—

s ohledem na článek 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který jako cíle společné zemědělské politiky uvádí zajištění dostupnosti dodávek, stabilizaci trhů a zajištění toho, aby se dodávky dostaly ke spotřebitelům za rozumné ceny,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

—

s ohledem na článek 25 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v nichž se právo na potraviny uznává jako součást práva na přiměřenou životní úroveň,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin (COM(2012)0586),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2021 nazvané Plán pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení v dobách krize (COM(2021)0689),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 s názvem Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (COM(2022)0133),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2022 o řešení problémů při zabezpečování potravin v rozvojových zemích (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (4), která doplňuje produkci, zpracování a distribuci potravin na seznam zahrnutých odvětví,

—

s ohledem na zprávy o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě, na Globální zprávu o potravinových krizích a na zprávu věnovanou problematice výživy z celosvětového hlediska, včetně jejího vydání z roku 2021, na pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) týkající se práva na potraviny, na dobrovolné pokyny, které vydal výbor organizace FAO pro celosvětové zajišťování potravin ve věci potravinových systémů a výživy, na publikaci organizace FAO nazvanou 10 prvků agroekologie – řízení přechodu k udržitelným potravinovým a zemědělským systémům a na rámec pro opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích z roku 2014,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015 nazvanou Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 1. dubna 2016 nazvanou Desetiletí opatření OSN na podporu výživy (2016–2025), jejímž cílem je zintenzivnit úsilí o vymýcení hladu a podvýživy ve světě a zajistit všeobecný přístup ke zdravější a udržitelnější stravě pro všechny lidi bez rozdílu, ve všech částech světa,

—

s ohledem na dobrovolné pokyny Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti se zajišťováním potravin v jednotlivých zemích z roku 2012 a na Zásady odpovědného investování v rámci zemědělských a potravinových systémů z roku 2015, které rovněž vypracoval výbor CFS,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a jejich těsnou provázanost a propojenost, zejména pak na cíl č. 1 (vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě) a cíl č. 2 (vymýtit hlad, dosáhnout potravinového zabezpečení a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství),

—

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny ze dne 30. prosince 2021 nazvanou Osiva, právo na život a práva zemědělců (A/HRC/49/43),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2022 s názvem Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv (COM(2022)0590),

—

s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o rozvoji rostlinných bílkovin v Evropské unii ze dne 22. listopadu 2018 (COM(2018)0757),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. prosince 2022 o tématu „dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“  (5),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na zprávu z vlastního podnětu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0185/2023),

A.

vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 Ruská federace provedla protiprávní invazi na Ukrajinu, která měla katastrofální důsledky, včetně vážného ohrožení celosvětového potravinového zabezpečení, přičemž nejvíce ohroženy jsou nejzranitelnější země; vzhledem k tomu, že totální invaze Ruska na Ukrajinu vážně zhoršila už tak složitou a náročnou situaci v zemědělsko-potravinářském odvětví, které se stále ještě zotavuje z následků pandemie COVID-19 a je postiženo probíhající klimatickou krizí a rostoucími cenami energie a hnojiv;

B.

vzhledem k tomu, že v důsledku krize způsobené ruskou agresí proti Ukrajině se potravinové zabezpečení a odolnost celosvětového potravinového systému staly ústředními tématy politické agendy; vzhledem k tomu, že potravinářská výroba v Evropě musí být považována za strategické odvětví a musí jí být přiznána stejná váha jako energetické bezpečnosti, obraně a boji proti změně klimatu na úrovni EU i na mezinárodní úrovni;

C.

vzhledem k tomu, že podle organizace FAO se Ukrajina a Rusko na počátku roku 2022 podílely na celosvětovém vývozu pšenice a kukuřice téměř 30 %, přičemž Rusko bylo největším světovým vývozcem hnojiv; vzhledem k tomu, že více než 30 zemí, zejména v Africe, na Blízkém východě a ve Střední Asii, je z více než 30 % závislých na dovozu pšenice z Ukrajiny a Ruska; vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu tento celosvětový nedostatek potravin ještě zhoršuje a podle simulací organizace FAO by mohla vést k tomu, že nedostatkem potravin bude trpět dalších 8 až 13 milionů lidí;

D.

vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) za 60 let svého fungování pozitivně přispěla k posílení role evropského zemědělství; vzhledem k tomu, že by v tom měla pokračovat i v budoucnu, a to s dostatečnou a rozsáhlou rozpočtovou podporou, která zaručí potravinové zabezpečení a dodávky potravin v Evropě;

E.

vzhledem k tomu, že válka proti Ukrajině a výrazný nárůst cen vstupů, jako jsou hnojiva, energie a krmiva, který je důsledkem tohoto konfliktu, spolu se spekulacemi s potravinami vedou k výraznému kumulativnímu narušení a napětí na světových trzích v oblasti zemědělství, rybolovu a akvakultury, zejména na trzích s obilovinami, rostlinným olejem a hospodářskými zvířaty; vzhledem k tomu, že potravinářská výroba a přístup k potravinám nesmí být dále ohrožovány a za žádných okolností nesmí být používány jako geopolitická zbraň, neboť to bude mít dopad na hospodářství na celém světě, zejména na občany a nejzranitelnější skupiny společnosti;

F.

vzhledem k tomu, že první potravinové nepokoje, které vypukly v arabských zemích v roce 2008, ukázaly, jak účinně lze potraviny používat jako zbraň k vyvolání geopolitické nestability;

G.

vzhledem k tomu, že rozhodujícími faktory potravinového zabezpečení jsou nejen spotřebitelské ceny potravin, ale také příjmy domácností; vzhledem k tomu, že domácnosti s nižšími příjmy, které vynakládají na potraviny velkou část svého rozpočtu, se potýkají s bezprecedentně vysokými cenami potravin a mohou být nuceny vybírat nezdravější a méně rozmanité potraviny, a proto jsou obzvláště zranitelné vůči riziku nepřenosných nemocí spojených se špatným stravováním;

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou ceny potravin vysoké, nekompenzují výrobní náklady zemědělců a zemědělských družstev v EU; vzhledem k tomu, že jejich výrobní náklady v posledním roce exponenciálně rostly v důsledku prudkého nárůstu cen energií a obalů, jakož i problémů s dostupností a cenami hnojiv a strojního zařízení;

I.

vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní rady pro obiloviny připadalo v roce 2021 na Rusko a Ukrajinu 8,6 % světové produkce obilovin bez rýže a 24 % vývozu; vzhledem k tomu, že kvůli ruské válce proti Ukrajině dochází k narušování a omezování kritické infrastruktury, zejména dopravních a skladovacích zařízení pro zemědělské produkty, což má za následek omezování přepravy potravin, krmiv a dalších zemědělských produktů, zejména obilovin a olejnin z oblasti Černého moře; vzhledem k tomu, že ceny na světových zemědělských trzích rostly už před ruskou invazí na Ukrajinu, částečně v důsledku klimatických dopadů a dopadů pandemie COVID-19;

J.

vzhledem k tomu, že dopravní a skladovací infrastruktura má zásadní význam pro zajištění účinných a bezpečných obchodních toků, dodávek a stability trhu; vzhledem k tomu, že jakékoli jejich narušení může mít dopad na dříve přiměřenou úroveň spotřebitelských cen; vzhledem k tomu, že zajišťování potravin přesahuje rámec zemědělství a produkce potravin a má dopad na několik oblastí, a to nejen na prvovýrobce a spotřebitele, ale také na širší hospodářství, obchod, rozvoj a humanitární úsilí a na sociální a regionální soudržnost;

K.

vzhledem k tomu, že Komise by měla využít všech možných prostředků k zajištění dobrého fungování jednotného evropského trhu; vzhledem k tomu, že Komise by měla zintenzivnit své úsilí o řešení všech překážek na jednotném trhu souvisejících se zemědělsko-potravinářskými produkty, včetně odblokování překážek v dopravě;

L.

vzhledem k tomu, že podle organizace FAO se koncepce potravinového zabezpečení neomezuje pouze na produkci potravin, ale zahrnuje také rozměry dostupnosti, přístupnosti a stability a zahrnuje také mezinárodně uznávané lidské právo na potraviny a cenově dostupný přístup ke zdravé a výživné stravě pro všechny; vzhledem k tomu, že žádné lidské právo není tak často porušováno;

M.

vzhledem k tomu, že zdravá a vyvážená výživa pozitivně ovlivňuje lidský život a umožňuje spravedlivý a udržitelný rozvoj společnosti; vzhledem k tomu, že spotřebitelé si stále častěji vybírají zdravé a bezpečné potraviny, udržitelné výrobky, transparentnost dodavatelského řetězce, lepší sledovatelnost všech výrobních a distribučních procesů na základě svého práva na více informací o původu a způsobech výroby potravin, které konzumují;

N.

vzhledem k tomu, že přístup k bezpečným a zdravým potravinám pro všechny je mezinárodně uznávaným právem; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se společnost soustředila na dostupnost a cenovou dostupnost potravin pro všechny, a to vzhledem k jejich sociálním, hospodářským a environmentálním důsledkům a důsledkům pro lidské zdraví;

O.

vzhledem k tomu, že právo na potraviny je jedním ze základních lidských práv; vzhledem k tomu, že cílem udržitelného rozvoje č. 2 je vymýtit hlad do roku 2030; vzhledem k tomu, že EU by měla prosazovat právo na odpovídající potraviny jako prioritu potravinových systémů s cílem dosáhnout potravinového zabezpečení a zlepšit výživu;

P.

vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN nazvané Osiva, právo na život a práva zemědělců, kterou vypracoval zvláštní zpravodaj pro právo na potraviny, je ze své podstaty vázáno na osivové systémy zemědělců a jejich nezadatelné právo na svobodné uchovávání, využívání, směnu a prodej vlastního osiva / množitelského materiálu; vzhledem k tomu, že tým Evropa by měl podporovat programy, které zohledňují potřeby osivových systémů zemědělců nebo neformálních osivových systémů, a aby podporoval semenné banky nebo knihovny osiv, které zemědělcům a zahradníkům umožňují shromažďovat, uchovávat a sdílet původní osivo, krajové a jiné odrůdy;

Q.

vzhledem k tomu, že potravinová krize nerespektuje hranice a žádná země ji nemůže překonat sama; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí společné akce a solidarity;

R.

vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace FAO vzrostly v důsledku celosvětové krize v zásobování světové ceny potravin a krmiv na úroveň, která nemá od doby, kdy organizace FAO začala provádět cenové analýzy, obdoby, a to nad jejich už tak vysokou úroveň, a to i v případě produktů, jejichž zdražení nebylo odůvodněné; vzhledem k tomu, že inflace cen potravin v říjnu 2022 dosáhla 17,26 %; vzhledem k tomu, že řada lidí na světě je ohrožena nedostatkem potravin, hladem a tím, že potraviny nebudou cenově dostupné; vzhledem k tomu, že je třeba, aby subjekty v potravinovém řetězci transparentněji informovaly o svém podílu na přidané hodnotě, aby bylo možné identifikovat a odstranit spekulace s potravinami, jakož i těmto spekulacím, které přispívají k volatilitě cen potravin, předcházet, což by zvýšilo celkovou transparentnost trhu;

S.

vzhledem k tomu, že celosvětový nedostatek potravin není způsoben především nedostatečnými dodávkami, ale konflikty, nerovnoměrným rozdělováním potravin, cenovou nedostupností potravin a narušením globálního dodavatelského řetězce; vzhledem k tomu, že rostoucí ceny potravin postihují především rodiny s nízkými příjmy, které na potraviny vynakládají největší část svých příjmů; vzhledem k tomu, že je nezbytné analyzovat faktory, které zvyšují ceny zemědělských vstupů, a jejich vliv na růst cen potravin;

T.

vzhledem k tomu, že každý třetí člověk na světě stále nemá přístup k dostatečnému množství vhodných potravin a zdravé výživě; vzhledem k tomu, že 2,3 miliardy lidí na světě trpělo v roce 2021 středním nebo závažným nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že mnoho z nich je zaměstnáno v zemědělství; vzhledem k tomu, že podle Světového potravinového programu postihl akutní nedostatek potravin v roce 2022 rekordních 349 milionů lidí;

U.

vzhledem k tomu, že hlad a nedostatek potravin na celém světě narůstají a že mnoho zemí výrazně zaostává, pokud jde o dosažení cíle vymýcení hladu do roku 2030; vzhledem k tomu, že podvýživa představuje celoživotní zátěž pro jednotlivce a společnost, neboť brání dětem v plném využití jejich potenciálu, a omezuje tak lidský a vnitrostátní hospodářský rozvoj;

V.

vzhledem k tomu, že Marrákešská dohoda z roku 1994, a zejména Dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství, přispívají ke specializaci zemědělských regionů na produkci určitých komoditních plodin, a vytvářejí tak vzorec závislosti ve výrobních systémech; vzhledem k tomu, že tato situace není odolná vůči krizím, zejména proto, že činí země dovážející potraviny zranitelnými vůči cenovým šokům;

W.

vzhledem k tomu, že mezi přírodou a biologickou rozmanitostí na straně jedné a zemědělstvím, potravinami a výživou na straně druhé dochází v řadě klíčových oblastí k interakci a stávají se zdrojem rozmanitých domestikovaných i volně rostoucích či žijících rostlin a živočichů;

X.

vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost plodin je důležitá, neboť umožňuje jednotlivým zemědělcům přizpůsobit své zemědělské plánování klimatickým podmínkám a učinit potravinové systémy přirozeně odolnějšími vůči změně klimatu, škůdcům a patogenům; vzhledem k tomu, že tento přístup založený na přírodě zároveň přispívá k posílení biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že některé třetí země vytvořily řadu inovativních projektů, jako je například iniciativa Velká zelená zeď v Africe, v jejímž rámci jsou podporovány agroekologické projekty; vzhledem k tomu, že podpora EU pro udržitelné potravinové systémy je jednou z priorit víceletých orientačních programů přijatých přibližně 70 partnerskými zeměmi v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa na období 2021–2027;

Y.

vzhledem k tomu, že dostupnost potravin se mění v důsledku makroekonomických šoků, klimatu, sezónnosti a narušení; vzhledem k tomu, že EU musí investovat do odolnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a dosáhnout přechodu k udržitelnějšímu zemědělství, které posílí dlouhodobé potravinové zabezpečení a bude schopné zemědělcům poskytnout alternativní zdroje příjmů; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout úsilí v boji proti globálnímu oteplování, aby se zajistilo, že zemědělství bude z dlouhodobého hlediska odolné a udržitelné;

Z.

vzhledem k tomu, že 63 % lidí s nízkými příjmy na celém světě je zaměstnáno v zemědělství a převážná většina z nich v malých a středních zemědělských podnicích, jejichž hospodářská udržitelnost je v současnosti ohrožena;

AA.

vzhledem k tomu, že podle hodnocení Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) poroste konkurence ve využívání zemědělské půdy a lesů stejným tempem jako růst světové populace, která se podle odhadů zvýší ze současných 8 miliard na 9,5 miliardy do roku 2050;

AB.

vzhledem k tomu, že současné a dlouhodobé potravinové zabezpečení v Evropské unii přímo souvisí s ambicemi strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ přinesla několik důležitých iniciativ, včetně pohotovostního plánu EU pro zajištění dodávek potravin a potravinové zabezpečení v době krize;

AC.

vzhledem k tomu, že ambice Zelené dohody by mohly učinit potravinový systém EU spravedlivějším, zdravějším a šetrnějším k životnímu prostředí, neboť potravinové zabezpečení EU i celého světa v krátkodobém i dlouhodobém horizontu závisí na odolných a udržitelných potravinových systémech; vzhledem k tomu, že kumulativním účinkem provádění právních předpisů souvisejících se Zelenou dohodou musí být zachování kapacity produkce potravin v EU a plynulá transformace, pokud jde o načasování i požadavky, provedená tak, aby nebyla zvýšena závislost na dovozu ze třetích zemí, čímž by mohlo dojít k ohrožení potravinového zabezpečení v EU; vzhledem k tomu, že je nezbytné vyčlenit dostatečné prostředky z veřejných zdrojů pro odvětví rostlinné a živočišné výroby, aby bylo možné je chránit před nepříznivými vlivy a zabránit poklesu produkce potravin v EU;

AD.

vzhledem k tomu, že provádění Zelené dohody by mělo zajistit spravedlivou transformaci, která zaručí přiměřenou ochranu zemědělců, zejména malých a středních zemědělských podniků, a dostatečné množství bezpečných a cenově dostupných zemědělských produktů pro spotřebitele v souladu s dlouhodobými cíli EU v oblasti odolnosti a udržitelnosti; vzhledem k tomu, že udržitelné životní podmínky prvovýrobců, jejichž příjmy stále zaostávají, má zásadní význam pro udržitelné řízení současných krizí na zemědělských trzích a pro trvalé dosažení cílů Zelené dohody;

AE.

vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo téměř 34 % evropských zemědělců starších 65 let; vzhledem k tomu, že skutečnost, že mnoho zemědělců v blízké budoucnosti odejde do důchodu, vyvolává v řadě členských států velké obavy; vzhledem k tomu, že generační obměna představuje jednu z největších výzev pro další existenci odolného zemědělského odvětví a odolných potravinových systémů v EU; vzhledem k tomu, že ačkoli se jedná o jednu z priorit EU, úsilí vynaložené v rámci SZP se dosud ukázalo jako nedostatečné ke zvrácení situace, a proto bude zapotřebí širší soubor politických nástrojů;

AF.

vzhledem k tomu, že zejména mladí zemědělci jsou inovativní, především pokud jde o využívání nových technologií; vzhledem k tomu, že pokud budou řádně odměňováni, motivováni a budou mít odpovídající možnosti, jsou připraveni provádět investice, které mohou zvýšit udržitelnost, výrobní kapacitu a konkurenceschopnost zemědělství; vzhledem k tomu, že připojení k vysokokapacitním širokopásmovým sítím má zásadní význam pro modernizaci zemědělských podniků, zvýšení produktivity a zlepšení účinnosti; vzhledem k tomu, že je zapotřebí pobídek na podporu vzdělávání zemědělců v oblasti informačních technologií;

AG.

vzhledem k tomu, že prudký a výrazný nárůst celosvětových cen hnojiv a energie spolu s prudkým nárůstem ostatních vstupních nákladů způsobuje zemědělcům potíže a ohrožuje budoucí rostlinnou výrobu, a tím i potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost; vzhledem k tomu, že v září 2022 vzrostly ceny dusíkatých hnojiv o 149 % ve srovnání s cenami na trhu hnojiv v EU v předchozím roce; vzhledem k tomu, že s ohledem na současnou krizi na trhu se vstupy a v oblasti energetiky musí Komise věnovat velkou pozornost hospodářské situaci evropských zemědělců;

AH.

vzhledem k tomu, že současné geopolitické výzvy svědčí o tom, že potravinového zabezpečení není dosaženo natrvalo a že evropská produkce potravin by měla být považována za strategické odvětví a měla by být v tomto ohledu zachována a posilována; vzhledem k tomu, že jedním z předpokladů pro potravinové zabezpečení je řádné fungování jednotného evropského trhu; vzhledem k tomu, že je třeba provést přezkum všech celních a necelních překážek v zemědělsko-potravinářském odvětví; vzhledem k tomu, že silnější, životaschopné, odolné a prosperující venkovské oblasti a komunity mají klíčový význam pro potravinové zabezpečení a potravinovou soběstačnost Evropy jakož i pro prosperitu Evropské unie;

AI.

vzhledem k tomu, že zemědělství má velký význam pro hospodářství nejvzdálenějších regionů EU, jejichž situace v oblasti potravinového zabezpečení bývá často zvláště křehká; vzhledem k tomu, že už z podstaty potravinového zabezpečení vyplývá, že náklady na pozdější reakci jsou vyšší než na včasný zásah;

AJ.

vzhledem k tomu, že pokud chce Unie předejít destabilizaci, potravinové chudobě, hladomoru, sociálním a politickým nepokojům v jiných zemích, musí vypracovat vizi pro zajištění potravinového a výživového zabezpečení v EU a přispět k potravinovému zabezpečení na mezinárodní úrovni;

AK.

vzhledem k tomu, že podle odhadů se 20 % všech vyprodukovaných potravin ztratí nebo vyplýtvá; vzhledem k tomu, že více než 36 milionů lidí si nemůže každý druhý den dovolit řádné jídlo; vzhledem k tomu, že v důsledku současné hospodářské krize přibývá nejpotřebnějších obyvatel;

AL.

vzhledem k tomu, že potravinářské společnosti zapojené do logistiky a velkoobchodní distribuce, do rozsáhlé průmyslové výroby a zpracování byly označeny za klíčové subjekty, jejichž odolnost je třeba posílit, neboť poskytují základní služby; vzhledem k tomu, že velkoobchodní trhy jsou subjekty veřejného zájmu, které poskytují rozsáhlé regionální a meziregionální oblasti služby, které jsou nezbytné pro dodávky a distribuci čerstvých zemědělských produktů a produktů rybolovu podléhajících rychlé zkáze konečnému spotřebiteli a které zaručují jejich jakost a dodržování hygienických norem; vzhledem k tomu, že velkoobchodní trhy již navíc prokázaly svou odolnost a zásadní úlohu, kterou hrají tím, že zajišťují kontinuitu dodávek a distribuce potravin během pandemie COVID-19;

AM.

vzhledem k tomu, že pouze 11,9 % všech vedoucích pracovníků zemědělských podniků v EU bylo v roce 2020 mladších 40 let, zatímco 33,2 % vedoucích zemědělských podniků v EU bylo ve věku 65 let a více; vzhledem k tomu, že průměrný věk evropského zemědělce se zvýšil na 57 let; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v EU o 5,3 milionu méně zemědělských podniků než v roce 2005, což představuje pokles o 37 %; vzhledem k tomu, že mezi lety 2016 a 2020 klesl počet vedoucích zemědělských pracovníků o 11,2 %; vzhledem k tomu, že většina členských států EU zaznamenala celkový pokles počtu vedoucích pracovníků zemědělských podniků;

AN.

vzhledem k tomu, že ženy hrají ve venkovských oblastech zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že v zájmu boje proti riziku opuštění těchto oblastí je důležité, aby se ženám dostalo uznání a bylo posíleno povědomí o přínosu jejich práce a spoluvlastnictví zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že k odstranění genderových rozdílů v zemědělsko-potravinářském odvětví je rovněž zapotřebí zavést postupy a přijmout opatření a že je nezbytné zapojit ženy do rozhodovacího procesu na všech úrovních při vytváření plánů a politik;