Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022PC0707

    Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

    COM/2022/707 final

    V Bruselu dne 8.12.2022

    COM(2022) 707 final

    2022/0413(CNS)

    Návrh

    SMĚRNICE RADY,

    kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

    {SEC(2022) 438 final} - {SWD(2022) 400 final} - {SWD(2022) 401 final} - {SWD(2022) 402 final}


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

    Odůvodnění a cíle návrhu

    Spravedlivé zdanění je jedním z hlavních základů evropského sociálně tržního hospodářství. Je také jedním z klíčových pilířů závazku Komise v oblasti „hospodářství ve prospěch lidí 1 . Spravedlivý daňový systém by měl být založen na daňových pravidlech, která zajistí, že každý bude platit svůj spravedlivý díl, a zároveň daňovým poplatníkům, ať už podnikům nebo jednotlivcům, usnadní dodržování těchto pravidel.

    Pandemie COVID-19 a důsledky plynoucí z ruské agresivní války proti Ukrajině umocňují naléhavost potřeby chránit veřejné finance. K financování svého nemalého úsilí o zvládnutí negativních hospodářských dopadů krizí a současně zajištění ochrany nejzranitelnějších skupin obyvatelstva budou členské státy potřebovat dostatečné daňové příjmy. Zajistit daňovou spravedlnost tím, že se zabrání daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, je v této souvislosti důležitější než kdykoli předtím. A aby bylo možné daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v EU lépe předcházet, je nezbytné posílit správní spolupráci a výměnu informací o daňových záležitostech.

    Konkrétněji jde o to, že vznik alternativních způsobů placení a investic, jako jsou kryptoaktiva a elektronické peníze, může ohrozit pokrok dosažený v posledních letech v oblasti daňové transparentnosti a představovat značné riziko daňových úniků. Proto se Komise ve sdělení o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení 2 zavázala aktualizovat směrnici o správní spolupráci s cílem rozšířit její oblast působnosti na rozvíjející se ekonomiku a posílit rámec správní spolupráce.

    Na podporu činnosti Komise přijala Rada (Ecofin) dne 27. listopadu 2020 závěry Rady o spravedlivém a efektivním zdanění v době oživení, o daňových výzvách souvisejících s digitalizací a o řádné daňové správě v EU i mimo ni 3 .

    Ve zprávě Ecofinu Evropské radě o daňových otázkách 4 , kterou Evropská rada schválila dne 1. prosince 2021, se uvádí, že „se očekává, že Komise v roce 2022 předloží legislativní návrh na další revizi směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, pokud jde o výměnu informací o kryptoaktivech a daňová rozhodnutí pro bohaté fyzické osoby“.

    Evropský parlament přijal dne 10. března 2022 usnesení s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení 5 , v němž vítá akční plán a podporuje jeho důkladné provádění a konkrétně vyzývá Komisi, aby do působnosti automatické výměny informací zahrnula další kategorie příjmů a majetku, jako jsou například kryptoaktiva.

    Tento návrh je třeba vnímat také v kontextu souběžné činnosti OECD, jejímž cílem je dohodnout se na standardu pro výměnu informací pro daňové účely v souvislosti s kryptoaktivy (CARF) a na rozšíření působnosti společného standardu pro oznamování (CRS) na elektronické peníze, což vyústilo ve vzájemnou dohodu dosaženou v srpnu 2022 6 , kterou podpořila skupina G20 v prohlášení vedoucích představitelů na summitu na ostrově Bali 7 v listopadu 2022.

    V posledních letech EU zaměřila své úsilí na boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a na zvyšování transparentnosti. Významných zlepšení bylo dosaženo zejména v oblasti výměny informací, a to na základě řady změn směrnice o správní spolupráci (DAC) 8 . Zpráva Evropského účetního dvora 9  a usnesení Evropského parlamentu 10  nicméně poukázaly na některé nedostatky a potřebu zlepšení v několika oblastech směrnice, které se týkají všech forem výměny informací a správní spolupráce. Mezi nejproblematičtější prvky rámce patří zejména nedostatek konkrétních ustanovení týkajících se elektronických peněz a digitálních měn centrálních bank, přeshraniční daňová rozhodnutí pro jednotlivce s vysokým čistým jměním a nejasnost opatření pro dodržování předpisů 11 .

    Zpráva Evropského účetního dvora uvádí, že „kryptoměny jsou z oblasti působnosti výměny informací vyloučeny. Pokud daňový poplatník drží peníze v elektronických kryptoměnách, nejsou platforma ani jiný elektronický poskytovatel poskytující služby portfolia pro takové zákazníky povinni ohlásit jakékoli takové částky nebo nabyté zisky daňovým orgánům. Proto peníze držené v takových nástrojích zůstávají z velké míry nezdaněné“.

    Je tedy jednoznačně nutné stávající rámec pro výměnu informací a správní spolupráci v EU zlepšit.

    Kromě zpřísnění stávajících pravidel je v EU nutné rozšířit správní spolupráci na nové oblasti. Důvodem je řešení výzev, které vznikají v souvislosti se stále častějším využíváním kryptoaktiv pro investiční účely. Daňovým správám v EU to pomůže lépe a efektivněji vybírat daně a držet krok s novým vývojem, zejména vzhledem k rozdílům v systémech zdanění kryptoaktiv v jednotlivých členských státech. Vzhledem k vlastnostem kryptoaktiv je dohledatelnost a odhalování zdanitelných plnění ze strany daňových správ velmi obtížné. Tento problém se prohlubuje zejména v případech, kdy se obchody uskutečňují za využití poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo subjektů operujících s kryptoaktivy se sídlem v jiné zemi nebo kdy se uskutečňují přímo mezi fyzickými osobami nebo subjekty usazenými v jiné jurisdikci. Nedostatečné oznamování příjmů z investic do kryptoaktiv vede ke snížení daňových příjmů členských států. Poskytuje také uživatelům kryptoaktiv výhodu ve srovnání s těmi, kteří do kryptoaktiv neinvestují. Pokud nebude tato mezera v předpisech odstraněna, nelze zajistit dosažení cíle spravedlivého zdanění. Za účelem řešení těchto obav předložila Komise tento návrh, který vychází z rámce OECD pro oznamování kryptoaktiv. Ten stanoví postupy náležité péče, požadavky na oznamování a další pravidla pro oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Hlavní rozdíl mezi tímto návrhem a rámcem OECD pro oznamování kryptoaktiv spočívá v tom, že provozovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy působící na trhu EU jsou regulováni nařízením XXX.

    Dobře fungující a koordinované oznamování a výměna informací jsou dále potřebné k tomu, aby se zlepšily podmínky pro přijetí nezbytných opatření k prosazování sankcí vůči Rusku. Tím se zvyšuje naléhavost a zdůrazňuje význam zavedení ustanovení, která zajistí, aby byly informace týkající se držby kryptoaktiv i transakcí s nimi oznamovány a aby docházelo k jejich výměně mezi členskými státy.

    Tento návrh rovněž počítá s posílením stávajících ustanovení směrnice tak, aby odrážela vývoj pozorovaný na vnitřním trhu i na mezinárodní úrovni. Měl by vést k účinnému oznamování a výměně informací, mimo jiné díky tomu, že bude zohledňovat nejnovější doplňky společného standardu pro oznamování, včetně začlenění ustanovení o elektronických penězích a digitálních měnách centrálních bank, a dále tím, že poskytne jasný a harmonizovaný rámec pro opatření pro dodržování předpisů nebo rozšíří oblast působnosti daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem na jednotlivce s vysokým čistým jměním.

    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

    Navrhované právní předpisy reagují na širokou politickou prioritu týkající se transparentnosti zdanění, která je předpokladem účinného boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

    Směrnice o správní spolupráci, která stanoví rámec pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti daní, byla několikrát pozměněna následujícími iniciativami:

    směrnicí Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014 12 (DAC 2), pokud jde o automatickou výměnu informací o finančních účtech mezi členskými státy na základě společného standardu OECD pro oznamování (CRS), v němž se nařizuje automatická výměna informací o finančních účtech nerezidentů,

    směrnicí Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015 13 (DAC 3), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem,

    směrnicí Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016 14 (DAC 4), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací mezi daňovými orgány ohledně podávání zpráv podle jednotlivých zemí (CbCR),

    směrnicí Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016 15 (DAC 5), pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz,

    směrnicí Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018 16 (DAC 6), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat, a

    směrnicí Rady (EU) 2021/514 17 ze dne 22. března 2021 (DAC 7), kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, pokud jde o prodejce na digitálních platformách.

    Soulad s ostatními politikami EU

    Stávající ustanovení směrnice o správní spolupráci se vzájemně ovlivňují s obecným nařízením o ochraně osobních údajů 18 (GDPR) v několika případech, kdy jsou osobní údaje relevantní. Současně obsahují konkrétní ustanovení a záruky týkající se ochrany údajů. Navrhované změny budou tyto záruky i nadále respektovat a dodržovat. Příslušná opatření v oblasti IT a procesní opatření zajistí ochranu osobních údajů v souladu s GDPR. Výměna údajů bude probíhat prostřednictvím zabezpečeného elektronického systému, který údaje zašifruje a dešifruje, přičemž v každé daňové správě by měli mít k těmto informacím přístup pouze pověření úředníci. Členské státy jako společní správci údajů budou muset zajistit uchovávání údajů v souladu s bezpečnostními opatřeními a lhůtami požadovanými nařízením GDPR.

    Komise působí v několika oblastech politiky týkajících se trhu s kryptoaktivy, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a subjektů operujících s kryptoaktivy, na něž se navrhovaná iniciativa vztahuje. Navrhovaná iniciativa nezasahuje do jiných současně probíhajících projektů Komise, neboť je zaměřena konkrétně na řešení určitých otázek souvisejících s daněmi. Návrh vychází z ustanovení nařízení o trzích s kryptoaktivy (nařízení XXX) a nařízení o převodech finančních prostředků, zejména pokud jde o používání definic stanovených v uvedených aktech EU, a opírá se o požadavky na udělení povolení stanovené v prvním z nich. Nařízení o převodech finančních prostředků zajišťuje určitou úroveň náležité péče prováděné povinnými subjekty pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu, nestanoví však oznamování a automatickou výměnu informací tak podrobně, jak je vyžadováno pro účely přímých daní.

    2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

    Právní základ

    Právním základem pro legislativní iniciativy v oblasti přímých daní je článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ačkoli zde není uveden výslovný odkaz na přímé daně, článek 115 hovoří o směrnicích o sbližování vnitrostátních právních předpisů, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu. Aby byla tato podmínka splněna, je potřebné, aby cílem navrhovaných právních předpisů EU v oblasti přímých daní bylo napravit existující nesrovnalosti ve fungování vnitřního trhu. Vzhledem k tomu, že informace vyměňované podle směrnice o správní spolupráci lze rovněž použít v oblasti DPH a jiných nepřímých daní, je jako právní základ uveden rovněž článek 113 SFEU.

    Jelikož navrhovaná iniciativa mění uvedenou směrnici, je přirozené, že právní základ zůstává stejný. Navrhovaná pravidla, jejichž cílem je zlepšit stávající rámec, pokud jde o výměnu informací a správní spolupráci, se neodchylují od předmětu směrnice. Předpokládané úpravy zejména poskytnou jasný a harmonizovaný rámec pro opatření pro dodržování předpisů, začlení ustanovení o elektronických penězích do stávajícího rámce a rozšíří oblast působnosti daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem na osoby s vysokým čistým jměním. Jednotného uplatňování těchto ustanovení lze dosáhnout pouze sbližováním vnitrostátních právních předpisů.

    Kromě stávajícího rámce předkládá návrh pravidla pro oznamování ze strany oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to v reakci na problémy v oblasti zdanění vyplývající z využívání kryptoaktiv pro investice nebo jako prostředku směny. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy umožňují uživatelům kryptoaktiv využívat jejich služeb a zároveň potenciálně neoznamovat získané příjmy v členském státě, jehož jsou rezidenty. V důsledku toho dochází v členských státech k neoznámeným příjmům a daňové ztrátě. Taková situace rovněž vytváří podmínky pro nekalou daňovou soutěž vůči jednotlivcům nebo podnikům, které investují do kryptoaktiv, což narušuje fungování vnitřního trhu. Z toho vyplývá, že tuto situaci lze řešit pouze jednotným přístupem, jak je stanoveno v článku 115 SFEU.

    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

    Návrh je plně v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SFEU. Zabývá se správní spoluprací v daňové oblasti. To zahrnuje určité změny pravidel s cílem zlepšit fungování stávajících ustanovení, která se zabývají přeshraniční spoluprací mezi daňovými správami různých členských států. Návrh rovněž zahrnuje rozšíření působnosti automatické výměny informací na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a subjekty operující s kryptoaktivy tím, že jim ukládá povinnost oznamovat příjmy uživatelů kryptoaktiv.

    Daňové orgány nemají dostatek informací, aby mohly sledovat výnosy získané pomocí kryptoaktiv a jejich případné daňové důsledky. Jinými slovy, daňové správy nemají k dispozici dostatek informací týkajících se kryptoaktiv, a to i přesto, že trh s kryptoaktivy v posledních letech nabývá na významu.

    Většina členských států již zavedla právní předpisy nebo alespoň administrativní pokyny pro zdanění příjmů získaných z investic do kryptoaktiv. Často jim však chybí potřebné informace, které by jim to umožnily.

    Právní jistotu a jasnost lze zajistit pouze řešením těchto neefektivních vnitrostátních situací prostřednictvím jednotného souboru pravidel platných pro všechny členské státy. Vnitřní trh potřebuje robustní mechanismus, který tyto mezery jednotným způsobem ošetří a napraví stávající narušení zajištěním toho, že daňové orgány dostanou včas příslušné informace. Harmonizovaný rámec oznamování v celé EU se jeví jako nezbytný s ohledem na převládající přeshraniční rozměr služeb poskytovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Vzhledem k tomu, že cílem povinného oznamování týkajícího se příjmů získaných z investic do kryptoaktiv je především informovat daňové orgány o přeshraničních transakcích s kryptoaktivy, je nutné realizovat takovou iniciativu prostřednictvím opatření na úrovni EU s cílem zajistit jednotný přístup ke zjištěnému problému.

    EU má proto lepší postavení k řešení zjištěných problémů a zajištění účinnosti a úplnosti systému výměny informací a správní spolupráce než jednotlivé členské státy. Za prvé, navrhovaná směrnice zajistí jednotné uplatňování pravidel v celé EU. Za druhé, všichni oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří spadají do oblasti působnosti směrnice, budou podléhat stejným požadavkům na oznamování. Za třetí bude oznamování doprovázeno výměnou informací a jako takové umožní daňovým správám získat ucelený soubor informací o příjmech získaných prostřednictvím investic do kryptoaktiv.

    Proporcionalita

    Návrh spočívá ve zlepšení stávajících ustanovení směrnice o správní spolupráci a rozšiřuje působnost automatické výměny na určité konkrétní informace oznamované oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Uvedená zlepšení nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle výměny informací a obecněji správní spolupráce. Vzhledem k tomu, že zjištěná narušení ve fungování vnitřního trhu obvykle přesahují hranice jednoho členského státu, společná pravidla EU představují minimum potřebné k efektivnímu řešení problémů.

    Navrhovaná pravidla tak přispívají k jasnějšímu, jednotnějšímu a účinnějšímu uplatňování směrnice, což vede k lepším způsobům dosažení jejích cílů. Předpokládaná povinnost oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamovat příjmy získané jejich uživateli nabízí také proveditelné řešení v oblasti boje proti daňovým únikům pomocí mechanismů výměny informací, které již byly dříve vyzkoušeny u DAC 3 a DAC 6. V tomto ohledu lze tvrdit, že navrhovaná iniciativa představuje přiměřenou odpověď na zjištěné mezery ve směrnici a jejím cílem je také řešení problému daňových úniků.

    Volba nástroje

    Právní základ tohoto návrhu je dvojí: články 113 a 115 SFEU, v nichž se výslovně stanoví, že právní předpisy v této oblasti mohou být uzákoněny pouze právní formou směrnice. Pokud jde o přijímání závazných pravidel týkajících se zdanění, není proto přípustné použít žádný jiný typ právního aktu EU. Navrhovaná směrnice navíc představuje sedmou změnu směrnice; následuje tudíž po směrnicích Rady 2014/107/EU, (EU) 2015/2376, (EU) 2016/881, (EU) 2016/2258, (EU) 2018/822 a (EU) 2021/514.

    3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

    Evropský účetní dvůr v roce 2021 zkoumal, jak Evropská komise sleduje provádění a výkonnost systému výměny daňových informací stanoveného ve směrnici 2011/16/EU a jakým způsobem členské státy vyměňované informace využívají.

    Evropský parlament 19 dále posuzoval provádění povinností týkajících se výměny informací podle směrnice 2011/16/EU a jejích pozdějších změn, jejichž cílem je bojovat proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem usnadněním výměny informací souvisejících s daněmi.

    Zpráva Evropského účetního dvora dospěla k závěru, že systém byl celkově dobře zaveden, je však třeba podniknout další kroky, pokud jde o monitorování, zajištění kvality údajů a využívání obdržených informací. Evropský parlament ve svém usnesení uvádí, že vyměňované informace mají omezenou kvalitu a že účinnost systému není příliš monitorována. Dále konstatuje, že v současné době neexistuje společný rámec EU pro monitorování výkonnosti a dosažených výsledků systému a pouze několik členských států provádí systematické kontroly kvality vyměňovaných údajů. Závěrem se Evropský parlament zasazuje o přijetí nových právních předpisů, které by posílily a dále zlepšily směrnici 20 a zároveň zajistily důkladné provádění stávajících pravidel a norem, a to i v oblasti boje proti praní peněz. Na základě obou výše zmíněných zpráv přináší tento legislativní návrh soubor konkrétních iniciativ, které mají zlepšit fungování správní spolupráce.

    Konzultace se zúčastněnými stranami

    Dne 10. března 2021 zahájila Komise veřejnou konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu ohledně dalšího postupu EU při posilování rámce pro výměnu informací v oblasti daní. Byla předložena řada otázek a zúčastněné strany poskytly pozitivní zpětnou vazbu celkem ve 33 odpovědích.

    Kromě toho Komise dne 23. března 2021 uskutečnila cílenou konzultaci podnikatelského odvětví, a to formou setkání s různými zástupci poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a elektronickými penězi a sdružení digitálních aktiv. Zástupci se shodli na tom, že by bylo přínosné mít standardizovaný právní rámec EU pro shromažďování informací od oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy namísto vícera odlišných vnitrostátních pravidel pro oznamování. Zástupci se navíc zasazovali o řešení podobné DAC 2, které by umožňovalo oznamovat informace pouze daňové správě v členském státě, v němž má oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povolení nebo v němž je rezidentem či je zde zaregistrován.

    Co se týče členských států, byly s nimi vedeny konzultace formou dotazníku a zvláštních schůzek. Ve dnech 13. listopadu 2020 a 24. března 2021 uspořádaly útvary Komise zasedání pracovní skupiny IV, na němž měly členské státy příležitost případný návrh změny směrnice projednat. Setkání se zaměřilo na oznamování a výměnu informací o příjmech získaných prostřednictvím investic do kryptoaktiv.

    Celkově byla zaznamenána široká podpora možné iniciativy EU pro výměnu informací o příjmech, které uživatelé kryptoaktiv získali prostřednictvím oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Většina členských států podpořila sladění působnosti s činnostmi prováděnými na úrovni OECD.

    Celkově se zdá, že veřejné i cílené konzultace se shodují na problémech, které by měla nová pravidla určená oznamujícím poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy řešit: nedostatečné oznamování držby kryptoaktiv a transakcí s nimi a potřeba vyjasnit zahrnutí produktů elektronických peněz do působnosti povinného oznamování a výměny informací mezi členskými státy.

    Posouzení dopadů

    Komise provedla posouzení dopadů příslušných možností politiky. K tomuto posouzení vydal Výbor pro kontrolu regulace dne 12. listopadu 2021 kladné stanovisko (SEC(2022) 438). Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko s připomínkami, v němž uvedl řadu doporučení ke zlepšení, která byla zohledněna v závěrečné zprávě o posouzení dopadů (SWD(2022) 401). Výbor pro kontrolu regulace se vyjádřil k možným zlepšením týkajícím se popisu oblasti působnosti iniciativy a všech dostupných a proveditelných možností politiky s přihlédnutím k dopadu na malé a střední podniky. Posouzení dopadů bylo přepracováno s cílem lépe vymezit oblast působnosti iniciativy a dále analyzovat různé možnosti politiky s přihlédnutím k možnému vyčlenění poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy na základě jejich velikosti.

    Na základě kritérií účinnosti, účelnosti a soudržnosti byly posouzeny různé možnosti politiky ve srovnání se základním scénářem. Na nejvyšší úrovni analýzy je třeba zvolit mezi současným stavem neboli základním scénářem a scénářem, kdy by Komise jednala buď formou neregulačního, nebo regulačního opatření. Neregulační opatření by spočívalo ve vydání doporučení. Regulační možnost zahrnuje legislativní podnět ke změně konkrétních prvků stávajícího rámce správní spolupráce.

    Jednotlivé možnosti politiky se odvíjely od vzájemného působení různých forem oznamování (tj. oznamování podle jednotlivých transakcí, agregované nebo hybridní) a možnosti stanovit prahovou hodnotu na základě velikosti (obratu) podniků. Upřednostňovanou možností je ta, při níž se uplatňuje hybridní způsob oznamování, kdy oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamují souhrnné informace podle druhu kryptoaktiv a podle typu transakce; tím se zajistí, aby daňové orgány byly schopny zvládnout množství obdržených informací s cílem provést potřebné analýzy rizik. Upřednostňovaná možnost nezahrnuje žádnou prahovou hodnotu vycházející z velikosti oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, protože tím by mohly vznikat mezery.

    Pokud jde o oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, z posouzení dopadů vyplývá, že pro splnění stanovené politiky je nejvhodnější možností regulace na úrovni EU. Ukázalo se, že současný stav neboli základní scénář je nejméně účinnou, účelnou a soudržnou možností. Na rozdíl od základního scénáře by povinný společný standard EU zajistil, aby všechny daňové správy v EU měly přístup ke stejnému typu údajů. Jinými slovy – regulační opatření EU by postavilo všechny daňové orgány na stejnou úroveň, pokud jde o přístup k informacím shromážděným pro identifikovaný daňový účel. To rovněž umožňuje automatickou výměnu informací na úrovni EU na základě společných standardů a specifikací. Po zavedení je to jediný scénář, ve kterém daňové orgány v členském státě uživatele kryptoaktiv mohou ověřit, že uživatel přesně vykázal své kapitálové zisky získané prostřednictvím investic do kryptoaktiv, aniž by bylo nutné zpracovávat ad hoc časově náročné žádosti a dotazy. Povinný společný standard EU pro oznamování by navíc zajistil, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nebudou čelit roztříštěným vnitrostátním řešením, pokud jde o povinné oznamování v daňové oblasti.

    Hospodářské dopady

    Přínosy

    Povinnost oznamovat příjmy získané prostřednictvím investic do kryptoaktiv a výměna těchto informací pomůže členským státům získat úplnou sadu informací za účelem výběru splatných daňových příjmů. Na základě odhadů by dodatečné daňové příjmy mohly dosáhnout 2,4 miliardy EUR. Společná pravidla oznamování rovněž pomohou vytvořit rovné podmínky mezi poskytovateli kryptoaktiv. Transparentnost v oblasti příjmů investorů do kryptoaktiv by zlepšila situaci, pokud jde o rovné podmínky s tradičnějšími aktivy.

    Existence jediného závazného nástroje EU by také mohla mít pozitivní sociální dopady a mohla by přispět k pozitivnímu vnímání daňové spravedlnosti a ke spravedlivému sdílení zátěže mezi daňovými poplatníky. Předpokládá se, že čím širší bude oblast působnosti pravidel, tím silnější bude vnímání daňové spravedlnosti vzhledem k tomu, že problémy s nedostatečným oznamováním existují u všech typů činností. Stejné odůvodnění se platí pro přínosy z hlediska spravedlivého sdílení zátěže: čím širší je rozsah iniciativy, tím lépe mohou členské státy zajistit účinný výběr splatných daní. Fiskální přínosy opatření EU jsou mnohem významnější, pokud má povinné oznamování široký rozsah.

    Náklady

    Jednorázové náklady na zavedení automatického oznamování v celé EU se odhadují přibližně na 300 milionů EUR pro všechny oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a daňové správy, přičemž opakující se náklady se mají pohybovat kolem 25 milionů EUR ročně. Jednorázové a opakující se náklady jsou zejména důsledkem vývoje a provozu systémů IT. Daňovým správám rovněž vzniknou náklady na vymáhání. V zájmu nákladové efektivity se členské státy vybízejí, aby v co největší míře umožnily digitální oznamování a zajistily interoperabilitu systémů, a to i na úrovni údajů, mezi oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a daňovými správami.

    Účelnost právních předpisů a zjednodušování

    Cílem návrhu je snížit regulační zátěž oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, daňových poplatníků a daňových správ na minimum. V souladu s pravidlem „jeden přijmout, jeden zrušit“ budou moci oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy využívat výhod homogenních požadavků na oznamování v celé EU namísto toho, aby měli v jednotlivých členských státech více standardů. Navrhovaná politická reakce představuje přiměřenou odpověď na zjištěný problém, neboť nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení cíle Smlouvy pro lepší fungování vnitřního trhu bez narušení. Společná pravidla se omezí na vytvoření minimálního nezbytného společného rámce pro oznamování příjmů získaných z investic do kryptoaktiv. Například: i) pravidla zajišťují, aby nedocházelo k dvojímu oznamování (tj. jediné místo oznamování); ii) automatická výměna informací se omezuje na příslušné členské státy a iii) ukládání sankcí za nedodržení vnitrostátních předpisů zůstane pod svrchovanou kontrolou členských států. Harmonizace navíc nejde dále, než že zajistí, aby příslušné orgány byly informovány o získaných příjmech. Poté je na členských státech, aby rozhodly o splatné dani v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

    Základní práva

    Tato navrhovaná směrnice uznává základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Soubor datových prvků, které mají být předávány daňovým správám, je v souladu s povinnostmi vyplývajícími z GDPR, zejména se zásadou minimalizace údajů, vymezen tak, aby zachycoval pouze minimální údaje nezbytné k odhalení nedostatečného oznamování nebo neoznamování.

    4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

    Viz legislativní finanční výkaz.

    5.PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ KONKRÉTNÍCH USTANOVENÍ NÁVRHU

    Návrh předkládá změny stávajících ustanovení o výměně informací a správní spolupráci. Rozšiřuje také oblast působnosti směrnice na automatickou výměnu informací, pokud jde o informace oznamované oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Pravidla týkající se postupů náležité péče, požadavky na oznamování a další pravidla vztahující se na oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vycházejí z rámce OECD pro oznamování kryptoaktiv.

    i) Automatická výměna informací

    Kategorie příjmu a majetku

    Ustanovení čl. 8 odst. 1 stanoví kategorie příjmu podléhající povinné automatické výměně informací mezi členskými státy. Ke kategoriím příjmu a majetku, které výměně informací již podléhají, se přidávají neschovatelské dividendové příjmy. Pozměňovací návrh rovněž ukládá členským státům povinnost vyměňovat si s ostatními členskými státy veškeré informace, které jsou k dispozici o všech kategoriích příjmu a majetku 21 za zdaňovací období začínající v lednu 2026 nebo později, v souladu s čl. 8 odst. 3.

    Předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem pro jednotlivce s vysokým čistým jměním

    Článek 8a stanoví pravidla pro automatickou výměnu předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen pro jiné než fyzické osoby. Toto ustanovení je rozšířeno na jednotlivce s vysokým čistým jměním, kteří vlastní finanční nebo investovatelný majetek nebo spravovaná aktiva v minimální výši 1 000 000 EUR, s výjimkou hlavního soukromého bydlení dané osoby. Pozměňovací návrh uloží členským státům povinnost vyměňovat si s ostatními členskými státy informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem pro jednotlivce s vysokým čistým jměním, která byla vydána, změněna nebo obnovena mezi 1. lednem 2020 a 31. prosincem 2025, přičemž takové informace se sdělí za podmínky, že tato rozhodnutí byla platná i k 1. lednu 2026.

    Informace oznamované poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy

    Článek 8ad stanoví rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací, které budou oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamovat příslušným orgánům. Podrobná pravidla týkající se povinností, které musí oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy plnit, jsou stanovena v příloze VI, která je zavedena přílohou III. V prvním kroku pravidla stanoví povinnost oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovat a ověřovat informace v souladu s postupy náležité péče stanovenými v návrhu. Ve druhém kroku musejí oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamovat příslušnému orgánu informace o uživatelích kryptoaktiv, tj. těch, kteří využívají poskytovatele služeb k obchodování a výměně svých kryptoaktiv. Třetí krok se týká sdělení oznámených informací příslušným orgánem členského státu, který obdržel informace od oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, příslušnému orgánu příslušného členského státu, jehož je oznamovaný uživatel kryptoaktiv rezidentem.

    Oblast působnosti 

    Příloha V oddíl IV stanoví definice, které určují působnost pravidel oznamování.

    Kdo nese břemeno oznamování?

    Pravidla zahrnují definice toho, co je poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, subjekt operující s kryptoaktivy a oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    Poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy se rozumí jakákoli právnická osoba nebo podnik, jejichž předmětem činnosti nebo podnikání je odborné poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy třetím stranám a které mají v členském státě povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v souladu s nařízením XXX. Tento termín je provázán s nařízením XXX z důvodu zachování jednotné definice. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou navíc vykonávat činnost v EU na základě tzv. pasportizace a jsou zapsáni v rejstříku vedeném orgánem ESMA.

    subjektem operujícím s kryptoaktivy se rozumí jakákoli fyzická osoba, právnická osoba nebo podnik, jejichž předmětem činnosti nebo podnikání je odborné poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy třetím stranám, ale které nespadají do oblasti působnosti nařízení XXX.

    Oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy se rozumí jakýkoli poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy a jakýkoli subjekt operující s kryptoaktivy, který poskytuje jednu nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy, jež umožňující oznamovaným uživatelům provádět směnné transakce.

    Definice oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy zahrnuje poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, jak jsou definováni v nařízení XXX, a subjekty operující s kryptoaktivy, které nespadají do působnosti nařízení XXX (např. subjekt operující s kryptoaktivy s uživateli kryptoaktiv, již jsou rezidenty EU, ale které se nesnažil aktivně získat, subjekty operující s kryptoaktivy, které obchodují s nezaměnitelnými tokeny, atd.), a tudíž nesplňují podmínky pro udělení povolení podle uvedeného nařízení.

    Provozovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy získávají povolení podle nařízení XXX v členském státě právnické osoby, a proto budou oznamovat v tomto členském státě. Pro subjekty operující s kryptoaktivy naopak stanoví návrh v čl. 8ad odst. 7 povinnost jediné registrace v členském státě, který si zvolí. Oznamování bude následně probíhat v tomto členském státě. Oddíl V pododdíl F přílohy VI stanoví podrobnosti registračního procesu. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění navrhovaných pravidel, přesněji řečeno pro registraci a identifikaci oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, svěřuje čl. 8ad odst. 11 pododstavec 3 Komisi prováděcí pravomoc přijmout standardní formulář. Tato pravomoc se vykonává v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. 

    Povinnost registrovat se v členském státě v souladu s čl. 8ad odst. 12 budou mít pouze subjekty operující s kryptoaktivy, které nespadají do oblasti působnosti nařízení XXX. Na poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv, kteří již získali povolení v rámci EU podle nařízení XXX, se požadavek jediné registrace nevztahuje.

    Vzhledem k tomu, že subjekty operující s kryptoaktivy mohou být rezidenty mimo EU, návrh předpokládá zproštění povinnosti jediné registrace a povinného oznamování, jak je stanoveno v této směrnici, které je podmíněno určením odpovídajících mechanismů oznamování a výměny ve vztahu k jurisdikcím mimo Unii a členským státům. Tento mechanismus je podobný mechanismu zahrnutému ve směrnici 2021/514 (DAC 7) a má stejný účel – zajistit rovné podmínky a zabránit tomu, aby poskytovatelé služeb prováděli „forum shopping“.

    Směrnice vyžaduje, aby podávali oznámení subjekty operující s kryptoaktivy v Evropské unii i mimo ni, pokud mají tyto subjekty mimo Evropskou unii oznamované uživatele, již jsou rezidenty v Unii. Je to nezbytné k zajištění rovných podmínek pro všechny oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a k zabránění nekalé soutěži.

    Z povinnosti jediné registrace a oznamování u subjektů mimo Evropskou unii lze slevit v případech, kdy existují náležitá opatření, která zajistí výměnu odpovídajících informací mezi jurisdikcí mimo Unii a členskými státy.

    Tato náležitá opatření určí Komise v souladu s kritérii a postupy uvedenými v článku 8ad. Je-li určeno, že mají odpovídající úroveň, bude povinnost registrace a oznamování prominuta, a pokud k takovému určení nedojde, nadále platí povinnost registrace a oznamování stanovená ve směrnici.

    Jaké transakce se mají oznamovat?

    Oznamovanými transakcemi jsou směnné transakce a převody oznamovaných kryptoaktiv. Do oblasti působnosti návrhu spadají jak domácí, tak přeshraniční transakce, které jsou agregovány podle druhu oznamovaných kryptoaktiv.

    Čí transakce se mají oznamovat?

    Uživatel kryptoaktiv je fyzická osoba nebo subjekt, který je zákazníkem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za účelem provádění oznamovaných transakcí. Fyzická osoba nebo subjekt jiný než finanční instituce nebo oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který jedná jako uživatel kryptoaktiv ve prospěch jiné fyzické osoby nebo subjektu či jejich jménem jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, se za uživatele kryptoaktiv nepovažuje a za uživatele kryptoaktiv se považuje daná jiná fyzická osoba nebo subjekt.

    Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zprostředkovává platby v kryptoaktivech pro obchodníka nebo v jeho zastoupení, musí být zákazník, který je protistranou obchodníka, považován za uživatele kryptoaktiv. V takových případech je oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povinen ověřit totožnost zákazníka v souladu s vnitrostátními předpisy v oblasti boje proti praní peněz.

    Oznamovaným uživatelem je uživatel kryptoaktiv, jenž je rezidentem členského státu a současně je oznamovanou osobou. Vyňatými osobami jsou: a) subjekt, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry; b) jakýkoli subjekt, který je propojeným subjektem subjektu podle písmene a); c) vládní subjekt; d) mezinárodní organizace; e) centrální banka nebo f) finanční instituce jiná než investiční subjekt podle oddílu IV pododdílu E bodu 5 písm. b).

    Oznamovat se mají se pouze transakce oznamovaného uživatele.

    Postupy náležité péče

    Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy provádí za účelem identifikace oznamovaných uživatelů postupy náležité péče stanovené v oddíle III přílohy VI. Postupy náležité péče se vztahují na jednotlivé uživatele kryptoaktiv i na uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, kteří jsou identifikováni jako oznamovaní uživatelé. Identifikace těchto oznamovaných uživatelů se provádí na základě čestného prohlášení, které oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy umožňuje určit například bydliště uživatelů kryptoaktiv. V rámci tohoto procesu může být shromážděna další dokumentace dle postupů hloubkové kontroly klienta.

    Oddíl III pododdíl A stanoví konkrétní informace, které musí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovat o uživatelích kryptoaktiv z řad fyzických osob.

    Oddíl III pododdíl B stanoví konkrétní informace, které musí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovat o uživateli kryptoaktiv z řad subjektů. Tyto postupy se použijí pro účely určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů oznamovaným uživatelem nebo subjektem jiným než vyňatou osobou, který má jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami.

    Oddíl III odstavec C stanoví pravidla pro požadavky na čestné prohlášení uživatelů kryptoaktiv z řad fyzických osob a uživatelů kryptoaktiv z řad subjektů.

    Oddíl III odstavec D stanoví obecné požadavky na náležitou péči.

    Oznamování příslušnému orgánu ze strany oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

    Informace, jež byly shromážděny a ověřeny, se oznámí do 31. ledna roku následujícího po příslušném kalendářním roce nebo jiném náležitém oznamovacím období, v němž proběhla oznamovaná transakce. Oznamování se provádí pouze v jednom členském státě (tj. ve zvoleném členském státě jediné registrace nebo v členském státě, který vydal povolení). Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy provádí oznámení v členském státě, ve kterém má povolení podle nařízení XXX. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který nemá povolení podle nařízení XXX, provádí oznámení v členském státě, ve kterém se zaregistroval v souladu s čl. 8ad odst. 11.

    V souladu s pozměněným čl. 25 odst. 3 musí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy informovat každou dotčenou osobu o tom, že informace týkající se této osoby budou shromažďovány a oznamovány příslušným orgánům podle požadavků této navrhované směrnice. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy musí rovněž poskytnout všechny informace, které jsou správci údajů povinni poskytovat podle GDPR. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy musí poskytnout každé fyzické osobě všechny informace, a to nejpozději před jejich oznámením. Tím nejsou dotčena práva subjektu údajů podle GDPR.

    Automatická výměna informací mezi příslušnými orgány

    Informace oznamované oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy musí být sdělovány příslušným daňovým orgánům členských států, v nichž je tento poskytovatel rezidentem pro daňové účely nebo v nichž získal povolení nebo v nichž je registrován, a to do dvou měsíců po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují oznamovací povinnosti oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Ustanovení čl. 8ad odst. 3 stanoví, které informace se mají příslušným daňovým orgánům členských států oznamovat.

    Předpokládá se, že oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž má povolení, daňovou rezidenci nebo registraci, informace nejpozději do 31. ledna roku následujícího po příslušném kalendářním roce nebo jiném náležitém oznamovacím období, v němž proběhla oznamovaná transakce.

    Tyto včasné výměny informací poskytnou daňovým orgánům úplný soubor informací, aby bylo možné připravit předem vyplněné roční daňové výměry.

    Automatická výměna informací se uskuteční elektronicky prostřednictvím společné komunikační sítě EU (CCN) za použití schématu XML vyvinutém Komisí. Jedná se o společnou komunikační síť používanou pro automatickou výměnu informací podle této směrnice.

    Pro účely automatické výměny informací podle tohoto návrhu budou informace předávány do centrálního rejstříku, který vyvinula Komise a který se již používá pro automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a o přeshraničních uspořádáních.

    Účinné provádění a zabraňování provádění směnných transakcí

    Pokud uživatel kryptoaktiv neposkytne informace požadované podle oddílu III ani po dvou upomínkách následujících po počáteční žádosti ze strany oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ne však před uplynutím 60 dní, oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zabrání uživateli kryptoaktiv v provádění směnných transakcí (viz oddíl V, pododdíl A).

    ii) Správní spolupráce

    Sankce a další opatření pro dodržování předpisů

    Článek 25a Sankce a další opatření pro dodržování předpisů

    Účinné sankce za nedodržování předpisů na vnitrostátní úrovni

    Článek 25a týkající se sankcí se mění tak, že se výslovně uvádí, že členské státy musí stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých v souladu se směrnicí a týkajících se čl. 8 odst. 3a a článků 8aa, 8ab, 8ac a 8ad. Sankce a další opatření pro dodržování předpisů stanovená ve směrnici mají být účinné, přiměřené a odrazující. V případech, kdy nedojde k oznámení ani po dvou platných správních upomínkách nebo kdy poskytnuté informace obsahují neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje představující více než 25 % informací, které by měly být oznámeny, se uplatní minimální finanční sankce.

    iii) Ostatní ustanovení

    Využívání informací

    Článek 16 se mění prostřednictvím nového odstavce 7, který vyžaduje, aby členské státy zavedly účinný mechanismus zajišťující, aby se informace získané v rámci oznamování a automatické výměny informací podle článků 8 až 8ad náležitě využívaly. Ustanovení čl. 16 odst. 2 se mění s cílem zajistit, aby informace oznamované a vyměňované podle směrnice o správní spolupráci mohly být využívány k jiným účelům než k přímému zdanění v situacích, kdy na úrovni EU existuje dohoda o využití těchto informací k provádění sankcí v mezinárodním kontextu. Takovými situacemi by byly zejména případy, kdy byla přijata rozhodnutí podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se omezujících opatření. Informace vyměňované podle směrnice 2011/16/EU mohou být velmi důležité pro odhalování porušování nebo obcházení omezujících opatření. Případné porušení sankcí bude následně relevantní i pro daňové účely, neboť obcházení omezujících opatření bude ve většině případů znamenat i vyhýbání se daňovým povinnostem ve vztahu k těmto aktivům. Vzhledem k pravděpodobným synergiím a úzkému propojení obou oblastí je proto vhodné povolit další využívání získaných údajů.

    Oznamování

    Ustanovení čl. 27 odst. 2 se nahrazuje ustanovením, které členským státům ukládá povinnost sledovat a vyhodnocovat pro svou vlastní jurisdikci účinnost správní spolupráce v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v souladu se směrnicí. Pro účely hodnocení směrnice musí členské státy výsledky svého hodnocení každoročně sdělovat Komisi. Tato změna má za následek zrušení hodnocení charakteristických znaků týkajících se přeshraničních uspořádání, které se provádí jednou za dva roky, v příloze IV.

    ·Oznamování informací o daňových identifikačních číslech

    Vkládá se článek 27c, který obsahuje ustanovení ukládající členským státům povinnost zajistit, aby při sdělování informací uvedených v čl. 8 odst. 1 a 3a, čl. 8a odst. 6, čl. 8aa odst. 3, čl. 8ab odst. 14, čl. 8ac odst. 2 a čl. 8ad odst. 3 bylo uvedeno daňové identifikační číslo oznamovaných osob nebo subjektů vydané členským státem, jehož jsou rezidenty. Daňové identifikační číslo je třeba uvést, i když to tyto články výslovně nevyžadují.

    ·Přezkum ustanovení směrnice 2014/107/EU

    Jelikož směrnice Rady 2014/107/EU (DAC 2) provádí v rámci EU společný standard OECD pro oznamování, tento návrh zohledňuje změny společného standardu pro oznamování, které byly schváleny dne 26. srpna 2022 v rámci přezkumu společného standardu pro oznamování. Tyto změny rozšiřují oblast působnosti společného standardu pro oznamování tak, aby zahrnovala produkty elektronických peněz a digitální měny centrálních bank. Další změny byly schváleny s cílem dále zlepšit postupy náležité péče a výstupy z oznamování, aby se pro daňové správy zvýšila využitelnost informací podle společného standardu pro oznamování a aby se pokud možno omezila zátěž finančních institucí.

    ·Identifikační služby

    Zavádějí se identifikační služby jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků. Členským státům, které si to přejí, mohou využívat tento formát identifikace, aniž by to jakkoli ovlivnilo tok a kvalitu informací vyměňovaných s ostatními členskými státy, které identifikační služby nevyužívají.

    ·Využívání výměny informací k jiným účelům

    Směrnice obecně umožňuje využívat vyměňované informace i pro jiné účely než pro účely přímých a nepřímých daní, pokud odesílající členský stát uvedl povolený účel využití těchto informací na seznamu. Tímto návrhem se odstraní potřeba konzultovat odesílající členský stát v případech, kdy je využití informací uvedeno na seznamu, který odesílající členský stát vypracoval.

    Návrh dále odpovídajícím způsobem objasňuje, že informace sdělované mezi členskými státy mohou být rovněž využívány pro vyměřování, správu a vymáhání cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

    ·Datum použitelnosti směrnice

    Směrnice o správní spolupráci se použije ode dne 1. ledna 2026. Ve směrnici se stanoví dvě výjimky. Ustanovení o identifikačních službách se použijí od ledna 2025. Ustanovení o ověřování daňového identifikačního čísla se použijí až od ledna 2027.

     

    2022/0413 (CNS)

    Návrh

    SMĚRNICE RADY,

    kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 113 a 115 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 22 ,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 23 ,

    v souladu se zvláštním legislativním postupem,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)Daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem představují zásadní problém jak pro Unii, tak na celosvětové úrovni. Výměna informací je v boji proti těmto praktikám klíčová.

    (2)Evropský parlament zdůraznil politický význam spravedlivého zdanění a boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné prostřednictvím širší správní spolupráce a výměny informací mezi členskými státy.

    (3)Evropská rada schválila dne 1. prosince 2021 zprávu Rady (Ecofin), ve které žádá Evropskou komisi, aby v roce 2022 předložila legislativní návrh zahrnující další revize směrnice Rady 2011/16/EU 24 , pokud jde o výměnu informací o kryptoaktivech a daňových rozhodnutích pro bohaté jednotlivce 25 .

    (4)Evropský účetní dvůr zveřejnil zprávu, v níž zkoumal právní rámec a provádění směrnice. Tato zpráva dospěla k závěru, že celkový rámec směrnice 2011/16/EU je solidní, ale že některá ustanovení je třeba posílit, aby se zajistilo, že potenciál výměny informací bude plně využit a že se účinnost automatické výměny informací bude řádně vyhodnocovat. Zpráva dále došla k závěru, že oblast působnosti směrnice by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala další kategorie aktiv a příjmu, například kryptoaktiva.

    (5)Trh s kryptoaktivy za posledních deset let nabývá na významu a výrazně a rychle zvyšuje svou kapitalizaci. Kryptoaktiva jsou digitálním vyjádřením hodnoty nebo práva, které je možné převádět a uchovávat elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo podobné technologie.

    (6)Členské státy mají pro zdanění příjmů z transakcí s kryptoaktivy zavedena pravidla a pokyny, byť se v jednotlivých členských státech liší. Vzhledem k decentralizované povaze kryptoaktiv je však pro daňové správy členských států obtížné zajistit dodržování daňových předpisů.

    (7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o trzích s kryptoaktivy 26 (dále jen „nařízení XXX“) rozšířilo regulační oblast Unie o problematiku kryptoaktiv, která doposud nebyla upravena právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, jakož i o poskytovatele služeb v souvislosti s těmito kryptoaktivy (dále jen „poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy“). Nařízení XXX stanoví definice, které se používají pro účely této směrnice. Tato směrnice rovněž zohledňuje požadavek na povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení XXX s cílem minimalizovat administrativní zátěž těchto poskytovatelů. Přeshraniční povaha, která je kryptoaktivům vlastní, vyžaduje silnou mezinárodní správní spolupráci, aby se zajistila účinná regulace.

    (8)Rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) rozšiřuje okruh povinných osob podléhajících pravidlům AML/CFT i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení XXX. Nařízení XXX 27 navíc rozšiřuje povinnost poskytovatelů platebních služeb poskytovat k převodům peněžních prostředků informace o plátci a příjemci i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to s cílem zajistit dohledatelnost převodů kryptoaktiv pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu.

    (9)Na mezinárodní úrovni je cílem rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro oznamování kryptoaktiv 28 zavést větší daňovou transparentnost kryptoaktiv a jejich oznamování. Pravidla Unie by měla zohlednit rámec vytvořený OECD s cílem zvýšit účinnost výměny informací a snížit administrativní zátěž.

    (10)Směrnice Rady 2011/16/EU 29 stanoví povinnosti finančních zprostředkovatelů oznamovat informace o finančních účtech daňovým správám, které jsou poté povinny vyměňovat si tyto informace s ostatními příslušnými členskými státy. Na většinu kryptoaktiv se však podle uvedené směrnice povinnost oznamování nevztahuje, protože nepředstavují peníze držené na depozitních účtech ani ve finančních aktivech. Kromě toho se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ani na subjekty operující s kryptoaktivy ve většině případů nevztahuje stávající definice finančních institucí podle směrnice 2011/16/EU.

    (11)V zájmu řešení nových výzev vyplývajících z rostoucího využívání alternativních způsobů placení a investic, které přinášejí nová rizika daňových úniků a na něž se směrnice 2011/16/EU zatím nevztahuje, by se pravidla pro oznamování a výměnu informací měla vztahovat i na kryptoaktiva a jejich uživatele.

    (12)Aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, mělo by být oznamování účinné, jednoduché a jasně vymezené. Zjišťování uskutečnění zdanitelných plnění, k nimž dochází při investování do kryptoaktiv, je obtížné. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají nejlepší předpoklady pro shromažďování potřebných informací o svých uživatelích a ověřování těchto informací. Aby toto odvětví mohlo v rámci Unie plně rozvinout svůj potenciál, měla by se pro něj administrativní zátěž omezit na minimum.

    (13)Automatická výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná k tomu, aby měly k dispozici potřebné informace, které jim umožní správně stanovit výši splatných daní z příjmů. Oznamovací povinnost by se měla vztahovat jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní transakce, a to s cílem zajistit účinnost pravidel oznamování, řádné fungování vnitřního trhu, rovné podmínky a dodržování zásady zákazu diskriminace.

    (14)Směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení XXX a kteří mají povolení podle tohoto nařízení, a na subjekty operující s kryptoaktivy, na které se toto nařízení nevztahuje a kteří povolení podle tohoto nařízení nemají. Oba se označují jako oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, neboť podle této směrnice mají oznamovací povinnost. Obecné chápání toho, co se rozumí kryptoaktivy, je velmi široké a zahrnuje ta kryptoaktiva, která byla vydána decentralizovaným způsobem, jakož i stablecoiny a některé nezaměnitelné tokeny (NFT). Podle této směrnice se mají oznamovat kryptoaktiva, která se používají pro účely plateb nebo investic. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by proto měli případ od případu zvážit, zda lze kryptoaktivum použít pro účely plateb či investic, a to s přihlédnutím k výjimkám stanoveným v nařízení XXX, zejména pokud jde o omezenou síť a některé užitné tokeny.

    (15)Aby daňové správy mohly analyzovat informace, které obdrží, a používat je v souladu s vnitrostátními předpisy, například pro porovnávání informací a oceňování aktiv a kapitálových zisků, je vhodné umožnit oznamování a výměnu informací s členěním podle jednotlivých kryptoaktiv, s nimiž uživatel kryptoaktiv uskutečňoval transakce.

    (16)Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění ustanovení o automatické výměně informací mezi příslušnými orgány, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí praktických opatření nezbytných pro provádění povinné automatické výměny informací oznamovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně standardního formuláře pro výměnu informací. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 30 .

    (17)Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení XXX, mohou vykonávat svou činnost v Unii na základě pasportizace, jakmile získají povolení v některém členském státě. Pro tyto účely vede orgán ESMA rejstřík autorizovaných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Kromě toho vede orgán ESMA také černou listinu provozovatelů, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy a kteří vyžadují povolení podle nařízení XXX.

    (18)Subjekty operující s kryptoaktivy, které nespadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení, ale mají podle této směrnice povinnost podávat informace o uživatelích kryptoaktiv, již jsou rezidenty EU, by měly být pro účely plnění svých oznamovacích povinností povinny se registrovat a provádět oznamování v jediném členském státě.

    (19)V zájmu podpory správní spolupráce v této oblasti s jurisdikcemi mimo Unii by subjekty operující s kryptoaktivy, které se nacházejí v jurisdikcích mimo Unii a poskytují služby uživatelům kryptoaktiv v EU, jako jsou poskytovatelé služeb souvisejících s NFT nebo provozovatelé poskytující služby na základě zpětného vyžádání, měly mít možnost oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv se sídlem v Unii výhradně daňovým orgánům jurisdikce mimo Unii, pokud oznamované informace odpovídají informacím stanoveným v této směrnici a pokud existuje účinná výměna informací mezi danou jurisdikcí mimo Unii a členským státem. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kterým bylo uděleno povolení podle nařízení XXX, by mohli být osvobozeni od povinnosti oznamovat tyto informace v členských státech, v nichž mají povolení, pokud k oznamování odpovídajících informací dochází v jurisdikci mimo Unii a pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány. Kvalifikovaná jurisdikce mimo Unii by následně takové informace sdělila daňovým správám těch členských států, v nichž jsou uživatelé kryptoaktiv rezidenty. Pomocí uvedeného mechanismu by se v příslušných případech mělo dát zabránit tomu, aby se odpovídající informace oznamovaly a předávaly více než jednou.

    (20)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k tomu, aby určila, zda informace, jejichž výměna se vyžaduje na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, odpovídají informacím uvedeným v této směrnici. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Konkrétně by Komise měla prostřednictvím prováděcích aktů určit, zda informace, jejichž výměna se vyžaduje na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, odpovídají informacím uvedeným v této směrnici. Vzhledem k tomu, že uzavírání dohod o správní spolupráci v oblasti přímého zdanění s jurisdikcemi mimo Unii zůstává v pravomoci členských států, mohla by být činnost Komise rovněž zahájena na žádost členského státu. Za tímto účelem je nezbytné, aby bylo možné na žádost členského státu určit odpovídající úroveň, rovněž před plánovaným uzavřením takové dohody. Pokud je výměna takových informací založena na mnohostranné dohodě příslušných orgánů, mělo by být rozhodnutí o odpovídající úrovni přijato ve vztahu k celému příslušnému rámci, na který se taková dohoda příslušných orgánů vztahuje. Mělo by však být i nadále možné přijmout v příslušných případech rozhodnutí o odpovídající úrovni, pokud jde o dvoustrannou dohodu příslušných orgánů.

    (21)Vzhledem k tomu, že mezinárodní standard pro oznamování a automatickou výměnu informací o kryptoaktivech, rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv, je minimálním nebo rovnocenným standardem, který stanoví minimální rozsah a obsah jeho provádění jurisdikcemi, nemělo by být vyžadováno, aby Komise prostřednictvím prováděcího aktu určila, zda tato směrnice a rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv mají odpovídající úroveň, pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány jurisdikcí mimo Unii a všech členských států.

    (22)Ačkoli skupina G20 schválila rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv a doporučila jeho zavedení, nebylo dosud přijato žádné rozhodnutí o tom, zda bude považován za minimální nebo rovnocenný standard. Do doby, než bude toto rozhodnutí přijato, zahrnuje tento návrh dva různé přístupy k určení odpovídající úrovně.

    (23)Tato směrnice nenahrazuje žádné širší povinnosti vyplývající z nařízení XXX.

    (24)V zájmu sbližování a podpory jednotného dohledu s ohledem na nařízení XXX by měly příslušné vnitrostátní orgány spolupracovat s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány nebo institucemi a sdílet příslušné informace.

    (25)Osvobození od povinnosti registrace a oznamování stanovené v této směrnici, které závisí na určení odpovídajících mechanismů oznamování a výměny informací ve vztahu k jurisdikcím mimo Unii a členským státům, by mělo být chápáno tak, že se vztahuje pouze a výhradně na oblast daní pro účely této směrnice, a nemělo by být chápáno jako základ pro uznání odpovídající úrovně v jiných oblastech práva EU.

    (26)Je nezbytné posílit ustanovení směrnice 2011/16/EU týkající se informací, které se mají oznamovat nebo vyměňovat, aby bylo možné přizpůsobit se novému vývoji na různých trzích a následně účinně řešit zjištěná jednání vedoucí k daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Tato ustanovení by měla odrážet vývoj pozorovaný na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni a vést tak k účinnému oznamování a výměně informací. Směrnice proto mimo jiné zahrnuje nejnovější doplňky ke společnému standardu OECD pro oznamování, začlenění ustanovení o elektronických penězích a digitálních měnách centrálních bank, jasný a harmonizovaný rámec pro opatření pro dodržování předpisů a rozšíření působnosti daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem na jednotlivce s vysokým čistým jměním.

    (27)Produkty elektronických peněz, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/EU 31 , se v Unii často používají a objem transakcí a jejich celková hodnota se neustále zvyšuje. Směrnice 2011/16/EU se však na produkty elektronických peněz výslovně nevztahuje. Členské státy zaujímají k elektronickým penězům různé přístupy. V důsledku toho se na související produkty ne vždy vztahují stávající kategorie příjmu a majetku podle směrnice 2011/16/EU. Měla by proto být zavedena pravidla, která zajistí, aby se na elektronické peníze a elektronické peněžní tokeny vztahovala oznamovací povinnost podle nařízení XXX.

    (28)Aby se odstranily mezery, které umožňují daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové podvody, měly by mít členské státy povinnost vyměňovat si informace týkající se příjmů z neschovatelských dividend. Příjmy z neschovatelských dividend by proto měly být zahrnuty do kategorií příjmů podléhajících povinné automatické výměně informací.

    (29)Daňové identifikační číslo (dále jen „DIČ“) je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly přiřadit obdržené informace k údajům, které jsou k dispozici ve vnitrostátních databázích. Díky němu mohou členské státy lépe identifikovat příslušné daňové poplatníky a správně vyměřit související daně. Proto je důležité, aby členské státy vyžadovaly uvedení DIČ v souvislosti s výměnou informací týkajících se finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí, přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat, a informací o prodejcích na digitálních platformách.

    (30)Absence výměny informací o daňových rozhodnutích týkajících se jednotlivců s vysokým čistým jměním znamená, že daňové správy o těchto rozhodnutích nemusí být informovány. Tato situace představuje riziko vzniku příležitostí k daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Automatická výměna informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen by se proto měla rozšířit na situace, kdy se předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týká daňových záležitostí jednotlivců s vysokým čistým jměním.

    (31)Aby bylo možné využít výhod povinné automatické výměny předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem pro jednotlivce s vysokým čistým jměním, měla by se rozšířit na taková předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která byla vydána, změněna nebo obnovena v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2025 a která jsou stále platná k 1. lednu 2026.

    (32)Očekává se, že řada členských států zavede identifikační služby jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků. Členské státy, které chtějí tento formát identifikace využívat, by měly mít možnost tak učinit za předpokladu, že to neovlivní tok a kvalitu informací ostatních členských států, které tyto identifikační služby nevyužívají.

    (33)Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU v zásadě používaly pro vyměřování, správu a vymáhání daní, které spadají do věcné oblasti působnosti uvedené směrnice. Ačkoli tomu dosud nebylo bráněno, z důvodu nejasného rámce vznikla nejistota ohledně využití informací. Vzhledem k vzájemným vazbám mezi daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem a bojem proti praní peněz a k synergiím z hlediska vymáhání je vhodné vyjasnit, že informace sdělované mezi členskými státy mohou být použity rovněž pro vyměřování, správu a vymáhání cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

    (34)Směrnice 2011/16/EU umožňuje využívat vyměňované informace i pro jiné účely než pro účely přímých a nepřímých daní, pokud odesílající členský stát uvedl povolený účel využití těchto informací na seznamu. Postup pro takové použití je však obtížný, neboť před tím, než může přijímající členský stát informace použít pro jiné účely, je třeba konzultovat odesílající členský stát. Odstranění požadavku na takovou konzultaci by mělo snížit administrativní zátěž a umožnit rychlé jednání daňových orgánů v případě potřeby. Neměla by se proto vyžadovat konzultace s odesílajícím členským státem, pokud je zamýšlené použití informací uvedeno na seznamu, který odesílající členský stát předem vypracoval.

    (35)Vzhledem k množství a povaze informací shromažďovaných a vyměňovaných na základě směrnice 2011/16/EU v platném znění mohou být tyto informace užitečné i v jiných oblastech než jen v oblasti daní. Ačkoli by se použití těchto informací v jiných oblastech mělo zpravidla omezit na oblasti schválené odesílajícím členským státem v souladu s ustanoveními této směrnice, je třeba umožnit širší využití informací ve zvláštních a závažných situacích, v nichž bylo na úrovni Unie dohodnuto přijetí opatření. Takovými situacemi by byly zejména případy, kdy byla přijata rozhodnutí podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se omezujících opatření. Informace vyměňované podle směrnice 2011/16/EU mohou být velmi důležité pro odhalování porušování nebo obcházení omezujících opatření. Případné porušení sankcí bude následně relevantní i pro daňové účely, neboť obcházení omezujících opatření bude ve většině případů znamenat i vyhýbání se daňovým povinnostem ve vztahu k těmto aktivům. Vzhledem k pravděpodobným synergiím a úzkému propojení obou oblastí je proto vhodné povolit další využívání získaných údajů.

    (36)Aby se posílilo účinné využívání zdrojů, usnadnila se výměna informací a zabránilo se tomu, aby každý členský stát musel provádět podobné změny ve svých systémech pro ukládání informací, měl by být zřízen centrální rejstřík, který bude přístupný všem členským státům a pouze pro statistické účely Komisi a do něhož by členské státy vkládaly oznamované informace a uchovávaly je namísto výměny těchto informací zabezpečenou e-mailovou poštou. Komise by měla přijmout praktická opatření nezbytná pro zřízení takového centrálního rejstříku.

    (37)S cílem zajistit, aby členské státy mohly využívat správné daňové identifikační číslo (DIČ), by Komise měla vyvinout a poskytnout členským státům nástroj umožňující elektronické a automatizované ověření správnosti DIČ, které jim bylo poskytnuto daňovým poplatníkem nebo oznamující osobou. Tento IT nástroj by měl daňovým správám pomoci zvýšit míru spárování a obecně zlepšit kvalitu vyměňovaných informací.

    (38)Minimální doba uchovávání záznamů o informacích získaných výměnou informací mezi členskými státy podle směrnice 2011/16/EU by neměla být delší, než je nezbytné, ale v žádném případě ne kratší než pět let. Členské státy by neměly uchovávat informace déle, než je nezbytné k dosažení cílů této směrnice.

    (39)Za účelem zajištění souladu se směrnicí 2011/16/EU by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce a další opatření pro dodržování předpisů, která by měla být účinná, přiměřená a odrazující. Každý členský stát by měl tato pravidla uplatňovat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a ustanoveními této směrnice.

    (40)Aby byla zaručena náležitá úroveň účinnosti ve všech členských státech, měly by být stanoveny minimální výše sankcí za dva druhy pochybení, která lze považovat za závažná, konkrétně za neoznámení informací ani po dvou správních upomínkách a za případy, kdy poskytnuté informace obsahují neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje, což podstatně ovlivňuje integritu a spolehlivost oznamovaných informací. Neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje podstatně ovlivňují integritu a spolehlivost oznamovaných informací, pokud představují více než 25 % celkových údajů, které měl daňový poplatník nebo oznamující subjekt správně oznámit v souladu s požadovanými informacemi stanovenými v oddíle II pododdíle B přílohy VI. Uvedené minimální výše sankcí by neměly členským státům bránit v tom, aby za tyto dva typy porušení uplatňovaly sankce přísnější. U ostatních druhů porušení musí členské státy i nadále uplatňovat účinné, odrazující a přiměřené sankce.

    (41)Aby se zohlednily případné změny cen zboží a služeb, měla by Komise sankce stanovené v této směrnici každých pět let přezkoumat.

    (42)Za účelem sladění načasování mezi posouzením uplatňování směrnice 2011/16/EU a hodnocením charakteristických znaků podle přílohy IV, které se provádí každé dva roky, jsou tyto procesy sladěny a po 1. lednu 2023 budou probíhat každých pět let.

    (43)V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů 32 .

    (44)Tato směrnice uznává základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice usiluje o plné dodržování práva na ochranu osobních údajů a svobodu podnikání.

    (45)Jelikož cíle směrnice 2011/16/EU, totiž účinné správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

    (46)Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

    PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

    Článek 1

    Směrnice 2011/16/EU se mění takto:

    1)Článek 3 se mění takto:

    a)odstavec 9 se mění takto:

    i)v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

    „a) pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a až 8ad systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, které jsou dostupné v souladu s postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;“

    ii)v prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

    „c) pro účely jiných ustanovení této směrnice než čl. 8 odst. 1 a 3a a článků 8a až 8ad systematické sdělování předem určených informací podle prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto bodu.“;

    iii)druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Zvýrazněné termíny použité v čl. 8 odst. 3a a 7a, čl. 21 odst. 2 a příloze IV je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze I. Zvýrazněné termíny použité v čl. 25 odst. 3 a 4 je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze I nebo VI. Zvýrazněné termíny použité v článku 8aa a v příloze III je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze III. Zvýrazněné termíny použité v článku 8ac a v příloze V je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic uvedených v příloze V. Zvýrazněné termíny použité v článku 8ad a v příloze VI je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic uvedených v příloze VI.“;

    b)doplňují se nové body, které znějí:

    „28. „jednotlivcem s vysokým čistým jměním“ fyzická osoba, která drží finanční nebo investovatelný majetek nebo spravovaná aktiva v minimální výši 1 000 000 EUR, s výjimkou hlavního soukromého bydlení této osoby. Pro účely této směrnice se osoba považuje za jednotlivce s vysokým čistým jměním, pokud této minimální hranice dosáhne kdykoli v průběhu kalendářního roku, v němž výměna proběhne;

    29. „opatřeními pro dodržování předpisů“ jakákoli nepeněžní opatření, která může členský stát použít k řešení nedodržování požadavků na oznamování;

    30. „využíváním informací“ vyhodnocování údajů získaných při oznamování nebo výměně informací podle článků 8 až 8ad v rámci oblasti působnosti této směrnice;

    31. „neschovatelskými dividendovými příjmy“ příjmy z dividend, které nejsou vyplaceny nebo poukázány na schovatelský účet;

    32. „produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření“ pojistné smlouvy jiné než pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou, které podléhají oznamovací povinnosti podle směrnice 2014/107/EU, u nichž je pojistné plnění ze smluv splatné v případě smrti pojistníka;

    33. „domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu nařízení XXX;

    34. „adresou distribuovaného registru“ adresa distribuovaného registru ve smyslu nařízení XXX.“

    2)Článek 8 se mění takto:

    a)odstavec 1 se mění takto:

    i)první pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu veškeré informace týkající se osob, které jsou rezidenty tohoto jiného členského státu, u níže uvedených konkrétních kategorií příjmu a majetku, jak jsou chápány podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, který tyto informace sděluje:

    a)příjmy ze zaměstnání;

    b)odměny ředitelů;

    c)produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření;

    d)důchody;

    e)vlastnictví nemovitostí a příjmy z nemovitostí;

    f)licenční poplatky;

    g)neschovatelské dividendové příjmy.“;

    ii)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro daňová období začínající dnem 1. ledna 2026 nebo později zahrnou členské státy do sdělovaných informací uvedených v prvním pododstavci DIČ rezidentů vydané členským státem, jehož je rezidentem.“;

    b)v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

    „Členské státy sdělí prostřednictvím automatické výměny příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu informace o všech kategoriích příjmu a majetku uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, které se týkají rezidentů tohoto jiného členského státu. Tyto informace se týkají daňových období začínajících dnem 1. ledna 2026 nebo později.“;

    c)odstavec 7a se nahrazuje tímto:

    „Členské státy zajistí, aby subjekty, které mají být považovány za neoznamující finanční instituce a účty, které mají být považovány za vyňaté účty, splňovaly veškeré požadavky stanovené v oddíle VIII pododdíle B bodu 1 písm. c) a pododdíle C bodu 17 písm. g) přílohy I, a zejména aby status finanční instituce jakožto neoznamující finanční instituce nebo status účtu jakožto vyňatého účtu nemařil účely této směrnice.“

    3)Článek 8a se mění takto:

    a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

    „Příslušný orgán členského státu, ve kterém je vydáno, změněno nebo obnoveno předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týkající se jednotlivce s vysokým čistým jměním po 31. prosinci 2023, o něm prostřednictvím automatické výměny a v souladu s platnými praktickými opatřeními přijatými podle článku 21 sdělí informace příslušným orgánům všech ostatních členských států s omezením případů stanovených v odstavci 8 tohoto článku.“;

    b)odstavec 2 se mění takto:

    i)první pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Příslušný orgán členského státu sdělí v souladu s platnými praktickými opatřeními přijatými podle článku 21 příslušným orgánům všech ostatních členských států a s omezením případů stanovených v odstavci 8 tohoto článku i Komisi informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen vydaných, změněných nebo obnovených v období začínajícím pět let před 1. lednem 2017 a o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem pro jednotlivce s vysokým čistým jměním vydaných, změněných nebo obnovených v období začínajícím pět let před 1. lednem 2026.“;

    ii)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem pro jednotlivce s vysokým čistým jměním, která byla vydána, změněna nebo obnovena mezi 1. lednem 2020 a 31. prosincem 2025, se sdělí za podmínky, že tato rozhodnutí byla stále platná k 1. lednu 2026.“;

    c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „4. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která se týkají výlučně daňových záležitostí jedné nebo více fyzických osob, s výjimkou případů, kdy alespoň jedna z těchto fyzických osob je jednotlivcem s vysokým čistým jměním.“;

    d)odstavec 6 se mění takto:

    i)bod a) se nahrazuje tímto:

    „a) identifikační údaje příslušné osoby jiné než fyzické osoby, která není jednotlivcem s vysokým čistým jměním, a případně skupiny osob, k níž náleží;“

    ii)písmeno k) se nahrazuje tímto:

    „k) identifikační údaje každé osoby jiné než fyzické osoby, která není jednotlivcem s vysokým čistým jměním, v případných dalších členských státech, která může být předběžným daňovým rozhodnutím s přeshraničním prvkem nebo předběžným posouzením převodních cen dotčena (s informací o tom, se kterými členskými státy jsou dotčené osoby spojeny);“.

    4)V čl. 8ab odst. 14 se písmeno c) nahrazuje tímto:

    „c) shrnutí obsahu přeshraničního uspořádání, které se má oznamovat, včetně odkazu na označení, pod nímž je obecně známo, pokud existuje, a popis příslušných uspořádání a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posuzování možného daňového rizika, aniž by tím došlo k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;“.

    5)V čl. 8ac odst. 2 se doplňuje nové písmeno m), které zní:

    „m) jestliže se oznamující provozovatel platformy spoléhá na přímé potvrzení totožnosti a rezidence „prodejce“ prostřednictvím „identifikační služby“ poskytnuté členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodejce, název, identifikátor identifikační služby a členský stát, který jej přidělil; v takových případech není nutné sdělovat informace uvedené v písmenech c) až g).“

    6)Vkládá se nový článek, který zní:

    „Článek 8ad
    Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací oznamovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy

    1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k vyžadování toho, aby oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy prováděli postupy náležité péče a plnili požadavky na oznamování stanovené v oddílech II a III přílohy VI. Každý členský stát rovněž zajistí účinné provádění těchto opatření a jejich dodržování v souladu s oddílem V přílohy VI.

    2. Příslušný orgán členského státu, v němž probíhá oznamování podle odstavce 1 tohoto článku, sdělí prostřednictvím automatické výměny a ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku příslušným orgánům všech ostatních členských států v souladu s praktickými opatřeními přijatými podle článku 21.

    3. Příslušný orgán členského státu sdělí následující informace týkající se každého oznamovaného uživatele kryptoaktiv:

    a)jméno/název, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je rezidentem, DIČ a v případě fyzické osoby datum a místo narození každého oznamovaného uživatele a v případě jakéhokoli subjektu, u něhož bylo po uplatnění postupů náležité péče stanovených v oddíle III přílohy VI zjištěno, že má jednu nebo více ovládajících osob, které jsou oznamovanými osobami, název, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je rezidentem, a DIČ subjektu a jméno každé oznamované osoby, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození, jakož i roli (role), z jejíhož (jejichž) titulu jsou jednotlivé oznamované osoby ovládajícími osobami subjektu;

    b)jméno/název, adresu, DIČ, a je-li k dispozici, individuální identifikační číslo uvedené v odstavci 7 a celosvětový identifikační kód právnické osoby oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

    c)u každého oznamovaného kryptoaktiva, s nímž oznamovaný uživatel kryptoaktiv během příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období uskutečnil oznamované transakce, je-li to na místě:

    a)celý název oznamovaného kryptoaktiva;

    b)souhrnnou hrubou zaplacenou částku, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za fiat měnu;

    c)souhrnnou hrubou obdrženou částku, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za fiat měnu;

    d)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

    e)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

    f)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných maloobchodních platebních transakcí;

    g)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, a to s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů ve prospěch oznamovaného uživatele, na které se nevztahují písmena b) a d);

    h)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, a to s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů od oznamovaného uživatele, na které se nevztahují písmena c), e) a f), a

    i)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, jakož i souhrnný počet jednotek a hodnotu převodů uskutečněných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na adresy distribuovaného registru, jak jsou definovány v nařízení XXX, o nichž není známo, že by byly spojeny s poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálními aktivy nebo finanční institucí.

    Pro účely písmen b) a c) tohoto bodu se zaplacená nebo obdržená částka vykazuje ve fiat měně, ve které byla zaplacena nebo obdržena. V případě, že byly částky zaplaceny nebo obdrženy ve více fiat měnách, vykazují se částky v jediné měně, přepočtené v okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy může použít jakoukoli metodu převodu platnou v době transakce (transakcí) k přepočtu těchto částek na jednu fiat měnu, kterou určí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    Pro účely písmen d) až h) tohoto bodu se reálná tržní hodnota určí a vykáže v jediné fiat měně, přepočtené v okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

    V oznamovaných informacích musí být uvedena fiat měna, v níž jsou jednotlivé částky vykazovány.

    4. K usnadnění výměny informací podle odstavce 3 tohoto článku přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů nezbytná praktická opatření, včetně opatření pro standardizaci sdělování informací podle odstavce 3 tohoto článku, jako součást postupu pro stanovení standardního formuláře podle čl. 20 odst. 5.

    5. Sdělení podle odstavce 3 tohoto článku proběhne za použití standardního elektronického formátu podle čl. 20 odst. 5 do dvou měsíců po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují požadavky na oznamování platné pro oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. První informace se sdělují za příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období od 1. ledna 2027.

    6. Bez ohledu na odstavec 3 není nutné oznamovat informace týkající se uživatele kryptoaktiv, pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy získal náležité záruky, že všechny požadavky na oznamování podle tohoto článku ve vztahu k tomuto uživateli kryptoaktiv splňuje jiný oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    7. Za účelem splnění požadavků na oznamování podle odstavce 1 tohoto článku stanoví každý členský stát pravidla nezbytná k tomu, aby uložil subjektu operujícímu s kryptoaktivy povinnost se v Unii registrovat. Příslušný orgán členského státu registrace přidělí takovému subjektu operujícímu s kryptoaktivy individuální identifikační číslo.

    Členské státy stanoví pravidla, podle nichž se subjekt operující s kryptoaktivy může rozhodnout pro registraci u příslušného orgánu jediného členského státu v souladu s pravidly stanovenými v oddíle V pododdíle F přílohy VI.

    Členské státy přijmou nezbytná opatření k vyžadování toho, aby subjektu operujícímu s kryptoaktivy, jehož registrace byla zrušena v souladu s oddílem V pododdílem F bodem 7 přílohy VI, mohla být povolena opětovná registrace pouze tehdy, pokud orgánům dotčeného členského státu předloží důkaz o splnění sankcí uložených podle článku 25a a odpovídající záruku ohledně svého úmyslu dodržovat požadavky na oznamování v rámci Unie, včetně případných dosud nesplněných požadavků na oznamování.

    8. Odstavec 7 se nevztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 1 přílohy VI.

    9. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická a technická opatření nezbytná pro registraci a identifikaci subjektu operujícího s kryptoaktivy. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

    10. Komise do 31. prosince 2026 zřídí centrální rejstřík, do kterého se zaznamenávají informace, které mají být oznamovány a sdělovány v souladu s oddílem V pododdílem F bodem 2 přílohy VI. Tento centrální rejstřík je k dispozici příslušným orgánům všech členských států. Komise při zpracování osobních údajů pro účely této směrnice splňuje požadavky na zpracovatele uvedené v nařízení (EU) 2018/1725 a má se za to, že zpracovává osobní údaje jménem správců. Zpracování se řídí smlouvou ve smyslu čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.

    11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů na základě odůvodněné žádosti kteréhokoli členského státu nebo z vlastního podnětu určí, zda informace, které mají být automaticky vyměňovány podle dohody mezi příslušnými orgány dotčeného členského státu a jurisdikcí mimo Unii, odpovídají informacím uvedeným v oddíle II pododdíle B přílohy VI ve smyslu oddílu IV pododdílu F bodu 5 přílohy VI. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

    Členský stát žádající o opatření uvedené v prvním pododstavci zašle Komisi odůvodněnou žádost.

    Pokud se Komise domnívá, že nemá k dispozici všechny informace nezbytné pro posouzení žádosti, kontaktuje do dvou měsíců od obdržení takové žádosti dotčený členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje. Jakmile má Komise k dispozici všechny informace, které jsou podle jejího názoru potřebné, uvědomí o tom do jednoho měsíce dožadující členský stát a předloží příslušné informace výboru podle čl. 26 odst. 2.

    Jedná-li Komise z vlastního podnětu, přijme prováděcí akt podle prvního pododstavce pouze ohledně dohody příslušného orgánu s jurisdikcí mimo Unii, která vyžaduje automatickou výměnu informací o fyzické osobě nebo subjektu, který je zákazníkem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pro účely provádění oznamovaných transakcí, uzavřenou členským státem.

    Při určování toho, zda informace související s oznamovanými transakcemi mají odpovídající úroveň ve smyslu prvního pododstavce, Komise náležitě zohlední, do jaké míry režim, z něhož takové informace vycházejí, odpovídá režimu uvedenému v příloze VI, zejména pokud jde o:

    i)definice oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, oznamovaného uživatele, oznamované transakce;

    ii)postupy použitelné pro účely identifikace oznamovaných uživatelů;

    iii)požadavky na oznamování;

    iv)pravidla a správní postupy, které mají mít jurisdikce mimo Unii zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování postupů náležité péče a požadavků na oznamování, které jsou v uvedeném režimu stanoveny.

    Postup uvedený v tomto odstavci se použije rovněž pro určení toho, že dané informace již nemají odpovídající úroveň ve smyslu oddílu IV pododdílu F bodu 5 přílohy VI.

    12. Bez ohledu na odstavec 11 tohoto článku, pokud je mezinárodní standard pro oznamování a automatickou výměnu informací o kryptoaktivech určen jako minimální nebo rovnocenný standard, určení Komise prostřednictvím prováděcích aktů ohledně informací, které mají být automaticky vyměňovány v souladu s prováděním tohoto standardu a podle dohody mezi příslušnými orgány dotčeného členského státu (dotčených členských států) a jurisdikcí mimo Unii, se již nevyžaduje. Tyto informace se považují za odpovídající informacím, které jsou vyžadovány podle této směrnice, za předpokladu, že existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány všech dotčených členských států a jurisdikcí mimo Unii. Odpovídající ustanovení tohoto článku a přílohy VI této směrnice se pro tyto účely již nepoužijí.“

    7)Článek 16 se mění takto:

    a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „Informace, které byly poskytnuty mezi členskými státy v jakékoli formě na základě této směrnice, podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel. Tyto informace mohou být použity pro vyměření, správu a vymáhání vnitrostátních právních předpisů členských států týkajících se daní uvedených v článku 2, jakož i DPH, jiných nepřímých daní, cel a boje proti praní peněz a financování terorismu.“;

    b)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

    „2. Se souhlasem příslušného orgánu členského státu, který poskytuje informace na základě této směrnice, a pouze umožňují-li to právní předpisy členského státu příslušného orgánu, jenž informace obdrží, mohou být informace a dokumenty získané na základě této směrnice použity k účelům jiným než uvedeným v odstavci 1.

    Příslušný orgán každého členského státu sdělí příslušným orgánům všech ostatních členských států v souladu se svým vnitrostátním právem seznam informací a dokumentů, které mohou být použity k účelům jiným než uvedeným v odstavci 1. Příslušný orgán, který informace obdrží, může obdržené informace a dokumenty použít bez souhlasu uvedeného v prvním pododstavci k jakémukoli účelu uvedenému v seznamu sdělujícího členského státu.

    Příslušný orgán každého členského státu zveřejní seznam informací a dokumentů, které mohou být použity k účelům jiným než uvedeným v odstavci 1, uvedený v odstavci 2.

    Příslušný orgán, který informace obdrží, může tyto informace použít bez souhlasu uvedeného v prvním pododstavci rovněž k jakémukoli účelu, na který se vztahuje akt založený na článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie, a sdílet je za tímto účelem s příslušným orgánem odpovědným za omezující opatření v dotčeném členském státě.

    3. Jestliže se příslušný orgán členského státu domnívá, že informace, které získal od příslušného orgánu jiného členského státu, mohou být užitečné pro účely uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu třetího členského státu, může mu je předat za předpokladu, že je toto předání v souladu s pravidly a postupy stanovenými v této směrnici. O svém záměru předat informace třetímu členskému státu uvědomí příslušný orgán členského státu, z nějž informace pocházejí. Členský stát, z nějž informace pocházejí, s tím může vyjádřit nesouhlas do patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel sdělení členského státu, který hodlá dotčené informace předat.“;

    c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

    „7. Příslušný orgán každého členského státu zavede účinný mechanismus, který zajistí vyhodnocení údajů získaných při oznamování nebo výměně informací podle článků 8 až 8ad v oblasti působnosti této směrnice.“

    8)V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

    „5. Komise jednající jménem příslušných orgánů členských států přijme postupem podle čl. 26 odst. 2 prováděcí akty, kterými stanoví standardní formuláře v elektronické podobě, včetně jazykového režimu, v těchto případech:

    a) pro automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen podle článku 8a před 1. lednem 2017;

    b) pro automatickou výměnu informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat podle článku 8ab, před 30. červnem 2019;

    c) pro automatickou výměnu informací o oznamovaných kryptoaktivech podle článku 8ad před 1. lednem 2026.

    Tyto standardní formuláře nesmí být rozšířeny nad rámec prvků výměny informací uvedených v čl. 8a odst. 6, čl. 8ab odst. 14 a čl. 8ad odst. 3 a dalších souvisejících oblastí spojených s těmito prvky nezbytných pro dosažení cílů článků 8a, 8ab a 8ad.

    Jazykové režimy uvedené v prvním pododstavci nebrání členským státům ve sdělování informací podle článků 8a, 8ab a 8ad v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Uvedené jazykové režimy však mohou stanovit, že se klíčové prvky těchto informací zasílají rovněž v jiném úředním jazyce Unie.“

    9)Článek 21 se mění takto:

    a)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

    „5a. Do 31. prosince 2025 vyvine Komise jednající jménem členských států zabezpečený centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní, ve kterém se v zájmu zajištění automatické výměny stanovené v čl. 8ad odst. 2 a 3 zaznamenávají informace, jež mají být sdělovány podle uvedených odstavců, a zajistí jeho technickou a logistickou podporu.

    K informacím zaznamenaným v tomto rejstříku mají přístup příslušné orgány všech členských států. Komise má k informacím zaznamenaným v tomto rejstříku rovněž přístup pro účely plnění svých povinností podle této směrnice, avšak s omezeními stanovenými v čl. 8a odst. 8, čl. 8ab odst. 17 a čl. 8ad odst. 8. Komise přijme nezbytná praktická opatření postupem podle čl. 26 odst. 2.

    Dokud nebude tento zabezpečený centrální rejstřík v provozu, provádí se automatická výměna stanovená v čl. 8a odst. 1 a 2, čl. 8ab odst. 13, 14 a 16 a čl. 8ad odst. 2, 3 a 8 v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a platnými praktickými opatřeními.“;

    b)doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

    „8. Komise jednající jménem členských států vyvine a poskytne členským státům nástroj umožňující elektronické a automatizované ověřování správnosti DIČ, které oznamující subjekt nebo daňový poplatník poskytuje pro účely automatické výměny informací.“

    10)V článku 22 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

    „3. Členské státy uchovávají záznamy informací získaných prostřednictvím automatické výměny informací podle článků 8 až 8ad pouze po nezbytnou dobu, v každém případě však nejméně pět let ode dne jejich získání za účelem dosažení cílů této směrnice.

    4. Členské státy zajistí, aby oznamujícímu subjektu bylo umožněno získat elektronickou cestou potvrzení o platnosti informací týkajících se DIČ každého daňového poplatníka, na kterého se vztahuje výměna informací podle článků 8 až 8ad. Potvrzení informací týkajících se DIČ lze požadovat pouze za účelem ověření správnosti údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 a 3a, čl. 8a odst. 6, čl. 8aa odst. 3, čl. 8ab odst. 14, čl. 8ac odst. 2 a čl. 8ad odst. 3 písm. c).“

    11)V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

    „3. Členské státy předávají Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací podle článků 8 až 8ad a sdělují jí dosažené praktické výsledky. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme formu a podmínky předávání tohoto ročního hodnocení. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.“

    12)Článek 25 se mění takto:

    a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

    „3. Oznamující finanční instituce, zprostředkovatelé, oznamující provozovatelé platforem, oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a příslušné orgány členských států se považují za správce údajů, kteří jednají samostatně nebo společně. Komise při zpracování osobních údajů pro účely této směrnice splňuje požadavky na zpracovatele uvedené v nařízení (EU) 2018/1725 a má se za to, že zpracovává osobní údaje jménem správců. Zpracování se řídí smlouvou ve smyslu čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.“;

    b)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „Bez ohledu na odstavec 1 každý členský stát zajistí, aby každá oznamující finanční instituce nebo případně zprostředkovatel, oznamující provozovatel platformy nebo oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří spadají do jeho jurisdikce:

    a)informovali každou dotčenou fyzickou osobu o tom, že informace, které se jí týkají, budou shromažďovány a předávány v souladu s touto směrnicí, a

    b)poskytli každé dotčené fyzické osobě veškeré informace, na které má tato osoba od správce údajů právo, v dostatečném časovém předstihu tak, aby daná fyzická osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu údajů, a v každém případě před oznámením těchto informací.“

    13)Článek 25a se nahrazuje tímto:

    „Článek 25a
    Sankce a další opatření pro dodržování předpisů

    1. Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se čl. 8 odst. 3a a článků 8aa až 8ad a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování a vymáhání. Stanovené sankce a opatření pro dodržování předpisů musí být účinné, přiměřené a odrazující.

    2. Členské státy zajistí, aby v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice mohly být uplatněny sankce a opatření k dodržování předpisů v souladu s vnitrostátním právem vůči právnickým osobám a vůči členům řídícího orgánu a dalším fyzickým osobám, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za jejich nedodržení.

    Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými v případě nedodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice jakoukoli osobou, která jedná samostatně nebo jako součást orgánu této právnické osoby a která v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení. O vedoucím postavení v rámci právnické osoby svědčí kterákoli z následujících skutečností:

    a)oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

    b)pravomoc přijímat jménem této právnické osoby rozhodnutí;

    c)pravomoc vykonávat v rámci této právnické osoby kontrolu.

    3. V případech, kdy nedojde k oznámení informací ani po dvou správních upomínkách nebo kdy poskytnuté informace obsahují neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje v rozsahu více než 25 % informací, které měly být oznámeny v souladu s informacemi uvedenými v oddíle II pododdíle B přílohy VI, členské státy zajistí, aby sankce, které lze uplatnit, zahrnovaly alespoň tyto minimální peněžité sankce:

    a)v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s čl. 8 odst. 3a činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000 EUR, pokud je roční obrat oznamující finanční instituce nižší než 6 milionů EUR, a 150 000 EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší;

    b)v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8aa činí minimální peněžitá sankce nejméně 500 000 EUR;

    c)v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8ab činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000 EUR, pokud je roční obrat zprostředkovatele nebo příslušného daňového poplatníka nižší než 6 milionů EUR, a 150 000 EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší; minimální peněžitá sankce činí nejméně 20 000 EUR, pokud je zprostředkovatelem nebo příslušným daňovým poplatníkem fyzická osoba;

    d)v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8ac činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000 EUR, pokud je roční obrat oznamujícího provozovatele platformy nižší než 6 milionů EUR, a 150 000 EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší; minimální peněžitá sankce činí nejméně 20 000 EUR, pokud je oznamujícím provozovatelem platformy fyzická osoba;

    e)v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8ad činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000 EUR, pokud je roční obrat oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nižší než 6 milionů EUR, a 150 000 EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší; minimální peněžitá sankce činí nejméně 20 000 EUR, pokud je oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy fyzická osoba.

    Komise posoudí přiměřenost částek stanovených v tomto odstavci d) ve zprávě uvedené v čl. 27 odst. 1.

    Členské státy, jejichž měnou není euro, použijí odpovídající hodnotu v národní měně ke dni vstupu této směrnice v platnost.

    Minimální peněžité sankce stanovené podle odstavce 3 se ukládají, aniž je dotčeno právo členských států stanovit jiné sankce nebo jiná opatření pro dodržování vnitrostátních předpisů za jakékoli jiné porušení, než která jsou stanovena v této směrnici.

    4. Členské státy uvedou, zda se sankce stanovené ve vnitrostátních právních předpisech uplatňují na základě jednotlivých případů porušení, nebo kumulativně. Minimální sankce stanovené v odstavci 3 se uplatňují kumulativně.

    5. Členské státy stanoví sankce za nepravdivé čestné prohlášení podle oddílu I přílohy I a oddílu III přílohy VI této směrnice.

    6. Při ukládání sankcí a jiných opatření pro dodržování předpisů příslušné orgány v případě potřeby úzce spolupracují mezi sebou a s ostatními příslušnými orgány a v příslušných případech koordinují své kroky při řešení přeshraničních případů.“

    14)V článku 27 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „2. Členské státy ve vztahu ke své jurisdikci monitorují a hodnotí účinnost správní spolupráce podle této směrnice v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a jednou ročně sdělují výsledky svého hodnocení Komisi.“

    15)Vkládá se nový článek 27c, který zní:

    „Článek 27c
    Oznamování DIČ

    Pro daňová období začínající dnem 1. ledna 2026 nebo později členské státy zajistí, aby bylo do sdělení informací uvedených v čl. 8 odst. 1 a 3a, čl. 8a odst. 6, čl. 8aa odst. 3, čl. 8ab odst. 14, čl. 8ac odst. 2 a čl. 8ad odst. 3 zahrnuto DIČ oznamovaných osob nebo subjektů přidělené členským státem, jehož jsou rezidenty. DIČ se poskytuje i v případě, že jej uvedené články výslovně nevyžadují.

    Členské státy rovněž zajistí, aby oznamující subjekt povinně oznamoval DIČ oznamovaných osob nebo subjektů, i když to příloha I, příloha III, příloha V nebo příloha VI nevyžadují.“

    16)Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

    17)Příloha V se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

    18)Doplňuje se příloha VI, jejíž znění je stanoveno v příloze III této směrnice.

    Článek 2

    1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 31. prosince 2025. Bezodkladně o nich uvědomí Komisi. Znění těchto předpisů Komisi neprodleně sdělí.

    Tyto předpisy použijí ode dne 1. ledna 2026.

    Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

    2.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy do dne 1. ledna 2024 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 5 této směrnice. Bezodkladně o nich uvědomí Komisi. Znění těchto předpisů Komisi neprodleně sdělí.

    Tyto předpisy použijí ode dne 1. ledna 2025.

    Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

    3.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy do dne 31. prosince 2027 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 10 této směrnice. Bezodkladně o nich uvědomí Komisi. Znění těchto předpisů Komisi neprodleně sdělí.

    Tyto předpisy použijí ode dne 1. ledna 2028.

    Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

    4.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

    Článek 3

    Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Článek 4

    Tato směrnice je určena členským státům.

    V Bruselu dne

       Za Radu

       předseda/předsedkyně

    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

    1.1.Název návrhu/podnětu

    Směrnice Rady (EU) 2022/XXX ze dne XX. března 2023, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní

    1.2.Příslušné oblasti politik 

    Daňová politika.

    1.3.Návrh/podnět se týká: 

    X nové akce 

     nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 33  

     prodloužení stávající akce 

     sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

    1.4.Cíle

    1.4.1.Obecné cíle

    Cílem návrhu je zajistit spravedlivé a účinné fungování vnitřního trhu zvýšením celkové daňové transparentnosti v oblasti kryptoaktiv, z čehož budou mít prospěch jak daňové orgány, tak uživatelé a poskytovatelé služeb. Cílem této iniciativy je rovněž ochrana daňových příjmů členských států rozšířením a vyjasněním ustanovení o správní spolupráci. Navrhovaná pravidla by měla zejména zlepšit schopnost členských států odhalovat a potírat daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Rovněž by měla pomoci odrazovat od neplnění daňových povinností.

    1.4.2.Specifické cíle

    Specifický cíl

    Cílem návrhu je zlepšit příslušné informace, které mají daňové správy k dispozici, aby mohly účinněji plnit své povinnosti, a posílit obecné dodržování ustanovení směrnice 2011/16/EU (směrnice o správní spolupráci).

    Iniciativa zajistí rovné podmínky v celé Unii, neboť podle směrnice o správní spolupráci budou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy (dále jen „CASP“) povinni oznamovat členským státům příslušné informace o transakcích s kryptoaktivy.

    Díky oznamovací povinnosti návrh zlepší odrazující účinek, což by mělo vést k omezení rizika daňových úniků. Je prokázáno, že daňoví poplatníci jsou si vědomi vyšší pravděpodobnosti, že budou přistiženi při vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích, pokud budou zavedena opatření pro automatickou výměnu informací.

    1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

    Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

    Zlepšení stávajícího ustanovení by mělo mít pozitivní dopad na účinné uplatňování směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci. Jednotné řešení současných nedostatků zajistí právní jistotu a jasnost.

    Cílem oznamovací povinnosti ve vztahu k příjmům získaným uživateli kryptoaktiv je především informovat daňové orgány a umožnit jim vyměřit splatnou daň na základě správných a úplných informací. Tento návrh zahrnuje oznamovací povinnost a postupy náležité péče pro CASP, které s sebou ponesou náklady na dodržování předpisů. Tyto náklady však budou kompenzovány vyšší úrovní rovných podmínek na trhu a výhodami plynoucími ze zvýšené právní jistoty pro všechny účastníky trhu. Nejenže budou CASP nabízet své služby na stabilnějším trhu, ale také uživatelé budou tento trh vnímat jako spravedlivější a bezpečnější.

    1.4.4.Ukazatele výkonnosti

    Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

    Specifické cíle

    Ukazatele

    Hodnotící nástroje

    Zlepšení schopnosti členských států odhalovat a potírat přeshraniční daňové úniky

    Počet kontrol provedených na základě údajů, které daňové správy shromáždily pomocí této iniciativy (buď výhradně na základě těchto údajů, nebo včetně těchto údajů)

    Každoroční hodnocení automatické výměny informací (zdroj: daňové správy členských států)

    Zlepšení výběru daní v členských státech

    Dodatečné daňové příjmy zajištěné díky iniciativě, měřené jako zvýšení základu daně a/nebo zvýšení vyměřené daně

    Každoroční hodnocení automatické výměny informací (zdroj: daňové správy členských států)

    Zlepšení odrazujícího účinku díky oznamovací povinnosti a následnému riziku odhalení

    Kvalitativní posouzení míry dodržování předpisů ze strany uživatelů kryptoaktiv

    Každoroční hodnocení automatické výměny informací (zdroj: daňové správy členských států)

    1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

    1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

    Pokud budou mít CASP uživatele, kteří jsou rezidenty pro daňové účely v EU, budou povinni oznamovat informace pro daňové účely. Aby tak mohli činit, budou se CASP muset zaregistrovat v centrálním rejstříku. Pro CASP, kteří mají povolení podle nařízení o trzích s kryptoaktivy (dále jen „MiCA“), platí výjimka z povinnosti registrace. Poté, co CASP poskytne informace požadované pro registraci v členském státě, oznámí daňové orgány informace o daném CASP do centrálního rejstříku, který je přístupný všem členským státům.

    Pro účely automatické výměny informací budou mít členské státy povinnost vyměňovat si informace požadované podle tohoto návrhu s ostatními členskými státy prostřednictvím centrálního rejstříku přístupného všem členským státům. Komise bude mít za úkol členským státům tento centrální rejstřík zpřístupnit a zůstane zpracovatelem údajů s omezeným přístupem. Obecně bude návrh využívat praktická opatření, která se v současnosti používají v rámci směrnice o správní spolupráci.

    Pokud jde o termín zřízení centrálního rejstříku, členské státy a Komise budou stejně jako v případě DAC 3 a DAC 6 potřebovat po přijetí návrhu určitý čas, aby mohly zavést systémy umožňující výměnu informací mezi členskými státy.

    1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

    Opatření členských států neposkytují účinné a účelné řešení problémů, které jsou ve své podstatě nadnárodní. Aby se zabránilo tomu, že některé nebo všechny členské státy budou jednostranně uplatňovat různé požadavky na podávání zpráv, jeví se jako vhodnější přístup na úrovni EU. Opatření přijatá na úrovni EU zajišťují soudržnost, snižují administrativní zátěž oznamujících subjektů a daňových orgánů a jsou spolehlivější, pokud jde o možné mezery v právních předpisech vzhledem k nestálé povaze dotčených aktiv.

    1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

    Tato iniciativa zavede nový rámec pro výměnu informací o kryptoaktivech. Iniciativa rovněž usiluje o celkové zlepšení a posílení směrnice o správní spolupráci. Na základě podobných zkušeností z minulosti přinese tato iniciativa na trh s kryptoaktivy v EU z daňového hlediska větší transparentnost, což povede k vytvoření spravedlivějšího a rovnějšího daňového systému. Daňové orgány v členských státech budou mít k dispozici nový nástroj pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a v konečném důsledku i pro zvýšení účinnosti svých fiskálních rámců.

    1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

    Jak je uvedeno v Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (zveřejněném dne 15. července 2020), Komise se zavázala předložit legislativní návrh, který stanoví unijní pravidla pro zvýšení daňové transparentnosti na trhu s kryptoaktivy. Návrh bude využívat postupy, režimy a nástroje informačních technologií, které již byly zřízeny nebo které jsou vyvíjeny v souladu se směrnicí o správní spolupráci.

    1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

    Náklady na provádění této iniciativy budou financovány z rozpočtu EU, pouze pokud jde o centrální prvky systému automatické výměny informací. V ostatních ohledech bude provedení plánovaných opatření na členských státech.

    1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

     Časově omezená doba trvání

       s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

       finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

    X Časově neomezená doba trvání

    Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

    poté plné fungování.

    1.7.Předpokládaný způsob řízení 34   

    X Přímé řízení Komisí

    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

       prostřednictvím výkonných agentur.

     Sdílené řízení s členskými státy

     Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

    třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

    mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

    EIB a Evropský investiční fond,

    subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

    veřejnoprávní subjekty,

    soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty náležité finanční záruky,

    soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, jimž byly poskytnuty náležité finanční záruky,

    osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

    Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

    Poznámky

    Tento návrh je založen na existujícím rámci a systémech pro automatickou výměnu informací prostřednictvím centrálního rejstříku pro předběžná rozhodnutí s přeshraničním prvkem (dále jen „DAC 3“) a přeshraniční daňová uspořádání, která se mají oznamovat (dále jen „DAC 6“), které byly vytvořeny podle článku 21 směrnice 2011/16/EU v souvislosti s těmito předchozími změnami směrnice o správní spolupráci. Komise spolu s členskými státy vytvoří standardizované elektronické formuláře a formáty pro výměnu informací prostřednictvím prováděcích opatření. Pokud jde o společnou komunikační síť (CCN), která umožní výměnu informací mezi členskými státy, je Komise odpovědná za rozvoj a provoz takové sítě a členské státy se zaváží, že vytvoří příslušnou vnitrostátní infrastrukturu, která umožní výměnu informací prostřednictvím sítě CCN.

    2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

    2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

    Upřesněte četnost a podmínky.

    Komise vyhodnotí fungování intervence s ohledem na hlavní cíle politiky. Sledování a hodnocení bude prováděno v souladu s ostatními prvky správní spolupráce.

    Členské státy budou pro účely informací uvedených ve výše uvedené tabulce každoročně předkládat Komisi údaje o ukazatelích výkonnosti, které budou použity ke sledování souladu s návrhem.

    Členské státy se zavazují:

    — předávat Komisi roční hodnocení účinnosti

    automatické výměny informací uvedených ve směrnici podle článků 8, 8a, 8aa, 8ab, 8ac a navrhovaného článku 8ad,

    — poskytovat seznam statistických údajů, který stanoví Komise postupem podle čl. 26 odst. 2 (prováděcí opatření), pro hodnocení této směrnice,

    — každoročně sdělovat Komisi výsledky svého hodnocení účinnosti správní spolupráce. V článku 27 se Komise zavázala předkládat každých pět let zprávu o uplatňování této směrnice; tato lhůta začala běžet od 1. ledna 2013. Výsledky

    tohoto návrhu (kterým se mění směrnice o správní spolupráci) budou zahrnuty do zprávy pro

    Evropský parlament a Radu, která bude vydána do 1. ledna 2028.

    2.2.Systémy řízení a kontroly 

    2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

    Provádění iniciativy bude záviset na příslušných orgánech (daňových správách) členských států. Ty budou odpovídat za financování vlastních vnitrostátních systémů a úprav nezbytných pro výměnu informací s centrálním rejstříkem, který má být pro účely návrhu zřízen.

    Komise zřídí infrastrukturu, včetně centrálního rejstříku, která umožní výměnu informací mezi jednotlivými daňovými orgány členských států. Pro tuto iniciativu budou využity informační systémy, které byly zřízeny pro směrnici o správní spolupráci. Komise bude financovat systémy potřebné k tomu, aby mohla probíhat výměna informací, včetně centrálního rejstříku, přičemž hlavními prvky kontroly budou oblasti veřejných zakázek, technického ověřování zadávání veřejných zakázek, předběžného ověřování závazků a předběžného ověřování plateb.

    2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

    Navrhovaná intervence bude založena na deklarativním systému, který s sebou nese riziko, že CASP, na něž se vztahuje, nebudou prohlášení poskytovat nebo je budou poskytovat chybně. Členské státy budou povinny každoročně předkládat Komisi příslušné statistiky.

    Aby bylo možné řešit riziko nedodržování předpisů ze strany CASP, obsahuje návrh nový rámec pro dodržování předpisů. Vymáháním sankcí a obecněji zajištěním souladu s DAC 8 budou pověřeny vnitrostátní daňové orgány. Sankce jsou stanoveny na dostatečně vysoké úrovni, aby měly odrazující účinek. Kromě toho budou vnitrostátní orgány daňové správy moci provádět kontroly s cílem odhalovat nedodržování předpisů a odrazovat od něj.

    Za účelem sledování řádného uplatňování návrhu bude mít Komise omezený přístup k centrálnímu rejstříku, v němž si budou členské státy vyměňovat informace o transakcích uživatelů s kryptoaktivy, které se podle návrhu mají oznamovat, a také statistické údaje.

    Program Fiscalis podpoří systém vnitřní kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 ze dne 20. května 2021 poskytnutím finančních prostředků na následující tituly:

    — společné akce (např. ve formě projektových skupin),

    — vývoj technických specifikací včetně schématu XML.

    Hlavní prvky kontrolní strategie jsou:

    Veřejné zakázky

    Kontrolní postupy pro veřejné zakázky definované ve finančním nařízení: k zadání veřejné zakázky dochází po ověření, které zavedeným postupem provedou útvary Komise příslušné pro platby, přičemž se zohledňují smluvní závazky a řádné finanční i obecné řízení. Opatření proti podvodům (kontroly, zprávy atd.) budou obsažena ve všech smlouvách uzavřených mezi Komisí a příjemci. Základem každé konkrétní smlouvy jsou podrobné zadávací podmínky. Schvalovací proces se striktně řídí metodikou TAXUD TEMPO: provádí se přezkum, případně úpravy předmětu plnění a nakonec se transakce výslovně schválí (nebo zamítne). Nelze uhradit žádnou fakturu bez „dopisu o schválení“.

    Technické ověřování pro veřejné zakázky

    GŘ TAXUD provádí kontroly předmětů plnění a dozor nad operacemi a službami prováděnými dodavateli/zhotoviteli/poskytovateli. Také pravidelně provádí audity kvality a bezpečnostní audity dodavatelů/zhotovitelů/poskytovatelů. Audity kvality ověřují, jestli jejich procesy splňují pravidla a postupy, které jsou definovány v plánech kvality. Bezpečnostní audity se zaměřují na konkrétní procesy, postupy a nastavení.

    Kromě výše uvedených kontrol provádí GŘ TAXUD také tradiční finanční kontroly:

    Předběžná kontrola závazků

    Veškeré závazky v rámci GŘ TAXUD ověřuje vedoucí finančního oddělení a obchodní korespondent úseku lidských zdrojů. V důsledku toho se předběžná kontrola provádí u 100 % přidělených částek. Tento postup poskytuje vysokou úroveň jistoty, co se týče legality a správnosti transakcí.

    Předběžná kontrola plateb

    Předběžná kontrola se provádí u 100 % plateb. Kromě toho je náhodně vybrána alespoň jedna platba (ze všech kategorií výdajů) týdně k další předběžné kontrole; tuto kontrolu provádí vedoucí finančního oddělení a obchodní korespondent úseku lidských zdrojů. Není stanoven žádný cíl, co se týče pokrytí, jelikož účelem tohoto ověřování je „náhodná“ kontrola plateb za účelem ověření, zda byly všechny platby připraveny v souladu s požadavky. Zbývající platby jsou zpracovávány denně v souladu s platnými pravidly.

    Prohlášení dále pověřených schvalujících osob

    Všechny dále pověřené schvalující osoby podepisují prohlášení na podporu výroční zprávy o činnosti za příslušný rok. Tato prohlášení se týkají operací prováděných v rámci programu. Dále pověřené schvalující osoby prohlašují, že operace související s plněním rozpočtu byly provedeny v souladu se zásadami řádného finančního řízení, že zavedené systémy řízení a kontroly poskytují uspokojivou záruku ohledně zákonnosti a řádnosti transakcí a že rizika související s těmito operacemi byla řádně identifikována, nahlášena a že byla realizována zmírňující opatření.

    2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

    Zavedené kontroly poskytují GŘ TAXUD dostatečnou záruku kvality a správnosti výdajů a snižují riziko nedodržování předpisů. Výše uvedená opatření kontrolní strategie snižují potenciální rizika na méně než vytyčená 2 % a vztahují se na všechny příjemce. Jakákoli další opatření pro snížení rizik by znamenala neúměrně vysoké náklady, a proto se neplánují. Celkové náklady vzniklé při provádění výše uvedené kontrolní strategie – pro všechny výdaje v rámci programu Fiscalis 2027 – jsou omezeny na 1,6 % celkových provedených plateb. U této iniciativy by se měly udržet na tomto poměru. Kontrolní strategie programu snižuje riziko nedodržování předpisů prakticky na nulu a je úměrná rizikům, která s sebou program nese.

    2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

    Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

    Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 35 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 36 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování na základě uvedeného nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

    3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU 

    3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

    ·Stávající rozpočtové položky

    V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

    Okruh víceletého finančního rámce

    Rozpočtová položka

    Druh výdaje

    Příspěvek

    Číslo: 03 04 0100

    RP/NRP 37

    zemí ESVO 38

    kandidátských zemí 39

    třetích zemí

    ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

    1 – Jednotný trh, inovace a digitální oblast

    Zlepšení řádného fungování daňových systémů

    RP

    NE

    NE

    NE

    NE

    ·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

    V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

    Okruh víceletého finančního rámce

    Rozpočtová položka

    Druh 
    výdaje

    Příspěvek

    Číslo  

    RP/NRP

    zemí ESVO

    kandidátských zemí

    třetích zemí

    ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

    [XX.YY.YY.YY]

    ANO/NE

    ANO/NE

    ANO/NE

    ANO/NE

    3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

    3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

       Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

       Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Okruh víceletého finančního rámce

    Číslo

    1

    Jednotný trh, inovace a digitální oblast

    GŘ: TAXUD

    2023

    2024

    2025

    2026

    2027

    2028

    CELKEM

    • Operační prostředky

    Rozpočtová položka 40  14.030100

    Závazky

    (1a)

    0,400

    0,870

    0,450

    0,270

    0,170

    0,170

    2,330

    Platby

    (2a)

    0,400

    0,870

    0,450

    0,270

    0,170

    2,160 

    Rozpočtová položka

    Závazky

    (1b)

    Platby

    (2b)

    Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 41  

    Rozpočtová položka

    (3)

    Prostředky na GŘ 
    TAXUD CELKEM

    Závazky

    =1a+1b +3

    0,400

    0,870

    0,450

    0,270

    0,170

    0,170

    2,330

    Platby

    =2a+2b

    +3

    0,400

    0,870

    0,450

    0,270

    0,170

    2,160





    Okruh víceletého finančního rámce

    7

    Správní výdaje

    Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    2023

    2024

    2025

    2026

    2027

    VFR na období 2021–2027

    CELKEM

    GŘ: TAXUD

    • Lidské zdroje

    0,118

    0,157

    0,157

    0,063

    0,016

    0,511

    • Ostatní správní výdaje

    0,004

    0,004

    0,002

    0,002

    0,001

    0,013

    GŘ TAXUD CELKEM

    0,122

    0,161

    0,159

    0,065

    0,017

    0,524

    Prostředky z OKRUHU 7 
    víceletého finančního rámce 
    CELKEM

    (Závazky celkem = platby celkem)

    0,122

    0,161

    0,159

    0,065

    0,017

    0,524

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    2023

    2024

    2025

    2026

    2027

    VFR na období 2021–2027

    CELKEM

    Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    Závazky

    0,522

    1,031

    0,609

    0,335

    0,187

    2,684

    Platby

    0,122

    0,561

    1,029

    0,515

    0,287

    2,514

    Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

       Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

       Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

    Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Uveďte cíle a výstupy

    2023

    2024

    2025

    2026

    2027

    2028

    CELKEM

    VÝSTUPY

    Druh 42

    Průměrné náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Celkový počet

    Náklady celkem

    SPECIFICKÝ CÍL č. 1 43

    Specifikace

    0,400

    0,400

    0,800

    Vývoj

    0,450

    0,350

    0,100

    0,900

    Údržba

    0,050

    0,050

    0,050

    0,150

    Podpora

    0,020

    0,060

    0,060

    0,060

    0,200

    Odborná příprava

    0,020

    0,020

    ITSM (řízení služeb IT – infrastruktura, hosting, licence atd.)

    0,020

    0,060

    0,060

    0,060

    0,060

    0,260

    Mezisoučet za specifický cíl č. 1

    0,400

    0,870

    0,450

    0,270

    0,170

    0,170

    2,330

    SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

    – Výstup

    Mezisoučet za specifický cíl č. 2

    CELKEM

    0,400

    0,870

    0,450

    0,270

    0,170

    0,170

    2,330

    3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

       Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

       Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok 
    2023

    Rok 
    2024

    Rok 
    2025

    Rok 
    2026

    Rok 
    2027

    CELKEM

    OKRUH 7 
    víceletého finančního rámce

    0,118

    0,157

    0,157

    0,063

    0,016

    0,511

    Lidské zdroje

    0,004

    0,004

    0,002

    0,002

    0,001

    0,013

    Ostatní správní výdaje

    0,122

    0,161

    0,159

    0,065

    0,017

    0,524

    Mezisoučet za OKRUH 7 
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    0,122

    0,161

    0,159

    0,065

    0,017

    0,524

    Mimo OKRUH 7 44  
    víceletého finančního rámce

    Lidské zdroje

    Ostatní výdaje správní povahy

    Mezisoučet mimo OKRUH 7 
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    0,122

    0,161

    0,159

    0,065

    0,017

    0,524

    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

    3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

       Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

       Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

    2023

    2024

    2025

    2026

    2027

    Celkem

    • Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

    20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

    0,75

    1

    1

    0,4

    0,1

    3,25

    20 01 02 03 (při delegacích)

    01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

    01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

    Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

    Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 45

    20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

    20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

    XX 01 xx yy zz 46

    – v ústředí

    – při delegacích

    01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

    01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

    Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

    CELKEM

    0,75

    1

    1

    0,4

    0,1

    3,25

    Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

    XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

    Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

    Popis úkolů:

    Úředníci a dočasní zaměstnanci

    Příprava schůzí a korespondence s členskými státy; práce na formulářích, formátech IT a centrálním rejstříku.

    Zadávání práce na systému IT externím dodavatelům.

    Externí zaměstnanci

    Nevztahuje se na tento návrh.

    3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

    Návrh/podnět:

       může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky. V případě zásadní úpravy přiložte excelovou tabulku.

       vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

       vyžaduje revizi VFR.

    Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

    3.2.5.Příspěvky třetích stran 

    Návrh/podnět:

       nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

       počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

    prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok 
    N 47

    Rok 
    N+1

    Rok 
    N+2

    Rok 
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    Celkem

    Upřesněte spolufinancující subjekt 

    Spolufinancované prostředky CELKEM

     

    3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

       Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

       Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Příjmová rozpočtová položka:

    Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

    Dopad návrhu/podnětu 48

    Rok 
    N

    Rok 
    N+1

    Rok 
    N+2

    Rok 
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    Článek ………….

    U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

    Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

    (1)    Evropská komise, Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024, Unie, která si klade vyšší cíle, https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/62e534f4-62c1-11ea-b735-01aa75ed71a1  
    (2)    COM(2020) 312 final.
    (3)    Dokument 13350/20, FISC 226.
    (4)    Dokument 14651/21, FISC 227.
    (5)    Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 211.
    (6)    https://www.oecd.org/tax/exchange-of-tax-information/oecd-presents-new-transparency-framework-for-crypto-assets-to-g20.htm
    (7)    http://www.g20.utoronto.ca/2022/G20%20Bali%20Leaders-%20Declaration,%2015-16%20November%202022.pdf
    (8)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS.
    (9)    Zvláštní zpráva 03/2021: Výměna daňových informací v EU: pevný základ, trhliny v uplatňování.
    (10)    Evropský parlament (2021). Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky, převzato z: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2021-0392_CS.pdf
    (11)    Evropský účetní dvůr (2021). Výměna daňových informací v EU: pevný základ, trhliny v uplatňování. Výměna informací se zvýšila, ale některé informace stále nejsou oznamovány. Strany 33–34, převzato z: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_03/SR_Exchange_tax_inform_CS.pdf
    (12)    Směrnice Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
    (13)    Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).
    (14)    Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).
    (15)    Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 1).
    (16)    Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1).
    (17)    Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1).
    (18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
    (19)    https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2021-0193_CS.pdf
    (20)    Například zahrnutí nových kategorií příjmů a majetku, rozhodnutí pro jednotlivce s vysokým čistým jměním, elektronické peníze a kryptoaktiva, ustanovení o využívání vyměňovaných informací atd.
    (21)    Příjmy ze zaměstnání, odměny ředitelů, produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření, důchody, vlastnictví nemovitostí včetně příjmů z nemovitostí a licenční poplatky.
    (22)    Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
    (23)    Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
    (24)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
    (25)    Dokument 14651/21, FISC 227, zpráva rady ECOFIN Evropské radě týkající se daňových otázek.
    (26)    https://www.oecd.org/tax/exchange-of-tax-information/crypto-asset-reporting-framework-and-amendments-to-the-common-reporting-standard.pdf
    (27)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 064, 11.3.2011, s. 1).
    (28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
    (29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
    (30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
    (31)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
    (32)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
    (33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).
    (34)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
    (35)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
    (36)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
    (37)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
    (38)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.
    (39)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
    (40)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
    (41)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
    (42)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
    (43)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
    (44)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
    (45)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
    (46)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
    Top

    V Bruselu dne 8.12.2022

    COM(2022) 707 final

    PŘÍLOHY

    návrhu směrnice Rady,

    kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

    {SEC(2022) 438 final} - {SWD(2022) 400 final} - {SWD(2022) 401 final} - {SWD(2022) 402 final}


    PŘÍLOHA I

    Příloha I se mění takto:

    1) Oddíl I se mění takto:

    a)pododdíl A se mění takto:

    i)úvodní odstavec a body 1 a 2 se nahrazují tímto:

    „A. S výhradou pododdílů C až G oznamuje každá oznamující finanční instituce informace příslušnému orgánu svého členského státu.

    1)Oznamují následující informace týkající se každého oznamovaného účtu takové oznamující finanční instituce:

    a)jméno/název, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je oznamovaná osoba rezidentem, DIČ a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu, a zda majitel účtu poskytl platné čestné prohlášení;

    b)je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s oddíly V, VI a VII identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, které jsou oznamovanými osobami, název, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je tento subjekt rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno, adresu, členský stát (členské státy), jejichž jsou dané oznamované osoby rezidenty, DIČ a datum a místo narození každé oznamované osoby, jakož i roli (role), z jejíhož (jejichž) titulu je každá oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu, a zda bylo u každé oznamované osoby předloženo platné čestné prohlášení;

    c)informace o tom, zda se jedná o společný účet, včetně počtu majitelů společného účtu;

    2)číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent), typ účtu, a zda se jedná o dříve existující nebo nový účet;“

    ii)vkládá se nový bod 6a, který zní:

    „6a. v případě jakékoli majetkové účasti držené v investičním subjektu, který je právním uspořádáním, roli (role), z jejíhož (jejichž) titulu je oznamovaná osoba držitelem majetkové účasti, a“;

    b)pododdíl C se mění takto:

    „C. Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud takové DIČ nebo datum narození není v záznamech oznamující finanční instituce a vnitrostátní právo ani žádný právní nástroj Unie nijak nevyžaduje, aby oznamující finanční instituce tyto informace shromažďovala. Nicméně oznamující finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty, a kdykoli je povinna aktualizovat informace týkající se dříve existujícího účtu podle vnitrostátních postupů AML/KYC.“;

    c)doplňuje se nový pododdíl F, který zní:

    „F. Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 5 písm. b), a pokud se oznamující finanční instituce ve vztahu k jakékoli jasně identifikované skupině účtů nerozhodne jinak, není nutné oznamovat hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku, pokud tyto hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu takového finančního majetku oznamující finanční instituce oznamuje v souladu s článkem 8ad.“

    2)V oddíle VI bodě 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

    „b) Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC, pokud jsou tyto postupy v souladu se směrnicí (EU) 2015/849. Pokud oznamující finanční instituce není ze zákona povinna uplatňovat postupy AML/KYC, které jsou v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, uplatňuje pro účely určení ovládajících osob velmi podobné postupy.“

    3)V oddíle VII se vkládá nový pododdíl, který zní:

    „AA. Dočasně chybějící čestné prohlášení. Za výjimečných okolností, kdy oznamující finanční instituce nemůže získat čestné prohlášení v souvislosti s novým účtem včas, aby splnila své povinnosti v oblasti náležité péče a oznamování za oznamovací období, během něhož byl účet otevřen, uplatňuje oznamující finanční instituce postupy náležité péče pro dříve existující účty, dokud takové čestné prohlášení nezíská a neověří jeho platnost.“

    4)Oddíl VIII se mění takto:

    a)v pododdíle A se body 5, 6 a 7 nahrazují tímto:

    „5.    Termínem „depozitní instituce“ se rozumí jakýkoli subjekt, který:

    a)přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání nebo

    b)drží elektronické peníze, elektronické peněžní tokeny nebo digitální měny centrálních bank ve prospěch zákazníků.

    6.    Termínem „investiční subjekt“ se rozumí jakýkoli subjekt,

    a)který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

    i)obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, převoditelnými cennými papíry nebo komoditními futures;

    ii)individuální a kolektivní správu portfolia nebo

    iii)jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob, nebo

    b)jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle pododdílu A bodu 6 písm. a).

    Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností uvedených v pododdílu A bodu 6 písm. a) nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy za účelem uvedeným v pododdílu A bodu 6 písm. b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu. Pro účely pododdílu A bodu 6 písm. a) podbodu iii) pojem „jiné investování, správa nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob“ nezahrnuje poskytování služeb realizujících směnné transakce pro zákazníka nebo v jeho zastoupení. Termín „investiční subjekt“ se nevztahuje na subjekt, který je aktivním nefinančním subjektem, protože uvedený subjekt splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdílu D bodě 8 písm. d) až g).

    Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici „finanční instituce“ ve směrnici (EU) 2015/849.

    7.    Termín „finanční majetek“ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (např. úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, oznamovaných kryptoaktivech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín „finanční majetek“ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.“;

    b)v pododdíle A se doplňují nové body, které znějí:

    „9.    Termínem „elektronické peníze“ se rozumí elektronické peníze ve smyslu směrnice 2009/110/ES. Pro účely této směrnice termín „elektronické peníze“ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu, nebo pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, jsou peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení těchto peněžních prostředků.

    10.    Termínem „elektronický peněžní token“ se rozumí elektronický peněžní token ve smyslu nařízení XXX.

    11.    Termínem „fiat měna“ se rozumí oficiální měna jurisdikce vydaná jurisdikcí nebo centrální bankou či měnovým orgánem určeným jurisdikcí, která je reprezentována fyzickými bankovkami nebo mincemi nebo penězi v různých digitálních formách, včetně bankovních rezerv, peněz komerčních bank, produktů elektronických peněz a digitálních měn centrálních bank.

    12.    Termínem „digitální měna centrální banky“ se rozumí jakákoli digitální fiat měna vydaná centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem.

    13.    Termínem „kryptoaktivum“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu nařízení XXX.

    14.    Termínem „oznamované kryptoaktivum“ se rozumí jakékoli kryptoaktivum jiné než digitální měna centrální banky, elektronické peníze, elektronický peněžní token nebo jakékoli kryptoaktivum, u něhož oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy náležitým způsobem určil, že jej nelze použít pro platební nebo investiční účely.

    15.    Termínem „směnná transakce“ se rozumí jakákoli:

    a)směna mezi oznamovanými kryptoaktivy a fiat měnami;

    b)směna v rámci jedné formy nebo mezi více formami oznamovaných kryptoaktiv.“;

    c)v pododdíle B bodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

    „1.    Termínem „neoznamující finanční instituce“ se rozumí jakákoli finanční instituce, která je:

    a)vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, a to s výjimkou: 

    i)případů, kdy se jedná o platby, které jsou odvozeny z pohledávky držené v souvislosti s podnikatelskou finanční činností stejného typu, jakou vykonává specifikovaná pojišťovna, schovatelská instituce nebo depozitní instituce, nebo

    ii)případů, kdy se jedná o činnosti spočívajících ve spravování digitálních měn centrální banky majitelům účtů, kteří nejsou finančními institucemi, vládními subjekty, mezinárodními organizacemi nebo centrálními bankami.“;

    d)v pododdíle C se bod 2 nahrazuje tímto:

    „2.    Termín „depozitní účet“ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený depozitní institucí. Depozitní účet rovněž zahrnuje:

    a)částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky;

    b)účet nebo fiktivní účet, který představuje veškeré elektronické peníze nebo elektronické peněžní tokeny držené ve prospěch zákazníka, a

    c)účet, na kterém je ve prospěch zákazníka držena jedna nebo více digitálních měn centrální banky.“;

    e)v pododdíle C se body 9 a 10 nahrazují tímto:

    „9.    Termínem „dříve existující účet“ se rozumí:

    a)finanční účet vedený oznamující finanční institucí k 31. prosinci 2015, nebo pokud je účet považován za finanční účet výhradně na základě změn směrnice 2011/16/EU, k 1. lednu 2024;

    b)jakýkoli finanční účet majitele účtu bez ohledu na to, kdy byl tento finanční účet založen, jestliže:

    i)daný majitel účtu má u oznamující finanční instituce (nebo u propojeného subjektu v témže členském státě jako oznamující finanční instituce) rovněž finanční účet, který je dříve existujícím účtem ve smyslu pododdílu C bodu 9 písm. a);

    ii)pro účely splnění standardů požadavků znalosti podle oddílu VII pododdílu A a pro účely zjišťování zůstatku či hodnoty kteréhokoli z finančních účtů při uplatňování jakékoli prahové hodnoty zachází oznamující finanční instituce (a případně propojený subjekt v témže členském státě jako oznamující finanční instituce) s oběma uvedenými finančními účty i s jakýmikoli dalšími finančními účty daného majitele účtu, které jsou podle písmene b) považovány za dříve existující účty, jako s jediným finančním účtem;

    iii)v souvislosti s finančním účtem, na nějž se vztahují postupy AML/KYC, je oznamující finanční instituci povoleno uvedené postupy u tohoto účtu vykonat spolehnutím se na postupy AML/KYC provedené pro dříve existující účet podle pododdílu C bodu 9 písm. a) a

    iv)založení finančního účtu nevyžaduje, aby majitel účtu o sobě jako o zákazníkovi poskytl nové, doplňující nebo pozměněné informace jiné než pro účely této směrnice.

    10.    Termínem „nový účet“ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí a založený dne 1. ledna 2016 nebo později, nebo pokud je účet považován za finanční účet výhradně na základě změn směrnice 2011/16/EU, ode dne 1. ledna 2024 nebo později.“;

    f)v bodě 17 písm. e) se doplňuje nový podbod, který zní:

    „v)se založením společnosti nebo zvýšením jejího kapitálu za předpokladu, že účet splňuje tyto požadavky:

    účet je využíván výhradně k ukládání kapitálu, který má být použit pro účely založení společnosti nebo zvýšení jejího kapitálu, jak je stanoveno zákonem,

    veškeré částky na účtu jsou blokovány, dokud oznamující finanční instituce neobdrží nezávislé potvrzení o založení společnosti nebo o zvýšení jejího kapitálu,

    po založení společnosti nebo zvýšení jejího kapitálu dojde ke zrušení účtu nebo k jeho změně na účet na jméno dané společnosti,

    veškeré zpětné úhrady vyplývající z neúspěšného založení společnosti nebo zvýšení jejího kapitálu, od nichž se odečtou poplatky poskytovateli služeb a podobné poplatky, jsou prováděny výhradně osobám, které tyto částky vložily, a

    účet nebyl založen před více než dvanácti měsíci;“

    g)v pododdíle C bodě 17 se vkládá nové písmeno ee), které zní:

    „ee)    depozitní účet, který představuje veškeré elektronické peníze a elektronické peněžní tokeny držené ve prospěch zákazníka, pokud v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období v žádném dni během kterýchkoliv 90 po sobě jdoucích dnů nepřesáhl klouzavý průměr celkového denního zůstatku nebo hodnoty účtu částku 10 000 USD;“

    h)v pododdíle D se bod 2 nahrazuje tímto:

    „2.    Termínem „oznamovaná osoba“ se rozumí osoba z členského státu, která není i) subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry; ii) jakýmkoli subjektem, který je propojeným subjektem subjektu podle podbodu i); iii) vládním subjektem; iv) mezinárodní organizací; v) centrální bankou nebo vi) finanční institucí.“;

    i)v pododdíle E se doplňuje nový bod 7, který zní:

    „7.    Termínem „identifikační služba“ se rozumí elektronický postup, který členský stát bezplatně zpřístupňuje oznamující finanční instituci pro účely zjištění totožnosti a daňové rezidence majitele účtu nebo ovládající osoby.“

    5)V oddíle IX se doplňuje nový pododstavec, který zní:

    „Záznamy uvedené v bodě 2 tohoto pododstavce zůstanou k dispozici pouze po dobu nezbytnou k dosažení cílů této směrnice, v každém případě však nejméně pět let.“

    6)Doplňuje se nový oddíl XI, který zní:

    „Oddíl XI

    Přechodná opatření

    Podle oddílu I pododdílu A bodu 1 písm. b) a bodu 6a se u každého oznamovaného účtu, který je veden oznamující finanční institucí k 1. lednu 2024, a za oznamovací období končící do druhého kalendářního roku následujícího po tomto datu informace týkající se role (rolí), z jejíhož (jejichž) titulu je každá oznamovaná osoba ovládající osobou nebo držitelem majetkové účasti subjektu, musí oznamovat pouze tehdy, pokud jsou tyto informace dostupné v datech s možností elektronického vyhledávání uchovávaných oznamující finanční institucí.“

    PŘÍLOHA II

    Příloha V se mění takto:

    1)V oddíle I pododdíle C se doplňuje nový bod, který zní:

    „10. „Identifikační službou“ se rozumí elektronický postup, který členský stát bezplatně zpřístupňuje oznamujícímu provozovateli platformy pro účely zjištění totožnosti a daňové rezidence prodávajícího.“

    2)V oddíle II pododdíle B se bod 3 nahrazuje tímto:

    „3. Bez ohledu na pododdíl B body 1 a 2 není oznamující provozovatel platformy povinen shromažďovat informace uvedené v pododdíle B bodě 1 písm. b) až e) a bodě 2 písm. b) až f), pokud využívá přímé potvrzení totožnosti a rezidence prodejce prostřednictvím identifikační služby poskytnuté členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodejce. V případě, že oznamující provozovatel platformy při zjišťování totožnosti a daňové rezidence oznamovaného prodejce využil identifikační službu, bude povinen uvést název, identifikátor identifikační služby a členský stát, který jej přidělil.“

    3)V oddíle IV pododdíle F bodě 5 se uvozující věta nahrazuje tímto:

    „5. Členský stát jediné registrace vyřadí oznamujícího provozovatele platformy z centrálního rejstříku v těchto případech:“.

    PŘÍLOHA III

    „PŘÍLOHA VI

    POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE, POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ A OSTATNÍ PRAVIDLA PRO OZNAMUJÍCÍ POSKYTOVATELE SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S KRYPTOAKTIVY

    Tato příloha stanoví postupy náležité péče, požadavky na oznamování a ostatní pravidla, jež musí uplatňovat oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby mohly členské státy sdělovat automatickou výměnou informace uvedené v článku 8ad této směrnice.

    Tato příloha rovněž stanoví pravidla a správní postupy, které musí mít členské státy zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování postupů náležité péče a požadavků na oznamování, které jsou v ní stanoveny.

    ODDÍL I

    POVINNOSTI OZNAMUJÍCÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S KRYPTOAKTIVY

    A. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 3 podléhá v členském státě požadavkům na náležitou péči a oznamování podle oddílů II a III, je-li:

    1.subjektem povoleným podle nařízení XX;

    2.subjektem nebo fyzickou osobou, která je rezidentem pro daňové účely v členském státě;

    3.subjektem, který a) je založen nebo organizován podle práva členského státu a b) má buď právní subjektivitu v některém členském státě, nebo má povinnost podávat daňové přiznání nebo informační přehledy k daním daňovým orgánům v některém členském státě, pokud jde o příjmy tohoto subjektu;

    4.subjektem řízeným z členského státu nebo

    5.subjektem nebo fyzickou osobou, která má v členském státě pravidelné místo podnikání a není kvalifikovaným oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy mimo Unii, nebo

    6.subjektem nebo fyzickou osobou, která je rezidentem pro daňové účely v jurisdikci mimo Unii.

    B. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhá požadavkům na náležitou péči a oznamování uvedeným v oddílech II a III v členském státě v souladu s pododdílem A, pokud jde o oznamované transakce uskutečněné prostřednictvím pobočky se sídlem v členském státě.

    C. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je subjektem, není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 3, 4 nebo 5, pokud takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě z důvodu, že je v tomto členském státě rezidentem pro daňové účely.

    D. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je subjektem, není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 4 nebo 5, pokud takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě na základě toho, že je subjektem, který a) je založen nebo organizován podle práva takového členského státu a b) má buď právní subjektivitu v jiném členském státě, nebo má povinnost podávat daňové přiznání nebo informační přehledy k daním daňovým orgánům v jiném členském státě, pokud jde o příjmy subjektu.

    E. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je subjektem, není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 5, pokud takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě z důvodu, že je z tohoto členského státu řízen.

    F. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je subjektem, není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 6, pokud takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto požadavky plní v kterékoli jiné kvalifikované jurisdikci mimo Unii z důvodu, že je z této kvalifikované jurisdikce mimo Unii řízen.

    G. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je fyzickou osobou, není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 5, pokud takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě z důvodu, že je v tomto členském státě rezidentem pro daňové účely.

    H. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je fyzickou osobou, není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 6, pokud takový oznamující poskytovatel služeb kryptoaktiv tyto požadavky plní v kterékoli jiné kvalifikované jurisdikci mimo Unii z důvodu, že je v této kvalifikované jurisdikci mimo Unii rezidentem pro daňové účely.

    I. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, pokud jde o oznamované transakce, které provádí prostřednictvím pobočky v jiném členském státě, jestliže tyto požadavky plní tato pobočka v tomto členském státě.

    J. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 2, 3, 4, 5 nebo 6, pokud členskému státu předložil oznámení ve formátu stanoveném členským státem potvrzující, že takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto požadavky plní podle pravidel kteréhokoli jiného členského státu v souladu s kritérii, která jsou velmi podobná kritériím uvedeným v pododdíle A bodě 2, 3, 4, 5 nebo 6.

    K. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není povinen plnit požadavky na náležitou péči a oznamování uvedené v oddílech II a III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 1, pokud členskému státu předložil oznámení ve formátu stanoveném členským státem potvrzující, že takový oznamující poskytovatel služeb kryptoaktiv tyto požadavky plní podle pravidel platné kvalifikační dohody mezi příslušnými orgány v souladu s rozhodnutím o odpovídající úrovni podle čl. 8ad odst. 11.

    ODDÍL II

    POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

    A. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu I pododdílu A oznámí příslušnému orgánu členského státu svého povolení, daňové rezidence nebo registrace informace uvedené v pododdíle B tohoto oddílu, a to do 31. ledna roku následujícího po příslušném kalendářním roce nebo jiném náležitém oznamovacím období, v němž proběhla oznamovaná transakce.

    B. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je povinen za každý příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období a v souladu s povinnostmi oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy uvedenými v oddíle I a postupy náležité péče uvedenými v oddíle III oznamovat následující informace týkající se jeho uživatelů kryptoaktiv, kteří jsou oznamovanými uživateli nebo jejichž ovládající osoby jsou oznamovanými osobami:

    1.jméno/název, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je rezidentem, DIČ a v případě fyzické osoby datum a místo narození každého oznamovaného uživatele a v případě jakéhokoli subjektu, u něhož bylo po uplatnění postupů náležité péče stanovených v oddíle III zjištěno, že má jednu nebo více ovládajících osob, které jsou oznamovanými osobami, název, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je rezidentem, a DIČ subjektu a jméno každé oznamované osoby, adresu, členský stát (členské státy), jejichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození, jakož i roli (role), z jejíhož/jejichž titulu jsou jednotlivé oznamované osoby ovládajícími osobami subjektu;

    2.jméno/název, adresu, DIČ, a je-li k dispozici, individuální identifikační číslo a celosvětový identifikační kód právnické osoby oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

    3.u každého oznamovaného kryptoaktiva, s nímž během příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období uskutečnil oznamované transakce, v příslušných případech:

    a)celý název druhu oznamovaného kryptoaktiva;

    b) hrubou zaplacenou částku, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za fiat měnu;

    c)souhrnnou hrubou obdrženou částku, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za fiat měnu;

    d)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

    e)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

    f)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných maloobchodních platebních transakcí;

    g)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, a to s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů ve prospěch oznamovaného uživatele, na které se nevztahuje pododdíl A bod 3 písm. b) a d);

    h)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, souhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, a to s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů od oznamovaného uživatele, na které se nevztahuje pododdíl A bod 3 písm. c), e) a f), a

    i)souhrnnou reálnou tržní hodnotu, jakož i souhrnný počet jednotlivých převodů uskutečněných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na adresy distribuovaného registru, o nichž není známo, že by byly spojeny s poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálními aktivy nebo finanční institucí.

    Pro účely pododdílu B bodu 3 písm. b) a c) se zaplacená nebo obdržená částka vykazuje ve fiat měně, ve které byla zaplacena nebo obdržena. V případě, že byly částky zaplaceny nebo obdrženy ve více fiat měnách, vykazují se částky v jediné měně, přepočtené v okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

    Pro účely pododdílu B bodu 3 písm. d) až i) se reálná tržní hodnota určí a vykáže v jediné měně, přepočtené v okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

    V oznamovaných informacích musí být uvedena fiat měna, v níž jsou jednotlivé částky vykazovány.

    C. Informace uvedené v odstavci 3 se oznamují do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ke kterému se vztahují. První informace se oznamují za příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období od 1. ledna 2026.

    D. Bez ohledu na pododdíl C tohoto oddílu není oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 6 povinen poskytovat informace uvedené v pododdíle B tohoto oddílu, pokud jde o kvalifikované oznamované transakce, na které se vztahuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány, která již stanoví automatickou výměnu odpovídajících informací s členským státem o oznamovaných uživatelích, kteří jsou rezidenty daného členského státu.

    ODDÍL III

    POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE

    Uživatel kryptoaktiv je považován za oznamovaného uživatele počínaje dnem, kdy je jako takový identifikován na základě postupů náležité péče popsaných v tomto oddíle.

    A. Postupy náležité péče pro uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob

    Pro účely určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad fyzických osob oznamovaným uživatelem, se použijí následující postupy.

    1.Při zavedení vztahu s uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob, nebo s ohledem na dříve existující uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob do dvanácti měsíců od vstupu této směrnice v platnost, získá oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy čestné prohlášení, které mu umožní určit rezidenci (rezidence) daného uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob pro daňové účely, a potvrdí dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně veškeré dokumentace shromážděné podle postupů hloubkové kontroly klienta.

    2.Jestliže u uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob kdykoli dojde ke změně okolností, za kterých se oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a získá platné čestné prohlášení nebo odůvodněné vysvětlení a případně dokumentaci dokládající platnost původního čestného prohlášení.

    B. Postupy náležité péče pro uživatele kryptoaktiv z řad subjektů

    Pro účely určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů oznamovaným uživatelem nebo subjektem jiným než vyňatou osobou nebo aktivním subjektem, který má jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami, se použijí následující postupy.

    1.Určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů oznamovanou osobou.

    a)Při zavedení vztahu s uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů, nebo s ohledem na dříve existující uživatele kryptoaktiv z řad subjektů do 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost, získá oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy čestné prohlášení, které mu umožní určit rezidenci (rezidence) uživatele kryptoaktiv z řad subjektů pro daňové účely, a potvrdí dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně veškeré dokumentace shromážděné podle postupů hloubkové kontroly klienta. Jestliže uživatel kryptoaktiv z řad subjektů uvede, že nemá daňovou rezidenci, může vzít oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v potaz místo skutečného vedení nebo adresu hlavního sídla subjektu a podle nich určit, kde je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů rezidentem.

    b)Jestliže z čestného prohlášení vyplývá, že uživatel kryptoaktiv z řad subjektů je rezidentem členského státu, oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy musí s uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů nakládat jako s oznamovaným uživatelem, pokud na základě čestného prohlášení nebo informací, které má k dispozici nebo které jsou veřejně dostupné, odůvodněně neurčí, že uživatel kryptoaktiv z řad subjektů je vyňatou osobou.

    2.Určení, zda má subjekt jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami. U uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, který není vyňatou osobou, oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy určí, zda má uživatel jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami, pokud na základě čestného prohlášení uživatele kryptoaktiv z řad subjektů neurčí, že je aktivním subjektem.

    a)Určení ovládajících osob uživatele kryptoaktiv z řad subjektů. Pro účely určení ovládajících osob uživatele kryptoaktiv z řad subjektů může oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů hloubkové kontroly klienta, pokud jsou tyto postupy v souladu se směrnicí (EU) 2015/849. Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není ze zákona povinen uplatňovat postupy hloubkové kontroly klienta, které jsou v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, uplatňuje pro účely určení ovládajících osob velmi podobné postupy.

    b)Určení, zda je ovládající osoba uživatele kryptoaktiv z řad subjektů oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba oznamovanou osobou, oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy využívá čestné prohlášení uživatele kryptoaktiv z řad subjektů nebo dané ovládající osoby, které umožňuje oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy určit rezidenci (rezidence) ovládající osoby pro daňové účely, a potvrdí dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně veškeré dokumentace shromážděné v souladu s postupy hloubkové kontroly klienta.

    3.Jestliže u uživatele kryptoaktiv z řad subjektů nebo jeho ovládajících osob kdykoli dojde ke změně okolností, za kterých se oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a získá platné čestné prohlášení nebo odůvodněné vysvětlení a případně dokumentaci dokládající platnost původního čestného prohlášení.

    C. Požadavky na platnost čestných prohlášení

    1.Čestné prohlášení poskytnuté uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob nebo ovládající osobou je platné, pouze pokud je podepsáno nebo jinak potvrzeno daným uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob nebo ovládající osobou, je datováno nejpozději v den přijetí a obsahuje následující informace týkající se uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob nebo ovládající osoby:

    a)jméno a příjmení;

    b)adresu bydliště;

    c)členský stát nebo členské státy, jejichž je rezidentem pro daňové účely;

    d)u každé oznamované osoby DIČ pro každý členský stát;

    e)datum narození.

    2.Čestné prohlášení poskytnuté uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů je platné, pouze pokud je podepsáno nebo jinak potvrzeno uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů, je datováno nejpozději v den přijetí a obsahuje následující informace týkající se uživatele kryptoaktiv z řad subjektů:

    a)oficiální název;

    b)adresu;

    c)členský stát nebo členské státy, jejichž je rezidentem pro daňové účely;

    d)u každé oznamované osoby DIČ pro každý členský stát;

    e)v případě uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, který není ani aktivním subjektem, ani vyňatou osobou, informace popsané v pododdílu C bodě 1 pro každou ovládající osobu uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, jakož i roli (role), z jejíhož (jejichž) titulu je každý oznamovaný uživatel ovládající osobou subjektu, pokud to již nebylo určeno na základě postupů hloubkové kontroly klienta;

    f)v příslušných případech informace o kritériích, která splňuje, aby mohl být považován za aktivní subjekt nebo vyňatou osobu.

    3.Bez ohledu na pododdíl C body 1 a 2 není oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povinen shromažďovat informace uvedené v pododdíle C bodě 1 písm. b) až e) a bodě 2 písm. b) až f), pokud za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence uživatele kryptoaktiv spoléhá na čestné prohlášení uživatele kryptoaktiv prostřednictvím identifikační služby poskytnuté členským státem nebo Unií; v případě, že oznamující provozovatel platformy při zjišťování totožnosti a daňové rezidence oznamovaného uživatele kryptoaktiv využil identifikační službu, bude povinen uvést název, identifikátor identifikační služby a členský stát, který jej přidělil.

    D. Obecné požadavky na náležitou péči

    1.Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je zároveň finanční institucí pro účely této směrnice, se může pro účely postupů náležité péče podle tohoto oddílu spoléhat na postupy náležité péče provedené podle přílohy I oddílů IV a VI této směrnice. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy může rovněž využít čestné prohlášení, které již bylo shromážděno pro jiné daňové účely, za předpokladu, že takové čestné prohlášení splňuje požadavky stanovené v pododdíle C tohoto oddílu.

    2.Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se může při plnění povinností náležité péče stanovené v tomto oddílu III spoléhat na třetí stranu, avšak odpovědnost za tyto povinnosti nese i nadále oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    ODDÍL IV

    DEFINICE

    Níže uvedené pojmy mají tento význam:

    A. Oznamované kryptoaktivum

    1.„Kryptoaktivem“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu nařízení XXX.

    2.„Digitální měnou centrální banky“ se rozumí jakákoli digitální fiat měna vydaná centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem.

    3.„Centrální bankou“ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem – jiným než samotnou vládou dané jurisdikce – vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády dané jurisdikce odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno jurisdikcí.

    4.„Oznamovaným kryptoaktivem“ se rozumí jakékoli kryptoaktivum jiné než digitální měna centrální banky, elektronické peníze, elektronický peněžní token nebo jakékoli kryptoaktivum, u něhož oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy náležitým způsobem určil, že jej nelze použít pro platební nebo investiční účely.

    5.„Elektronickými penězi“ se rozumí elektronické peníze ve smyslu směrnice 2009/110/ES. Pro účely této směrnice termín „elektronické peníze“ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu, nebo pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, jsou peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení peněžních prostředků.

    6.„Elektronickým peněžním tokenem“ se rozumí elektronický peněžní token ve smyslu nařízení XXX.

    7.„Technologií distribuovaného registru (DLT)“ se rozumí technologie distribuovaného registru neboli DLT ve smyslu nařízení XXX.

    B. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy

    1.„Poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu nařízení XXX.

    2.„Subjektem operujícím s kryptoaktivy“ se rozumí poskytovatel, který poskytuje služby v oblasti kryptoaktiv, jiný než poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    3.„Oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí jakýkoli poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy a jakýkoli subjekt operující s kryptoaktivy, který poskytuje jednu nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy, jež umožňují oznamovaným uživatelům provádět směnné transakce, a který není kvalifikovaným oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy mimo Unii.

    4.„Službami souvisejícími s kryptoaktivy“ se rozumí služby související s kryptoaktivy ve smyslu nařízení XXX, včetně sázek a půjček.

    C. Oznamovaná transakce

    1.„Oznamovanou transakcí“ se rozumí jakákoli

    a)směnná transakce a

    b)převod oznamovaných kryptoaktiv.

    2.„Směnnou transakcí“ se rozumí jakákoli:

    a)směna mezi oznamovanými kryptoaktivy a fiat měnami a

    b)směna v rámci jednoho nebo více oznamovaných kryptoaktiv.

    3.„Kvalifikovanou oznamovanou transakcí“ se rozumí každá oznamovaná transakce, na kterou se vztahuje automatická výměna podle platné kvalifikační dohody mezi příslušnými orgány.

    4.„Oznamovanou maloobchodní platební transakcí“ se rozumí převod oznamovaných kryptoaktiv jako úhrady za zboží nebo služby v hodnotě vyšší než 50 000 EUR.

    5.„Převodem“ se rozumí transakce, při níž dochází k přesunu oznamovaného kryptoaktiva z adresy nebo na adresu kryptoaktiv či z účtu nebo na účet kryptoaktiv jednoho uživatele kryptoaktiv, které nejsou vedeny oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy jménem téhož uživatele kryptoaktiv, přičemž oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na základě znalostí, které má k dispozici v době transakce, nemůže určit, že se jedná o směnnou transakci.

    6.„Fiat měnou“ se rozumí oficiální měna jurisdikce vydaná jurisdikcí nebo centrální bankou či měnovým orgánem určeným jurisdikcí, která je reprezentována fyzickými bankovkami nebo mincemi nebo penězi v různých digitálních formách, včetně bankovních rezerv nebo digitálních měn centrálních bank. Tento pojem zahrnuje také peněžní prostředky komerčních bank a produkty elektronických peněz (včetně elektronických peněz a elektronických peněžních tokenů).

    D. Oznamovaný uživatel

    1.„Oznamovaným uživatelem“ se rozumí uživatel kryptoaktiv, který je oznamovanou osobou a je rezidentem členského státu.

    2.„Uživatelem kryptoaktiv“ se rozumí fyzická osoba či subjekt, který je zákazníkem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za účelem provádění oznamovaných transakcí. Fyzická osoba nebo subjekt jiný než finanční instituce nebo oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který jedná jako uživatel kryptoaktiv ve prospěch jiné fyzické osoby nebo subjektu či jejich jménem jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, se za uživatele kryptoaktiv nepovažuje a za uživatele kryptoaktiv se považuje daná jiná fyzická osoba nebo subjekt. Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytuje službu, při níž uskutečňuje oznamované maloobchodní platební transakce pro obchodníka nebo v jeho zastoupení, považuje oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy za uživatele kryptoaktiv ve vztahu k takové oznamované maloobchodní platební transakci také zákazníka, který je protistranou obchodníka, a to za předpokladu, že oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je povinen ověřit totožnost takového zákazníka z titulu oznamované maloobchodní platební transakce podle vnitrostátních pravidel boje proti praní peněz.

    3.„Uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob“ se rozumí uživatel kryptoaktiv, který je fyzickou osobou.

    4.„Dříve existujícím uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob“ se rozumí uživatel kryptoaktiv z řad fyzických osob, který má zavedený vztah s oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy k 31. prosinci 2025.

    5.„Uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů“ se rozumí uživatel kryptoaktiv, který je subjektem.

    6.„Dříve existujícím uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů“ se rozumí uživatel kryptoaktiv z řad subjektů, který má zavedený vztah s oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy k 31. prosinci 2025.

    7.„Oznamovanou osobou“ se rozumí osoba z členského státu jiná než vyňatá osoba.

    8.„Osobou z členského státu“ se s ohledem na každý členský stát rozumí subjekt nebo fyzická osoba, jež jsou rezidentem kteréhokoli jiného členského státu podle daňové legislativy uvedeného jiného členského státu, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem kteréhokoli jiného členského státu. Pro tyto účely se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu.

    9.„Ovládajícími osobami“ se rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem, a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Termín „ovládající osoby“ se vykládá způsobem, který je v souladu s termínem „skutečný majitel“ ve smyslu směrnice (EU) 2015/849, pokud jde o poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    10.„Aktivním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt, který splňuje některé z následujících kritérií:

    a)méně než 50 % hrubého příjmu subjektu za předchozí kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období je pasivním příjmem a méně než 50 % aktiv držených subjektem během předchozího kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena;

    b)všechny podstatné činnosti subjektu spočívají v držení (všech nebo části) vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že subjekt tento status nezíská, jestliže funguje (nebo se prezentuje) jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely;

    c)subjekt ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilý pro tuto výjimku po datu, které je 24 měsíců po datu počátečního uspořádání subjektu;

    d)subjekt v uplynulých pěti letech nebyl finanční institucí a probíhá likvidace jeho majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále provádět nebo znovu začít činnost v podnikání jiném, než je podnikání finanční instituce;

    e)subjekt se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými subjekty, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto subjekty a neposkytuje financování nebo zajišťovací služby jakémukoli subjektu, který není propojeným subjektem, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojených subjektů se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce, nebo

    f)subjekt splňuje všechny níže uvedené požadavky:

    i)je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem, výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely, nebo je zřízen a provozován v jurisdikci, kde je rezidentem, a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče;

    ii)v jurisdikci, kde je rezidentem, je osvobozen od daně z příjmů;

    iii)nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku;

    iv)příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je subjekt rezidentem, nebo dokumenty o zřízení subjektu nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek subjektu byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativního subjektu, s výjimkou provádění charitativních činností subjektu nebo plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který subjekt zakoupil, a

    v)příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je subjekt rezidentem, nebo dokumenty o zřízení subjektu vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku subjektu byl všechen jeho majetek distribuován vládnímu subjektu nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě jurisdikce, kde je subjekt rezidentem, nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takové jurisdikce.

    E. Vyňatá osoba

    1.„Vyňatou osobou“ se rozumí a) subjekt, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo více zavedených trzích s cennými papíry; b) jakýkoli subjekt, který je propojeným subjektem subjektu podle písmena a); c) vládní subjekt; d) mezinárodní organizace; e) centrální banka nebo f) finanční instituce jiná než investiční subjekt podle oddílu IV pododdílu E bodu 5 písm. b).

    2.„Finanční institucí“ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční subjekt nebo specifikovaná pojišťovna.

    3.„Schovatelskou institucí“ se rozumí jakýkoli subjekt, jehož podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Subjekt drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem tohoto subjektu přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % hrubého příjmu daného subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem (nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem) před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu.

    4.„Depozitní institucí“ se rozumí jakýkoli subjekt, který:

    a)přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání nebo

    b)drží určené produkty elektronických peněz nebo digitální měny centrální banky ve prospěch zákazníků.

    5.„Investičním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt:

    a)který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

    i)obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, převoditelnými cennými papíry nebo komoditními futures;

    ii)individuální a kolektivní správu portfolia nebo

    iii)jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob, nebo

    b)jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle pododdílu E bodu 5 písm. a).

    Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností uvedených v pododdíle E bodě 5 písm. a) nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy za účelem uvedeným v pododdíle E bodě 5 písm. b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu. Pro účely pododdílu E bodu 5 písm. a) podbodu iii) pojem „jiné investování, správa nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob“ nezahrnuje poskytování služeb uskutečňujících směnné transakce pro zákazníka nebo v jeho zastoupení. Termín „investiční subjekt“ se nevztahuje na subjekt, který je aktivním subjektem, protože splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdíle D bodě 11 písm. b) až e).

    Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici „finanční instituce“ ve směrnici (EU) 2015/849.

    6.„Specifikovanou pojišťovnou“ se rozumí jakýkoli subjekt, který je pojišťovnou (nebo holdingovou společností pojišťovny), jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv.

    7.„Vládním subjektem“ se rozumí vláda jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek jurisdikce (což pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné jurisdikcí nebo kteroukoli jednou či více z výše uvedených možností. Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných subjektů a dílčích územních celků jurisdikce.

    a)„Nedílnou součástí“ jurisdikce se rozumí jakákoli osoba, organizace, agentura, úřad, fond, zařízení nebo jiný orgán bez ohledu na jeho označení, který představuje vládní orgán jurisdikce. Čisté příjmy vládního orgánu se připisují na jeho vlastní účet nebo na jiné účty jurisdikce, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby. Nedílnou součástí není žádná fyzická osoba, která je panovníkem, státním úředníkem nebo administrativním pracovníkem jednajícím jako soukromá osoba nebo ve svém osobním zájmu.

    b)„Ovládaným subjektem“ se rozumí subjekt, který je formálně oddělen od jurisdikce nebo jinak představuje samostatný právní subjekt, a to za předpokladu, že:

    i)subjekt je přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika ovládaných subjektů zcela vlastněn a ovládán jedním nebo několika vládními subjekty;

    ii)čisté příjmy subjektu jsou připisovány na jeho vlastní účet nebo na účty jednoho nebo více vládních subjektů, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby, a

    iii)majetek subjektu po jeho zrušení přejde na jeden nebo více vládních subjektů.

    c)Příjem neplyne ve prospěch soukromých osob, jestliže jsou tyto osoby zamýšlenými příjemci v rámci vládního programu a činnosti programu jsou prováděny pro širokou veřejnost s ohledem na obecné blaho nebo souvisejí se správou určité fáze vlády. Bez ohledu na výše uvedené se však příjem považuje za příjem plynoucí ve prospěch soukromých osob, plyne-li z využívání vládního subjektu k provozování obchodního podnikání, například podnikání v oblasti obchodního bankovnictví, jsou-li v rámci tohoto podnikání poskytovány finanční služby soukromým osobám.

    8.„Mezinárodní organizací“ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci (včetně nadnárodní organizace), a) která se skládá především z vlád; b) která má s jurisdikcí uzavřenu platnou dohodu o svém sídle nebo obdobnou dohodu a c) jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob.

    9.„Finanční majetek“ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (např. úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, oznamovaných kryptoaktivech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín „finanční majetek“ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.

    10.„Majetkovou účastí“ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má tato oznamovaná osoba právo přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení.

    11. „Pojistnou smlouvou“ se rozumí smlouva (jiná než smlouva o pojištění důchodu), kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku.

    12.„Smlouvou o pojištění důchodu“ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento termín rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu nebo praxe jurisdikce, kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let.

    13.„Pojistnou smlouvou s kapitálovou hodnotou“ se rozumí pojistná smlouva (jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami), která má kapitálovou hodnotu.

    14.„Kapitálovou hodnotou“ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník v případě odkupu nebo ukončení smlouvy (bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty), a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené termín „kapitálová hodnota“ nezahrnuje částku splatnou podle pojistné smlouvy:

    a)výhradně v důsledku smrti fyzické osoby kryté smlouvou o životním pojištění;

    b)jako plnění v případě újmy na zdraví nebo nemoci nebo jiné plnění, které kompenzuje ekonomickou ztrátu vyvolanou pojistnou událostí;

    c)jako zpětnou úhradu dříve zaplaceného pojistného (minus náklady na pojištění bez ohledu na jejich skutečné uplatnění) pojistníkovi podle pojistné smlouvy (jiné než smlouvy o investičním životním pojištění nebo smlouvy o pojištění důchodu) z důvodu zrušení nebo ukončení smlouvy, snížení pojistného rizika v době účinnosti pojistné smlouvy nebo vyplývající z nového stanovení pojistného z důvodu opravy účetní nebo jiné podobné chyby;

    d)jako dividendu pojistníka (mimo dividendu při ukončení pojištění) za předpokladu, že se dividenda vztahuje k pojistné smlouvě, ze které lze vyplatit pouze plnění podle pododdílu E bodu 14 písm. b), nebo

    e)jako vrácení zálohy pojistného nebo splátky pojistného na pojistnou smlouvu, za kterou je pojistné hrazeno alespoň ročně, jestliže částka zálohy pojistného nebo splátky pojistného nepřevyšují následující roční pojistné splatné na základě této smlouvy.

    F. Různé

    1.„Postupy hloubkové kontroly klienta“ se rozumí postupy hloubkové kontroly klienta oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnic 2009/138/ES a 2013/36/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, nebo obdobné požadavky, kterým takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhá.

    2.„Subjektem“ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.

    3.Subjekt je „propojeným subjektem“ s jiným subjektem, jestliže jeden z těchto subjektů je ovládán druhým, nebo jsou oba subjekty ovládány společně. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu.

    4.„Pobočkou“ se rozumí jednotka, provozovna nebo kancelář oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, která je považována za pobočku podle regulačního režimu jurisdikce nebo která je jinak regulována podle právních předpisů jurisdikce odděleně od ostatních kanceláří, jednotek nebo poboček oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Všechny jednotky, provozovny nebo kanceláře oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v jedné jurisdikci se považují za jednu pobočku.

    5.„Platnou kvalifikační dohodou mezi příslušnými orgány“ se rozumí dohoda mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, která ukládá automatickou výměnu informací odpovídajících informacím uvedeným v oddíle II pododdíle B této přílohy, což je potvrzeno prováděcím aktem v souladu s čl. 8ad odst. 11.

    6.„Kvalifikovaným oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy mimo Unii“ se rozumí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, u něhož jsou všechny oznamované transakce rovněž kvalifikovanými oznamovanými transakcemi a který je rezidentem pro daňové účely v kvalifikované jurisdikci mimo Unii, nebo pokud takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není rezidentem pro daňové účely v kvalifikované jurisdikci mimo Unii, splňuje některou z následujících podmínek:

    a)je založen podle právních předpisů kvalifikované jurisdikce mimo Unii nebo

    b)má místo vedení (včetně skutečného vedení) v kvalifikované jurisdikci mimo Unii.

    7.„Kvalifikovanou jurisdikcí mimo Unii“ se rozumí jurisdikce mimo Unii, která má uzavřenu platnou kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány s příslušnými orgány všech členských států, které jsou na seznamu zveřejněném jurisdikcí mimo Unii identifikovány jako oznamované jurisdikce.

    8.„DIČ“ se rozumí daňové identifikační číslo (nebo jeho funkční ekvivalent v případě neexistence daňového identifikačního čísla). DIČ je jakékoli číslo nebo kód, které příslušný orgán používá k identifikaci daňového poplatníka.

    9.„Identifikační službou“ se rozumí elektronický postup, který členský stát bezplatně zpřístupňuje oznamujícímu provozovateli platformy za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence uživatele kryptoaktiv.

    ODDÍL V

    ÚČINNÉ PROVEDENÍ

    A. Pravidla vymáhání požadavků na shromažďování a ověřování stanovených v oddíle III.

    1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k vyžadování toho, aby oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy prosazovali požadavky na shromažďování a ověřování údajů podle oddílu III ve vztahu ke svým uživatelům kryptoaktiv.

    2.Pokud uživatel kryptoaktiv neposkytne informace požadované podle oddílu III ani po dvou upomínkách následujících po počáteční žádosti ze strany oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ne však před uplynutím 60 dní, zabrání oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uživateli kryptoaktiv v provádění směnných transakcí.

    B. Pravidla vyžadující, aby oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy vedl záznamy o přijatých krocích a veškerých informacích, o které se opírá při provádění požadavků na oznamování a postupů náležité péče, a náležitých opatřeních k získání těchto záznamů.

    1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k vyžadování toho, aby oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vedli záznamy o podniknutých krocích a veškerých informacích, o které se opírají při provádění požadavků na oznamování a postupů náležité péče stanovených v oddílech II a III. Tyto záznamy musí zůstat k dispozici po dostatečně dlouhou dobu a v každém případě po dobu nejméně pět let, ale nejvýše deset let po skončení oznamovacího období, ke kterému se vztahují.

    2.Členské státy přijmou nezbytná opatření včetně možnosti adresovat příkaz k podávání zpráv oznamujícím poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby zajistily, že všechny nezbytné informace budou oznámeny příslušnému orgánu tak, aby tento orgán mohl později splnit svou povinnost sdělovat informace v souladu s čl. 8ad odst. 3.

    C. Správní postupy k ověření skutečnosti, že oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy dodržují požadavky na oznamování a postupy náležité péče

    Členské státy stanoví správní postupy s cílem ověřit, že oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy dodržují požadavky na oznamování a postupy náležité péče stanovené v oddílech II a III.

    D. Správní postupy pro navazující opatření s oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v případě, že jsou oznámeny neúplné nebo nepřesné informace

    Členské státy stanoví postupy, jimiž se řídí navazující opatření s oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v případě, že jsou oznámené informace neúplné nebo nepřesné.

    E. Správní postup pro udělení povolení oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy

    Domovský členský stát, který uděluje povolení poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení XXX, předává pravidelně a nejpozději před 31. prosincem příslušnému orgánu seznam všech povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

    F. Správní postup pro jedinou registraci subjektu operujícího s kryptoaktivy

    Subjekt operující s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 2 této přílohy se zaregistruje u příslušného orgánu kteréhokoli členského státu podle čl. 8ad odst. 7.

    1.Před začátkem každého účetního období sdělí subjekt operující s kryptoaktivy členskému státu své jediné registrace následující informace:

    a)název;

    b)poštovní adresu;

    c)elektronické adresy včetně internetových stránek;

    d)všechna DIČ vydaná subjektům operujícím s kryptoaktivy;

    e)členské státy, v nichž jsou oznamovaní uživatelé kryptoaktiv rezidenty ve smyslu oddílu III pododdílů A a B.

    2.Subjekt operující s kryptoaktivy informuje členský stát jediné registrace o veškerých změnách v informacích poskytnutých podle pododstavce F bodu 1.

    3.Členský stát jediné registrace přidělí subjektu operujícímu s kryptoaktivy individuální identifikační číslo a oznámí je elektronickými prostředky příslušným orgánům všech členských států.

    4.Členský stát jediné registrace může vyřadit subjekty operující s kryptoaktivy z centrálního rejstříku v následujících případech:

    a)subjekt operující s kryptoaktivy oznámí danému členskému státu, že již nemá v Unii žádné oznamované uživatele kryptoaktiv;

    b)při neexistenci oznámení podle písmene a) existují důvody se domnívat, že činnost subjektu operujícího s kryptoaktivy skončila;

    c)subjekt operující s kryptoaktivy již nesplňuje podmínky stanovené v oddíle IV pododdíle B bodu 2; členský stát zrušil registraci u svého příslušného orgánu podle pododdílu F bodu 7.

    5.Každý členský stát neprodleně uvědomí Komisi o každém subjektu operujícím s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 2, jehož uživatelé kryptoaktiv jsou rezidenty Unie, a který se přitom nezaregistroval podle tohoto odstavce. Pokud subjekt operující s kryptoaktivy nesplní povinnost registrace nebo pokud byla jeho registrace zrušena podle pododdílu F bodu 7 tohoto oddílu, přijmou členské státy, aniž je dotčen článek 25a, účinná, přiměřená a odrazující opatření k vymáhání dodržování předpisů v rámci své jurisdikce. Volba těchto opatření zůstává na uvážení členských států. Členské státy se rovněž vynasnaží koordinovat svá opatření zaměřená na vymáhání dodržování předpisů, v krajním případě včetně zabránění tomu, aby subjekt operující s kryptoaktivy mohl působit v rámci Unie.

    6.Pokud subjekt operující s kryptoaktivy nesplní oznamovací povinnost podle oddílu II pododdílu B této přílohy po dvou upomínkách ze strany členského státu jediné registrace, přijme tento členský stát, aniž je dotčen článek 25a, nezbytná opatření ke zrušení registrace subjektu operujícího s kryptoaktivy podle čl. 8ad odst. 7. Registrace se zruší nejpozději po uplynutí 90 dnů, avšak nikoli před uplynutím 30 dnů po druhé upomínce.“

    Top