EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.5.2023

JOIN(2023) 12 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

o boji proti korupci

1.        ÚVOD

Korupce velmi škodí společnosti, našim demokraciím, hospodářství i jednotlivcům. Podkopává instituce, na nichž jsme závislí, a snižuje jejich důvěryhodnost i schopnost realizovat veřejné politiky a poskytovat kvalitní veřejné služby. Působí jako faktor umožňující organizovanou trestnou činnost a nepřátelské zahraniční vměšování. Úspěšná prevence a boj proti korupci jsou nezbytné jak pro ochranu hodnot EU a účinnost politik EU, tak pro zachování právního státu a důvěry v ty, kdo vládnou, a veřejné instituce.

Korupce je překážkou udržitelného hospodářského růstu, odvádí zdroje od produktivních výsledků, snižuje účinnost veřejných výdajů a prohlubuje sociální nerovnosti. Brání účinnému a hladkému fungování jednotného trhu, vytváří nejistotu při podnikání a brzdí investice. Korupci je ze své podstaty obtížné vyčíslit, ale i podle konzervativních odhadů stojí hospodářství EU nejméně 120 miliard EUR ročně 1 . Negativní dopady korupce se projevují po celém světě a podkopávají úsilí o řádnou správu a prosperitu a o dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN.

Účinné protikorupční politiky jsou nezbytnou součástí prostředí, které zajišťuje právní stát, a to vedle dodržování nezávislosti soudů, svobodných a pluralitních médií, transparentní a kvalitní veřejné správy a svobodné a aktivní občanské společnosti. Pro udržení korupce na uzdě je zapotřebí neustálé úsilí o prevenci, udržování kultury integrity a aktivní prosazování protikorupčních právních předpisů, včetně účinného stíhání korupčních trestných činů. Tento přístup se rovněž odráží ve vnější činnosti EU v oblasti boje proti korupci, která se opírá o podporu právního státu a řízení veřejných financí v partnerských zemích.

Podle celosvětových indexů korupce patří mnoho členských států EU mezi nejméně zkorumpované země na světě 2 . Jak je však uvedeno i ve zprávách o právním státu, existuje mnoho problémů, které je třeba řešit, a korupce stále vyvolává obavy lidí v celé EU, jak vyplývá z údajů Eurobarometru. V roce 2022 se téměř sedm z deseti Evropanů (68 %) domnívalo, že korupce je v jejich zemi rozšířená, a pouze 31 % bylo toho názoru, že úsilí jejich vlády v boji proti korupci je účinné. Více než polovina společností se sídlem v EU (51 %) se navíc domnívá, že je nepravděpodobné, že by v jejich zemi byly zkorumpované osoby nebo podniky dopadeny nebo nahlášeny policii či státnímu zastupitelství 3 .

V projevu o stavu Unie v roce 2022 zdůraznila předsedkyně von der Leyenová potřebu rozhodných opatření proti korupci. EU může hrát významnou roli nejen ve způsobu, jakým řídí svou vlastní práci, ale také prostřednictvím pokračujícího úsilí o začlenění opatření pro předcházení korupci do koncepce politik a programů EU a aktivní podporou členských států při zavádění silných protikorupčních politik a právních předpisů.

Komise dnes přijala dva cílené návrhy na posílení právních předpisů EU v této oblasti. Zaprvé, Komise navrhuje směrnici, která má aktualizovat a harmonizovat pravidla EU týkající se definic a trestů za korupční trestné činy s cílem zajistit vysoké standardy pro celou škálu korupčních trestných činů, lépe předcházet korupci a zlepšit prosazování práva 4 . Zadruhé, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise navrhuje doplnit soubor nástrojů omezujících opatření (sankcí) společné zahraniční a bezpečnostní politiky (sankce SZBP) o zvláštní režim sankcí SZBP pro boj proti korupci v případech, kdy korupční jednání vážně ovlivňuje nebo může ovlivnit základní zájmy Unie a cíle SZBP stanovené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii 5 . Vysoký představitel proto předkládá návrh rozhodnutí Rady a společně s Komisí návrh nařízení Rady o tematickém rámci pro sankce SZBP zaměřené na korupci, které doplní naše vnitřní a vnější politická opatření v boji proti korupci.

Komise zintenzivní svou činnost, přičemž dnes předložené protikorupční návrhy představují milník v boji proti korupci na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Toto sdělení ukazuje, jak budou tyto stavební prvky doprovázet širší úsilí o vytvoření komplexního a systematického strategického přístupu. To musí spojit stávající práci a vyvinout nové směry a nové nástroje na úrovni EU i členských států a zároveň se musí stát součástí jasného závazku bojovat proti korupci na celosvětové úrovni. Úspěch bude záviset na společném a nepřetržitém úsilí na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, do něhož se zapojí veřejné orgány, občanská společnost a soukromý sektor, jakož i mezinárodní organizace. To nejenže umožní veřejnosti uvědomit si důsledky korupce, ale také dodá občanům a podnikům důvěru, aby se jí postavili.

2.        CO JE KORUPCE?

Korupce se běžně označuje jako zneužití svěřené moci k osobnímu prospěchu 6 . I když se povaha a rozsah korupce v jednotlivých zemích liší, žádná země se nemůže označit za zemi bez korupce. Jelikož se jedná o celosvětový problém se závažnými přeshraničními důsledky, je předmětem úmluvy OSN věnované této problematice, Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC). Úmluva je jediným právně závazným univerzálním protikorupčním nástrojem a nabízí definice různých projevů korupce, které zahrnují trestné činy od drobného úplatkářství až po velké politické skandály. Evropská unie a všechny členské státy jsou smluvními stranami úmluvy. Boj proti korupci je rovněž jedním z hlavních témat Rady Evropy 7 , přičemž mezi její nástroje patří Trestněprávní úmluva a Občanskoprávní úmluva Rady Evropy o korupci. Na opatřeních k předcházení korupci pracuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zavedla právně závazná ustanovení o trestnosti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích 8 .

Politický a institucionální systém založený na integritě, transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném životě je nejlepší zárukou proti korupci. Veřejné služby jsou také odolnější vůči korupci, pokud existuje silná kultura veřejné služby a spravedlivé odměňování. Všechny orgány veřejné moci se musí chránit před rizikem korupce. Korupce je sice v první řadě trestný čin a konkrétní korupční jednání je definováno ve vnitrostátním a mezinárodním právu, ale rizika korupce mohou signalizovat i nedostatky v oblasti integrity, střet zájmů nebo závažné porušení etických pravidel. Proto se účinné protikorupční přístupy často opírají o opatření na zvýšení transparentnosti, etiky a integrity, jakož i o regulaci oblastí, jako je střet zájmů, lobbing a efekt otáčivých dveří. Veřejné orgány by měly usilovat o dodržování nejvyšších standardů integrity, transparentnosti a nezávislosti, což je důležitou součástí širšího boje proti korupci.

Korupce je nedílnou součástí téměř každé činnosti organizovaného zločinu, přičemž 60 % organizovaného zločinu využívá korupci k proniknutí do veřejného nebo soukromého sektoru 9 . Strategie bezpečnostní unie EU 10 a Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 11 tuto souvislost uznaly a poukázaly na zvláštní riziko korupce v konkrétních odvětvích, včetně zdravotnictví, dopravy, stavebnictví, nakládání s odpady, letectví a obrany, zemědělství, potravinářství, dělnické práce a sociální ochrany. Z nedávné zprávy vyplývá, že korupce je hlavním prostředkem pronikání do přístavů a logistických řetězců, přičemž zločinecké sítě se snaží vytvářet korupční sítě na více místech, aby usnadnily páchání trestné činnosti, jako je obchodování s drogami 12 .   

V některých z těchto odvětví je významným rizikem také korupce v soukromém sektoru, na kterou se zaměřují opatření, neboť korupční transakce mezi soukromými subjekty ovlivňují celý dodavatelský řetězec, narušují trhy, podkopávají hospodářskou soutěž a zvyšují náklady společností. Jedná se o součást rozsáhlého souboru právních předpisů, programů dodržování právních předpisů a programů náležité péče, jakož i měkčích nástrojů, jejichž cílem je podporovat obecnou kulturu etiky a integrity v podnikání a které přispívají k širšímu protikorupčnímu rámci na úrovni EU i na celosvětové úrovni 13 .

3.    PROTIKORUPČNÍ RÁMEC EU

Práce EU při předcházení korupci, jejím odhalování a boji proti ní na všech úrovních může vycházet z pevného základu již zavedených opatření. To by také mělo sloužit jako základ pro proces rozvoje komplexnějšího strategického přístupu, včetně nových směrů a nových přístupů, které by odpovídaly rozsahu této výzvy a držely krok s vyvíjejícími se riziky korupce. Jak je uvedeno ve zprávách o právním státu, strategický protikorupční rámec nabízí důležitou příležitost, jak převést politický závazek a vizi do konkrétních opatření. Protikorupční strategie mohou zajistit, aby jednotlivé legislativní nebo institucionální mezery nebyly řešeny izolovaně a aby protikorupční ustanovení byla začleněna do všech příslušných oblastí politik. To vyžaduje protikorupční strategii EU. Aby byla účinná, musí být vytvořena na pevném základě konsensu a rozsáhlé konzultace, zejména s Evropským parlamentem a členskými státy. Musí být také doprovázena konkrétními a měřitelnými cíli, jasně stanoveným rozpočtem, personálním obsazením a přesně definovanými povinnostmi.

Přípravě takových reforem může velmi prospět sdílení odborných znalostí a zkušeností na úrovni EU. Prvním krokem v tomto procesu bude vytvoření sítě EU pro boj proti korupci. Od roku 2015 nabízí program EU pro sdílení zkušeností v oblasti boje proti korupci odborníkům z členských států fórum, kde mohou hledat inspiraci a učit se z legislativních, institucionálních a politických reforem v jiných členských státech. Tato práce bude rozšířena a prohloubena prostřednictvím sítě, která bude působit jako katalyzátor úsilí o předcházení korupci v celé EU. Jejím úkolem bude vypracovat osvědčené postupy a praktické pokyny v různých oblastech společného zájmu. Podpoří také systematičtější shromažďování údajů a důkazů, které mohou sloužit jako pevný základ pro protikorupční opatření a pro sledování úspěšnosti těchto opatření. Síť bude stavět na zkušenostech ze spolupráce nejen s donucovacími a veřejnými orgány a bude sdružovat všechny příslušné zúčastněné strany, včetně odborníků z praxe, expertů a výzkumných pracovníků, jakož i zástupců občanské společnosti a mezinárodních organizací.

3.1    Řešení korupce jako trestného činu

EU sice má trestněprávní předpisy pro boj proti korupci, ale jsou roztříštěné, zastaralé a mají omezený rozsah. Hlavními trestněprávními předpisy EU v oblasti boje proti korupci jsou Úmluva o boji proti korupci úředníků z roku 1997 14 a rámcové rozhodnutí Rady o boji proti korupci v soukromém sektoru z roku 2003 15 , které vznikly v obou případech před Lisabonskou smlouvou. Byly doplněny novějšími nástroji, jako je směrnice o ochraně finančních zájmů EU trestněprávní cestou 16 („směrnice PIF“) a návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku 17 .

3.2    Začleňování protikorupčních opatření do tvorby politik EU

Boj proti korupci zaujímá ústřední místo ve vnitřní i vnější politice EU. Komise se ve své práci vždy snažila zajistit protikorupční záruky, zacelit případné mezery, zajistit, aby transparentnost a jasnost omezily prostor pro korupci a aby orgány a instituce odpovědné za provádění politik EU na všech úrovních dodržovaly vysoké standardy nezávislosti a integrity. Koordinace klíčových aktérů v EU rovněž pomáhá jak minimalizovat riziko, že korupce poškodí politiky EU, tak podporovat opatření na vnitrostátní úrovni i na celém světě. Účinným odrazujícím prostředkem jsou donucovací opatření, která zajišťují, že korupce vyjde najevo a bude potrestána. Politiky a programy EU proto zahrnují širokou škálu opatření, která mají nejen odrazovat od korupce a odhalovat ji, ale také posilovat účinnost vyšetřování korupce a postihování korupce, pokud k ní dojde. Navrhovaná směrnice tento rámec dále posílí.

Budování kultury integrity a transparentnosti

Politický a institucionální systém založený na integritě, transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném životě je nejlepší zárukou proti korupci. Proto se účinné protikorupční přístupy často opírají o opatření na zvýšení transparentnosti, etiky a integrity, jakož i o regulaci oblastí, jako je střet zájmů, lobbing a efekt otáčivých dveří.

Zkušenosti, mimo jiné ze zpráv o právním státu, ukazují, že jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU je silná reakce na korupci založena na systémech předcházení a řešení střetu zájmů; zavedení rejstříků transparentnosti a lobbistů a vytvoření životaschopných mechanismů pro zveřejňování a ověřování majetku a zájmů veřejných činitelů.

Transparentnost není jen základem politické odpovědnosti, ale je také nezbytná pro budování integrity. Systém založený na transparentním rozhodování a provádění má zásadní význam pro odstranění korupčních příležitostí. Korupční výměny jsou rovněž ztěžovány digitálními transakcemi a zveřejňováním finančních a jiných údajů veřejnými orgány. Mocnými nástroji jsou silné a jasné etické rámce se strukturami a institucemi, po nichž se požaduje dobré fungování. Důležitý je také mezinárodní rozměr: v rámci připravované iniciativy Obrana demokracie 19 Komise předloží právní předpisy o transparentnosti zastupování zahraničních zájmů, aby se omezilo riziko skrytého vměšování do demokratických procesů na úrovni EU a členských států.

V uplynulých desetiletích byly v těchto oblastech vypracovány důležité normy v oblasti integrity a boje proti korupci. Fungování klíčových institucí a rozvoji silných rámců pro boj proti korupci a integritu velmi prospěla práce organizací, jako je Skupina států proti korupci (GRECO) a Benátská komise Rady Evropy, OECD a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Na základě těchto standardů však musí být politiky integrity a politické reformy přizpůsobeny danému kontextu, pokud mají být úspěšné. Doporučení obsažená ve zprávě o právním státu se snaží podpořit členské státy při zavádění takových reforem a posílit pravidla pro integritu, zabránit střetu zájmů, zvýšit transparentnost lobbingu, regulovat a prosazovat pravidla týkající se efektu otáčivých dveří mezi veřejnými a soukromými funkcemi a zavést účinné systémy zveřejňování majetku a zájmů.

Preventivní politiky k řešení rizik korupce

Korupce stejně jako veškerá kriminalita tyje z příležitosti. Cílem tvorby politik EU je omezit korupční potenciál tím, že se určí rizika a vytvoří se nezbytné nástroje pro jejich řešení. Jedním z prvních úkolů nové sítě EU pro boj proti korupci bude do roku 2024 zmapovat společné vysoce rizikové oblasti. Tuto práci povede Komise v úzké spolupráci s členskými státy. Bude tvořit důležitou součást rozvoje budoucích iniciativ EU v oblasti boje proti korupci.

Naváže se tak na práci, která již byla vykonána v oblastech se zjevným rizikem. Zvláštní pozornost byla věnována veřejným zakázkám, které představují 14 % HDP členských států EU. Zásadní reforma v roce 2014 20  posílila ochranná opatření týkající se střetu zájmů a zavedla povinné vyloučení uchazečů z důvodu korupce v minulosti. Od roku 2018 je v EU povinné úplné elektronické zadávání veřejných zakázek a pokračují práce na budování kultury transparentnosti, zveřejňování všech veřejných zakázek a povinnosti členských států oznamovat případy korupce spojené se zadáváním veřejných zakázek v EU. Otevřená soutěž v transparentním prostředí vedená vyškolenými odborníky je klíčem k zamezení korupčních příležitostí.

Korupci se daří tam, kde ji nelze identifikovat ani prokázat. Korupční praktiky jsou často spojovány s daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem. Odhalit takové praktiky pomáhají pravidla transparentnosti v daňové právní úpravě. Aktualizace pravidel pro správní spolupráci v oblasti přímých daní 21 a daně z přidané hodnoty 22 mají za cíl posílit výměnu informací mezi členskými státy, což pomáhá odhalit korupci dříve, než je zahájeno formální trestní vyšetřování.

Problémem při odhalování korupce jsou zejména krycí subjekty a další neprůhledné a složité korporátní nástroje 23 , které slouží k utajení transakcí a totožnosti skutečných majitelů. Směrnice EU o boji proti praní peněz byla pravidelně revidována a posílena 24 s cílem zavést povinné registry skutečných majitelů podniků a dalších právnických osob 25 . Tyto registry pomáhají odhalovat střety zájmů, odhalovat korupci na vysoké úrovni a podporovat vyšetřování nezákonných toků peněz. Směrnice má rovněž důležitý preventivní význam, neboť vyžaduje, aby povinné subjekty ze soukromého sektoru prováděly větší hloubkovou kontrolu klienta v případech, kdy jsou zjištěna vyšší rizika, například v souvislosti s politicky exponovanými osobami 26 . Návrh balíčku o boji proti praní peněz z července 2021 dále posiluje rámec EU na ochranu integrity jejího finančního systému a vnitřního trhu 27 .

Iniciativy zaměřené na boj proti specifickým rizikům organizovaného zločinu rovněž pomáhají omezit příležitosti ke korupci. Příkladem je obchodování s kulturními statky, kde Akční plán EU proti nedovolenému obchodu s kulturními statky z prosince 2022 28  poskytuje EU a členským státům komplexní rámec pro podporu prevence, odhalování a reakce trestního soudnictví na nedovolený obchod s kulturními statky.

Zamýšlené předcházení korupci vyžaduje nezávislost a nestrannost vnitrostátních orgánů zřízených podle práva EU, ať už jde o vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, orgány pro kontrolu veřejných zakázek nebo regulační orgány. Tím se spojuje úroveň EU a vnitrostátní úroveň v jednotnou kulturu prevence a integrity. Například právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže stanoví minimální záruky nezávislosti pro vnitrostátní orgány prosazující pravidla hospodářské soutěže EU 29 . Patří mezi ně pravidla týkající se střetu zájmů a ochrany proti propuštění. Právní předpisy v oblasti vnitřního trhu, které stanoví pravidla pro vnitrostátní regulační a bezpečnostní orgány v oblastech, jako jsou elektronické komunikace, média, elektřina, plyn, potraviny a krmiva, jednotný evropský železniční prostor a bezpečnost železnic, vyžadují, aby členské státy zaručily, že příslušné orgány jsou funkčně nezávislé a vykonávají své pravomoci nestranně a transparentně.

Identifikace a zmapování rizikových oblastí je klíčem k účinným protikorupčním opatřením. Korupční aktivity se neustále vyvíjejí a přizpůsobují novým příležitostem a jejich vzorce se v jednotlivých členských státech liší. Žádné odvětví ani oblast činnosti nejsou bezpečné před riziky korupce, ale společné vysoce rizikové oblasti si zaslouží zvláštní pozornost – obvykle ty, které se týkají správy významných veřejných prostředků nebo přístupu k povolením či kritickým službám. Odvětví, jako je zdravotnictví, stavebnictví nebo územní plánování, jsou proto zranitelná a náhlé zvýšení veřejných investic může vyvolat nová korupční rizika. Oblasti s vysokým rizikem kriminality, jako jsou přístavy, které jsou tlakovými body pro skupiny organizovaného zločinu obchodující s drogami, je rovněž třeba neustále monitorovat.

Příkladem toho, jak se lze vypořádat s novými oblastmi, v nichž je třeba jednat, jsou režimy pobytu a občanství pro investory („zlatá víza“ a „zlaté pasy“), které, jak Komise varovala, mohou být využívány k zakrývání finančních trestných činů, včetně úplatkářství a korupce 30 . Komise se domnívá, že režimy občanství pro investory, v jejichž rámci je občanství členského státu, a tedy i občanství Unie, systematicky udělováno výměnou za předem stanovené platby nebo investice a bez skutečné vazby na členský stát, který je udělil, jsou v rozporu s právem EU, a přijala opatření proti členským státům, které takové systémy zachovávají 31 . Sport je dalším příkladem oblasti, která byla relativně nedávno označena za vysoce rizikovou a v níž organizované zločinecké skupiny usilují o zisk z manipulace s výsledky zápasů prostřednictvím korupce a vydírání 32 .

Odhalování korupce

Zatímco vnitřní a vnější kontrolní mechanismy a orgány ve veřejném sektoru – stejně jako aktivní a vynalézavé orgány činné v trestním řízení – mají nejlepší předpoklady k odhalení příznaků korupčního jednání, při odhalování korupce hraje klíčovou roli celá společnost.

Mnoho významných případů z poslední doby bylo odhaleno díky tomu, že se lidé ozvali, když se setkali s pochybením v souvislosti se svou prací. Klíčová role oznamovatelů při ochraně veřejného zájmu je uznána ve směrnici o ochraně oznamovatelů z roku 2019 33 . Tato směrnice přispívá k boji proti korupci v mnoha klíčových oblastech politiky EU, jako jsou veřejné zakázky, finanční služby, ochrana finančních zájmů EU, ochrana životního prostředí, bezpečnost dopravy, veřejné zdraví a jaderná bezpečnost. Zavádí účinné normy ochrany proti odvetným opatřením pro oznamovatele odhalující nezákonné činnosti. Požaduje, aby členské státy zřídily jasné interní a externí kanály pro oznamování, které mohou oznamovatelům ve veřejném i soukromém sektoru zaručit důvěrnost, jakož i definovanou zpětnou vazbu a následná opatření. Účinné provádění směrnice o ochraně oznamovatelů je klíčovým krokem při budování silného prosazování protikorupčních pravidel. Navrhovaná směrnice by tuto ochranu rozšířila i na osoby, které oznamují korupční trestné činy. To povzbudí lidi, aby oznamovali korupční trestné činy bez obav z odvetných opatření, a zlepší účinnost protikorupčního vyšetřování.

Při odhalování korupce hrají obzvláště důležitou roli novináři. Mnoho novinářů a mediálních organizací však čelí obtěžování a dalším hrozbám, když se vyjadřují k otázkám veřejného zájmu a odhalují korupci. Komise nedávno navrhla opatření ke zvýšení jejich bezpečnosti 34 a k jejich lepší ochraně před zneužívajícími soudními řízeními 35 . Návrh evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků z roku 2022 36 obsahuje důležitá ustanovení k posílení nezávislosti sdělovacích prostředků. Ochrana proti politickým zásahům do redakčních rozhodnutí prostřednictvím požadavků na nezávislost, přiměřené stabilní financování veřejnoprávních médií a pravidla pro transparentnost vlastnictví médií a přidělování státní reklamy umožní médiím lépe plnit jejich důležitou společenskou úlohu, včetně udržování dohledu nad korupcí a jejího odhalování. Návrh rovněž stanoví opatření na ochranu nezávislosti redaktorů a na zveřejňování střetu zájmů.

Soukromý sektor je rovněž důležitým partnerem v boji proti korupci. Ve finančním sektoru mají soukromé subjekty povinnost náležité péče, která pomáhá chránit finanční systém EU. Potřebují podporu ve svém úsilí odhalovat a oznamovat případy praní výnosů z korupce a cílem rámce EU o boji proti praní peněz je zlepšit porozumění rizikům ze strany subjektů soukromého sektoru a posílit jejich schopnosti odhalování a oznamování. To je podpořeno informacemi od finančních zpravodajských jednotek a donucovacích orgánů o typologii korupce, trendech a ukazatelích rizik. S cílem podpořit kulturu integrity stanoví směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti z roku 2022 37 povinnost subjektů soukromého sektoru, které spadají do její působnosti, zahrnout do svých zpráv o hospodaření informace týkající se etiky podnikání a firemní kultury, včetně informací o boji proti korupci.

Potlačování korupce

Vyšetřování, stíhání a postihování korupce je z velké části v kompetenci donucovacích orgánů členských států. Monitorování v rámci zpráv o právním státu odhaluje problémy při vyšetřování, stíhání a rozhodování případů korupce a konkrétní nedostatky řeší navrhovaná směrnice o boji proti korupci vedeném trestněprávní cestou. Boj proti korupci vyžaduje nezávislé a účinné justiční systémy vybavené dostatečnými finančními prostředky a odpovídajícími lidskými zdroji, v nichž je možno naplno využívat digitální nástroje a účinně uplatňovat a prosazovat protikorupční právní předpisy na základě nestranného vyšetřování a stíhání. Účinné, přiměřené a odrazující sankce za korupci a řádné vymáhání a konfiskace výnosů z těchto trestných činů podporují důvěryhodnost justice a prosazování práva a působí odstrašujícím způsobem.

Posílení spolupráce mezi EU a vnitrostátními úrovněmi může přinést silnější reakci na korupci. K odhalování, vyšetřování a stíhání korupce přispívají harmonizovaná pravidla o trestných činech a sankcích, pravidla o justiční spolupráci v trestních věcech založená na zásadě vzájemného uznávání a činnost specializovaných agentur a orgánů, jako jsou Eurojust, Europol, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).

Komise podnikla důležité kroky, aby členským státům poskytla lepší nástroje pro zbavení pachatelů nezákonně získaného majetku, včetně majetku získaného z korupčních trestných činů 38 . Vzájemné uznávání příkazů k zajištění 39  urychluje a zjednodušuje zajištění a konfiskaci majetku z trestné činnosti v celé EU. Nedávno, v květnu 2022, Komise navrhla směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku 40 s cílem zajistit, aby zisky pocházející z trestné činnosti, včetně korupce, mohly být účinně vysledovány, identifikovány, zmrazeny, spravovány a konfiskovány 41 .

Mezi další právní předpisy EU na podporu prosazování práva v boji proti korupci patří nově přijatý balíček týkající se elektronických důkazů, který odráží zvýšené využívání elektronických komunikačních kanálů zločinci a strukturami organizovaného zločinu. To umožní vnitrostátním orgánům žádat o elektronické důkazy pro trestní případy přímo od poskytovatelů služeb v jiných členských státech. Korupce patří mezi trestné činy, u nichž bude možné použít evropské předávací a uchovávací příkazy. Evropský zatýkací rozkaz 42 již umožňuje rychlé přeshraniční předávání osob mezi justičními orgány členských států za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody, a to i v případech korupce. Práci donucovacích orgánů, zejména úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a protikorupčních orgánů, usnadňuje také možnost přístupu k finančním informacím a k informacím o bankovních účtech a jejich využívání 43 .

Práce EU v boji proti podvodům podporuje protikorupční úsilí

EU a její členské státy nesou společnou odpovědnost za ochranu finančních zájmů EU 44 . Opatření zaměřená na boj proti podvodům, kdy se lidé snaží získat nezákonný zisk z rozpočtu EU, velmi často pomáhají také v boji proti korupci, kdy je veřejná moc zneužívána ke stejnému účelu.

Finanční nařízení EU 45 obsahuje obecná ustanovení o předcházení podvodům a jejich odhalování a stanoví pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování finančních prostředků s cílem minimalizovat rizika korupce ovlivňující finanční prostředky EU. Patří sem i pravidla pro zabránění střetu zájmů 46 . Současná Strategie Komise proti podvodům 47 poskytuje rámec pro koordinované uplatňování pravidel na ochranu rozpočtu EU před podvody, korupcí a jinými úmyslnými nesrovnalostmi. Pro plnění rozpočtu EU existují různé nástroje, které zajišťují provádění přísných kontrol a jsou přizpůsobeny tomu, zda jsou finanční programy prováděny v rámci přímého řízení Komisí, nepřímého řízení nebo sdíleného řízení s členskými státy. Nástroje, jako je systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, pomáhají odhalovat podvodné nebo nespolehlivé hospodářské subjekty a vyloučit je ze získávání finančních prostředků EU. Nedávný návrh revize finančního nařízení 48 by rovněž zlepšil kvalitu údajů o příjemcích financování z EU (včetně jejich skutečných majitelů), mimo jiné prostřednictvím povinného používání jednotného integrovaného informačního systému pro vytěžování údajů a bodového hodnocení rizik, který poskytuje Komise. Návrh by rovněž rozšířil systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů na nové oblasti výdajů 49 .

Přísná hodnocení ex-ante pomáhají zajistit, aby subjekty využívající finanční prostředky EU měly zavedeny účinné systémy vnitřní kontroly, zejména na předcházení podvodům a korupci. Záruky proti podvodům a korupci jsou klíčovými požadavky kontrolních systémů pro fondy EU na vnitrostátní úrovni 50 a povinností členských států je předcházet nesrovnalostem, které mohou souviset s korupcí, odhalovat, napravovat a oznamovat je. Auditní subjekty rovněž hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby byly zavedeny účinné systémy pro odhalování korupčního jednání a jeho předcházení. Evropský účetní dvůr a útvar interního auditu Komise doplňují audity jednotlivých členských států a programů a na všechny fondy EU ovlivněné korupcí se vztahují mechanismy zpětného vyžádání.

Kromě prevence korupce ve fondech EU vytvořila EU také silnou institucionální strukturu, která pomáhá odhalovat a stíhat jakoukoli korupci spojenou s rozpočtem EU. Patří sem úřad OLAF, úřad EPPO, koordinační úloha Eurojustu a analytická kapacita Europolu, to vše v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány. Úřad EPPO funguje od června 2021 51 a je odpovědný za vyšetřování, stíhání a předvádění před soud pachatelů a spolupachatelů trestných činů poškozujících finanční zájmy EU, včetně korupce, která může poškodit rozpočet EU. V rámci této působnosti provádí vyšetřování a vykonává funkci státního zástupce u příslušných soudů zúčastněných členských států.

Řádné fungování vyšetřovacích orgánů a státních zastupitelství v boji proti korupci je klíčem k zajištění dodržování zásad právního státu. Obecný režim podmíněnosti 52 chrání rozpočet EU před porušením zásad právního státu, které ovlivňuje nebo může vážně ovlivnit rozpočet. To zahrnuje systémové selhání členských států při řešení korupce. Podle tohoto nařízení o podmíněnosti může Rada na návrh Komise pozastavit závazky nebo platby nebo přijmout jiná opatření, pokud porušení zásad právního státu v daném členském státě 53 dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů EU.

4.    PODPORA BOJE PROTI KORUPCI V ČLENSKÝCH STÁTECH

Korupce má mnoho podob a její projevy se v jednotlivých členských státech, na celostátní i místní úrovni a v různých odvětvích liší. A přestože jsou pro boj proti korupci nezbytná určitá společná pravidla, normy a osvědčené postupy, je třeba účinná politická opatření přizpůsobit konkrétním výzvám, rizikům a potřebám. EU proto podniká iniciativy šité na míru, aby podpořila jednotlivé členské státy v boji proti korupci na vnitrostátní úrovni.

Podpora EU pro vnitrostátní protikorupční reformy

EU přispívá k rozvoji a sdílení osvědčených postupů prostřednictvím každoročního cyklu zpráv o právním státu. Od roku 2020 Komise sleduje vývoj v oblasti boje proti korupci na vnitrostátní úrovni jako jeden z hlavních aspektů právního státu. Od roku 2022 obsahují zprávy také doporučení pro každou zemi, jejichž cílem je podpořit členské státy v jejich úsilí o pokračování probíhajících nebo plánovaných reforem, podpořit pozitivní vývoj a pomoci určit, kde je třeba provést zlepšení nebo navázat na nedávné změny či reformy.

Hodnocení jednotlivých zemí ve výročních zprávách o právním státu ukazují, jak se jednotlivé členské státy snaží předcházet korupci, jak přizpůsobují právní předpisy novým trendům a jak využívají získané zkušenosti, jak budují kulturu boje proti korupci a usilují o zlepšení prosazování práva. Prostřednictvím doporučení a následných opatření ke každé zprávě Komise spolupracuje s členskými státy na technické a politické úrovni, aby jim nabídla odborné znalosti, pomohla jim překonat zjištěné problémy a provést nezbytné reformy. Tento proces rovněž nabízí cenné společné poznatky a zdůrazňuje konkrétní témata, která lze v nové síti dále rozvíjet.

Součástí evropského semestru je také boj proti korupci, nezávislost a účinnost soudního systému a kvalita a inkluzivita procesu tvorby právních předpisů. Vzhledem k jejich hospodářskému významu a přímému dopadu na podnikatelské prostředí, investice, hospodářský růst a zaměstnanost zahrnují hodnocení ve zprávách o evropském semestru i problémy, kterým některé členské státy čelí v souvislosti s korupcí. Konkrétní příklady zahrnují účinnější ochranu oznamovatelů korupce, posílení protikorupčního rámce zřízením nových nezávislých kontrolních orgánů, přísnější kontrolní postupy, systematické kontroly majetkových přiznání, vytvoření nezávislých cest pro stíhání případů korupce a přísnější pravidla pro střet zájmů a jejich prosazování.

Doporučení pro jednotlivé země v rámci semestru vedla ke konkrétním reformám a investicím v několika členských státech s cílem zlepšit jejich schopnost bojovat proti korupci. Tyto cíle se odrážejí v konkrétních milnících v národních plánech pro oživení a odolnost. Konkrétní reformní závazky, které v těchto plánech přijalo několik členských států, zajistí předcházení střetu zájmů, korupci a podvodům souvisejícím s využíváním veřejných prostředků a jejich odhalování a nápravu.

Komise rovněž využívá odvětvové programy na podporu protikorupčního úsilí v členských státech. Nástroj pro technickou podporu poskytuje členským státům na míru šité technické odborné znalosti, které jim pomáhají budovat správní kapacitu a navrhovat a provádět reformy, z nichž mnohé se zaměřují na posílení obrany proti korupci. Mezi příklady reforem podporovaných Nástrojem pro technickou podporu patří zavádění transparentnosti a odpovědnosti do vnitrostátních struktur, technická podpora při navrhování a provádění etických pokynů a strategií proti korupci a podvodům a podpora při provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti boje proti korupci.

V rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost financuje EU také řadu protikorupčních opatření. Jejich cílem je především posílit koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány a mezi dalšími vnitrostátními orgány, a to i s klíčovými orgány, jako je Europol a příslušné mezinárodní organizace. Mezi příklady patří budování kapacit vnitrostátních protikorupčních orgánů a podpora projektů organizací občanské společnosti. Program Unie pro boj proti podvodům nabízí členským státům podporu v boji proti podvodům, korupci a dalším protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie. Program konkrétně pomáhá vnitrostátním orgánům posílit jejich vyšetřovací kapacity a zahrnuje část věnovanou školení.

Podpora soudních a donucovacích orgánů

Spolupráce mezi donucovacími orgány může významně přispět k vyšetřování a stíhání korupce. Eurojust podporuje justiční spolupráci mezi členskými státy v boji proti korupci. V roce 2021 podpořila členské státy ve 326 případech korupce, zřídila 11 společných vyšetřovacích týmů a uspořádala 13 koordinačních schůzek k jednotlivým případům. Protikorupční politika je zdůrazněna v Strategii evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024 54 pro vzdělávání justičních pracovníků v oblasti práva EU. Evropská síť pro justiční vzdělávání uspořádala v roce 2023 několik protikorupčních seminářů. Během prvních sedmi měsíců své činnosti v roce 2021 vyšetřil úřad EPPO 40 případů korupce ovlivňujících rozpočet EU. V roce 2022 se jejich počet zvýšil na 87.

Vzhledem k souvislostem mezi korupcí a organizovaným zločinem Europol aktivně podporuje členské státy v boji proti korupci prováděním strategických analýz a poskytováním podpory při vyšetřování trestných činů a zpravodajských operacích. Europol má Evropské středisko pro boj s finanční a hospodářskou kriminalitou, které poskytuje operativní a analytickou podporu partnerům Europolu a členským státům při vyšetřování finanční a hospodářské trestné činnosti, včetně korupce, a při zajišťování a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti.

5.    ORGÁNY EU A BOJ PROTI KORUPCI

Důvěryhodnost opatření EU zaměřených na boj proti korupci v politikách EU a na podporu úsilí členských států závisí na účinnosti a pověsti jejích vlastních orgánů, institucí, úřadů a jiných subjektů. Od 90. let 20. století EU vytvořila soubor pravidel a postupů, jejichž cílem je minimalizovat riziko korupce ze strany vlastních zaměstnanců a na politické úrovni. Snaží se zavést soubor etických pravidel, pravidel integrity a transparentnosti, která pomohou předcházet korupci, a také nové orgány, které budou stíhat případné korupční jednání. Nedávné události však připomněly, že orgány EU nejsou vůči korupci imunní a že tento rámec musí být nejen nekompromisně a důsledně uplatňován, ale také průběžně aktualizován. Orgány EU a členské státy by měly dodržovat stejné standardy kultury integrity a prosazování náročných pravidel a vycházet ze stejného závazku předcházet korupci.

V orgánech EU se uplatňuje politika nulové tolerance vůči korupci. Základem prevence korupce je pevný etický rámec a rámec transparentnosti. Individuální etické povinnosti zaměstnanců EU jsou stanoveny ve služebním řádu 55 . Obsahují zvláštní pravidla pro oblasti, jako je střet zájmů, laskavosti a dary, ocenění a vyznamenání, mimoslužební činnosti a veřejné funkce, činnost manželů, povinnosti po odchodu ze služby, mlčenlivost, hlášení možných nezákonných činností, oznamování a disciplinární sankce. Každý orgán, instituce, úřad nebo jiný subjekt EU je odpovědný za uplatňování právního rámce na své zaměstnance a za zajištění jeho dodržování. To zahrnuje pravidelné aktualizace interních pravidel, opatření ke zvýšení informovanosti, poskytování poradenství zaměstnancům a sankce za porušení pravidel. Podle služebního řádu mohou být zaměstnanci za porušení předpisů disciplinárně postihováni a orgány, instituce, úřady a jiné subjekty mohou rozhodnout o zřízení specializovaných interních útvarů pro vyšetřování a disciplinární záležitosti 56 . Povinnosti vyplývající ze služebního řádu se uplatňují vedle povinností podle finančního nařízení EU 57 .

S cílem umožnit veřejnou kontrolu a dát občanům a dalším zájmovým skupinám možnost sledovat lobbistické činnosti na úrovni EU přijaly Evropský parlament, Rada a Komise v roce 2021 nový společný rámec pro spolupráci v oblasti rejstříku transparentnosti 58 s cílem dále podporovat etické a transparentní zastupování zájmů na úrovni EU 59 . Stanovuje kodex chování s etickými pravidly a zásadami, které musí registrovaní zástupci zájmů dodržovat, a je doplněn interními opatřeními pro transparentnost v orgánech, která se týkají schůzek a dalších interakcí s lobbisty.

Pokud jde o členy orgánů EU, konkrétně o poslance Evropského parlamentu, předsedu Evropské rady, Evropskou komisi, Soudní dvůr EU, Evropskou centrální banku a Účetní dvůr, stanoví Smlouvy různé rámce pro jednotlivé etické povinnosti a sankce v případě jejich porušení pro členy jednotlivých orgánů 60 . Ty jsou obvykle doplněny podrobnějšími pravidly, zejména jednacím řádem nebo kodexy chování 61 , které se v jednotlivých orgánech liší. Tyto etické rámce vyžadují pravidelné aktualizace, aby se dále zvýšila transparentnost, integrita a odpovědnost v orgánech EU. Komise proto navrhne zřízení interinstitucionálního etického orgánu, který stanoví přísné společné normy a opatření k posílení transparentnosti.

Hlavním úkolem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je provádět správní vyšetřování podvodů, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy EU. Orgány EU se v roce 1999 dohodly na rozšíření mandátu úřadu OLAF na všechny případy závažných pochybení, jichž se dopustili zaměstnanci EU nebo členové orgánů, institucí, úřadů a jiných subjektů EU, bez ohledu na dopad na finanční zájmy EU. To zahrnuje například závažné záležitosti týkající se plnění profesních povinností nebo porušení kodexu chování. K této dohodě se mohou připojit i další orgány a instituce, ale v praxi se vyskytují určité překážky, pokud jde o přístup úřadu OLAF k informacím nebo do prostor některých orgánů. Evropský veřejný ochránce práv má v rámci svých obecných pravomocí řešit případy nesprávného úředního postupu orgánů EU také důležitou kontrolní úlohu.

Vnitrostátní soudy jsou příslušné k projednávání případů souvisejících s trestnými činy, včetně korupce a podvodů, kterých se dopustili zaměstnanci nebo členové orgánů. Takové případy mohou být předloženy soudu buď vnitrostátními státními zástupci, nebo, pokud jsou dotčeny finanční zájmy EU, úřadem EPPO. Pokud se na poslance nebo zaměstnance vztahuje imunita v souvislosti s úkony učiněnými v rámci úřední funkce, musí se dotčený orgán EU této imunity vzdát, pokud toto vzdání se není v rozporu se zájmy Unie a jeho rozhodnutí podléhá kontrole Soudního dvora EU.

6.    BUDOVÁNÍ SPOLEČNÉ KULTURY PRO BOJ PROTI KORUPCI

Společná celospolečenská kultura založená na nulové toleranci vůči korupci je silným vyjádřením evropského závazku k právnímu státu a vysokým standardům integrity ve veřejném životě. Podpora těchto hodnot je nezbytným doplňkem bezprostřednějších opatření v oblasti prevence, odhalování a stíhání. Vytvoření takové kultury vyžaduje opatření na mnoha frontách: od budování etiky a integrity v očekáváních jednotlivých mladých lidí prostřednictvím jejich vzdělávání až po usnadňování výměn mezi aktéry na vnitrostátní a evropské úrovni, aby se posílilo porozumění problémům a zvýšilo jejich odhodlání jednat. Zásadní je úzká a pravidelná koordinace se všemi příslušnými veřejnými orgány, mnohostrannými organizacemi, občanskou společností, médii a soukromým sektorem.

Partnerství se soukromým sektorem, občanskou společností, výzkumnými a akademickými institucemi, médii i občany může pomoci vytvořit kulturu integrity prostřednictvím celospolečenského přístupu. Komise bude upřednostňovat osvětové kampaně a programy občanského vzdělávání, přičemž bude zdůrazňovat zásadní úlohu, kterou hrají jednotlivci při podpoře kultury integrity, a to i prostřednictvím zkoumání, jak by ti, kteří se těchto programů účastní, mohli působit jako vyslanci integrity a dále ji šířit. Komise rovněž zmapuje stávající možnosti financování EU v oblasti boje proti korupci, aby je zviditelnila a zajistila jejich soudržnost.

Program Erasmus+ zahrnuje protikorupční témata do své činnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě. Protikorupční úsilí je řešeno v rámci různých politických priorit, jako je občanská angažovanost a odpovědné občanství. EU podporuje například společný magisterský program Erasmus Mundus v oblasti sportovní etiky a integrity na univerzitní úrovni a program Erasmus+ podpořil inovativní přístupy k protikorupčnímu vzdělávání ve školách v Maďarsku, Itálii a Slovinsku. Rámcové programy pro výzkum a inovace rovněž podporují výzkum a shromažďování důkazů o nových formách korupce s cílem vyvinout inovativní řešení ve prospěch protikorupčních orgánů a odborníků z praxe.

Občanská společnost hraje klíčovou roli nejen jako kontrolní subjekt, který odhaluje potenciální rizika nebo případy korupce, ale také jako katalyzátor při podpoře a udržování protikorupční kultury prostřednictvím osvětové, vzdělávací a propagační činnosti. V mnoha členských státech jsou organizace občanské společnosti důležitými partnery při provádění vnitrostátních protikorupčních strategií. Tuto úlohu lze rozšířit. Příkladem jsou „pakty integrity“, které byly vyvinuty jako nástroj prevence korupce při zadávání veřejných zakázek a které jsou založeny na závazku zadavatele a uchazečů dodržovat osvědčené postupy a maximalizovat transparentnost. Tuto práci monitoruje třetí subjekt, obvykle organizace občanské společnosti. Pakty integrity jsou podporovány ve finančních programech EU na období 2021–2027 a členské státy jsou vybízeny k tomu, aby je postupně začleňovaly do svých programů.

Svobodná a pluralitní média a prostředí, v němž mohou novináři pracovat bez obtěžování nebo zastrašování, jsou zásadní pro zajištění toho, aby média mohla plnit svou úlohu kontrolního subjektu. Komise podporuje opatření, která posilují svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí. Patří mezi ně podpora spolupráce a přeshraniční žurnalistiky, monitorování rizik ohrožujících pluralitu médií, mapování porušování svobody médií a obrana ohrožených novinářů. Od roku 2021 například EU financuje celoevropský mechanismus rychlé reakce na porušování svobody tisku a médií a udržuje fond pro mimořádnou podporu investigativních novinářů a mediálních organizací.

7.    PROTIKORUPČNÍ OPATŘENÍ VE VNĚJŠÍCH POLITIKÁCH EU

Důležitou součástí úsilí o podporu řádné správy věcí veřejných a prosperity na celém světě je začlenění protikorupčních opatření do vnějších politik. Pro důvěryhodnost EU je důležitý soudržný přístup k vnitřní a vnější protikorupční politice. EU ve své vnější činnosti prioritně podporuje lidská práva, demokratickou správu věcí veřejných, právní stát a boj proti korupci 62 . Vysoký představitel dnes s podporou Komise předkládá návrh na vytvoření horizontálního rámce pro sankce v rámci SZBP. Obecněji řečeno, EU ve svých vnějších opatřeních podporuje právní a politické reformy s cílem vybudovat protikorupční instituce a orgány dohledu a posílit občanskou společnost, oznamovatele korupce, obránce lidských práv a nezávislá média jako kontrolní subjekty v oblasti korupce. Přísné standardy integrity ve vlastních programech EU pomáhají prosazovat vysoké standardy u partnerů. Boj proti korupci je rovněž součástí politických a bezpečnostních dialogů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, které vede jménem Unie vysoký představitel. EU podporuje mezinárodní spolupráci v této oblasti a spolupracuje s podobně smýšlejícími partnery na zvyšování standardů 63 .

Využití sankcí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) k potírání korupce

Kromě provádění stávajících mezinárodních protikorupčních právních nástrojů probíhá v současné době na úrovni EU důležitá diskuse o použití sankcí SZBP k řešení systematické nebo rozsáhlé korupce v zemích mimo EU, pokud tato korupce vážně ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní základní hodnoty a zájmy EU, nebo pokud je třeba přijmout opatření k dosažení dalších cílů SZBP, jako je podpora demokracie a právního státu. Režim sankcí v rámci SZBP byl dosud navržen pouze tak, aby umožnil EU zasáhnout proti korupci mimo EU ve dvou určitých třetích zemích 64 . Horizontální tematický rámec (neomezený na konkrétní zeměpisný kontext), který by se zabýval korupcí, by přidal další rozměr a větší flexibilitu do souboru nástrojů Unie v oblasti sankcí 65 . Vysoký představitel proto předkládá návrh rozhodnutí Rady a společně s Komisí návrh nařízení Rady o tematickém rámci pro sankce SZBP zaměřené na korupci, které doplní naše vnitřní a vnější politická opatření v boji proti korupci.

Boj proti korupci jako priorita v politice rozšíření a sousedství EU

V procesu rozšiřování rozhoduje o rychlosti pokroku kandidátských zemí na cestě k přistoupení k EU především sladění se stávajícím právem EU, dodržování zásad právního státu a protikorupční reformy. To jsou také priority Východního partnerství, v jehož rámci jsou podporovány protikorupční strategie na podporu vysokých standardů integrity a transparentnosti ve veřejných orgánech a na posílení protikorupčních agentur, vyšetřovacích kapacit, reforem justice a občanské společnosti.

Pravidelné monitorování protikorupčních a souvisejících reforem v rámci ročního „balíčku týkajícího se rozšíření“ zahrnuje podrobné posouzení současného stavu v každé kandidátské a potenciální kandidátské zemi, včetně pokynů k budoucím reformním prioritám. Komise přezkoumává legislativní a institucionální rámec spojený s prevencí i represí s důrazem na skutečné výsledky proaktivních vyšetřování, obvinění a soudních rozhodnutí (zejména v případě korupce na vysoké úrovni). V roce 2022 Komise rovněž zahájila sérii vzájemných hodnocení zaměřených na boj proti korupci, organizovanému zločinu a praní peněz. Nejnovější analytické zprávy o Ukrajině, Moldavsku a Gruzii 66 hodnotí jejich schopnost převzít závazky vyplývající z členství v EU a boj proti korupci je v těchto zprávách jednou z priorit. Jedním z důležitých témat je ukončení oligarchizace, jejímž cílem je odstranit nadměrný vliv partikulárních zájmů v hospodářském, politickém a veřejném životě.

Mezi pozitivní kroky patří nová elektronická platforma pro systematický sběr údajů o organizované trestné činnosti a korupci na vysoké úrovni, která může být použita k posouzení pokroku každé partnerské země při prosazování právního státu. Cílem platformy je umožnit vnitrostátním orgánům kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, aby se zapojily do sběru dat a umožnily agregaci údajů a identifikaci trendů, na které využijí přehled ukazatelů založený na klíčových ukazatelích výkonnosti identifikující trendy a nesrovnalosti 67 .

Podpora protikorupčních reforem ve vnější činnosti a obchodních vztazích EU

Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 se silně zaměřuje na právní stát a zahrnuje i protikorupční opatření. Mezi nástroje, které se používají k provádění těchto opatření, patří politické dialogy, dialogy o lidských právech a dialogy o odvětvových politikách. To se odráží i ve financování v rámci programu Globální Evropa / Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI).

EU podporuje demokratickou správu věcí veřejných a právní stát prostřednictvím tematických, dvoustranných a regionálních programů a podpory lepšího řízení veřejných financí. Podpora se zaměřuje na reformu veřejné správy a řádné řízení veřejných financí, budování kapacit donucovacích a soudních orgánů, vytvoření pevného právního rámce v souladu s mezinárodními normami, zřízení a posílení specializovaných protikorupčních orgánů a na podporu občanské společnosti, médií, oznamovatelů korupce a obránců lidských práv. Protikorupčnímu rámci prospívá také širší podpora právního státu v klíčových institucích a zlepšování podnikatelského a investičního prostředí. Klíčovou úlohu hrají politické dialogy, které doprovází formování finanční podpory EU. Rozpočtová podpora EU je důležitým nástrojem pro zlepšení transparentnosti a odpovědnosti na úrovni jednotlivých zemí, přičemž v souvislosti s těmito operacemi financování je korupce jedním z analyzovaných rizik 68 .

Probíhají opatření k posílení protikorupčního rozměru ve všech oblastech rozvoje. Kromě výše uvedených cílených programů to zahrnuje i operační pokyny, které poskytují podrobné pokyny delegacím EU pracujícím mimo tradiční oblasti správy věcí veřejných, včetně odvětví, na něž se zaměřuje iniciativa EU Global Gateway. To se opírá o širší přístup k hrozbě korupce v rámci týmu Evropa, který spolupracuje s členskými státy a mezinárodními finančními institucemi a vychází z mezinárodních standardů a osvědčených postupů. Protikorupční a právní stát podporuje také řada globálních tematických programů. Iniciativa Tým Evropa pro demokracii, která sdružuje čtrnáct členských států, zahrnuje podporu právního státu se zaměřením na odpovědnost. EU rovněž spolupracuje s občanskou společností na předcházení korupci a podpoře otevřené veřejné správy.

Nedávné hodnocení podpory EU v oblasti právního státu a boje proti korupci v partnerských zemích 69 dospělo k závěru, že EU je v boji proti korupci méně viditelná a úspěšná než v prosazování právního státu, a doporučilo, aby EU převzala celosvětové vedení v boji proti korupci. Jedním z přínosů jasného a pevného protikorupčního rámce EU, který je zakotven v UNCAC, bude sloužit jako měřítko pro partnerství s ostatními zeměmi mimo EU.

Obchodní politika EU rovněž podporuje boj proti korupci. Od roku 2015 jsou protikorupční ustanovení součástí obchodních dohod EU se zeměmi mimo EU. Autonomní obchodní nástroje, jako je systém všeobecných preferencí (GSP), rovněž obsahují ustanovení zaměřená na řešení korupce. V rámci GSP lze rozvojovým zemím, které ratifikují a účinně provádějí klíčové mezinárodní dohody, včetně úmluvy UNCAC, poskytnout dodatečný přístup na trh (GSP+). Monitorovací proces EU podle pravidel GSP zahrnuje výměnu informací, dialog a návštěvy v zemi, jakož i zveřejňování pravidelných zpráv o pokroku.

Podpora protikorupční činnosti na mnohostranných fórech

EU jde v boji proti korupci příkladem a prosazuje hodnoty demokracie, lidských práv a právního státu tím, že prosazuje boj proti korupci do celosvětové agendy. S cílem pomoci členským státům a posílit hlas EU zintenzivní EU své úsilí o usnadnění a koordinaci postojů na mnohostranných fórech, a to vedle své práce jako smluvní strany úmluvy UNCAC.

V návaznosti na předchozí činnost sekretariátů skupiny GRECO, OECD a UNODC v roce 2021 přispěje EU k mezinárodní diskusi o tom, jak nejlépe zlepšit součinnost a zefektivnit přezkumy provádění protikorupčních opatření. Zkušenosti z cyklu zpráv EU o právním státu a probíhajícího přezkumu EU podle úmluvy UNCAC pomohou zajistit silnou účast EU na nadcházející konferenci smluvních států úmluvy UNCAC v prosinci 2023.

EU má v současné době status pozorovatele ve skupině GRECO, což představuje důležité odborné fórum a cenný doplněk k práci v rámci každoročního cyklu zpráv o právním státu. Skupina GRECO se ukázala jako velmi cenný zdroj odborných znalostí a hybná síla reforem. Komise dále posílí svou spolupráci se skupinou GRECO navázáním pravidelnějšího a formálnějšího dialogu, včetně přizvání skupiny GRECO k trvalému zapojení do sítě. Současně bude Komise s ostatními orgány pokračovat v jednání o možnosti plného zapojení EU do skupiny GRECO.

8.    ZÁVĚR: POHLED DO BUDOUCNOSTI

Integrita, transparentnost a boj proti korupci jsou jasnými politickými závazky Unie. Současný soubor návrhů dále posílí boj proti korupci v EU, zvýší normy práva EU, aby se zajistila lepší prevence a boj proti korupci, a stanoví mechanismus mezinárodních sankcí. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby urychleně zvážily návrh směrnice o boji proti korupci vedeném trestněprávní cestou. Komise a vysoký představitel vyzývají Radu, aby urychleně zvážila návrh na zavedení nového rámce sankcí SZBP zaměřených proti korupci.

Návrhy připojené k tomuto sdělení doplní trvalé úsilí o prohloubení boje proti korupci v celé řadě oblastí. Toto úsilí zahrnuje pravidelnou aktualizaci rámce na podporu integrity a ochranu před riziky korupce a zachování přísných protikorupčních ustanovení ve všech příslušných horizontálních a odvětvových právních předpisech. Prioritou Komise bude i nadále zajišťovat, aby prevence korupce byla náležitě začleněna do tvorby nových politik a programů a do hodnocení těch stávajících. K tomu bude sloužit nová část práce na mapování korupčních rizik ve vysoce rizikových odvětvích.

Proti korupci nelze bojovat izolovaně. Spolupráce a výměna zkušeností a neustálý dialog mezi členskými státy a na úrovni EU o tom, jak rozvíjet a uplatňovat reformy a nástroje pro předcházení korupci, jejím odhalování a stíhání, jsou klíčovými prvky pro úspěch protikorupčního úsilí v praxi. Vytvořením sítě EU pro boj proti korupci dá Komise nový impuls úsilí o předcházení korupci v celé EU.

Boj proti korupci je prospěšný pro celou společnost a jednotliví občané by se měli do této práce plně zapojit, stejně jako organizace občanské společnosti a soukromý sektor. Komise upřednostní osvětové kampaně a programy občanského vzdělávání a zmapuje stávající možnosti financování protikorupčních opatření ze strany EU, aby zajistila jejich větší viditelnost a soudržnost a zlepšila jejich dopad.

Boj proti korupci v rámci hranic EU je důležitý pro důvěryhodnost činnosti EU na mezinárodní scéně. Vedle rozšíření sankčního režimu pomůže prohloubená účast na mnohostranných fórech, jako jsou UNCAC a GRECO, přispět k tomu, že EU bude pevně a soudržně chápat, proč jsou účinné politiky v oblasti integrity a boje proti korupci tak důležité pro bezpečnost a prosperitu na celém světě. EU bude pokračovat v boji proti korupci a v podpoře řádné správy věcí veřejných a právního státu, což je jednou z hlavních priorit procesu rozšíření a vnějších vztahů EU obecně.

Pracovní směry stanovené v tomto sdělení představují významný závazek EU k dalšímu úsilí v boji proti korupci a k práci na komplexním a strategickém přístupu pomocí protikorupční strategie EU. To bude zásadní součástí způsobu, kterým může EU zajistit demokratickou a prosperující budoucnost odpovídající očekáváním občanů EU.

(1)

   Tento odhad vychází z práce specializovaných institucí a orgánů, jako jsou Mezinárodní obchodní komora, Transparency International, Global Compact OSN, Světové ekonomické fórum a publikace „Clean Business is Good Business“ (Čistý obchod je dobrý obchod), které uvádějí, že ztráta ekonomického bohatství v důsledku korupce činí na celosvětové úrovni 5 % HDP. Podle jiného odhadu se náklady na korupci v EU pohybují mezi 179 a 990 miliardami EUR ročně (studie The Cost of Non-Europe in the Area of Corruption (Náklady v oblasti korupce vyplývající z neexistence společného evropského postupu), kterou vypracovala organizace RAND Europe v roce 2016).

(2)

   Viz například Index vnímání korupce Transparency International Global v roce 2022: https://www.transparency.org/en/cpi/2022 .

(3)

   Zvláštní průzkum Eurobarometr 523 o korupci (2022) a bleskový průzkum Eurobarometr 507 o postoji podniků ke korupci v EU (2022).

(4)

   Návrh směrnice o boji proti korupci COM(2023) 234.

(5)

   Návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Radě na rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních proti závažným korupčním jednáním (HR(2023)108) a společný návrh na nařízení Rady o omezujících opatřeních proti závažným korupčním jednáním (JOIN(2023)13).

(6)

   Vzhledem k různým formám korupce neexistuje jednotná právní definice.

(7)

   Trestněprávní úmluva o korupci a Dodatkový protokol k Trestněprávní úmluvě o korupci (CETS 191) a Občanskoprávní úmluva o korupci (CETS 191). Součástí práce Rady Evropy je také dvacet vůdčích zásad boje proti korupci (rezoluce (97) 24) a doporučení týkající se například odpovědnosti veřejných činitelů a financování politických stran.

(8)

   Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích z roku 1997. Práce v oblasti prevence zahrnuje Zásady transparentnosti a integrity OECD při lobbování a Doporučení OECD k integritě ve veřejném sektoru.

(9)

   Viz: https://www.europol.europa.eu/cms/sites/default/files/documents/socta2021_1.pdf .

(10)

   COM(2020) 605 final.

(11)

   COM(2021) 170 final.

(12)

     Společná zpráva Europolu a Řídicího výboru pro bezpečnost přístavů Antverpy, Hamburk/Bremerhaven a Rotterdam (2023) „Criminal networks in EU ports, Risks and challenges for law enforcement“ (Zločinecké sítě v přístavech EU, rizika a výzvy pro prosazování práva).

(13)

   Úmluva UNCAC se vztahuje na korupci v soukromém i veřejném sektoru. Další mezinárodní iniciativy, které poskytují pokyny pro etiku podnikání, pocházejí od Světového ekonomického fóra, z iniciativy OSN Global Compact , z iniciativy Alliance for Integrity , Transparency International, OECD a G20.

(14)

   Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie.

(15)

   Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

(16)

   Směrnice (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie.

(17)

   COM(2022) 245 final.

(18)

     Navrhovaná směrnice se zakládá na čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 83 odst. 1 a čl. 83 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

(19)

      https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13744-Ustanoveni-o-transparentnosti-namirena-proti-skrytemu-vmesovani-ze-strany-tretich-zemi_cs .

(20)

   Směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 („směrnice o koncesích“, „klasická směrnice“ a „směrnice o veřejných službách“).

(21)

   Směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci (dále jen „DAC“) a její změna. V současné době probíhá další návrh na změnu DAC („DAC8“ – COM(2022) 707). Návrh stanoví, že daňové informace vyměňované v rámci DAC mezi daňovými orgány členských států mohou být použity i pro jiné účely, například pro účely boje proti praní peněz a proti korupci, jakož i pro účely, na které se vztahuje akt založený na článku 215 Smlouvy o fungování EU. To usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a účinnější boj proti korupci.

(22)

     Nařízením Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty byl zřízen Eurofisc, síť členských států pro boj proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH, která si může vyžádat informace od úřadu OLAF a Europolu. Další zlepšení spolupráce daňových úřadů s orgány a institucemi EU se předpokládá v Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění.

(23)

     Dne 22. prosince 2021 navrhla Komise klíčovou iniciativu pro boj proti zneužívání krycích subjektů pro nelegitimní daňové účely, COM(2021) 565 final.

(24)

   Směrnice (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015, ve znění směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018. To doplňuje směrnice (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz, která harmonizuje definice a sankce trestných činů praní peněz, včetně korupce jako predikativního trestného činu.

(25)

     Shromažďování údajů o skutečných majitelích je povinné pro účely kontroly a auditu také v řadě základních právních předpisů, jako je nařízení o zřízení Nástroje pro oživení a odolnost nebo nařízení o společných ustanoveních. To je také součástí návrhu nadcházejícího přezkumu finančního nařízení

(26)

     Podle právních předpisů o boji proti praní peněz je „politicky exponovanou osobou“ osoba, která je nebo byla pověřena významnou funkcí. Vzhledem k tomu, že osoby se statusem politicky exponovaných osob zastávají pozice, které mohou být zneužity ke korupci/úplatkářství a praní následných nezákonných finančních prostředků, jsou považovány za osoby představující vyšší riziko, a proto se na ně vztahují další opatření hloubkové kontroly. 

(27)

     Balíček obsahuje návrhy nové směrnice o boji proti praní peněz (COM(2021) 423); nařízení o boji proti praní peněz (COM(2021) 420); nařízení o zřízení Orgánu pro boj proti praní peněz (COM(2021) 421) a přepracované znění nařízení o převodech peněžních prostředků z roku 2015 (COM(2021) 422). V současné době probíhají interinstitucionální jednání o tomto balíčku.

(28)

     COM(2022) 800 final.

(29)

     Směrnice (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (článek 4 „Nezávislost“).

(30)

   COM(2019) 12 final ze dne 23. ledna 2019.

(31)

     V březnu 2022 Komise v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu doporučila členským státům, aby neprodleně posoudily, zda by naturalizace ruských nebo běloruských státních příslušníků, které v minulosti proběhly na základě režimu občanství pro investory, neměly být zrušeny, protože se na dotyčnou osobu vztahují omezující opatření Unie nebo protože významně podporuje válku na Ukrajině. Komise rovněž doporučila, aby členské státy přijaly okamžitá opatření k řešení rizik, která představují režimy pobytu pro investory (C(2022) 2028 final ze dne 28. března 2022).

(32)

     V roce 2019 Komise zveřejnila studii „Mapping of corruption in sport in the EU“ (Mapování korupce ve sportu v EU), která uvádí souvislosti mezi dopingem, manipulací s výsledky zápasů a korupcí.

(33)

   Směrnice (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

(34)

C(2021) 6650 ze dne 16. září 2021.

(35)

COM(2022)177 final a C(2022)2428 ze dne 27. dubna 2022.

(36)

   COM(2022) 457 final.

(37)

     Směrnice (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022. 

(38)

   COM(2021) 170 final.

(39)

   Nařízení 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.

(40)

   Návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku; COM(2022) 245 final.

(41)

   Spolu s navrhovanou směrnicí o kriminalizaci porušování omezujících opatření umožní směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku konfiskaci majetku fyzických a právnických osob, které obcházejí omezující opatření EU zavedená v důsledku války Ruska proti Ukrajině.

(42)

   Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV).

(43)

     Směrnice (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů.

(44)

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(45)

   Nařízení (EU) 2018/1046.

(46)

     Viz také sdělení Komise „Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení“ 2021/C 121/01, Úř. věst. C 121, 9.4. 2021.

(47)

     COM(2019) 196 final. Jako součást rámce vnitřní kontroly navrhla Komise Strategii proti podvodům na podnikové úrovni (CAFS) a také přizpůsobené strategie proti podvodům v jednotlivých útvarech, které se vztahují na všechny způsoby řízení programů a fondů EU.

(48)

     COM(2022) 223 final.

(49)

     Zejména v rámci sdíleného řízení, které se vztahuje na více než 70 % rozpočtu EU, a Nástroj pro oživení a odolnost. Komise rovněž vytvořila řadu nástrojů pro předcházení možnému zneužití finančních prostředků EU, jeho odhalování a vyšetřování, jako je nástroj pro hodnocení rizik Arachne nebo systém pro řízení nesrovnalostí.

(50)

Nařízení (EU) 2021/1060 a nařízení (EU) 2021/2116.

(51)

     Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. V současné době je součástí posílené spolupráce 22 členských států, které se podílí na úřadu EPPO.

(52)

   Nařízení (EU, Euratom) 2020/2092.

(53)

     Mezi možná porušení zásad právního státu podle nařízení patří situace, kdy vnitrostátní orgány vyšetřující a stíhající korupci nefungují řádně, kdy vnitrostátní opatření k prevenci a postihování korupce nejsou dostatečná nebo kdy chybí účinná a včasná spolupráce s úřadem OLAF nebo s úřadem EPPO.

(54)

   COM(2020) 713 final.

(55)

     Staff Regulations of Officials of the European Union and the Conditions of Employment of Other Servants of the European Union (Regulation No 31 (EEC), 11 (EAEC), laying down the Staff Regulations of Officials and the Conditions of Employment of Other Servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community) (Služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád zaměstnanců Evropské unie (nařízení 31 (EHS), 11 (EAEC), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii).

(56)

   Komise zřídila v roce 2002 svůj Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC), který má za úkol prosazovat etiku a integritu v Komisi. Vyšetřuje skutečnosti, které mohou představovat porušení služebního řádu, a provádí disciplinární řízení, které v případě závažného pochybení rozhoduje disciplinární komise. Sankce jsou stanoveny ve služebním řádu.

(57)

Viz oddíl 3.2.

(58)

   Interinstitucionální dohoda ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti.

(59)

   Podle interinstitucionální dohody je zápis zástupců zájmových skupin do rejstříku transparentnosti nezbytnou podmínkou pro výkon určitých druhů činností spojených se zastupováním zájmových skupin. Dohoda rovněž stanoví kodex chování, který obsahuje etická pravidla a zásady, jež musí dodržovat zástupci zájmových skupin, kteří se přihlásí do rejstříku transparentnosti.

(60)

     Ustanovení čl. 223 odst. 2 SFEU; čl. 15 odst. 5 a 6 SEU pro předsedu Evropské rady; článek 245 SFEU pro členy Komise; článek 6 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora EU pro členy Soudního dvora; článek 11 Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky; článek 286 SFEU pro členy Účetního dvora.

(61)

     Pokud jde o členy Komise, Kodex chování členů Komise (C(2018) 700, Úř. věst. C 65, 21.2.2018, s. 7) objasňuje jejich povinnosti vyplývající ze Smluv, zejména pokud jde o zásadu nezávislosti, možné střety zájmů a povinnost vykonávat své povinnosti v obecném zájmu Unie. Nezávislý etický výbor poskytuje Komisi poradenství ohledně slučitelnosti plánovaných činností bývalých komisařů po uplynutí funkčního období se Smlouvami a ohledně všech etických otázek souvisejících s kodexem. Podle článku 245 SFEU může Soudní dvůr v případě porušení povinností na návrh Rady nebo Komise rozhodnout o nuceném odchodu dotyčného člena do důchodu nebo o odnětí nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.

(62)

   Z článku 21 Smlouvy o Evropské unii vyplývá, že dodržování zásad právního státu a univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod jsou základními hodnotami EU a základními zásadami, jimiž se řídí činnost EU v jejích vnějších vztazích.

(63)

Například: Síť OECD pro správu věcí veřejných (GovNet) a protikorupční pracovní tým, kohorty Summitu pro demokracii, mezinárodní finanční instituce a mnohostranné organizace, iniciativy členských států EU a týmu Evropa.

(64)

     Viz rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1277 ze dne 30. července 2021 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Libanonu a nařízení Rady (EU) 2021/1275 ze dne 30. července 2021 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Libanonu . Viz také rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/891 ze dne 28. dubna 2023 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku a nařízení Rady (EU) 2023/888 ze dne 28. dubna 2023 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku.

(65)

     Unie přijala tematická omezující opatření k řešení závažného porušování a zneužívání lidských práv, k boji proti terorismu, šíření a používání chemických zbraní a ke kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy, viz např. mapa sankcí EU dostupná na adrese https://www.sanctionsmap.eu .

(66)

   2. února 2023, Analytické zprávy o Ukrajině, Moldavsku a Gruzii (europa.eu) .

(67)

Přehled bude obsahovat zprávu o klíčových ukazatelích výkonnosti, aby bylo možné porovnávat jednotlivé země. Konečná verze elektronické platformy bude Komisi k dispozici od června 2023.

(68)

Při využívání vnějších fondů patří korupce mezi důvody, na jejichž základě mohou být všechny dohody o spolufinancování podepsané s partnerskými zeměmi pozastaveny nebo ukončeny.

(69)

    Evaluation of the European Union support to rule of law and anticorruption in partner countries (2010-2021) (Hodnocení podpory Evropské unie v oblasti právního státu a boje proti korupci v partnerských zemích (2010–2021)) – Úřad pro publikace EU (europa.eu) .

(70)

   COM(2020) 793 final.