EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.6.2020

COM(2020) 288 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE ZA ROZPOČTOVÝ ROK 2019

OBSAH

PŘEDMLUVA    

POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE    

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE    

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2019    

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY    

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

FINANČNÍ VÝKAZ – DISKUSE A ANALÝZA    

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA    

SLOVNÍČEK POJMŮ    

SEZNAM ZKRATEK    

PŘEDMLUVA

Představuji Vám účetní závěrku Evropské unie za rok 2019. Podává kompletní přehled o financích EU a o plnění rozpočtu EU v minulém roce a také o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších závazcích, jež Unie přijala. V souladu s víceletým charakterem činností Unie vysvětluje hlavní finanční údaje a jejich vývoj. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému finanční odpovědnosti.

Rozpočet EU znovu prokázal, že má pro občany, společnosti i regiony přidanou hodnotu – navzdory své omezené výši, která představuje přibližně 2 % všech veřejných výdajů v Unii, doplňuje vnitrostátní rozpočty a podporuje naše společné politické priority.

Rozpočet na rok 2019 byl předposlední rozpočet v současném víceletém finančním rámci (VFR). Realizace téměř všech programů probíhala optimální rychlostí, s výjimkou nových programů, jako je Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), nebo opatření, u nichž legislativní proces teprve nedávno skončil. Celkový objem prostředků čerpaných v rámci rozpočtu EU činil 178,8 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 159,1 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Značná část rozpočtových prostředků na rok 2019 šla v souladu s návrhem Evropské komise z května 2018 na stimulaci tvorby pracovních míst, především pro mladé lidi, jakož i na podporu růstu, strategických investic a konvergence. Evropská unie také i nadále podporovala snahy o účinné řešení problematiky migrace, a to jak uvnitř, tak mimo EU.

Téměř polovinu prostředků přidělených na závazky představovala opatření na podporu hospodářského růstu a zmenšení ekonomických rozdílů mezi regiony. Z prostředků EU bylo v rámci programu Horizont 2020 vynaloženo 12,4 miliardy EUR na výzkum a inovace, a to mimo jiné v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky. I v jiných oblastech rozpočet ukázal, že je investicí do budoucna: výdaje na vzdělávání a odbornou přípravu prostřednictvím programu Erasmus+ byly oproti roku 2018 vyšší o 20 % a výdaje na Nástroj pro propojení Evropy, jenž podporuje dopravu a digitální infrastrukturu, o 37 %. Podpora zemědělství a venkovských oblastí zůstala na stabilní úrovni ve výši 57,9 miliardy EUR, které přispěly mimo jiné k boji proti změně klimatu a podpoře udržitelného růstu.

Rozpočet na rok 2019 nabídl flexibilitu nezbytnou k řešení vnitřních aspektů migrace v podobě celkem 1,2 miliardy EUR z Azylového, migračního a integračního fondu a 533 milionů EUR na správu hranic a bezpečnost z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Celkem 5 milionů EUR bylo také přiděleno na vytvoření nového Úřadu evropského veřejného žalobce, který bude stíhat trestné činy ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, praní peněz a korupce.

Již před koronavirovou krizí ukázal rozpočet EU na rok 2019 význam fungujícího víceletého finančního rámce poskytujícího prostředky a flexibilitu nezbytné k akci a reakci na nadcházející výzvy. Flexibilita bude hrát svou úlohu i v příštím víceletém finančním rámci, který je ústředním bodem evropského plánu na podporu oživení.

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie byla vypracována v souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor. Aby těmto standardům dostála, zdokonaluje Komise neustále své vlastní předpisy a postupy, organizační strukturu a činnost. Konzistentní a efektivní způsob vykazování zaručuje soulad s právními předpisy a zlepšuje vyvozování odpovědnosti za výdaje EU. Napomáhá interakci s občany a dalšími zainteresovanými subjekty a udržení jejich důvěry v Evropskou unii.

Johannes Hahn

komisař pro rozpočet a lidské zdroje

POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

1.POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například společný legislativní rámec či společné politické strategie.

ŠEST HLAVNÍCH CÍLŮ

Předchozí Komise se soustředila na deset priorit, které stanovil předseda Jean-Claude Juncker a které odpovídaly tehdejší strategii dlouhodobého růstu EU strategii Evropa 2020:

·Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

·Propojený jednotný digitální trh

·Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

·Lépe integrovaný a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou

·Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie (HMU)

·Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace

·Prostor spravedlnosti a základních práv založený na vzájemné důvěře

·Příprava nové migrační politiky

·Evropa jako silnější globální aktér

·Unie demokratické změny

Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Vlastní zdroje se člení na tři kategorie: tradiční vlastní zdroje (např. cla a dávky z cukru), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty za porušení hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Celková výše vlastních zdrojů potřebná na financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů ve stávajícím VFR nesmí překročit 1,20 % součtu hrubých národních důchodů (HND) členských států.

·Sdílené řízení: Velká část rozpočtu, zejména strukturální fondy a prostředky na zemědělství, spadá do systému sdíleného řízení Komise a členských států.

·Přímé řízení: Některé programy řídí Komise sama a realizací zvláštních programů může Komise pověřit výkonné agentury.

·Nepřímé řízení: Rozhodnutí o výdajích mohou také spadat do nepřímého řízení vykonávaného dalšími orgány uvnitř nebo mimo EU. V případech, kdy je plnění rozpočtu svěřeno vnitrostátním agenturám, skupině Evropské investiční banky, třetí zemi, mezinárodní organizaci (např. Světová bance či Organizaci spojených národů) nebo jinému subjektu (např. decentralizované agentuře EU, společnému podniku), se nezbytné kontrolní mechanismy a mechanismy podávání zpráv příslušných subjektů a dohled Komise řídí finančním nařízením a/nebo dohodami o svěření pravomocí.

2.SPRÁVA A ODPOVĚDNOST

2.1.INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA

Evropská unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností. Její organizační strukturu tvoří orgány, agentury a jiné subjekty EU, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky EU, pokud splňují kritéria konsolidace stanovená finančním nařízením a platnými účetními předpisy (seznam subjektů zahrnutých do konsolidace viz bod 9 přílohy ke konsolidovaným finančním výkazům).

Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu. Rada také vykonává funkce vymezování politik a koordinace v mezích obecného politického směřování a priorit Unie tak, jak je stanoví Evropská rada.

Komise odpovídá za plánování, přípravu a předkládání legislativních návrhů, řízení politik EU, včetně dohledu nad prováděním právních předpisů EU a jejich vymáháním, za přidělování finančních prostředků EU a řízení programů financování a za zastupování EU na mezinárodní scéně.

Komise plní rozpočet z velké části ve spolupráci s členskými státy 4 . Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnost členských států provádět kontroly a audit společného plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů EU.

2.2.STRUKTURA SPRÁVY A ŘÍZENÍ KOMISE

Komise má jedinečný systém správy a řízení, který přesně rozlišuje mezi strukturami politického a správního dohledu a jednoznačně vymezuje povinnosti finanční i ostatní 5 .

Vnitřní fungování Komise je založeno na několika důležitých zásadách, o něž se opírá řádná správa věcí veřejných: přehledně vymezené role a odpovědnost, pevný závazek k řízení výkonnosti a dodržování právního rámce, přesné mechanismy vymezující odpovědnost, kvalitní a inkluzivní regulační rámec, otevřenost a transparentnost a vysoké etické standardy.

Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její činnost. Předseda rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti. Interní ujednání tvoří rámec důkladných kontrol a nástrojů řízení, jejichž prostřednictvím nese sbor komisařů politickou odpovědnost za činnost Komise, zejména za její rozhodnutí, jakož i za výkon její koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.

Sbor komisařů deleguje vlastní plnění rozpočtu a finanční řízení na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří stojí v čele administrativních struktur Komise 6 . Uplatňovaný decentralizovaný přístup vytváří správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a vyžaduje od nich jistotu výkonu činností, za něž nesou odpovědnost.

Ústřední útvary pomáhají generálním ředitelům a vedoucím útvarů v plnění jejích úkolů. Zejména řídící rada, jejímž úkolem je dohlížet na významné otázky v oblasti správy a řízení, mj. řízení finančních a lidských zdrojů, řízení rizik, řízení výkonnosti, správy IT, kybernetické a fyzické bezpečnosti, kontinuity činností a správy komunikace a informací, zajišťovat jejich koordinaci, strategické vedení, dohled nad nimi a také související poradenství 7 .

Tento systém řízení vychází ze Smluv a časem prošel vývojem, během něhož se přizpůsobil měnícímu se prostředí a zůstal v souladu s osvědčenými postupy, jež stanoví příslušné mezinárodní standardy 8 . V roce 2018 9 byla pravidla řízení na základě výsledků auditu provedeného Evropským účetním dvorem 10 a Útvarem interního auditu Komise ještě více zjednodušena a zefektivněna. Informace o hlavních systémech řízení a správ v Komisi jsou v souladu s finančním nařízením (článkem 247) obsaženy ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU.

2.3.VÝKONNOSTNÍ RÁMEC ROZPOČTU EU

Má-li být zajištěna důsledná orientace na výsledky, přidanou hodnotu EU a řádné řízení programů EU, je naprosto nezbytné zavést solidní rámce ke sledování výkonnosti. Výkonnostní rámec rozpočtu EU je vysoce rozvinutý a ve standardním indexu rámců pro rozpočtování podle výkonnosti stojí výše než rámec kterékoliv země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

V rámci výkonnosti rozpočtu EU se vykazuje několik druhů a úrovní strategických a dalších cílů a ukazatelů. Kromě toho rámec odráží komplementaritu politik (například řešení změny klimatu nebo genderová rovnost) a programů a jejich zohledňování v rozpočtu, jakož i zásadní úlohu členských států v plnění rozpočtu EU.

·V právním základu každého programu jsou zastoupeny měřitelné cíle, ukazatele a cílové hodnoty, o nichž Komise každoročně podává zprávu v programovém prohlášení, které se přikládá k návrhu rozpočtu. Programové prohlášení obsahuje informace nezbytné k pochopení realizace programu a k měření jeho výkonnosti: dlouhodobé finanční závazky na dobu daného víceletého finančního rámce, referenční hodnoty výkonnosti programu (výchozí stav pro dané politické opatření), konečné cíle (jichž má být dosaženo do konce víceletého programového období) a dílčí cíle.

·Aby zajistila, že na jednotlivé priority budou vyčleněny potřebné zdroje a všechna opatření budou generovat vysoký výkon a přidanou hodnotu, prosazuje Komise kulturu výkonnosti. Kromě toho začala v posledních letech uplatňovat přístup, jehož podstatou je vyváženější vztah mezi dodržováním pravidel a dosaženou výkonností.

·Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU podává komplexní přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU. Vysvětluje způsob, jímž rozpočet EU podporuje politické priority Evropské unie, výsledky dosažené pomocí rozpočtu EU a úlohu, jakou Komise sehrává při zajišťování a prosazování nejpřísnějších standardů rozpočtového a finančního řízení.

Díky těmto faktorům může rozpočtový orgán zohledňovat výkonnost při rozhodování o rozpočtu na další rok.

2.4.FINANČNÍ ŘÍZENÍ KOMISE

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení a v interních předpisech 11 ) a náležitě uplatňovány. Za řádné finanční řízení zdrojů EU, soulad s ustanoveními finančního nařízení, řízení rizik a zřízení odpovídajícího rámce vnitřní kontroly odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé a vedoucí útvarů Komise.

Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního hlediska i z hlediska řádného finančního řízení. Jednotlivé úkoly lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva ředitele odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu.

Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy, a to i prostřednictvím řídící rady.

Schvalující osoby jsou na základě finančního nařízení povinny vypracovávat výroční zprávy o činnosti a výsledcích, jichž bylo v daném roce dosaženo, včetně výsledků vnitřní kontroly a finančního řízení. Ve zprávě je obsaženo prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise je výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu EU.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů a metod pro veřejný sektor, dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise.

Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů. 

Nezávislost interního auditora zaručuje výbor pro pokrok v oblasti auditu, který sleduje také kvalitu interního auditu a opatření přijatá Komisí v návaznosti na doporučení interního a externího auditu a na zjištění a doporučení týkající se věrohodnosti konsolidované roční účetní závěrky EU vyplývající z absolutoria Evropského účetního dvora. Výbor pro pokrok v oblasti auditu ve své poradní funkci takto přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise.

2.5.ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Účetní výkaznictví EU má podobu integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, jež sdružují komplexní informace o provádění, výkonnosti, výsledcích, finančním řízení a ochraně rozpočtu EU. Balíček tvoří konsolidovaná roční účetní závěrka EU, výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (která zahrnuje hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků), výroční zpráva o interním auditu, dlouhodobá prognóza přítoku a odtoku prostředků rozpočtu EU na následujících pět let a zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria. Integrovaný balíček finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti tak každoročně podává veřejnosti komplexní přehled o finanční situaci a činnosti týkající se rozpočtu EU.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU uvádí finanční údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska akruálního i rozpočtového účetnictví. Tato závěrka nezahrnuje roční účetní závěrky členských států.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

·konsolidovaných finančních výkazů,

·zpráv o plnění rozpočtu, které v souhrnné podobě popisují plnění rozpočtu.

Ke konsolidované roční účetní závěrce EU je dále přikládán dokument „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ (FSDA), který shrnuje významné změny a trendy ve finančních výkazech a objasňuje významná rizika a nejistoty, jimž EU čelí a jež by měla do budoucna řešit.

Výkaznictví a odpovědnost v Komisi:

2.6.EXTERNÍ AUDIT A UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA

Finanční prostředky musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení spravovány účelně, efektivně a hospodárně. Existuje rámec odpovědnosti založený na komplexním podávání zpráv, externím auditu a politické kontrole, který poskytuje přiměřenou jistotu, že finanční prostředky EU jsou vynakládány řádným způsobem.

Evropský účetní dvůr každoročně systematicky a důkladně zkoumá věrohodnost účetnictví a legalitu a správnost uskutečněných operací, jakož i řádnost finančního řízení a tvorby rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska. Zveřejněním výroční zprávy Evropského účetního dvora začíná proces udělování absolutoria. Auditoři rovněž vypracovávají zvláštní zprávy zaměřené na konkrétní oblasti politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení.

Evropský parlament v návaznosti na doporučení Rady rozhodne, zda s konečnou platností schválí, nebo neschválí, jak Komise v daném roce plnila rozpočet EU (označováno jako „udělení absolutoria“). Roční udělování absolutoria zaručuje politickou odpovědnost Komise za plnění rozpočtu EU.

Rozhodnutí o udělení absolutoria vychází mimo jiné z integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, ze slyšení členů Komise a z odpovědí na otázky k písemnému zodpovězení adresované Komisi.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2019 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 246 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

18. června 2020

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2019

Plnění rozpočtu Unie na rok 2019

Rozpočet EU má důležitou úlohu, neboť podporuje realizaci politik a priorit Unie. Navzdory své omezené výši, která představuje přibližně 2 % všech veřejných výdajů v Unii, doplňuje vnitrostátní rozpočty a je jasně zaměřen na investice a adicionalitu. Jedná se o klíčový nástroj v rámci širokého souboru politických a regulačních nástrojů na evropské úrovni, který slouží k provádění politických priorit, na nichž se dohodly všechny členské státy EU, a to v podobě víceletého finančního rámce obsahujícího jednotlivé programy a maximální výdajové stropy.

Rozpočet EU na rok 2019, schválený 12. prosince 2018, potvrzuje, že EU směřuje finanční prostředky tam, kde jsou potřeba. V souladu s návrhem Evropské komise z května 2018 šla největší část rozpočtových prostředků EU v roce 2019 na stimulaci růstu a tvorby pracovních míst, především pro mladé lidi, a na strategické investice a konvergenci. Evropská unie také i nadále podporovala snahy o účinné řešení problematiky migrace, a to jak uvnitř, tak mimo EU.

Rozpočet schválený na rok 2019 přispěl k posílení a odolnosti evropského hospodářství a k podpoře solidarity a bezpečnosti jak uvnitř, tak vně jejích hranic. Rozpočet na rok 2019 byl předposlední rozpočet v současném víceletém finančním rámci (VFR). Realizace téměř všech programů probíhala optimální rychlostí, s výjimkou nových programů, jako je Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), nebo opatření, u nichž legislativní proces teprve nedávno skončil.

Celkový objem prostředků čerpaných v rámci rozpočtu EU v roce 2019 činil 178,8 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 159,1 miliardy EUR v prostředcích na platby. To lze považovat za uspokojivé, přičemž v průběhu roku došlo pouze k menším úpravám. Po přenesení prostředků do roku 2020 dosáhla míra plnění v případě prostředků na závazky 99,4 % a v případě prostředků na platby 99,5 %

Téměř polovinu prostředků přidělených na závazky představovala opatření na podporu hospodářského růstu a zmenšení ekonomických rozdílů mezi regiony. Z prostředků EU bylo v rámci programu Horizont 2020 vynaloženo 12,4 miliardy EUR na výzkum a inovace, a to mimo jiné v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky. Vzrostly výdaje na vzdělávání a odbornou přípravu (oproti roku 2018 o 20 % na program Erasmus+) a na dopravu a digitální infrastrukturu (o 37 % na Nástroj pro propojení Evropy). Podpora zemědělství a venkovských oblastí zůstala na stabilní úrovni ve výši 57,9 miliardy EUR, které přispěly mimo jiné k boji proti změně klimatu a podpoře udržitelného růstu.

Rozpočet na rok 2019 nabídl flexibilitu nezbytnou k řešení vnitřních aspektů migrace v podobě celkem 1,2 miliardy EUR z Azylového, migračního a integračního fondu a 533 milionů EUR na správu hranic a bezpečnost z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Celkem 5 milionů EUR bylo také přiděleno na vytvoření nového Úřadu evropského veřejného žalobce, který bude stíhat trestné činy ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, praní peněz a korupce.

Finanční výkazy – hlavní body

Rozvaha

·V položce budovy, stroje a zařízení čtyři družice vypuštěné v roce 2018 během roku 2019 úspěšně prošly testováním na oběžné dráze. V roce 2019 byly zařazeny do konstelace provozovaných družic, čímž jejich celkový počet vzrostl na 26 – viz bod 2.2.

·Realizovatelná finanční aktiva vlivem financování z EFSI a záručního fondu EFSD a také díky finančním nástrojům programu Horizont 2020 vzrostla o 3,0 miliardy EUR. Úvěry po splacení úvěrů na podporu platební bilance Rumunska a Lotyšska klesly o 1,3 miliardy EUR, což částečně kompenzovaly úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci – viz bod 2.4.

·Předběžné financování (tj. zálohy vyplacené příjemcům prostředků z fondů EU) mírně vzrostly o 1,5 miliardy EUR na 51,4 miliardy EUR – viz bod 2.5.

·Obecně celkové pohledávky a částky k inkasu ve výši 24,0 miliardy EUR zůstaly na podobné úrovni jako v předchozím roce – viz bod 2.6.

·Pokles dlouhodobé úrokové sazby uplatňované na oceňování závazků ze zaměstnaneckých požitků (tzv. diskontní sazba), která se poprvé propadla do záporných čísel, vedl k výraznému nárůstu závazků ke konci účetního období o 17,2 miliardy EUR – viz bod 2.9.

·Splátky výpůjček na podporu platební bilance ve výši 1,5 miliardy EUR způsobily pokles finančních závazků částečně kompenzovaný novými výpůjčkami navázanými na úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci – viz bod 2.11.

·Závazky a výdaje příštích období v celkové výši 94,1 miliardy EUR zůstaly na podobné úrovni jako v roce 2018 – viz body 2.12 a 2.13.

Výkaz o finanční výkonnosti

·Na příjmové straně po provedení úprav historických částek (převážně za období 2012 až 2017) vzrostly o 3,0 miliardy EUR příjmy z HND, neboť základ HND byl upraven podle skutečných údajů. Příjmy z pokut činily v roce 2019 4,3 miliardy EUR – viz bod 3.1/3.4.

·Náklady vzniklé v rámci sdíleného řízení stouply o 4,8 miliardy EUR, k čemuž vedla s postupujícím současným VFR lepší realizace programů EFRR a Fondu soudržnosti – viz bod 3.9.

Podmíněné závazky

·Rozpočtové záruky stouply po podpisu nových operací EFSI a ELM krytých zárukami z rozpočtu EU v roce 2019 o 2,7 miliardy EUR – viz bod 4.1.1.

EVROPSKÁ UNIE

ROZPOČTOVÝ ROK 2019

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

1.    VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY    

2.    PŘÍLOHA K ROZVAZE    

3.    PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

4.    PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA    

5.    ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY    

6.    ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK    

7.    ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH    

8.    UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI    

9.    ROZSAH KONSOLIDACE    

ROZVAHA

*    Dne 4. prosince 2019 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v roce 2020 vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států v uvedeném roce vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193 ze dne 30. července 2018, s. 1), dále jen „finanční nařízení“.

V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byly konsolidované účetní závěrky EU konzistentní.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Nová účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2019 nebo později

Účetní Komise přijal tato nová účetní pravidla, jež začala povinně platit pro roční období počínající 1. lednem 2019 nebo později:

·EAR 20 „Kombinace ve veřejném sektoru“, které vychází ze standardu IPSAS 40 „Kombinace ve veřejném sektoru“ a zavádí požadavky na klasifikaci, vykazování a oceňování kombinací subjektů veřejného sektoru, tj. sdružuje různé operace pod jeden subjekt veřejného sektoru.

Rozlišuje dva typy kombinací ve veřejném sektoru: fúze a akvizice. Fúze představuje kombinaci, při níž buď žádná z jejích stran nezíská kontrolu nad jednou nebo více operacemi, nebo, pokud jedna z jejích stran kontrolu získá, existuje důkaz, že daná kombinace je z ekonomické podstaty fúzí (standard uvádí několik ukazatelů, podle nichž lze při posuzování a rozhodování o dané transakci k takovému závěru dospět). Akvizice představuje kombinaci, při níž jedna z jejích stran získá kontrolu nad jednou nebo více operacemi a existuje důkaz, že daná kombinace není fúzí.

Kombinace ve veřejném sektoru klasifikované jako fúze se účtují upravenou metodou spojení podílů (pooling of interests method), podle níž výsledný subjekt vykazuje identifikovatelná aktiva, pasiva a případné nekontrolní podíly, jež jsou předmětem transakce, v jejich čisté hodnotě spolu s odpovídajícím zvýšením nebo snížením vlastního kapitálu (tj. bez vzniku goodwillu).

Kombinace ve veřejném sektoru klasifikované jako akvizice se účtují metodou akvizice (acquisition method), podle níž se identifikovatelná nabytá aktiva a převzaté závazky vykazují v reálné hodnotě ke dni akvizice a případné nekontrolní podíly, jež jsou předmětem transakce, se vykazují poměrně k identifikovatelnému vlastnímu kapitálu akvírovaných operací. Na rozdíl od fúze vzniká při akvizici goodwill (jehož hodnota se stanoví jako částka, o kterou převedené plnění a případné nekontrolní podíly překračují saldo identifikovatelných nabytých aktiv a přijatých závazků k datu akvizice).

Standard počítá s konkrétními požadavky na zveřejnění, aby uživatelé účetní závěrky EU mohli posoudit povahu a finanční dopady fúze či akvizice a také finanční dopady úprav vykázaných v běžném účetním období, jež se vztahují k transakcím uskutečněným v daném nebo předchozím období.

   Jelikož v předmětném účetním období nedošlo k žádným kombinacím ve veřejném sektoru, nemá nový standard na účetní závěrku za rok 2019 žádný vliv.

Nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2019 dosud nebyla v účinnosti

Nebyla přijata žádná nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2019 dosud nebyla v účinnosti.

3.ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací.

Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, věrný a poctivý obraz (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

4.KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky, společná ujednání a přidružené účetní jednotky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 9. Seznam nyní obsahuje 52 ovládaných a 1 přidruženou účetní jednotku. K ovládaným jednotkám se řadí orgány EU (včetně Komise, avšak vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře, tj. společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Za ovládanou účetní jednotku se také považuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci. Jedinou přidruženou účetní jednotkou EU je Evropský investiční fond (EIF).

Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9. V roce 2019 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno sedm účetních jednotek.

Ovládané účetní jednotky

Rozsah konsolidace se stanoví na základě pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě závazné smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, kdy je společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a spoluovládající strany tohoto ujednání mají práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). Společná operace je společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se ujednání. Účasti ve společné operaci se účtují tak, že se v účetních výkazech EU vykazují její aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i její podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má anebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, nad nimiž však nevykonává výhradní ani společnou kontrolu. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

5.ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

6.Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU funkční měnou.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru

7.Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v přílohách týkajících se finančních nástrojů, výše příjmů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečná hodnota těchto položek se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny, jestliže se změna dotýká pouze daného období, nebo v daném a následných obdobích, jestliže se změna dotýká obojího.

8.ROZVAHA

9.Dlouhodobý nehmotný majetek

Nehmotný majetek je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty. Aktivum je identifikovatelné, pokud je buď oddělitelné (tj. lze je oddělit od účetní jednotky a např. prodat, převést, poskytnout na základě licence nebo směnit, a to buď samostatně, nebo společně se související smlouvou nebo identifikovatelným aktivem či závazkem, bez ohledu na to, zda účetní jednotka něco takového zamýšlí), nebo vzniká na základě závazných ujednání (včetně smluvních nebo jiných zákonných práv), bez ohledu na to, zda jsou taková práva převoditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv nebo povinností.

Pořízený nehmotný majetek se vykazuje v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

Nehmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu jeho odhadované životnosti (3 až 11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou.

10.Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Leasing je smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb. Leasingové vztahy se klasifikují buď jako finanční leasing, nebo operativní leasing.

Finanční leasing je takový, u nějž se v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví převádějí na nájemce. Při uzavření finančního leasingu jakožto nájemce se nabytý majetek vykazuje jako aktiva a související přijaté závazky jako pasiva, a to od začátku trvání leasingového vztahu. Aktiva a pasiva se vykazují v hodnotě rovnající se reálné hodnotě majetku pronajatého formou leasingu, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, pokud je tato hodnota nižší, přičemž obě hodnoty se stanoví na začátku leasingového vztahu. Po dobu trvání leasingového vztahu se majetek držený na základě finančního leasingu odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší. Minimální leasingové splátky jsou rozděleny mezi finanční náklad (úroková složka) a snížení nesplaceného závazku (kapitálová složka). Finanční náklad je alokován do jednotlivých období po dobu trvání pronájmu tak, aby u zbývajícího zůstatku závazku, vykázaného jako krátkodobý, nebo dlouhodobý, odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Podmíněné nájemné se stává nákladem v obdobích, ve kterých bylo vynaloženo.

Operativní leasing jsou všechny ostatní leasingové vztahy, tj. jiné než finanční leasing, kdy si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví daného majetku. Při uzavření operativního leasingu jakožto nájemce jsou splátky operativního leasingu po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši, přičemž se ve výkazu o finanční pozici nevykazuje pronajatý majetek ani závazek vyplývající z leasingu.

11.Snížení hodnoty nefinančního majetku

Snížení hodnoty je ztráta budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z majetku nad rámec systematického vykazování ztráty budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z majetku formou odpisů. Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty kdykoli, kdy k rozhodnému dni určité okolnosti signalizují snížení hodnoty. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

12.Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Prvotní čistá hodnota majetku se následně zvyšuje, nebo snižuje, tak aby se zaúčtovaly následné vklady, podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, případné snížení hodnoty a dividendy. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn. Podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, je zachycen ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu kapitálu dané jednotky se vykazuje v rezervních fondech v čistých aktivech. Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky (viz bod 1.3) nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

13.Finanční aktiva

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na kategorie „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, „poskytnuté úvěry a pohledávky“, „investice držené do splatnosti“ a „realizovatelná finanční aktiva“. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního zachycení a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

I)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje účetní jednotka. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

II)Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat nebo v případě, že EU vstupuje do práv původního věřitele poté, co provedla platbu v rámci smlouvy o záruce. Platby, jež jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako krátkodobá aktiva. Platby, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

III)Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

IV)Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na době, po niž je bude EU na základě svého očekávání držet. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou rovněž klasifikovány investice do účetních jednotek, které nejsou zahrnuty do konsolidačního celku ani vykazovány ekvivalenční metodou, a kvazikapitálové investice (např. operace rizikového kapitálu).

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují ke dni, kdy jsou peněžní prostředky uloženy ve finanční instituci nebo převedeny dlužníkům. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykazována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění), ledaže je reálná hodnota tohoto nástroje doložena porovnáním s jinými pozorovatelnými běžnými tržními transakcemi s týmž nástrojem nebo ledaže je založena na metodě ocenění, která jako proměnné používá pouze údaje z pozorovatelných trhů (např. v případě některých derivátových smluv). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Poskytnuté úvěry jsou oceňovány v nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

·„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

·Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

·Navíc jsou u těchto výpůjčních a úvěrových operací vlivem jejich vzájemného (back-to-back) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě související výpůjční operace. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

a)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

b)Úvěry a pohledávky jsou vykazovány v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z vypůjčených prostředků, se na tyto úvěry i výpůjčky používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu back-to-back a svými podmínkami ani objemem se vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

c)Aktiva držená do splatnosti jsou vykazována v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

d)Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Je-li takové aktivum odúčtováno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva a nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, nelze spolehlivě zjistit, ocení se tyto investice ve výši pořizovací ceny snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

Hodnota finančního aktiva je snížena a ztráta se vykáže pouze v případě, že existují objektivní známky snížení hodnoty v důsledku nejméně jedné události, k níž došlo po prvotním vykázání tohoto aktiva, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, který lze spolehlivě odhadnout. Ke každému rozhodnému dni EU posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva.

a)Majetek vykazovaný v naběhlé hodnotě

Existují-li objektivní známky vzniku ztráty v důsledku snížení hodnoty u úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v naběhlé hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou daného aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo), které jsou diskontovány původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Při výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva jsou zohledňovány peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je jeho realizace pravděpodobná, či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tato transakce se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

b)Majetek vykazovaný v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty těchto cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty těchto cenných papírů pod jejich pořizovací cenu. Pokud takové známky existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a aktuální reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty zachycené ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se neruší s následným zachycením v uvedeném výkazu. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tento případ se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

14.Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

15.Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit EU. Jelikož si EU zachovává nad předběžným financováním kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, vykazuje se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se vykazuje v rozvaze v počáteční hodnotě v okamžiku převodu hotovosti příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce Předběžné financování. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky EU do svěřenských fondů Evropského rozvojového fondu nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

16.Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů, a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou i oceňovány (viz bod 1.5.5 výše). V bodě přílohy věnovaném finančním nástrojům jsou uvedeny informace o pohledávkách ze směnných transakcí, které obsahují příjmy a náklady příštích období ze směnných transakcí, neboť nejsou významné. Obecná opravná položka se vytváří na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu svého vzniku (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

17.Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady či vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

18.Zaměstnanecké požitky

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek (příjmy a sociální zabezpečení). Pro účely účetnictví je nutné je rozdělit na krátkodobé zaměstnanecké požitky a zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou dávky, jež mají být vyplaceny do dvanácti měsíců od konce vykazovaného období, v němž zaměstnanci vykonávali službu, např. mzdy, placené dovolené a pracovní neschopnost a další krátkodobé dávky. Krátkodobé zaměstnanecké požitky se vykazují jako výdaje v okamžiku, kdy je daná služba vykonána. Závazek se vykazuje ve výši částky, jejíž výplata se předpokládá, pokud má EU aktuální právní nebo mimosmluvní povinnost zaplatit v důsledku služebního poměru v minulých obdobích a výši příslušného závazku lze spolehlivě odhadnout.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek po skončení pracovního poměru, k nimž patří starobní, invalidní a vdovský důchod vyplácený z Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a dále zdravotní pojištění ze Společného systému zdravotního pojištění (JSIS) (viz bod 2.9). Dávky se vyplácejí v rámci jednoho systému, byť rozděleného do dvou režimů, a je nutné k nim přistupovat podobně, aby podávaly skutečný obraz o situaci a odrážely ekonomickou skutečnost:

I.Důchodový systém evropských úředníků (PSEO): Dávky vyplácené z tohoto fiktivního fondového důchodového systému 12 se váží ke starobnímu důchodu, invaliditě a vdovství a dále k rodinným přídavkům a úmrtí před odchodem do důchodu v případě osob, které pracují nebo pracovaly v orgánech, agenturách nebo jiných subjektech EU nebo jsou pozůstalými po zemřelých úřednících či příjemcích starobního důchodu. Zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky.

II.Společný systém zdravotního pojištění (JSIS): V jeho rámci EU hradí náklady zaměstnanců Evropské komise, orgánů, agentur a dalších subjektů EU na zdravotní péči formou proplácení výdajů na lékařskou péči. Dávky poskytované v tomto systému osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“.

Evropská unie vyplácí zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru rovněž členům orgánů EU, a to prostřednictvím samostatných důchodových systémů. Ty jsou uvedeny v položce „Ostatní důchodové systémy“. Z těchto systémů vyplácí EU důchodové dávky členům Komise, Soudního dvora a Tribunálu, Účetního dvora, Rady, Evropského parlamentu, veřejného ochránce práv, inspektora ochrany údajů a Soudu pro veřejnou službu. Náklady na zdravotní péči hradí EU členům orgánů EU prostřednictvím systému JSIS.

Uvedené zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru se klasifikují jako závazky EU z definovaných požitků a vypočítávají se ke každému rozhodnému dni diskontováním odhadované výše budoucích požitků, na něž zaměstnancům vznikl nárok v běžném a předchozím období, a odečtením reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají každoročně pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jejich současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru vyplácené zaměstnancům EU jsou součástí jednoho plánu, který zahrnuje jak důchodový systém PSEO, tak systém zdravotního pojištění JSIS, přičemž nárok na krytí nákladů ze systému JSIS je podmíněn nabytím nároku na krytí ze systému PSEO. Dle podmínek tohoto plánu vymezených ve služebním řádu některé nároky, např. právo na odložené vyplácení starobního důchodu či snížený důchod v rámci systému PSEO, vznikají až po deseti letech služby. Nároky vzniklé v rámci plánu v průběhu následné služby zaměstnance jsou však výrazně vyšší než původní nároky, jak odráží následně každoročně nabyté důchodové nároky.

K zobrazení ekonomické podstaty podkladové operace tak, aby v souladu s kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle účetního pravidla EU č. 1 i koncepčního rámce IPSAS dávalo poctivý obraz, se proto vzniklé náklady na služební poměr zvyšují lineárně po celou dobu odhadované aktivní služby, tj. po dobu od data, kdy ze služebního poměru poprvé vzniknou v rámci plánu požitky (ať už podmíněné další službou, či nikoliv), do data, kdy z další služby daného zaměstnance nevzniknou v rámci plánu další požitky podstatné výše, kromě dalších zvýšení mzdy. Tento se přístup se na dávky vyplácené z uvedeného plánu aplikuje konzistentně.

Přecenění čistých závazků z definovaných požitků zahrnuje pojistněmatematické zisky a ztráty a návratnost aktiv plánu a vykazuje se bezprostředně v čistých aktivech.

Evropská unie rozlišuje v rámci plánu definovaných požitků ve výkazu o finanční výkonnosti v položce „Náklady na zaměstnance a důchody“ čisté nákladové (výnosové) úroky a ostatní náklady.

Pokud se výše poskytovaných požitků změní nebo sníží, výsledná změna v požitcích ze služebních poměrů minulých období, případně ztráta nebo zisk z jejich snížení se vykáže ihned ve výkazu o finanční výkonnosti. Zisky a ztráty vyplývající z vypořádání se vykazují v okamžiku vypořádání. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu.

19.Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

Rezervy na nevýhodné smlouvy se oceňují současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení smlouvy, nebo předpokládaných čistých nákladů na pokračování smlouvy, podle toho, která hodnota je nižší.

20.Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky z finančních záruk.

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z vypůjčených prostředků, nelze na tyto výpůjčky a úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5.

Závazky z finančních záruk jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, přičemž představují obdrženou prémii. Následně jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši očekávaných nákladů nutných k jejich splnění nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Závazky z finančních záruk vykazuje EU v okamžiku, kdy obdrží protiplnění za poskytnutí záruky, tedy v tržní hodnotě, nebo v okamžiku, kdy lze spolehlivě stanovit reálnou hodnotu záruky. Pokud neexistuje aktivní trh s přímo srovnatelnými smlouvami o záruce, vykáže EU danou záruku jako podmíněný závazek (viz bod 1.7.2), nebo je-li pravděpodobnější, že si splnění závazku vyžádá odliv zdrojů, vykáže EU rezervu (viz bod 1.5.11).

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise, jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

21.Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

22.Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období vykazují výdaje příštích období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Analogicky platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

23.VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

24.Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí:

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou podniky ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

a)buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností; nebo

b)rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

I když podnik opravný prostředek podá, musí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 SFEU) Přijaté peněžní prostředky se použijí k vyrovnání částky k inkasu. S výhradou souhlasu účetního Komise však může podnik místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky. Pokuta se v takovém případě nadále vykazuje jako částka k inkasu. Není-li předložena ani peněžní hotovost, ani záruka, a panují-li pochybnosti o platební schopnosti podniku, je k pohledávce vytvořena opravná položka.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek, nebo, pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené částce k inkasu vytvořena opravná položka v potřebné výši.

Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

25.Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

26.PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

27.Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

28.Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán – buď proto, že není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

29.VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní a investiční činnosti (finanční činnosti EU nevykonává).

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, tedy každodenní činnosti EU.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

30.PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

31.DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

32.BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení je řazen provozovaný dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus), přičemž majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen mezi nedokončený majetek.

V rámci programu Galileo čtyři družice, které byly v roce 2018 uvedeny do provozu, úspěšně prošly testováním na oběžné dráze. V roce 2019 byly zařazeny do konstelace provozovaných družic, čímž jejich celkový počet vzrostl na 26. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo zahrnující jak družice, tak pozemní systémy, dosahovala k 31. prosinci 2019 výše 2 489 milionů EUR (v roce 2018 to bylo 2 410 milionů EUR). Celková hodnota nedokončeného majetku činí 1 361 milionů EUR (2018: 1 324 milionů EUR). Vývoj systému Galileo bude pokračovat, dokud systém nedosáhne plné provozní kapacity. Po dokončení bude v konstelaci systému v provozu 30 družic (včetně šesti náhradních).

V programu Copernicus nebyly v roce 2019 uvedeny do provozu žádné nové družice. Celková čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku programu Copernicus činí 1 153 milionů EUR (2018: 1 455 milionů EUR). Dalších 1 453 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2018: 1 207 milionů EUR).

Mezi vesmírnými zařízeními je veden rovněž dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou, kterou používá evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), v hodnotě 37 milionů EUR (2018: 52 milionů EUR). Nedokončený majetek systému EGNOS činí 238 milionů EUR (2018: 130 milionů EUR).

Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Budovy, stroje a zařízení

33.INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF sídlí v Lucemburku a působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí. K 31. prosinci 2019 držela EU v EIF vlastnickou účast ve výši 29,7 % (2018: 29,7 %) a 29,7 % hlasovacích práv (2018: 29,7 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

EU lze na základě procentuálního podílu její kapitálové účasti přiřadit tyto účetní hodnoty:

Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:

K 31. prosinci 2019 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:

34.FINANČNÍ MAJETEK

35.Realizovatelná finanční aktiva

Z celkové částky ve výši 18 407 milionů EUR drží EU realizovatelná finanční aktiva ve formě dluhových cenných papírů (např. dluhopisů) ve výši 14 998 milionů EUR (2018: 13 993 milionů EUR), kapitálových nástrojů ve výši 2 801 milionů EUR (2018: 1 365 milionů EUR) a investic do fondů peněžního trhu (např. EIB Unitary Fund) ve výši 608 milionů EUR (2018: 85 milionů EUR).

Investice z fondu BUFI

Pokuty prozatímně vybrané v soutěžních případech jsou převáděny do speciálně vytvořeného fondu (fondu BUFI). Komise je následně investuje do dluhových nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kotované na aktivních trzích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu, kterou k 31. prosinci 2019 představovalo 90 044 akcií (2018: 90 044 akcií), odpovídající 3 % celkového upsaného základního kapitálu. Upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí celkem 900 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno. Z dohody o založení EBRD vyplývají pro akcionáře určitá smluvní omezení, například nepřevoditelnost akcií a umoření ve výši maximálně původní kupní ceny.

Investice do EBRD oceňuje EU reálnou hodnotou. Původní kupní cena se považuje za nejlepší odhad jejich reálné hodnoty, zejména z důvodu smluvních omezení uvedených výše. Ačkoliv akcie EBRD nejsou kotované na burze, nedávné transakce spojené s jejím vlastním kapitálem (kapitálové emise v nominální hodnotě) ukazují, že cena představuje v této situaci nejlepší odhad reálné hodnoty.

ZÁRUČNÍ FONDY PRO ÚČELY ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

Záruční fond EFSI

Podle nařízení o EFSI (nařízení (EU) 2015/2017) byl záruční fond EFSI zřízen proto, aby vytvářel rezervu likvidity na případné ztráty, které by EIB vznikly v souvislosti s jejími finančními a investičními operacemi, jež splňují podmínky ke krytí zárukou EU ve prospěch EFSI v rámci dohody o EFSI (viz bod 4.1.1). Záruční fond EFSI je financován příspěvky z rozpočtu EU. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu, dále výnosy plynoucí EU jakožto protiplnění za uvedenou záruku podle dohody o EFSI, jakož i částky, jež EIB v souvislosti s předchozími případy uplatnění této záruky vymůže od dlužníků v selhání. Aktiva záručního fondu EU dosahovala na konci roku 2019 celkového objemu 6 688 milionů EUR (2018: 5 452 milionů EUR), z toho 6 654 milionů EUR bylo investováno do realizovatelných finančních aktiv (2018: 5 000 milionů EUR). Dalších 1 879 milionů EUR (2018: 2 688 milionů EUR) bylo přiděleno na závazky, ale nebylo dosud do fondu zaplaceno a je zahrnuto do zbývajících rozpočtových závazků (RAL) a také vykázáno jako zbývající závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad (viz bod 5.1). Do fondu budou postupně převáděny prostředky, jež nakonec dosáhnou 9,1 miliardy EUR, tj. 35 % z celkové záruky EU ve prospěch EFSI.

Záruční fond pro vnější vztahy

Předmětem krytí Záručního fondu pro vnější vztahy jsou úvěry, za něž je poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Jedná se zejména o úvěrové operace EIB prováděné mimo území EU, které jsou financovány z vlastních zdrojů EIB, dále o úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU – viz bod 4.1.1. Fond je spravovaný EIB a určený ke krytí úvěrů v selhání, na něž poskytla záruku EU. Fond je financován platbami z rozpočtu EU, výnosy z úroků, který nesou investice z aktiv fondu, a částkami, které byly získány zpět od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Výše Záručního fondu pro vnější vztahy by měla být udržována na cílové úrovni 9 % ze zajištěných úvěrů, které jsou na konci roku nesplaceny. Záporný rozdíl mezi touto cílovou výší a hodnotou aktiv fondu ke konci roku je kryt z rozpočtu EU v roce N+2, a naopak případný kladný rozdíl je do rozpočtu EU uhrazen.

Záruční fond EFSD

Záruční fond EFSD byl zřízen nařízením o EFSD (nařízení (EU) 2017/1601), aby sloužil jako likvidní rezerva v případě čerpání záruky Unie poskytnuté na základě příslušné dohody o záruce EFSD. Fond je financován z příspěvků z rozpočtu EU, z příspěvků poskytnutých do rozpočtu EU z 11. ERF a z dobrovolných příspěvků členských států a dalších přispěvatelů. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů, částky inkasované od dlužníků v selhání a příjmy a jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodami o záruce EFSD. Celkový objem plateb přijatých do fondu k 31. prosinci 2019 činil 600 milionů EUR, z toho 595 milionů EUR bylo investováno do realizovatelných finančních aktiv. Dalších 95 milionů EUR (2018: 325 milionů EUR) bylo přiděleno na závazky, ale nebylo dosud vyplaceno a je zahrnuto do RAL a také vykázáno jako zbývající závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad (viz bod 5.1). Prostředky budou do fondu převáděny postupně až do výše 750 milionů EUR, tj. do dosažení 50 % výše celkových budoucích závazků záruky EFSD krytých z prostředků rozpočtu EU. Objem fondu bude dále navyšován dalšími příspěvky.

FINANČNÍ NÁSTROJE FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU

Horizont 2020

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje: služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB; záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB); a kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF.

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. Ve VFR na období 2007–2013 byly na RSFF vyčleněny z rozpočtu EU prostředky do výše 1 miliardy EUR. Ve VFR na období 2014–2020 se s novými rozpočtovými příspěvky na RSFF nepočítá. Jelikož značná část nedokončených operací RSFF již byla proplacena, EIB v roce 2019 částečně uvolnila záruku EU, což vedlo k poklesu podmíněných závazků EU vykázaných v bodě 4.1.3.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení (EU) č. 1316/2013 byl v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen dluhový nástroj s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Dluhový finanční nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy je pokračováním nástroje pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT) a pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů (PBI). Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy. Po 19. červnu 2019 jsou účinkem první změny dohody o svěření pravomocí uzavřené s EIB všechny operace nástroje CEF realizované EIB zařazeny do jednoho z těchto dvou portfolií: dluhového portfolia, nebo nesekuritizovatelného finančního portfolia, pro nějž byl zaveden nový způsob sdílení rizika na základě portfolií.

Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky

Jedná se o kapitálové nástroje financované z programu COSME, programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu MAP a pilotního projektu Transfer technologií. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků, a to v jejich rané fázi a fázi růstu. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

36.Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění kurzového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které drží záruční fond EFSI. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu). Tyto derivátové kontrakty jsou k rozvahovému dni oceněny reálnou hodnotou a vykázány v této hodnotě buď jako finanční aktiva, nebo finanční závazky. Podle toho, zda je jejich reálná hodnota kladná, či záporná, jsou vykázány do zisku, nebo ztráty.

Záruka za kapitálové portfolio zahrnuje záruky poskytnuté EU finančním institucím za portfolia kapitálových investic, jež jsou klasifikovány jako derivátový finanční nástroj a účtují se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Celková částka představuje zejména záruku EU v rámci EFSI poskytnutou skupině EIB s podkladovými kapitálovými investicemi provedenými EIB a EIF ve výši 1 420 milionů EUR (2018: 674 milionů EUR). Reálná hodnota záruky EU za kapitálová portfolia EFSI dosáhla celkové částky 134 milionů EUR (2018: 14 milionů EUR).

Hierarchie zjišťování reálné hodnoty finančních aktiv oceněných reálnou hodnotou

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2.

Sesouhlasení finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

37.Úvěry

38.Úvěry na finanční pomoc

Nominální hodnota úvěrů určených na finanční pomoc činila k 31. prosinci 2019 celkem 51 941 milionů EUR (2018: 53 206 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) umožňuje poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu závažnými obtížemi vážně ohrožen. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje nesplacenou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Za výpůjčky související s úvěry, jež EFSM vyplácí, poskytuje záruku rozpočet EU. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové smlouvy o úvěrových facilitách.

Systém podpory platební bilance, který je finančním nástrojem určeným k uskutečňování politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU, jež nepřijaly euro. Umožňuje poskytovat úvěry členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti své platební bilance či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Maximální nesplacená výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Za výpůjčky související s tímto druhem úvěrů poskytuje záruku rozpočet EU. V průběhu roku 2019 splatilo Rumunsko zbývající 1 miliardu EUR svého úvěru a Lotyšsko splatilo 500 milionů EUR z úvěru, jehož nesplacená výše činí 700 milionů EUR.

Makrofinanční pomoc je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů anebo příspěvků, případně tyto nástroje vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s ozdravným a reformním programem, který podporuje MMF. Za tyto úvěry poskytuje záruky Záruční fond pro vnější vztahy. Během roku končícího 31. prosincem 2019 byly v rámci makrofinanční pomoci vyplaceny nové úvěry v celkové hodnotě 420 milionů EUR, z toho 300 milionů EUR bylo poskytnuto Tunisku, 100 milionů EUR Jordánsku a 20 milionů EUR Moldavsku – viz také bod 4.1.2.

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 214 milionů EUR (2018: 254 milionů EUR) – viz bod 4.1.2.

Úvěry ESUO v likvidaci nejsou úvěry určené na finanční pomoc, ale směnky, jejichž účelem je udržet peněžní toky v souladu s výpůjčkami. Podobně jako úvěry na finanční pomoc však byly poskytnuty z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO na projektové financování. Poslední směnky byly v roce 2019 plně splaceny.

Efektivní úrokové sazby u úvěrů (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

39.Ostatní úvěry

Nominální hodnota ostatních úvěrů činila k 31. prosinci 2019 celkem 728 milionů EUR (2018: 617 milionů EUR).

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu.

Termínované vklady zahrnují zejména částky se splatností od 3 do 12 měsíců, které nesplňují definici peněžních ekvivalentů.

Snížení hodnoty u ostatních úvěrů

Postoupenými úvěry se rozumí úvěry v selhání, které poskytla EIB a které byly kryty zárukami z rozpočtu EU, v jejichž případě byla po uskutečnění platby ze Záručního fondu pro vnější vztahy, případně záručního fondu EFSI veškerá práva postoupena EU. U těchto úvěrů došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu 658 milionů EUR (2018: 579 milionů EUR). Čerpání záruk je částečně kryto finančními rezervami vytvořenými v předchozích letech. Na základě příslušných dohod mezi EU a EIB vymáhá EIB jménem EU neoprávněně vyplacené částky, aby dlužné prostředky získala zpět.

40.PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení a pokračování projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti.

41.Předběžné financování

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v bodě 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz bod 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve schváleny a vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Pokud jde o sdílené řízení, téměř veškeré předběžné financování se týká současného programového období. Původní předběžné financování nebude zúčtováno (tj. vykázáno ve výkazu o finanční výkonnosti) před koncem programového období a je vykázáno jako dlouhodobé. Roční předběžné financování se účtuje na roční bázi a je vykázáno jako krátkodobé. V roce 2019 bylo v rámci předběžného financování nově vyplaceno 10,5 miliardy EUR. Výše předběžného financování v rámci sdíleného řízení je ve srovnání s rokem 2018 stabilní, až na pokles v položce EZFRV, který souvisí s předběžným financováním zbývajícím z předchozího programového období. To bylo během roku zúčtováno.

V rámci přímého řízení se největší část předběžného financování týká výzkumu (zejména programu Horizont 2020 realizovaného Komisí a výkonnými agenturami EU) a činí 7,8 miliardy EUR (2018: 6,8 miliardy EUR). Nárůst je důsledkem dohod uzavřených během roku 2019, k nimž bylo vyplaceno předběžné financování.

V rámci nepřímého řízení pokrývá předběžné financování zejména programy vnitřních politik, jako jsou Erasmus, Galileo a EGNOS, ale rovněž nástroje související s vnějšími vztahy, jako jsou evropský nástroj sousedství (ENI), finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a nástroj předvstupní pomoci (NPP). Nárůst objemu předběžného financování poskytnutého mezinárodním organizacím se týká zejména výše uvedených nástrojů vnějších vztahů. Nárůst objemu předběžného financování poskytnutého dalším subjektům souvisí zejména s programem Erasmus, který realizují vnitrostátní agentury a v jehož rámci platí od roku 2019 nové smlouvy.

Jistoty získané za předběžné financování

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při výplatě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování oproti poskytnutí jistoty později snížené následným zúčtováním. „Nominální“ hodnota získaných jistot za předběžné financování k 31. prosinci 2019 činila 492 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota činila 406 milionů EUR (2018: 516 milionů EUR, resp. 420 milionů EUR).

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programu Horizont 2020, zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). PGF je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci 7. RP a programu Horizont 2020 neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají do kapitálu PGF 5 % z celkové obdržené částky.

K 31. prosinci 2019 dosahovalo předběžné financování kryté PGF celkem 2,1 miliardy EUR (2018: 2 miliardy EUR). EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků PGF, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci.

Na konci roku měl PGF celková aktiva ve výši 2,2 miliardy EUR (2018: 2,1 miliardy EUR). Mezi aktiva PGF patří i finanční aktiva, která spravuje Komise. Jelikož je tento fond samostatnou účetní jednotkou, nejsou jeho aktiva předmětem konsolidace v této účetní závěrce EU.

42.Ostatní zálohy členským státům

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

Období 2014–2020:

V rámci politiky soudržnosti přispěly členské státy částkou ve výši 7 146 milionů EUR. Odhaduje se, že k 31. prosinci 2019 z ní zbývalo vyčerpat ještě 3 247 milionů EUR. Jedná se mj. o příspěvek členských států na iniciativu na podporu malých a středních podniků, tedy nástroj, který má podnítit vyšší objem bankovního úvěrování této kategorie podniků (bez částek, které stále ještě představují předběžné financování, bylo zaplaceno 1 198 milionů EUR, z nichž se odhaduje, že dosud nečerpáno zůstává 324 milionů EUR).

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 54 milionů EUR.

Období 2007–2013:

Veškeré částky týkající se politiky soudržnosti se považují za vyčerpané nebo přerozdělené na jiná opatření, v rozvaze tedy k 31. prosinci 2019 nezůstávají žádná aktiva. Je nutné poznamenat, že skutečné čerpání v rámci jednotlivých nástrojů bude předmětem přezkumu během uzavírání programů v příštích letech.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek (zálohy) vykazovány i zálohy zaplacené členskými státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory.

Období 2014–2020:

Nevyčerpané prostředky ke konci roku byly odhadnuty na 2 044 milionů EUR u politiky soudržnosti a 1 460 milionů EUR u zemědělské politiky a rozvoje venkova.

Období 2007–2013:

Odhaduje se, že ke konci roku 2019 zůstalo v rámci politiky rozvoje venkova nevyčerpáno 130 milionů EUR.

43.POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

44.Částky k inkasu z nesměnných transakcí

45.Částky k inkasu od členských států

Největší část dlouhodobých pohledávek tvoří pohledávky za členskými státy, přičemž jejich velký nárůst souvisí s porušením Smlouvy Spojeným královstvím (vysvětleným níže) – příslušná částka 2,1 miliardy EUR byla v předchozím roce vykázána jako krátkodobá pohledávka. Další dlouhodobé pohledávky se stejně jako v předchozích letech týkají nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), a dále Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Částky související s těmito rozhodnutími se inkasují v ročních splátkách.

Výše uvedený přesun z krátkodobých do dlouhodobých pohledávek také vysvětluje velký pokles krátkodobých pohledávek za členskými státy. Kromě toho je pokles dán absencí pohledávek z titulu vlastních zdrojů spojenou s opravným rozpočtem, k níž v roce 2019 oproti roku 2018 došlo – viz níže.

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Účtem A se rozumí měsíční výkaz, ve kterém členské státy uvádějí zjištěné tradiční vlastní zdroje (TVZ), na něž má Komise nárok a zatím je neinkasovala. Tradiční vlastní zdroje tvoří cla a dávky z cukru a vybírají je členské státy jménem Komise.

Objem účtu A ke konci roku se zpravidla držel na úrovni zhruba 3 miliard EUR, avšak jak v roce 2018, tak 2019, zahrnuje jeho zůstatek další TVZ, jež souvisejí s porušením Smlouvy Spojeným královstvím (vysvětleným níže), a další TVZ z inspekcí. Jelikož se k tomu váže úrok z prodlení ve výši 1,2 miliardy EUR (2018: 1,3 miliardy EUR), jsou v účetní závěrce tyto částky také vykázány (viz body 2.6.2 a 3.7).

Pokud jde o porušení Smlouvy, dne 8. března 2018 zaslala Komise Spojenému království výzvu (Porušení Smlouvy č. 2018/2008), protože Spojené království odmítlo uhradit do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje ve správné výši, jak vyžaduje právo EU. Jelikož Spojené království neposkytlo uspokojivou odpověď ani na výzvu, ani na odůvodněné stanovisko ze dne 24. září 2018, potvrdila Komise dne 6. března 2019 své rozhodnutí postoupit věc Soudnímu dvoru a dne 7. března 2019 podala žalobu. Případ vychází ze zprávy úřadu OLAF za rok 2017, v níž se uvádí, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu. Komise na základě metodiky úřadu OLAF a JRC a na základě dostupných informací odhaduje, že v důsledku porušení práva Unie Spojeným královstvím v období od listopadu 2011 do října 2017 vznikly rozpočtu EU ztráty ve výši 2,1 miliardy EUR (netto, tj. po odečtení nákladů na výběr, jež si ponechává Spojené království, od celkové hrubé částky 2,7 miliardy EUR). Spojené království s metodikou, kterou Komise k odhadu ztrát uvedenému výše použila, nesouhlasí. Probíhající soudní řízení a informace, jež jsou k dnešnímu dni k dispozici, naznačují, že řízení bude dlouhé. Jak jistina ve výši 2,1 miliardy EUR, tak úrok z prodlení ve výši 1,1 miliardy EUR naběhlý do konce 2019 (oproti úroku 0,7 miliardy EUR naběhlému a připsanému do konce roku 2018) jsou tak klasifikovány jako dlouhodobé aktivum.

Kromě toho Komise zahrnula do vyúčtování pohledávku ve výši 0,2 miliardy EUR z titulu vyměřeného cla a úroku z prodlení vycházejícího z nejnovějších dostupných informací. Částka 0,7 miliardy EUR prvotně vykázaná v roce 2018 byla na základě nových informací předložených Spojeným královstvím v roce 2019 snížena (viz body 2.6.2 a 3.7).

„Zvláštním účtem“ se rozumí stanovené nároky, jež nejsou na účtu A uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu). Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy. Jak bylo uvedeno výše, tyto částky jsou většinou ke konci každého roku na podobné úrovni.

Částkami vlastních zdrojů k inkasu v roce 2018 se rozumí částky k inkasu v důsledku opravného rozpočtu č. 6/2018 z 12. prosince 2018. Částky byly členskými státy uhrazeny první pracovní den ledna 2019. Za rok 2019 není žádná taková částka vykázána.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy k 31. prosinci 2019 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly k 15. říjnu 2019. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do 31. prosince 2019 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

46.Částky k inkasu – pokuty za porušení hospodářské soutěže

Prozatímní platby souvisí zejména s peněžními příjmy od společností, které však podaly opravný prostředek nebo stále ještě mohou opravný prostředek proti rozhodnutí o uložení pokuty u soudních orgánů EU podat. Pro případ povinnosti vrátit tyto částky dotčeným pokutovaným společnostem je vykázán podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku. K pokutám ve výši 11 133 milionů EUR (2018: 9 354 milionů EUR) nezaplaceným ke konci roku přijala Komise finanční záruky.

Výši opravných položek z důvodu snížení hodnoty stanovila Komise na základě posouzení jednotlivých pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány nebo kryty zárukou a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny.

Zvýšený objem částek k inkasu představovaných pokutami za porušení hospodářské soutěže je dán zejména jednou vysokou pokutou (1 494 milionů EUR), za niž dotčená společnost předložila bankovní záruku, již Komise přijala. Zbylý nárůst způsobený pokutami za porušení hospodářské soutěže vyměřenými během roku (2 597 milionů EUR) byl z velké části kompenzován pokutami, které byly v roce 2019 s konečnou platností inkasovány (viz bod 2.8.1).

47.Příjmy a náklady příštích období

Příjmy příštích období zahrnují 1,4 miliardy EUR (2018: 1,1 miliardy EUR), u nichž Komise předpokládá, že je získá zpět od členských států v rámci soudržnosti. Inkaso bude provedeno v návaznosti na kontrolu a schválení účetních závěrek předložených členskými státy na začátku roku 2020. Schvalování účetních závěrek členských států v oblasti soudržnosti bylo zavedeno pro programové období 2014–2020.

48.Pohledávky ze směnných transakcí

Dlouhodobá pohledávka představovaná úrokem z prodlení s týká porušení Smlouvy popsaného v bodě 2.6.1.1. V roce 2018 byla vykázána jako krátkodobá.

Ostatní krátkodobé pohledávky se týkají převážně úroků z prodlení. Pokles v roce 2019 je dán především zařazením úroku z prodlení souvisejícího s případem porušení Smlouvy do dlouhodobých pohledávek a snížením TVZ z inspekcí (viz bod 2.6.1.1).