EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.6.2022

COM(2022) 323 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

KONSOLIDOVANÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE
ZA ROZPOČTOVÝ ROK 2021

OBSAH

PŘEDMLUVA    

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU    

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE    

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY    

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA    

GLOSÁŘ    

SEZNAM ZKRATEK    

PŘEDMLUVA

V roce 2021 Evropa čelila probíhající pandemii. Klíčem ke zvládnutí výzvy v podobě onemocnění COVID-19 a ke zmírnění jeho hospodářských a sociálních dopadů byla solidarita. Evropský rozpočet zmobilizoval všechny dostupné prostředky na podporu občanů, podniků a členských států a současně připravoval Evropu na budoucnost: měla by být ekologičtější, digitálnější a odolnější.

Evropská unie zavedla specializovaný nástroj na podporu oživení NextGenerationEU, který má napomáhat k oživení Evropy a k řešení současných i budoucích výzev. Díky mimořádnému objemu finančních prostředků získaných od června 2021 na finančních trzích se opět ukázalo, že rozpočet EU je důležitým nástrojem, který má Unie k dispozici pro řešení krizových situací a který přináší jednoznačnou přidanou hodnotu pro životy lidí.

Kromě toho členské státy i nadále podporoval program SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci), a to jak při zachování zaměstnanosti, tak při pomoci zaměřené na pracovní místa postižená pandemií.

Vedle rychlé reakce na krizi a průběžného přizpůsobování se politické a finanční situaci dodržela Evropská unie svůj slib a splnila své politické cíle. Proto využila rozpočet na rok 2021 (který je prvním rokem ze stávajícího víceletého finančního rámce) co nejlépe, přičemž plnění rozpočtu dosáhlo výše 268,3 miliardy EUR v přijatých závazcích.

Představuji Vám účetní závěrku Evropské unie za rok 2021. Podává kompletní přehled o financích EU a o plnění rozpočtu EU v minulém roce a také o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších závazcích, jež Unie přijala. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému fiskální transparentnosti a odpovědnosti.

Johannes HAHN

komisař pro rozpočet a lidské zdroje

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU

Cílem tohoto oddílu s názvem „Hlavní události rozpočtového roku“, který byl vypracován na základě zásad uvedených v Pokynech k doporučeným postupům 2 „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ vydaných Radou pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor, je pomoci čtenářům pochopit, jak se provozní, finanční a investiční činnosti EU odrážejí v různých prvcích konsolidovaných účetních závěrek EU. Informace uvedené v tomto oddíle nebyly předmětem auditu.

Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

1.    HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU    

2.    VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027 A NÁSTROJ NextGenerationEU    

2.1    VFR 2021–2027 a NextGenerationEU – hlavní údaje    

2.2    NextGenerationEU – přehled    

2.3    Finanční situace nástroje NextGenerationEU k 31. prosinci 2021    

3.    SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU    

3.1    Příjmy    

3.2    Výdaje    

4.    FINANČNÍ NÁSTROJE A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY    

4.1    Finanční nástroje financované z rozpočtu EU    

4.2    Rozpočtové záruky: finanční aktiva držená v záručních fondech    

4.3    Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci    

4.4    Podmíněné rozpočtové závazky pro programy finanční pomoci    

5.    ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ    

5.1    PŘÍJMY    

5.2    NÁKLADY    

5.3    AKTIVA    

5.4    PASIVA    

6.    POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU    

6.1    POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC    

6.2    SPRÁVA A ODPOVĚDNOST    

1.HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU

2.VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027 A NÁSTROJ NextGenerationEU

3.VFR 2021–2027 a NextGenerationEU – hlavní údaje

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 společně s nástrojem NextGenerationEU (dále jen „NGEU“) činí 2 018 bilionů EUR v běžných cenách (1,8 bilionu EUR v cenách roku 2018). Tato bezprecedentní finanční reakce na krizi pomůže napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru a podpoří přechod k ekologičtější, digitálnější a udržitelnější Evropě.

Balíček sestává z dlouhodobého rozpočtu, víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“) na období 2021–2027, který činí 1 211 bilionů EUR v běžných cenách (1 074 bilionů EUR v cenách roku 2018), a z dočasného nástroje na podporu oživení, NGEU, ve výši až 806,9 miliardy EUR v běžných cenách (750 miliard EUR v cenách roku 2018).

Jedná se o skutečně modernizovaný rozpočet:

·Více než 50 % celkové částky příštího dlouhodobého rozpočtu a nástroje NGEU podpoří modernizaci Evropské unie prostřednictvím opatření v oblasti výzkumu a inovací, spravedlivé klimatické a digitální transformace, připravenosti a opatření na podporu oživení a odolnosti.

·Celkem 30 % rozpočtu EU bude vynaloženo na boj proti změně klimatu, což je historicky nejvyšší podíl největšího rozpočtu EU.

·Celkem 20 % prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (který představuje 90 % prostředků nástroje NGEU) bude investováno do digitální transformace.

·V letech 2026 a 2027 přispěje 10 % ročních výdajů v rámci dlouhodobého rozpočtu k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti.

·Poprvé v historii mají nejvyšší podíl v rámci dlouhodobého rozpočtu nové a posílené priority, a to 32 %.

Politické priority, z nichž vychází víceletý finanční rámec na období 2021–2027

Politické priority Komise jsou definovány v politických směrech stanovených předsedou či předsedkyní Komise. Komise, která se v čele s předsedkyní von der Leyenovou ujala funkce dne 1. prosince 2019, se zaměřuje na těchto šest hlavních cílů:

ŠEST HLAVNÍCH CÍLŮ

4.NextGenerationEU – přehled 

Nástroj NGEU s rozpočtem 806,9 miliardy EUR má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru a vybudovat tak Evropu, která bude po skončení pandemie COVID-19 ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe schopná čelit současným i budoucím výzvám.

Část prostředků, až 338,0 miliardy EUR, je poskytována ve formě nevratné podpory neboli grantů. Druhá část prostředků, až 385,8 miliardy EUR, slouží k poskytování půjček Unie jednotlivým členským státům. Tyto půjčky budou členské státy splácet až po skončení stávajícího období víceletého finančního rámce a po dlouhou dobu, přičemž splatnost současných půjček je například až v roce 2051 (viz oddíl 2.3.3).

Kromě toho nástroj NGEU posiluje několik stávajících programů a politik EU:

·politiku soudržnosti v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) s cílem pomoci řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19 v prvních letech oživení,

·Fond pro spravedlivou transformaci, aby bylo zaručeno, že přechod ke klimatické neutralitě přinese prospěch všem,

·Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova na další podporu zemědělců,

·program InvestEU na podporu investičního úsilí našich podniků,

·program Horizont Evropa s cílem zajistit, že EU bude schopna financovat špičkovější úroveň výzkumu, a

·kapacity rescEU, které zajišťují, aby byl mechanismus civilní ochrany EU schopen reagovat na mimořádné události velkého rozsahu.

5.Finanční situace nástroje NextGenerationEU k 31. prosinci 2021

6.Přehled

Od zahájení operací financování nástroje NGEU dne 15. června 2021 do konce roku 2021 získala Komise dlouhodobé financování ve výši 71,0 miliardy EUR, a to zejména vydáváním dluhopisů v rámci syndikovaných transakcí. Kromě toho má Komise k prosinci 2021 nesplacené krátkodobé pokladniční poukázky EU ve výši 20 miliard EUR. Do konce roku 2021 vyplatila Komise finanční podporu v celkové výši 71,6 miliardy EUR. Většina této částky, 64,3 miliardy EUR, byla vyplacena 20 členským státům v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (z toho 46,4 miliardy EUR jako nevratná podpora a 18,0 miliardy EUR jako úvěry). Dalších 7,2 miliardy EUR bylo vyplaceno jako platby VFR v rámci stávajících programů. Zbývající likvidní prostředky ve výši 19,4 miliardy EUR jsou uloženy na bankovním účtu nástroje NGEU u Evropské centrální banky a na centrálním pokladním účtu Komise, dokud nebudou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR.

NGEU – Nesplacené výpůjčky a výplaty k 31. prosinci 2021

   * Další prostředky ve výši 1,4 miliardy EUR byly uloženy na centrálním pokladním účtu Komise, dokud nebudou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR.

7.Výpůjčky

Za účelem uspokojení potřeb financování nástroje NGEU vydává Komise cenné papíry na mezinárodních kapitálových trzích. Na základě diverzifikované strategie financování Komise kombinuje využívání různých nástrojů a způsobů financování s otevřenou a transparentní komunikací s účastníky trhu.

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách 1 umožnilo Komisi v roce 2021 vydat částku v maximální výši 125 miliard EUR v rámci dlouhodobého financování a mít maximální nesplacenou částku 60 miliard EUR v rámci krátkodobého financování.

Dlouhodobé financování – syndikované transakce a aukce dluhopisů EU

K 31. prosinci 2021 si Komise vypůjčila 66,0 miliardy EUR prostřednictvím pěti emisí dluhopisů v rámci syndikovaných transakcí (včetně jedné transakce s dvojí tranší) a rovněž 5,0 miliardy EUR prostřednictvím aukcí dluhopisů EU:

První syndikovaná transakce v červnu 2021 vynesla 20,0 miliard EUR. Jednalo se o dosud největší institucionální emisi dluhopisů v Evropě, dosud největší institucionální transakci s jednou tranší a největší částku, kterou kdy EU získala v rámci jedné transakce.

V říjnu 2021 vydala Komise první zelený dluhopis NGEU, který vynesl 12,0 miliardy EUR, jež mají být použity výhradně na ekologické a udržitelné investice v celé EU. Tato emise, která představovala vůbec největší emisi zelených dluhopisů na světě, zviditelnila zelené politiky financované zelenými dluhopisy a podpořila Zelenou dohodu pro Evropu a ekologickou transformaci. Vydávání zelených dluhopisů vyžaduje zavedení podávání zpráv o přesném využití výnosů ze zelených dluhopisů a o dopadu investic, které jsou prostřednictvím zelených dluhopisů financovány.

Krátkodobé financování – aukce pokladničních poukázek EU

K 31. prosinci 2021 činila nesplacená částka krátkodobého financování získaná prostřednictvím aukcí pokladničních poukázek EU se splatností tři nebo šest měsíců 20,0 miliardy EUR:

Syndikované transakce sice zůstanou základem emisního programu nástroje NGEU, a to přinejmenším v počátečních fázích, ale schopnost rychle a levně získávat finanční prostředky prostřednictvím aukcí významně zvyšuje schopnost Komise uspokojovat své platební potřeby v rámci NGEU za nejvýhodnějších podmínek pro rozpočet Unie a/nebo přijímající členské státy.

Kromě toho byly prostřednictvím transakcí na peněžním trhu získány prostředky krátkodobého financování ve výši 16 miliard EUR, které byly ke konci roku splaceny.

8.Výplaty

Do konce roku 2021 obdržela Komise plány pro oživení a odolnost 26 členských států, z nichž 22 bylo vyhodnoceno kladně a následně schváleno Radou (Belgie, Chorvatsko, Kypr, Česko, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Rakousko, Slovensko, Litva, Malta, Slovinsko, Rumunsko, Estonsko a Finsko). Další čtyři členské státy (Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Švédsko) předložily plány, jejichž hodnocení ke konci roku stále probíhalo. Na předložení jednoho dalšího plánu (Nizozemsko) se čekalo. Celková finanční podpora schválená v rámci 22 schválených plánů činila 291,2 miliardy EUR formou nevratné podpory (z toho 195,4 miliardy EUR zahrnovaly dohody o financování podepsané do konce roku) a 153,9 miliardy EUR podpory ve formě finančních půjček (z toho 153,2 miliardy EUR zahrnovaly dohody o úvěrech podepsané do konce roku).

Nevratná podpora

V roce 2021 Komise vyplatila nevratnou podporu v celkové výši 46,4 miliardy EUR 20 z 22 členských států, které předložily a kterým byly schváleny plány pro oživení a odolnost. Z této částky bylo vyplaceno 36,4 miliardy EUR jako předběžné financování. Po splnění milníků ze strany Španělska bylo před koncem roku vyplaceno dalších 10 miliard EUR, přičemž bylo uhrazeno 1,5 miliardy EUR původního předběžného financování. Další částka předběžného financování ve výši 0,3 miliardy EUR týkající se nevratné podpory Finsku nebyla ke konci roku ještě vyplacena. V případě Irska byla schválena nevratná podpora ve výši 1,0 miliardy EUR, ale ke konci roku nebyla podepsána žádná dohoda o financování.

Úvěry

V roce 2021 Komise vyplatila čtyřem členským státům (Kypru, Řecku, Itálii a Portugalsku) celkem 18,0 miliardy EUR ve formě předběžného financování, což odpovídá 13 % jejich příslušných přidělených úvěrů. Další částka předběžného financování ve výši 1,9 miliardy EUR týkající se finanční podpory formou úvěru Rumunsku nebyla ke konci roku ještě vyplacena. V případě Slovinska byla schválena finanční podpora formou úvěru ve výši 0,7 miliardy EUR, ale ke konci roku nebyla podepsána žádná smlouva o úvěru:

Podle dohod o úvěru budou členské státy provádět roční splátky ve výši 5 % vyplacených částek, a to po uplynutí deseti let od data vyplacení. Portugalsko, Řecko, Itálie a Kypr tak začnou úvěry splácet od roku 2032, přičemž splatnost úvěrů je v roce 2051. Splátkový kalendář nominálních částek zbývajících na konci roku je následující:

Příspěvek nástroje NGEU na jiné programy v rámci rozpočtu EU

Ke konci roku 2021 Komise vyplatila celkem 7,2 miliardy EUR jako platby na jiné programy v rámci víceletého finančního rámce, které se týkaly zejména programu REACT-EU, z něhož je financován Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF):

9.Likvidita

Úvěry poskytované v rámci nástroje NGEU se neřídí přísnou zásadou „back-to-back“ jako jiné nástroje finanční pomoci. Namísto toho byla pro nástroj NGEU vytvořena strategie diverzifikovaného a společného financování, která vyžadovala zavedení účinného řízení likvidity. Cílem řízení likvidity v rámci nástroje NGEU je zajistit, aby částky na bankovním účtu nástroje NGEU byly dostatečné k uspokojení všech nadcházejících potřeb v oblasti výplaty prostředků a k zachování stanovené bezpečnostní rezervy, přičemž je třeba se vyvarovat nadměrně vysokých zůstatků. Pro řízení likvidity vyvinula Komise nástroj IT, který umožňuje každodenní sledování účtu nástroje NGEU. Ke konci roku 2021 činila celková výše prostředků na mimorozpočtovém účtu NGEU 18,0 miliardy EUR. Kromě toho bylo na centrálním pokladním účtu Komise uloženo 1,4 miliardy EUR, které mají být vyplaceny do rozpočtu na programy VFR.

10.SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU 

10.1Příjmy

Celková výše prostředků na platby na rok 2021 uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 18. prosince 2020, byla stanovena na 166 060 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 156 867 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění formou opravných rozpočtů. Rovnost rozpočtových příjmů a výdajů je zajišťována díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND. Tím je dodržena zásada vyrovnaného rozpočtu a výše rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) je stejná.

V průběhu roku 2021 bylo přijato šest opravných rozpočtů. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2021 dosáhla 168 011 milionů EUR a celková částka, která měla být financována z vlastních zdrojů, činila 156 993 milionů EUR. Příspěvky členských států v roce 2021 zůstaly stabilní. Zvýšení prostředků na platby (1 950 milionů EUR) bylo financováno především z přebytku z předchozího roku.

Příjmy pocházejí ze šesti zdrojů (hlav):

Hlava 1: Vlastní zdroje

Výběr tradičních vlastních zdrojů (158 632 milionů EUR) byl o 1,0 % vyšší než částky v rozpočtu (156 993 milionů EUR). To bylo způsobeno zejména částkou vybranou v posledních dvou měsících roku, která byla vyšší, než se očekávalo.

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH, HND a plastových odpadů rovněž téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí eurozóny, prováděly příslušné platby.

Hlava 2: Přebytky, salda a opravy

Přebytek z předchozího rozpočtového roku činil 1 769 milionů EUR. Tato částka byla zanesena do rozpočtu na rok 2021 prostřednictvím opravného rozpočtu a příspěvek z vlastních zdrojů členských států byl odpovídajícím způsobem snížen.

Pokud jde o zůstatky DPH a HND, pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení (EU) č. 609/2014). Podle těchto pravidel se celkový součet zůstatků vypočítá tak, aby byl dopad na rozpočet EU nulový (systém vzájemného započtení) a aby tento postup nevyžadoval změnu rozpočtu. Komise proto přímo žádá členské státy o úhradu čistých částek.

Hlava 3: Správní příjmy

Tato hlava zahrnuje příjmy z daní a odvodů z odměn zaměstnanců a činí 2 230 milionů EUR.

Hlava 4: Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty

Rozdíl mezi částkou vyčleněnou v rozpočtu (515 milionů EUR) a plněním (1 633 milionů EUR) v hlavě 4 se týká zejména pokut v oblasti hospodářské soutěže.

Hlava 5: Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace

Tato hlava se se vznikem nástroje NGEU výrazně rozšířila. Prostředky nástroje NGEU v rámci této hlavy jsou účelově vázanými příjmy. Hlava 5 zahrnuje příjmy související se zárukami a úroky a splátkami poskytnutých úvěrů. Dále směruje finanční prostředky (na nevratnou podporu nástroje NGEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a na posílení programů VFR) z účelově vázaných příjmů, které členské státy získávají v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Komplexní přehled o nástroji NGEU je uveden v Hlavních událostech rozpočtového roku v oddílech 2.2 a 2.3.

Hlava 6: Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie

Tato hlava se týká zejména příjmů z finančních oprav souvisejících se strukturálními a zemědělskými fondy (fondy ESI, EZZF a EZFRV). Zahrnuje rovněž účast třetích zemí na výzkumných programech, schválení účetních závěrek zemědělských fondů a ostatní příspěvky a náhrady v rámci programů/činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří účelově vázané příjmy, na jejichž základě se na výdajové straně zapisují dodatečné prostředky.

Celkové rozpočtové příjmy za rok 2021 činily 239 596 milionů EUR

10.2Výdaje

11.Plnění rozpočtu

V roce 2021, prvním roce nového víceletého finančního rámce na období 2021–2027, činil konečný schválený rozpočet 166,8 miliardy EUR prostředků na závazky a 168,0 miliard EUR prostředků na platby. Nástroj NGEU posílil klíčové programy o dalších 421,1 miliardy EUR prostředků na závazky a 55,5 miliardy EUR prostředků na platby zanesených do rozpočtu EU jako vnější účelově vázané příjmy 2 .

Plnění rozpočtu na rok 2021 bylo výrazně ovlivněno zpožděním při přijímání nových právních základů a nových pravidel pro strukturální fondy. Většina prostředků na závazky pro strukturální fondy na rok 2021 (o čisté hodnotě 49 miliard EUR) byla podle článku 7 nařízení o VFR přeprogramována na období 2022–2025. V případech, kdy to umožňuje finanční nařízení a/nebo nové právní základy, byly nevyužité prostředky přeneseny do roku 2022: 4,1 miliardy EUR prostředků na závazky a 4,2 miliardy EUR prostředků na platby. V roce 2021 byla poprvé využita možnost přenést nevyužité schválené rozpočtové prostředky do následujícího roku v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) 3 , 4 . Podobná ustanovení platí a byla použita v případě rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu a rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech.

Plnění celkových prostředků na závazky v roce 2021 činilo celkem 268,3 miliardy EUR:

·113,4 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu,

·0,6 miliardy EUR z prostředků přenesených z roku 2020,

·154,3 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů,

oz toho 143,5 miliardy EUR z nástroje NGEU.

Celkové platby provedené v roce 2021 činily celkem 228,0 miliardy EUR:

·163,6 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu,

·1,8 miliardy EUR z prostředků přenesených z roku 2020,

·62,6 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů,

oz toho 53,6 miliardy EUR z nástroje NGEU.

Celková výše čerpání prostředků na závazky za rok 2021 podle cílů politiky EU

Různé druhy prostředků (rozpočtové, přenesené z předchozího roku a účelově vázané příjmy) byly v roce 2021 čerpány z 44 % v případě závazků a z 92 % v případě plateb. Míra plnění v roce 2021 bez účelově vázaných příjmů ukázala čerpání ve výši 68 % u prostředků na závazky a 97 % u prostředků na platby. Významná část plateb uskutečněných v roce 2021 se týkala dokončení VFR na období 2014–2020.

Vezmeme-li navíc v úvahu přenesené prostředky a závazky v rámci sdíleného řízení, které byly přeprogramovány v souladu s článkem 7 VFR, dosáhlo by plnění schváleného rozpočtu téměř 100 % jak u prostředků na závazky, tak u prostředků na platby.

Čerpání prostředků nástroje NGEU dosáhlo 34 % u celkových závazků a 97 % u celkových prostředků na platby zanesených do rozpočtu EU. Částka přidělená na nástroj NGEU představovala 87 % částky, která byla v roce 2021 schválena 5 na závazky a která činila 164,6 miliardy EUR.

12.Zbývající závazky

Zbývající závazky (běžně označované jako RAL – reste à liquider), což jsou přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky, představovaly ke konci roku 2021 částku 341,6 miliardy EUR. Zbývající závazky oproti roku 2020 vzrostly (o 38,4 miliardy EUR), avšak tento nárůst byl menší, než se původně předpokládalo, protože většina závazků pro programy v rámci sdíleného řízení (v čisté hodnotě 49 miliard EUR) plánovaných na rok 2021 byla v souladu s článkem 7 nařízení o VFR odložena na rok 2022 a následující roky. Přeprogramování provádění sdíleného řízení přispěje k dalšímu zvýšení zbývajících závazků v nadcházejících letech.

Hlavním faktorem nárůstu zbývajících závazků v roce 2021 bylo zahájení provádění nástroje NGEU (nevratné části) – což na konci roku 2021 přispělo k celkovým zbývajícím závazkům částkou 89,9 miliardy EUR (26 %). Účelově vázané příjmy nástroje NGEU povedou v příštích letech ke zvýšení zbývajících závazků, neboť všechny závazky budou zapsány do 31. prosince 2023 a budou hrazeny platbami do 31. prosince 2026, a to v souladu s čl. 3 odst. 4 a 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení 6 .

13.Výsledek plnění rozpočtu

Výsledek plnění rozpočtu (přebytek) se zvýšil z 1,8 miliardy EUR v roce 2020 na 3,2 miliardy EUR v roce 2021, a to díky vyšším příjmům z cel a pokut, než se očekávalo.

14.FINANČNÍ NÁSTROJE A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

15.Finanční nástroje financované z rozpočtu EU

Finanční nástroje financované z rozpočtu EU mají podobu záručních, kapitálových a úvěrových nástrojů. Očekává se, že v rámci VFR na období 2021–2027 se ve srovnání s využíváním finančních nástrojů, které jsou plně financované nebo dotované z rozpočtu EU, zvýší používání rozpočtových záruk. V rámci programu InvestEU budou konkrétně poskytnuty záruky EU ve výši 26,2 miliardy EUR skupině EIB a dalším finančním institucím na podporu různých politických cílů Unie prostřednictvím finančních a investičních operací. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro.

Tento druh plnění rozpočtu představují prostředky, které již byly vyplaceny na svěřenské účty spravované pověřenými subjekty a které jsou stále disponibilní (ve formě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, dluhových cenných papírů nebo investic do fondů peněžního trhu nebo společných portfolií aktiv) ke krytí záruk čerpaných v budoucnu, nebo byly investovány do vlastního kapitálu, Význam a objem finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci přímého nebo nepřímého řízení se v posledních letech zvyšuje.

16.Rozpočtové záruky: finanční aktiva držená v záručních fondech

Tento druh plnění rozpočtu představují záruky poskytované ze strany EU protistranám, které jsou jen zčásti financované ze záručních fondů zřizovaných Komisí, a tudíž jsou pro rozpočet EU podmíněnými závazky v případě, že financování není dostatečné k pokrytí čerpání. EU poskytla skupině EIB záruky za úvěry poskytnuté mimo EU (tzv. vnější úvěrový mandát neboli ELM Evropské investiční banky) a na dluhové a kapitálové operace kryté zárukou EFSI, jakož i záruky za operace, na něž se vztahuje záruka EFSD a záruka pro vnější činnost v rámci nástroje NDICI poskytnuté skupině EIB a dalším finančním institucím.

Od roku 2021 probíhá tvorba rezerv prostřednictvím záručních fondů ve společném rezervním fondu. Společný rezervní fond je zřízen finančním nařízením 7 za účelem ukládání rezerv (tj. držení finančních prostředků) na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk a úvěrů finanční pomoci počínaje VFR na období 2021–2027. Zahrnuje také některá aktiva z rezerv pokrývajících finanční závazky z předchozích VFR.

Společný rezervní fond je vytvořen a funguje jako jednotné portfolio, které v současné době slučuje rezervy na různé rozpočtové záruky a programy finanční pomoci EU. Zdroje společného rezervního fondu jsou rozděleny do podfondů, aby bylo možné sledovat částky vztahující se k různým nástrojům přispívajícím do společného rezervního fondu (rozpočtové záruky a programy finanční pomoci).

Po vstupu VFR na období 2021–2027 v platnost byla od 1. ledna 2021 do společného rezervního fondu převedena čistá aktiva záručního fondu EFSI. Čistá aktiva záručního fondu EFSD a Záručního fondu pro vnější vztahy byla do společného rezervního fondu převedena v průběhu roku 2021.

K 31. prosinci 2021 vlastnila Komise ve společném rezervním fondu finanční aktiva pro následující podfondy:

·Záruční fond pro vnější vztahy – 2,7 miliardy EUR,

·záruční fond EFSI – 8,5 miliardy EUR,

·záruční fond EFSD – 0,8 miliardy EUR a

·záruční fond InvestEU – 0,3 miliardy EUR.

Kromě toho je uloženo 92 milionů EUR v centrální pokladně Komise jako rezerva v oblasti likvidity pro případ okamžitého čerpání záruky.

17.Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci

Výpůjční a úvěrové aktivity EU pro potřeby programů finanční pomoci probíhají mimo rozpočet EU. Takto získané finanční prostředky, s výjimkou nástroje NGEU, se obvykle zapůjčí přijímající zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Bez ohledu na metodu back-to-back je dluhová služba v případě finančních nástrojů právním závazkem EU, což zajišťuje, že jsou všechny platby realizovány v plném rozsahu a včas. Komise zavedla postupy, které zajišťují splacení výpůjček i v případě selhání při splácení úvěrů.

Finanční podporu členským státům a třetím zemím ve formě dvoustranných úvěrů financovaných kapitálovými trhy a zaručených rozpočtem EU poskytuje Komise na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. V roce 2021 Komise, jednající jménem EU, provozovala pět hlavních programů, v jejichž rámci může poskytovat půjčky:

·pomoc v oblasti platební bilance,

·pomoc v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM),

·makrofinanční pomoc,

·pomoc z nástroje SURE a

·NGEU – další informace o nástroji NGEU naleznete v oddílu 2.

Nominální výše úvěrů poskytnutých jako finanční pomoc, s výjimkou nástroje NGEU (viz oddíl 2), činila ke dni 31. prosince 2021:

Splátkový kalendář částek zbývajících na konci roku je následující:

SURE

Nástroj SURE byl zřízen v roce 2020 s cílem poskytovat finanční pomoc členským státům, které zažívají závažné narušení ekonomiky způsobené pandemií COVID-19 na jejich území nebo které jsou takovým narušením vážně ohroženy. Tento nástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá dotčenými členskými státy. Maximální výše finanční pomoci pro všechny členské státy nepřekročí 100 miliard EUR.

Na konci roku 2021 podepsaly členské státy dohody o úvěrovém nástroji ve výši 94,3 miliardy EUR, přičemž do konce roku 2021 bylo z této částky vyplaceno 89,6 miliardy EUR. Objem nových úvěrů poskytnutých v roce 2021 činil 50,1 miliardy EUR. Splatnost úvěrů se pohybuje mezi 5, 10, 15, 20 a 30 lety.

EFSM

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, které nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Z EFSM byla mezi roky 2011 a 2014 poskytnuta finanční pomoc Irsku a Portugalsku, podmíněná realizací reforem. Tento program již skončil, takže nelze čerpat další úvěry, avšak zůstává aktivní pro určité úkony, jako je prodloužení lhůt splatnosti úvěrů poskytnutých Irsku a Portugalsku a překlenovací úvěry. V roce 2021 byla prodloužena splatnost částky ve výši 9,8 miliardy EUR splatné v daném roce do roku 2036 (3 miliardy EUR pro Irsko a 1,8 miliardy EUR pro Portugalsko) a do roku 2031 (5 miliard EUR pro Portugalsko).

Částka poskytnutá Portugalsku byla snížena z 26 miliard EUR na 24,3 miliardy EUR, protože částka 1,7 miliardy EUR propadla a další výplaty již nebyly možné. V prosinci 2021 požádalo Portugalsko o prodloužení splatnosti částky 2,2 miliardy EUR z celkové částky úvěru 2,7 miliardy EUR splatné v dubnu 2022. V únoru 2022 si Komise vypůjčila 2,2 miliardy EUR na refinancování úvěru, který byl prodloužen o 4,5 roku.

Makrofinanční pomoc

Program makrofinanční pomoci je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, jež se potýkají s krizí platební bilance (včetně 4,4 miliardy EUR, které zbývá zaplatit Ukrajině). Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určen výhradně zemím zařazeným do programu vyplácení prostředků Mezinárodního měnového fondu (MMF).

V roce 2020 přijala Komise návrh balíčku makrofinanční pomoci ve výši 3 miliard EUR pro deset partnerských zemí procesu rozšíření a evropského sousedství, který jim pomůže omezit hospodářské dopady koronavirové pandemie. Rozhodnutí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 25. května 2020. Na základě tohoto rozhodnutí Komise v roce 2021 poskytla devíti příjemcům makrofinanční pomoci deset nových úvěrů v celkové nominální výši 1,7 miliardy EUR. Splatnost nových úvěrů se pohybuje mezi 10 a 15 lety.

Platební bilance

Podpora platební bilance je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají nebo jimž hrozí potíže s platební bilancí. Má podobu střednědobých úvěrů podmíněných realizací politik, jejichž cílem je řešit základní ekonomické problémy. Zpravidla ji EU nabízí ve spolupráci s MMF a dalšími mezinárodními institucemi či zeměmi.

Částka poskytnutá Lotyšsku v rámci podpory platební bilance byla snížena ze 3,1 miliardy EUR na 2,9 miliardy EUR, protože dostupná částka ve výši 0,2 miliardy EUR propadla a již nemohla být vyplacena. V roce 2021 nedošlo k žádným novým operacím ani ke splátkám úvěrů.

18.Podmíněné rozpočtové závazky pro programy finanční pomoci

Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU (podmíněné rozpočtové závazky). Výpůjčky přijaté za účelem financování úvěrů nečlenským zemím EU jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy. Pokud se přijímající členský stát dostane do selhání, bude k obsluze dluhu v rámci možností využit disponibilní pokladní zůstatek Komise. Pokud by to v té době nebylo možné, čerpala by Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU o vlastních zdrojích (článek 14 nařízení Rady (EU) č. 609/2014) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů. Díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven úrokovému ani měnovému riziku.

Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximální částky finanční pomoci. Příspěvek každého členského státu na celkovou výši záruky odpovídá jeho poměrnému podílu na celkovém hrubém národním důchodu (HND) Evropské unie na základě rozpočtu EU na rok 2020.

Evropský parlament, Rada a Komise rozhodnou v kontextu programu pro danou zemi o celkové výši úvěru, počtu splátek, které mají být uvolněny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a země, která je příjemcem úvěru, dohodnou na parametrech úvěru/financování, a zejména na termínech splátek. Uvolnění splátek úvěru – s výjimkou první – navíc závisí na dodržení politických podmínek finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a MMF. Tímto faktorem je rovněž ovlivněn harmonogram financování. Harmonogram a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU. Financování je denominováno výlučně v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let.

19.ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ

20.PŘÍJMY

Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce. Pětiletý trend hlavních nesměnných příjmových kategorií (kam patří zdroje z HND, tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH, nové vlastní zdroje z plastových obalových odpadů, pokuty a vrácení výdajů) je následující:

Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí*

*Údaje za roky 2020 a 2021: bez příjmů souvisejících s vystoupením Spojeného království z EU

Jelikož rozpočtové příjmy by měly být stejné jako rozpočtové výdaje (nebo vyšší), jsou hlavní příčinou výše zobrazeného trendu výnosů platby uskutečněné v jednotlivých letech.

Konsolidované příjmy – hlavní vývoj v roce 2021

V roce 2021 dosáhly konsolidované příjmy zahrnující všechny příjmové kategorie 178,9 miliardy EUR oproti 224,0 miliardy EUR v předchozím roce. Hlavním důvodem poklesu o 45,1 miliardy EUR, tj. o 20,1 %, byl klesající vliv vystoupení Spojeného království z Evropské unie, které v roce 2020 zvýšilo příjmy o 47,5 miliardy EUR, ale do příjmů v roce 2021 přispělo pouze 1,1 miliardy EUR. Bez zahrnutí těchto specifických příjmů činí konsolidované příjmy v roce 2021 177,8 miliardy EUR, což je srovnatelné s upravenými konsolidovanými příjmy v předchozím roce (176,5 miliardy EUR).

Pokud jde o zbývající příjmové kategorie, hlavními vývojovými změnami byly zavedení nových vlastních zdrojů z plastových obalových odpadů, zvýšení příjmů z pokut a snížení příjmů z HND:

·Příjmy z nového vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, který byl zaveden v roce 2021 se vstupem v platnost nového rozhodnutí 2020/2053 o vlastních zdrojích 8 , činily 5,8 miliardy EUR. Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroje z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

·Příjmy z pokut se zvýšily z 0,5 miliardy EUR v roce 2020 na 2,0 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 1,5 miliardy EUR je způsobeno jak vyšším počtem pokut, tak vyššími částkami pokut vyměřených v roce 2021. V roce 2021 byly uděleny tyto hlavní pokuty: společnosti BMW a skupině Volkswagen (Volkswagen, Audi a Porsche) byla uložena pokuta ve výši 875 milionů EUR za uzavírání tajných dohod týkajících se technického vývoje v oblasti čištění oxidů dusíku a společnostem Nomura, UBS a UniCredit byla uložena pokuta ve výši 371 milionů EUR za účast skupiny obchodníků v kartelu na primárním a sekundárním trhu evropských státních dluhopisů.

·Příjmy z HND (hrubého národního důchodu), což je primární prvek provozních příjmů EU, klesly ze 125,4 miliardy EUR v roce 2020 na 116,0 miliardy EUR v roce 2021. Snížení o 9,4 miliardy EUR, tj. o 7,5 %, souvisí s nárůstem ostatních příjmových kategorií (a s novými příjmy z vlastních zdrojů z plastových obalových odpadů), neboť příjmy z HND financují tu část rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů.

21.NÁKLADY

Hlavními nákladovými položkami zúčtovanými v konsolidovaných finančních výkazech jsou náklady v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); ii) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova; iii) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS); a iv) Evropský sociální fond (ESF). Tyto fondy představovaly 119,9 miliardy EUR, tedy 54,3 % celkových nákladů ve výši 221,0 miliardy EUR vzniklých v roce 2021 (2020: 109,7 miliardy EUR, tedy 65,9 % celkových nákladů). Rozdělení nákladů v režimu sdíleného řízení a jejich poměrné váhy jsou uvedeny níže:

Hlavní náklady v režimu sdíleného řízení za rozpočtový rok 2021

Nárůst nákladů v režimu sdíleného řízení je způsoben zejména zvýšením nákladů souvisejících s EFRR a Fondem soudržnosti (5,8 miliardy EUR) a s ESF (3,0 miliardy EUR). To odpovídá zvýšenému čerpání ke konci programového období VFR 2014–2020 a také dočasnému zvýšení míry spolufinancování v návaznosti na provádění opatření v rámci iniciativy CRII+. Náklady spojené s EZFRV a dalšími nástroji pro rozvoj venkova a EZZF se zvýšily o 1,0 miliardy EUR, resp. o 0,3 miliardy EUR.

Po úspěšném spuštění nástroje NGEU (viz oddíl 2) se náklady v režimu přímého řízení, což představuje plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a svěřeneckých fondů, zvýšily z 22,1 miliardy EUR v roce 2020 na 63,0 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 40,9 miliardy EUR je způsobeno zejména poskytnutím nevratné podpory v rámci Nástroje pro oživení a odolnost NGEU, která činila 42,9 miliardy EUR. Náklady přímého řízení související s programy očkování proti onemocnění COVID-19 se snížily z 1,6 miliardy EUR v roce 2020 na 0,7 miliardy EUR v roce 2021.

Náklady v režimu nepřímého řízení připadají na plnění rozpočtu ze strany agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů. V roce 2021 činily náklady v režimu nepřímého řízení 10,9 miliardy EUR, podobně jako v předchozím roce, kdy tato hodnota činila 11,0 miliardy EUR.

22.AKTIVA

K 31. prosinci 2021 činila celková aktiva 414,1 miliardy EUR (2020: 280,0 miliardy EUR) – výrazný nárůst je způsoben dalšími úvěry z nástroje SURE a úvěry a zálohami vyplacenými v rámci nového nástroje NGEU. Nejvýznamnějšími položkami byla finanční aktiva kromě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (188,6 miliardy EUR), předběžné financování (93,4 miliardy EUR), pohledávky a částky k inkasu (72,4 miliardy EUR) a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (44,9 miliardy EUR). Ostatní aktiva ve výši 14,7 miliardy EUR zahrnovala především pozemky, budovy a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek.

Složení aktiv k 31. prosinci 2021

Výrazný nárůst celkových aktiv o 134,0 miliardy EUR, tj. o 47,9 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména těmito vlivy:

·nesplacené úvěry se zvýšily z 93,3 miliardy EUR v roce 2020 na 163,6 miliardy EUR v roce 2021. Nárůst o 70,3 miliardy EUR, tj. o 75,3 %, odráží především poskytování dalších úvěrů na finanční pomoc v rámci nástroje SURE (50,1 miliardy EUR) a poskytování úvěrů v rámci nového Nástroje pro oživení a odolnost (18,0 miliardy EUR);

·celkové předběžné financování se zvýšilo z 62,7 miliardy EUR v roce 2020 na 93,4 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 30,7 miliardy EUR neboli o 49,0% odráží nevratnou finanční podporu poskytnutou v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (30,8 miliardy EUR);

·peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se zvýšily z 16,7 miliardy EUR v roce 2020 na 44,9 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 28,2 miliardy EUR je způsobeno zejména likviditou související s nástrojem NGEU (18,0 miliardy EUR na účtu NGEU a 1,4 miliardy EUR finančních prostředků uložených na centrálním pokladním účtu Komise, než budou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR). Zbylý nárůst byl způsoben vyšší částkou nevyužitých prostředků na platby v roce 2021, pokutami, které se na konci roku staly konečnými, a dodatečnými tradičními vlastními zdroji, které byly inkasovány, ale na konci roku ještě nebyly zahrnuty do rozpočtu.

Vystoupení Spojeného království z EU

Dne 31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království z Evropské unie. Podmínky jeho odchodu jsou vymezeny v Dohodě o vystoupení Spojeného království z EU a Evropského společenství pro atomovou energii, známé rovněž jako „dohoda o vystoupení“. V rámci této dohody Spojené království souhlasilo se splněním všech finančních závazků přijatých v době, kdy bylo členem EU. Tato dohoda vstoupila v platnost dne 31. ledna 2020. Spojené království bude i nadále přispívat do rozpočtu EU a využívat programů a výdajů EU existujících před rokem 2021, jako by bylo členským státem. Spojené království rovněž obdrží určité stanovené částky, které zaplatilo do rozpočtu EU, nebo částky obdržené rozpočtem EU v souvislosti s obdobím jeho členství. EU podává Spojenému království dvakrát ročně zprávu o splatných částkách a Spojené království tyto částky měsíčně hradí. Zprávy jsou každý rok aktualizovány na základě skutečných údajů.

Povinnosti vyplývající z dohody o vystoupení vytvářejí pro EU závazky a pohledávky, které je třeba vypočítat a zohlednit v roční účetní závěrce EU a které se týkají zejména těchto oblastí:

·Vlastní zdroje (článek 136)

·Zbývající závazky (článek 140)

·Pokuty v oblasti hospodářské soutěže (článek 141)

·Závazky Unie (článek 142)

·Podmíněné finanční závazky a finanční nástroje (články 143 a 144)

·Čistá aktiva Evropského společenství uhlí a oceli (článek 145)

·Investice EU do Evropského investičního fondu, EIF (článek 146)

·Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům (článek 147)

Předběžné financování

V roce 2021 činilo předběžné financování (kromě jiných záloh členským státům a příspěvků do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku) v rozvaze EU 86,2 miliardy EUR (2020: 55,5 miliardy EUR), z nichž se naprostá většina týkala činností Komise. Zvýšení o 30,7 miliardy EUR neboli o 55,3 % souvisí téměř výhradně s nevratnou podporou poskytnutou v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, která vedla k nárůstu předběžného financování souvisejícího s přímým řízením ze 14,3 miliardy v roce 2020 na 43,7 miliardy v roce 2021:

Předběžné financování ze strany Komise v členění podle režimu řízení

Objem předběžného financování poskytnutého v rámci programů VFR je značně ovlivněn příslušným cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy a tyto částky budou členským státům k dispozici až do ukončení programů. Rovněž se vyplácí roční předběžné financování, které musí být použito do konce daného roku, nebo vráceno v následujícím roce v rámci roční účetní uzávěrky. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby předběžné financování zůstalo zachováno na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.

23.PASIVA

Celkový objem pasiv k 31. prosinci 2021 činil 496,4 miliardy EUR (2020: 313,5 miliardy EUR) – tento obrovský nárůst je způsoben výpůjčkami čerpanými v roce 2021 v rámci nástrojů SURE a NGEU. Nejvýznamnějšími položkami byly výpůjčky pro nástroj NGEU a finanční pomoc (236,7 miliardy EUR), závazky z penzijních a jiných požitků po skončení pracovního poměru (122,5 miliardy EUR), výdaje a výnosy příštích období (78,1 miliard EUR) a závazky vůči třetím stranám (46,4 miliardy EUR):

Složení pasiv k 31. prosinci 2021

Výrazný nárůst o 82,9 miliardy EUR, tj. o 58,3 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména následujícími vlivy:

·Výpůjčky vzrostly z 93,2 miliardy EUR v roce 2020 na 236,7 miliardy EUR v roce 2021. Nárůst o 143,5 miliardy EUR se týká především Nástroje pro oživení a odolnost (91,0 miliardy EUR) a dodatečných úvěrů v rámci nástroje SURE (50,1 miliardy EUR).

·Výdaje a výnosy příštích období vzrostly z 64,6 miliardy EUR v roce 2020 na 78,1 miliardy EUR v roce 2021. Nárůst o 13,5 miliardy EUR, tj. 20,9 %, souvisí především s novým Nástrojem pro oživení a odolnost (8,2 miliardy EUR) a s prováděním víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v rámci EFRR a Fondu soudržnosti (1,9 miliardy EUR).

·Závazky se zvýšily z 32,4 miliardy EUR v roce 2020 na 46,4 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 14,0 miliardy EUR, tj. o 43,2 %, je způsobeno především Nástrojem pro oživení a odolnost (19,1 miliardy EUR) a snížením splatných částek v rámci soudržnosti, kdy bylo množství žádostí o proplacení nákladů, které byly do konce roku obdrženy, nižší než v předchozím roce (5,3 miliardy EUR).

Celkem žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané v položce „Závazky“ v rozvaze

Čistá aktiva

Přebytek závazků nad aktivy k 31. prosinci 2021 činil 82,3 miliardy EUR (2020: 33,4 miliardy EUR). Výrazný nárůst o 48,9 miliardy EUR je způsoben zejména výpůjčkami v souvislosti s nenávratnou podporou čerpanými v roce 2021 v rámci nástroje NGEU (což vedlo ke zvýšení nákladů přímého řízení o 42,9 miliardy EUR). Je třeba poznamenat, že skutečnost, že jsou pasiva vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v běžném roce, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v následujících letech a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; související výnosy tak budou účtovány až v budoucích obdobích. Kromě výpůjček pro nástroj NGEU, které mají být spláceny v letech 2028 až 2051, a závazku z titulu zaměstnaneckých požitků, který má být vyplácen v průběhu několika desetiletí, jsou nejvýznamnějšími částkami, na které je třeba upozornit, částky určené na činnosti související s EZZF, z nichž převážná část se většinou hradí v prvním čtvrtletí následujícího roku.

24.POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

25.POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například společný legislativní rámec či společné politické strategie.

Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Existují čtyři typy vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje (zejména cla), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH), vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů (zavedený v roce 2021) a vlastní zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty za porušení hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %.

·Sdílené řízení: Velká část rozpočtu (přibližně tři čtvrtiny) spadá do systému sdíleného řízení Komise ve spolupráci s členskými státy, zejména v oblasti strukturálních fondů a zemědělství.

·Přímé řízení: Některé programy řídí Komise sama a realizací zvláštních programů může Komise pověřit výkonné agentury.

·Nepřímé řízení: Rozhodnutí o výdajích mohou také spadat do nepřímého řízení vykonávaného dalšími orgány uvnitř nebo mimo EU. V případech, kdy je plnění rozpočtu svěřeno vnitrostátním agenturám, skupině Evropské investiční banky, třetím zemím, mezinárodním organizacím (např. Světová bance či Organizaci spojených národů) nebo jinému subjektu (např. decentralizovaným agenturám EU, společným podnikům), se nezbytné kontrolní mechanismy a mechanismy podávání zpráv příslušných subjektů a dohled Komise řídí finančním nařízením a/nebo dohodami o přiznání příspěvku.

26.SPRÁVA A ODPOVĚDNOST

27.Institucionální struktura

Evropská unie má institucionální rámec, jehož prostřednictvím se snaží podporovat své hodnoty, sledovat své cíle, sloužit svým zájmům, zájmům svých občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu svých politik a činností. Jeho organizační strukturu tvoří orgány, agentury a jiné subjekty EU. Finanční nařízení společně s platnými účetními pravidly stanoví, které z těchto subjektů budou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky EU (seznam subjektů zahrnutých do konsolidace viz bod 9 přílohy ke konsolidované roční účetní závěrce).

Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu. Rada také vykonává funkce vymezování politik a koordinace v mezích obecného politického směřování a priorit Unie tak, jak je stanoví Evropská rada.

Evropská komise je výkonným orgánem EU. Prosazuje obecný zájem Unie a ujímá se za tímto účelem vhodných iniciativ. Zajišťuje uplatňování Smluv a dohlíží na uplatňování práva Unie členskými státy pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie. Vykonává koordinační, výkonné a řídicí funkce, plní rozpočet a řídí programy.

Komise plní rozpočet, z velké části ve spolupráci s členskými státy 11 . Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnosti členských států provádět kontroly a audit společného plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů EU.

28.Struktura správy a řízení Komise

Řídicí mechanismy Komise a způsob, jakým zajišťují, aby Komise fungovala jako moderní, odpovědná instituce orientovaná na výsledky, jsou popsány ve sdělení 12 o správě a řízení v Evropské komisi.

Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její činnost. Komise jako sbor komisařů pracuje pod politickým vedením svého předsedy/předsedkyně, který/která v rámci svého jmenování představí Evropskému parlamentu cíle, jež hodlá sledovat, a to v podobě politických směrů. Předseda rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.

Sbor komisařů deleguje provozní plnění rozpočtu a finančního řízení na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří řídí správní strukturu Komise. Uplatňovaný decentralizovaný přístup vytváří správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a vyžaduje od nich jistotu výkonu činností, za něž nesou odpovědnost.

Koordinaci, dohled, poradenství a strategické vedení zajišťuje řídicí rada pod vedením předsedy a v úzké spolupráci se členem Komise odpovědným za rozpočet, lidské zdroje a správu a za účasti předsednických a ústředních útvarů.

Vnitřní uspořádání vymezuje ucelený soubor důkladných kontrol a nástrojů řízení, které sboru komisařů umožňují převzít politickou odpovědnost za práci Komise 13 .

29.Finanční řízení komise

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení a v interních předpisech 14 ) a náležitě uplatňovány. Za řádné finanční řízení zdrojů EU, soulad s ustanoveními finančního nařízení, řízení rizik a zřízení odpovídajícího rámce vnitřní kontroly odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé a vedoucí útvarů Komise.

Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního hlediska i z hlediska řádného finančního řízení. Jednotlivé úkoly lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva ředitele odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu.

Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy, a to i prostřednictvím řídící rady.

Každá schvalující osoba je na základě finančního nařízení povinna vypracovávat výroční zprávy o činnosti a dosažených výsledcích, činnosti vnitřní kontroly a finančního řízení během roku. Ve zprávě je obsaženo prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu 15 EU je hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu EU.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise.

Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů.

Nezávislost interního auditora zaručuje výbor pro pokrok v oblasti auditu, který sleduje také kvalitu interního auditu a opatření přijatá útvary Komise v návaznosti na doporučení interního a externího auditu jakož i na zjištění a doporučení týkající se věrohodnosti konsolidované roční účetní závěrky EU vyplývající z absolutoria Evropského účetního dvora. Výbor pro pokrok v oblasti auditu ve své poradní funkci takto přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise.

30.Externí audit a udělování absolutoria

Finanční prostředky musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení spravovány účelně, efektivně a hospodárně. Existuje rámec odpovědnosti založený na komplexním podávání zpráv, externím auditu a politické kontrole, který poskytuje přiměřenou jistotu, že finanční prostředky EU jsou vynakládány řádným způsobem.

Evropský parlament v návaznosti na doporučení Rady rozhodne, zda s konečnou platností schválí nebo neschválí, jak Komise v daném roce plnila rozpočet EU (označováno jako „udělení absolutoria“). Roční udělování absolutoria zaručuje politickou odpovědnost Komise za plnění rozpočtu EU.

Evropský účetní dvůr každoročně systematicky a důkladně zkoumá věrohodnost účetnictví a legalitu a správnost uskutečněných operací, jakož i řádnost finančního řízení a tvorby rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska. Výchozím bodem postupu udělování absolutoria je zveřejnění výroční zprávy Evropského účetního dvora. Auditoři rovněž vypracovávají zvláštní zprávy zaměřené na konkrétní oblasti politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení.

Rozhodnutí o udělení absolutoria vychází mimo jiné z integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise, ze slyšení členů Komise v Evropském parlamentu a z odpovědí na písemné otázky adresované Komisi.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2021 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 246 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

17. června 2022

EVROPSKÁ UNIE

ROZPOČTOVÝ ROK 2021

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

1.    VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY    

2.    PŘÍLOHA K ROZVAZE    

3.    PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

4.    PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA    

5.    ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY    

6.    ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK    

7.    ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH    

8.    UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI    

9.    ROZSAH KONSOLIDACE    

ROZVAHA

*    Dne 24. listopadu 2021 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v roce 2021 vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států v uvedeném roce vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

* Údaj za rok 2020 se týká (zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv.

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

Je třeba poznamenat, že v následujících tabulkách jsou částky týkající se Spojeného království v souvislosti s VFR do konce roku 2020 stále uvedeny pod položkou „Členské státy“, neboť ačkoli Spojené království vystoupilo dne 1. února 2020 z Unie v souladu s dohodou o vystoupení, i nadále udržuje s Unií finanční vztahy, které byly v těchto obdobích rovnocenné finančnímu vztahu členského státu.

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193 ze dne 30. července 2018, s. 1), dále jen „finanční nařízení“.

V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byly konsolidované účetní závěrky EU konzistentní.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2021 dosud nebyla v účinnosti

Nebyla přijata žádná nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2021 dosud nebyla v účinnosti.

Revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2021 nebo později

Dne 17. prosince 2020 přijala účetní Komise revidované účetní pravidlo EU č. 11 „Finanční nástroje“, které stanoví zásady pro účetní výkaznictví finančních aktiv a finančních závazků a vychází z nového standardu IPSAS č. 41 „Finanční nástroje“, pozměněného standardu IPSAS č. 28 „Finanční nástroje: vykazování“ a pozměněného standardu IPSAS č. 30 „Finanční nástroje: zveřejňování“ (vydaného v srpnu 2018).

Revidované účetní pravidlo EU č. 11 začalo povinně platit od 1. ledna 2021, přičemž veškeré změny oproti jeho původnímu použití se uplatní k tomuto datu, a nevyžadují tak přepracování částek za předchozí období. V důsledku toho byla finanční aktiva, finanční závazky, pohledávky ze směnných transakcí a úrokové výnosy/náklady k 31. prosinci 2020 uvedené v této účetní závěrce zaúčtovány v souladu s účetními zásadami uvedenými ve finančních výkazech EU za rok 2020 v bodech 1.5.5, 1.5.8 (pouze u směnných transakcí), 1.5.12 a 1.6.1 (pouze u směnných transakcí).

Hlavní změny a jejich dopady na účetní závěrku EU za rok 2021 jsou tyto:

Nové zásady klasifikace a oceňování finančních aktiv

Revidované účetní pravidlo EU č. 11 zavádí přístup ke klasifikaci finančních aktiv, který je založen na zásadách a vyžaduje použití dvou kritérií: modelu účetní jednotky pro správu svých finančních aktiv a charakteristiky smluvních peněžních toků těchto aktiv. V závislosti na těchto kritériích se finanční aktiva dělí do těchto kategorií: „finanční aktiva v naběhlé hodnotě“, „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu“ nebo „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“.

Uplatnění nových kritérií k 1. lednu 2021 vedlo k přeřazen všech kapitálových investic a dluhových cenných papírů z kategorie „realizovatelné“ do kategorie finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Související fond z přecenění na reálnou hodnotu byl přeřazen – v rámci čistých aktiv – do výsledku hospodaření minulých let: zisk nebo ztráta.

Nový model znehodnocení

Zatímco předchozí model znehodnocení byl založen na vzniklých ztrátách, revidované účetní pravidlo EU č. 11 zavedlo výhledový model znehodnocení založený na očekávaných úvěrových ztrátách po dobu trvání finančního aktiva. Očekávané úvěrové ztráty zohledňují možné případy selhání a vývoj úvěrové kvality finančních aktiv. Nový model znehodnocení se vztahuje na všechna finanční aktiva oceněná v naběhlé hodnotě nebo v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv i na úvěrové přísliby a smlouvy o finanční záruce.

Konkrétně vedlo uplatnění nového modelu znehodnocení k 1. lednu 2021 na finanční aktiva klasifikovaná jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě k vykázání znehodnocení u úvěrů na finanční pomoc poskytnutých partnerským zemím v rámci programů makrofinanční pomoci a Euratom.

Účtování finančních záruk

Podle předchozího účetního pravidla EU č. 11 se většina finančních záruk – zejména těch, které jsou poskytnuty bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě – účtovala v souladu se zásadami účetního pravidla EU č. 10 „Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky“, a proto se zaúčtují buď jako rezervy, nebo jsou vykázány jako podmíněné závazky v závislosti na pravděpodobnosti ztráty.

Revidované účetní pravidlo EU č. 11 vyžaduje uplatnění účetních požadavků finanční záruky na všechny smlouvy o finanční záruce. Ocenění závazku z finančních záruk vychází z reálné hodnoty záruky při prvotním zachycení a z vývoje očekávaných úvěrových ztrát z portfolia zajišťovaných dluhů. Viz bod 1.5.12.

V důsledku toho byly k 1. lednu 2021 stávající smlouvy o finanční záruce překlasifikovány z finančních rezerv do kategorie závazků z finanční záruky a přeceněny v souladu s požadavky revidovaného účetního pravidla EU č. 11. Tato změna vedla ke zvýšení finančních závazků, zejména v souvislosti se zárukami poskytnutými skupině EIB v rámci vnějšího úvěrového mandátu. Po změně účetního postupu a uznání závazku ze smlouvy o finanční záruce pro vnější úvěrový mandát byla rezerva pro Záruční fond pro vnější vztahy – v čistých aktivech do 31. prosince 2020 – rozpuštěna do výsledku hospodaření minulých let: zisku nebo ztráty.

V následující tabulce jsou uvedeny původní kategorie oceňování podle účetního pravidla EU č. 11 použité v účetní závěrce EU za rok 2020 a nové kategorie oceňování podle revidovaného účetního pravidla EU č. 11 pro finanční aktiva a závazky Evropské unie k 1. lednu 2021:

V následující tabulce je analyzován dopad přechodu k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 na finanční aktiva, pohledávky, finanční rezervy a finanční závazky Evropské unie. Srovnává účetní hodnoty z jejich předchozích kategorií oceňování podle účetního pravidla EU č. 11 uplatněného na účetní závěrku EU za rok 2020 s jejich novými kategoriemi oceňování při přechodu k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 dne 1. ledna 2021:

V následující tabulce je analyzován dopad přechodu k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 na čistá aktiva Evropské unie k 1. lednu 2021:

V následující tabulce jsou porovnány závěrečná opravná položka ze znehodnocení z předchozího období oceněná v souladu s účetním pravidlem EU č. 11 použitým ve finančních výkazech EU za rok 2020 a finanční rezervy oceněné v souladu s účetním pravidlem EU č. 10 s novou opravnou položkou ze znehodnocení oceněnou v souladu s revidovaným účetním pravidlem č. 11 k 1. lednu 2021:

*    Do roku 2020 byly postoupené úvěry (úvěry v selhání, u nichž skupina EIB vydala výzvu k čerpání záruky EU) prvotně vykázány v částce zaplacené za vypořádání čerpání záruky a okamžitě u nich došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu o částku úvěrových ztrát, které vznikly již v době subrogace, což vedlo k nulové čisté účetní hodnotě v rozvaze. Také u úroků vzniklých po prvotním vykázání došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu. V souladu s revidovaným účetním pravidlem EU č. 11 jsou nyní postoupené úvěry klasifikovány jako nakoupené nebo vzniklé úvěrově znehodnocené úvěry („POCI“), takže opravná položka ze snížení hodnoty se vztahuje pouze na změny očekávaných úvěrových ztrát vzniklých po prvotním vykázání. Kromě toho podle revidovaného účetního pravidla EU č. 11 týkajícího se úvěrů POCI nabíhá úrok pouze z čisté účetní hodnoty. Proto byla opravná položka ze snížení hodnoty vykázaná ke konci roku 2020 u postoupených úvěrů odepsána z hrubé účetní hodnoty postoupených úvěrů k 1. lednu 2021, aniž by to mělo dopad na účetní hodnotu těchto úvěrů v rozvaze.

3.ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací.

Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, věrný a poctivý obraz (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

4.KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky, společná ujednání a přidružené účetní jednotky. Úplný seznam subjektů zahrnutých do konsolidačního celku, který nyní obsahuje 55 ovládaných a jednu přidruženou účetní jednotku (2020: 52 ovládaných a jedna přidružená účetní jednotka), je uveden v bodě 9. K ovládaným jednotkám se řadí orgány EU (včetně Komise, avšak vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Za ovládanou účetní jednotku se také považuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci. Jedinou přidruženou účetní jednotkou EU je Evropský investiční fond (EIF).

Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9. V roce 2021 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno osm účetních jednotek (2020: osm účetních jednotek).

Ovládané účetní jednotky

Rozsah konsolidace se stanoví na základě pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě závazné smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, kdy je společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a spoluovládající strany tohoto ujednání mají práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). Společná operace je společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se ujednání. Účasti ve společné operaci se účtují tak, že se v účetních výkazech EU vykazují její aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i její podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má nebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, nad nimiž však nevykonává výhradní ani společnou kontrolu. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

5.ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou v souladu s článkem 243 finančního nařízení předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

6.Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU funkční měnou.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru