52020DC0505

(3)Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí a podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Evropské unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení 5 , v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(4)Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být přiměřená, nezbytná, časově omezená a měla by být v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 6 . Tato doložka, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97, usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise ve svém sdělení Radě předestřela svůj názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 umožňují stávající podmínky aktivaci doložky. Dne 23. března 2020 ministři financí členských států souhlasili s hodnocením Komise. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Umožňuje členským státům odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by obvykle platily, a v rámci paktu Komisi a Radě umožňuje provádět nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)Je třeba nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, posílila se odolnost národních systémů zdravotní péče, zmírnily se sociálně-ekonomické důsledky podpůrnými opatřeními pro podniky a domácnosti a zajistily se adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovišti s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout veškeré ponaučení z krize.

(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 podtrhla flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování jednotného trhu. Současná krize ukázala potřebu plánů připravenosti na krizové situace ve zdravotnictví, které zahrnují zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické zásoby základních dodávek. Jedná se o klíčové prvky pro vypracování širších plánů připravenosti na krizové situace.

(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 7 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů, a tak řešit mimořádné dopady pandemie COVID-19. Uvedené změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Německo se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo jednotlivcům a odvětvím, kterých se zmíněné problémy dotýkají nejvíce.

(9)Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie se projeví nerovnoměrně napříč odvětvími a regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Německu prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)Dne 20. dubna 2020 předložilo Německo svůj národní program reforem na rok 2020 a 30. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)Na Německo se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)Ve svém programu stability z roku 2020 plánuje vláda zhoršení celkového salda z přebytku ve výši 1,4 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 7,25 % HDP v roce 2020. Poměr veřejného dluhu k HDP se poté, co se v roce 2019 snížil na 59,8 % HDP, v roce 2020 podle programu stability z roku 2020 zvýší na 75,25 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)Německo v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým osobám a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činí v roce 2020 tato rozpočtová opatření 7,2 % HDP. Opatření zahrnují podporu likvidity pro podniky, cílenou pomoc malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným prostřednictvím grantů a úvěrů, jakož i snadnější přístup k režimům zkrácené pracovní doby, aby se zabránilo propouštění. Německo navíc oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k podpoře likvidity pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 24,9 % HDP. Uvedená opatření zahrnují úvěrové záruky, které poskytla zejména státní rozvojová banka KfW a nový fond pro hospodářskou stabilizaci vytvořený v reakci na pandemii COVID-19. Na rozdíl od programu stability z roku 2020 odhady Komise nepovažují odklady daně a rozpočtové kompenzace za snížení daňových příjmů v důsledku hospodářského propadu za diskreční opatření s dopadem na rozpočet. Opatření přijatá Německem jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Plné provedení těchto opatření, po němž bude následovat, pokud to hospodářské podmínky dovolí, přeorientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetné fiskální pozice ve střednědobém horizontu, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)Na základě prognózy Komise z jara 2020 se při nezměněné politice očekává, že saldo veřejných financí Německa dosáhne –7,0 % HDP v roce 2020 a –1,5 % HDP v roce 2021. Míra veřejného zadlužení by měla dosáhnout 75,6 % HDP v roce 2020 a 71,8 % HDP v roce 2021.

(15)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu plánovaného porušení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Německa. Celkově z analýzy vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 není splněno.

(16)První infekce byla v Německu zaznamenána 27. ledna 2020 a v březnu 2020 začal počet případů onemocnění COVID-19 exponenciálně narůstat. Německé orgány poté přijaly karanténní opatření k omezení šíření viru: uzavřely například všechny maloobchodní prodejny, jejichž provoz není nezbytně nutný, stejně jako restaurace, zábavní a kulturní zařízení, sportoviště, školy a univerzity. Byla zakázána veškerá veřejná shromáždění více než dvou osob a lidé měli udržovat pouze minimální sociální kontakty. Zpracovatelský průmysl sám o sobě nepodléhal izolačním opatřením. Velké továrny byly nicméně několik týdnů uzavřeny v důsledku narušení zahraničního obchodu a stlačování poptávky. Hospodářský výhled se výrazně zhoršil, přičemž jarní prognóza Komise poukázala na pokles HDP v roce 2020 o 6,5 %. I když rozšíření režimu zkrácené pracovní doby (Kurzarbeit) pomáhá společnostem udržet si pracovníky, zdá se, že nárůst nezaměstnanosti je nevyhnutelný. Podle prognózy se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 4 % a v roce 2021 se opět ustálí na 3,5 %.

(17)Německá vláda reagovala rychle, aby zmírnila hospodářský pokles, a přijala rozsáhlá opatření. Malým podnikům, osobám samostatně výdělečně činným a osobám na volné noze nabízí až 50 miliard EUR v podobě bezprostřední pomoci (přímých grantů). Poskytnutím veřejných záruk ve výši nejméně 822 miliard EUR (24 % HDP) prostřednictvím nově vytvořeného fondu pro hospodářskou stabilizaci a veřejné rozvojové banky KfW vláda rozšířila objem úvěrů a přístup k nim pro podniky různých velikostí, přičemž kryje až 80–90 % úvěrového rizika úvěrové banky (v některých zvláštních případech až 100 %). Fond pro hospodářskou stabilizaci může rovněž podpořit velké podniky tím, že jim na přechodnou dobu poskytne dodatečný vlastní kapitál. Za účelem zvýšení likvidity společností byly přijaty úpravy odkladů daní, záloh a sankcí. Pravidla pro případ platební neschopnosti byla upravena tak, aby se zabránilo řízením z důvodu technické platební neschopnosti. Jednotlivé země (Länder) doplňují federální opatření vlastními podpůrnými programy. Při koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Krize COVID-19 pravděpodobně vyvine další tlak na již tak nízkou ziskovost německého bankovního sektoru. Zdá se tedy, že další snižování nákladů je pro německé banky opodstatněné s cílem zlepšit ziskovost a uvolnit finanční prostředky na investice do informačních technologií a na vytváření organického kapitálu. V tomto ohledu by rovněž napomohla další konsolidace.

(18)Po výrazném začátku roku se trh práce v důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících karanténních opatření zhoršil. Za účelem zmírnění dopadů krize na zaměstnanost a sociální oblast poskytla vláda značnou podporu prostřednictvím režimu zkrácené pracovní doby „Kurzarbeit“. Uvolnila podmínky pro jeho využití, zpětně rozšířila režim i na pracovníky agentur práce a zvýšila jeho velkorysost. To přispívá k zachování pracovních míst a ochraně příjmů domácností. Zaměstnavatelé dostávají finanční úlevu tím, že nemusí platit příspěvky na sociální zabezpečení za nevyužitou pracovní dobu. Jednodušší přístup k minimální podpoře příjmu (na základě knihy II německého zákoníku sociálního zabezpečení – „Sozialgesetzbuch/SGB“) poskytuje úlevu proti ztrátám příjmů. Nízkopříjmovým rodinám se dostává podpory prostřednictvím snazšího přístupu k přídavkům na děti a k minimálnímu příjmu. Kromě toho jsou nájemci, kteří čelí ztrátě příjmů, dočasně chráněni před vystěhováním. I když ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů, na němž se zakládá evropský pilíř sociálních práv, dosahuje Německo celkově dobrých výsledků, v případě, že nebudou odstraněny mezery v pokrytí, může současná krize vést k nižším příjmům zranitelných skupin.

(19)Při řešení zdravotních důsledků Německo využívalo svého všeobecného systému zdravotní péče, který poskytuje přístup k vysoce kvalitní péči a podařilo se mu rychle navýšit kapacitu v oblasti testování a intenzivní péče. Pokračující krize COVID-19 však dala pocítit, že odolnost systému zdravotní péče je třeba neustále posilovat. Problémem zůstává dostatek zdravotních sester a atraktivita ošetřovatelské profese jako takové. I přes poměrně vysoký počet aktivních zdravotních sester na obyvatele, nemocnice u této profese stále častěji vykazují neobsazená pracovní místa. Rovněž by bylo žádoucí prostřednictvím digitálních nástrojů zlepšit a podpořit koordinaci mezi poskytovateli primární zdravotní péče a nemocniční péče, jakož i koordinaci mezi poskytovateli zdravotní a sociální péče. Probíhá zrychlené zavádění infrastruktury elektronického zdravotnictví, avšak využívání on-line služeb v oblasti zdravotní péče, elektronické předpisy a výměna lékařských údajů zůstává hluboko pod průměrem EU. Nový zákon, který byl schválen v březnu 2020, přispívá ke zmírnění hospodářských důsledků onemocnění COVID-19 především v případě nemocnic a lékařů se soukromou praxí. Bude však třeba zajistit dlouhodobé financování zdravotnických zařízení s cílem zachovat péči ve všech oblastech, jelikož odklady neakutních chirurgických zákroků a léčebných postupů se negativně promítají do finančních příjmů institucí zdravotní péče, a dostupné zdroje se využívají k nákupu prioritních testů a zařízení. Jelikož Německo disponuje silnou výzkumnou základnou, má kapacitu zapojit se do zvláštních opatření v oblasti výzkumu a inovací v reakci na krizi COVID-19, včetně vývoje vakcín a léčebných postupů a rozvoje výzkumné sítě pro slučování a posilování výzkumných činností německého univerzitního lékařství, a poskytovat podporu Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie.

(20)Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice. Veřejné a soukromé investice v roce 2019 sice nadále výrazně rostly, avšak zaostávaly za investičními potřebami. Veřejné investice jsou nižší než náhradový poměr na úrovni obcí, kde objem neuhrazených investic zůstává vysoký (4 % HDP) a brzdí je omezení v oblasti kapacit a plánování. Investice do ekologických technologií a energetiky, které již byly naplánovány, mohou být realizovány přednostně, například projekty v oblasti renovací budov a energie z obnovitelných zdrojů. I přes nedávné iniciativy zůstává splnění krátkodobých a střednědobých cílů v oblasti dekarbonizace a cílů klimatické neutrality pro rok 2050 problematické. To platí i pro cíle v oblasti životního prostředí a energetické účinnosti, neboť cenové pobídky, zejména s ohledem na nízké ceny ropy v důsledku současné krize COVID-19, odrazují od ekologicky a klimaticky šetrného chování. Přeměna Německa na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat rozsáhlé dlouhodobé soukromé a veřejné investice např. do trvale udržitelné energie z obnovitelných zdrojů, do energetické infrastruktury, energetické účinnosti, oběhového hospodářství a udržitelné dopravy. Německý federální kontrolní úřad navíc kritizoval nákladovou efektivnost opatření souvisejících s přechodem na zelenou energii. Aby bylo možné využít přínosů plně integrovaného systému udržitelné energie s konzistentními cenovými signály je zapotřebí většího úsilí a trvalých investic do energetických sítí. Čistou mobilitu lze podpořit prostřednictvím vhodných regulačních opatření a vyššími a rychlejšími investicemi do udržitelné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti čisté mobility. Zásadní význam pro podporu oživení směrem k udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství mají další investice do výzkumu a vývoje. Výdaje na vzdělávání a výzkum se v roce 2018 udržely na 9,1 % HDP, což znamená, že nebyl splněn vnitrostátní cíl ve výši 10 % HDP. Soukromé investice do výzkumu a vývoje se ve velké míře koncentrují ve velkých podnicích. Navzdory politickým opatřením zůstala nabídka bydlení výrazně pod ročním cílem výstavby 375 000 nových bytů mezi lety 2017 a 2021. Tuto nerovnováhu by řešily politiky podporující investice do nového bydlení, které by rovněž zlepšily finanční dostupnost bydlení. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 by Německu mohlo pomoci řešit některé z problémů, které s sebou nese transformace směrem k ekonomice neutrální z hlediska změny klimatu, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o této zemi. To by Německu umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)Při omezené mobilitě je klíčová moderní digitální infrastruktura spolu s digitálními službami. Investice do digitální infrastruktury a veřejných služeb mohou podpořit hospodářské oživení a přispět ke snížení přetrvávajícího značného rozdílu mezi Německem a ostatními zeměmi, pokud jde o pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou. V Německu bylo pokrytí uvedeného typu v roce 2019 na úrovni 32,7 % v porovnání s průměrem EU ve výši 44 %, přičemž podíl pokrytí systémem „optické vlákno k zákazníkovi“ odpovídal 10,5 %, což je hluboko pod průměrem EU ve výši 33,5 %. Krize COVID-19 zdůraznila význam propojených digitálních služeb. Nedostatky v konektivitě mohou být hlavním faktorem, který brzdí investice do digitalizace, zejména v případě malých a středních podniků, které i nadále digitální technologie zavádějí pomalým tempem. V porovnání s ostatními členskými státy Německo stále zaostává v poskytování digitálních veřejných služeb, a to i přes zlepšení těchto služeb pro podniky. Míra elektronické interakce mezi veřejnými orgány a širokou veřejností je však velmi nízká. Provádění zákona o elektronickém přístupu probíhá pomalu a splnění cíle digitalizace všech 575 služeb do konce roku 2022 bude problematické. Zákon by měly provádět všechny příslušné orgány státní správy – na spolkové, zemské i místní úrovni – s cílem dosáhnout většího zlepšení v oblasti digitální veřejné správy.

(22)Je důležité dbát na to, aby regulační a administrativní zátěž spojená s prováděním podpůrných a navazujících opatření byla nízká. Udržení administrativní zátěže pro přístup k podpůrným opatřením na minimu by mělo zajistit, že menší podniky obdrží od zprostředkovatelů stejnou podporu jako větší podniky. Snížení další administrativní zátěže v širším měřítku, tj. nad rámec podpůrných opatření, například využitím flexibility pro nepodstatné byrokratické postupy, může malým a středním podnikům poskytnout další úlevu.

(23)Technologický pokrok proměňoval trh práce již před propuknutím krize COVID-19, přičemž vyžadoval zvýšené investice do vzdělávání a odborné přípravy, včetně odborného vzdělávání a rekvalifikace a prohlubování a zlepšování digitálních dovedností. Krize COVID-19 tuto potřebu ještě zdůraznila, zejména v případě pracovníků zaměstnaných v odvětvích, která mohou být dlouhodoběji ovlivněna sociálním distancováním, nebo osob ohrožených nezaměstnaností. Náhlý posun směrem k intenzivněji digitalizované společnosti a domácímu vzdělávání může být problematický zejména pro zranitelné žáky a studenty, kteří ve svém domově nemají podporu a přístup k digitálním řešením, včetně studentů se zdravotním postižením. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby všichni žáci a studenti získali klíčové dovednosti stanovené v učebních osnovách, a aby měsíce studia, které COVID-19 narušil, nevedly k celoživotnímu znevýhodnění. Hrozí zhoršení již existujících nerovností v základních dovednostech, které souvisejí se sociálně-ekonomickým a přistěhovaleckým prostředím. Krize zdůraznila, že je důležité dále rozvíjet vzdělávací systém s cílem podpořit inteligentní a inkluzivní oživení a nastavený kurs směrem k ekologické a digitální transformaci.

(24)Ačkoli se stávající doporučení zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala 9. července 2019, se rovněž zabývala reformami, jež jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Daná doporučení jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. Uvedené platí i pro doporučení týkající se investičních hospodářských politik. Posledně zmiňovaná doporučení by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(25)Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Německo plné provedení níže uvedených doporučení, přispěje k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Německo by mělo jakožto členský stát, jehož měnou je euro, a s ohledem na politické pokyny Euroskupiny zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními eurozóny a byly koordinovány s doporučeními ostatních členských států eurozóny.

(27)V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa, kterou zveřejnila ve své zprávě o Německu pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020 a národní program reforem na rok 2020, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Německu adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Německu, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)Na základě uvedeného posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020, přičemž její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(29)Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Tato doporučení zohledňují potřebu řešit pandemii a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 2.

DOPORUČUJE Německu v letech 2020 a 2021:

1.V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvýšit investice. Mobilizovat odpovídající zdroje a posílit odolnost systému zdravotnictví, mimo jiné zaváděním služeb elektronického zdravotnictví.

2.Předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice na podporu hospodářského oživení. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na udržitelnou dopravu, čisté, účinné a integrované energetické systémy, digitální infrastrukturu a dovednosti, bydlení, vzdělávání a výzkum a inovace. Zlepšit digitální veřejné služby na všech úrovních a podpořit digitalizaci v malých a středních podnicích. Snížit regulační a administrativní zátěž podniků.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

Choose the experimental features you want to try