EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.9.2023

COM(2023) 559 final

2023/0337(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu Dohody o hospodářském partnerství mezi Keňskou republikou, členem Východoafrického společenství, na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé jménem Evropské unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Přiložený návrh rozhodnutí Rady je právním nástrojem pro podpis Dohody o hospodářském partnerství mezi Keňskou republikou, členem Východoafrického společenství (EAC), na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé (dále jen „dohoda o hospodářském partnerství EU–Keňa“ nebo „dohoda“).

Vyjednané znění dohody o hospodářském partnerství bylo zveřejněno a je k dispozici zde: https://policy.trade.ec.europa.eu/eu-trade-relationships-country-and-region/countries-and-regions/east-african-community-eac/eu-kenya-agreement/text-agreement_en .

Cílem dohody je dvoustranné provádění ustanovení dohody o hospodářském partnerství mezi EU a partnerskými státy EAC (Burundi, Keňou, Rwandou, Tanzanií a Ugandou), přičemž jednání o této dohodě byla dokončena dne 16. října 2014. EU, Keňa a Rwanda podepsaly dohodu o hospodářském partnerství EU–EAC v září 2016 a Keňa ji téhož měsíce ratifikovala. Regionální dohoda o hospodářském partnerství EU–EAC však nikdy nebyla prozatímně uplatňována, neboť ne všichni členové EAC dohodu podepsali a ratifikovali (což byl požadavek dohody o hospodářském partnerství EU–EAC pro její vstup v platnost).

V únoru 2021 se na řádném summitu hlav států EAC rozhodlo, že se jednotlivým zemím EAC umožní pokračovat v dvoustranném provádění dohody o hospodářském partnerství EU–EAC podle zásady „proměnné geometrie“. Dne 4. května 2021 oznámila Keňa Evropské komisi, že žádá o další postup v tomto smyslu.

Dne 17. února 2022 výkonný místopředseda Valdis Dombrovskis jménem EU a velvyslanec Raychelld Omamo jménem Keni podepsali na summitu EU-Africká unie společné prohlášení, v němž souhlasili s pokračováním jednání o dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a Keňou, která zůstane otevřena dalším partnerským státům EAC.

Jednání zaměřená na zavedení nezbytných úprav pro dvoustranné provádění ustanovení dohody o hospodářském partnerství mezi Keňou a EU byla uzavřena dne 24. května 2023 na technické úrovni a dne 19. června 2023 na politické úrovni během návštěvy výkonného místopředsedy Dombrovskise v Keni. V průběhu jednání se strany dohodly na některých úpravách původní dohody, které umožňují její provádění na dvoustranném základě, a to i v oblasti pravidel původu a rozvojové pomoci. Kromě toho byla do dohody doplněna nová příloha o obchodu a udržitelném rozvoji.

Plánované uzavření této dohody přichází ve vhodný okamžik.

Za prvé, Keňa je rostoucí ekonomikou a klíčovým regionálním hospodářským aktérem. Keňa je devátou největší ekonomikou afrického kontinentu a hlavním hospodářským centrem východní Afriky. V letech 2015–2019 dosáhla širokého růstu v průměru 4,8 % ročně, čímž výrazně snížila chudobu z 36,5 % v roce 2005 na 27,2 % v roce 2019. Po pandemii COVID-19 zaznamenalo hospodářství Keni silné oživení, přičemž v roce 2022 měl růst HDP podle prognóz dosáhnout 5,5 % a míra chudoby, která předtím během pandemie rostla, začala opět klesat. Pokud jde o výhled do budoucna, střednědobý růst Keni zůstává podle Světové banky optimistický. Očekává se, že reálný HDP vzroste v roce 2023 na 5,0 % a v letech 2024–2025 v průměru na 5,2 %. Tato krátkodobá prognóza růstu přesahuje míru potenciálního růstu HDP, která se v Keni odhaduje na 4,9 %, i průměr zaznamenaný před pandemií (2010–2019), který se pohyboval kolem 5,0 %. Očekává se, že reálný příjem na obyvatele vzroste z 2,8 % v roce 2022 na 3,1 %.

Za druhé, EU má s Keňou pevné hospodářské vztahy. EU je pro Keňu druhým největším obchodním partnerem. Celkový obchod mezi EU a Keňou v roce 2022 dosáhl 3,3 miliardy EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 27 %. Dovoz z Keni do EU činí 1,2 miliardy EUR a jedná se zejména o zeleninu, ovoce a květiny, přičemž Keňa má v úmyslu stále více vyvážet složitější zboží a zvýšit přidanou hodnotu vyváženého zboží. Vývoz z EU do Keni dosahuje hodnoty 2,02 miliardy EUR a jedná se především o nerostné produkty, chemické výrobky a stroje. Jedná se o důležité vstupy pro záměr Keni rozvinout svá průmyslová odvětví. EU je pro Keňu první vývozní destinací s 16 % celkového vývozu v roce 2022, následuje Uganda (12 %) a USA (8 %). EU se umístila na třetím místě s 10 % celkového keňského dovozu.

Obchodní dohoda s Keňou, která by se vztahovala na obchod se zbožím, rozvojovou spolupráci a udržitelnost, by zachovala a dokonce zvýšila podíl EU na rychle rostoucím trhu a posílila by postavení Keni v regionu  1 . Spolupráce EU s Keňou by zemi povzbudila k podpoře liberalizace obchodu v regionu Východoafrického společenství (jelikož dohoda zůstane otevřena k přistoupení dalších partnerských států EAC).

Za třetí, v širších geopolitických souvislostech hraje Keňa stále více vedoucí úlohu na regionální i mezinárodní úrovni – zejména při prosazování míru a bezpečnosti v sousedních zemích a při podpoře globální agendy udržitelnosti. EU označila Keňu za klíčového aktéra vzhledem k větší angažovanosti v regionálních záležitostech, zejména v Etiopii a Súdánu 2 . V Keni má sídlo jediné ústředí OSN na africkém kontinentu (Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat)) a v letech 2021–2022 byla dočasným členem Rady bezpečnosti OSN. Keňa je navíc na africkém kontinentu průkopníkem v oblasti udržitelnosti a spolehlivým spojencem v boji proti změně klimatu. Společně s EU a dalšími mezinárodními partnery vede iniciativu Koalice ministrů obchodu pro klima, která odstartovala v roce 2023.

V současných mezinárodních politických souvislostech vysílá včasné uzavření těchto jednání s klíčovým partnerem, jako je Keňa, rovněž silný signál v podobě společného závazku k obchodnímu systému a udržitelnosti, jež jsou založeny na pravidlech.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Výše uvedené cíle jsou v souladu se Smlouvou o Evropské unii (Smlouva o EU), která stanoví, že by EU měla „povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu“ 3 .

Uzavření této dohody je plně v souladu s ambicí EU posílit své obchodní vztahy s africkými partnery, jak je stanoveno ve strategii EU pro Afriku (2020) 4 , v přezkumu obchodní politiky (2021) 5 a ve sdělení o přezkumu udržitelné obchodní politiky (2022) 6 .

V tomto návrhu se zejména provádí Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) států na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé 7 (dále jen „dohoda o partnerství AKT-EU“), která vyzývá k uzavření dohod o hospodářském partnerství slučitelných s WTO.

Cílem této dohody je v podstatě dvoustranné provádění ustanovení dohody o hospodářském partnerství EU–EAC podle zásady „proměnné geometrie“. Dohoda zůstane otevřena k přistoupení dalších partnerských států EAC.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Cíle jsou v souladu s ostatními politikami EU, zejména s politikami EU v oblasti rozvoje a životního prostředí.

Dohoda o hospodářském partnerství s Keňou je obchodní dohodou zaměřenou na rozvoj. Poskytuje Keni nesymetrický přístup na trh, jenž jí umožňuje chránit citlivá odvětví před liberalizací, poskytuje velký počet záruk a ustanovení o ochraně rozvíjejících se průmyslových odvětví a ruší používání vývozních subvencí v obchodu mezi smluvními stranami. Tato ustanovení přispívají k plnění cíle soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a jsou v souladu s čl. 208 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Kromě toho dohoda obsahuje i ambiciozní přílohu o obchodu a udržitelném rozvoji, která se zabývá otázkami životního prostředí, sociálních věcí, práce, lidských práv a rovnosti žen a mužů. Cíle dohody jsou proto v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí, klimatu a sociálních věcí a s mezinárodně dohodnutými závazky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

Obchodní dohody jsou vhodným prostředkem k řízení přístupu na trh a souvisejících oblastí komplexních hospodářských vztahů se třetí zemí mimo EU. Neexistuje k nim žádná jiná alternativa, která by tyto závazky a úsilí o liberalizaci učinila právně závaznými.

•Volba nástroje

Tento návrh je v souladu s čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, jenž stanoví, že rozhodnutí o podpisu mezinárodních dohod přijímá Rada. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být použit za účelem dosažení cíle vyjádřeného v tomto návrhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

Návrh nemá vliv na ochranu základních práv v Unii.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Dohoda obsahuje institucionální ustanovení, která zřizují ministerské, vyšší úřední a technické orgány, jejichž úkolem je řídit a podporovat její provádění, fungování a dopad a dohlížet na ně a přijímat nezbytná opatření.

Na technické úrovni může Výbor vyšších úředníků zřizovat specializované výbory, pracovní skupiny či orgány nebo organizovat pracovní zasedání, které se zabývají záležitostmi vyplývajícími z dohody. Kromě toho se ustanoveními dohody po jejím vstupu v platnost zřizuje Zvláštní výbor pro cla a usnadnění obchodu, který bude sledovat provádění a správu ustanovení o celní spolupráci a usnadnění obchodu a pravidlech původu. Navíc bude zahájen komplexní dialog o zemědělské politice a politice rozvoje venkova, jehož úkolem bude sledovat pokrok dosažený při provádění kapitoly o zemědělství a poskytnout fórum pro výměnu a spolupráci v oblasti příslušných vnitrostátních zemědělských politik smluvních stran. V oblasti obchodu a udržitelného rozvoje bude po vstupu dohody v platnost zřízen Zvláštní výbor pro obchod a udržitelný rozvoj, jehož úkolem bude usnadňovat, monitorovat a přezkoumávat provádění příslušné přílohy.

Dohoda umožní zástupcům občanské společnosti (soukromý sektor, hospodářská sdružení, odbory, nevládní organizace) plnit určitou úlohu při jejím provádění, a to i v souvislosti s ustanoveními o obchodu a udržitelném rozvoji. Zřídí se domácí poradní skupiny, v nichž budou vyváženě zastoupeny nezávislé organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací, organizací podniků a zaměstnavatelů, jakož i odborů, které působí v oblasti hospodářství, udržitelného rozvoje, sociálních věcí, lidských práv, životního prostředí a dalších záležitostí. Budou se pravidelně scházet a budou příslušné straně poskytovat poradenství ohledně provádění dohody. Dále bude zřízen poradní výbor (společný poradní orgán občanské společnosti, jehož se účastní domácí poradní skupiny), který bude nápomocen Výboru vyšších úředníků při rozvíjení dialogu a spolupráce mezi zástupci občanské společnosti, soukromého sektoru a sociálními a hospodářskými partnery v záležitostech vyplývajících z dohody.

Výroční zpráva Komise o provádění a prosazování se bude vztahovat na dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Keňou od okamžiku jejího vstupu v platnost.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

–nesymetrickým odstraněním cel: zatímco EU poskytuje volný přístup na svůj trh odstraněním cel a kvót (s výjimkou zbraní), Keňa svůj trh otevře postupně, přičemž využije přechodných období a vyloučení citlivých produktů z liberalizace,

–dočasným uplatňováním pravidel o původu podle nařízení o přístupu na trh na obchod mezi oběma stranami (která se již vztahují na Keňu) do doby, než bude po vstupu dohody v platnost a do pěti let od provádění dohody o hospodářském partnerství vyjednán nový protokol o pravidlech původu. Tento nový protokol o pravidlech původu bude vycházet z pravidel původu obsažených v dohodě o hospodářském partnerství EU–EAC, jak je stanoveno ve společném prohlášení o pravidlech původu,

–ustanoveními, která zohledňují rozvojové potřeby Keni, jako jsou zvláštní záruky v oblasti zemědělství, opatření týkající se zabezpečení potravin a ochrana rozvíjejících se průmyslových odvětví,

–ustanoveními týkajícími se cel, jejichž cílem je usnadnit obchod, prosazovat lepší celní předpisy a postupy, poskytovat podporu keňské celní správě a posilovat spolupráci mezi celními orgány,

–ustanoveními o sanitárních a fytosanitárních opatřeních s cílem podpořit harmonizaci vnitroregionálních norem a posílit technickou kapacitu Keni,

–kapitolou o hospodářské a rozvojové spolupráci s ustanoveními zaměřenými na posílení konkurenceschopnosti keňského hospodářství budováním dodavatelských kapacit a pomocí Keni při hladkém provádění dohody o hospodářském partnerství. Původní kapitola dohody o hospodářském partnerství EAC byla z velké části zachována s nezbytnými aktualizacemi. Byla doplněna příloha týkající se Keni a EU, která zachycuje změny znění regionální dohody,

–zvláštní přílohou o obchodu a udržitelném rozvoji, která se bude zabývat pracovními záležitostmi, rovností žen a mužů, jakož i otázkami životního prostředí a klimatu, se závaznými a vymahatelnými závazky (prostřednictvím zvláštního mechanismu řešení sporů). Dohoda neobsahuje možnost dočasně pozastavit povinnosti podle přílohy o obchodu a udržitelném rozvoji (tj. uložit „sankce“). Ve společném prohlášení o obchodu a udržitelném rozvoji se však EU a Keňa výslovně zavázaly pokračovat v jednáních o tomto aspektu v souvislosti s prověrkovou doložkou.

Tato dohoda se přezkoumá každých pět let od data jejího vstupu v platnost. Znění dohody o hospodářském partnerství obsahuje závazek vyjednat nové oblasti, které mají být do uvedené dohody zahrnuty („prověrková doložka“), včetně ustanovení o obchodu se službami a pravidel souvisejících s obchodem, která se týkají udržitelného rozvoje, politiky hospodářské soutěže, investic a rozvoje soukromého sektoru, práv duševního vlastnictví a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. Předpokládá se, že výsledky jednání o těchto oblastech budou doplněny do pěti let od vstupu dohody v platnost.

2023/0337 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu Dohody o hospodářském partnerství mezi Keňskou republikou, členem Východoafrického společenství, na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 12. června 2002 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání o dohodách o hospodářském partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy.

(2)Jednání mezi Evropskou unií (EU) a partnerskými státy Východoafrického společenství (dále jen „EAC“) (Republika Burundi, Keňská republika, Rwandská republika, Sjednocená republika Tanzanie a Ugandská republika) o dohodě o hospodářském partnerství byla uzavřena dne 14. října 2014 a dohoda o hospodářském partnerství s Východoafrickým společenstvím byla parafována dne 16. října 2014.

(3)Keňa ratifikovala a podepsala dohodu o hospodářském partnerství EU–EAC v září 2016. Aby regionální dohoda o hospodářském partnerství vstoupila v platnost, musí dohodu podepsat a ratifikovat všichni členové EAC. K dnešnímu dni stále chybí podpis a ratifikace tří členů EAC, což brání tomu, aby regionální dohoda vstoupila v platnost.

(4)Dne 19. prosince 2019 Rada aktualizovala směrnice Komise pro jednání z roku 2002 tím, že do dohod o hospodářském partnerství zahrnula uzavření kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji.

(5)27. února 2021 se na summitu hlav států EAC rozhodlo, že se jednotlivým zemím EAC umožní pokračovat v dvoustranném provádění dohody o hospodářském partnerství EU–EAC podle zásady „proměnné geometrie“. Dne 4. května 2021 oznámila Keňa Komisi, že žádá o další postup v tomto smyslu.

(6)Dne 17. února 2022 výkonný místopředseda Valdis Dombrovskis jménem EU a velvyslankyně Raychelle Omamo jménem Keni podepsali na summitu EU-Africká unie společné prohlášení, v němž souhlasili s pokračováním jednání o dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a Keňou (dále jen „dohoda“), která zůstane otevřena dalším partnerským státům EAC.

(7)Dne 24. května 2023 byla jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Keňou úspěšně završena.

(8)Dohoda by proto měla být podepsána jménem Unie, s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise je oprávněna podepsat jménem Unie Dohodu o hospodářském partnerství mezi Keňskou republikou, členem Východoafrického společenství, na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé s výhradou uzavření uvedené dohody k pozdějšímu datu.

Znění dohody je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Generální sekretariát Rady vystaví plnou moc k podepsání dohody jménem Unie, s výhradou jejího uzavření, osobě nebo osobám určeným vyjednavačem dohody.

 
Článek 3

Dohoda nesmí být vykládána tak, že uděluje práva nebo ukládá povinnosti, které by mohly být přímo uplatňovány u soudů Unie nebo členských států.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

(1)    V letech 2015–2019 dosáhla Keňa hospodářského růstu v průměru 5,7 %, což z ní činí jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v subsaharské Africe. Výkonnost hospodářství byla posílena stabilním makroekonomickým prostředím, pozitivní důvěrou investorů a odolným odvětvím služeb (zdroj: Světová banka).

(2)    V květnu 2021 Rada ve svých závěrech o Africkém rohu označila Keňu za klíčového partnera pro plnění agendy sdílených hodnot a zájmů, prosazování míru a bezpečnosti, prosperity a demokratické stability v regionu, jakož i multilateralismu.

(3)    Ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. e) Smlouvy o EU.

(4)    SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52020JC0004

(5)    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM:2021:66:FIN

(6)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52022DC0409&qid=1656586727707

(7)    Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3, dohoda pozměněná dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27) a dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).

(8)    ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/13 ze dne 19. prosince 2019, kterým se mění směrnice pro jednání o dohodách o hospodářském partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi a regiony, v rozsahu, v němž tyto dohody spadají do pravomoci Unie (Úř. věst. L 6, 10.1.2020, s. 101) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32020D0013  

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.9.2023

COM(2023) 559 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu Dohody o hospodářském partnerství mezi Keňskou republikou, členem Východoafrického společenství, na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé jménem Evropské unie

DOHODA O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ

MEZI KEŇSKOU REPUBLIKOU, ČLENEM VÝCHODOAFRICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

NA JEDNÉ STRANĚ

A EVROPSKOU UNIÍ

NA STRANĚ DRUHÉ

STRANY DOHODY

KEŇSKÁ REPUBLIKA

(dále jen „partnerský stát EAC“)

   na jedné straně a

EVROPSKÁ UNIE

(dále jen „EU“)

   na straně druhé,

PŘIPOMÍNAJÍCE závazky v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „dohoda o WTO“);

S OHLEDEM NA smlouvu zakládající skupinu afrických, karibských a tichomořských států (AKT), podepsanou dne 6. června 1975 v Georgetownu;

S OHLEDEM NA Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000, poprvé změněnou v Lucemburku dne 25. června 2005 a podruhé pozměněnou dne 22. června 2010 v Ouagadougou, dále jen „dohoda z Cotonou“, a nástupnické dohody;

S OHLEDEM NA Dohodu zakládající Východoafrické společenství (EAC), podepsanou v Aruše dne 30. listopadu 1999, a její protokol o založení celní unie Východoafrického společenství;

S OHLEDEM NA Dohodu o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, jejíž jednání byla dokončena dne 16. října 2014 (dále jen „dohoda o hospodářském partnerství EU-EAC“);

ZNOVU POTVRZUJÍCE svoji touhu po větší jednotě Afriky a dosažení cílů Smlouvy o založení Afrického hospodářského společenství;

S OHLEDEM NA Smlouvu o Evropské unii (SEU) a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU);

VZHLEDEM K TOMU, že partnerský stát (partnerské státy) EAC a EU souhlasí, že jejich obchodní a hospodářská spolupráce má za cíl napomoci hladké a postupné integraci států AKT do světového hospodářství s náležitým ohledem na jejich politická rozhodnutí, úroveň rozvoje a rozvojové priority, a tím podpořit jejich udržitelný rozvoj a přispět k vymýcení chudoby v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že tato dohoda bude slučitelná s cíli a zásadami dohody z Cotonou, zejména s ustanoveními části 3 hlavy II uvedené dohody týkající se hospodářské a obchodní spolupráce, a odpovídajícími ustanoveními její nástupnické dohody;

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že tato dohoda bude sloužit jako nástroj rozvoje a podpoří udržitelný růst, zvýší výrobu a kapacity partnerského státu (partnerských států) EAC na straně nabídky, podpoří strukturální transformaci ekonomik partnerského státu (partnerských států) EAC, jakož i jejich diverzifikaci a konkurenceschopnost, a povede k rozvoji obchodu, atraktivity investic, technologií a k vytváření pracovních míst v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

ZNOVU POTVRZUJÍCE potřebu zajistit, aby byl kladen obzvláštní důraz na regionální integraci a poskytnutí zvláštního a diferencovaného zacházení všem partnerským státům EAC za současného zachování zvláštního zacházení pro nejméně rozvinuté partnerské státy EAC;

S VĚDOMÍM, že zvýšení životních podmínek partnerského státu (partnerských států) EAC vyžaduje podstatné investice,

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že cílem této dohody je provádět ustanovení Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a EAC,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Oblast působnosti dohody

Strany uzavírají dohodu o hospodářském partnerství (EPA). Tato dohoda zahrnuje tyto části:

a)    Obecná ustanovení

b)    Obchod se zbožím

c)    Rybolov

d)    Zemědělství

e)    Hospodářská a rozvojová spolupráce

f)    Institucionální ustanovení

g)    Předcházení sporům a jejich řešení

h)    Obecné výjimky

i)    Obecná a závěrečná ustanovení

j)    Přílohy, protokoly a společná prohlášení k výše uvedenému

ČLÁNEK 2

Cíle

1.    Cílem této dohody je:

a)    přispívat k hospodářskému růstu a rozvoji vybudováním posíleného a strategického obchodu a rozvojem partnerství v souladu s cílem udržitelného rozvoje;

b)    podporovat regionální integraci, hospodářskou spolupráci a řádnou správu věcí veřejných v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

c)    podporovat postupnou integraci partnerského státu (partnerských států) EAC do světového hospodářství v souladu s jejich politickými rozhodnutími a rozvojovými prioritami;

d)    posílit strukturální transformaci ekonomiky partnerského státu (partnerských států) EAC a jejich diverzifikaci a konkurenceschopnost prostřednictvím posílení jejich kapacit v oblasti výroby, nabídky a obchodování;

e)    zvýšit kapacitu partnerského státu (partnerských států) EAC v oblasti obchodní politiky a v otázkách souvisejících s obchodem;

f)    vytvořit a provádět účinný, předvídatelný a transparentní předpisový rámec pro obchod a investice v partnerském státě (partnerských státech) EAC, a podporovat tak podmínky pro růst investic a iniciativy soukromého sektoru, a

g)    posilovat stávající vztahy mezi stranami na základě solidarity a společného zájmu. Za tímto účelem a v souladu s jejich právy a závazky v rámci WTO se touto dohodou posilují obchodní a hospodářské vztahy, podporuje nová obchodní dynamika mezi stranami prostřednictvím postupné, asymetrické liberalizace vzájemného obchodu a posiluje, rozšiřuje a prohlubuje spolupráce ve všech oblastech týkajících se obchodu a investic.

2.    Cílem této dohody je rovněž v souladu s články 34 a 35 dohody z Cotonou a odpovídajícími ustanoveními její nástupnické dohody:

a)    vytvořit dohodu slučitelnou s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „GATT 1994“);

b)    usnadnit partnerskému státu (partnerským státům) EAC pokračování v obchodu za podmínek o nic méně příznivých, než jsou podmínky podle dohody z Cotonou nebo její nástupnické dohody;

c)    vytvořit rámec a oblast působnosti potenciálního jednání týkajícího se dalších otázek, včetně obchodu se službami, otázek spojených s obchodem, jak jsou stanoveny v dohodě z Cotonou nebo v její nástupnické dohodě, a dalších oblastí zájmu obou stran.

ČLÁNEK 3

Prověrková doložka

Strany se zavazují dokončit jednání v tematických oblastech uvedených níže, a to do pěti (5) let po vstupu této dohody v platnost:

a)    obchod se službami;

b)    otázky související s obchodem, zejména:

i)    politika hospodářské soutěže;

ii)    investice a rozvoj soukromého sektoru;

iii)    obchod, životní prostředí a udržitelný rozvoj;

iv)    práva duševního vlastnictví;

v)    transparentnost veřejných zakázek;

c)    veškeré další oblasti, na kterých se strany dohodnou.

ČLÁNEK 4

Zásady

Tato dohoda je založena na těchto zásadách:

a)    vycházení z acquis dohody z Cotonou a její nástupnické dohody;

b)    posilování integrace v regionu EAC;

c)    zajištění asymetrie ve prospěch partnerského státu (partnerských států) EAC, pokud jde o liberalizaci obchodu a uplatňování opatření týkajících se obchodu a nástrojů na ochranu obchodu;

d)    umožnění partnerskému státu (partnerským státům) EAC zachovat regionální preference, pokud jde o ostatní africké země a regiony, bez povinnosti rozšířit je na EU, a

e)    přispění ke zvýšení kapacity partnerského státu (partnerských států) EAC v oblasti výroby, nabídky a obchodování.

ČÁST II

OBCHOD SE ZBOŽÍM

ČLÁNEK 5

Oblast působnosti a cíle

1.    Ustanovení této části se použijí na veškeré zboží pocházející z EU a partnerského státu (partnerských států) EAC.

2.    Cíle v oblasti obchodu se zbožím jsou:

a)    zajistit podmínky úplného bezcelního a kvótami neomezeného přístupu pro zboží pocházející z partnerského státu (partnerských států) EAC na trh EU na bezpečném, dlouhodobém a předvídatelném základě v souladu s ustanoveními této dohody;

b)    postupně liberalizovat trh partnerského státu (partnerských států) EAC se zbožím pocházejícím z EU v souladu s ustanoveními této dohody a

c)    zachovat a zlepšit podmínky přístupu na trh tak, aby mohl partnerský stát (partnerské státy) EAC plně využívat EPA.

HLAVA I

CELNÍ SAZBY A VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

ČLÁNEK 6

Cla

1.    Clo zahrnuje jakékoli clo nebo poplatek jakéhokoli druhu uplatňované při dovozu zboží nebo v souvislosti s ním, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají v souvislosti s dovozem zboží, avšak nezahrnuje:

a)    platby rovnocenné vnitřním daním vybíraným z dováženého i lokálně vyráběného zboží v souladu s ustanoveními článku 20;

b)    antidumpingová, vyrovnávací nebo ochranná opatření uplatněná v souladu s ustanoveními hlavy VI a

c)    poplatky nebo jiné platby uložené v souladu s ustanoveními článku 8.

2.    V harmonogramu liberalizace cel každé strany se pro každý produkt určí základní clo, na které se použijí postupná snižování.

ČLÁNEK 7

Zařazení zboží

1.    Zařazení zboží, které je předmětem obchodu, na který se vztahuje tato dohoda, se stanoví v příslušné celní nomenklatuře každé strany v souladu s Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“).

2.    Strany si vyměňují veškeré nezbytné informace ve lhůtě tří měsíců po úpravě sazby nebo změně v HS, o jejich uplatňovaných clech a příslušných nomenklaturách s danými produkty uvedenými v přílohách I a II.

ČLÁNEK 8

Poplatky a jiné platby

Poplatky a jiné platby uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c) jsou omezeny částkou přibližných nákladů poskytovaných služeb a nepředstavují nepřímou ochranu domácích produktů nebo zdanění dovozu pro fiskální účely. Za konzulární služby se poplatky související s obchodem ani platby neukládají.

ČLÁNEK 9

Pravidla původu

1.    Pro účely této části se výrazem „původní“ rozumí kvalifikován jako „původní“ podle použitelného práva dovážející strany 1 . 2  

2.    Rada EPA přijme rozhodnutím protokol upravující pravidla původu nejpozději pět let po vstupu této dohody v platnost. Odstavec 1 pozbývá platnosti okamžikem, kdy se tento protokol stane použitelným.

3. Pokud na konci pětiletého období uvedeného v odstavci 2 strany výše uvedený protokol nepřijmou, posoudí Rada dohody o hospodářském partnerství uplatňování odstavce 1 a může rozhodnout o prodloužení výše uvedeného období.

ČLÁNEK 10

Cla vztahující se na produkty pocházející z partnerského státu (partnerských států) EAC

Produkty pocházející z partnerského státu (partnerských států) EAC se do EU dovážejí osvobozené od cla, za podmínek stanovených v příloze I.

ČLÁNEK 11

Cla na produkty pocházející z EU

Produkty pocházející z EU se na území partnerského státu (partnerských států) EAC dovážejí za podmínek stanovených v harmonogramu liberalizace cel uvedeným v příloze II.

ČLÁNEK 12

Zachování současného stavu

1.    Strany se dohodly, že nebudou zvyšovat svá uplatňovaná cla u produktů, na něž se vztahuje liberalizace podle této dohody, s výjimkou opatření přijatých podle článků 48, 49 a 50.

2.    V zájmu zachování perspektivy širších afrických regionálních integračních procesů mohou strany v Radě EPA rozhodnout, že upraví úroveň cel stanovených v přílohách IIa, IIb, IIc, která se může uplatňovat na výrobek pocházející z EU při jeho dovozu do partnerského státu (partnerských států) EAC. Strany zajistí, aby žádná taková změna nevedla k neslučitelnosti této dohody s požadavky článku XXIV GATT 1994.

ČLÁNEK 13

Pohyb zboží

1.    U zboží pocházejícího z jedné strany dováženého na území druhé strany se cla ukládají pouze jednou.

2.    Veškerá cla zaplacená při dovozu do partnerského státu EAC se plně vracejí při vývozu zboží z partnerského státu EAC prvotního dovozu do jiného partnerského státu EAC. Clo se zaplatí v partnerském státě EAC spotřeby zboží.

3.    Strany souhlasí s tím, že budou spolupracovat za účelem usnadnění pohybu zboží a zjednodušení celních postupů.

ČLÁNEK 14

Vývozní cla a daně

1.    Strana nesmí zavádět žádná nová cla či daně na zboží vyvážené do druhé strany, které převyšují cla či daně uložené na podobné produkty určené k prodeji na domácím trhu.

2.    Bez ohledu na odstavec 1 může partnerský stát (partnerské státy) EAC po uvědomění EU uložit dočasné clo nebo daň v souvislosti s vývozem zboží, a to za těchto okolností:

a)    na podporu rozvoje domácího průmyslu;

b)    za účelem zachování stability měny, vznikne-li nárůstem cen vývozních komodit na světových trzích riziko jejího nadhodnocení, nebo

c)    pro ochranu příjmů, bezpečnosti potravin a životního prostředí.

3.    Takové daně by měly být uplatňovány u omezeného počtu produktů po omezené časové období a po uplynutí doby 48 měsíců přezkoumány Radou EPA.

4.    Jakékoli příznivější zacházení spočívající v poplatcích uplatňovaných partnerským státem (partnerskými státy) EAC při vývozu jakýchkoli produktů určených pro kteroukoli obchodní velmoc nebo s nimi souvisejících se od vstupu této dohody v platnost přizná obdobnému výrobku určenému pro území EU.

5.    Pro účely tohoto článku a článku 15 se „obchodní velmocí“ rozumí jakákoli rozvinutá země nebo jakákoli země, které se v roce předcházejícím vstupu dohody o volném obchodu uvedené v článku 15 v platnost podílely na objemu světového vývozu zboží více než jedním procentem, nebo jakákoli skupina zemí jednajících jednotlivě nebo kolektivně nebo prostřednictvím dohody o volném obchodu, která se v roce předcházejícím vstupu dohody o volném obchodu uvedené v článku 15 v platnost společně podílela na objemu světového vývozu zboží více než 1,5 procentem 3 .

ČLÁNEK 15

Příznivější zacházení plynoucí z dohody o volném obchodu

1.    Pokud jde o zboží, na které se vztahuje tato část, poskytne EU partnerskému státu (partnerským státům) EAC jakékoli příznivější zacházení uplatnitelné v důsledku skutečnosti, že se EU stala po podpisu této dohody stranou dohody o volném obchodu s třetí stranou.

2.    Pokud jde o zboží, na které se vztahuje tato část, partnerský stát (partnerské státy) EAC poskytne EU jakékoli příznivější zacházení uplatnitelné v důsledku skutečnosti, že se partnerský stát (partnerské státy) EAC stal po podpisu této dohody stranou dohody o volném obchodu s obchodní velmocí. Za předpokladu, že EU může prokázat, že jí bylo poskytnuto méně příznivé zacházení, než jaké partnerský stát (partnerské státy) EAC nabízí jakékoli jiné obchodní velmoci, strany v maximální možné míře provedou konzultaci a společně rozhodnou o tom, jak nejlépe provádět ustanovení tohoto odstavce případ od případu.

3.    Ustanovení této části nelze vykládat tak, že by zavazovala strany k recipročnímu rozšíření jakéhokoli preferenčního zacházení uplatnitelného v důsledku toho, že jedna z nich je ke dni podpisu této dohody stranou dohody o volném obchodu se třetí stranou.

4.    Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v souvislosti s dohodami o obchodu mezi partnerským státem (partnerskými státy) EAC a zeměmi afrických, karibských a tichomořských skupin nebo jiných afrických zemí a regionů.

5.    Pro účely tohoto článku se „dohodou o volném obchodu“ rozumí dohoda podstatně liberalizující obchod a podstatně odstraňující diskriminační opatření a/nebo zakazující nová či více diskriminující opatření mezi stranami při vstupu této dohody v platnost, nebo v rámci přiměřené časové lhůty.

ČLÁNEK 16

Zvláštní ustanovení o správní spolupráci

1.    Strany se dohodly, že k provedení a kontrole preferenčního zacházení podle této části je nezbytná správní spolupráce, a zároveň zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní sféře a v souvisejících oblastech.

2.    Zjistí-li jedna ze stran na základě objektivních informací nedostatečnou správní spolupráci a/nebo nesrovnalosti či podvod, může dotčená strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit preferenční zacházení poskytované dotčenému produktu (produktům).

3.    Pro účely tohoto článku se za neposkytnutí správní spolupráce považuje mimo jiné:

a)    opakované porušování povinnosti ověřit status původu dotčeného produktu nebo dotčených produktů;

b)    opakované odmítání nebo neoprávněné zpoždění při provádění a/nebo sdělování výsledků následného ověření dokladu o původu;

c)    opakované odmítání nebo neoprávněné zpoždění při udílení povolení ke správní spolupráci při ověřování pravosti dokumentů či přesnosti informací významných pro udělení daného preferenčního zacházení.

4.    Zjištění nesrovnalosti nebo podvodu může být učiněno mimo jiné v případě, že bez uspokojivého vysvětlení dojde k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.

5.    Použití dočasného pozastavení podléhá následujícím podmínkám:

a)    strana, která na základě objektivních informací zjistila nedostatečnou správní spolupráci a/nebo nesrovnalosti či podvod, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru vyšších úředníků zřízenému podle článku 106 a zahájí na základě všech příslušných informací a objektivních zjištění s Výborem vyšších úředníků konzultace s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;

b)    pokud strany zahájily výše uvedené konzultace v rámci Výboru vyšších úředníků a nepodařilo se jim dohodnout na přijatelném řešení do tří (3) měsíců od oznámení, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčenými produkty. Toto dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Radě EPA;

c)    dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy jsou nezbytně nutná k ochraně finančních zájmů dotčené strany. Nepřekročí dobu šesti (6) měsíců, kterou lze obnovit. Budou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru vyšších úředníků, zejména za účelem jejich ukončení, jakmile přestanou existovat podmínky pro jejich uplatňování.

6.    Současně s oznámením Výboru vyšších úředníků podle odst. 5 písm. a) tohoto článku by dotčená strana měla ve svém úředním věstníku zveřejnit oznámení dovozcům. V tomto oznámení dovozcům by měla uvést, že v souvislosti s dotčeným produktem byla na základě objektivních informací zjištěna nedostatečná správní spolupráce a/nebo nesrovnalosti či podvod.

ČLÁNEK 17

Náprava administrativních chyb

Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení pravidel původu platných pro účely této dohody ohledně definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházejících z“ a o metodách správní spolupráce, zmýlí a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Výbor vyšších úředníků, aby prozkoumal možnosti přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.

ČLÁNEK 18

Určení celní hodnoty

1.    Pravidla pro určení celní hodnoty uplatněná při obchodu mezi stranami se řídí článkem VII GATT 1994 a Dohodou o provádění článku VII GATT 1994.

2.    Strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se určení celní hodnoty.

HLAVA II

NECELNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 19

Zákaz množstevních omezení

1.    Veškeré zákazy nebo omezení vztahující se na dovoz, vývoz nebo prodej na vývoz mezi stranami, jiné než cla, daně, poplatky a jiné platby stanovené v článku 6, ať už jsou uvedeny v platnost prostřednictvím kvót, dovozních či vývozních licencí nebo jiných opatření, se odstraní při vstupu této dohody v platnost. V rámci obchodu mezi stranami se nezavedou žádná nová opatření tohoto typu. Použitím tohoto článku nejsou dotčena ustanovení hlavy VI této části.

2.    Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nerozšiřují na:

a)    zákazy nebo omezení vývozu přechodně uplatňované s cílem zabránit kritickému nedostatku potravin nebo jiných produktů důležitých pro vyvážející stranu, nebo tento nedostatek zmírnit;

b)    zákazy nebo omezení dovozu a vývozu nezbytné pro uplatňování norem nebo předpisů pro zařazování, srovnávání nebo uvádění komodit na trh v rámci mezinárodního obchodu.

ČLÁNEK 20

Národní zacházení v oblasti vnitřního zdanění a vnitrostátní právní úpravy

1.    Dovážené produkty pocházející z jedné strany nemohou podléhat přímo ani nepřímo vnitřním daním ani žádným jiným vnitřním poplatkům, které by převyšovaly daně nebo poplatky uložené přímo nebo nepřímo na obdobné domácí produkty druhé strany. Žádná strana ani jiným způsobem nezavede vnitřní daně či jiné vnitřní poplatky, které by chránily jejich příslušnou produkci.

2.    Dováženým produktům pocházejícím z jedné strany se poskytne neméně příznivé zacházení, než jaké je poskytováno obdobným domácím produktům druhé strany, pokud jde o všechny právní a správní předpisy a požadavky, které ovlivňují jejich prodej na domácím trhu, jejich nabízení k prodeji, koupi, dopravu a odbyt nebo použití. Ustanoveními tohoto odstavce není dotčeno uplatnění různých vnitrostátních dopravních poplatků, které jsou uloženy výhradně v souvislosti s komerčním využitím dopravních prostředků a netýkají se původu zboží.

3.    Žádná strana nezavede ani nebude dále zachovávat v platnosti žádná vnitrostátní množstevní opatření vztahující se ke směsím, zpracování nebo použití výrobků v určeném množství nebo podílech, které by vyžadovalo, přímo či nepřímo, aby jakékoli takto stanovené množství nebo podíl výrobku bylo nutné dodat z domácích zdrojů. Žádná strana nezavede vnitrostátní množstevní opatření, která by chránila její příslušnou produkci.

4.    Ustanoveními tohoto článku není dotčeno vyplácení subvencí výhradně vnitrostátním výrobcům, včetně plateb vnitrostátním výrobcům odvozených z výnosů vnitřních daní nebo poplatků uplatňovaných v souladu s ustanoveními tohoto článku a subvencí realizovaných prostřednictvím státních nákupů vnitrostátních produktů.

5.    Ustanovení tohoto článku se nevztahují na právní předpisy, postupy nebo praktiky týkající se správy veřejných zakázek.

ČLÁNEK 21

Řádná správa věcí veřejných v oblasti daní

Strany uznávají důležitost spolupráce v oblasti zásad řádné správy v oblasti daní, a to prostřednictvím příslušných orgánů v souladu se svými vnitrostátními právními a správními předpisy.

HLAVA III

CELNÍ SPOLUPRÁCE A USNADŇOVÁNÍ OBCHODU

ČLÁNEK 22

Oblast působnosti a cíle

1.    Strany uznávají důležitost celní spolupráce a usnadňování obchodu v rozvíjejícím se globálním obchodním prostředí. Souhlasí s tím, že:

a)    posílí spolupráci a zajistí, aby příslušné právní předpisy a postupy a rovněž správní kapacita příslušných správ splňovaly cíl podpory usnadňování obchodu;

b)    partnerský stát (partnerské státy) EAC potřebuje přechodné období a budování kapacit pro hladké provádění ustanovení této hlavy.

2.    Cílem této hlavy je:

a)    usnadnit obchod mezi stranami;

b)    podporovat harmonizaci celních předpisů a postupů na regionální úrovni;

c)    podporovat partnerský stát (partnerské státy) EAC s cílem posílit usnadňování obchodu;

d)    poskytovat podporu celním správám partnerského státu (partnerských států) EAC při provádění této dohody a dalších osvědčených mezinárodních celních postupů a

e)    posílit spolupráci mezi celními orgány stran a dalšími příslušnými pohraničními orgány.

ČLÁNEK 23

Celní spolupráce a vzájemná správní pomoc

1.    Ve snaze zajistit, že ustanovení této hlavy budou dodržována a že bude účinně dosaženo cílů stanovených v článku 22, strany:

a)    si vyměňují informace týkající se celních předpisů a režimů;

b)    vyvíjejí společné iniciativy ve vzájemně dohodnutých oblastech;

c)    spolupracují v těchto oblastech:

i)    modernizace celních systémů a postupů, jakož i zkrácení doby celního odbavení;

ii)    zjednodušení a sladění celních postupů a obchodních formalit, včetně těch, které se týkají dovozu, vývozu a tranzitu;

iii)    posílení regionálních systémů tranzitu;

iv)    posílení transparentnosti v souladu s čl. 24 odst. 3;

v)    zajišťování kapacit včetně finanční a technické pomoci partnerskému státu (partnerským státům) EAC;

vi)    jakékoli jiné oblasti cel, na kterých se strany dohodnou;

d)    stanoví, pokud je to možné, společné postoje v mezinárodních organizacích v oblasti cel a usnadňování obchodu, jako jsou Světová obchodní organizace (WTO), Světová celní organizace (WCO), Organizace spojených národů (OSN) a Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

e)    podpoří koordinaci mezi všemi souvisejícími úřady, a to jak v rámci jednotlivých států, tak napříč hranicemi.

2.    Bez ohledu na odstavec 1 si strany poskytnou vzájemnou správní pomoc v celní oblasti, jak je stanoveno v ustanoveních protokolu 1.

ČLÁNEK 24

Celní předpisy a postupy

1.    Strany se dohodly, že jejich příslušné obchodní a celní předpisy a postupy budou vycházet z mezinárodních nástrojů a norem platných v oblasti cel a obchodu, včetně podstatných prvků revidované Kjótské úmluvy o zjednodušení a sladění celních postupů, podstatných prvků rámce norem WCO pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu, datového souboru WCO a Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží.

2.    Strany se dohodly, že budou jejich příslušné obchodní a celní předpisy a postupy vycházet z(e):

a)    potřeby chránit a usnadnit zákonný obchod prostřednictvím účinného prosazování a dodržování legislativních požadavků v oblasti cel;

b)    potřeby vyhnout se uvalování zbytečných a diskriminačních zátěží na hospodářské subjekty, chránit před podvodem a korupcí a zajistit další usnadnění hospodářským subjektům s vysokou úrovní dodržování celních předpisů a postupů;

c)    potřeby používání jednotného správního dokumentu nebo jeho elektronického ekvivalentu pro účely vyhotovení celního prohlášení jak v EU, tak v partnerských státech EAC;

d)    moderních celních postupů, včetně posouzení rizika, zjednodušení postupů pro vstup a propouštění zboží, kontroly po propuštění zboží a auditů;

e)    postupného rozvoje systémů, včetně systémů založených na informačních technologiích, pro vývozní, dovozní a tranzitní operace za účelem usnadnění výměny dat mezi hospodářskými subjekty, celními správami a dalšími agenturami;

f)    zásady, že penále uvalená za drobná porušení celních předpisů nebo procesních požadavků jsou přiměřená a nedochází ke zbytečným prodlevám v celním odbavení při jejich uplatňování;

g)    systému závazných pravidel týkajících se celních záležitostí, a to zejména pokud jde o celní zařazení a pravidla původu, v souladu s pravidly stanovenými v regionálních a/nebo vnitrostátních předpisech;

h)    potřeby uplatnit poplatky a platby, které odpovídají službě poskytované v souvislosti se specifickou transakcí a nesmí být vypočítávány na valorickém základě. Za konzulární služby v souvislosti s obchodem se zbožím se poplatky ani platby neukládají;

i)    odstranění veškerých požadavků na povinné kontroly před odesláním v souladu s dohodou o WTO o kontrole před odesláním či rovnocenných opatření;

j)    odstranění veškerých požadavků na povinné využívání celních agentů, jakož i transparentních, nediskriminačních a přiměřených pravidel pro jejich povolování.

3.    Strany za účelem zlepšení pracovních postupů a zajištění transparentnosti a účinnosti celních operací:

a)    přijmou další kroky ke zjednodušení a standardizaci dokumentace a obchodních formalit za účelem rychlého propuštění a odbavení zboží;

b)    zajistí účinné, rychlé a nediskriminační postupy umožňující uplatnit právo na odvolání proti správním opatřením a rozhodnutím celních a jiných orgánů, která ovlivňují dovoz, vývoz nebo zboží v režimu tranzitu. Takové postupy musí být snadno dostupné pro všechny podniky;

c)    zajistí zachování integrity prostřednictvím uplatňování opatření zohledňujících zásady příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů.

ČLÁNEK 25

Usnadnění tranzitu

1.    Strany zajistí volný tranzit přes svoje území po nejvýhodnějších trasách. Veškerá omezení, kontroly nebo požadavky musí být nediskriminační, přiměřené a musí být uplatňovány jednotně.

2.    Strana může požadovat, aby tranzitní doprava přes její území vstoupila na její území přes příslušnou celnici na určených trasách. Pokud by jedna ze stran vyžadovala používání takových tras, musí postupovat v plném souladu s čl. V odst. 3 Dohody GATT 1994.

3.    Aniž je dotčeno další provádění zákonných celních kontrol, zajistí strana pro tranzit zboží z území druhé strany zacházení ne méně příznivé, než má domácí zboží.

4.    Strany zavádějí režimy dopravy pod celním dohledem umožňující tranzit zboží bez zaplacení dovozních cel nebo jiných poplatků s rovnocenným účinkem, s výhradou poskytnutí příslušné záruky v souladu s regionálními a/nebo vnitrostátními celními předpisy.

5.    Strany usilují o podporu a provádění regionální úpravy tranzitu.

6.    Strany podpoří koordinaci mezi všemi souvisejícími úřady, a to jak v rámci jednotlivých států, tak napříč hranicemi.

7.    Právní předpisy stran vycházejí z mezinárodních norem a nástrojů, které se na tranzit vztahují.

ČLÁNEK 26

Vztahy s podnikatelskou sférou

Strany se dohodly, že:

a)    zajistí, aby veškeré právní předpisy, postupy a poplatky byly veřejně přístupné, a to pokud možno elektronicky nebo jinými vhodnými prostředky, a pokud je to možné, poskytnou nezbytné vyjasnění;

b)    budou provádět pravidelné a včasné konzultace legislativních návrhů a obecných postupů ve věci obchodu a cel se zástupci obchodní veřejnosti;

c)    zavedou nové či pozměněné právní předpisy a postupy tak, aby hospodářské subjekty měly možnost dobře se připravit na jejich dodržování;

d)    zveřejní odpovídající oznámení administrativní povahy, včetně požadavků úřadů a vstupních procedur, pracovní doby a postupů celních úřadů v přístavech, na hraničních přechodech a v kontaktních místech pro vyřizování žádostí o informace;

e)    podpoří spolupráci mezi hospodářskými subjekty a odpovídajícími úřady prostřednictvím nesvévolných a veřejně přístupných postupů, jako jsou memoranda o porozumění vypracovaná na základě memorand vyhlášených Světovou celní organizací;

f)    zajistí, aby jejich příslušné celní a související požadavky a postupy nadále odpovídaly potřebám obchodní veřejnosti, řídily se osvědčenými postupy a aby pokud možno co nejméně omezovaly obchod.

ČLÁNEK 27

Přechodná ustanovení

1.    S ohledem na potřebu posílit kapacity partnerského státu (partnerských států) EAC v oblasti cel a usnadňování obchodu, a aniž by byly dotčeny jejich závazky v rámci WTO, se strany dohodly, že bude partnerský stát (partnerské státy) EAC využívat přechodného období pěti (5) let ode dne vstupu této dohody v platnost ke splnění povinností podle článků 23, 24 a 25.

2.    Toto přechodné období lze dále prodloužit s povolením Rady EPA.

ČLÁNEK 28

Harmonizace celních norem na regionální úrovni

Strany uznávají a potvrzují důležitost posílení harmonizace celních norem a opatření pro usnadňování obchodu na regionální úrovni, včetně zahájení reforem v celní oblasti a usnadňování obchodu, bude-li to nutné.

ČLÁNEK 29

Zvláštní výbor pro cla a usnadňování obchodu

1.    Strany zřídí Zvláštní výbor pro cla a usnadňování obchodu tvořený jejich zástupci, který:

a)    se schází v den a s programem jednání, které si strany předem dohodnou;

b)    má střídavé předsednictvo vykonávané vždy jednou ze stran a

c)    podává zprávy Radě EPA.

2.    Úkoly Zvláštního výboru pro cla a usnadňování obchodu jsou:

a)    sledovat provádění a správu této hlavy a článku 9;

b)    poskytnout fórum pro konzultace a debaty o veškerých otázkách týkajících se cel, včetně pravidel původu, všeobecných celních režimů, určení celní hodnoty, sazebního zařazení, tranzitu a vzájemné správní spolupráce v celních záležitostech;

c)    posiluje spolupráci při rozvoji, používání a prosazování pravidel původu a příslušných celních režimů, všeobecných celních režimů a vzájemné správní spolupráce v celních záležitostech;

d)    posiluje spolupráci v oblasti zajišťování kapacit a technické pomoci;

e)    veškeré další otázky v rámci této hlavy, na kterých se strany dohodnou.

HLAVA IV

SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 30

Oblast působnosti a definice

1.    Ustanovení této hlavy se vztahují na opatření podle Dohody Světové obchodní organizace o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření (dále jen „Dohoda WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření“).

2.    Pro účely této hlavy, není-li stanoveno jinak, se použijí definice Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin.

ČLÁNEK 31

Cíle

Cíle v oblasti používání sanitárních a fytosanitárních opatření jsou:

a)    usnadnit meziregionální a vnitroregionální obchod stran a zároveň chránit život a zdraví lidí, zvířat a rostlin podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

b)    řešit problémy vzniklé v souvislosti se sanitárními a fytosanitárními opatřeními týkajícími se dohodnutých prioritních odvětví a produktů při náležitém zohlednění regionální integrace;

c)    stanovit postupy a podmínky pro usnadnění spolupráce v sanitárních a fytosanitárních otázkách;

d)    zajistit transparentnost sanitárních a fytosanitárních opatření použitelných v obchodě mezi stranami a v rámci stran;

e)    podporovat vnitroregionální harmonizaci opatření s mezinárodními normami podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a rozvoj vhodných politik, právních, regulačních a institucionálních rámců v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC;

f)    posílit účinné zapojení partnerského státu (partnerských států) EAC do Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin;

g)    podporovat konzultace a výměny mezi partnerským státem (partnerskými státy) EAC a laboratořemi a institucemi EU;

h)    usnadnit rozvoj kapacit pro stanovení a provádění regionálních a vnitrostátních norem v souladu s mezinárodními požadavky s cílem usnadnit regionální integraci;

i)    vytvořit a posilovat kapacitu partnerského státu (partnerských států) EAC k provádění a monitorování sanitárních a fytosanitárních opatření v souladu s ustanoveními hlavy VI části V o hospodářské a rozvojové spolupráci a

j)    podporovat převody technologií.

ČLÁNEK 32

Práva a povinnosti

1.    Strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti, které jim vyplývají z mezinárodních
smluv a dohod týkajících se této hlavy a jichž jsou stranami.

2.    Každá strana:

a)    má svrchované právo uplatňovat sanitární a fytosanitární opatření, pokud jsou tato opatření v souladu s ustanoveními Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

b)    provádí konzultace s druhou stranou před zavedením jakéhokoli nového sanitárního a fytosanitárního opatření, a to prostřednictvím oznamovacích mechanismů stanovených v Dohodě WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a v případě potřeby prostřednictvím kontaktních míst;

c)    podporuje druhou stranu při shromažďování informací potřebných k přijímání informovaných rozhodnutí;

d)    podporuje vazby, společné podniky, společný výzkum a rozvoj mezi partnerským státem (partnerskými státy) EAC a institucemi a laboratořemi EU.

ČLÁNEK 33

Vědecké zdůvodnění opatření

S výhradou ustanovení této hlavy strany zajistí, aby zavedení, změna nebo úprava jakéhokoli sanitárního a fytosanitárního opatření na jejich územích vycházely z vědeckých odůvodnění a byly v souladu s Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

ČLÁNEK 34

Harmonizace

1.    Strany usilují o dosažení harmonizace svých příslušných pravidel a postupů pro vypracování svých sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně inspekčních, zkušebních a certifikačních postupů, a to v souladu s Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

2.    Výbor vyšších úředníků vypracuje postupy na podporu a monitorování tohoto procesu harmonizace.

ČLÁNEK 35

Rovnocennost

Strany použijí zásady rovnocennosti podle ustanovení Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Za tímto účelem každá strana poskytne ostatním přiměřený přístup, pokud požádají o inspekci, provedení zkoušek nebo jiných příslušných kroků.

ČLÁNEK 36

Vymezení pásem (zón) a rozčlenění na jednotky

Strany uznávají, případ od případu, oblasti, které jsou prosté škůdců nebo nákaz, nebo oblasti s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz jako potenciální zdroj rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k ustanovením článku 6 Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

ČLÁNEK 37

Oznámení, šetření a transparentnost

1.    Strany musí sanitární a fytosanitární opatření uplatňovat transparentně v souladu s Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

2.    Strany uznávají důležitost účinných mechanismů pro konzultace, oznámení a výměnu informací s ohledem na sanitární a fytosanitární opatření v souladu s Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

3.    Dovážející strana informuje vyvážející stranu o veškerých změnách svých dovozních sanitárních a fytosanitárních požadavků, které mohou ovlivnit obchod spadající do oblasti působnosti této hlavy. Strany se rovněž zavazují zavést mechanismy pro výměnu takových informací.

ČLÁNEK 38

Posuzování shody

Strany za účelem zajištění souladu se sanitárními a fytosanitárními normami dohodnou postupy pro posuzování shody.

ČLÁNEK 39

Výměna informací a transparentnost obchodních podmínek

Spolupráce zahrnuje:

a)    sdílení informací a konzultace ohledně změn sanitárních a fytosanitárních opatření, která mohou mít vliv na výrobky, jež jsou předmětem vývozního zájmu některé ze stran;

b)    výměnu informací v jiných oblastech, které by mohly být důležité z hlediska jejich obchodních vztahů, včetně výměny rychlých výstrah, odborných stanovisek a informací o odborných akcích na základě konkrétní žádosti;

c)    oznámení předem s cílem zajistit, aby byl partnerský stát (partnerské státy) EAC informován o nových sanitárních a fytosanitárních opatřeních, která mohou mít vliv na vývoz partnerského státu (partnerských států) EAC do EU. Tento systém musí vycházet ze stávajících mechanismů v rámci závazků WTO, zejména článku 7 Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

d)    prosazování transparentnosti, pokud jde o odběr vzorků, analýzu a následná opatření po úředních kontrolách krmiv a potravin pocházejících z některé strany.

ČLÁNEK 40

Příslušné orgány

1.    Orgány příslušnými pro provádění opatření uvedených v této hlavě budou příslušné sanitární a fytosanitární orgány v partnerském státě (partnerských státech) EAC a EU.

2.    Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 mají úkoly, které jim byly svěřeny v rámci Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

3.    Strany se vzájemně informují o svých příslušných orgánech uvedených v odstavci 1 a o všech jejich změnách.

HLAVA V

NORMY, TECHNICKÉ PŘEDPISY A POSUZOVÁNÍ SHODY

ČLÁNEK 41

Oblast působnosti a definice

1.    Ustanovení této hlavy se použijí na přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody ve smyslu Dohody WTO o technických překážkách obchodu (dále jen „Dohoda o technických překážkách obchodu“).

2.    Pro účely této hlavy se použijí definice podle Dohody o technických překážkách obchodu.

ČLÁNEK 42

Práva a povinnosti

1.    Strany znovu potvrzují svá práva a povinnosti podle Dohody o technických překážkách obchodu, přičemž berou v úvahu svá práva a závazky vyplývající z jiných mezinárodních ujednání, jejichž stranami jsou jak partnerský stát (partnerské státy) EAC, tak EU, včetně zejména těch, které se týkají ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti.

2.    Strany zajistí, aby technické předpisy nebyly připravovány, přijímány nebo uplatňovány s úmyslem nebo za účelem vytváření zbytečných překážek obchodu mezi stranami, a to v souladu s ustanoveními Dohody o technických překážkách obchodu.

ČLÁNEK 43

Dohody o vzájemném uznávání

Strany mohou sjednávat dohody o vzájemném uznávání v odvětvích společného hospodářského zájmu.

ČLÁNEK 44

Transparentnost a oznamování

1.    Strany znovu potvrzují své povinnosti týkající se oznamování a výměny informací ohledně technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, jak je stanoveno v Dohodě o technických překážkách obchodu.

2.    Strany si vzájemně vyměňují informace o záležitostech, které by mohly být důležité z hlediska jejich obchodních vztahů, včetně výměny rychlých výstrah, odborných stanovisek a informací o odborných akcích prostřednictvím informačních míst.

3.    Strany mohou spolupracovat na zřizování a provozu informačních míst, jakož i na zakládání a provozu společných databází.

ČLÁNEK 45

Harmonizace

Strany se vynasnaží své normy, technické předpisy a postupy posuzování shody harmonizovat.

ČLÁNEK 46

Posuzování shody

1.    Strany znovu potvrzují své závazky týkající se posuzování shody v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu.

2.    Strany mohou zvážit, s ohledem na míru sbližování svých technických předpisů, norem a infrastruktury pro posuzování shody, sjednávání dohod o vzájemném uznávání postupů posuzování shody.

ČLÁNEK 47

Technické regulační orgány

1.    Regulační orgány partnerského státu (partnerských států) EAC jsou příslušnými orgány v partnerském státě (partnerských státech) EAC pro provádění opatření uvedených v této hlavě, které mají odpovědnost a pravomoc zajišťovat nebo dohlížet na provádění normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody.

2.    Orgánem příslušným pro provádění této hlavy v EU je Evropská komise.

3.    Partnerský stát (partnerské státy) EAC oznámí EU své technické regulační orgány v souladu s touto dohodou.

HLAVA VI

NÁSTROJE NA OCHRANU OBCHODU

ČLÁNEK 48

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

1.    S výhradou ustanovení tohoto článku nebrání žádná část této dohody EU nebo partnerskému státu (partnerským státům) EAC, jednotlivě nebo společně, přijímat antidumpingová nebo vyrovnávací opatření v souladu s příslušnými dohodami WTO. Pro účely tohoto článku se původ určí v souladu s nepreferenčními pravidly původu stran.

2.    Před uložením konečných dumpingových nebo vyrovnávacích cel v souvislosti s produkty dováženými z jedné ze stran zváží strany možnost konstruktivních nápravných opatření stanovených v příslušných dohodách WTO.

3.    Pokud bylo antidumpingové nebo vyrovnávací opatření uloženo jednou ze stran, soudní přezkum se uskuteční v rámci jediného fóra, včetně instančního postupu při odvolání.

4.    Je-li možné ukládat antidumpingová nebo vyrovnávací opatření na regionální i vnitrostátní bázi, zajistí strany, aby taková opatření nebyla v případě jednoho produktu uplatňována současně na jedné straně regionálními a na druhé straně vnitrostátními orgány.

5.    Kterákoli strana oznámí vyvážející straně přijetí řádně doložené stížnosti před zahájením šetření.

6.    Tento článek se použije na všechna šetření zahájená po vstupu této dohody v platnost.

7.    Pravidla WTO pro řešení sporů se použijí na všechny spory týkající se antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření.

ČLÁNEK 49

Vícestranná ochranná opatření

1.    S výhradou ustanovení tohoto článku nebrání žádná část této dohody partnerskému státu (partnerským státům) EAC a EU přijímat opatření v souladu s článkem XIX GATT 1994, Dohodou WTO o ochranných opatřeních a článkem 5 Dohody WTO o zemědělství připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (dále jen „Dohoda WTO o zemědělství“). Pro účely tohoto článku se původ určí v souladu s nepreferenčními pravidly původu stran.

2.    Bez ohledu na odstavec 1 a s ohledem na celkové rozvojové cíle této dohody a malou velikost hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC vyloučí EU dovozy z kteréhokoli partnerského státu (partnerských států) EAC z působnosti jakýchkoli opatření přijatých v souladu s článkem XIX GATT 1994, Dohodou WTO o ochranných opatřeních a článkem 5 Dohody WTO o zemědělství.

3.    Odstavec 2 se použije po dobu pěti (5) let počínaje dnem vstupu této dohody v platnost. Rada EPA nejpozději sto dvacet (120) dnů před koncem tohoto období přezkoumá provádění uvedených ustanovení s ohledem na rozvojové potřeby partnerského státu (partnerských států) EAC, aby rozhodla, zda se má jejich použití prodloužit na další období.

4.    Ustanovení odstavce 1 podléhají Ujednání WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU).

ČLÁNEK 50

Dvoustranná ochranná opatření

1.    Strana může po posouzení alternativních řešení přijmout ochranná opatření s omezenou dobou trvání odchylná od článků 10 a 11 za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v tomto článku.

2.    Ochranná opatření uvedená v odstavci 1 mohou být přijata, dováží-li se produkt pocházející z jedné strany na území druhé strany v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit:

a)    vážnou újmu domácímu průmyslu vyrábějícímu obdobné nebo přímo konkurující produkty na území dovážející strany nebo

b)    narušení v hospodářském odvětví, zejména pokud tato narušení působí velké sociální problémy nebo obtíže, jež by mohly způsobit vážné zhoršení hospodářské situace dovážející strany, nebo

c)    narušení na trzích s obdobnými nebo přímo konkurujícími zemědělskými produkty 4 nebo v rámci mechanismů organizace těchto trhů.

3.    Ochranná opatření uvedená v tomto článku nesmí překračovat rámec toho, co je zapotřebí pro prevenci nebo nápravu vážné újmy nebo narušení vymezených v odstavci 2 a odst. 5 písm. b) tohoto článku. Tato ochranná opatření dovážející strany mohou sestávat pouze z jednoho nebo více následujících opatření:

a)    pozastavení dalšího snižování sazby dovozního cla na dotčený produkt, jak je stanoveno v této dohodě;

b)    zvýšení sazby cla pro dotčený produkt na úroveň, která nepřevýší clo použité vůči ostatním členům WTO, a

c)    zavedení celních kvót na dotčený produkt.

4.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, dováží-li se jakýkoli produkt pocházející z partnerského státu (partnerských států) EAC v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že v jednom nebo několika nejvzdálenějších regionech EU působí nebo hrozí způsobit některou ze situací uvedených v odstavci 2, může EU zavést režim dohledu nebo přijmout ochranná opatření omezená na dotčený region nebo regiony v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 až 9.

5.    a)    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, dováží-li se jakýkoli produkt pocházející z EU v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že v partnerském státě (partnerských státech) EAC působí nebo hrozí způsobit některou ze situací uvedených v odstavci 2, mohou dotčené partnerské státy EAC zavést režim dohledu nebo přijmout ochranná opatření omezená na jejich území v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 až 9.

b)    Partnerský stát (partnerské státy) EAC mohou přijmout ochranná opatření, v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 až 9, dováží-li se v důsledku snížení cel na jejich území produkt pocházející z EU v takovém množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit narušení v teprve se rozvíjejícím průmyslovém odvětví vyrábějícím obdobné nebo přímo konkurující produkty. Toto ustanovení lze použít pouze po dobu deseti (10) let ode dne vstupu této dohody v platnost. Tuto dobu může Rada EPA prodloužit na dobu nejvýše pěti (5) let.

6.    a)    Ochranná opatření uvedená v tomto článku mohou být zachována pouze po dobu, která je zapotřebí pro prevenci nebo nápravu vážné újmy nebo narušení vymezených v odstavcích 2, 4 a 5.

b)    Ochranná opatření uvedená v tomto článku nesmí být používána po dobu přesahující dva (2) roky. Přetrvávají-li okolnosti opravňující k uložení ochranných opatření, mohou tato opatření být prodloužena na další období nepřesahující dva (2) roky. Uplatňuje-li však partnerský stát (partnerské státy) EAC ochranné opatření, nebo uplatňuje-li EU ochranné opatření omezené na území jednoho nebo několika svých nejvzdálenějších regionů, lze takové opatření uplatňovat po dobu nepřesahující čtyři (4) roky, a pokud přetrvávají okolnosti opravňující k uložení ochranných opatření, může být prodlouženo na další období v délce čtyř (4) let.

c)    Ochranná opatření uvedená v tomto článku přijatá na období delší než jeden (1) rok musí obsahovat jednoznačné prvky postupně vedoucí k jejich odstranění nejpozději na konci stanoveného období.

d)    Ochranná opatření uvedená v tomto článku se nepoužijí na dovoz produktu, na který se již dříve taková opatření vztahovala, a to po dobu nejméně jednoho (1) roku od uplynutí platnosti těchto opatření.

7.    Pro provádění odstavců 1 až 6 platí:

a)    je-li jedna ze stran toho názoru, že nastala některá z okolností stanovených v odstavcích 2, 4 a/nebo 5, neprodleně předá záležitost k přezkoumání Výboru vyšších úředníků;

b)    Výbor vyšších úředníků může vydat jakékoli doporučení nezbytné k nápravě vzniklých okolností. Nevydá-li Výbor vyšších úředníků doporučení k nápravě okolností nebo pokud není nalezeno žádné jiné uspokojivé řešení do třiceti (30) dnů po předložení věci Výboru vyšších úředníků, může dovážející strana v souladu s tímto článkem přijmout vhodná opatření k nápravě těchto okolností;

c)    před přijetím jakýchkoli opatření podle tohoto článku, nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 8 tohoto článku, předloží partnerský stát (partnerské státy) EAC co možná nejdříve Výboru vyšších úředníků všechny příslušné údaje potřebné k důkladnému posouzení případu s cílem nalézt řešení přijatelné pro dotčené strany;

d)    při výběru ochranných opatření podle tohoto článku musí být upřednostňována ta, která co nejméně narušují provádění této dohody;

e)    jakékoli ochranné opatření přijaté podle tohoto článku se neprodleně písemně oznámí Výboru vyšších úředníků a je předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména s cílem určit harmonogram jejich zrušení, jakmile to okolnosti umožní.

8.    Vyžadují-li mimořádné okolnosti okamžitý zásah, příslušná dovážející strana může dočasně přijmout opatření stanovená v odstavcích 3, 4 nebo 5, aniž by splňovala požadavky odstavce 7. Tento zásah může být uplatňován po dobu nejvýše sto osmdesát (180) dnů, přijme-li jej EU, a dvě stě (200) dnů, přijme-li jej partnerský stát (partnerské státy) EAC nebo pokud jsou opatření přijatá EU omezena na území jednoho nebo několika jejích nejvzdálenějších regionů. Trvání jakýchkoliv takových prozatímních opatření se započítá jako část počátečního období a jakéhokoliv prodloužení uvedeného v odstavci 6. Při přijímání takových dočasných opatření je třeba brát v úvahu zájmy všech zúčastněných stran, včetně jejich úrovně rozvoje. Dotčená dovážející strana o tom informuje druhou stranu a předá věc okamžitě Výboru vyšších úředníků k posouzení.

9.    Podrobí-li dovážející strana dovoz produktu správnímu postupu, jehož účelem je rychlé poskytnutí informací o vývoji obchodních toků, které by mohly způsobovat problémy uvedené v tomto článku, neprodleně o tom informuje Výbor vyšších úředníků.

10.    Nelze se odvolávat na Dohodu o WTO s cílem zabránit straně v přijetí ochranných opatření, která jsou v souladu s tímto článkem.

ČÁST III

RYBOLOV

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 51

Oblast působnosti a zásady

1.    Spolupráce týkající se obchodu a rozvoje v oblasti rybolovu zahrnuje mořský a vnitrozemský rybolov a akvakulturu.

2.    Strany uznávají, že rybolov je klíčovým hospodářským zdrojem partnerského státu (partnerských států) EAC, významným způsobem přispívá k ekonomikám partnerských států EAC a skýtá velký potenciál, pokud jde o budoucí regionální hospodářský rozvoj a vymýcení chudoby. Je také důležitým zdrojem potravy a devizových příjmů.

3.    Strany dále uznávají, že rybolovné zdroje stojí rovněž v popředí zájmu jak EU, tak partnerského státu (partnerských států) EAC, a souhlasí, že budou spolupracovat v zájmu udržitelného rozvoje a řízení rybolovného odvětví s ohledem na společné zájmy a hospodářské, environmentální a sociální dopady.

4.    Strany souhlasí s tím, že vhodnou strategií na podporu hospodářského růstu rybolovného odvětví a posílení jeho přínosu pro hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC je s ohledem na jeho dlouhodobou udržitelnost posilování činností zvyšujících přidanou hodnotu v rámci tohoto odvětví.

ČLÁNEK 52

Zásady spolupráce

1.    K zásadám spolupráce v oblasti rybolovu patří:

a)    podpora rozvoje a posílení regionální integrace;

b)    zachování acquis dohody z Cotonou a její nástupnické dohody;

c)    poskytnutí zvláštního a diferenciovaného zacházení;

d)    zohlednění nejlepších dostupných vědeckých poznatků při posuzování a řízení zdrojů;

e)    zajištění fungujících systémů monitorování environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

f)    zajištění shody se stávajícími vnitrostátními předpisy a příslušnými mezinárodními nástroji, včetně Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, uzavřené dne 10. prosince 1982 v Montego Bay (UNCLOS) a regionálních a subregionálních dohod;

g)    zajištění ochrany a priority zvláštních potřeb drobného rybolovu / rybolovu pro vlastní potřebu.

2.    Tyto základní zásady by měly přispět k udržitelnému a odpovědnému rozvoji živých vnitrozemských a mořských zdrojů, akvakultury a optimalizaci přínosu tohoto odvětví pro současné i budoucí generace prostřednictvím zvýšených investic, zajišťování kapacit a zlepšení přístupu na trh.

3.    Strany spolupracují s cílem zajistit poskytnutí finanční a další podpory pro zlepšení konkurenceschopnosti a výrobní kapacity zpracovatelských závodů, diverzifikaci rybolovného průmyslu a rozvoj a zlepšení vybavení přístavů v partnerském státě (partnerských státech) EAC.

4.    Podrobné oblasti spolupráce jsou uvedeny v hlavě IV části V této dohody.

HLAVA II

MOŘSKÝ RYBOLOV

ČLÁNEK 53

Oblast působnosti a cíle

1.    Ustanovení této hlavy se vztahují na používání, ochranu a řízení zdrojů mořského rybolovu v zájmu optimalizace zisků z rybolovu pro partnerský stát (partnerské státy) EAC prostřednictvím investic, zajišťování kapacit a lepšího přístupu na trh.

2.    Cíle této spolupráce jsou tyto:

a)    podporovat udržitelný rozvoj a řízení rybolovu;

b)    posílit spolupráci s cílem zajistit udržitelné využívání a řízení rybolovných zdrojů jakožto silného základu pro regionální integraci, vzhledem ke stěhovavým a migrujícím druhům, které mezi sebou pobřežní partnerské státy EAC sdílí, a vzhledem k tomu, že žádný jednotlivý partnerský stát EAC nedisponuje kapacitou k zajištění udržitelnosti zdrojů;

c)    zajistit spravedlivější rozdělení přínosů plynoucích z odvětví rybolovu;

d)    zajistit účinné monitorování, kontrolu a dohled nezbytné pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

e)    podporovat účinné využívání, ochranu a řízení živých mořských zdrojů ve výlučné ekonomické zóně a ve vodách, v nichž má partnerský stát (partnerské státy) EAC pravomoc vycházející z mezinárodních nástrojů, včetně UNCLOS, v zájmu vzájemného sociálního a hospodářského přínosu pro strany;

f)    podporovat a rozvíjet regionální a mezinárodní obchod na základě osvědčených postupů;

g)    vytvořit prostředí, včetně infrastruktury a zajišťování kapacit, které partnerskému státu (partnerským státům) EAC umožní vyrovnat se s přísnými tržními požadavky na průmyslový i drobný rybolov;

h)    podporovat vnitrostátní a regionální politické strategie, které mají za cíl zvyšovat produktivitu a konkurenceschopnost rybolovného odvětví, a

i)    vytvářet vazby na jiná hospodářská odvětví.

ČLÁNEK 54

Řízení rybolovu a otázky ochrany

1.    V případě určování úrovně udržitelného odlovu, lovné kapacity a dalších strategií řízení se uplatní přístup předběžné opatrnosti v zájmu předcházení nežádoucím důsledkům, nebo jejich odvrácení, např. pokud jde o nadměrné kapacity a nadměrný rybolov, jakož i nežádoucí dopady na ekosystémy a tradiční rybolov.

2.    Každý partnerský stát EAC může přijmout vhodná opatření, včetně sezónních omezení a omezení rybolovných zařízení, za účelem ochrany územních vod a zajištění udržitelnosti tradičního a pobřežního rybolovu.

3.    Strany podporují členství všech dotčených partnerských států EAC v Komisi pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a dalších příslušných rybolovných organizacích. Dotčený partnerský stát (partnerské státy) EAC koordinuje společně s EU svou činnost v zájmu zajištění řízení a ochrany všech rybích druhů, včetně tuňáka a podobných zdrojů, a usnadnění příslušného vědeckého výzkumu.

4.    Neexistují-li dostatečné vědecké důkazy, na jejichž základě by příslušný orgán pro vnitrostátní řízení mohl určit mezní hodnoty a cílové úrovně udržitelného odlovu ve výlučné ekonomické zóně partnerského státu EAC, obě strany v konzultaci s příslušným vnitrostátním orgánem a společně s IOTC a případně i jinými regionálními rybolovnými organizacemi takovou vědeckou analýzu podpoří.

5.    Strany souhlasí s tím, že přijmou vhodná opatření tam, kde zvýšení úsilí povede ke zvýšení úrovně odlovu nad cílovou udržitelnou úroveň stanovenou příslušným vnitrostátním orgánem.

6.    V zájmu ochrany a řízení tažných a vysoce stěhovavých populací ryb EU a partnerský stát (partnerské státy) EAC zajistí, že plavidla plující pod jejich vlajkou budou dodržovat vnitrostátní, regionální nebo subregionální opatření týkající řízení rybolovu a související vnitrostátní právní předpisy.

ČLÁNEK 55

Řízení plavidel a opatření po výlovu

1.    Budou dodržována ustanovení týkající se řízení plavidel a opatření po výlovu přijatá IOTC a jinými příslušnými regionálními rybolovnými organizacemi. Partnerský stát (partnerské státy) EAC a EU stanoví minimální podmínky, pokud jde o monitorování, kontrolu a dohled nad rybářskými plavidly EU působícími ve vodách partnerského státu (partnerských států) EAC, které by měly zahrnovat následující:

a)    pro partnerský stát (partnerské státy) EAC bude zřízen systém satelitního sledování plavidel. Partnerskému státu (partnerským státům) EAC, který systémem satelitního sledování plavidel nedisponuje, poskytne EU při zřizování takového kompatibilního systému pomoc;

b)    kromě povinného kompatibilního systému satelitního sledování plavidel všechny partnerské státy EAC ve spojení s EU vyvinou další systémy k zajištění účinného monitorování, kontroly a dohledu a EU partnerský stát (partnerské státy) EAC podpoří při zavádění takových dohodnutých systémů a poskytne mu při jejich provádění pomoc;

c)    EU a partnerský stát (partnerské státy) EAC mají právo vysílat pozorovatele do vnitrostátních i mezinárodních vod, přičemž postupy týkající se využití pozorovatelů musí být řádně stanoveny. Pozorovatelé musí být placeni vnitrostátními vládami, ale za veškeré náklady na palubě odpovídá majitel lodi. EU podpoří náklady na vyškolení pozorovatelů;

d)    budou zavedeny společné systémy podávání zpráv o rybolovu, které se budou používat po celém regionu, přičemž se pro podávání zpráv stanoví minimální podmínky;

e)    všechna plavidla, která vykládají nebo překládají svůj úlovek v rámci partnerských států EAC, tak učiní v přístavech nebo vnějších přístavních oblastech. Překládání na moři se nepovoluje, kromě výjimek stanovených za zvláštních podmínek příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu. Strany spolupracují s cílem rozvinout a modernizovat infrastrukturu pro vykládku a překládku v přístavech partnerského státu (partnerských států) EAC, včetně rozvoje kapacit pro produkty rybolovu;

f)    podávání zpráv o výmětu je povinné. Přednostně by se mělo výmětům předcházet využitím metod selektivního rybolovu v souladu se zásadami IOTC a příslušných regionálních rybolovných organizací. Vedlejší úlovek se pokud možno dopraví na břeh.

2.    Strany se dohodly, že budou spolupracovat při rozvíjení a provádění vnitrostátních/regionálních školících programů pro státní příslušníky partnerského státu (partnerských států) EAC za účelem usnadnění jejich účinného zapojení do rybolovného průmyslu. Vyjednala-li EU dvoustrannou dohodu o rybolovu, podporuje se zaměstnávání státních příslušníků partnerského státu (partnerských států) EAC. Na námořníky najaté na evropská rybářská plavidla se vztahuje Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci.

3.    Strany vyvinou koordinované úsilí za účelem zlepšení prostředků pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a přijmou v tomto směru vhodná opatření. Rybářská plavidla zapojená do nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu by měla být konfiskována a majitelé by měli být stíháni příslušnými orgány. Nemělo by jim být dovoleno znovu lovit ve vodách partnerského státu (partnerských států) EAC, nezískají-li předchozí povolení od státu vlajky i dotčeného partnerského státu (partnerských států) EAC a případně od dotčených regionálních organizací pro řízení rybolovu.

HLAVA III

VNITROZEMSKÝ RYBOLOV A ROZVOJ AKVAKULTURY

ČLÁNEK 56

Oblast působnosti a cíle

1.    Ustanovení této hlavy se použijí na vnitrozemský rybolov, rozvoj pobřežních oblastí a akvakultury v partnerském státě (partnerských státech) EAC s ohledem na zajišťování kapacit, převod technologií, sanitární a fytosanitární normy, investice a investiční financování, ochranu životního prostředí, jakož i právní a regulativní rámce.

2.    Cílem spolupráce v oblasti vnitrozemského rybolovu a rozvoje akvakultury bude podpora udržitelného využívání zdrojů vnitrozemského rybolovu, posílení produkce akvakultury, odstranění omezení na straně nabídky, zlepšení kvality ryb a produktů rybolovu, aby splňovaly mezinárodní sanitární a fytosanitární opatření, zlepšení přístupu na trh EU, řešení překážek vnitroregionálního obchodu, přilákání přílivu kapitálu a investic do odvětví, zajištění kapacit a zvýšení přístupu k finanční podpoře pro soukromé investory v oblasti vnitrozemského rybolovu a rozvoje akvakultury.

ČÁST IV

ZEMĚDĚLSTVÍ

ČLÁNEK 57

Oblast působnosti a definice

1.    Ustanovení této části se použijí na plodiny a hospodářská zvířata včetně hospodářsky významného hmyzu.

2.    Pro účely této části a hlavy II části V se použijí tyto definice:

a)    zemědělství zahrnuje pěstování plodin, chov hospodářských zvířat a hospodářsky významného hmyzu;

b)    zemědělskými produkty se rozumí produkty, na které se vztahuje příloha I Dohody WTO o zemědělství;

c)    financováním zemědělství se rozumí finanční zdroje na podporu zemědělské činnosti podél celého hodnotového řetězce, jako jsou dodávky vstupů, zemědělské služby, výroba, skladování, distribuce, zpracování a prodej;

d)    zemědělskými vstupy se rozumí všechny látky nebo materiály, vybavení a nástroje používané při výrobě a zpracování zemědělských produktů;

e)    technologiemi udržitelného zemědělství se rozumí technologie navržené se zvláštním ohledem na jejich environmentální, sociální a hospodářské dopady;

f)    zajišťování potravin a výživy znamená, že mají všichni lidé neustále fyzický a ekonomický přístup k bezpečným, dostatečným a výživným potravinám, které uspokojí jejich potřeby pro produktivní a zdravý život;

g)    bezpečné živobytí se definuje jako přiměřený a udržitelný přístup k příjmu a zdrojům na uspokojení základních potřeb spravedlivým způsobem (včetně přiměřeného přístupu k potravinám, pitné vodě, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a včetně časových příležitostí pro účast na dění společenství a sociální integraci);

h)    přírodní katastrofa je následkem přírodních kalamit, jako jsou sucha, zemětřesení, sesuvy půdy, sopečné výbuchy, záplavy, škůdci a choroby;

i)    drobní zemědělci jsou výrobci s omezenými zdroji a vlastním pozemkem o rozloze menší než dva (2) hektary, u nichž je rozsah provozu příliš nízký na to, aby přilákali poskytování služeb potřebných k výraznému zvýšení produktivity a využití příležitostí na trhu;

j)    udržitelný rozvoj v rámci této části zahrnuje řízení a ochranu přírodních zdrojů jako základu pro hospodářský a sociální rozvoj takovým způsobem, aby bylo cílem naplnění lidských potřeb současných i budoucích generací.

ČLÁNEK 58

Cíle

1.    Strany souhlasí s tím, že základním cílem této části je udržitelný rozvoj zemědělství, který zahrnuje mimo jiné zajišťování potravin a bezpečné živobytí, rozvoj venkova a snižování chudoby v partnerském státě (partnerských státech) EAC.

2.    Cílem této části je:

a)    posílit spolupráci mezi stranami s cílem dosáhnout blahobytu a zlepšit kvalitu života těch, kdo jsou zapojeni do zemědělských činností, prostřednictvím zvýšení produkce, produktivity a podílu na trhu;

b)    zlepšit zabezpečení potravin a výživy v partnerském státě (partnerských státech) EAC podporou zvyšování přidané hodnoty, produkce, kvality, bezpečnosti, integrace trhu, obchodu, dostupnosti a přístupu;

c)    přispívat k poskytování výdělečné činnosti podél celého hodnotového řetězce modernizovaného zemědělského odvětví;

d)    rozvíjet moderní a konkurenceschopná zemědělská odvětví;

e)    podporovat udržitelné využívání a správu přírodních a kulturních zdrojů prostřednictvím rozvoje technologií šetrných k životnímu prostředí a udržitelných technologií, které zvyšují zemědělskou produktivitu;

f)    podporovat konkurenceschopnost zvyšováním přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci s cílem dosáhnout přístupu na trhy;

g)    zlepšit příjmy výrobců rozvojem prodeje zemědělských produktů s přidanou hodnotou na trhu;

h)    usnadnit přizpůsobení zemědělského odvětví a hospodářství venkova, aby mohly lépe čelit globálním hospodářským změnám;

i)    mobilizovat a zvýšit hospodářskou výkonnost drobných zemědělců prostřednictvím zajišťování kapacit zemědělských organizací;

j)    zlepšit obchod a uvádění na trh pro zemědělské komodity s cílem zvýšit devizové příjmy;

k)    zlepšit infrastrukturu v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC v zájmu zvýšení výroby, produktivity, uvádění na trh a distribuce zemědělských vstupů a produktů, se zvláštním zřetelem ke skladování, třídění, zpracování, balení a dopravě.

ČLÁNEK 59

Obecné zásady

1.    Strany uznávají význam zemědělství v hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC jakožto hlavního zdroje obživy pro většinu obyvatel partnerského státu (partnerských států) EAC, hlavního faktoru pro zabezpečení potravin a výživy, odvětví s největším potenciálem pro vysoký růst a přidanou hodnotu a zdroj výnosů z vývozu.

2.    S ohledem na multifunkční úlohu zemědělství v rámci hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC se strany dohodly, že budou uplatňovat komplexní přístup k zemědělství jakožto základ pro udržitelný rozvoj.

3.    Strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře udržitelného růstu zemědělství, se zohledněním jeho různých aspektů a rozmanitosti hospodářských, sociálních a environmentálních charakteristik a rozvojových strategií partnerského státu (partnerských států) EAC.

4.    Strany uznávají, že větší integrace zemědělského odvětví ve všech partnerských státech EAC přispěje k rozvoji meziregionálních trhů a rozšíří prostor pro investice a rozvoj soukromého sektoru.

5.    Strany uznávají důležitost podpory zemědělské produkce, přidané hodnoty, zemědělského obchodu a iniciativ pro rozvoj trhu prostřednictvím vhodných nástrojů a zajištění vhodného regulačního rámce s cílem reagovat na měnící se tržní podmínky. V této souvislosti se strany zavazují spolupracovat s cílem přilákat do partnerského státu (partnerských států) EAC nezbytné investice.

6.    Strany se dohodly, že zemědělské priority v této části musí být jednoznačně propojeny s regionálním obecným politickým rámcem pro zajišťování potravin a výživy a snižování chudoby s cílem zajistit soudržnost a udat směr regionálního rozvoje.

ČLÁNEK 60

Komplexní dialog

1.    Strany zavedou komplexní dialog partnerského státu (partnerských států) EAC a EU v oblasti politiky zemědělství a rozvoje venkova (dále jen „zemědělský dialog“) o všech záležitostech, na něž se vztahuje tato část. Zemědělský dialog monitoruje pokrok při provádění této části a poskytne fórum pro výměnu a spolupráci ve věci příslušných vnitrostátních zemědělských politik stran a zejména úlohy zemědělství v partnerském státě (partnerských státech) EAC, pokud jde o zvyšování příjmů zemědělských podniků, zajišťování potravin, udržitelné využívání zdrojů, rozvoj venkova a hospodářský růst.

2.    Zemědělský dialog probíhá v rámci Výboru vyšších úředníků.

3.    Strany stanoví pracovní postupy a způsoby zemědělského dialogu na základě vzájemné dohody.

ČLÁNEK 61

Regionální integrace

Strany uznávají, že integrace zemědělství v partnerských státech EAC prostřednictvím postupného odstraňování překážek a zajištění vhodného regulačního a institucionálního rámce a harmonizace a sbližování politik přispěje k prohloubení procesu regionální integrace, a tím i k rozvoji regionálních trhů, který rozšíří prostor pro investice a rozvoj soukromého sektoru.

ČLÁNEK 62

Politiky umožňující provádění

Strany uznávají důležitost přijetí a provádění politik a institucionálních reforem s cílem umožnit a usnadnit dosažení cílů této části.

ČLÁNEK 63

Udržitelný rozvoj zemědělství

Strany spolupracují při dosahování udržitelného rozvoje zemědělství se zvláštním zaměřením na podporu nejzranitelnějších obyvatel venkova v partnerském státě (partnerských státech) EAC s ohledem na proměňující se světovou výrobu a obchodní modely, jakož i oblibu a preference spotřebitelů.

ČLÁNEK 64

Zabezpečení potravin a výživy

1.    Strany se dohodly, že ustanovení této dohody umožní partnerskému státu (partnerským státům) EAC provádět účinná opatření pro zabezpečení potravin a výživy a udržitelného rozvoje zemědělství, jakož i rozvíjet komerční zemědělské trhy v regionu s cílem zabezpečit potraviny a výživu.

2.    Strany zajistí, aby opatření přijatá v rámci této části měla za cíl zlepšit zajišťování potravin a výživy a zabránit přijetí opatření, jež by mohla ohrozit zajišťování potravin a výživy na úrovni domácností, jakož i na vnitrostátní a regionální úrovni.

ČLÁNEK 65

Řízení hodnotového řetězce

Strany se dohodly, že vytvoří regionální strategie pro posílení dodavatelských kapacit v zemědělství, přičemž v oblasti zemědělství určí vysoce hodnotná pododvětví, kde má region konkurenční výhody, a využijí investice, které mohou usnadnit přechod od komparativních ke konkurenčním výhodám.

ČLÁNEK 66

Systém včasného varování

Strany uznávají potřebu vytvořit, zlepšit a posílit informační systémy v oblasti zajišťování potravin, včetně vnitrostátních systémů včasného varování, posuzování zranitelnosti a monitorovacích systémů, a provádět opatření týkající se zajišťování kapacit, a to v souladu se stávajícími mezinárodními a regionálními mechanismy a jejich prostřednictvím.

ČLÁNEK 67

Technologie

Strany uznávají význam moderních a udržitelných zemědělských technologií a dohodly se, že budou rozvíjet a podporovat používání moderních zemědělských technologií, které zahrnují:

a)    udržitelné technologie zavlažování a hnojení;

b)    tkáňovou kulturu a mikropropagaci;

c)    upravená osiva;

d)    umělou inseminaci;

e)    integrovanou ochranu rostlin;

f)    balení produktů;

g)    posklizňovou úpravu;

h)    akreditované laboratoře;

i)    biotechnologie;

j)    posuzování a řízení rizik.

ČLÁNEK 68

Domácí politická opatření

1.    Každá strana zajistí transparentnost v oblasti zemědělských podpor týkajících se obchodu se zemědělskými produkty. Za tímto účelem EU v rámci zemědělského dialogu pravidelně podává zprávy partnerskému státu (partnerským státům) EAC o právním základu, formě a výši těchto podpor. Tyto informace se považují za poskytnuté, jsou-li stranami nebo jejich jménem zpřístupněny na veřejně přístupné internetové stránce.

2.    EU neudělí vývozní subvence všem zemědělským produktům určeným do partnerského státu (partnerských států) EAC ode dne vstupu této dohody v platnost. Tento zákaz přezkoumá Rada EPA po 48 měsících.

3.    Kromě toho Výbor vyšších úředníků přezkoumá otázky, které mohou vyvstat v souvislosti s přístupem zemědělských produktů na trhy druhé strany. Tento výbor může vydávat doporučení Radě EPA v souladu s článkem 107.

ČLÁNEK 69

Produkce a uvádění zemědělských komodit na trh

1.    Strany uznávají problémy s devizovými příjmy, kterým čelí partnerský stát (partnerské státy) EAC kvůli své závislosti na vývozu primárních zemědělských komodit, jež jsou vystaveny značnému kolísání cen a zhoršujícím se obchodním podmínkám.

2.    Strany se proto dohodly, že:

a)    posílí partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti investic do produkce, zpracování a uvádění zemědělských komodit na trh;

b)    budou spolupracovat při rozvoji kapacit s cílem získat přístup na nikové trhy a usnadnit dodržování norem pro komodity tak, aby splňovaly požadavky těchto trhů;

c)    budou podporovat diverzifikaci zemědělské produkce a vývozních produktů v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

d)    zlepší příjmy výrobců prostřednictvím rozvoje uvádění zemědělských produktů s přidanou hodnotou na trh.

ČLÁNEK 70

Monitorování

Strany se dohodly, že Rada EPA přezkoumává a monitoruje provádění jejich závazků vyplývajících z této dohody. Rada EPA poskytne účinný dohled nad dodržováním závazků prostřednictvím zajištění transparentnosti a poskytne příležitost posoudit přínos těchto závazků k dosahování dlouhodobého cíle zavést spravedlivý a tržně orientovaný zemědělský obchodní systém.

ČLÁNEK 71

Země, které jsou čistými dovozci potravin

1.    Strany uznávají důležitost řešení problémů partnerského státu (partnerských států) EAC, jenž je čistým dovozcem potravin. Cílem tohoto článku je tedy pomoci státům, které jsou čistými dovozci potravin, vypracovat programy za účelem zajištění potravin.

2.    Strany se dohodly, že:

a)    budou řešit omezení potravinářské produkce, skladování a distribuce v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

b)    budou využívat zdroje potravinové pomoci v partnerském státě (partnerských státech) EAC a v jiných afrických regionálních hospodářských společenstvích;

c)    zlepší koordinaci potravinové pomoci.

3.    Strany se dohodly, že zachovají odpovídající úroveň potravinové pomoci, přičemž zohlední zájmy příjemců potravinové pomoci, a že zajistí, aby opatření uvedená v odstavci 2 neúmyslně nebránila dodávkám potravinové pomoci poskytovaným pro nouzové situace.

4.    Strany zajistí, aby byla potravinová pomoc poskytována v plném souladu s opatřeními, která mají za cíl zabránit obchodnímu vytěsnění, mezi něž patří:

a)    zajištění, aby všechny transakce potravinové pomoci byly vedeny potřebou a realizovány výlučně formou grantů, a

b)    podmínka, aby nebyly přímo nebo nepřímo spojeny s komerčním vývozem zemědělských produktů či jiného zboží a služeb.

ČLÁNEK 72

Význam některých odvětví

1.    Strany uznávají, že:

a)    poskytování odpovídajícího přístupu k potravinám, čistá a bezpečná pitná voda, zdravotnická zařízení, vzdělávací možnosti, bydlení, účast na dění společenství a sociální integrace jsou důležité pro zajištění živobytí venkovského obyvatelstva;

b)    rozvoj zemědělské infrastruktury včetně výroby, zpracování, uvádění na trh a distribuce hraje klíčovou roli pro sociálně-ekonomický rozvoj venkova a regionální integraci partnerského státu (partnerských států) EAC;

c)    služby technické podpory, jako je zemědělský výzkum, osvětové a poradenské služby a odborná příprava, jsou důležité pro zvyšování zemědělské produktivity;

d)    usnadnění financování zemědělství je důležitým opatřením pro transformaci zemědělství v partnerském státě (partnerských státech) EAC. Financování je potřebné pro rozvoj zemědělských technologií, zemědělské úvěry a pojištění, rozvoj infrastruktury a trhů, jakož i odbornou přípravu zemědělců, a

e)    udržitelný rozvoj venkova je důležitý pro zlepšení životní úrovně obyvatel venkova partnerského státu (partnerských států) EAC.

2.    Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti zajišťování obživy, zemědělské infrastruktury, služeb technické podpory, služeb financování zemědělství, jakož i v oblasti rozvoje venkova, jak je stanoveno v hlavě II části V.

ČLÁNEK 73

Výměna informací a konzultace

1.    Strany se dohodly na výměně zkušeností a informací o osvědčených postupech a na konzultaci veškerých otázek souvisejících s dosahováním cílů této části.

2.    Strany se dohodly na:

a)    výměně informací o zemědělské výrobě, spotřebě a obchodu a o příslušném vývoji na trhu se zemědělskými produkty;

b)    výměně informací o investičních příležitostech a pobídkách v rámci zemědělského odvětví, včetně drobných činností;

c)    vzájemné výměně informací v oblasti zemědělských politik, zákonů a předpisů;

d)    diskusi o změnách politik a institucí potřebných na podporu transformace zemědělského odvětví, jakož i koncepci a provádění regionálních politik týkajících se zemědělství a rozvoje venkova při usilování o regionální integraci;

e)    výměně informací o nových a příslušných technologiích, jakož i o politikách a opatřeních týkajících se kvality zemědělských produktů.

ČLÁNEK 74

Zeměpisná označení

1.    Strany uznávají význam zeměpisných označení pro udržitelné zemědělství a rozvoj venkova.

2.    Strany se dohodly, že budou spolupracovat při určování, uznávání a registraci produktů, které by mohly využívat ochranné zeměpisné označení, a jakékoli další činnosti zaměřené na zajištění ochrany pro takto určené produkty.

ČÁST V

HOSPODÁŘSKÁ A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

ČLÁNEK 75

Obecná ustanovení

1.    V souladu s články 34 a 35 dohody o partnerství AKT-EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 v platném znění a odpovídajícími ustanoveními nástupnické dohody strany znovu potvrzují, že rozvojová spolupráce je klíčovým prvkem jejich partnerství a zásadním faktorem pro plnění cílů této dohody. Strany se dohodly, že příloha VI této dohody má přednost před ustanoveními této části dohody.

2.    Strany se dohodly, že budou řešit rozvojové potřeby partnerských států EAC zvýšením výrobní a zásobovací kapacity, podporou strukturální transformace a konkurenceschopnosti jejich ekonomik, posílením jejich hospodářské diverzifikace a zvýšením přidané hodnoty s cílem podpořit udržitelný rozvoj a regionální integraci.

3.    Strany se zavazují spolupracovat v zájmu usnadnění provádění této dohody a podpory regionální integrace a rozvojových strategií. Strany se dohodly, že spolupráce musí být založena na části o hospodářské a rozvojové spolupráci a na rozvojové matrici EPA, přičemž obě části se použijí s výhradou ustanovení přílohy VI, jež má přednost, vedle regionálních a vnitrostátních strategií rozvoje partnerského státu (partnerských států) EAC. Matrice a odpovídající referenční měřítka, ukazatele a cíle zohledňující potřeby stanovené partnerským státem (partnerskými státy) EAC v okamžiku podpisu dohody o hospodářském partnerství EU-EAC jsou připojeny k tomuto rozhodnutí jako příloha IIIa příloha IIIb. Přezkoumávají se každých pět (5) let. Tato spolupráce bude mít formu finanční i nefinanční podpory partnerského státu (partnerských států) EAC.

4.    V této souvislosti probíhá financování týkající se rozvojové spolupráce mezi partnerským státem (partnerskými státy) EAC a EU na podporu provádění této dohody v rámci pravidel a příslušných postupů stanovených dohodou z Cotonou a její nástupnickou dohodou a v rámci příslušných následných nástrojů financovaných ze souhrnného rozpočtu EU. V této souvislosti a při zohlednění nových úkolů vyplývajících z posílené regionální integrace a konkurence na světových trzích se strany dohodly, že podpora provádění této dohody je jednou z priorit. Strany se dohodly, že finanční nástroje stanovené v dohodě z Cotonou a její nástupnické dohodě se uplatňují tak, aby se maximalizoval očekávaný přínos této dohody.

5.    Pro účely provádění této dohody se strany zavazují jednotlivě i společně mobilizovat zdroje v souladu s pokyny zvláštních ustanovení hlavy X pro mobilizaci zdrojů, s výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, jež mají přednost.

6.    Strany se dohodly, že budou v souladu s Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci přijatou v roce 2005 využívat a případně podporovat vnitrostátní a/nebo regionální prováděcí mechanismy, fondy nebo nástroje pro zaměření a koordinaci zdrojů na provádění této dohody.

ČLÁNEK 76

Cíle

Hospodářská a rozvojová spolupráce má za cíl:

a)    posílení konkurenceschopnosti hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC;

b)    zajišťování dodavatelských kapacit a umožnění hladkého provádění této dohody;

c)    transformaci struktury hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC vytvořením silné, konkurenceschopné a diverzifikované hospodářské základny prostřednictvím posílení produkce, distribuce, přepravy a uvádění na trh;

d)    rozvoj obchodní kapacity, jakož i schopnosti přilákat investice;

e)    posílení obchodu, investičních politik a regulace a

f)    prohlubování regionální integrace.

ČLÁNEK 77

Oblasti spolupráce

S výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, která mají přednost, zahrnuje hospodářská a rozvojová spolupráce tyto oblasti:

a)    infrastruktura;

b)    zemědělství a chov dobytka;

c)    rozvoj soukromého sektoru;

d)    rybolov;

e)    voda a životní prostředí;

f)    otázky týkající se přístupu na trh včetně:

i)    sanitárních a fytosanitárních opatření;

ii)    technických překážek obchodu a

iii)    cel a usnadňování obchodu v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

g)    opatření na přizpůsobení vyplývající z EPA a

h)    mobilizace zdrojů.

HLAVA I

INFRASTRUKTURA

ČLÁNEK 78

Oblast působnosti a cíle

1.    Spolupráce v oblasti rozvoje fyzické infrastruktury bude zahrnovat zejména dopravu, energetiku a informační a komunikační technologie.

2.    Cílem v této oblasti je:

a)    posílení konkurenceschopnosti hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC;

b)    řešení problému omezení na straně nabídky na institucionální, vnitrostátní a regionální úrovni a

c)    posílení rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru.

ČLÁNEK 79

Doprava

1.    Spolupráce v oblasti dopravy zahrnuje silniční, železniční, leteckou a vodní dopravu.

2.    Cílem v této oblasti je:

a)    zlepšení vnitrostátní a regionální propojitelnosti k prohloubení regionální hospodářské integrace;

b)    rozvoj, restrukturalizace, obnova a modernizace trvalých a účinných dopravních systémů partnerského státu (partnerských států) EAC;

c)    zlepšení pohybu osob a toku zboží a

d)    zajištění lepšího přístupu k trhům prostřednictvím lepší silniční, letecké, námořní, vnitrozemské vodní a železniční dopravy.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    řízení dopravních systémů;

b)    zlepšení, rozvoj a modernizace infrastruktury na všech úrovních, včetně rozvoje intermodálních infrastrukturních sítí;

c)    posílení institucionálních, technických a administrativních kapacit partnerského státu (partnerských států) EAC v oblasti norem, zajišťování kvality, metrologie a služeb posuzování shody;

d)    rozvoj a převod technologií, inovace, výměna informací, vytváření sítí a prodej;

e)    podpora partnerství, vazeb a společných podniků mezi hospodářskými subjekty;

f)    zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti dopravního odvětví, včetně meteorologických předpovědí, zacházení s rizikovým zbožím a reakcí na mimořádné události;

g)    rozvoj regionální dopravní politiky a regulační rámce.

ČLÁNEK 80

Energetika

1.    Spolupráce v odvětví energetiky zahrnuje účast veřejného a soukromého sektoru na výrobě energie, jejím přenosu a distribuci a na přeshraničním obchodě s ní.

2.    Cílem v této oblasti je:

a)    vytvořit, posílit a rozšířit kapacity pro výrobu energie v regionu;

b)    zvýšit počet alternativních zdrojů energie;

c)    vytvořit, posílit a rozšířit sítě;

d)    vytvořit, posílit a rozšířit distribuci a přenos;

e)    zlepšit přístup partnerského státu (partnerských států) EAC k moderním, účinným, spolehlivým, diverzifikovaným a udržitelným a obnovitelným zdrojům čisté energie za konkurenční ceny;

f)    posílit na vnitrostátní i regionální úrovni výrobu, distribuci a řízení energetických kapacit;

g)    podporovat energetickou propojenost uvnitř i vně partnerského státu (partnerských států) EAC pro maximální využití energie a

h)    podpořit vytvoření nejvýhodnějšího prostředí, které by do tohoto odvětví přilákalo investice.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    výrobní, přenosová a distribuční kapacita stávajících energetických zdrojů, zejména vodních, ropných a biomasy;

b)    diverzifikace skladby zdrojů energie tak, aby zahrnovala i další potenciální zdroje energie, které jsou sociálně a environmentálně přijatelné a snižují závislost na ropě;

c)    rozvoj energetické infrastruktury, a to i ve venkovských oblastech;

d)    rozvoj příslušných regulačních a politických reforem v oblasti energetiky, včetně komercializace a privatizace;

e)    regionální a meziregionální propojitelnost a spolupráce v oblasti výroby a distribuce energie;

f)    zajišťování kapacit v oblasti lidských zdrojů, zlepšení správy, úrovně služeb a institucionálních struktur;

g)    rozvoj a převod technologií, výzkum a vývoj, inovace, výměna informací a vytváření databází a sítí;

h)    partnerství, vazby a společné podniky.

ČLÁNEK 81

Informační a komunikační technologie (IKT)

1.    Spolupráce v odvětví IKT zahrnuje: rozvoj informačních a komunikačních technologií, konkurenceschopnosti, inovací, jakož i hladký přechod k informační společnosti.

2.    Cílem v této oblasti je:

a)    rozvíjet odvětví IKT;

b)    posílit přínos IKT pro usnadňování obchodu prostřednictvím elektronických služeb, elektronického obchodu, elektronické správy, e-zdraví, bezpečných transakcí a jiných sociálně ekonomických odvětví.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    propojitelnost a nákladová efektivnost IKT na vnitrostátní, regionální a globální úrovni;

b)    šíření nových informačních a komunikačních technologií;

c)    rozvoj právních a regulačních rámců pro IKT;

d)    rozvoj, převod a aplikace technologií, výzkum a vývoj, inovace, výměna informací, vytváření sítí a prodej;

e)    zajišťování kapacit v oblasti lidských zdrojů, zlepšení úrovně služeb a institucionálních struktur;

f)    partnerství, vazby a společné podniky mezi hospodářskými subjekty;

g)    prosazování a podpora rozvoje nikových trhů se službami využívajícími informační a komunikační technologie.

HLAVA II

ZEMĚDĚLSTVÍ

ČLÁNEK 82

Oblast působnosti a cíle

1.    Spolupráce v rámci této hlavy se vztahuje na plodiny a hospodářská zvířata, včetně hospodářsky významného hmyzu.

2.    Strany souhlasí s tím, že hlavním cílem této hlavy je udržitelný rozvoj zemědělství, který zahrnuje mimo jiné zajišťování potravin a bezpečné živobytí, rozvoj venkova a snižování chudoby v partnerském státě (partnerských státech) EAC.

3.    Další cíle této hlavy jsou stanoveny v článku 58 části IV.

ČLÁNEK 83

Oblasti spolupráce

1.    Strany uznávají význam zemědělství pro hospodářství partnerského státu (partnerských států) EAC a souhlasí s tím, že budou spolupracovat na podpoře jeho transformace s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost, zajistit potravinové a výživové zabezpečení, podpořit rozvoj venkova, usnadnit přizpůsobení zemědělství a venkovských hospodářství důsledkům provádění této dohody, přičemž zvláštní pozornost bude věnována drobným zemědělcům.

2.    Strany se dohodly na spolupráci v těchto oblastech:

a)    Regionální integrace

Zlepšení přístupu na regionální a mezinárodní trhy pro zemědělské produkty, včetně rozvoje tržních systémů a tržních strategií rozvoje.

b)    Politiky umožňující provádění

i)    rozvoj vnitrostátních a regionálních zemědělských politik, právních a regulačních rámců, zajišťování nezbytných kapacit a podpora institucionálního rozvoje;

ii)    zajišťování kapacit v partnerském státě (partnerských státech) EAC, aby tyto státy mohly plně využít zvýšeného počtu obchodních příležitostí a maximalizovat přínosy obchodních reforem.

c)    Udržitelný rozvoj zemědělství

i)    provádění společných činností na regionální úrovni, včetně výroby hnojiv, produkce osiva, rozvoje chovu hospodářských zvířat, tlumení nákaz zvířat a rostlin;

ii)    podpora a posílení zpracování, prodeje, distribuce a přepravy a zpracování zemědělských produktů;

iii)    zajišťování kapacit tak, aby odpovídaly mezinárodním normám týkajícím se zemědělské produkce, obalových materiálů a sanitárních a fytosanitárních opatření.

d)    Zemědělská infrastruktura

i)    rozvoj zemědělské podpůrné infrastruktury včetně udržitelných zavlažovacích systémů, rekuperace vody, skladování a řízení, uvádění na trh a třídění;

ii)    rozvoj infrastruktury pro výzkum a odbornou přípravu, skladovací zařízení, přípojky a obecní přístupové cesty;

iii)    rozvoj zemědělské zpracovatelské infrastruktury;

iv)    zřízení zemědělského meteorologického střediska v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

v)    rozvoj moderní tržní infrastruktury pro rozšiřování domácích a regionálních trhů.

e)    Zabezpečení potravin a výživy

i)    zajišťování kapacit venkovských a městských společenství pro podporu zlepšování životní úrovně, vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj;

ii)    diverzifikace zemědělské produkce a rozvoj produktů, které řeší potřeby zabezpečení potravin a výživy partnerského státu (partnerských států) EAC;

iii)    koncepce a provádění programů, které povedou ke zvýšení výroby a produktivity zemědělství se zvláštním zaměřením na drobné zemědělce;

iv)    zajišťování kapacit pro dodržení souladu v oblasti vnitrostátní a regionální bezpečnosti potravin a

v)    koncepce a provádění programů sociálních kompenzací v regionech postižených přírodními katastrofami.

f)    Řízení hodnotového řetězce

i)    podpora využívání udržitelných zemědělských technologií a dodávek nezbytných zemědělských vstupů;

ii)    posílení produkce, produktivity a konkurenceschopnosti zemědělského odvětví prostřednictvím podpory odvětví závislých na zemědělství;

iii)    posílení přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci zemědělských produktů tak, aby byly splněny požadavky vnitrostátních, regionálních a mezinárodních trhů, a

iv)    podpora rozvoje činností v oblastech zpracování, prodeje, distribuce a přepravy zemědělských produktů.

g)    Systém včasného varování

i)    zajišťování kapacit v oblasti posuzování a šíření informací o pravděpodobných dopadech hrozící katastrofy s dostatečným předstihem, aby bylo možné přijmout případná opatření a včas reagovat;

ii)    rozvoj a řízení vnitrostátních a regionálních informačních systémů;

iii)    rozvoj, posílení a propojení systémů včasného varování a nouzové plány a strategie pro řízení reakcí na katastrofy na vnitrostátní a regionální úrovni a

iv)    podpora přizpůsobení se změnám klimatu a možnosti zmírňování změn klimatu v partnerském státě (partnerských státech) EAC.

h)    Produkce a uvádění zemědělských komodit na trh

i)    rozvoj kapacit s cílem získat přístup na nikové trhy a usnadnění dodržování norem pro komodity tak, aby splňovaly požadavky těchto trhů;

ii)    diverzifikace zemědělské produkce a vývozních produktů v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

iii)    rozvoj moderní tržní infrastruktury pro rozšiřování domácích a regionálních trhů a

iv)    rozvoj programů pro balení a označování výrobků, které umožní výrobcům z partnerského státu (partnerských států) EAC dosáhnout vysoké ceny za vývoz komodit.

i)    Rozvoj venkova

i)    zajišťování kapacit skupiny zemědělských výrobců v rámci celého zemědělského hodnotového řetězce;

ii)    zlepšování přepravních, komunikačních a prodejních možností pro uvádění zemědělských vstupů a výstupů na trh;

iii)    řešení sociokulturních překážek, jako jsou jazykové rozdíly, úroveň gramotnosti, genderové předsudky a zdraví společenství, které ovlivňují charakter zemědělských systémů;

iv)    zlepšení přístupu zemědělců k úvěrům a řízení přírodních a kulturních zdrojů a

v)    rozvoj příslušných politických opatření na podporu včasné dostupnosti odpovídajících zemědělských vstupů pro drobné zemědělce.

j)    Země, které jsou čistými dovozci potravin

Řešení omezení potravinářské produkce, skladování a distribuce v partnerském státě (partnerských státech) EAC.

k)    Zajišťování obživy

i)    zajišťování kapacit pro rozvoj sociálních služeb pro obyvatelstvo ve venkovských a příměstských oblastech;

ii)    zlepšování celkového příjmu domácností ze zemědělské produkce prostřednictvím diverzifikace, přidané hodnoty, zaměstnanosti v podnicích mimo zemědělství a zavádění nových udržitelných zemědělských technologií v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

iii)    zvyšování produktivity zemědělského odvětví v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC a

iv)    posílení využívání udržitelných zemědělských technologií.
l)    Služby technické podpory

EU se zavazuje poskytnout odpovídající zdroje a technickou pomoc při zajišťování kapacit partnerského státu (partnerských států) EAC předvídatelným a udržitelným způsobem v těchto oblastech:

i)    posílení inovací a přenos technologií, znalostí, výzkumu a vývoje;

ii)    rozvoj a častější využívání mechanizace v zemědělství partnerského státu (partnerských států) EAC;

iii)    zřízení závodů pro zemědělské vstupy a distribučního systému v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

iv)    podpora a posílení investic do zemědělského výzkumu, školících služeb a odborné přípravy zemědělců a propojení výzkumu, školících služeb a zemědělců;

v)    případně vytvoření a podpora regionálních středisek excelence včetně zemědělského meteorologického střediska, biotechnologických, analytických a diagnostických laboratoří pro plodiny, hospodářská zvířata a půdy, a

vi)    zlepšení přístupu ke službám v oblasti rostlinné a živočišné výroby, včetně chovu hospodářských zvířat, veterinárních služeb a služeb na ochranu rostlin.

m)    Služby financování zemědělství

i)    podpora venkovských finančních služeb pro drobné výrobce, zpracovatele a obchodníky;

ii)    rozvoj regionálních mechanismů nebo fondu pro rozvoj zemědělství a venkova;

iii)    rozvoj institucí pro mikrofinancování zemědělství a systémů pojištění;

iv)    usnadnění přístupu k úvěrům od bank a ostatních finančních institucí pro zemědělské zpracovatele, obchodníky a zemědělce a

v)    podpora finančních institucí partnerského státu (partnerských států) EAC působících v zemědělství a usnadnění přístupu soukromého sektoru na kapitálové trhy s cílem získat krátkodobý i dlouhodobý kapitál.

n)    Zeměpisná označení

i)    rozvoj politik a právních rámců v oblasti zeměpisných označeních;

ii)    zavedení předpisů o zeměpisných označení;

iii)    vypracování kodexu postupů s cílem definovat produkty ve vztahu k jejich původu;

iv)    podpora místních organizací a institucí s cílem koordinovat místní zúčastněné strany ve věci zeměpisných označení a shody produktů;

v)    zajišťování kapacit pro určování, registraci, uvádění na trh, sledovatelnost a dodržování shody, pokud jde o zeměpisná označení výrobků, a

vi)    rozvoj jakékoli další oblasti spolupráce v rámci této položky, která může v budoucnosti vzniknout.

HLAVA III

ROZVOJ SOUKROMÉNO SEKTORU

ČLÁNEK 84

Oblast působnosti a cíle

1.    Spolupráce v oblasti rozvoje soukromého sektoru zahrnuje podporu investic a rozvoj podnikání.

2.    Cílem této hlavy je:

a)    vytvoření příznivého prostředí pro podporu investic a soukromých podniků, včetně rozvoje nových průmyslových odvětví, přímých zahraničních investic (PZI) a převodu technologií;

b)    posílení kapacity dodávek, konkurenceschopnosti a vytváření přidané hodnoty;

c)    zlepšení přístupu k financování investic finančními institucemi EU, jako je Evropská investiční banka;

d)    zajišťování kapacit a poskytování institucionální podpory pro rozvojové instituce soukromého sektoru, jako jsou agentury na podporu investic, vrcholové orgány, obchodní komory, sdružení, kontaktní místa a instituce pro usnadnění obchodu;

e)    rozvíjení a/nebo posílení politického, právního a regulačního rámce na podporu a ochranu investic;

f)    zlepšení podpůrného mechanismu a mechanismu poskytování pomoci soukromému sektoru od společných institucí AKT-EU, včetně střediska pro rozvoj zemědělství, mimo jiné na podporu investic v partnerském státě (partnerských státech) EAC, a

g)    vytvoření a posílení partnerství, společných podniků, zadávání zakázek subdodavatelům, externího zajištění služeb nebo činností a vazeb.

ČLÁNEK 85

Podpora investic

Strany souhlasí, že budou podporovat investice v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC v těchto oblastech:

a)    podpora reforem politik, právních a regulačních rámců;

b)    podpora posílení institucionálních kapacit, zejména zajišťování kapacit agentur na podporu investic partnerského státu (partnerských států) EAC a institucí zapojených do podpory a usnadňování zahraničních a místních investic;

c)    podpora zřizování odpovídajících správních struktur, včetně systému jednoho správního místa pro vstup a zavedení investic;

d)    podpora vytvoření a zachování předvídatelného a bezpečného prostředí pro investice;

e)    podpora úsilí partnerského státu (partnerských států) EAC, pokud jde o koncepci nástrojů vytvářejících příjmy s cílem mobilizovat investiční zdroje;

f)    zavádění a podpora systémů prevence rizik jakožto mechanismů zmírňování rizika s cílem zvýšit důvěru investorů v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

g)    podpora vytváření mechanismů pro výměnu informací mezi investičními agenturami partnerského státu (partnerských států) EAC a jejich protějšky v EU;

h)    podpora investic soukromého sektoru EU v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

i)    podpora vytváření finančních rámců a nástrojů přizpůsobených investičním potřebám malých a středních podniků a

j)    usnadňování partnerství prostřednictvím společných podniků a kapitálového financování.

ČLÁNEK 86

Rozvoj podnikání

Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti rozvoje podnikání v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC prostřednictvím podpory:

a)    obchodního dialogu, spolupráce a partnerství na úrovni soukromého sektoru partnerského státu (partnerských států) EAC a EU;

b)    úsilí na podporu mikropodniků a malých a středních podniků a jejich integrace do hlavních podnikatelských činností;

c)    efektivní výroby a uvádění na trh v případě podniků partnerského státu (partnerských států) EAC;

d)    provádění strategií rozvoje soukromého sektoru partnerského státu (partnerských států) EAC;

e)    příznivého prostředí pro rozvoj a růst mikropodniků a malých a středních podniků;

f)    kapacit organizací soukromého sektoru, aby mohly vyhovět mezinárodním normám;

g)    ochrany inovací před pirátstvím a

h)    kapacit partnerského státu (partnerských států) EAC v oblasti průzkumu, těžby a prodeje přírodních zdrojů.

HLAVA IV

RYBOLOV

ČLÁNEK 87

Rozsah spolupráce

Spolupráce v oblasti rybolovu zahrnuje mořský a vnitrozemský rybolov a akvakulturu.

ČLÁNEK 88

Oblasti spolupráce v oblasti mořského rybolovu

1.    Spolupráce v oblasti mořského rybolovu zahrnuje:

a)    řízení rybolovu a otázky ochrany;

b)    řízení plavidel a opatření po výlovu;

c)    finanční a obchodní opatření a

d)    rozvoj odvětví rybolovu a produktů rybolovu a mořské akvakultury.

2.    EU podpoří mobilizaci zdrojů za účelem provádění stanovených oblastí spolupráce na vnitrostátní a regionální úrovni, což také zahrnuje podporu zajišťování regionálních kapacit.

3.    S výhradou ustanovení části III této dohody a článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    rozvoj a zlepšení infrastruktury pro skladování, uvádění na trh a distribuci ryb a produktů rybolovu;

b)    zajišťování kapacit na národní a regionální úrovni v zájmu splnění technických požadavků na sanitárních a fytosanitárních opatření / technické překážky obchodu / analýzu rizik a kritických kontrolních bodů, rozvoj systémů kontroly a dohledu výlučné ekonomické zóny partnerského státu (partnerských států) EAC a zavedení a řízení režimů certifikace pro specifická odvětví mořského rybolovu;

c)    investice a přenos technologií v oblasti rybářských operací, zpracování produktů rybolovu, přístavních služeb, rozvoje a zlepšování vybavení přístavů, diverzifikace rybolovu za účelem zařazení jiných druhů než tuňáka, které nejsou využity, nebo jsou využívány nedostatečně;

d)    společné podniky a vazby zejména mikropodniků a malých a středních podniků a tradičního rybolovu v rámci dodavatelského řetězce v odvětví rybolovu;

e)    zvyšování přidané hodnoty rybolovu a

f)    výzkum a vývoj v oblasti posuzování zásob a úrovní udržitelnosti.

4.    Strany se zavazují, že budou spolupracovat při podpoře zřizování společných podniků v oblasti rybářských operací, zpracování produktů rybolovu, přístavních služeb, posilovat výrobní kapacitu, zlepšovat konkurenceschopnost odvětví rybolovu a dalších příbuzných odvětví a služeb, následného zpracování, rozvoje a zlepšování vybavení přístavů, diverzifikace rybolovu za účelem zahrnutí jiných druhů než tuňáka, které nejsou využity, nebo jsou využity pouze nedostatečně.

ČLÁNEK 89

Vnitrozemský rybolov a rozvoj akvakultury

Spolupráce v oblasti rozvoje vnitrozemského rybolovu a rozvoje akvakultury zahrnuje příspěvky EU v těchto oblastech:

a)    zajišťování kapacit a rozvoj vývozního trhu prostřednictvím:

i)    zajišťování kapacit v oblasti průmyslové a řemeslné výroby, zpracování a diverzifikace produktů, které zvyšují konkurenceschopnost vnitrozemského rybolovu a akvakultury daného regionu. Toho lze kupříkladu dosáhnout vytvořením středisek pro výzkum a vývoj, včetně rozvoje akvakultury pro komerční rybolovné farmy;

ii)    zajišťování kapacit pro řízení řetězců vývozního trhu, včetně zavedení a řízení režimů certifikace pro specifické typy produktů a provádění podpory trhu, přidané hodnoty a snížení ztrát produktů rybolovu po výlovu;

iii)    zvyšování kapacit v regionu kupříkladu zlepšením příslušných orgánů v oblasti rybolovu, obchodnických a rybářských svazů, aby se zapojily do rybolovného obchodu s EU, a programů školení v oblasti vývoje a značení produktů;

b)    infrastruktura prostřednictvím:

i)    rozvoje a zlepšení infrastruktury pro vnitrozemský rybolov a akvakulturu;

ii)    usnadnění přístupu k financování infrastruktury, včetně všech druhů vybavení;

c)    technologie prostřednictvím:

i)    rozvoje technických kapacit, včetně podpory efektivnější technologie, kupříkladu převodem rybolovné technologie z EU do partnerského státu (partnerských států) EAC;

ii)    posílení kapacit pro řízení rybolovu v regionu, kupříkladu prostřednictvím výzkumu a systémů sběru údajů a podporou vhodných technologií pro řízení při výlovu a po výlovu;

d)    právní a regulační rámec prostřednictvím:

i)    rozvoje předpisů týkajících se vnitrozemského rybolovu a akvakultury a systémů monitorování, kontroly a dohledu;

ii)    rozvoje vhodných právních a regulačních nástrojů v oblasti práv duševního vlastnictví a zajištění kapacit pro jejich provádění v rámci mezinárodního obchodu;

iii)    ochrany ekoznaček a duševního vlastnictví;

e)    investice a finance prostřednictvím:

i)    podpory společných podniků a dalších forem smíšených investic mezi zúčastněnými subjekty v jednotlivých stranách, kupříkladu stanovením způsobů určování investorů pro operace společných podniků v oblasti vnitrozemského rybolovu a akvakultury;

ii)    podpory při poskytování přístupu k úvěrovým prostředkům pro rozvoj malých až středních podniků, jakož i vnitrozemského rybolovu v průmyslovém měřítku;

f)    ochrany životního prostředí a zachování (rybích) populací prostřednictvím opatření, která zajistí, aby obchod s rybami podporoval ochranu životního prostředí, bezpečnostní opatření proti snižování populací ryb, zachování biologické rozmanitosti a opatrné zavádění exotických druhů do akvakultury, např. opatrným zaváděním exotických druhů pouze do spravovaných/uzavřených prostorů po konzultaci se všemi dotčenými sousedními zeměmi;

g)    socioekonomická opatření a opatření na omezování chudoby prostřednictvím:

i)    podpory malých a středních rybářů, zpracovatelů a obchodníků s produkty rybolovu zajištěním kapacit partnerského státu (partnerských států) EAC pro zapojení se do obchodu s EU;

ii)    zapojování okrajových skupin do rybolovného odvětví, např. prostřednictvím prosazování rovnosti žen a mužů v oblasti rybolovu a zejména rozvojem kapacity obchodnic, které se podílejí na rybolovu, nebo se do něj hodlají zapojit. V zájmu udržitelného socioekonomického rozvoje budou do takového procesu zahrnuty i další znevýhodněné skupiny s potenciálem podílet se na rybolovu.

HLAVA V

VODA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČLÁNEK 90

Oblast působnosti a cíle

1.    Spolupráce v rámci této hlavy zahrnuje přírodní zdroje, zejména vodstvo, životní prostředí a biologickou rozmanitost.

2.    Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)    posílení vazeb mezi obchodem a životním prostředím;

b)    podpora provádění mezinárodních environmentálních dohod, úmluv a smluv;

c)    zajištění rovnováhy mezi environmentálním řízením a snižováním chudoby;

d)    ochrana životního prostředí, posílení zachování biodiverzity a zachování genetických zdrojů;

e)    podpora spravedlivého a trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů;

f)    usnadnění a podpora udržitelného využívání sdílených zdrojů;

g)    podpora zapojení veřejného a soukromého sektoru do řízení přírodních zdrojů.

ČLÁNEK 91

Vodní zdroje

1.    Spolupráce v oblasti vodních zdrojů zahrnuje zavlažování, výrobu vodní energie, výrobu a dodávky vody a ochranu povodí.

2.    Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)    rozvoj udržitelného využívání a hospodaření s vodními zdroji v partnerském státě (partnerských státech) EAC v zájmu zlepšení životních podmínek obyvatelstva partnerského státu (partnerských států) EAC;

b)    podpora regionální spolupráce v oblasti udržitelného využití přeshraničních vodních zdrojů;

c)    rozvoj infrastruktury pro zásobování vodou na výrobní účely.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    rozvoj infrastruktury na zásobování vodou v regionu;

b)    rozvoj příslušných právních a regulačních rámců;

c)    integrované řízení vodních zdrojů;

d)    zajišťování kapacit v oblasti lidských zdrojů, zlepšení úrovně služeb, řízení vodních zdrojů a institucionální struktury;

e)    vytváření partnerství, vazeb a společných podniků mezi hospodářskými subjekty;

f)    podpora rozvoje, převodu a uplatňování technologií, výzkum a vývoj, inovace, výměna informací a vytváření sítí;

g)    rozvoj kontroly znečišťování vodních zdrojů, jejich čistění a ochrana, čištění odpadních vod a kanalizace;

h)    podpora udržitelných systémů zavlažování.

ČLÁNEK 92

Životní prostředí

1.    Spolupráce v oblasti životního prostředí zahrnuje ochranu a udržitelné řízení životního prostředí, jakož i provádění environmentálních politik souvisejících s obchodem.

2.    Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)    ochrana, obnova a zachování životního prostředí a biodiverzity (flory, fauny a mikrobiálních genetických zdrojů, včetně jejich ekosystémů);

b)    rozvoj odvětví partnerského státu (partnerských států) EAC, která využívají technologií šetrných k životnímu prostředí;

c)    podpora rozvoje, převodu a uplatňování technologií, výzkumu a vývoje, inovací a výměny informací.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    provádění mezinárodních environmentálních dohod, úmluv a smluv;

b)    posílení a podpora spravedlivého a udržitelného využívání, zachování a řízení životního prostředí a biologické rozmanitosti, včetně lesů a volně se vyskytujících přírodních zdrojů;

c)    prosazování institucionálních a právních rámců a schopnosti rozvíjet, provádět, řídit a prosazovat environmentální zákony, předpisy, normy a politiky;

d)    vznik partnerství, vazeb a společných podniků mezi hospodářskými subjekty;

e)    prevence a zmírňování environmentálních katastrof a ztráty biologické rozmanitosti;

f)    podpora rozvoje, přizpůsobení, převodu a uplatňování technologií, výzkumu a vývoje a inovací;

g)    ochrana a řízení přímořských a mořských zdrojů, domácích a původních volně žijících biologických a genetických zdrojů;

h)    rozvoj alternativních k životnímu prostředí šetrných činností a životních podmínek;

i)    výroba zboží a služby, pro které jsou důležité ekoznačky, a usnadňování obchodu s nimi;

j)    výměna informací a vytváření sítí v oblasti produktů a požadavků na ně, pokud jde o výrobní proces, přepravu, prodej a označování;

k)    rozvoj infrastrukturních zařízení pro oblast produktů šetrných k životnímu prostředí;

l)    integrace lokálních společenství do řízení biodiverzity, lesů a volně se vyskytujících přírodních zdrojů;

m)    rozvoj nakládání s odpady a bezpečná likvidace průmyslových a toxických odpadů;

n)    podpora zapojení zúčastněných stran do mezinárodního dialogu o životním prostředí.

HLAVA VI

SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 93

Oblast působnosti a cíle

1.    Spolupráce v rámci této hlavy zahrnuje podporu a zajišťování kapacity pro harmonizaci, vymezení pásem (zón) a rozčlenění na jednotky, posuzování shody, výměnu informací a transparentnost obchodních podmínek.

2.    Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)    usnadnit meziregionální a vnitroregionální obchod stran a zároveň chránit život a zdraví lidí, zvířat a rostlin podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

b)    řešit problémy vzniklé v souvislosti se sanitárními a fytosanitárními opatřeními týkajícími se dohodnutých prioritních odvětví a produktů při náležitém zohlednění regionální integrace;

c)    stanovit postupy a podmínky pro usnadnění spolupráce v sanitárních a fytosanitárních otázkách;

d)    zajistit transparentnost sanitárních a fytosanitárních opatření použitelných v obchodě mezi stranami a v rámci stran;

e)    podporovat vnitroregionální harmonizaci opatření s mezinárodními normami podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a rozvoj vhodných politik, právních, regulačních a institucionálních rámců v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC;

f)    posílit účinné zapojení partnerského státu (partnerských států) EAC do Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin;

g)    podporovat konzultace a výměny mezi institucemi a laboratořemi EAC a EU;

h)    usnadnit rozvoj kapacit pro stanovení a provádění regionálních a vnitrostátních norem v souladu s mezinárodními požadavky s cílem usnadnit regionální integraci;

i)    vybudovat a posílit kapacity partnerského státu (partnerských států) EAC k provádění a monitorování sanitárních a fytosanitárních opatření podle tohoto článku a

j)    podporovat převody technologií.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    podpora partnerského státu (partnerských států) EAC při plnění sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně vypracování vhodných regulačních rámců, politik, záležitostí týkajících se práce příslušných mezinárodních normalizačních organizací, odborné přípravy, informačních akcí, zajišťování kapacit a technické pomoci;

b)    případně podpora harmonizace sanitárních a fytosanitárních opatření na území partnerského státu (partnerských států) EAC a zřízení vnitrostátních koordinačních výborů pro sanitární a fytosanitární opatření a posílení kapacit veřejného a soukromého sektoru pro sanitární kontrolu. Prioritní oblasti zahrnují rozvoj a provádění programu kvality, odbornou přípravu, informační akce, budování, zdokonalování, modernizaci a akreditaci laboratoří;

c)    podpora v záležitostech týkajících se práce příslušných mezinárodních normalizačních orgánů. Tato spolupráce může zahrnovat odbornou přípravu, informační akce, zajišťování kapacit a technickou podporu;

d)    podpora v oblasti rybolovu s cílem vytvořit harmonizovaná regionální pravidla, právní předpisy a normy pro produkty rybolovu tak, aby se podpořil obchod mezi stranami a v rámci regionu EAC;

e)    podpora s cílem posílit spolupráci mezi sanitárními a fytosanitárními institucemi partnerského státu (partnerských států) EAC a rovnocennými sanitárními a fytosanitárními institucemi EU;

f)    podpora provádění Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, zejména posílením příslušných orgánů partnerského státu (partnerských států) EAC, oznamovacích a informačních středisek;

g)    podpora sdílení a výměny informací.

ČLÁNEK 94

Harmonizace

1.    Strany usilují o dosažení harmonizace svých příslušných pravidel a postupů pro vypracování svých sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně inspekčních, zkušebních a certifikačních postupů, a to v souladu s Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

2.    Partnerský stát (partnerské státy) EAC případně vypracují s podporou EU program a časový rámec pro harmonizaci svých sanitárních a fytosanitárních norem.

3.    Výbor vyšších úředníků vypracuje postupy pro případnou podporu a monitorování tohoto procesu harmonizace v rámci regionů.

ČLÁNEK 95

Vymezení pásem (zón) a rozčlenění na jednotky

Strany uznávají, případ od případu, oblasti, které jsou prosté škůdců nebo nákaz, nebo oblasti s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz jako potenciální zdroj rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k ustanovením článku 6 Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

ČLÁNEK 96

Zvláštní a diferencované zacházení a technická pomoc

1.    EU souhlasí s tím, že bude poskytovat technickou pomoc a zvláštní a diferencovaný přístup v souladu s články 9 a 10 Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

2.    Strany spolupracují při řešení zvláštních potřeb partnerského státu (partnerských států) EAC vyplývajících z provádění ustanovení této hlavy.

3.    Strany souhlasí s tím, že následující oblasti jsou prioritami v oblasti technické pomoci:

a)    zajišťování technických kapacit ve veřejném a soukromém sektoru partnerského státu (partnerských států) EAC s cílem umožnit sanitární a fytosanitární kontroly a rovněž odbornou přípravu a informační akce pro inspekci, certifikaci, dohled a kontrolu;

b)    posílení technických kapacit pro provádění a monitorování sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně podpory většího využívání mezinárodních norem;

c)    rozvoj kapacit pro analýzu rizik, harmonizaci, shodu, testování, certifikaci, monitorování reziduí, možnost zpětného vysledování a akreditaci, a to i prostřednictvím modernizace nebo zřizování laboratoří a dalšího vybavení v zájmu pomoci partnerskému státu (partnerským státům) EAC dodržet mezinárodní normy;

d)    podpora zapojení partnerského státu (partnerských států) EAC do činnosti příslušných mezinárodních normalizačních orgánů;

e)    rozvoj kapacity partnerského státu (partnerských států) EAC pro efektivní zapojení se do procesů oznamování.

HLAVA VII

TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU

ČLÁNEK 97

Oblast působnosti a cíle

1.    Spolupráce v rámci této hlavy zahrnuje přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody ve smyslu Dohody WTO o technických překážkách obchodu (dále jen „Dohoda o technických překážkách obchodu“).

2.    Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)    postupné odstranění technických překážek obchodu s cílem usnadnit obchod mezi stranami a v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC;

b)    posílení regionální integrace mezi partnerským státem (partnerskými státy) EAC harmonizací norem, technických předpisů a postupů posuzování shody uplatňovaných v partnerském státě (partnerských státech) EAC, a to v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu;

c)    prosazování většího využívání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření;

d)    rozvoj funkčních vazeb, společných podniků a společné výzkumné a vývojové práce mezi institucemi normalizace, posuzování shody a regulace partnerského státu (partnerských států) EAC a EU;

e)    zlepšení přístupu na trh pro zboží pocházející z partnerského státu (partnerských států) EAC zvýšením jejich bezpečnosti, kvality a konkurenceschopnosti;

f)    prosazování většího používání mezinárodních osvědčených postupů v oblasti technických předpisů, mezinárodních norem a postupů posuzování shody;

g)    zajistit, aby příprava, přijímání a uplatňování norem a technických předpisů bylo transparentní a nepředstavovalo zbytečné překážky pro obchod mezi stranami v souladu s ustanoveními Dohody o technických překážkách obchodu;

h)    podpora rozvoje vhodného regulačního rámce, politik a reforem v rámci partnerského státu (partnerských států) EAC v zájmu dodržení mezinárodně uznávaných postupů;

i)    pomoc partnerskému státu (partnerským státům) EAC při provádění Dohody o technických překážkách obchodu a dosažení souladu s požadavky v této oblasti jejich obchodních partnerů v rámci Dohody o technických překážkách obchodu.

3.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    podpora většího využívání mezinárodních norem, technických předpisů a posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření na území stran;

b)    podpora zajišťování kapacit partnerského státu (partnerských států) EAC v oblasti normalizace, metrologie, akreditace a postupů posuzování shody, včetně podpory modernizace a zřizování laboratoří a příslušných institucí, jakož i získávání příslušných zařízení;

c)    podpora řízení a zabezpečování jakosti ve vybraných odvětvích důležitých pro partnerský stát (partnerské státy) EAC;

d)    podpora plné účasti regulačních orgánů partnerského státu (partnerských států) EAC zabývajících se normami a technickou regulací v mezinárodních normalizačních orgánech a posílení úlohy mezinárodních norem jako základu pro technické předpisy;

e)    podpora úsilí orgánů posuzování shody partnerského státu (partnerských států) EAC s cílem získat mezinárodní akreditaci;

f)    rozvoj funkčních vazeb mezi institucemi jednotlivých stran pro normalizaci, posuzování shody a certifikaci;

g)    podpora rozvoje společného porozumění ohledně osvědčených regulačních postupů, mezi něž patří:

i)    transparentnost při přípravě, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody;

ii)    potřebnost a přiměřenost regulačních opatření a souvisejících postupů posuzování shody, včetně případného používání prohlášení o shodě ze strany dodavatelů;

iii)    uplatňování mezinárodních norem coby základu pro vypracování technických předpisů s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebyly účinným či odpovídajícím prostředkem k dosažení sledovaných legitimních cílů;

iv)    prosazování technických předpisů a kroků v oblasti dohledu nad trhem a

v)    rozvoj mechanismů a metod pro přezkum technických předpisů, norem a postupů posuzování shody;

h)    zjištění priorit a podpora rozvoje nezbytné technické infrastruktury a převodu technologií, pokud jde o metrologii, normalizaci, zkoušení, osvědčování a akreditaci, na podporu technických předpisů;

i)    prohlubování technické a vědecké spolupráce a spolupráce v oblasti regulace, mimo jiné prostřednictvím výměny informací, zkušeností a údajů, za účelem zlepšení kvality a úrovně jejich technických předpisů a za účelem účinného využívání regulačních zdrojů;

j)    rozvoj slučitelnosti a soudržnosti příslušných technických předpisů, norem a postupů posuzování shody;

k)    podpora a povzbuzování dvoustranné spolupráce mezi příslušnými organizacemi stran odpovědnými za metrologii, normalizaci, zkoušení, osvědčování a akreditaci;

l)    podpora spolupráce mezi stranami a EAC, pokud jde o činnost příslušných mezinárodních institucí, organizací a fór zabývajících se otázkami v oblasti technických překážek obchodu.

HLAVA VIII

CLA A USNADNĚNÍ OBCHODU

ČLÁNEK 98

Oblast působnosti a cíle

1.    Strany uznávají význam spolupráce v záležitostech cel a usnadňování obchodu v rozvíjejícím se globálním obchodním prostředí.

2.    Strany souhlasí s tím, že posílí spolupráci s cílem zajistit, aby příslušné právní předpisy a postupy a rovněž správní kapacita příslušných správ splňovaly cíl podporovat usnadňování obchodu.

3.    Strany uznávají potřebu řádné správní kapacity za účelem dosažení těchto cílů. Souhlasí, že partnerský stát (partnerské státy) EAC potřebuje přechodné období a budování kapacit pro hladké provádění ustanovení této hlavy.

4.    Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)    usnadnit obchod mezi stranami;

b)    podporovat harmonizaci celních předpisů a postupů na regionální úrovni;

c)    podporovat partnerský stát (partnerské státy) EAC s cílem posílit usnadňování obchodu;

d)    poskytovat podporu celním správám partnerského státu (partnerských států) EAC při provádění této dohody a dalších osvědčených mezinárodních celních postupů;

e)    posílit spolupráci mezi celními orgány stran a dalšími příslušnými pohraničními orgány.

5.    S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)    výměna informací týkajících se celních právních předpisů a postupů;

b)    rozvoj společných iniciativ ve vzájemně dohodnutých oblastech;

c)    podpora:

i)    modernizace celních systémů a postupů a zkrácení doby celního odbavení;

ii)    zjednodušení a sladění celních postupů a obchodních formalit, včetně těch, které se týkají dovozu, vývozu a tranzitu;

iii)    posílení regionálních systémů tranzitu;

iv)    posílení transparentnosti v souladu s článkem 134;

v)    zajišťování kapacit, včetně finanční a technické pomoci partnerskému státu (partnerským státům) EAC v této oblasti, a

vi)    jakékoli další oblasti cel, na kterých se obě strany dohodnou;

d)    pokud možno zaujetí společného postoje v rámci mezinárodních organizací v oblasti cel a usnadňování obchodu, jako jsou WTO, WCO, OSN a UNCTAD;

e)    podpora koordinace mezi všemi souvisejícími úřady, a to jak v rámci jednotlivých států, tak napříč hranicemi.

6.    Strany spolupracují v celních záležitostech a ohledně pravidel původu takto:

a)    zavedení postupů a praktik, do nichž se promítnou mezinárodní nástroje a normy platné v oblasti cel a usnadňování obchodu, včetně pravidel WTO a nástrojů a norem WCO;

b)    provádění činností zaměřených na posílení harmonizace celních norem a opatření k usnadnění obchodu;

c)    používání moderních celních postupů, včetně posuzování rizik, závazných pravidel, zjednodušení postupů, kontroly po propuštění zboží a metod auditu;

d)    automatizace celních a jiných obchodních postupů, včetně elektronické výměny informací v oblasti cel a obchodu;

e)    odborná příprava celních úředníků a dalších příslušných úředníků veřejného a soukromého sektoru v oblasti celní spolupráce a usnadňování obchodu a

f)    jakékoli další oblasti, které mohou strany určit.

HLAVA IX

OPATŘENÍ PRO PŘIZPŮSOBENÍ SE VYPLÝVAJÍCÍ Z EPA

ČLÁNEK 99

Oblast působnosti a cíle

1.    Strany uznávají, že odstraňování a/nebo podstatné snižování cel stanovené touto dohodou bude představovat pro partnerský stát (partnerské státy) EAC problém. Strany se dohodly, že tato konkrétní výzva bude řešena vytvořením kompenzačního rámce, s výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, která mají přednost.

2.    Strany rovněž uznávají, že provádění této dohody může hospodářstvím partnerského státu (partnerských států) EAC způsobit potenciální problémy, a to mimo jiné v sociální, ekonomické a environmentální oblasti. Strany se dohodly, že tyto problémy je třeba řešit prostřednictvím hospodářské a rozvojové spolupráce.

3.    Spolupráce v rámci této hlavy se zaměřuje na řešení skutečných a možných problémů souvisejících s přizpůsobením a vyplývajících z provádění této dohody.

ČLÁNEK 100

Oblasti spolupráce

1.    Pokud jde o ztráty příjmů spojené se snížením cel, EU, s výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, která mají přednost:

a)    vede intenzivní dialog o opatřeních a reformách pro fiskální přizpůsobení;

b)    stanoví postupy spolupráce na podporu fiskální reformy;

c)    poskytuje finanční prostředky na přechodné pokrytí dohodnutých ztrát ve státních příjmech v důsledku odstranění a/nebo výrazného snížení celních sazeb.

2.    V zájmu zajištění toho, aby mohly ekonomiky partnerského státu (partnerských států) EAC plně využít této dohody, EU souhlasí, že bude s partnerským státem (partnerskými státy) EAC spolupracovat tak, aby mohly provádět náležité činnosti v oblasti spolupráce zaměřené na:

a)    zlepšování konkurenceschopnosti výrobních odvětví v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

b)    zlepšení produktivní a odborné způsobilosti pracovníků partnerského státu (partnerských států) EAC, včetně odborné přípravy pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku uzavření podniků, nebo zprostředkování těmto pracovníkům nových dovedností pro nové činnosti atd.;

c)    podporu opatření k vytvoření udržitelného životního prostředí;

d)    zajišťování kapacit k posílení makroekonomické disciplíny;

e)    zmírnění možných dopadů na zabezpečení potravin a výživy, rozvoj venkova, zabezpečení obživy a výnosy z vývozu v partnerském státě (partnerských státech) EAC;

f)    řešení dalších možných oblastí spolupráce týkajících se úkolů souvisejících s prováděním této dohody.

HLAVA X

MOBILIZACE ZDROJŮ

ČLÁNEK 101

Zásady a cíle

1.    Strany se, uznávajíce závazek EU podporovat provádění této dohody a vlastní úsilí partnerského státu (partnerských států) EAC s cílem financovat jejich rozvojové potřeby, dohodly, že budou pracovat společně a nezávisle za účelem mobilizace finančních zdrojů na podporu provádění této dohody, regionální integrace a rozvojových strategií partnerského státu (partnerských států) EAC.

2.    Cílem společné mobilizace zdrojů je doplňovat, podporovat a prosazovat v duchu vzájemné závislosti úsilí partnerského státu (partnerských států) EAC při hledání alternativních zdrojů financování na podporu regionální integrace a rozvojových strategií obsažených v této dohodě, zejména rozvojové matrice EPA, s výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, jež mají přednost.

ČLÁNEK 102

Povinnosti

1.    S výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, která mají přednost, partnerský stát (partnerské státy) EAC:

a)    na včasném a předvídatelném základě vyčlení prostředky ze svých finančních mechanismů na podporu regionální integrace rozvojových strategií a projektů souvisejících s dohodami EPA, jak jsou uvedeny v rozvojové matrici EPA;

b)    bude rozvíjet své rozvojové strategie s náležitým ohledem na právo partnerského státu (partnerských států) EAC určit směr a posloupnost svých rozvojových strategií a priorit;

c)    zřídí fond EPA na poskytování prostředků souvisejících s EPA;

d)    začlení priority rozvojové matrice EPA do regionálních a vnitrostátních strategií.

2.    S výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, jež mají přednost, partnerský stát (partnerské státy) EAC vypracuje pravidla a předpisy pro řízení fondu s cílem zajistit transparentnost, odpovědnost a hospodárnost využívání těchto zdrojů. Aniž jsou dotčeny příspěvky jiných partnerů do fondu EAC EPA, bude poskytování prostředků EU prováděno na základě předběžného úspěšného posouzení provozních postupů ze strany EU.

3.    S výhradou ustanovení přílohy VI této dohody, jež mají přednost, EU vyčlení finanční prostředky na včasném a předvídatelném základě, s přihlédnutím zejména k omezením na straně nabídky partnerského státu (partnerských států) EAC souvisejícím s prováděním této dohody, včetně rozdílů ve financování zjištěných v rámci rozvojové matrice EPA, a to prostřednictvím:

a)    rozpočtu EU;

b)    jakéhokoli jiného nástroje, který bude použit k provádění oficiální rozvojové pomoci EU.

4.    Strany se společně zavazují spolupracovat na mobilizaci těchto zdrojů:

a)    fondy jiných dárců (multilaterální a bilaterální dárci);

b)    granty, zvýhodněné půjčky, partnerství veřejného a soukromého sektoru a specializované nástroje;

c)    jakékoli jiné zdroje pro oficiální rozvojovou pomoc dostupné od rozvojových partnerů.

ČÁST VI

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 103

Oblast působnosti a cíl

1.    Ustanovení této části se použijí na Radu EPA, Výbor vyšších úředníků, poradní výbor a všechny další instituce a výbory, které mohou být zřízeny podle této dohody.

2.    Tato část si klade za cíl zřídit instituce, které usnadní dosažení cílů této dohody.

ČLÁNEK 104

Rada EPA

1.    Vstupem této dohody v platnost se zřizuje Rada EPA.

2.    Rada EPA je tvořena zástupci stran na ministerské úrovni.

3.    Rada EPA přijme svůj jednací řád do šesti (6) měsíců od vstupu této dohody v platnost.

4.    Radě EPA střídavě předsedá zástupce každé strany v souladu s jejím jednacím řádem.

5.    Rada EPA se schází v pravidelných intervalech nepřesahujících dobu dvou (2) let a mimořádně, kdykoli to okolnosti vyžadují, dohodnou-li se tak strany.

6.    Rada EPA odpovídá za:

a)    fungování a provádění této dohody a monitorování plnění jejích cílů;

b)    posouzení všech důležitých otázek, které vyvstanou v rámci této dohody, jakož i všech dalších otázek společného zájmu ovlivňujících obchod mezi stranami, aniž by byla dotčena práva stanovená v části VII, a

c)    přezkoumání návrhů a doporučení stran pro účely revize a změny této dohody.

ČLÁNEK 105

Pravomoci Rady EPA

1.    Rada EPA má pravomoc přijímat rozhodnutí a může přijmout doporučení Výboru vyšších úředníků písemně po vzájemné dohodě.

2.    Přijímaná rozhodnutí jsou závazná pro strany, které přijmou všechna nezbytná opatření pro jejich provedení v souladu se svými příslušnými vnitřními pravidly.

3.    Rada EPA stanoví a přijme do šesti (6) měsíců po vstupu této dohody v platnost jednací řád nezbytný pro ustavení rozhodčího tribunálu, jak je stanoveno v článcích 112 a 113.

4.    Ve věcech, v nichž partnerský stát EAC jedná samostatně, vyžaduje přijetí takových rozhodnutí Radou EPA souhlas dotyčného partnerského státu EAC.

ČLÁNEK 106

Výbor vyšších úředníků

1.    Vstupem této dohody v platnost se zřizuje Výbor vyšších úředníků.

2.    Je složen ze stálých tajemníků nebo případně hlavních tajemníků partnerského státu (partnerských států) EAC a zástupců z EU na úrovni vyšších úředníků.

3.    S výhradou jakýchkoli pokynů, které může vydat Rada EPA, se Výbor vyšších úředníků schází nejméně jednou ročně a může se setkat při mimořádných zasedáních, kdykoli tak vyžadují okolnosti, v jakémkoli termínu, na kterém se strany dohodnou. Výbor vyšších úředníků se rovněž schází před zasedáním Rady EPA.

4.    Výboru střídavě předsedá zástupce každé strany.

5.    Výbor vyšších úředníků odpovídá za:

a)    pomoc Radě EPA při plnění jejích funkcí;

b)    přijímání a posuzování zpráv specializovaných výborů, pracovní setkání, pracovní skupiny nebo jiné orgány zřízené výborem podle čl. 107 odst. 1 a koordinaci svých činností, jakož i vydávání doporučení pro posouzení Radou EPA;

c)    předkládání zpráv a doporučení týkajících se provádění této dohody Radě EPA buď z vlastního podnětu nebo na žádost Rady EPA nebo na žádost některé ze stran;

d)    v oblasti obchodu:

i)    dohled nad prováděním a řádným uplatňováním ustanovení této dohody a odpovědnost za ně a projednávání a doporučování příslušných oblastí spolupráce;

ii)    podnikání kroků pro předcházení sporům a urovnávání sporů, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem či používáním dohody, v souladu s ustanoveními hlavy I části VII;

iii)    pomoc Radě EPA při plnění jejích funkcí, včetně předkládání doporučení pro rozhodnutí, která mají být Radou EPA přijata;

iv)    monitorování vývoje regionální integrace a hospodářských a obchodních vztahů mezi stranami;

v)    monitorování a posuzování dopadu provádění této dohody na udržitelný rozvoj stran;

vi)    projednávání a podnikání kroků, které mohou usnadnit obchod, investice a obchodní příležitosti mezi stranami, a

vii)    projednávání jakékoli záležitosti týkající se této dohody a jakékoli otázky, jež má vliv na plnění jejích cílů;

e)    v oblasti rozvoje:

i)    pomoc Radě EPA při plnění jejích funkcí týkajících se rozvojové spolupráce v záležitostech, na které se vztahuje tato dohoda;

ii)    monitoring provádění ustanovení o spolupráci stanovených v této dohodě a koordinaci takové činnosti s dárci ze třetích stran;

iii)    vydávání doporučení k obchodní spolupráci mezi stranami;

iv)    pravidelný přezkum oblastí spolupráce stanovených v této dohodě a vydávání případných doporučení ohledně zahrnutí nových priorit a

v)    přezkum a projednávání otázek spolupráce týkajících se regionální integrace a provádění této dohody.

ČLÁNEK 107

Pravomoci Výboru vyšších úředníků

1.    Výbor vyšších úředníků při plnění svých funkcí:

a)    dle potřeby zřizuje specializované výbory, pracovní zasedání, pracovní skupiny nebo orgány pro řešení otázek spadajících do jeho působnosti, uděluje jim pokyny a dohlíží na ně, určuje jejich složení, úkoly a jednací řád, není-li v této dohodě stanoveno jinak;

b)    přijímá rozhodnutí nebo doporučení v případech stanovených touto dohodou nebo v případech, kdy mu Rada EPA tuto prováděcí pravomoc svěří. V případech, kdy byla tato prováděcí pravomoc přenesena na výbor, přijímá výbor rozhodnutí nebo vydává doporučení v souladu s podmínkami stanovenými v článku 105 a

c)    posuzuje jakékoli otázky, které spadají do oblasti působnosti této dohody, a podniká odpovídající kroky při výkonu svých funkcí.

2.    Výbor pořádá zvláštní pracovní zasedání za účelem výkonu svých funkcí podle odst. 1 písm. a).

3.    Výbor si stanoví svůj jednací řád do tří (3) měsíců od vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 108

Poradní výbor EPA

1.    Zřizuje se Poradní výbor EPA, jehož úkolem je být nápomocen Výboru vyšších úředníků při rozvíjení dialogu a spolupráce mezi zástupci soukromého sektoru, organizací občanské společnosti, včetně akademické obce, a sociálními a hospodářskými partnery. Tento dialog a spolupráce zahrnují všechny záležitosti, na něž se vztahuje tato dohoda, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním této dohody.

2.    O účasti v Poradním výboru EPA rozhoduje Rada EPA na doporučení Výboru vyšších úředníků s cílem zajistit široké zastoupení všech zúčastněných stran.

3.    Poradní výbor EPA vykonává své činnosti na základě konzultací s Výborem vyšších úředníků nebo z vlastního podnětu a vydává Výboru vyšších úředníků doporučení. Schůzí Poradního výboru EPA se účastní zástupci stran.

4.    Poradní výbor EPA přijme svůj jednací řád do tří (3) měsíců po svém založení, se souhlasem Výboru vyšších úředníků.

ČÁST VII:

PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM A JEJICH ŘEŠENÍ

ČLÁNEK 109

Oblast působnosti a cíl

1.    Tato část se vztahuje na jakýkoli spor ohledně výkladu a použití ustanovení této dohody, není-li stanoveno jinak.

2.    Cílem této části je v dobré víře předcházet sporům mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování této dohody a urovnávat je za účelem dosažení pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

HLAVA I

PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM

ČLÁNEK 110

Konzultace

1.    Strany zahájí konzultace a snaží se veškeré spory ohledně výkladu a uplatňování této dohody řešit v dobré víře s cílem dosáhnout vzájemně přijatelného řešení.

2.    Strana, která si přeje zahájit konzultace, podá písemnou žádost druhé straně a v kopii Výboru vyšších úředníků a uvede v ní sporné opatření a ustanovení dohody, s nímž je podle jejího názoru toto opatření v rozporu.

3.    Konzultace se provádějí, nedohodnou-li se strany jinak, na území strany, proti níž byla stížnost podána, a do dvaceti (20) dnů od data obdržení žádosti. Konzultace se považují za ukončené do šedesáti (60) dnů od data obdržení žádosti stranou, proti níž byla stížnost podána, pokud se obě strany nedohodnou pokračovat v konzultacích. Veškeré informace sdělené během konzultací zůstávají důvěrné.

4.    V naléhavých záležitostech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, se konzultace zahájí, co nejdříve je to prakticky možné, a v každém případě do patnácti (15) dnů od data obdržení žádosti a považují se za ukončené do třiceti (30) dnů od data obdržení žádosti, pokud se strany nedohodnou pokračovat v konzultacích.

5.    Pokud strana, jíž je žádost o konzultace směřována, neodpoví do deseti (10) dnů od data obdržení žádosti nebo pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo 4 nebo pokud se konzultace uskutečnily, aniž by se dosáhlo vzájemně přijatelného řešení, může kterákoli strana požádat o urovnání sporu rozhodčím tribunálem podle článku 112.

6.    Strany se mohou dohodnout na změně lhůt uvedených v odstavcích 3 až 5 vzhledem k obtížím nebo složitosti případu, jemuž kterákoli strana čelí.

ČLÁNEK 111

Mediace

1.    Pokud nebylo v rámci konzultací dosaženo oboustranně přijatelného řešení, mohou se strany po dohodě obrátit na mediátora. Nerozhodnou-li strany jinak, jsou podmínky pro mediaci stejné jako podmínky uvedené v žádosti o konzultace.

2.    Kterákoli strana může přistoupit k rozhodčímu řízení podle článku 112 bez využití mediace.

3.    Nedohodnou-li se strany na osobě mediátora do patnácti (15) dnů ode dne, kdy se dohodly na žádosti o mediaci, vybere předseda Výboru vyšších úředníků nebo jeho zástupce mediátora losem z osob, které jsou uvedeny na seznamu podle článku 125 a nejsou státními příslušníky ani jedné ze stran. Výběr se provede do dvaceti pěti (25) dnů od podání žádosti o mediaci a za přítomnosti zástupců jednotlivých stran. Mediátor se nejpozději do třiceti (30) dnů od svého jmenování sejde s účastníky sporu. Strany předloží mediátorovi veškeré podklady nejpozději patnáct (15) dní před setkáním a mediátor sdělí své stanovisko do čtyřiceti pěti (45) dní od svého jmenování.

4.    Stanovisko mediátora může obsahovat doporučení pro řešení sporu v souladu s ustanoveními této dohody. Stanovisko mediátora není pro strany závazné.

5.    Lhůty uvedené v odstavci 3 mohou strany po vzájemné dohodě změnit. Tyto lhůty může změnit také mediátor na žádost některé ze stran nebo z vlastního podnětu s ohledem na potíže dotčené strany nebo z důvodu složitosti případu.

6.    Vlastní mediace, a zejména všechny sdělované údaje a stanoviska zaujímaná stranami v těchto řízeních, jsou důvěrné.

HLAVA II

ŘEŠENÍ SPORŮ

ČLÁNEK 112

Zahájení rozhodčího řízení

1.    Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 110, může žalující strana podat oznámení k zahájení postupu pro ustavení rozhodčího tribunálu, který se zřídí v souladu s článkem 113.

2.    Písemné oznámení s cílem ustavit rozhodčí tribunál se zašle straně, proti níž je podána stížnost, a Výboru vyšších úředníků. Žalující strana ve svém oznámení uvede konkrétní sporná opatření a jasně vysvětlí, jakým způsobem tato opatření porušují tuto dohodu.

ČLÁNEK 113

Ustavení rozhodčího tribunálu

1.    Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2.    Do deseti (10) dnů ode dne předložení oznámení s cílem ustavit rozhodčí tribunál Výboru vyšších úředníků zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3.    Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na složení rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2, každá strana vybere rozhodce ze seznamu rozhodců podle článku 125 do pěti (5) dnů. Pokud některá ze stran nejmenuje svého rozhodce, na žádost druhé strany tohoto rozhodce vybere losem předseda Výboru vyšších úředníků nebo jeho zástupce z dílčího seznamu dotčené strany sestaveného podle článku 125.

4.    Pokud strany nedosáhnou dohody ohledně předsedy rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2, pak tito dva rozhodci jmenují třetího rozhodce jako předsedu tribunálu ze seznamu sestaveného podle článku 125 do pěti (5) dnů od svého jmenování a toto jmenování oznámí Výboru vyšších úředníků. V případě nejmenování předsedy tribunálu může kterákoli ze stran požádat předsedu Výboru vyšších úředníků nebo jeho zástupce, aby předsedu rozhodčího tribunálu vybral losem z dílčího seznamu předsedů zahrnutého na seznamu sestaveném podle článku 125 do pěti (5) dnů.

5.    Za den ustavení rozhodčího tribunálu se považuje den, kdy byli vybráni tři rozhodci a přijali své jmenování v souladu s jednacím řádem.

ČLÁNEK 114

Průběžná zpráva rozhodčího tribunálu

1.    Rozhodčí tribunál předloží stranám zpravidla do devadesáti (90) dnů od svého ustavení průběžnou zprávu obsahující popisnou část a svá zjištění a závěry. Pokud usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, musí o tom předseda rozhodčího tribunálu písemně uvědomit strany a Výbor vyšších úředníků s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného vydání průběžné zprávy. Za žádných okolností nesmí být průběžná zpráva vydána později než sto dvacet (120) dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Kterákoli strana může do patnácti (15) dnů od předložení zprávy tribunálu předložit písemné poznámky ke konkrétním aspektům jeho průběžné zprávy.

2.    V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby vydal svou průběžnou zprávu do třiceti (30) dnů, a v každém případě nejpozději do čtyřiceti pěti (45) dnů po svém ustavení. Kterákoli strana může předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy, do sedmi (7) dnů od jejího vydání.

3.    Rozhodčí tribunál posoudí písemné poznámky stran k průběžné zprávě a poté může svou zprávu změnit a provést jakékoli další šetření, jež považuje za nezbytné. Konečné rozhodnutí rozhodčího tribunálu zahrnuje dostatečný rozbor argumentů vznesených v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a připomínky stran.

ČLÁNEK 115

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.    Rozhodčí tribunál:

a)    oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků nejpozději do sto dvaceti (120) dní ode dne ustavení tohoto tribunálu;

b)    bez ohledu na písmeno a), nelze-li tuto lhůtu dodržet, uvědomí o tom předseda rozhodčího tribunálu písemně strany a Výbor vyšších úředníků s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného vydání rozhodnutí. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu nesmí být v žádném případě oznámeno později než sto padesát (150) dnů po jeho ustavení.

2.    V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze a sezónního zboží, rozhodčí tribunál:

a)    oznámí své rozhodnutí do šedesáti (60) dnů ode dne svého ustavení;

b)    může vydat předběžné rozhodnutí, jakmile je to možné, a v každém případě do sedmi (7) dnů ode dne svého ustavení rozhodne, zda jde o naléhavý případ.

3.    Rozhodnutí rozhodčího tribunálu zahrnuje doporučení, jakým způsobem by strana, proti níž je podána stížnost, mohla splnit požadavky rozhodnutí.

4.    Bez ohledu na ustanovení odstavců 6 až 10 o přiměřené lhůtě strana, proti níž je podána stížnost, přijme veškerá opatření nezbytná k tomu, aby neprodleně a v dobré víře splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

5.    Není-li okamžité splnění možné, strany se vynasnaží dohodnout na lhůtě pro splnění požadavků rozhodnutí. V takovém případě musí strana, proti níž je podána stížnost, nejpozději dvacet jedna (21) dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu stranám oznámit žalující straně a Výboru vyšších úředníků, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků rozhodnutí.

6.    Pokud se strany nedohodnou na přiměřené lhůtě ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu, požádá žalující strana do čtrnácti (14) dnů od oznámení učiněného podle odstavce 1 písemně rozhodčí tribunál, aby délku přiměřené lhůty určil. Tato žádost musí být oznámena současně druhé straně a Výboru vyšších úředníků. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků nejpozději dvacet jedna (21) dnů ode dne podání žádosti.

7.    V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 113. Tribunál oznámí své rozhodnutí do třiceti pěti (35) dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 6.

8.    Při určování délky přiměřené lhůty vezme rozhodčí tribunál v úvahu dobu, kterou obvykle trvá straně, proti níž je podána stížnost, přijmout právní a správní opatření srovnatelná s těmi, která jsou touto stranou označena za nezbytná k zajištění souladu, a zejména tribunál zohlední obtíže, jimž může partnerský stát (partnerské státy) EAC čelit z důvodu nedostatku potřebné kapacity.

9.    Přiměřenou lhůtu lze na základě dohody stran změnit.

ČLÁNEK 116

Přezkum opatření přijatých za účelem splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.    Strana, proti níž je podána stížnost, oznámí před uplynutím přiměřené lhůty žalující straně sporu a Výboru vyšších úředníků opatření, která přijala v zájmu dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.

2.    Pokud na konci přiměřené lhůty strana, proti níž je podána stížnost, nedodržela odstavec 1 výše, může žalující strana po oznámení druhé straně a Výboru vyšších úředníků přijmout vhodná opatření v souladu s čl. 118 odst. 2.

3.    V případě neshody mezi stranami ohledně otázky, zda strana, proti níž je podána stížnost, dosáhla souladu s ustanoveními této dohody, může kterákoli strana písemně požádat rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporné opatření a jasně vysvětlovat, jakým způsobem porušuje či splňuje dohodu a rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

4.    Rozhodčí tribunál se snaží své rozhodnutí oznámit do čtyřiceti pěti (45) dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 3. V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze a sezónního zboží, oznámí rozhodčí tribunál své rozhodnutí do třiceti (30) dnů ode dne podání žádosti.

5.    V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni do patnácti (15) dnů, použijí se postupy uvedené v článku 113. V takových případech oznámí rozhodčí tribunál své rozhodnutí do osmdesáti (80) dnů od podání žádosti uvedené výše v odstavci 3.

ČLÁNEK 117

Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků rozhodnutí

1.    Pokud strana, proti níž je podána stížnost, neoznámí opatření přijatá ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud podle rozhodnutí rozhodčího tribunálu není opatření oznámené podle čl. 116 odst. 1 v souladu s povinnostmi strany, proti níž je podána stížnost, podle této dohody, je žalující strana oprávněna po oznámení druhé straně přijmout vhodná opatření.

2.    Při přijímání takových opatření se žalující strana snaží vybrat opatření, která se co nejméně dotknou plnění cílů této dohody, a přihlédne k jejich dopadu na hospodářství žalované strany. Pokud navíc právo přijmout tato opatření získala EU, zvolí opatření, která jsou konkrétně zaměřena na to, aby se počínání v partnerském státě EAC, jehož opatření byla shledána v rozporu s touto dohodou, uvedla do souladu.

3.    Kdykoli po uplynutí přiměřené lhůty může žalující strana požádat stranu, proti níž je podána stížnost, o poskytnutí nabídky dočasné kompenzace a strana, proti níž je podána stížnost, takovou nabídku předloží.

4.    Vyrovnání nebo odpovídající opatření jsou dočasná a použijí se pouze do doby, než je opatření porušující ustanovení této dohody zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s těmito ustanoveními, nebo dokud se strany nedohodnou na řešení sporu.

ČLÁNEK 118

Přezkum opatření přijatých za účelem splnění požadavků po přijetí odpovídajících opatření

1.    Strana, proti níž je podána stížnost, oznámí druhé straně a Výboru vyšších úředníků veškerá opatření, která přijme s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svou žádost o ukončení používání vhodných opatření žalující strany.

2.    Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s touto dohodou do třiceti (30) dnů ode dne podání tohoto oznámení, požádá žalující strana písemně rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena druhé straně a Výboru vyšších úředníků. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků do čtyřiceti pěti (45) dnů ode dne podání žádosti.

3.    Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že přijaté opatření s cílem splnit požadavky rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, určí, zda žalující strana může pokračovat v uplatňování odpovídajících opatření. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté s cílem splnit požadavky rozhodnutí je v souladu s touto dohodou, uplatňování odpovídajících opatření se ukončí okamžitě po datu přijetí rozhodnutí.

4.    V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 113. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do šedesáti (60) dnů od data podání žádosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 119

Oboustranně přijatelné řešení

Strany se mohou kdykoli dohodnout na vzájemně přijatelném řešení sporu podle této části a uvědomí o tom Výbor vyšších úředníků. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na tento požadavek a řízení se pozastaví. Řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

ČLÁNEK 120

Jednací řád

Postupy pro urovnávání sporů se řídí jednacím řádem, který má přijmout Rada EPA do šesti (6) měsíců po vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 121

Informace a technické poradenství

Na žádost jedné ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál pro účely rozhodčího řízení získat informace z jakéhokoli zdroje, který považuje za vhodný, včetně od účastníků sporu. Rozhodčí tribunál může rovněž požádat o odborné posudky, pokud to považuje za vhodné. Zainteresované fyzické nebo právnické osoby stran a další třetí strany jsou oprávněny předložit rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae za podmínek stanovených v jednacím řádu. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny stranám, které se k nim mohou vyjádřit.

ČLÁNEK 122

Jazyk podání

1.    Písemná a ústní podání stran se činí v kterémkoli úředním jazyce stran.

2.    Strany usilují o dosažení dohody ohledně společného pracovního jazyka pro jednotlivá řízení podle této části. Nedohodnou-li se na společném pracovním jazyce, zajistí každá strana překlad svých písemných podání a tlumočení při slyšeních do jazyka zvoleného stranou, proti níž je podána stížnost, a hradí náklady na tyto překlady a tlumočení, není-li tento jazyk úředním jazykem strany, proti níž je podána stížnost 5 .

ČLÁNEK 123

Pravidla výkladu

1.    Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu veřejného mezinárodního práva, včetně pravidel stanovených ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu.

2.    Výkladem a rozhodnutím rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stanovené v této dohodě.

ČLÁNEK 124

Postup rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.    Rozhodčí tribunál se snaží rozhodnutí dosáhnout cestou konsensu. Pokud nelze rozhodnutí přijmout cestou konsensu, přijme rozhodnutí většinovým hlasováním.

2.    Každé rozhodnutí rozhodčího tribunálu obsahuje zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení této dohody a odůvodnění daných zjištění, doporučení a učiněných závěrů. Výbor vyšších úředníků rozhodnutí rozhodčího tribunálu zveřejní.

3.    Rozhodnutí rozhodčího tribunálu je konečné a závazné pro všechny strany.

ČLÁNEK 125

Seznam rozhodců

1.    Výbor vyšších úředníků nejpozději do šesti (6) měsíců od vstupu této dohody v platnost sestaví seznam nejméně patnácti (15) osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců. Tento seznam sestává ze tří dílčích seznamů: jeden dílčí seznam osob, které mohou zastávat funkci rozhodců, pro každou stranu a jeden dílčí seznam osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné strany a které mohou zastávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Každý dílčí seznam zahrnuje přinejmenším pět (5) jmen. Výbor vyšších úředníků zajistí udržování seznamu na výše uvedené úrovni v souladu s jednacím řádem.

2.    V případě, že v době oznámení podle čl. 113 odst. 2 neexistují žádné dílčí seznamy nebo tyto neobsahují dostatečný počet jmen, vylosují se rozhodci z řad osob, které byly formálně navrženy pro příslušný dílčí seznam jednou nebo oběma stranami. Pokud navrhla osoby jen jedna strana, vylosují se tři rozhodci z těchto jmen.

3.    V případě, že neexistuje žádný seznam rozhodců sestavený podle odstavce 1 výše ani jména rozhodců navržená podle odstavce 2, strana, která podá podnět k zahájení rozhodčího řízení, požádá generálního tajemníka stálého rozhodčího tribunálu, aby jednal jako orgán oprávněný ke jmenování.

4.    Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Musí být nezávislí a zastávat tuto funkci jako soukromé osoby, nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády ani být spojeni s vládou žádné ze stran a musí jednat ve shodě s kodexem chování obsaženým v příloze jednacího řádu, který Rada EPA přijme do šesti (6) měsíců od vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 126

Vztahy s mechanismem WTO pro řešení sporů

1.    Rozhodčí tribunály ustavené podle této dohody nerozhodují spory týkající se práv nebo povinností stran podle dohod o WTO.

2.    Uplatněním ustanovení této dohody o řešení sporů není dotčeno žádné z opatření v rámci WTO, včetně opatření pro řešení sporů. Avšak pokud některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu podle této hlavy nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání sporu o tomtéž opatření v rámci jiného fóra, dokud nebude ukončeno první řízení. Dále strana nepožádá o řešení porušení závazku, který je totožný v rámci této dohody i v rámci Dohody o WTO, v rámci obou fór. V takovém případě strana po zahájení řízení k řešení sporu nevznese požadavek, aby se porušení téhož závazku řešilo podle druhé dohody v rámci druhého fóra, ledaže by vybrané fórum z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučinilo ve vztahu k žádosti o řešení dotčeného závazku žádné zjištění.

3.    Strany mohou ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájit řízení k řešení sporu podle této části nebo podle Dohody o WTO:

a)    řízení o urovnání sporu podle této části se považuje za zahájené žádostí strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 112 a za ukončené, když rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků podle článku 115, nebo pokud se dospělo k dohodě o vzájemně přijatelném řešení podle článku 119;

b)    řízení k urovnání sporu podle Dohody o WTO se považuje za zahájené žádostí strany o ustavení tribunálu podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU) a za ukončené, když Orgán pro řešení sporů přijme zprávu tribunálu nebo případně zprávu odvolacího orgánu podle článku 16 a čl. 17 odst. 14 DSU.

4.    Tato dohoda nebrání straně uplatnit pozastavení plnění závazků schválených orgánem pro řešení sporů WTO. Dohoda o WTO nebrání straně pozastavit plnění závazků podle této dohody.

ČLÁNEK 127

Lhůty

1.    Všechny lhůty stanovené v této části, včetně lhůt pro oznamování rozhodnutí rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, které se týkají.

2.    Veškeré lhůty uvedené v této části mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou stran.

ČÁST VIII:

OBECNÉ VÝJIMKY

ČLÁNEK 128

Doložka o obecných výjimkách

S výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami, pokud převládají podobné podmínky, případně skrytým omezením mezinárodního obchodu, nelze ustanovení této dohody vykládat tak, že by bránila EU nebo partnerskému státu (partnerským státům) EAC přijímat nebo prosazovat opatření:

a)    nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku;

b)    nezbytná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;

c)    vztahující se k dovozu nebo vývozu zlata nebo stříbra;

d)    nezbytná k zajištění souladu s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s ustanoveními této dohody, včetně těch, které se týkají celního zákonodárství, provádění monopolů provozovaných podle odstavce 4 článku II a článku XVII dohody GATT, ochrany patentů, ochranných známek a autorských práv a zabránění klamavým praktikám;

e)    týkající se produktů vězeňské práce;

f)    přijatá pro ochranu národních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

g)    týkající se zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, jestliže taková opatření jsou uvedena v účinnost ve spojitosti s omezeními domácí výroby nebo spotřeby;

h)    jsou přijata v rámci plnění závazků podle mezivládní dohody o komoditách, která odpovídá kritériím předloženým stranám dohody GATT a jimi neodmítnutým, nebo která je sama takto předložena a neodmítnuta 6 ;

i)    týkající se omezení vývozu domácích materiálů nezbytných k zajištění zásadních množství takových materiálů pro domácí zpracovatelský průmysl během období, kdy je domácí cena těchto materiálů nižší než cena světová, jako součást vládního stabilizačního plánu. Taková opatření však nesmí působit tak, že by zvyšovala vývoz výrobků domácího průmyslu nebo jemu poskytovanou ochranu, a nesmí se odchýlit od ustanovení této dohody týkajících se nediskriminace;

j)    zásadní pro získávání nebo šíření obecně nebo lokálně nedostatkových produktů za předpokladu, že jsou všechna taková opatření ve shodě se zásadou, že EU nebo partnerský stát (partnerské státy) EAC má právo na rovný podíl mezinárodních zásob takových produktů a že všechna taková opatření, která nejsou ve shodě s ostatními ustanoveními této dohody, budou odstraněna, jakmile přestanou trvat podmínky, kvůli kterým vznikla.

ČLÁNEK 129

Bezpečnostní výjimky

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že:

a)    vyžaduje od EU nebo partnerského státu (partnerských států) EAC podávat jakoukoliv informaci, jejíž zveřejnění tato strana nebo stát považuje za odporující svým hlavním bezpečnostním zájmům, nebo

b)    brání EU nebo partnerskému státu (partnerským státům) EAC přijmout jakékoli opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých hlavních bezpečnostních zájmů a jež:

i)    se vztahuje ke štěpným materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě;

ii)    se vztahuje k obchodu se zbraněmi, municí a válečnými zařízeními a k jakémukoli obchodu s jiným zbožím a materiály, provozovanému přímo nebo nepřímo pro účely zásobování vojenského zařízení;

iii)    se týká veřejných zakázek nezbytných pro účely národní bezpečnosti nebo pro potřeby národní obrany;

iv)    je přijato v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích, nebo

c)    brání EU nebo partnerskému státu (partnerským státům) EAC přijmout jakékoli opatření ve snaze dostát svým závazkům podle Charty Organizace spojených národů za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

2.    Výbor vyšších úředníků musí být o opatřeních přijatých podle odst. 1 písm. b) a c) a o jejich ukončení informován v co největší míře.

ČLÁNEK 130

Daně

1.    Žádné ustanovení této dohody ani jiného ujednání přijatého podle této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo stranám rozlišovat při používání příslušných ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

2.    Žádné ustanovení této dohody nebo opatření přijaté podle této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo stranám přijímat nebo vynucovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům podle daňových ustanovení úmluv o zamezení dvojímu zdanění nebo podle jiných daňových opatření nebo vnitrostátních daňových předpisů.

3.    Ustanoveními této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle jakýchkoli daňových úmluv. V případě jakéhokoli rozporu mezi touto dohodou a jakoukoli takovou úmluvou má v rozporné otázce přednost příslušná úmluva.

ČÁST IX:

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 131

Potíže s platební bilancí

1.    Má-li kterákoli strana vážné potíže s platební bilancí nebo s vnější finanční situací nebo hrozí-li jí tyto potíže, může přijmout nebo zachovat omezující opatření týkající se obchodu zbožím.

2.    Strany se snaží vyhýbat se uplatňování omezujících opatření uvedených v odstavci 1.

3.    Omezující opatření přijatá nebo zachovaná podle tohoto článku musí být nediskriminující, mít omezenou dobu trvání a nesmí přesahovat to, co je nezbytné pro vyřešení situace v oblasti platební bilance a vnějšího financování. Musí být v souladu s použitelnými podmínkami stanovenými v dohodách WTO a s Dohodou o Mezinárodním měnovém fondu (MMF).

4.    Jakákoli strana, která zachovává nebo přijímá omezující opatření nebo jejich změny, o nich neprodleně uvědomí druhou stranu a Radu EPA a co nejdříve předloží časový plán jejich zrušení.

5.    Neprodleně se zahájí konzultace v Radě EPA a v rámci těchto konzultací se hodnotí situace týkající se platební bilance dotčené strany a omezení přijatá nebo zachovávaná podle tohoto článku, přičemž se mimo jiné berou v úvahu takové faktory jako:

a)    charakter a rozsah potíží s platební bilancí nebo s vnějším financováním;

b)    vnější hospodářské a obchodní prostředí;

c)    alternativní nápravná opatření, která by bylo možné využít.

6.    V rámci konzultací bude posouzen soulad omezujících opatření s odstavci 3 a 4. Budou přijata veškerá zjištění statistických a jiných skutečností, která předloží Mezinárodní měnový fond a která se týkají deviz, peněžních rezerv a platební bilance, a závěry se budou opírat o jeho zhodnocení platební bilance a vnější finanční situace dotčené strany, která přijala nebo zachovala opatření.

ČLÁNEK 132

Definice stran a plnění povinností

1.    Smluvními stranami této dohody jsou Keňská republika a všechny ostatní smluvní strany Dohody zakládající Východoafrické společenství, které k této dohodě přistoupí v souladu s článkem 144 (dále jen „partnerský stát (partnerské státy) EAC“) na jedné straně a Evropská unie (dále jen „EU“) na straně druhé.

2.    Pro účely této dohody se výrazem „strana“ rozumí buď partnerský stát (partnerské státy) EAC, nebo EU. Výrazem „strany“ se rozumějí partnerské státy EAC jednající společně a EU.

3.    Partnerský stát (partnerské státy) EAC mohou pověřit jednoho ze svých zástupců, aby jejich jménem jednal ve všech záležitostech, v nichž se dohodly jednat společně a které se týkají této dohody.

4.    Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k tomu, aby mohly plnit povinnosti stanovené touto dohodou, a zajistí, aby tato opatření byla v souladu s cíli uvedenými v této dohodě.

ČLÁNEK 133

Kontaktní místa

1.    V zájmu usnadnění komunikace týkající se účinného provádění této dohody si každá strana určí kontaktní místo pro výměnu informací po vstupu této dohody v platnost. Určením kontaktního místa pro výměnu informací není dotčeno zvláštní určení příslušných orgánů na základě zvláštních ustanovení této dohody.

2.    Na žádost kontaktních míst pro výměnu informací každá strana poskytne informace o úřadu nebo úředníkovi odpovědných za jakoukoli záležitost týkající se provádění této dohody a poskytne potřebnou podporu pro usnadnění komunikace s žádající stranou.

3.    Každá strana případně na žádost druhé strany a v právně přípustném rozsahu poskytne informace a neprodleně odpoví na jakékoli otázky druhé strany týkající se existujícího nebo navrhovaného opatření, které může mít vliv na obchod mezi stranami.

ČLÁNEK 134

Transparentnost a důvěrnost

1.    Každá strana dbá na to, aby právní předpisy, nařízení, postupy a správní rozhodnutí s obecnou platností a mezinárodní závazky týkající se jakékoli obchodní záležitosti, na niž se vztahuje tato dohoda, byly neprodleně zveřejněny nebo veřejně zpřístupněny a oznámeny druhé straně.

2.    Aniž jsou dotčena ustanovení této dohody o transparentnosti, považují se informace podle tohoto článku za poskytnuté v okamžiku, kdy byly zpřístupněny vládě partnerského státu (vládám partnerských států) EAC a Evropské komisi nebo WTO nebo kdy byly zveřejněny na oficiálních veřejných a bezplatně přístupných internetových stránkách stran.

3.    Nic v této dohodě neukládá straně povinnost poskytovat důvěrné informace, jejichž sdělení by bránilo v prosazování práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem anebo by ohrožovalo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, veřejných či soukromých, ledaže by jejich sdělení bylo nezbytné v souvislosti s postupy urovnávání sporů podle části VII této dohody. Pokud by takové sdělení považoval za nezbytné tribunál ustavený podle článku 113 části VII, zajistí tento tribunál, aby byla plně zachována důvěrnost těchto informací.