červnu, které budou v rámci komplexního a integrovaného přístupu pokrývat vnitřní i vnější rozměr migrace.

Další zprávu o současném stavu provádění paktu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v březnu 2026.

(1)

   Viz první zpráva o současném stavu provádění Paktu o migraci a azylu, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52025DC0319 . 

(2)

    Společný prováděcí plán pro Pakt o migraci a azylu – Evropská komise .

(3)

   Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí společný systém navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v Unii a kterým se zrušují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, směrnice Rady 2001/40/ES a rozhodnutí Rady 2004/191/ES, COM(2025) 101 final, EUR-Lex – 52025PC0101 – CS – EUR-Lex ; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1348, pokud jde o vytvoření seznamu bezpečných zemí původu na úrovni Unie, COM(2025) 186 final, EUR-Lex – 52025PC0186 – CS – EUR-Lex ; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1348, pokud jde o uplatňování pojmu „bezpečná třetí země“, COM(2025) 259 final, EUR-Lex – 52025PC0259 – CS – EUR-Lex .

(4)

   Zejména Agentura Evropské unie pro otázky azylu, agentura eu-LISA, Frontex, Europol a Agentura pro základní práva.

(5)

   Belgie, Česko, Estonsko, Irsko, Řecko, Itálie, Litva, Rumunsko a Slovensko.

(6)

   Například pracovní skupina pro azyl a přistěhovalectví v rámci Asociace evropských správních soudců (AEAJ).

(7)

   Chorvatsko, Maďarsko, Lucembursko a Rumunsko své strategie dosud nesdílely. Rumunsko sdílelo s Komisí návrh, který čeká na konečné přijetí, zatímco Lucembursko a Chorvatsko oznámily zpoždění.

(8)

   Například bulharské orgány vypracovaly šestiměsíční zprávu o provádění vnitrostátního prováděcího plánu a aktualizovaly svůj vnitrostátní prováděcí plán, který zohledňuje výsledek dialogu s Komisí o financování paktu a pokrok dosažený při praktickém provádění.

(9)

   Patří sem Česko a Řecko.

(10)

   Rakousko, Dánsko, Kypr, Estonsko, Litva, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko již návrh dokončily nebo jsou v závěrečné fázi jeho přípravy. Německo předložilo návrh parlamentu dne 12. září. V Bulharsku, Chorvatsku, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, na Maltě, Slovensku, ve Slovinsku a ve Švédsku probíhá příprava návrhu. Mezi členské státy, které dosud nedokončily přezkum právních předpisů pro všechny oblasti, na něž se pakt vztahuje, nebo pro jejich části, patří Belgie, Řecko a Rumunsko.

(11)

   Například v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, na Kypru, v Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu, Irsku, Litvě, Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku a Švédsku.

(12)

     Legislativní přezkum stále probíhá v Belgii a Rumunsku, částečně je nedořešen v Řecku, zpoždění jsou možná v Lotyšsku a Polsku.

(13)

     Například zavedení řízení a prověřování hranicích (včetně případných víceúčelových středisek); přiměřené investice do systému Eurodac a další úpravy související s informačními technologiemi (IT); zajištění odpovídajících přijímacích kapacit, a to i v souladu s právními závazky týkajícími se odpovídající kapacity každého členského státu na vnějších hranicích, a zřízení nezávislých a účinných vnitrostátních mechanismů pro monitorování základních práv a bezplatného právního poradenství.

(14)

     Maďarsko.

(15)

     Belgie, Německo (využívání rámcových smluv), Bulharsko a Chorvatsko (zahájené zadávací řízení).

(16)

     Chorvatsko, Česko, Estonsko, Řecko, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko.

(17)

     Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko.

(18)

     Maďarsko.

(19)

     Dne 24. července byly odhlasovány změny následujících aktů, které budou brzy přijaty: prováděcí rozhodnutí Komise C(2021) 6176 a C(2021) 6174, kterými se stanoví technická pravidla pro vytváření propojení mezi údaji z různých informačních systémů EU podle čl. 28 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 a čl. 28 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818, a prováděcí rozhodnutí Komise C(2023) 645 a C(2023) 649, kterými se stanoví a vypracovává norma univerzálního formátu pro zprávy (UMF) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818. Změna rozhodnutí v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, pokud jde o příručku k postupům a pravidlům nezbytným pro dotazy, ověřování a posuzování(u krátkodobých víz, dlouhodobých víz a povolení k pobytu), vypracovanou podle článků 9h a 22b, se zpožďuje.

(20)

   Mezi dotčené členské státy patří Rakousko, Malta, Slovinsko a Řecko.

(21)

   Členskými státy, které v září oznámily agentuře eu-LISA, že již zahájily testování, jsou Francie, Irsko, Lucembursko, Rumunsko a Švédsko.

(22)

   Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko.

(23)

   Kromě Belgie, Finska, Lucemburska, Česka, Kypru, Francie, Malty a Nizozemska, jež byly zmíněny v první zprávě o současném stavu provádění paktu, dosáhly přiměřené kapacity nebo dobrého pokroku Rakousko, Irsko, Portugalsko, Švédsko a Litva.

(24)

   Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Kypr, Estonsko, Francie, Řecko, Irsko, Litva, Nizozemsko a Polsko a Španělsko jsou v současné době na dobré cestě k provádění prověřování.

(25)

   Soubor nástrojů pro prověřování obsahuje šablony prověřovacích formulářů a přílohu popisující konzultační proces pro příslušné databáze, dále šablonu pro poskytování informací na základě článku 11 nařízení (EU) 2024/1356 a praktickou přílohu o provádění předběžného posouzení zranitelnosti. Obsahuje také podrobné pokyny, které popisují provádění prověřování krok za krokem a poskytují praktickou pomoc při používání šablon a orientaci v procesu prověřování, jakož i popis nabídek školení ze strany agentur Frontex a EUAA v souvislosti s prověřováním.

(26)

   Patří mezi ně Dánsko, Německo, Finsko, Itálie, Litva, Slovinsko a Portugalsko, které se potýkají s jedním nebo více z uvedených problémů.

(27)

   To se může týkat Chorvatska, Irska, Estonska, Itálie, Lotyšska a Rumunska a souviset s dočasnými zařízeními nebo ujednáními o personálním obsazení. Řecko a Bulharsko dosáhnou odpovídající kapacity; bude však třeba zajistit kvalitu zařízení.

(28)

   Vzhledem k dosud neuzavřenému výběru zařízení nebo nezahájeným zadávacím řízením může hrozit zpoždění v Německu, Lotyšsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku.

(29)

   Například: Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr.

(30)

   Patří sem Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko.

(31)

   Například: Irsko, Rumunsko a Švédsko.

(32)

   Zvažují to Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko.

(33)

   Patří sem Rakousko, Kypr, Česko, Itálie, Litva, Portugalsko, Slovinsko.

(34)

   Například Česko, Estonsko, Itálie, Chorvatsko, Francie, Bulharsko, Portugalsko, Španělsko.

(35)

   Na základě dostupných údajů je nyní možné získat přehled o počtu osob přijatých ve formálních vnitrostátních přijímacích systémech členských států, čímž se rozumí soubor opatření zavedených za účelem ubytování žadatelů o azyl podle směrnice (EU) 2024/1346. Současné údaje však nezachycují podporu při ubytování poskytovanou osobám požívajícím dočasné ochrany mimo rámec směrnice (EU) 2024/1346 a nejsou ani dostatečně podrobné, aby bylo možné porovnat situaci v oblasti přijímání v jednotlivých členských státech.

(36)

   Osoby v přijímacím systému (celkový počet osob v přijímacím systému včetně rozdělení podle právního postavení osob v přijímacím systému a počtu nezletilých osob bez doprovodu) a kapacita přijímacího systému (celkový počet lůžek, která jsou k dispozici na konci vykazovaného období).

(37)

   Obavy se týkají například Belgie, kde soudy stále zjišťují nedostatek odpovídajících podmínek pro přijetí. Další obavy se týkají Bulharska, Kypru, Chorvatska, Lotyšska, Řecka a Nizozemska.

(38)

   Obecněji řečeno, organizace přijímacích systémů se v Unii liší. Osoby požívající dočasné ochrany, kterým je poskytována podpora na ubytování mimo tento systém, se do vykazování údajů členskými státy nezapočítávají.

(39)

   Mezi členské státy, které v současné době provádějí tyto různé reformy, patří Belgie, Kypr, Finsko, Německo, Irsko, Itálie a Malta.

(40)

   Například Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko a Německo, Řecko, Itálie, Litva.

(41)

   Na posílení soudnictví se zaměřily různé členské státy včetně Rakouska, Česka, Litvy, Lucemburska, Finska, Estonska. Například v Rakousku zahájil Spolkový správní soud interní projekt „Ready 4 GEAS“.

(42)

   V prvním případě Evropský parlament jmenoval svého zpravodaje a dne 25. září se konalo první technické jednání. Rada zahájila práci na svém postoji, přičemž probíhají jednání v rámci Pracovní skupiny pro azyl. Pokud jde o návrh unijního seznamu bezpečných zemí původu, jednání v Radě pokračují, přičemž dánské předsednictví pokročilo v přípravě kompromisního návrhu. Evropský parlament jmenoval svého zpravodaje a v září se konala dvě technická jednání.

(43)

   Mezi členské státy, které se potýkají se souvisejícími problémy, patří Belgie, Chorvatsko, Estonsko, Německo, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko a Španělsko. Zároveň se v řadě členských států, včetně Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Finska, Německa, Litvy, Malty, Slovenska a Švédska, počet nevyřízených případů v období od června 2024 do června 2025 snížil o 24 % až 50 %.

(44)

   Podle článku 37 nařízení (EU) 2024/1348.

(45)

   Patří sem Rakousko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko (poradenství), Kypr, Bulharsko a Česko (asistovaný dobrovolný návrat a opětovné začlenění), a pokud jde o úřady pro navracení, Bulharsko a Švédsko.

(46)

   Viz články 38 a 68 nařízení (EU) 2024/1348.

(47)

   Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí společný systém navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v Unii a kterým se zrušují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, směrnice Rady 2001/40/ES a rozhodnutí Rady 2004/191/ES, EUR-Lex – 52025PC0101 – CS – EUR-Lex .

(48)

    Formulář pro vyhledávání rodinných příslušníků – dítě |   Agentura Evropské unie pro azyl a formulář pro vyhledávání rodinných příslušníků – dospělý |   Agentura Evropské unie pro azyl .

(49)

   Praktická příručka pro vyhledávání rodinných příslušníků, část I: https://euaa.europa.eu/publications/practical-guide-family-tracing-part-i-principles-practices ; Praktická příručka pro vyhledávání rodinných příslušníků, část II: https://euaa.europa.eu/publications/practical-guidefamily-tracing-part-ii-tracing-AMMR.

(50)

   Pokyny agentury EUAA k pohovorům na dálku: https://euaa.europa.eu/publications/guidance-remote-interviews .

(51)

   Patří mezi ně Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Německo, Irsko, Itálie, Litva, Malta, Portugalsko.

(52)

   Viz články 9, 11 a 12 nařízení (EU) 2024/1351.

(53)

   Síť zřízená plánem, která je jedním z prvních výsledků paktu, je operačním rámcem, který sdružuje příslušné zúčastněné strany Unie za účelem monitorování a předvídání migračních toků a situací. Byla zřízena na základě doporučení Komise (EU) 2020/1366 ze dne 23. září 2020 o mechanismu EU pro připravenost a řešení krizí v souvislosti s migrací, EUR-Lex – 32020H1366 – CS – EUR-Lex .

(54)

   Zavádí se společný projekt agentury EUAA a Eurostatu, jehož cílem je zefektivnit statistiky o mezinárodní ochraně.

(55)

   Polsko a Maďarsko své plány pro nepředvídané události agentuře EUAA dosud neoznámily.

(56)

   Problémy se týkají například nezačlenění oblasti azylu do plánu (Francie), chybějících nebo nejasných opatření souvisejících s nezletilými osobami bez doprovodu (Kypr, Estonsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko), opatření v oblasti připravenosti a reakce (Kypr), nejasnosti opatření podle scénářů (Estonsko, Nizozemsko). Většina těchto členských států potvrdila, že hodlá plány revidovat a doplnit, aby byly lépe sladěny se šablonou agentury EUAA. Kypr, Estonsko a Nizozemsko již své plány s podporou agentury EUAA revidují.

(57)

   Dne 30. července 2025 byly členským státům rozeslány společné pokyny, jak oznamovat Komisi a agentuře EUAA aktivaci a deaktivaci plánu v případech stanovených ve směrnici (EU) 2024/1346.

(58)

   Patří mezi ně Kypr, Rakousko, Finsko, Španělsko, Bulharsko, Nizozemsko, Slovinsko, Švédsko.

(59)

   Například Rakousko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko (avšak s návazností na stávající systém), Česko, Irsko (Rada pro právní pomoc), Itálie, Lotyšsko, Litva, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko (rozšíření stávajícího systému), Slovinsko, Španělsko, Nizozemsko, Německo a Finsko.

(60)

   Ve většině případů je nebo bude tento úkol svěřen stávajícímu veřejnému ochránci práv (Rakousko, Bulharsko, Kypr, Česko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko), existují však i výjimky jako Chorvatsko a Nizozemsko. V Rumunsku již veřejný ochránce práv tento úkol formálně převzal. Irsko navrhuje zřízení nezávislého mechanismu dohledu prostřednictvím vrchního inspektora pro azylové a hraniční řízení, který by byl podporován poradním výborem.

(61)

   Do konce roku budou informační materiály přeloženy do 23 jazyků Unie a 20 jazyků, které nejsou jazyky Unie.

(62)

   Rakousko například zahájilo iniciativu, jejímž cílem je zřídit úředníky pro otázky zranitelnosti a posílit spolupráci s UNHCR.

(63)

   „Zranitelnost v Paktu o migraci a azylu“, https://euaa.europa.eu/publications/euaa-tailor-made-training-plan-pact-migration-and-asylum .

(64)

   Pakt zde přispívá k širším reformám: po období přeplněnosti, které zdůraznilo potřebu rozšířit a reformovat přijímací systém, bude silný irský systém ochrany dětí posílen prostřednictvím provádění paktu.

(65)

   Řecko, Maďarsko.

(66)

   K těm druhým patří z různých důvodů: Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Malta, Slovinsko, Španělsko, Švédsko.

(67)

   V lednu 2025 zahájila Malta integrační strategii a akční plán (2025–2030).

(68)

   Například Rakousko, Česko, Estonsko, Itálie, Lucembursko, Slovinsko.

(69)

   Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027, COM(2020) 758 final, EUR-Lex – 52020DC0758 – CS – EUR-Lex .

(70)

   Například Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Slovensko, Rumunsko.