EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.1.2023

COM(2023) 32 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Využívání talentů v evropských regionech

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Využívání talentů v evropských regionech

1.Úvod

V našich společnostech a ekonomikách dochází k výrazným demografickým změnám 1 . Populace v EU obecně stárne a porodnost se od 60. let 20. století neustále snižuje. Několik regionů v EU se potýká s problémem intenzivního odlivu mladých a kvalifikovaných pracovních sil 2 .

Kombinace těchto demografických trendů vede k poklesu počtu obyvatel v produktivním věku 3 . Po poklesu o 3,5 milionu osob mezi lety 2015 a 2020 se očekává, že v příštích letech a desetiletích se počet obyvatel EU v produktivním věku bude dále snižovat a do roku 2050 dojde k jeho snížení o dalších 35 milionů osob.

Tento problém se týká většiny členských států, ale některé regiony jsou zasaženy více než jiné. Souběžně s narušením způsobeným pandemií COVID-19 totiž regiony, které jsou často již znevýhodněné, utrpí další ránu, když přijdou o své nejlepší a nejschopnější pracovníky, kteří odcházejí hledat štěstí jinam, a zároveň se jim nedaří přilákat pracovníky z jiných regionů.

Pokud se tato situace nebude řešit, vyvolá nové územní rozdíly, které se budou prohlubovat s tím, jak budou regiony stárnout a zaostávat, pokud jde o počet pracovních sil a jejich kvalifikaci. Změna demografické situace v Evropě bude brzdit odolnost a konkurenceschopnost EU jako celku a ohrozí soudržnost. Děje se tak v kontextu silného celosvětového úsilí o získávání talentů a na pozadí dalších strukturálních přeměn, jako je přechod na klimaticky neutrální a odolné hospodářství a technologické změny, které mohou rozdíly mezi regiony rovněž prohlubovat.

Úbytek pracovní síly je tedy současně demografickým, hospodářským i společenským jevem. V některých regionech jsou problémy, které z této situace vyplývají, ještě prohloubeny nízkým a stagnujícím podílem osob s terciárním vzděláním. Tato skutečnost snižuje schopnost regionů řešit hospodářské důsledky úbytku pracovní síly. Týká se to zejména venkovských oblastí, ale okrajové regiony, nejvzdálenější regiony 4 a regiony procházející průmyslovou transformací jsou rovněž postiženy vylidňováním, odchodem zejména mladších a kvalifikovaných pracovníků do bohatších regionů a problémy s podporou, udržením a získáváním talentovaných lidí.

Toto sdělení se zaměřuje na regiony, které čelí řadě souvisejících problémů, a to: prudkému úbytku obyvatelstva v produktivním věku v kombinaci s nízkým a stagnujícím podílem osob s terciárním vzděláním, a také na regiony, které zažívají výrazný odchod mladých lidí.

Tyto regiony se ocitají v pasti rozvoje talentů, nebo jim hrozí, že se do ní dostanou. Stárnutí a úbytek obyvatelstva v produktivním věku, stejně jako nedostatečná hospodářská dynamika vedou k úbytku vysoce kvalifikovaných a mladých pracovníků. Kromě toho se tyto regiony potýkají s významnými socioekonomickými problémy, jako jsou nedostatečné možnosti hospodářské diverzifikace, přílišná závislost na upadajících odvětvích a nízká inovační kapacita. To úzce souvisí s nedostatečně výkonnými trhy práce, nižší mírou vzdělávání dospělých, horšími sociálními výsledky a omezenějším přístupem k základním službám 5 . Taková kombinace problémů omezuje schopnost těchto regionů budovat udržitelná, konkurenceschopná hospodářství založená na znalostech.

Prohloubení územních rozdílů v důsledku zmíněných pastí rozvoje talentů by mohlo vést k tomu, že se stále více lidí a komunit bude cítit opomíjeno, což by mohlo dále posilovat současné trendy politické nespokojenosti 6 . To by oslabilo důvěru v naše demokratické hodnoty a snížilo podporu veřejnosti vůči reformám, včetně těch, které souvisejí se zelenou a digitální transformací.

Aby se předešlo riziku prohlubující se pasti rozvoje talentů, je nezbytné zvýšit jak poptávku po talentovaných lidech, zejména podněcováním dynamičtějších a rozmanitějších ekonomických příležitostí, tak i nabídku talentovaných lidí. To si žádá soubor investic a reforem, které budou mimo jiné podpořeny novou generací programů politiky soudržnosti a plány pro oživení a odolnost. Politická reakce by měla zahrnovat komplexní soubor opatření vypracovaných a prováděných prostřednictvím místně orientovaných přístupů, přizpůsobených místním podmínkám, řízených politikou soudržnosti a doplněných odvětvovými strategiemi. Dotčené regiony by měly rovněž zlepšit podnikatelské prostředí a kvalitu života, aby byly pro život a práci přitažlivějšími místy. Tato opatření mohou pomoci vychovávat talenty potřebné pro zdejší hospodářský rozvoj, který je čím dál více závislý na znalostech a inovacích, a tedy na vysoce kvalifikovaných lidech. Současně bude při prosazování potřebných reforem, zejména na trhu práce nebo ve vzdělávacím systému, hrát významnou roli evropský semestr, který bude stimulovat rozvoj talentů.

Toto sdělení je prvním důležitým výstupem Evropského roku dovedností, jak jej navrhla Komise, jehož cílem je dále podporovat změnu kvalifikace a prohlubování dovedností a zajistit, aby během souběžné zelené a digitální transformace a hospodářského oživení nikdo nezůstal opomenut. Zásadní význam v tomto úsilí bude mít územní rozměr, neboť znevýhodněné a odlehlé regiony, včetně těch nejvzdálenějších, čelí naléhavějším výzvám.

Toto sdělení nastiňuje cílená opatření na podporu, udržení a získávání talentů za účelem přeměny všech regionů na dynamické lokality podporující jejich rozvoj. Taková opatření vyžadují především zapojení vnitrostátní a regionální úrovně, přičemž je třeba vycházet z hlavních regionálních aktiv, jako jsou malá a střední města, univerzity, instituce odborného vzdělávání a přípravy (OVT), poskytovatelé vzdělávání dospělých, výzkumná zařízení, jakož i společnosti a klastry malých podniků, které mohou zajistit dlouhodobý regionální rozvoj. Tyto cíle jsou rovněž v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030.

Opatření navrhovaná v tomto sdělení budou podpořena zvláštním mechanismem EU na podporu navrhování a provádění cílených regionálních a územních strategií, které vycházejí z konkrétních podmínek a předností regionů, a ambiciózním prováděním evropského pilíře sociálních práv a dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU spolu se záměrem přizpůsobit jejich využívání demografickým trendům, které se v EU projevují.

2.Mnohé regiony EU nejsou dostatečně vybaveny k tomu, aby využily potenciál talentů potřebný pro svůj rozvoj

2.1V mnoha regionech EU dochází ke zrychlenému poklesu počtu obyvatel v produktivním věku a tyto regiony zaostávají v rozvoji a získávání a/nebo udržení kvalifikovaných pracovníků

Úbytek obyvatelstva v produktivním věku je rozsáhlý a více než polovina obyvatelstva EU žije v regionech, kde dochází k jeho snižování, přičemž v některých regionech se tento úbytek navíc prolíná s dalšími strukturálními problémy. V porovnání s průměrem EU je v některých regionech výrazně nižší podíl osob s terciárním vzděláním, přičemž u mladých dospělých (ve věku 20–24 let) je pravděpodobnost, že se budou účastnit terciárního vzdělávání, podstatně nižší. Navíc zatímco na úrovni EU podíl osob s terciárním vzděláním ve věkové skupině 25–64 let roste, neboť osoby v mladších věkových skupinách jsou vzdělanější než osoby starší, v těchto regionech tento podíl narůstá pomaleji a předpokládá se, že tento trend bude pokračovat. S klesajícím nebo stagnujícím podílem pracovníků s terciárním vzděláním se těmto regionům nepodaří kompenzovat úbytek pracovní síly vysoce kvalifikovanými pracovníky. Pokud se tato situace nebude řešit, budou se prohlubovat rozdíly v podílu talentů a v ekonomické úrovni ve srovnání s dynamičtějšími regiony EU.

Regiony, které se potýkají s pastí rozvoje talentů, vykazují rovněž vyšší podíl osob, které předčasně ukončují vzdělávání a odbornou přípravu. Míra mladých lidí, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je v těchto regionech výrazně vyšší (19 % oproti průměru EU, který činí 13 %). Příliš mnoho mladých lidí v těchto regionech nedokončí vyšší sekundární vzdělání a jejich pracovní vyhlídky jsou špatné.

Účast dospělých na vzdělávání je výrazně nižší v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů (podíl 5,6 % oproti průměru EU ve výši 10 %): stále méně osob si doplňuje své dovednosti nebo si osvojuje nové dovednosti, včetně těch, které jsou potřebné pro souběžnou transformaci, což s sebou nese riziko vyššího nesouladu s rychle se vyvíjejícími potřebami trhu práce. V rámci členských států se situace v oblasti vzdělávání dospělých značně liší, přičemž v městských oblastech je míra vzdělávání mnohem vyšší než ve venkovských oblastech.

V těchto regionech je také nižší fyzická dostupnost vzdělávací infrastruktury. Ačkoli se v každém z těchto regionů nachází jedna nebo více univerzit, ve srovnání s ostatními regiony žije ve vzdálenosti kratší než 45 minut jízdy autem od nejbližší univerzity mnohem méně lidí.

V rámci členských států existují velké rozdíly, zejména mezi regiony hlavních měst a ostatními regiony, a někdy i územní rozdíly v rámci regionů. Ve většině členských států přitahuje mnoho mladých lidí region hlavního města se svými univerzitami, koncentrací vysoce kvalifikovaných pracovních míst, ekonomickými příležitostmi, dynamickými kulturními a sociálními vyhlídkami. Ti se sem stěhují za studiem nebo za prací krátce po ukončení svých studií. Je možné, že ve vyšším věku se z regionu hlavního města odstěhují. Tato cirkulace talentů je oboustranně prospěšná, ale může fungovat pouze tehdy, pokud jsou všechny regiony k získávání talentů stejně dobře vybaveny.

2.2Regionům, které se potýkají s odchodem mladých talentů, hrozí, že se dostanou do pasti rozvoje talentů

K dynamice a atraktivitě regionu může významně přispět terciární vzdělávání. Stejně důležité je však na jedné straně vytvářet ekonomické příležitosti, aby se do regionů talentovaní jedinci stěhovali a zůstávali v nich, a na druhé straně sladit nabídku pracovních sil se současnými a budoucími potřebami trhu. Nedostatek profesních vyhlídek může mladé lidi odradit od toho, aby investovali do terciárního vzdělávání, a vést některé z nich k tomu, aby hledali profesní příležitosti jinde. Míra nezaměstnanosti mladých lidí (15–34 let) v regionech, které se nacházejí v rozvojové pasti nebo jimž taková past hrozí, je 14,6 %, což je výrazně více než v EU (11,1 %). Kromě toho odchod mladých lidí sice přináší nové příležitosti pro jednotlivce, ale stejně tak může vést k vytvoření dalšího napětí na trhu práce a k prohloubení nedostatku pracovních míst v některých odvětvích.

Na mobilitu lidí mají vliv různé faktory: pracovní příležitosti, mzdy, pracovní podmínky, rovné příležitosti, lokalita a služby dostupné v blízkém okolí a důvěra v instituce.

V tomto ohledu jsou mzdy, příjmy a hospodářský rozvoj v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů, podstatně nižší než ve zbytku EU (s odměnou na zaměstnance na úrovni 82 % průměru EU). Nižší je také kvalita institucí, neboť evropský index kvality veřejné správy těchto regionů se v současnosti pohybuje pouze okolo 60 % průměru EU.

Bez ucelené strategie na podporu talentů a vytváření nových příležitostí k rozvoji by se regiony postižené vysokou mírou odchodu mladých lidí mohly dostat do podobné strukturální situace jako regiony, které se potýkají s pomalým, ale zrychlujícím se poklesem počtu obyvatel v produktivním věku a stagnujícím podílem absolventů terciárního vzdělávání.

2.3Regiony, které se ocitly v pasti rozvoje talentů nebo jim hrozí, že se do ní dostanou

Past rozvoje talentů má více rozměrů a představuje významné riziko pro dlouhodobou prosperitu regionů.

Na mapě je zvýrazněno 46 regionů (červeně), které se nacházejí v pasti rozvoje talentů. Tyto regiony čelí v letech 2015 až 2020 zrychlujícímu se úbytku obyvatel v produktivním věku a nízkému a stagnujícímu počtu osob s terciárním vzděláním. Do této skupiny regionů spadá 16 % obyvatelstva EU. Většina těchto regionů je méně rozvinutá a jejich průměrný HDP na obyvatele dosahuje 64 % průměru EU. Tato skupina regionů má ve srovnání se zbytkem EU více venkovských oblastí, ve kterých žije 31 % obyvatel, zatímco v EU je to v průměru 21 %.

Mapa rovněž vymezuje druhou skupinu 36 regionů (žlutě), kterým hrozí, že se v budoucnu ocitnou v pasti rozvoje talentů, neboť jsou silně postiženy odchodem obyvatel ve věku 15–39 let (pokles o více než –2 na tisíc obyvatel oproti průměru EU, který činí 5,3 na tisíc obyvatel). Do této skupiny spadá 13 % obyvatelstva EU.

Společně tyto dvě kategorie regionů 7 představují 30 % obyvatelstva EU 8 .

Kombinací různých výše uvedených faktorů v těchto regionech vzniká sestupná spirála, která brzdí a zpomaluje dlouhodobý růst. Pro přerušení tohoto začarovaného kruhu a vytvoření silnější hospodářské dynamiky je proto nezbytná komplexní strategie v oblasti zdrojů a pobídek.

3.Zvyšování poptávky po talentech a nabídky talentů s cílem vyhnout se rozvojovým pastem

Aby se regiony neocitly v pasti rozvoje talentů, musí najít způsoby, jak stimulovat nabídku talentů i poptávku po nich a jak obojí současně přizpůsobit měnícím se potřebám svých ekonomik. K tomu je zapotřebí řešit nedostatky na trhu práce, v systémech vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých, zlepšovat inovace a fungování veřejné správy, rozvíjet podnikatelské prostředí a zvyšovat úroveň služeb a přístup k těmto službám. Všechny regiony a území EU, které se potýkají s poklesem počtu obyvatel v produktivním věku a chtějí zvýšit svou atraktivitu a lépe rozvíjet, získávat a udržet talentované lidi, budou moci využít novou zvláštní iniciativu EU: mechanismus podpory talentů. Regiony, které se nacházejí v pasti rozvoje talentů nebo jim taková past hrozí, budou navíc v rámci některých složek tohoto mechanismu moci využívat zvláštní podporu (viz bod 3.5).

3.1Využití rozvoje talentů s podporou místně orientovaných politik

3.1.1Podpora hospodářského oživení a lepšího přístupu ke službám

Pro oživení regionů je nutná diverzifikace jejich hospodářské struktury společně s lepší dostupností služeb v rámci místně orientovaných strategií. Politika soudržnosti EU coby katalyzátor místně orientovaných politik poskytuje těmto regionům v součinnosti s dimenzí rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky integrovaný strategický rámec pro plánování dlouhodobých investic, a to pomocí účinné správy a zapojení místních aktérů 9 . Vzhledem k demografickým rozdílům na nižší než vnitrostátní úrovni je pro úspěch těchto strategií zásadní zapojení regionálních a místních orgánů do definování a provádění priorit financování v rámci programů soudržnosti na období 2021–2027.

Tyto místně orientované strategie na podporu hospodářského oživení regionů, které se potýkají s pastí rozvoje talentů, mohou rovněž pomoci řešit problematiku rychlé průmyslové transformace vyvolané cíli zmírnění změny klimatu. Bez hospodářské dynamiky a správných potřebných dovedností, které by do těchto regionů přilákaly činnosti s vysokým potenciálem, se nepodaří plně využít možností růstu a přínosů, které pro rozvoj těchto regionů plynou ze zelené a digitální transformace. Vzhledem k tomu, že tyto transformace vyžadují inovace a nové technologie a že pracovníci přizpůsobují své dovednosti a mění zaměstnání nebo profese, bude obzvláště důležité zachovat si kvalitní úroveň potřebných dovedností a možnosti odborné přípravy 10 .

Jednotlivé pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci, které doplňují další nástroje politiky soudržnosti, podporují rozvoj a provádění komplexních strategií v postižených územích, umožňují diverzifikaci jejich hospodářské struktury, prohlubování dovedností a změnu kvalifikace jejich pracovní síly, a tím stimulují jejich dynamiku a atraktivitu.

Specifický místně orientovaný přístup zdola nahoru, který vyvinuly místní akční skupiny (MAS) v rámci společné zemědělské politiky a programu LEADER a který je nyní podporován z EZFRV, ENRAF a fondů politiky soudržnosti, umožňuje místním komunitám vytvářet na místní úrovni strategie a projekty, které mají potenciál oživit území. Například v oblastech, kde je důležitou činností rybolov a akvakultura, místní akční skupiny s podporou ENRAF připravují a provádějí integrované strategie, které řeší pokles příjmů a zaměstnanosti v rybářských komunitách.

Mezi hospodářská odvětví, která mohou zlepšit socioekonomické podmínky regionů, jež čelí pasti rozvoje talentů, patří tzv. stříbrná ekonomika.

Pro mnoho těchto regionů je dalším důležitým hospodářským odvětvím cestovní ruch. Cesta transformace pro cestovní ruch 11 zdůrazňuje potřebu dobře naplánovaných strategií, které berou v úvahu environmentální, ekonomické a sociální dopady cestovního ruchu a zapojují místní komunity. Tyto strategie mohou pomoci vytvářet nové příležitosti a napomoci blahobytu místních komunit. Přehled ukazatelů EU v oblasti cestovního ruchu 12 , který monitoruje zelenou a digitální transformaci a socioekonomické faktory odolnosti aktivit cestovního ruchu v Evropě, dokládá, jak výrazně se tyto faktory mohou v jednotlivých regionech lišit.

Rovný přístup ke kvalitním službám a infrastruktuře, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávání a odborná příprava, zdravotní a dlouhodobá péče, cenově dostupné bydlení a kulturní služby, doprava, dodávky energie a přístup k internetu, hraje zásadní roli v rámci celosvětového konkurenčního boje o rozvoj, získávání a udržení talentů.

Na rozhodnutí některých lidí, kde chtějí žít, měla vliv pandemie COVID-19. V důsledku pandemie se také změnila velikost a umístění kanceláří a pracovních prostor. To by mohlo přispět jednak ke zvýšení atraktivity regionů, kde jsou náklady na nemovitosti nižší a které nabízejí lepší kvalitu života, jednak ke zvýšení příležitostí pro tyto regiony, od nichž se nicméně bude vyžadovat, aby zajistily odpovídající infrastrukturu a přístup ke službám, což je klíčovým faktorem motivace lidí zůstat nebo se přestěhovat do jiného regionu.

V tomto ohledu jsou regiony, zejména ty méně rozvinuté, které čelí pasti rozvoje talentů, nuceny v napjaté rozpočtové situaci přijímat obtížná rozhodnutí. Jejich rozpočtové příjmy se snižují úměrně poklesu počtu obyvatel a hospodářské činnosti, zároveň se však očekává, že budou muset čelit rostoucím výdajům na služby na podporu stárnoucí populace.

Aby mohly regiony, které se ocitly v pasti rozvoje talentů, plně využívat výhod, které jim nabízí digitální transformace, je nezbytné zlepšit jejich digitální konektivitu. V těchto regionech je zatím spíše nepravděpodobné, že by domácnosti byly vybaveny širokopásmovým připojením, a podíl obyvatelstva s vysokorychlostním širokopásmovým připojením je mnohem nižší než v jiných regionech.

Kvalitnější širokopásmové připojení by v těchto regionech znamenalo lepší ekonomické podmínky pro podniky a pro práci na dálku. Vytvářelo by také více příležitostí pro vzdělávání a odbornou přípravu na dálku, což by mohlo pomoci snížit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Investice potřebné k urychlení zavádění sítí s velmi vysokou rychlostí a sítí 5G může podpořit několik nástrojů financování EU, především politika soudržnosti, politika rozvoje venkova a Nástroj pro oživení a odolnost, a to zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde nižší hustota obyvatelstva může vytvářet mezeru na trhu odůvodňující veřejnou intervenci.

Veřejné investice mohou být doplněny vhodnými regulačními opatřeními, jejichž cílem je zajistit přiměřený přístup k základním službám pro všechny.

Přeshraniční spolupráce podporovaná programy Interreg podporuje atraktivitu příhraničních regionů, které čelí pasti rozvoje talentů. Sdílením lidských zdrojů, vybavení a infrastruktury a dostupností digitálních veřejných služeb provozovaných přeshraničně 13 lze zlepšit dostupnost veřejných služeb a poskytnout více pracovních příležitostí na přeshraničním trhu práce.

Kromě toho, že je třeba překonat právní a administrativní překážky vyplývající z podstaty hranic, lze technické překážky řešit zajištěním interoperability digitálních veřejných služeb 14 . To by posílilo interakce mezi zúčastněnými stranami ze sousedních regionů, čímž by se zlepšily pracovní vyhlídky na protější straně hranice a přeshraniční regiony by si tak mohly udržet více talentů.

3.1.2Stimulace dynamických inovačních ekosystémů prostřednictvím strategií pro inteligentní specializaci a technologických a sociálních inovací

Jednou z příčin nižšího podílu vysoce kvalifikovaných pracovních míst v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů, je struktura regionálního hospodářství. Vytváření nových hospodářských perspektiv a odpovídajících vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí je předpokladem pro to, aby lidé s terciárním vzděláním na těchto územích zůstali.

Dále je ke zmírnění dopadů snižujícího se počtu obyvatel v produktivním věku zapotřebí zvýšit produktivitu a v tomto ohledu jsou rozhodující inovace. Inovační výkonnost regionů, které čelí pasti rozvoje talentů nebo jsou touto pastí ohroženy, je mnohem nižší než průměr EU 15 .

Mezi regiony s hlavním městem a ostatními regiony existují značné rozdíly a nerovnosti v inovační kapacitě.

Řešením nedostatků v šíření a přijímání nových myšlenek a technologií a podporou široce založených inovací, jakož i uznáním a podporou excelence se v těchto regionech zajistí vyšší produktivita, lepší pracovní příležitosti a využití výhod ekonomiky, která se stále více zakládá na znalostech. 

Tyto regiony by proto měly provádět místně orientované inovační strategie a optimalizovat dopad zdrojů dostupných v rámci politiky soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost svých členských států. Inovace by měly být chápány v širokém slova smyslu a zahrnovat výrobní procesy, marketing, včetně digitálního marketingu a digitalizace služeb. Mohou podpořit podnikání a pracovní příležitosti v nových a rostoucích odvětvích, ale také v tradičních odvětvích, jako je zemědělství nebo cestovní ruch. Tyto strategie přímo přispívají k modernizaci regionálních hospodářských systémů, stimulují podnikání a vytváření vysoce kvalifikovaných a atraktivních pracovních míst, řeší nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a případně podporují získávání talentů v těchto regionech pomocí nových center pro zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity.

K podpoře inovací v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů, lze na úrovni EU využít řadu nástrojů.

Strategie pro inteligentní specializaci 16 řízené v rámci politiky soudržnosti upřednostňují investice založené na místních aktivech, podporují přechod na hospodářství založené na znalostech a inovacích a posilují spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami inovačních ekosystémů (správní orgány, univerzity, podniky, instituce odborného vzdělávání a přípravy) na všech úrovních správy.

Evropský inovační a technologický institut (EIT) uplatňuje prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství místně orientovaný inovační přístup, který integruje strategii pro inteligentní specializaci zapojením místních aktérů zastupujících vzdělávací, podnikatelský a výzkumný sektor 17 . Regionální inovační program EIT (EIT RIS) podporuje zejména inovační výkonnost regionů s průměrným nebo nízkým inovačním skóre. K dnešnímu dni se více než 90 regionálních center EIT v osmnácti zemích EIT RIS nachází převážně v regionech, které se ocitly v pasti rozvoje talentů, a pomáhá zapojovat místní partnery do podpory místních inovátorů a zvyšování povědomí místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, jakož i do rozvoje talentů.

Nedávná studie o mobilitě výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) ukazuje, že mobilita vynikajících výzkumných pracovníků se řídí především faktory, které přímo přispívají k jejich schopnosti provádět kvalitní výzkum a rozvíjet své dovednosti, konkrétně možností pracovat s předními vědci, kvalitou výzkumné infrastruktury a nabídkou odborné přípravy.

Nový evropský program inovací 18 stanoví iniciativu pro talentované pracovníky v oblasti deep tech technologií, která je zvláštní stěžejní iniciativou reagující na nedostatek talentů v odvětvích deep tech a integruje všechny regiony v Evropě. Iniciativa, kterou koordinuje EIT, se v průběhu tří let zaměří na technologické talenty ve všech členských státech a v roce 2023 zahájí program inovačních stáží, aby více než 600 výzkumných pracovníků a absolventů, včetně těch z regionů, které se potýkají s nedostatkem talentů, mohlo získat zkušenosti v oblasti inovací v partnerských společnostech ERI a EIT. V rámci programu Digitální Evropa budou vyškoleni odborníci v oblastech, jako je datová věda, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a kvantová technologie. Tato iniciativa bude sdružovat méně a více inovativní regiony s cílem usnadnit spolupráci při budování nových hodnotových řetězců EU využitím specifických předností každého regionu. Vytvoření propojených regionálních údolí pro deep tech inovace v EU umožní udržet a rozvíjet talenty. Iniciativa zohledňuje význam úlohy odborného vzdělávání a přípravy pro inovace a regionální rozvoj, zejména prostřednictvím center excelence odborného vzdělávání a přípravy 19 podporovaných programem Erasmus+ v doplňkovosti s Nástrojem pro oživení a odolnost nebo fondy politiky soudržnosti.

Aliance pro inovace v rámci programu Erasmus+ podpoří rozvoj podnikatelských dovedností se zvláštním zaměřením na dovednosti v oblasti deep tech technologií s cílem pomoci podnikajícím studentům pocházejícím z regionů, které čelí pasti rozvoje talentů, proměnit své nápady v podnikatelskou praxi, jak bylo oznámeno v Evropské strategii pro univerzity. 

Stipendia evropského výzkumného prostoru v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ programu Horizont Evropa umožňují excelentním výzkumným pracovníkům, kteří nemohli být financováni v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“, absolvovat stipendijní program v některé ze zemí zapojených do programu „rozšiřování účasti“ 20 , aby se v těchto zemích podpořila vyváženější mobilita výzkumných pracovníků. Jejich předchůdci v rámci programu Horizont 2020, kterými byla stipendia v rámci programu rozšiřování účasti, měla významný pozitivní dopad na mobilitu talentů do těchto zemí a pomohla jim získat zpět zkušené výzkumné pracovníky a udržet si talenty.

Kromě toho by měl nástroj na podporu politik v rámci programu Horizont Evropa, který je nástrojem řízeným poptávkou a který mají členské státy k dispozici, pomoci při provádění některých doporučení, která již byla stanovena a která mají v několika členských státech zlepšit fungování systému výzkumu a inovací. Obzvláště důležitý je v regionech, které se potýkají s pastí rozvoje talentů, zejména v Rumunsku, Řecku a Chorvatsku.

Malé a střední podniky a podniky v těchto regionech mohou využívat podpory center pro digitální inovace v oblasti inovací a digitalizace.

3.1.3Revitalizace venkovských oblastí

Dvojímu dopadu demografického poklesu a nedostatečného rozvoje talentů jsou vystaveny zejména venkovské regiony.

V návaznosti na dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti EU byl zahájen komplexní soubor opatření. Akční plán EU pro venkov určil s ohledem na lidský kapitál konkrétní oblasti činnosti, které by měly do roku 2040 posílit tato území a jejich příslušné komunity a zvýšit jejich propojenost, odolnost a prosperitu. Jeho provedení přispěje ke zvýšení atraktivity venkovských oblastí pro talentované jedince, k vytvoření nových příležitostí pro přilákání inovativních podniků, ke zpřístupnění vysoce kvalitních pracovních míst, k podpoře nových a lepších dovedností, lepší infrastruktury a služeb a k využití výhod plynoucích z diverzifikace jejich hospodářských činností.

·Platforma pro revitalizaci venkova poskytuje venkovským orgánům v oblastech postižených úbytkem obyvatelstva, stárnutím a nedostatkem ekonomických příležitostí informace a osvědčené postupy týkající se nástrojů a strategií pro řešení úbytku talentů.

·V rámci programu Horizont Evropa (Výzkum a inovace pro venkovské komunity) budou vyhlášeny zvláštní výzvy k předkládání projektů ve venkovských oblastech a bude podporována odborná příprava a výměna znalostí s cílem urychlit šíření a přijímání inovací, a to například prostřednictvím „odborného a školicího střediska pro inovace na venkově“ zřízeného v rámci projektu RURALITIES. V rámci této stěžejní iniciativy bylo rovněž zahájeno evropské fórum Startup Villages, které má pomoci lépe porozumět potřebám začínajících podniků na venkově.

·Digitální budoucnost venkova s významným rozměrem lidského kapitálu se zaměřuje na dovednosti potřebné pro digitální transformaci venkovských oblastí, včetně digitálních dovedností a podnikání.

·Podnikání a sociální ekonomika ve venkovských oblastech podporují inovativní prostředí ve venkovských oblastech tím, že povzbuzují a posilují podnikatele.

V rámci projektu Územní agenda 2030 se kromě vize venkova bude v rámci spolupráce v oblasti víceúrovňové správy podporovat zásadní úloha malých měst a vesnic při integrovaném rozvoji území a posilovat spolupráce mezi územími. Cílem bude zachovat a rozvíjet malá místa jako místa přitažlivá pro život a práci mladých lidí.

Integrované rozvojové politiky, které jsou na místní úrovni podporovány politikou soudržnosti, navíc přispějí k rozvoji venkovských oblastí a budou stimulovat vazby mezi městy a venkovem. Mohou přilákat nové hospodářské činnosti, odstranit digitální propast, poskytnout více příležitostí ke vzdělávání, zlepšit přístup k infrastruktuře, službám a kulturnímu vyžití a zvýšit kvalitu života, a tím přilákat do venkovských oblastí talenty a udržet je zde.

3.1.4Zlepšení kvality veřejné správy

Kvalita a účinnost veřejné správy je jedním z klíčových faktorů, které určují přitažlivost regionů pro investice.

Nízká kvalita veřejné správy, zejména korupce, a nedodržování zásad právního státu podkopávají růstový potenciál, ale také důvěru investorů a hospodářských subjektů, a je známo, že jsou jedním z faktorů, které mají vliv na rozhodnutí opustit region. Naopak u regionů, které investují do kvality správy věcí veřejných, je větší pravděpodobnost, že budou strategie na podporu rozvoje provádět účinně a účelně.

Proto by regiony, které čelí pasti rozvoje talentů, měly dále zlepšovat kvalitu své správy a veřejné správy 21 , mimo jiné s využitím možností, které nabízí Nástroj pro technickou podporu.

3.2Zvyšování účinnosti vzdělávání a trhu práce

Regiony, které se ocitly v pasti rozvoje talentů, nedosahují v oblasti rozvoje a získávání talentů, které potřebují pro svůj udržitelný rozvoj, dostatečných výsledků, zejména pokud jde o systémy vzdělávání a odborné přípravy, dovednosti, integraci na trhu práce a pracovní podmínky. V této souvislosti je třeba integrovat více lidí na trh práce a zároveň vytvářet nové hospodářské příležitosti a zvyšovat produktivitu.

Provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu je nezbytné nejen pro dosažení hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, získávání dovedností a snižování chudoby, ale také pro sociální a hospodářskou konvergenci mezi regiony i v rámci nich. Pro dosažení sociální a ekonomické odolnosti je i nadále zásadní pokračovat v provádění strategií Unie rovnosti 22 . K dosažení úspěchu bude nezbytné, aby se regionální a místní orgány aktivně zapojily do provádění dvaceti zásad pilíře v souladu se svými specifiky.

Hlavním nástrojem pro monitorování provádění pilíře na vnitrostátní a regionální úrovni je evropský semestr. V rámci posledního evropského semestru vydala Komise téměř všem členským státům doporučení pro jednotlivé země v oblasti vzdělávání, dovedností a odborného vzdělávání a přípravy, rovných příležitostí a účasti na trhu práce. Semestr tak řídil programování finančních prostředků politiky soudržnosti (EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci) na programové období 2021–2027 s cílem snižovat regionální rozdíly.

Zejména ESF+ bude podporovat občany ve všech fázích života a zasahovat do všech aspektů dovedností, od očekávání budoucích potřeb, zejména v důsledku zelené a digitální transformace, až po odstranění nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Pomocí modernizace služeb zaměstnanosti podpoří rovněž řízení těchto přechodů a pomůže zlepšit odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy.

3.2.1Zvýšení účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy

Podpora vzdělávání a účasti dospělých na celoživotním učení vede ke zvýšení produktivity, a tím přispívá ke konkurenceschopnosti těchto regionů, zejména v souvislosti se zelenou a digitální transformací.

Účast na celoživotním vzdělávání dospělých je významnou hybnou silou nabídky talentů (cílem EU je, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo vzdělávání 60 % všech dospělých), zejména v souvislosti s rychle se měnícím technologickým prostředím, digitalizací a zelenou transformací, kdy je třeba udržovat dovednosti zaměstnanců aktuální.

Stejně rozhodujícím způsobem k tomu může přispět i odborné vzdělávání a příprava a doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě z roku 2020 23 vymezuje klíčové zásady, které mají zajistit, aby se odborné vzdělávání a příprava rychle přizpůsobovaly potřebám trhu práce a poskytovaly kvalitní vzdělávací příležitosti jak mladým lidem, tak dospělým. Klade velký důraz na větší flexibilitu odborného vzdělávání a přípravy, posílení příležitostí pro učení založené na praxi, učňovské vzdělávání a lepší zajištění kvality. Za jednu ze strategických priorit Rada rovněž označila cíl „Celoživotní učení a mobilita realitou pro všechny“ 24 . Za účelem odstranění propasti ve vzdělávání provádějí členské státy prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a ESF+ značný počet reforem v oblasti dovedností a vzdělávání dospělých a investují do nich.

Výše uvedené priority je třeba účinně uplatňovat zejména v regionech, které se potýkají s pastí rozvoje talentů.

3.2.2Zlepšení integrace na trh práce

Zatímco se míry regionální zaměstnanosti na úrovni EU již deset let sbližují, regiony, které čelí pasti rozvoje talentů, mají nižší míry zaměstnanosti a vyšší míry nezaměstnanosti než zbytek EU a v posledních deseti letech se jim s výjimkou několika regionů nepodařilo tyto rozdíly snížit. Ke snížení tohoto rozdílu by přispělo zvýšení zaměstnanosti nedostatečně zastoupených skupin, zejména žen, mladých a starších lidí a osob se zdravotním postižením. Rovněž je důležité podporovat zaměstnanost Romů v regionech, kde tvoří významnou část mladé populace.

Důležitým nevyužitým potenciálem pro zvýšení míry zaměstnanosti v těchto regionech je posílení zaměstnanosti žen (míra zaměstnanosti v postižených regionech činí 59 %, což je pod průměrem EU, který činí 66 %) vzhledem k tomu, že ženy v produktivním věku se z těchto regionů stěhují častěji než muži. EU se v rámci Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv zavázala, že do roku 2030 sníží rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů přinejmenším na polovinu. Hlavními způsoby, jak mohou tyto regiony zvýšit účast žen na trhu práce, jsou proto poskytování placeného pracovního volna z rodinných důvodů a placené dovolené za účelem péče, zajištění kvalitního předškolního vzdělávání a péče a snížení rozdílů v odměňování žen a mužů.

Zejména v technologických oborech, kde je jejich nedostatečné zastoupení výraznější, podporuje zaměstnanost žen hned několik iniciativ:

·Program na podporu podnikání žen a podporu žen ve vedoucích pozicích bude i nadále podporovat technologické startupy vedené ženami v rané fázi prostřednictvím rozšířené výzvy „WomenTech EU“. Další související iniciativy EU, jako je „Women4Cyber“, a případně vnitrostátní akcelerační programy přispějí k urychlení růstu společností vedených ženami v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů.

·Projekt E-STEAM financovaný z programu Erasmus+ podporuje terciární vzdělávání a účast na trhu práce, zejména v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), a může v takových regionech pomoci vytvořit synergie mezi školami a trhem práce s cílem podpořit tvůrčí a smysluplné zapojení dívek do vzdělávání v oblasti STEM (prostřednictvím mentorského programu).

·Dále lze zmínit projekt Girls Go Circular, který provádí EIT a znalostní a inovační společenství v rámci Akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–2027 a který zlepšuje digitální a podnikatelské dovednosti dívek s cílem posílit jejich postavení a pozitivní přístup k volbě povolání v této oblasti.

Pro zmírnění nedostatku dovedností a pracovních míst je rovněž důležitá podpora zaměstnávání starších osob 25 , jejichž míra zaměstnanosti dosahuje v postižených regionech 54 %, což je pod průměrem EU, který činí 59 %. Zejména v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů, je nezbytné poskytovat starším osobám motivující pracovní příležitosti, mimo jiné formou flexibilních částečných úvazků, možností celoživotního vzdělávání a mentorských partnerství. Starší osoby jsou pro mladší generaci zdrojem znalostí a dovedností. Důležitým faktorem je v tomto ohledu také přínos starších členů společnosti v oblasti dobrovolnictví.

Vytváření kvalitních pracovních a vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi má navíc zásadní význam pro udržení talentů v regionech, které se nacházejí v pasti rozvoje talentů nebo jim taková past hrozí. Politický rámec na úrovni EU poskytují posílené záruky pro mladé lidi, které jsou podporovány iniciativami, jako je Evropská aliance pro učňovskou přípravu 26 a iniciativa ALMA 27 . ESF+ a Nástroj pro oživení a odolnost k těmto cílům přispívají investicemi do zaměstnanosti mladých lidí a integrace mladých uchazečů o zaměstnání ve výši téměř 22 miliard EUR na období 2021–2027.

3.2.3Investice do změny kvalifikace a prohlubování dovedností s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek pracovních sil

Trh práce v EU jako celek se již několik let potýká s rostoucím nedostatkem pracovních sil, který by se v souvislosti se zrychlujícím se přechodem na klimatickou neutralitu mohl ještě prohloubit, pokud nedojde k odpovídajícímu sladění dovedností s vyvíjejícími se požadavky trhu práce. Nedostatek pracovních sil však není v EU rozložen rovnoměrně, přičemž některá odvětví a regiony se v tomto ohledu potýkají s obzvláště závažnými problémy.

Regiony, které trpí vážným nedostatkem pracovních sil a dovedností, mohou čelit problémům v oblasti konkurenceschopnosti a mohou se pro investory stát neatraktivními lokalitami. Proto je v těchto regionech obzvláště nutné posílit změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.

Investice do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení jsou však účinné pouze tehdy, pokud se zaměřují na ty dovednosti, které odpovídají současným a budoucím potřebám místního trhu práce. V této souvislosti je důležité, aby byly k dispozici kvalitní poznatky o dovednostech a aby regionální a místní orgány, organizace sociálních partnerů, veřejné a soukromé služby zaměstnanosti, místní podniky a poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy úzce spolupracovali s cílem zajistit, aby se společně vynaložené úsilí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení zaměřilo na správné dovednosti potřebné v daném regionu.

V oblastech, které se potýkají s pastí rozvoje talentů, mohou při poskytování poradenských služeb v oblasti volby povolání, možností odborné přípravy a osvětové činnosti hrát významnou roli regionální a místní orgány a další správní orgány. Doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby zajistily, že dospělí s nízkou úrovní dovedností a kvalifikace budou mít přístup k „cestám prohlubování dovedností“, aby mohli své dovednosti rozvíjet a případně dosáhnout vyšší kvalifikace. Takové cesty by měly nabízet podporu spočívající v posouzení dovedností, nabídce učení přizpůsobené konkrétním potřebám a v odpovídajícím ověřování a uznávání dovedností doprovázeném osvětou, poradenstvím a školením vzdělávacích pracovníků.

V rámci Evropského paktu dovedností Komise v současné době podporuje čtrnáct rozsáhlých partnerství 28 v různých evropských průmyslových ekosystémech, kterým pomáhá vybavit pracovní sílu dovednostmi potřebnými k úspěšnému zvládnutí přechodu na klimaticky neutrální a digitální ekonomiku. Do projektu se mezitím zapojilo více než 1 000 členů, včetně velkých nadnárodních společností, malých a středních podniků, místních poskytovatelů odborné přípravy a obchodních komor. Ti se společně zavázali, že pomohou zvýšit kvalifikaci šesti milionům lidí. Přibližně 50 regionálních nebo místních orgánů, které spolupracují v rámci paktu, již ve spolupráci s průmyslem, sociálními partnery a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy navrhuje řešení pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a Komise vyzývá všechny regiony, zejména pak ty, které se nacházejí v rozvojové pasti, aby se k paktu připojily a s pomocí zvláštní podpůrné služby zakládaly regionální partnerství v oblasti dovedností 29 .

Komise svým návrhem vyhlásit rok 2023 Evropským rokem dovedností podpoří konkrétní opatření na podporu konkurenceschopnosti evropských podniků a plné využití potenciálu digitální a zelené transformace sociálně spravedlivým a řádným způsobem. Evropský rok dovedností bude podporovat politiky a investice v oblasti dovedností s cílem řešit nedostatek pracovní síly, aby EU získala kvalifikovanější a přizpůsobivější pracovní sílu 30 . Je to dobrá příležitost pro regiony, které čelí pasti rozvoje talentů, aby rozpoznaly překážky, které brání jejich podnikům a pracovní síle v přesunu k produktivnějším a pro budoucnost vhodnějším odvětvím. Tento krok bude významný zejména pro zaostávající regiony, kde je nízký HDP na obyvatele způsoben vysokým podílem zaměstnanosti v málo produktivních odvětvích.

EU se nyní potýká zejména s výrazným nedostatkem digitálních dovedností, který, pokud se nebude řešit, bude dále narůstat. V současné době již 90 % pracovních míst vyžaduje určitou úroveň digitálních dovedností, avšak miliony podniků mají problém najít digitálně kvalifikované pracovníky, zejména odborníky v oblasti informačních a komunikačních technologií. V zájmu řešení těchto výzev si politický program Digitální dekáda klade dva důležité cíle. Prvním je zvýšit do roku 2030 počet dospělých se základními digitálními dovednostmi ze současných 54 % na 80 %. Druhým je zvýšit do roku 2030 počet odborníků zaměstnaných v oblasti informačních a komunikačních technologií na 20 milionů a zároveň podporovat přístup žen k tomuto oboru a zvyšovat počet absolventů tohoto oboru. Členské státy využily Nástroj pro oživení a odolnost k reformě systému vzdělávání dospělých a vyčlenily značné prostředky na zlepšení kvality prohlubování dovedností a změny kvalifikace a na zlepšení přístupu k nim.

Při předcházení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatkům hrají významnou roli vysokoškolské instituce. V červnu 2022 bylo přijato doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost. Rychlé návazné kroky povedou k mobilizaci vysokoškolských organizací a organizací odborného vzdělávání a přípravy na podporu celoživotního učení a přispějí ke změnám kvalifikace a prohlubování odborných dovedností s cílem vyhovět novým a vznikajícím potřebám ve společnosti a na trhu práce.

Aliance evropských univerzit a centra excelence odborného vzdělávání zvolená v rámci programu Erasmus+ budou rovněž působit jako centra odborné přípravy a rekvalifikace dospělých, včetně aktivních profesionálů, která jim umožní získat kompetence na vysoké úrovni orientované na budoucnost, a pomohou tak podnikům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly.

3.2.4Zajištění spravedlivých pracovních podmínek pro rozvoj talentů

Atraktivita regionů, které se nacházejí v pasti rozvoje talentů nebo jimž taková past hrozí, bude v konečném důsledku záviset na jejich schopnosti talenty rozpoznat a ocenit.

K tomu, aby se hospodářská soutěž na jednotném trhu opírala o vysoké sociální standardy, stimulovala zvyšování produktivity a podporovala hospodářskou a sociální konvergenci v těchto regionech, jsou nezbytné přiměřené minimální mzdy. Obzvláště důležitá je v této souvislosti nová směrnice o přiměřených minimálních mzdách, protože stanoví rámec pro zajištění přiměřenosti zákonem stanovených minimálních mezd, který podporuje kolektivní vyjednávání o stanovení mezd a zlepšuje přístup pracovníků k ochraně minimální mzdy.

Pro vytváření lepších pracovních podmínek, přiměřených mezd a řešení nedostatku kvalifikací a pracovních sil je obzvláště přínosné posílit zapojení sociálních partnerů v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů.

Tuto konvergenci podporuje politika soudržnosti a příslušné reformy, které pomáhají odstraňovat rozdíly ve mzdách a zvyšovat atraktivitu regionů, které čelí pasti rozvoje talentů.

3.3Posilování mobility talentů a podpora návratu pracovníků do regionů jejich původu

Rostoucí potřeby trhu práce nelze dlouhodobě uspokojit pouze mobilizací domácí pracovní síly. Regiony, které čelí pasti rozvoje talentů nebo jim taková past hrozí, by měly využívat mobilitu v rámci EU a přilákat mladé lidi pocházející z jiných regionů a členských států EU. A zatímco se regiony mnohdy zaměřují na odchod mladých lidí, málokterý z nich se soustředí na zajištění atraktivních příležitostí pro příchozí vracející se pracovníky.

Jednou ze strategií, jak přilákat talenty z jiných členských států, je snaha některých regionů využít diaspory a podpořit návrat kvalifikované pracovní síly, která emigrovala, do místa jejího původu, aby tak podpořila regiony, z nichž pochází. Například členské státy, jako Bulharsko, Portugalsko a Řecko, vytvořily zvláštní programy na posílení vazeb s výzkumnými pracovníky ze svých mezinárodních vědeckých diaspor, a to jak za účelem zvýšení celkové atraktivity, tak za účelem přilákání vlastních státních příslušníků zpět.

Dlouhodobé strategie pro opětovné přilákání talentů by však měly vycházet především ze strukturálních faktorů atraktivity a zaměřit se na podnikání a dovednosti, jakož i na doklady o vzdělání, po nichž je na trhu práce největší poptávka. Regiony by proto měly vypracovat komplexní dlouhodobou strategii na podporu hospodářské diverzifikace a inovací, do níž by se zapojily místní a regionální orgány, soukromý sektor, úřady práce a vzdělávací instituce, výzkumné a vysokoškolské instituce i instituce odborného vzdělávání a přípravy.

3.4Podpora legální migrace a integrace v EU

Komise prosazuje ambiciózní a udržitelnou politiku legální migrace do EU. V zájmu zachování globální konkurenceschopnosti přispívá směrnice o studentech a výzkumných pracovnících 31 a přepracovaná směrnice o modré kartě EU 32 pomocí zjednodušených postupů ke zvýšení atraktivity regionů EU pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU a k usnadnění jejich mobility v rámci EU.

Komise rovněž navrhla zintenzivnit spolupráci s cílovými partnerskými zeměmi, mimo jiné prostřednictvím zahájení talentových partnerství, která byla oznámena v paktu o migraci a azylu do roku 2020. Tato partnerství přizpůsobená na míru třetím zemím posilují legální cesty do EU a zároveň strategicky zapojují partnerské země do řízení migrace. Cílem talentových partnerství je poskytnout komplexní politický rámec, jakož i finanční podporu s cílem posílit vzájemně výhodnou mezinárodní mobilitu založenou na lepším sladění potřeb trhu práce a dovedností mezi EU a partnerskými zeměmi, a zároveň mít na paměti rizika odlivu mozků. Rovněž bude vytvořen rezervoár talentů EU, jehož cílem bude nalézt vhodné kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU pro potenciální pracovní místa v členských státech EU.

Aby se dosáhlo účinných a udržitelných výsledků, je třeba úsilí vynaložené v oblasti legální migrace do EU doplnit účinnými integračními politikami. Jak je zdůrazněno v akčním plánu pro integraci a začleňování 33 , je pro účinnou integrační politiku migrantů zásadní místní úroveň, a to i formou spolupráce s místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti.

Úsilí všech zúčastněných stran (členských států, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů, nevládních organizací, soukromého sektoru a hostitelské společnosti) by mělo být komplexní, aby pomohlo zvýšit schopnost regionů přilákat nové talenty a integrovat státní příslušníky třetích zemí na svém území.

3.5Podpora regionů pomocí nového zvláštního mechanismu EU – mechanismu podpory talentů

Kromě těchto stávajících nebo oznámených iniciativ a politik EU vytvoří Komise v roce 2023 nový zvláštní osmipilířový mechanismus na podporu talentů v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů nebo jimž taková past hrozí. V rámci tohoto mechanismu bude zřízen zvláštní portál, který regionům a zúčastněným stranám poskytne komplexní přístup ke všem pilířům.

1.Nový pilotní projekt, který bude regionům, jež čelí pasti rozvoje talentů, pomáhat vypracovat, konsolidovat, rozvíjet a provádět individualizované a komplexní strategie pro vzdělávání, získávání a udržení talentů. Půjde o zvláštní technickou podporu vybraným regionům spolu s širšími opatřeními na zvyšování povědomí a budování kapacit.

2.Nová iniciativa „Inteligentní adaptace regionů na demografickou transformaci“, jejímž cílem je pomoci regionům ohroženým pastí rozvoje talentů vypracovat nové přístupy k demografické transformaci a rozvoji talentů pomocí místně orientovaných politik zaměřených na nezbytné investice a reformy.

3.Nástroj pro technickou podporu bude pro členské státy i nadále představovat možnost navrhovat a provádět reformy na vnitrostátní a regionální úrovni. V rámci výzvy Nástroje pro technickou podporu na rok 2023 bude Komise pokračovat v úsilí o podporu regionálních orgánů při překonávání překážek regionálního rozvoje.

4.V rámci stávajících nástrojů bude poskytnuta přímá finanční pomoc.

S cílem podněcovat inovace a příležitosti pro vysoce kvalifikovaná pracovní místa budou v rámci výzev k předkládání návrhů Nástroje pro meziregionální inovační investice zohledňovány regiony, které mají potíže s udržením a získáváním talentů. Cílem tohoto nástroje EU financovaného z EFRR je stimulovat inovační ekosystémy, do nichž je zapojeno několik regionů EU, a to poskytováním poradenské a finanční podpory inovačním projektům ve společných oblastech inteligentní specializace. V rámci své nové složky „budování kapacit“ přispěje zejména k testování nových přístupů a podpoří schopnost regionů v pasti rozvoje talentů získávat vysoce kvalifikované osoby. 

Kromě toho bude regionům, které čelí pasti rozvoje talentů, věnována větší pozornost ze strany politik a nástrojů EU a jednotlivých států. Přezkum programů politiky soudržnosti na období 2021–2027 v polovině období, který je naplánován na začátek roku 2025 a řídí se doporučeními pro jednotlivé země přijatými v roce 2024, poskytne příležitost posoudit situaci těchto regionů a případně sladit programování fondů politiky soudržnosti.

5.Kromě toho se Komise v rámci Evropské městské iniciativy, což je komplexní nástroj financovaný z EFRR, který podporuje města všech velikostí v budování kapacit a znalostí, podporuje inovace a vyvíjí přenosná a škálovatelná inovativní řešení problémů ve městech, jež mají význam pro EU, bude zabývat problémy, s nimiž se potýkají města s klesající populací, včetně potíží s rozvojem, udržením a získáváním talentů, a to v rámci výzvy k inovačním opatřením na testování místně orientovaných řešení prováděných městy v roce 2023.

6.Odkazování na iniciativy EU, které mohou podpořit rozvoj talentů. Prostřednictvím tohoto mechanismu budou zainteresovaným regionům poskytovány informace o politikách EU v oblasti výzkumu a inovací, odborné přípravy, vzdělávání a mobility mladých lidí, jakož i o klastrových politikách a digitálních inovacích, které mohou přispět ke zvýšení atraktivity regionů a úrovně dovedností.

7.Výměna zkušeností a šíření osvědčených postupů: Různé postupy, které již v některých regionech fungují, by mohly být inspirací pro ostatní. Regiony budou moci zřizovat tematické a regionální pracovní skupiny, které se budou cíleněji zabývat konkrétními profesními nebo územními problémy. Šíření osvědčených postupů bude rovněž vycházet z výsledků stávajících platforem, jako je platforma pro spravedlivou územní transformaci nebo platforma pro revitalizaci venkova, které se zaměřují na regiony a území čelící společným výzvám.

8.Prohlubování analytických znalostí s cílem podpořit fakticky podložené politiky v oblasti regionálního rozvoje a migrace a usnadnit tvorbu politik. I nadále bude pokračovat práce Společného výzkumného střediska na regionálním srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů. Komise (Eurostat) rovněž vyzve členské státy, aby poskytovaly komplexnější statistické údaje o pohybu obyvatelstva v rámci EU, zejména o regionálních migračních tocích, a to v členění podle věku a pohlaví. Dále budou shromažďovány údaje o rozmístění základních služeb, jako je vzdělávání a zdravotní péče, v rámci EU, aby se zúčastněným stranám poskytl cenný výzkum a informace o tom, jak řešit klíčové výzvy pro sociální soudržnost a spravedlivou transformaci.

4.ZÁVĚR

Pro Unii, která se zavázala, že nebude žádné osoby ani místa opomíjet, je nezbytné zajistit, aby se regiony, které čelí pasti rozvoje talentů nebo jimž tato past hrozí, staly odolnějšími a přitažlivějšími. Jak potvrzují úspěšné zkušenosti z různých regionů, které jsou uvedeny v tomto sdělení, tato past není nevyhnutelná a problémy lze účinně řešit.

Aby bylo možné se zabývat všemi faktory a zapojit příslušné aktéry a úrovně správy, je nezbytné zaujmout komplexní, strategický a cílený přístup. Jakkoli jsou opatření na těchto různých úrovních důležitá, je stále zjevnější, že k tomu, aby bylo možné poskytnout vodítko pro vhodná řešení, je třeba rozvíjet i kapacity na evropské úrovni, které by shromažďovaly a vyhodnocovaly údaje a odborné znalosti.

Vzhledem k tomu, že situace regionů v pasti rozvoje talentů je různorodá, liší se i řešení, která je třeba prosazovat. Je třeba navrhnout a provádět místně orientované strategie a politiky přizpůsobené konkrétním podmínkám, které umožní diferencovaný přístup, budou se zabývat konkrétními slabými stránkami těchto regionů a podporovat jejich komparativní výhody, aby se zvýšila hospodářská dynamika a kvalita života.

V rámci prvního klíčového výsledku Evropského roku dovedností, jak jej navrhla Komise, bude Komise prostřednictvím nového mechanismu podpory talentů poskytovat cílenou pomoc a znalosti regionům, které se ocitly v pasti rozvoje talentů, a podporovat je při vytváření a úspěšném provádění těchto přizpůsobených strategií. Poskytne jim jedinečnou příležitost, aby rozvinuly svůj rozvojový potenciál využitím potřebných talentů a přispěly tak k překonání svých strukturálních znevýhodnění. Jelikož znalosti a dovednosti jsou skutečnými hnacími silami budoucího hospodářského růstu a rozvoje, budou tyto regiony následně schopny zůstat ve hře, přitahovat investice a vzkvétat jako prosperující, inovativní místa, která jsou žádoucí pro život i práci.

(1)    Zpráva Evropské komise o dopadu demografické změny, 2020 a 2023.

(2)    Jedná se zejména o Martinik, Guadeloupe, kontinentální Chorvatsko a region Vidurio ir vakarų Lietuvos.

(3)    Pro účely tohoto sdělení je tato skupina definována jako osoby ve věku 25–64 let.

(4)      Nejvzdálenější regiony EU se nacházejí v Atlantickém a Indickém oceánu, v Karibské oblasti a v Latinské Americe. V souladu s článkem 349 SFEU a se zvláštní strategií z května 2022 (COM(2022) 198 final) pomáhají těmto regionům řešit jejich trvalá omezení zvláštní opatření.

(5)    Tato skutečnost je vyjádřena v regionálním rozměru srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Srovnávací přehled sociálních ukazatelů slouží k monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv na vnitrostátní a regionální úrovni.

(6)    The Geography of EU discontent (Geografie nespokojenosti EU), 2020, https://ec.europa.eu/regional_policy/information-sources/publications/working-papers/2018/the-geography-of-eu-discontent_en  

(7)    Některé regiony s klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku a zaostávající mírou osob s terciárním vzděláním mohou rovněž zaznamenat čistý odliv osob ve věku 15–39 let.

(8)    S těmito problémy se mohou potýkat i území v jiných regionech, které však nelze zohlednit, protože dostupné regionální statistiky nejsou dostatečně podrobné.

(9)    Jedním z pěti cílů politiky soudržnosti na období 2021–2027 je přiblížit Evropu občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ. Na místní úrovni může být vytvořen zvláštní soubor územních nástrojů pro provádění integrovaných strategií rozvoje.

(10)    Viz Evropská komise (2019) – Přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě, kapitola 5.

(11)     https://ec.europa.eu/docsroom/documents/49498/attachments/1/translations/en/renditions/native

(12)     https://tourism-dashboard.ec.europa.eu/?lng=cs&ctx=tourism  

(13)    Viz návrh aktu o Interoperabilní Evropě (COM(2022) 720 final) a doprovodné sdělení (COM(2022) 710 final).

(14)    Viz návrh aktu o Interoperabilní Evropě (COM(2022) 720 final) a doprovodné sdělení (COM(2022) 710 final).

(15)    Srovnávací přehled inovací v regionech, 2021.

(16)    Inteligentní specializace je místně orientovaný přístup, který se vyznačuje určením strategických oblastí pro intervenci na základě analýzy silných stránek a potenciálu ekonomiky.

(17)    Jak je definováno v evropském srovnávacím přehledu inovací.

(18)    COM(2022) 332 final.

(19)    Centra excelence odborného vzdělávání a přípravy jsou nadnárodní sítě spolupráce zaměřené na podporu inovací a excelence v odborném vzdělávání a přípravě.

(20)    Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

(21)    Viz kapitola 7 osmé zprávy o soudržnosti – COM(2022) 34 final.

(22)    Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030, Strategie pro rovnost LGBTIQ osob, Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 a Strategie EU pro boj proti antisemitismu.

(23)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32020H1202%2801%29

(24)    Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1) – k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32021G0226(01)

(25)    Lidé ve věku 55 až 64 let.

(26)     Evropská aliance pro učňovskou přípravu – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu) .

(27)     ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve) – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu) .

(28)    Aliance dovedností v automobilovém průmyslu – Partnerství pro dovednosti v oblasti mikroelektroniky – Partnerství pro dovednosti v oblasti letectví a obrany – Pakt pro dovednosti v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři – Prohlubování dovedností pracovníků v oblasti stavby lodí a námořních technologií v Evropě – Textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl – Partnerství pro dovednosti pro ekosystém cestovního ruchu – Pakt pro dovednosti ve stavebnictví – Partnerství pro dovednosti pro zemědělsko-potravinářský ekosystém – Partnerství pro dovednosti pro kulturní a kreativní odvětví – Partnerství pro dovednosti pro ekosystém lokální a sociální ekonomiky – Partnerství pro dovednosti pro digitální ekosystém – Partnerství pro dovednosti pro ekosystém maloobchodu – Partnerství pro dovednosti pro ekosystém zdravotnictví.

(29)     Pakt pro dovednosti – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu) .

(30)    Tento Evropský rok dovedností také významně přispěje k dosažení cílů Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, kterými jsou dosažení 78% míry zaměstnanosti a každoroční účast 60 % dospělých na prohlubování dovedností a změně kvalifikace do roku 2030.

(31)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.

(32)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES.

(33)     COM(2020) 758 final ze dne 24. listopadu 2020.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.1.2023

COM(2023) 32 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Využívání talentů v evropských regionech

PŘÍLOHA

1.Demografická transformace v EU

2.Regiony postižené kombinací úbytku obyvatelstva v produktivním věku a nedostatečného rozvoje talentů a regiony postižené čistým odlivem osob ve věku 15–39 let

Níže uvedené regiony NUTS 2 byly vybrány na základě následujících kritérií:

Klesající počet obyvatel v produktivním věku a zaostávající míra terciárního vzdělání:

·Průměrná roční změna počtu obyvatel ve věku 25–64 let mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2020 byla nižší než –7,5 na 1 000 obyvatel.

·Podíl osob s terciárním vzděláním ve věku 25–64 let v roce 2020 byl nižší než průměr EU.

·Podíl osob s terciárním vzděláním ve věku 25–64 let se oproti EU zvýšil o méně než polovinu, tj. o 2,2 procentního bodu.

Čistý odliv osob ve věku 15–39 let:

·Průměrná roční hrubá míra čistého odlivu obyvatel ve věku 15–39 let v období od 1. ledna 2015 do 1. ledna 2020 byla nižší než –2 na 1 000 obyvatel v tomto věku.

3.Meziregionální rozdíly v dosaženém vzdělání

4.Struktura kohorty osob s terciárním vzděláním

5.Charakteristiky nejvíce postižených regionů

Převažují přirozené změny

Regiony jsou převážně venkovské a přechodné

Význam zemědělství je vysoký, ale postupně klesá

Odměny a úroveň rozvoje nejsou příliš uspokojivé

Existuje zde potenciál pro růst míry zaměstnanosti

V zaměstnanosti mužů a žen je výrazný rozdíl

Vzdělávací systém není dostatečně výkonný

Digitální propast

Kvalita veřejné správy je spíše nízká