EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2022

COM(2022) 705 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o provádění makroregionálních strategií EU

{SWD(2022) 397 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o provádění makroregionálních strategií EU

1.Úvod

Makroregionální strategie EU jsou politickými rámci iniciovanými členskými státy EU a zeměmi mimo EU situovanými v určené zeměpisné oblasti. Tyto rámce řeší společné výzvy a příležitosti, a to prostřednictvím stanovení sdílených, dlouhodobých cílů, jako je „záchrana Baltského moře“. Na rozdíl od klasických projektů v tradičních programech financování Komise se makroregionální strategie nezaměřují na jednorázové činnosti s předem stanoveným datem zahájení a pevným datem ukončení. Makroregionální strategie jsou v podstatě rámce spolupráce, které vytvářejí sítě zúčastněných stran, jež tvoří nadnárodní, meziodvětvovou mozaiku odborných znalostí s potenciálem pro další spolupráci, vytváření hodnot a zajišťování prosperity. Cílem je zlepšit institucionální kapacity a schopnost vytvářet inovativní a inkluzivní služby, které mohou posílit postavení lidí a zúčastněných stran, díky čemuž budou moci aktivně přispívat k rozvoji prosperujících a otevřených makroregionů ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Makroregionální strategie řeší záležitosti, které vyžadují spolupráci několika zemí na základě přístupu založeného na meziodvětvové a víceúrovňové správě. Makroregionální strategie posilují identitu svých oblastí a zároveň zvyšují odpovědnost a aktivní zapojení občanů. Výhodu poskytuje měkký charakter spolupráce v rámci makroregionálních strategií, protože umožňuje nalézat řešení, která lze často obtížně nalézt ve formalizovanějších situacích charakterizovaných protichůdnými národními zájmy. Z tohoto důvodu makroregionální strategie úspěšně přispívají k vyčištění Baltského moře, lepší splavnosti Dunaje prostřednictvím obnovy a údržby vodních cest, vytvoření podmínek pro rozvoj vodíku jako alternativního zeleného paliva v Alpách a k posílení jadransko-jónského regionu jakožto prvotřídní turistické destinace.

Makroregionální strategie rovněž usnadňují provádění hlavních evropských politických iniciativ na svém území, přičemž je slaďují a koordinují s regionálními a místními iniciativami. Makroregionální strategie také začleňují územní rozměr do zelené, digitální a sociální transformace, a to i s ohledem na řešení důsledků války na Ukrajině a oživení po pandemii. V neposlední řadě představují makroregionální strategie dobrý úvod do fungování Evropské unie pro Ukrajinu, Moldavsko, země západního Balkánu a další země, které usilují o přistoupení k EU.

Do čtyř makroregionálních strategií je zapojeno devatenáct členských států EU a deset zemí mimo EU. Jedná se o:

·Strategii EU pro region Baltského moře (EUSBSR, 2009),

·Strategii EU pro dunajský region (EUSDR, 2011),

·Strategii EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR, 2014) a

·Strategii EU pro alpský region (EUSALP, 2016).

V souladu s požadavkem Rady 1 zveřejňuje Komise od roku 2016 každý druhý rok zprávu o provádění těchto čtyř makroregionálních strategií. V tomto případě se jedná o čtvrtou zprávu, která se týká období od poloviny roku 2020 do poloviny roku 2022. Zpráva posuzuje stav a pokrok při provádění makroregionálních strategií a hodnotí další postup. Je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise, který poskytuje konkrétní informace o každé makroregionální strategii. Oba dokumenty jsou založeny především na příspěvcích vnitrostátních a tematických koordinátorů makroregionálních strategií („hlavní prováděcí subjekty makroregionálních strategií“) a odborníků. Po prvních třech zprávách vydala Rada své závěry, v nichž byly zdůrazněny klíčové prioritní oblasti pro členské státy.

Makroregionální strategie jsou prováděny v politických souvislostech, v nichž Zelená dohoda pro Evropu a digitální transformace stanoví pro Evropskou unii nové strategické směry. Očekává se, že všechny makroregionální strategie dosáhnou v těchto otázkách svých cílů, stejně jako v otázce začleňování občanské společnosti a mládeže, zejména v souvislosti s Evropským rokem mládeže 2022.

Tato zpráva je zveřejněna v době, kdy válka opět pustoší Evropu. Nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině, která v současnosti předsedá Strategii EU pro dunajský region, šokovala celý svět. Důsledky této války, které mimo jiné zahrnují příliv uprchlíků a energetickou bezpečnost, budou v nadcházejících letech patřit mezi hlavní priority programu. K tomu je třeba přičíst bezprecedentní pandemii, která ještě neskončila a v souvislosti s níž se zúčastněné strany podílející se na makroregionálních strategiích v celé Evropě i mimo ni snaží řešit závažné hospodářské, fiskální a sociální dopady.

2.Tematické priority vycházející ze zelené a digitální transformace

Makroregionální strategie jsou pevně spojeny se Zelenou dohodou pro Evropu tím, že poskytují meziodvětvový přístup založený na víceúrovňové správě a širokém zapojení zúčastněných stran. Usnadňují rovněž účast zemí západního Balkánu a dalších přistupujících zemí na této iniciativě a souvisejících iniciativách, jako je zelená agenda pro západní Balkán. Zejména revidované akční plány Strategie EU pro region Baltského moře (2021) a Strategie EU pro dunajský region (2020) tyto strategie ještě více sladily se Zelenou dohodou pro Evropu. Klíčové strategické dokumenty, které se týkají Zelené dohody pro Evropu a které přesahují její rámec, výslovně odkazují na příspěvek makroregionálních strategií.

Sdělení Komise o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku z roku 2021 2 rovněž konkrétně zmiňuje úlohu makroregionálních strategií a proces začlenění makroregionálních strategií do vnitrostátního programování fondů. To je obzvláště důležité pro makroregionální strategie se silným námořním rozměrem. Platí to i pro Strategii EU pro obnovitelnou energii na moři 3 a plán REPowerEU 4 . Strategie EU pro obnovitelnou energii na moři uvádí, že k zajištění úspěchu plánování a realizace rozsáhlých projektů obnovitelné energie na moři bude nezbytné posílit regionální spolupráci prostřednictvím makroregionálních strategií 5 . Plán REPowerEU 6 uznává úlohu makroregionálních strategií při podpoře spolupráce v oblasti investic do vodíkové infrastruktury.

Makroregionální strategie již dosáhly významných úspěchů ve strategických odvětvích souvisejících s opatřením Zelené dohody pro Evropu „Čistá, dostupná a bezpečná energie“ 7 . Region Baltského moře 8   vyvinul profesionální síť a poskytl fóra pro výměnu odborných znalostí a nejmodernější interdisciplinární výzkum optimalizace větrné energie na moři 9 . V alpském regionu byly vytvořeny podmínky pro koordinované investice v oblasti vodíku 10 a dunajskému regionu 11 bylo poskytnuto srovnávací posouzení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu 12 . Makroregionální strategie podpořily používání elektrických vozidel ve stávajících regionálních a místních dopravních systémech v jadransko-jónském regionu 13 .

Zelená a digitální transformace jsou vzájemně propojeny a makroregionální strategie hrají významnou úlohu v té digitální, přičemž podporuje provádění Evropské digitální strategie. Digitální transformace je průřezovým cílem Strategie EU pro region Baltského moře i Strategie EU pro dunajský region. Klíčovou činností v rámci Strategie EU pro alpský region je elektronické propojení lidí a podpora dostupnosti veřejných služeb z odlehlých oblastí. Mezi tematické priority slovenského předsednictví Strategie EU pro dunajský region v roce 2021 patřily inovace a digitální transformace.

V důsledku toho došlo v rámci makroregionálních strategií v této oblasti k rozvoji několika inovativních projektů a přístupů. Strategie EU pro region Baltského moře zvýšila ekologickou účinnost v námořním odvětví v regionu Baltského moře tím, že vytvořila a řídila digitální řešení vyvinutá společně konečnými průmyslovými odběrateli a výzkumnými organizacemi 14 . Strategie EU pro dunajský region pomáhá při snižování byrokracie v odvětví námořní dopravy tím, že zavedla harmonizované a digitalizované kontrolní dokumenty a podporuje nadnárodní spolupráci mezi školami s cílem posílit digitální dovednosti učitelů v Podunají 15 . Strategie EU pro jadransko-jónský region podpořila rozvoj sítě podniků a klastrů udržitelného cestovního ruchu v jadransko-jónském regionu. Cílem této sítě je přijmout a provádět systém EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), Evropský systém ukazatelů v oblasti cestovního ruchu pro udržitelné řízení destinací (ETIS) a další zelené (udržitelné) systémy certifikace. A konečně, Strategie EU pro alpský region zahájila inteligentní digitální transformaci vesnic v alpském regionu 16 . Tato podpora venkovským komunitám zdůrazňuje územní rozměr makroregionálních strategií, jakož i sociální rozměr digitalizace tím, že poskytuje digitální služby a nástroje sociálním skupinám, které k nim nemají snadný přístup.

3.Větší zaměření na sociální změny, včetně důsledků války na Ukrajině

Zelená a digitální transformace jsou propojeny se sociální transformací. Technologický rozvoj, globalizace a úsilí o racionalizaci zásadně mění evropský trh práce a vytváří poptávku po nových dovednostech, rychlém přizpůsobení a zvýšené odolnosti, zatímco mnoho tradičních profesí ztrácí na významu. Součástí této sociální transformace jsou demografické změny, pandemie, příliv uprchlíků a obecný trend, kdy se evropské společnosti více polarizují a vznikají oblasti chudoby a sociálního vyloučení. V tomto procesu mohou makroregionální strategie mobilizovat zúčastněné strany na všech úrovních, aby pomohly zajistit, že nikdo nebude opomenut.

V rámci Strategie EU pro dunajský region podporuje sociální inovace centrum pro vzdělávání a rozvoj v oblasti sociálního podnikání (SI PLUS). Pracovní fórum pro udržitelný pracovní život v regionu Baltského moře 19 se zabývá demografickými výzvami a ve Strategii EU pro region Baltského moře podporuje aktivní stárnutí a celoživotní učení. Cílem alpské strategie sociálních inovací je definovat novou vizi sociálních inovací s cílem zvýšit inovační kapacitu regionů Strategie EU pro alpský region tím, že budou reagovat na nové výzvy. Strategie EU pro jadransko-jónský region podpořila investice do dovedností a vzdělávání pro udržitelnější modrou ekonomiku v jadransko-jónském regionu. Odborné a podnikatelské dovednosti a odborná příprava byly v rámci pilíře udržitelného cestovního ruchu označeny za hlavní priority stěžejní iniciativy „DES_AIR“.

Uprchlíci před válkou na Ukrajině hledají útočiště po celé Evropě. To vyžaduje opatření ve všech čtyřech makroregionálních strategiích. Strategie EU pro region Baltského moře a Strategie EU pro dunajský region jsou obzvláště dotčeny dalším tlakem na zdravotní a sociální systémy, které již byly zasaženy pandemií. Mnoho zúčastněných stran podílejících se na makroregionálních strategiích pomáhá uprchlíkům a podporuje iniciativy humanitární pomoci. Naposledy se tyto činnosti v rámci makroregionálních strategií zaměřily na integraci ukrajinských uprchlíků a na vytvoření bezpečných koridorů pro nákladní dopravu.

Zároveň měla pandemie negativní dopady na země podílející se na makroregionálních strategiích. Pozitivní je, že vedla k novým způsobům práce, posílila nové iniciativy, jako jsou inovační klastry, které pomáhají malým a středním podnikům přizpůsobit se novým podmínkám po pandemii COVID-19, posílila přechod k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu a digitalizaci trhu práce.

4.Podpora soudržnosti a místně orientovaného rozvoje

Všechny čtyři makroregionální strategie jsou dobře sladěny s celkovým cílem politiky soudržnosti, kterým je přispět k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii a k nápravě nerovnováhy mezi zeměmi a regiony.

Přidanou hodnotou strategií je vnést do politiky soudržnosti místně orientovaný přístup, a to podporou iniciativ vznikajících na místní a regionální úrovni, které by mohly těžit ze spolupráce na makroregionální úrovni. Ve čtyřech makroregionálních strategiích široká škála procesů a projektů v současné době propojuje místní a regionální opatření s evropskými politickými prioritami. Patří sem iniciativy pro řízení rizik spojených se změnou klimatu, a to i) umožněním interakce mezi místními správními orgány a vnitrostátními orgány civilní ochrany 20 , ii) využitím digitalizace k překonání přírodních znevýhodnění a posílení odolnosti horských a venkovských vesnic 21 a iii) rozvojem malých územních značek v zemědělsko-potravinářském odvětví 22 . Prováděné činnosti prosazovaly participativní přístup a přístup zdola nahoru s cílem podpořit i) podnikání 23 , ii) nadnárodní klastry a centra pro digitální inovace 24 a iii) rovnost žen a mužů v oblasti inovací a podnikání 25 .

Tyto úspěchy jsou velmi slibné, ale stále existuje prostor pro to, aby makroregionální strategie dále posílily svou úlohu, zejména tím, že posílí své vazby na místní úroveň.

5.Partnerství – zapojení občanské společnosti, místních zúčastněných stran a mládeže

Jak je uvedeno ve stínové zprávě o makroregionálních strategiích 26 , kterou koordinuje Evropský dům se sídlem v Budapešti, organizace občanské společnosti hrají zásadní úlohu při přispívání k lepšímu rozhodování, zejména přibližováním místních a regionálních komunit k makroregionálním strategiím.

Ve Strategii EU pro jadransko-jónský region i Strategii EU pro dunajský region se občanská společnost zapojuje prostřednictvím platforem založených na participativním plánování, budování komunit a zmocnění. Fórum jadransko-jónských obchodních komor (Forum AIC) 27 , Fórum jadransko-jónských měst (FAIC) 28 a Sdružení univerzit jadransko-jónského regionu (UNIADRION) 29 představují v rámci Strategie EU pro jadransko-jónský region síť více než 120 orgánů a institucí. V rámci Strategie EU pro dunajský region zahrnují platformy občanské společnosti Fórum občanské společnosti pro Podunají 30 (DCSF) s jeho pracovní skupinou, Podunajskou platformu místních aktérů (D-LAP), DANET – Podunajské tvůrce sítí pro Evropu 31 a Evropský dům, který koordinoval stínovou zprávu.

Strany podílející se na Strategii EU pro alpský region jsou zapojeny od počátku a občanská společnost hraje při provádění strategie stále významnější úlohu. Několik akčních skupin zahrnuje zástupce organizací občanské společnosti a občanská společnost je rovněž zapojena do různých událostí akčních skupin. Na Strategii EU pro region Baltského moře se rovněž podílejí organizace občanské společnosti. Jsou aktivní zejména v oblastech politiky vzdělávání, kultury, zdraví a cestovního ruchu.

Všechny makroregionální strategie uznávají, že je důležité zapojit mládež do jejich správy a v širším měřítku oslovit mladé lidi, posílit jejich postavení a umožnit jim provádět činnosti zaměřené na jejich zájmy a obavy. Rok 2020 znamenal vydání Manifestu mladých lidí pro Interreg 33 . V posledních letech došlo v rámci všech čtyř makroregionálních strategií k pozvání mladých lidí na výroční fóra, aby se aktivně účastnili diskuse s osobami s rozhodovací pravomocí. Začleňování mladých lidí bylo s ohledem na Evropský rok mládeže 2022 zintenzivněno.

Strategie EU pro alpský region zaujímá přední místo, pokud jde o začleňování mladých lidí, a v roce 2021 byla první makroregionální strategií, která zřídila Radu mládeže. Zapojila mladé lidi nejen do řízení strategie, ale také do přípravy a provádění činností, které jsou pro makroregion důležité. Mladé lidi a stávající mládežnické organizace navíc zapojují každoroční soutěž Pitch your project 34 , program letních táborů v rámci Strategie EU pro alpský region a budoucí participativní online platforma.

V rámci Strategie EU pro dunajský region došlo k rozhodnutí zřídit Podunajskou radu mládeže a síť mládežnických organizací (DYC). Bude zahrnuta do řídicí struktury Strategie EU pro dunajský region a jejím úkolem bude poskytovat poradenství klíčovým rozhodovacím orgánům ve všech relevantních otázkách. Strategie EU pro dunajský region navíc podporuje mladé lidi prostřednictvím každoročních akcí, jako je strategické fórum Young Bled 35 .

Do Strategie EU pro region Baltského moře se mladí lidé zapojují prostřednictvím fóra mládeže v regionu Baltského moře (BSYP) 36 . Zkušenosti z táborů mládeže v regionu Baltského moře v roce 2020 zdůrazňují potřebu fórum BSYP dále institucionalizovat a koordinovat zapojení mladých lidí do všech oblastí politiky v rámci Strategie EU pro region Baltského moře. Strategie EU pro jadransko-jónský region rovněž klade mládež na přední místo svého programu a v současné době se zřizuje rada mládeže. Albánské předsednictví Strategie EU pro jadransko-jónský region během výročního fóra, které se v roce 2022 konalo v Tiraně, jež je rovněž Evropským hlavním městem mládeže v roce 2022, zdůraznilo řadu činností souvisejících s mládeží, jako je soutěž POPRI pro mládež z roku 2022 zaštiťovaná Strategií EU pro jadransko-jónský region.

Úloha organizací občanské společnosti se v průběhu času zvyšuje. Stále je však nutné zvýšit zapojení těchto organizací do makroregionálních strategií a v širším měřítku mobilizovat místní zúčastněné strany ke společným cílům. V tomto ohledu by mohlo pomoci zavedení institucionalizovaného dialogu mezi občany napříč makroregiony. Rovněž by mohly být prozkoumány způsoby, jak by se makroregionální strategie mohly zabývat doporučeními vyplývajícími z Konference o budoucnosti Evropy. Zaměření na mládež musí navíc pokračovat i po skončení Evropského roku mládeže a v rámci každé makroregionální strategie by měly být zřízeny rady mládeže. K posilování součinnosti by měly pomoci intenzivnější výměny mezi makroregionálními strategiemi a také další sítě regionální spolupráce.

6.Zlepšení kapacity v oblasti řízení a správní kapacity

Makroregionální strategie představují atraktivní způsob spolupráce a nové země i nadále projevují zájem o připojení se ke strategiím. Strategie EU pro jadransko-jónský region přivítala Severní Makedonii dne 2. dubna 2020 a San Marino dne 14. února 2022. Tato strategie nyní zahrnuje deset zemí, z nichž pouze čtyři jsou členskými státy EU 38 , což ji činí obzvláště zaměřenou na rozšíření.

Revidovaný akční plán Strategie EU pro region Baltského moře zveřejněný dne 15. února 2021 uvádí strategii do souladu se zelenou a digitální transformací, zavádí zjednodušený systém koordinace a řízení a zřizuje strategický bod pro region Baltského moře s cílem koordinovat budování kapacit a sdílení znalostí a zlepšit komunikační kapacitu.

Ruská válka na Ukrajině zasáhla makroregionální strategie několika způsoby. Mnozí z těch, kdo se podílejí na činnostech makroregionálních strategií, nyní podporují uprchlíky a zajišťují kontinuitu ukrajinského státu. Ukrajinské předsednictví Strategie EU pro dunajský region nebylo dočasně schopno plnit své úkoly a zbývající členové podunajských tří předsednictví – Slovensko a Slovinsko – souhlasili s dočasným zastupováním.

Ve všech čtyřech makroregionálních strategiích je politická úroveň zastoupena ministry zahraničních věcí a v některých případech ministry či orgány odpovědnými za finanční prostředky EU. Pokud jde o makroregionální strategie, na nichž se podílejí přistupující země a potenciální přistupující země, jsou úzce zapojeni vnitrostátní koordinátoři NPP, kteří zajišťují politické a strategické řízení. V rámci Strategie EU pro alpský region hrají regionální orgány v politických/strategických diskusích na všech úrovních správy významnou úlohu. Správní rada Strategie EU pro jadransko-jónský region se skládá ze dvou vnitrostátních koordinátorů z každé země, z nichž jeden je z ministerstva zahraničních věcí a jeden z ministerstva odpovědného za finanční prostředky EU.

Role rotujícího předsednictví ve všech strategiích narůstá. Týká se to jak zemí EU, tak zemí mimo EU, protože u všech tří makroregionálních strategií se zeměmi mimo EU (dunajský region, jadransko-jónský region, alpský region) předsednictví vykonávala nebo bude vykonávat země mimo EU. Ve všech čtyřech makroregionálních strategiích je nyní zavedeno pevné pořadí rotace předsednictví a také formát tří po sobě jdoucích předsednictví (předchůdce/úřadující/nástupce). Jejich úloha se zvýšila, zejména vytvořením „skupiny čtveřice tří předsednictví“, která se schází pravidelně a vždy souběžně s každoročním Týdnem makroregionálních strategií EU.

S cílem podpořit výměnu zkušeností a předávání osvědčených postupů pokračovala předsednictví makroregionálních strategií spolu s Komisí a s podporou programu Interact 39 v rozvoji sítí spolupráce, kurzů odborné přípravy, metod a nástrojů pro začlenění makroregionálních strategií do programů financování EU na období 2021–2027. Program Interact s podporou Komise nadále podporoval makroregionální koncepci a posiloval kapacitu prováděcích subjektů. Pro makroregionální strategie s námořní složkou je nezbytný dialog se strategiemi pro přímořské oblasti.

Výroční fóra makroregionálních strategií jsou významná politická shromáždění s vysokým politickým zastoupením. Výroční fórum Strategie EU pro region Baltského moře v roce 2021 zahájili Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, čtyři předsedové vlád a generální tajemník OECD. Aby však bylo možné plně těžit z výhod, měla by být výroční fóra kombinována s pravidelnými ministerskými zasedáními, a to na úrovni makroregionálních strategií nebo na tematické úrovni, a pravidelnými zasedáními mezi poslanci na všech úrovních. Ačkoli byl zaznamenán pokrok, mělo by pro zajištění kontinuity být také zajištěno, aby se otázkami předloženými jedním předsednictvím makroregionální strategie zabývalo další předsednictví.

Úloha skupin na tematické úrovni / na úrovni priorit / na úrovni politického vedení nebo akčních skupin, které jsou hybnou silou každodenního provádění akčních plánů makroregionálních strategií, výrazně roste. Je však třeba dále pracovat na tom, aby tyto hlavní prováděcí subjekty makroregionálnich strategií měly jasné mandáty, účinnou rozhodovací kapacitu a jasnou vizi toho, jak jejich oblasti činnosti přispívají k širšímu politickému kontextu a zároveň zajišťují stabilní prostředí s přístupem ke zdrojům, technickým kapacitám a potřebným dovednostem. Je třeba nalézt rovnováhu mezi častými, cílenými on-line setkáními pro koordinaci a výměnu informací a osobními setkáními, která účinně umožňují přímou výměnu a společný rozvoj nových myšlenek.

U struktur technické podpory, které usnadňují provádění makroregionálních strategií, byl zaznamenán pokrok. Kontaktní místo pro Strategii EU pro dunajský region, které bylo zřízeno v roce 2018, je úspěšné a je klíčovým prvkem dobře fungujícího systému správy Strategie EU pro dunajský region. Místo služeb Strategie EU pro jadransko-jónský region je základním prvkem fungování správy této strategie. V rámci Strategie EU pro alpský region i Strategie EU pro region Baltského moře se v roce 2022 zřizují nové struktury technické podpory. Bude klíčové, aby tyto struktury technické podpory, které budou brzy fungovat ve všech makroregionálních strategiích, měly dostatečné zdroje, aby bylo možné činnost vykonávat řádně a zajistit kontinuitu.

7.Lepší přístup k financování a začleňování

Čtyři nadnárodní programy Interreg vztahující se na makroregionální strategie sehrály pozitivní úlohu katalyzátoru při podpoře strategií a budou v tom pokračovat během programového období 2021–2027, a to i díky ustanovením obsaženým v novém nařízení o Interreg 40 . Tyto programy Interreg však nemají zdroje (velmi omezené rozpočty) ani tematické pokrytí, aby mohly plnit všechny cíle a priority makroregionálních strategií.

Během sledovaného období byl proces sbližování vnitrostátních/regionálních programů financování EU na období 2021–2027 s příslušnými prioritami makroregionálních strategií (začlenění) zintenzivněn ve všech čtyřech makroregionálních strategiích. Od roku 2015 existuje síť řídicích orgánů Strategie EU pro dunajský region pro Evropský sociální fond (ESF). V roce 2021 byly zřízeny nové sítě pro řídicí orgány sítě programových orgánů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) / Fondu soudržnosti (FS) a Nástroje předvstupní pomoci (NPP) / Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Na základě revidovaného akčního plánu Strategie EU pro dunajský region bylo stanoveno pět oblastí, o nichž se v roce 2022 konají tematické semináře. Byly vypracovány pokyny, zejména ze strany chorvatského, slovenského a ukrajinského předsednictví, spolu s nástrojem pro začlenění Strategie EU pro dunajský region 41 , který vypracovalo kontaktní místo Strategie pro dunajský region.

V roce 2021 byly zřízeny tři sítě pro finanční dialog v rámci Strategie EU pro alpský region (o transformaci energetiky a konkrétně o vodíku, udržitelné mobilitě a digitálních technologiích) s cílem usnadnit propojení mezi činnostmi v rámci Strategie EU pro alpský region a dostupnými finančními prostředky. Práce na začlenění programů Evropské územní spolupráce v rámci Strategie EU pro jadransko-jónský region do akčních laboratoří je úspěšná. Měla by být rozšířena na hlavní proud politiky soudržnosti a programů NPP III. Výsledkem by mělo být vytvoření sítě řídicích orgánů a vnitrostátních koordinátorů NPP, kteří by spolupracovali při definování pojmů nebo odkazů, přípravě výzvy k předkládání návrhů, informování příjemců a při podpoře provádění společných nebo souběžných projektů přispívajících k předem stanoveným stěžejním iniciativám Strategie EU pro jadransko-jónský region. V rámci Strategie EU pro region Baltského moře již existují sítě řídicích orgánů pro ESF, EFRR, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF). Jakmile budou nové struktury technické podpory plně funkční, očekává se v případě Strategie EU pro alpský region i Strategie EU pro region Baltského moře systematičtější přístup k začlenění.

Vzhledem k tomu, že makroregionální strategie nemají vlastní zdroje, podobně jako strategie pro přímořské oblasti, závisí jejich provádění na součinnosti s jinými nástroji a na získání finančních prostředků z různých zdrojů. Úspěch makroregionálních strategií proto v konečném důsledku souvisí s jejich schopností zajistit, aby fondy EU, vnitrostátní, regionální a jiné veřejné a soukromé fondy byly v souladu s prioritami strategie a aby financovaly činnosti v rámci makroregionálních strategií nebo aby tyto strategie podporovaly.

Velkou výzvou pro Strategii EU pro jadransko-jónský region a Strategii EU pro dunajský region je spojit několik zdrojů financování EU (fondy politiky soudržnosti, NPP III, NDICI a IPARD 42 III), které fungují podle různých předpisů, metodik, načasování a s různými strukturami. Hlavní prováděcí subjekty makroregionálních strategií by měly zvýšit úsilí, aby tyto odlišné světy mezi sebou více komunikovaly, a rozvíjet větší součinnost pro provádění makroregionálních akcí a projektů.

Pro budoucnost je důležité, aby se politické závazky přijaté na ministerských zasedáních v souvislosti se začleňováním změnily v činy. Kromě toho by bylo prospěšné do určování případů a potenciálu (klastry, platformy pro inteligentní specializaci atd.) pro čtyři makroregiony zapojit podniky a malé a střední podniky. Například v oblasti modré ekonomiky jsou klíčovým nástrojem k dosažení inovací strategie pro inteligentní specializaci, které směřují k dekarbonizaci a digitalizaci. V tomto ohledu by mohla pomoci výměna osvědčených postupů mezi a napříč makroregionálními strategiemi. K usnadnění procesu by měla být prozkoumána úloha „skupiny čtveřice tří předsednictví“ a programu Interact. Ve všech makroregionálních strategiích by měly být zřízeny sítě programových (řídicích) orgánů. Tyto sítě hrají významnou úlohu a měly by fungovat po celé období 2021–2027 i po něm.

V návaznosti na výzvu Rady obsaženou v jejích závěrech ke třetí zprávě o provádění makroregionálních strategií EU uspořádala Komise během Týdne makroregionálních strategií EU 2021 řadu seminářů věnovaných přímo řízeným programům EU. Kromě toho byla ve všech generálních ředitelstvích Komise zřízena kontaktní místa pro makroregionální strategie. V důsledku dialogu v rámci Komise jsou odkazy na makroregionální strategie zahrnuty v některých pracovních programech přímo řízených programů a existují případy výzev, které jsou konkrétně zaměřeny na makroregionální strategie. Pracovní program pro program LIFE na období 2021–2024 podporuje využívání makroregionálních strategií pro strategické integrované projekty v nadnárodním měřítku a pro koordinované provádění strategických projektů na ochranu přírody. V roce 2021 podprogram LIFE „Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně“ vyhlásil první výzvu k předkládání projektů zaměřených na makroregionální strategie. Dva pracovní programy v rámci programu Horizont Evropa na období 2021–2022 („Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ a „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“) odkazují na makroregionální strategie a makroregionální tematické sítě.

Za účelem většího využívání by měli vnitrostátní a tematičtí koordinátoři makroregionálních strategií podporovat předkladatele projektů (např. makroregionální subjekty), aby se účastnili výzev k předkládání projektů zveřejňovaných přímo řízenými nástroji EU, včetně nových fondů, jako jsou nové přímé fondy digitálního programu Nástroje pro propojení Evropy. Nástroj pro technickou podporu 43 by mohl makroregionální strategie podpořit, pokud by zahrnovaly navrhování a provádění reforem. Podpora je poskytována členským státům na jejich žádost v celé řadě oblastí politiky, včetně soudržnosti a zelené a digitální transformace, a může být poskytována v podobě projektu pro více zemí nebo více regionů. V neposlední řadě by měly makroregionální strategie také přispět k provádění misí EU v rámci Horizontu Evropa 44 , zejména misí se silným regionálním rozměrem, jako je mise EU pro obnovu našich oceánů a vod.

8.Monitorování a hodnocení – probíhající práce

Makroregionální strategie dosahují značného počtu výsledků, od účinků v oblasti vnitřní kapacity a procesů koordinace/spolupráce mezi zeměmi a regiony po konkrétní mezinárodní projekty/činnosti, které jsou prováděny nebo usnadňovány. V praxi je však obtížné tyto výsledky měřit a podávat o nich zprávy.

Proto ve všech makroregionálních strategiích probíhají iniciativy na rozvoj monitorovacích systémů. Všechny tyto strategie by měly při posuzování možností, jak zlepšit nebo přeorientovat své cíle a politiky, prozkoumat celkový makroregionální územní nástroj pro monitorování vyvinutý Evropskou pozorovací sítí pro územní plánování (ESPON) pro sledování rozvojových trendů a modelů ve všech čtyřech makroregionálních strategiích. Kromě toho poskytují cenné informace i územní scénáře sítě ESPON pro dunajský a jadransko-jónský makroregion.

V roce 2021 byla v rámci Strategie EU pro alpský region vypracována matrice pro monitorování s definovanými cíli a ukazateli. Revidovaný akční plán pro Strategii EU pro region Baltského moře na rok 2021 stanoví rámec pro monitorování a hodnocení, který skupina vnitrostátních koordinátorů schválila a zveřejnila na internetových stránkách Strategie EU pro region Baltského moře. V rámci Strategie EU pro dunajský region byl v roce 2022 zaveden nový monitorovací systém.

Ačkoli byly v oblasti monitorování a hodnocení zaznamenány úspěchy, je třeba činnosti zintenzivnit. To je pro získání lepších a spolehlivějších údajů o dopadu makroregionálních strategií zásadní, a to i pokud jde o finanční prostředky mobilizované na provádění strategií. Komplexní monitorovací mechanismy by byly rovněž užitečné pro zachování politické podpory a pomohly by hlavním prováděcím subjektům, aby lépe porozuměly slabým a silným stránkám jednotlivých strategií.

9.Lepší komunikace o makroregionálních strategiích

Komunikační aktivity čtyř makroregionálních strategií se celkově zaměřovaly na poselství solidarity a spolupráce v době války a pandemie. V roce 2020 vytvořili komunikační a političtí pracovníci makroregionálních strategií spolu s podporou programu Interact společný narativ. Jednalo se o výsledek diskuse o poslání, vizi a klíčových poselstvích společných pro tyto čtyři strategie s cílem vysvětlit smysl makroregionálních strategií široké veřejnosti. Na základě narativu bylo vytvořeno video 45 , které vysvětluje výzvy v Evropě a úlohu makroregionálních strategií při jejich překonávání.

Všechny strategie přizpůsobily své komunikační prostředky a kladly důraz na digitální formáty a sociální média. V rámci Strategie EU pro alpský region byla na YouTube zveřejněna série videí o solidaritě v alpském regionu. Práce vykonaná za účelem předání poslání, vize a klíčových poselství s vyhrazenými finančními prostředky pro každou strategii se vyplatila a v oblasti komunikačních činností přinesla viditelné výsledky. Cílenější publikum pomohlo stanovit klíčová poselství, která se proměnila v konkrétní digitální kampaně.

Týden makroregionálních strategií EU, který se obvykle koná na začátku každého roku, se stal největší bruselskou akcí zaměřenou na propojení zúčastněných stran podílejících se na makroregionálních strategiích na všech úrovních se zástupci orgánů EU, výzkumu a akademické obce, organizací občanské společnosti a občanů. Součástí Týdne makroregionálních strategií 2021 byla zasedání o podpoře oživení po pandemii COVID-19, o procesu začleňování a o programech financování EU přímo řízených Evropskou komisí. V roce 2022 se Týden makroregionálních strategií zaměřil na mládež, Zelenou dohodu pro Evropu a sociální změny. Zahájení obsahovalo vyjádření solidarity s Ukrajinou.

Týden strategií pro Středomoří a makroregionálních strategií 46 je iniciativou vedenou Slovinskem, která sdružuje hlavní prováděcí subjekty čtyř makroregionálních strategií. Tato iniciativa se stala úspěšným nástrojem, jak oslovit vnitrostátní média i širší veřejnost.

Pokud jde o budoucí vývoj, práce na informování zúčastněných stran a širší veřejnosti o makroregionálních strategiích by měla pokračovat a měla by být rozšířena v rámci makroregionálních strategií i napříč nimi, zejména prostřednictvím cílenější komunikace, využívání synergií, zlepšování koordinace a harmonizace.

10.Další postup a závěry

Příspěvek makroregionálních strategií k zelené, digitální a sociální transformaci je důležitý. Všechny makroregionální strategie urychlují plnění těchto témat, a pokud se posílí jejich schopnost dosahovat cílů, pak se tyto strategie stanou politicky relevantnější. Význam strategií dále posilují činnosti, které pomáhají řešit současné problémy, jako je válka na Ukrajině, klimatická krize a oživení po pandemii.

V rámci makroregionálních strategií by se však také mělo zvýšit úsilí o podporu nových činností v oblastech, v nichž spolupráce na makroregionální úrovni přináší přidanou hodnotu, přičemž by se rovněž měla prozkoumat součinnost se strategiemi pro přímořské oblasti, a v nichž by mohly makroregionální strategie otevřít cestu k řešením, kterých je obtížné dosáhnout ve formalizovanějších oblastech, jako je energetika. Válka na Ukrajině zařadila energetickou bezpečnost mezi priority politické agendy Evropské unie, zejména v souvislosti s plánem REPowerEU 47 . Jeho cílem je diverzifikovat dovoz plynu a zvýšit energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů energie k dosažení nezávislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030. Pracovní dokument REPowerEU 48 konkrétně odkazuje na úlohu makroregionálních strategií jako rámce spolupráce na podporu investic do vodíkové infrastruktury v přeshraničním, meziregionálním a nadnárodním kontextu. To jsou oblasti, na které budou makroregionální strategie muset v nadcházejících letech obrátit svou pozornost.

Skutečnost, že Ukrajina v roce 2021 převzala předsednictví Strategie EU pro dunajský region, podněcuje nové činnosti a přispívá k prohloubení spolupráce v dunajském regionu. V procesu rozšiřování jsou makroregionální strategie vhodné k tomu, aby pomohly při přijímání právních předpisů EU a zároveň budovaly správní kapacitu pro různé politiky EU, včetně politiky soudržnosti a zásady sdíleného řízení. Na západním Balkáně se předsednictví Strategie EU pro jadransko-jónský region v roce 2022 ujala Bosna a Hercegovina. Úkolem Strategie EU pro dunajský region bude podporovat ambice Ukrajiny a Moldavska na členství v EU.

Závěrem lze říci, že makroregionální strategie jsou silným nástrojem na podporu hospodářského, sociálního a územního rozvoje, budování makroregionální identity a ambicí a budování důvěry mezi sousedními zeměmi. Strategie jsou pružnými nástroji pro reakci na nové a vznikající výzvy. Makroregionální strategie také přizpůsobují klíčové iniciativy EU realitě a zvláštnostem funkční oblasti a mohou pomoci přiblížit Evropskou unii občanům a mladým lidem. Úsilí o začlenění priorit makroregionálních strategií do příslušných programů financování EU na období 2021–2027 pokračuje dobře a vykazuje slibné počáteční výsledky. Zajištění provádění těchto priorit však bude vyžadovat trvalou pozornost až do roku 2027.

(1)

     Závěry Rady o Strategii EU pro alpský region, bod 32: https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/cooperate/macro_region_strategy/pdf/eusalp_coucil_conclusions_27112015.pdf  

(2)

 COM(2021) 240 final.

(3)

  https://energy.ec.europa.eu/topics/renewable-energy/offshore-renewable-energy_en    

(4)

  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/repowereu-affordable-secure-and-sustainable-energy-europe_cs    

(5)

COM(2020) 741 final – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0741&from=CS  

(6)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_3131  

(7)

  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/energy-and-green-deal_cs  

(8)

  http://www.baltic-integrid.eu/  

(9)

  http://www.baltic-integrid.eu/  

(10)

  https://www.alpine-region.eu/news/financial-dialogue-networks-workshop-taking-embedding-process-one-step-further  

(11)

  NECP_Danube_Region_REKK_2020_final_0215logo.pdf (danube-region.eu)  

(12)

  NECP_Danube_Region_REKK_2020_final_0215logo.pdf (danube-region.eu)  

(13)

  https://enermob.adrioninterreg.eu/     

(14)

  https://ecoprodigi.eu/

(15)

  https://peopleandskills.danube-region.eu/events/online-thematic-conference-school-cooperation-in-the-danube-region/    

(16)

  https://www.alpine-space.org/projects/smartvillages/en/home  

(17)

  https://bestbalticproject.eu/

(18)

  https://www.alpine-region.eu/news/AG1-workshop-2022-with-26-alpine-universities  

(19)

  https://bslf.eu/sustainable-working-life/

(20)

  https://www.cascade-bsr.eu/toolbox

(21)

  https://www.alpine-region.eu/publications/smart-villages-using-potential-digitization-alpine-villages    

(22)

  https://www.alpine-region.eu/mapping-territorial-brands    

(23)

  https://www.zsi.at/en/object/project/5803    

(24)

  https://inerrant.italy-albania-montenegro.eu/    

(25)

  http://www.balticsearegion.org/web/page.aspx?refid=134    

(26)

  https://europeanhouse.hu/the-shadow-report/

(27)

  https://www.forumaic.org/?lang=en    

(28)

  https://www.faic.eu/en/home-e/    

(29)

  https://www.uniadrion.net/    

(30)

      https://dcsf.danubestrategy.eu/

(31)

      http://www.foragenetwork.eu/database/item/702-danet-danube-networkers-for-europe/DANET%20-%20Danube%20Networkers%20for%20Europe

(32)

  https://capacitycooperation.danube-region.eu/participation-day/    

(33)

  Manifest mladých lidí pro mladé lidi o podobě evropské politiky spolupráce , říjen 2020.

(34)

  https://eusalp-youth.eu/about-pitch-your-project-en/    

(35)

  https://bledstrategicforum.org/young-bsf-2021/    

(36)

  https://bsyp.eu/    

(37)

  https://popri.si/en/

(38)

Strategie EU pro jadransko-jónský region se vztahuje na deset zemí, z nichž čtyři jsou členské státy EU (Chorvatsko, Řecko, Itálie, Slovinsko), a šest zemí nejsou členy EU (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, San Marino, Srbsko).

(39)

  https://www.interact-eu.net/    

(40)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1059: „Pokud program Interreg B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, nejméně 80 % prostředků z EFRR a případně část nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci jiných priorit než technická pomoc přispívá k dosažení cílů dané strategie.“

(41)

  https://danube-region.eu/projects-and-funding/embedding-2021-2027/    

(42)

Nástroj předvstupní pomoci na rozvoj venkova (IPARD).

(43)

  https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_en#:~:text=The%20Technical%20Support%20Instrument%20(TSI,co%2Dfinancing%20from%20Member%20States .    

(44)

  https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/eu-missions-horizon-europe_en    

(45)

  (193) EU Macro Regional Strategies, cooperation solutions in time of transition (Makroregionální strategie EU, řešení spolupráce v době transformace) – YouTube

(46)

  https://www.adriatic-ionian.eu/2022/06/10/save-the-date-for-the-mediterranean-coast-and-macro-regional-strategies-week-2022/    

(47)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_22_3131    

(48)

SWD(2022) 230 final ze dne 18. května 2022.