(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost potravin a zemědělství“ ze dne 29. listopadu 2017 uvádí výzvy, cíle a směry budoucí společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. Tyto cíle obsahují – kromě jiného – nutnost, aby byla SZP více zaměřena na výsledky, docházelo k rychlejší modernizaci a zvýšení ekonomické, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti v oblasti zemědělství, lesnictví a venkova a aby SZP pomáhala snižovat unijní administrativní zátěž kladenou na příjemce v souvislosti s legislativou.

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost potravin a zemědělství“ ze dne 29. listopadu 2017 uvádí výzvy, cíle a směry budoucí společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. Tyto cíle obsahují – kromě jiného – nutnost, aby byla SZP více zaměřena na výsledky a na trh , aby docházelo k rychlejší modernizaci a zvýšení ekonomické, sociální, demografické, environmentální a klimatické udržitelnosti v oblasti zemědělství, lesnictví a venkova a aby SZP pomáhala snižovat unijní administrativní zátěž kladenou na příjemce v souvislosti s legislativou. Nová politika by měla také vést ke zjednodušení pro příjemce, kteří by měli získávat spravedlivý příjem. Aby mohla SZP dosahovat těchto cílů, je zásadně důležité udržet stejnou úroveň financování ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 jako v období 2014–2020.

(1a)

Společná zemědělská politika i nadále hraje klíčovou roli v rozvoji venkovských oblastí Unie. Je proto třeba pokusit se zastavit postupné ukončování zemědělské činnosti tím, že bude zachována silná SZP, která bude vybavena dostatečnými zdroji k tomu, aby zmírňovala vylidňování venkovských oblastí a i nadále naplňovala očekávání spotřebitelů, pokud jde o životní prostředí, bezpečnost potravin a dobré životní podmínky zvířat. S ohledem na problémy, s nimiž se potýkají producenti z Unie ve snaze zareagovat na nové požadavky stanovené předpisy a vyšší míru ambic v oblasti životního prostředí v kontextu volatility cen a většího otevření hranic Unie pro dovozy ze třetích zemí, by měl být rozpočet na SZP zachován přinejmenším na stejné úrovni jako v období 2014–2020.

(1b)

V zájmu řešení globálního rozměru a důsledků SZP by Komise měla zajistit koherenci a kontinuitu s ostatními vnějšími politikami a nástroji Unie, zejména v oblasti rozvojové spolupráce a obchodu. Závazek Unie týkající se soudržnosti politik v oblasti rozvoje vyžaduje zohlednění rozvojových cílů a zásad při koncipování různých politik.

(2)

Jelikož SZP potřebuje zdůraznit své reakce na výzvy a příležitosti, které se objevují na úrovni Unie i na mezinárodní, národní, regionální a místní úrovni a na úrovni zemědělských podniků, je nezbytné zeštíhlit správu SZP a zlepšit realizaci unijních cílů a výrazně snížit administrativní zátěž. Ve SZP založené na realizaci výkonu („model realizace“) by měla Unie stanovit základní parametry politiky, jako jsou cíle SZP a základní požadavky, a členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým se bude cílů dosahovat. Vyšší subsidiarita umožňuje lépe zohlednit lokální podmínky a potřeby a uzpůsobovat podporu tak, aby docházelo k maximálnímu plnění unijních cílů.

(2)

Jelikož SZP potřebuje zdůraznit své reakce na výzvy a příležitosti, které se objevují na úrovni Unie i na mezinárodní, národní, regionální a místní úrovni a na úrovni zemědělských podniků, je nezbytné zeštíhlit správu SZP a zlepšit realizaci unijních cílů a výrazně snížit administrativní zátěž , zejména pro konečné příjemce . Ve SZP založené na realizaci výkonu („model realizace“) by měla Unie stanovit základní parametry politiky, jako jsou cíle SZP a základní požadavky, a členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým se bude cílů dosahovat , přičemž musí být zajištěna jistota ohledně politiky a finanční zabezpečení odvětví . Vyšší subsidiarita umožňuje lépe zohlednit lokální podmínky a potřeby a uzpůsobovat podporu tak, aby docházelo k maximálnímu plnění unijních cílů. Aby bylo nicméně zajištěno, že se tato subsidiarita nestane opětovným převodem SZP do působnosti jednotlivých států, mělo by toto nařízení obsahovat pevný soubor ustanovení Evropské unie, která mají zabránit narušování hospodářské soutěže a zajistit nediskriminační zacházení se všemi unijními zemědělci na celém území Unie.

(3)

Použití společných definic plně stanovených na úrovni Unie způsobilo členským státům určité obtíže při řešení jejich vlastních specifik na národní, regionální i místní úrovni. Členským státům by proto měla být poskytnuta flexibilita specifikovat určité definice v jejich vlastních strategických plánech SZP. Aby se však zajistilo rovné prostředí, musí být na unijní úrovni stanoven určitý rámec představující nezbytné základní prvky, jež je třeba do uvedených definic („rámcové definice“) zahrnout.

(3)

Členským státům by měla být poskytnuta flexibilita specifikovat určité definice v jejich vlastních strategických plánech SZP. Aby se však zajistilo rovné prostředí, musí být na unijní úrovni stanoven určitý rámec představující nezbytné společné prvky, jež je třeba do uvedených definic („rámcové definice“) zahrnout.

(4)

Aby se zajistilo, že Unie dokáže dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství a obzvláště to, aby podpora základního příjmu pro udržitelnost a související typy opatření byly i nadále uváděny v zelené skupině „Green Box“, která nemá žádný nebo má nanejvýše minimální deformující dopad na obchod nebo na produkci, měla by rámcová definice „zemědělské činnosti“ upravovat výrobu zemědělských produktů nebo údržbu zemědělské plochy. V rámci přizpůsobování se místním podmínkám by měly členské státy do svých strategických plánů ZSP zahrnout skutečné definice zemědělské činnosti.

(4)

Aby se zajistilo, že Unie dokáže dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství a obzvláště to, aby podpora základního příjmu pro udržitelnost a související typy opatření byly i nadále uváděny v zelené skupině „Green Box“, která nemá žádný nebo má nanejvýše minimální deformující dopad na obchod nebo na produkci, měla by rámcová definice „zemědělské činnosti“ upravovat výrobu zemědělských produktů nebo údržbu zemědělské plochy. V rámci přizpůsobování se místním podmínkám by měly členské státy do svých strategických plánů SZP zahrnout definice zemědělské činnosti , které budou dodržovat společné prvky rámcové definice Unie .

(5)

Pro udržení základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli.

(5)

Pro udržení společných základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států a rovné zacházení s unijními zemědělci , avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek a tradičních postupů . Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze , výhradně nebo nikoliv, spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli.

(5a)

Důraz by měl být v oblasti zemědělství v budoucnu kladen na produkci vysoce kvalitních potravin, neboť v tom spočívá konkurenční výhoda Unie. Pokud je to proveditelné, měly by být normy Unie zachovány a posíleny a měla by být stanovena opatření, která by dále zvýšila dlouhodobou produktivitu a konkurenceschopnost odvětví výroby potravin a zavedla nové technologie a účinnější využívání zdrojů, a tím posílila úlohu Unie jako světového lídra.

(8)

Co se týče ploch používaných pro produkci konopí, mělo by být v rámci zachování veřejného zdraví a zajištění soudržnosti s ostatními legislativními orgány součástí definice způsobilého hektaru využití odrůd semínek konopí s obsahem tetrahydrokanabinolu menším než 0,2  % .

(8)

Co se týče ploch používaných pro produkci konopí, mělo by být v rámci zachování veřejného zdraví a zajištění soudržnosti s ostatními legislativními orgány součástí definice způsobilého hektaru využití odrůd semínek konopí s obsahem tetrahydrokanabinolu menším než 0,3  % .

(9)

Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na skutečné zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „ skutečný zemědělec“, která obsahuje základní prvky. Za základ tohoto rámce by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP definovat, který zemědělec není považován za skutečného zemědělce na základě podmínek, jako je test příjmů, vynaložená práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis v rejstřících. Neměla by také vést k odpírání podpory mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí.

(9)

Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na aktivní zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „ aktivní zemědělec“, která obsahuje společné prvky. Neměla by se odpírat podpora mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí. Rámcová definice by měla v každém případě přispět k zachování modelu rodinného hospodářství, který existuje v Unii.

(9a)

Rovnost mužů a žen je jednou ze základních zásad Unie a zohledňování tohoto hlediska je důležitým nástrojem, který umožňuje začlenit tuto zásadu do SZP. Proto by měl být kladen zvláštní důraz na prosazování účasti žen na sociálním a hospodářském rozvoji venkovských oblastí. Zemědělské podniky vedené ženami bývají spíše menší a práce žen jako manželek zemědělců není vždy uznávána a viditelná, což má dopad na jejich ekonomickou nezávislost. Toto nařízení by mělo pomoci zajistit, aby byla práce vykonávaná ženami viditelnější, více oceňovaná a bylo k ní přihlíženo v rámci specifických cílů, které mají členské státy navrhnout ve svých strategických plánech. Rovnost žen a mužů a zásady nediskriminace by měly být nedílnou součástí přípravy, provádění a hodnocení intervencí SZP. Členské státy rovněž posílí své kapacity v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví.

(10)

Aby byla zajištěna konzistentnost mezi typy intervencí ve formě přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle obnovy populace, měla by být na unijní úrovni stanovena definice výrazu „mladý zemědělec“ se základními prvky.

(10)

Aby byla zajištěna konzistentnost mezi typy intervencí ve formě přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle obnovy populace, měla by být na unijní úrovni stanovena definice výrazu „mladý zemědělec“ se společnými prvky.

(10a)

Aby byla zajištěna konzistentnost mezi typy intervencí ve formě přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech, měla by být na unijní úrovni formulována rámcová definice výrazu „mladý zemědělec“ se společnými prvky.

(11)

Pro naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“), jakož i v zájmu toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů reflektujících směry vytyčené ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“. Soubor specifických cílů by měl být hlouběji definován na unijní úrovni a  zahrnut členskými státy do jejich strategických plánů SZP. Při navození rovnováhy mezi rozmanitými rozměry udržitelného rozvoje by v souladu s hodnocením dopadů tyto specifické cíle měly převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohlednit relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energie a životního prostředí.

(11)

Pro dosažení cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“), jakož i v zájmu toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů reflektujících směry vytyčené ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“. Soubor specifických cílů by měl být přesněji definován na unijní úrovni a  sledován členskými státy v rámci jejich strategických plánů SZP. Při navození rovnováhy mezi rozmanitými rozměry udržitelného rozvoje by v souladu s hodnocením dopadů tyto specifické cíle měly převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit v  hospodářské a sociální oblasti a oblasti životního prostředí.

(13)

Jestliže v rámci modelu provádění SZP by měla Unie stanovit cíle Unie a vymezit typy intervencí, jakož i  základní požadavky Unie použitelné pro členské státy, měly by být členské státy pověřeny převáděním tohoto rámce Unie do režimů podpory použitelných na příjemce. V této souvislosti by členské státy měly jednat v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, obecnými zásadami práva Unie a zajistit, aby byl právní rámec pro poskytování podpory Unie příjemcům založen na jejich strategických plánech SZP a byl v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v tomto nařízení a [horizontálním nařízení].

(13)

Jestliže v rámci modelu provádění SZP by měla Unie stanovit cíle Unie a vymezit typy intervencí, jakož i  společné požadavky Unie použitelné pro členské státy, měly by být členské státy pověřeny převáděním tohoto rámce Unie do režimů podpory použitelných na příjemce. V této souvislosti by členské státy měly jednat v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, obecnými zásadami práva Unie a zajistit, aby byl právní rámec pro poskytování podpory Unie příjemcům založen na jejich strategických plánech SZP a byl v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v tomto nařízení a [horizontálním nařízení].

(13a)

Při provádění strategických plánů SZP by měly být dodržovány průřezové zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU. Členské státy a Komise by také měly plnit povinnosti vyplývající z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by se měly snažit odstranit nerovnosti a prosazovat rovnost žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, a také potírat diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) by neměly být podporovány činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace, diskriminace a vyloučení. Cíle fondů by měly být sledovány z hlediska udržitelného rozvoje a v souladu s cílem, který prosazuje Aarhuská úmluva a Unie, zachovávat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu a bojovat proti změně klimatu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, přičemž musí být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“.

(13b)

Model realizace by neměl vést k situaci, kdy máme 27 různých zemědělských politik, což by ohrozilo společného ducha SZP a vedlo k deformacím. Členským státům by měla být ponechána určitá míra flexibility v rámci pevného společného regulačního rámce.

(15)

V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující vhodné řízení rizik. Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad.

(15)

V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, absence recipročních ustanovení v obchodních dohodách s třetími zeměmi, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Na příjmy producentů mají negativní vliv také nerovnosti v rámci potravinářského řetězce, zejména ku škodě primárního odvětví, které je jeho nejslabším článkem.  Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií a za zlepšování odolnosti svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující vhodné řízení rizik. Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad.

(16)

Podpora péče o životní prostředí a klima a podíl na dosahování unijních cílů souvisejících s oblastmi životního prostředí a klimatu je pro budoucnost zemědělství a lesnictví v Unii vysokou prioritou. Architektura SZP by proto měla mít v oblasti těchto cílů větší ambice. Na základě modelu realizace by měla být opatření na řešení degradace životního prostředí a změny klimatu zaměřena na výsledky a článek 11 Smlouvy o fungování EU by měl být pro tento účel považován za povinně dosažitelný.

(16)

Podpora a zdokonalení ochrany životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a genetické rozmanitosti v zemědělském systému a opatření v oblasti klimatu a podíl na dosahování unijních cílů souvisejících s oblastmi životního prostředí a klimatu je pro budoucnost zemědělství , hortikultury a lesnictví Unie vysokou prioritou. Architektura SZP by proto měla mít v oblasti těchto cílů větší ambice a současně odpovídajícím způsobem reflektovat větší zátěž a požadavky pro producenty . Na základě modelu realizace by měla být opatření na řešení degradace životního prostředí a změny klimatu zaměřena na výsledky a článek 11 Smlouvy o fungování EU by měl být pro tento účel považován za povinně dosažitelný.

(16a)

Pokud jde o sociální a ekonomickou udržitelnost venkovských oblastí, měla by Komise ověřit, že členské státy zajišťují v rámci strategického plánu SZP soulad mezi uplatňováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU  (1a) a dlouhodobým přístupem k využívání fondů pro rozvoj venkova.

(16b)

Zemědělství může být významnou hnací silou růstu a snižování chudoby. V mnoha zemích však toto odvětví dosahuje neuspokojivých výsledků částečně proto, že se ženy, které významně přispívají k venkovskému hospodářství, potýkají s omezeními. Členské státy by měly přijmout účinná opatření na podporu klíčové úlohy žen v rozvoji a zachování venkovských oblastí.

(17)

SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, potravinového odpadu a dobrých životních podmínek zvířat. SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnosti a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů.

(17)

SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným , zdravým a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, vysoce kvalitní produkce a kvalitativní diferenciace, potravinového odpadu a dobrých životních podmínek zvířat. SZP by měla i nadále podporovat udržitelnou produkci se specifickými a hodnotnými vlastnosti , jako jsou zemědělské systémy s vysokou přírodní hodnotou, a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů.

(17a)

V souladu se závazkem k Agendě 2030 a Pařížské dohodě a se závěry Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj, jakož i doporučením zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, by Unie a její členské státy měly přejít na udržitelný evropský systém potravin a zemědělství. Cesta k tomuto přechodu by se měla zaměřit na podporu diverzifikovaných, udržitelných a odolných zemědělských postupů, které přispívají k ochraně a podpoře přírodních zdrojů, posílení ekosystémů a přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování, a to tím, že se upraví chov hospodářských zvířat na úroveň, která je únosná z ekologického hlediska, minimalizuje se závislost na neudržitelných vstupních prostředcích, včetně energie z fosilních paliv, a postupně se zlepší biologická rozmanitost a kvalita půdy.

(17b)

Vzhledem k tomu, že evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) považuje očkování za nákladově účinnou veřejnou zdravotní intervenci v oblasti boje proti AMR, jsou relativně vyšší náklady na diagnostiku, antimikrobiální alternativy a očkování ve srovnání s běžnými antibiotiky překážkou zvyšování míry očkování zvířat.

(17c)

Za účelem splnění environmentálních cílů SZP, ale také společenských požadavků, pokud jde o zvýšení bezpečnosti potravin, je třeba podporovat používání hnojiv s velmi nízkými hladinami těžkých kovů.

(19a)

S cílem zajistit dobré životní podmínky zemědělců a jejich rodin a s ohledem na to, že jednou z hlavních příčin nehod v zemědělských podnicích je stres, zajistí členské státy sociální udržitelnost politiky tím, že regulační a administrativní zátěž omezí na minimum, umožní zemědělcům dosáhnout zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zajistí životaschopnost zemědělství v Unii.

(21)

V návaznosti na předchozí systém podmíněnosti realizovaný do roku 2020 se dle nového systému podmíněnosti podpora SZP plně váže na to, že příjemce dodržuje základní normy v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, zdraví zvířat, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Základní normy v zeštíhlené formě zahrnují seznam povinných požadavků na hospodaření a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES). Tyto základní normy by měly lépe zohledňovat výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu a novou environmentální architekturu SZP, a zajistit tak vyšší úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, jak Komise oznámila ve sdělení s názvem „Budoucnost výživy a zemědělství“ a ve víceletém finančním rámci (VFR). Cílem podmíněnosti je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí příjemců o potřebě respektovat tyto základní normy. Jejím cílem je rovněž přispět k tomu, aby SZP více naplňovala očekávání společnosti tím, že se zlepší soudržnost této politiky s cíli v oblasti veřejného zdraví , zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Podmíněnost by také měla tvořit nedílnou součást environmentální architektury SZP jako součást východiska pro ambicióznější závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a měla by být důsledně dodržována po celé Unii. U zemědělců, kteří tyto požadavky nesplňují, by členské státy měly zajistit, aby byly v souladu s [horizontálním nařízením] uplatňovány přiměřené, účinné a odrazující sankce.

(21)

V návaznosti na předchozí systém podmíněnosti realizovaný do roku 2020 se dle nového systému podmíněnosti podpora SZP plně váže na to, že příjemce dodržuje základní normy v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, příslušných pracovních a zaměstnaneckých podmínek, zdraví zvířat, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Základní normy v zeštíhlené formě zahrnují seznam povinných požadavků na hospodaření a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES). Tyto základní normy by měly lépe zohledňovat výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu a novou environmentální architekturu SZP, a zajistit tak vyšší úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, jak Komise oznámila ve sdělení s názvem „Budoucnost výživy a zemědělství“ a ve víceletém finančním rámci (VFR). Je dále obzvláště důležité , aby členské státy přijaly odpovídající opatření na zajištění toho, aby byl přístup zaměstnavatelů k přímým platbám podmíněn dodržováním příslušných pracovních a zaměstnaneckých podmínek anebo povinností zaměstnavatele vyplývajících ze všech příslušných kolektivních smluv a sociálních a pracovních právních předpisů na vnitrostátní i unijní úrovni, mj. v oblasti povědomí o podmínkách zaměstnání, mezd, pracovní doby, zdraví a bezpečnosti, ubytování, rovnosti žen a mužů, volného pohybu pracovníků, rovného zacházení, vysílání pracovníků, podmínek pobytu státních příslušníků třetích zemí, agenturního zaměstnávání, sociální ochrany a koordinace sociálního zabezpečení mezi členskými státy.

(22)

Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků, obzvláště pak hospodaření s živinami. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat další národní normy související s hlavními cíli stanovenými v příloze III s cílem zlepšit realizaci environmentálních a klimatických norem rámce DZES. Jako součást rámce DZES budou za účelem podpory agronomického i environmentálního výkonu zemědělských podniků za pomoci speciálně určeného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, v oblasti živin který bude dostupný jednotlivým zemědělcům členských zemí, stanoveny plány hospodaření s živinami. Nástroj by měl přímo v zemědělském podniku poskytovat podporu při rozhodování počínaje minimálními funkcemi hospodaření s živinami. Rozsáhlá interoperabilita a modularita by také měla zajistit možnost přidávat další elektronické aplikace pro zemědělce a elektronickou správu. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce po celé Unii může Komise poskytnout členským státům podporu s navrhováním nástroje i s požadovanými službami ukládání a zpracování údajů.

(22)

Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, agronomických charakteristik různých produkcí, rozdílů mezi jednoletými plodinami, trvalými kulturami a jinými specializovanými produkcemi , využívání půdy, střídání plodin, místní a tradiční zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat rovnocenné postupy nebo systémy certifikace, které mají příznivý dopad na klima a životní prostředí podobný nebo lepší než dopad jednoho nebo více postupů podle normy DZES.

(22a)

Má-li se v celé Unii zastavit úbytek biologické rozmanitosti, je naprosto nezbytné ve všech členských státech zajistit v systému podmíněnosti a v ekorežimech minimální neprodukční plochy a prvky. V této souvislosti by členské státy měly ve svých strategických plánech usilovat o to, aby alespoň 10 % plochy bylo pokryto krajinnými prvky, které jsou příznivé pro biologickou rozmanitost, Mezi zmíněné prvky by měla patřit mimo jiné ochranná pásma, půda ležící ladem v rotačním i nerotačním systému obhospodařování, živé ploty, neprodukční dřeviny, zídky a rybníky, tj. prvky, které pomáhají zvyšovat ukládání uhlíku, brání erozi a vyčerpání půdy, čistí ovzduší a vodu a podporují adaptaci na změnu klimatu.

(23)

Důvodem pro to, aby členské státy plně implementovaly povinné požadavky na hospodaření, je to, aby byly na úrovni zemědělských podniků operativní a zajistily rovné zacházení se zemědělci. S cílem zajistit soudržnost pravidel o podmíněnosti ve zvyšování udržitelnosti politiky by povinné požadavky na hospodaření (PPH) měly zahrnovat hlavní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínky zvířat, jejich provádění na vnitrostátní úrovni stanoví přesné povinnosti jednotlivých zemědělců, včetně povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12) nebo směrnice Rady 91/676/EHS (13). V návaznosti na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojeného k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (14) jsou relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (16) začleněna jako povinné požadavky na hospodaření (PPH) do oblasti působnosti podmíněnosti a seznam norem DZES se odpovídajícím způsobem přizpůsobuje.

(23)

Důvodem pro to, aby členské státy plně implementovaly povinné požadavky na hospodaření, je to, aby byly na úrovni zemědělských podniků operativní a zajistily rovné zacházení se zemědělci. S cílem zajistit soudržnost pravidel o podmíněnosti ve zvyšování udržitelnosti politiky by povinné požadavky na hospodaření (PPH) měly zahrnovat hlavní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínky zvířat, jejich provádění na vnitrostátní úrovni stanoví přesné povinnosti jednotlivých zemědělců, včetně povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12) nebo směrnice Rady 91/676/EHS (13). V návaznosti na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojeného k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (14) jsou relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (15) (rámcová směrnice o vodě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (16) začleněna jako povinné požadavky na hospodaření (PPH) do oblasti působnosti podmíněnosti a seznam norem DZES se odpovídajícím způsobem přizpůsobuje.

(24)

Členské státy by měly za tímto účelem, a také za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP, vytvořit poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání pesticidů a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací.

(24)

Členské státy by měly za tímto účelem, a také za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP, zajistit vysoce kvalitní poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání pesticidů a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací. Jakékoli unijní iniciativy týkající se poradenských služeb a inovativních systémů by měly pokud možno navázat na již existující iniciativy na úrovni členských států.

(26)

Unijní legislativa by měla stanovit, že členské státy by ve svých strategických plánech SZP měly stanovit požadavky ohledně minimální plochy pro příjem platby oddělené od produkce. Takové požadavky by se měly vztahovat na potřebu vyhnout se nadměrné administrativní zátěži způsobené správou četných vyplácení malých částek a na potřebu zajistit, aby podpora efektivně přispívala k plnění cílů SZP, k nimž přímé platby oddělené od produkce přispívají. Za účelem garance minimální výše podpory zemědělského příjmu pro všechny skutečné zemědělce a za účelem dodržování cílů Smlouvy při zajišťování spravedlivé životní úrovně zemědělské komunity by měla být na základě plochy stanovena roční platba oddělená od produkce, a to jako typ „podpory základního příjmu pro udržitelnost“. Za účelem zlepšení cílenosti této podpory by se částky těchto plateb měly lišit v jednotlivých územních skupinách a na základě socioekonomických a/nebo agronomických podmínek. S ohledem na předcházení negativním dopadům na příjmy zemědělců se mohou členské státy rozhodnout, že podporu základního příjmu pro udržitelnost budou provádět na základě platebních nároků. V tomto případě by hodnota platebních nároků před dalším sbližováním měla být úměrná k jejich hodnotě stanovené v rámci základních platebních režimů podle nařízení (EU) č. 1307/2013, rovněž s přihlédnutím k platbám na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Členské státy by rovněž měly dosáhnout dalšího sbližování, aby dále docházelo k rychlejšímu upouštění od historických hodnot .

(26)

Unijní legislativa by měla stanovit, že členské státy by ve svých strategických plánech SZP měly stanovit požadavky ohledně minimální plochy pro příjem platby oddělené od produkce. Takové požadavky by se měly vztahovat na potřebu vyhnout se nadměrné administrativní zátěži způsobené správou četných vyplácení malých částek a na potřebu zajistit, aby podpora efektivně přispívala k plnění cílů SZP, k nimž přímé platby oddělené od produkce přispívají. Za účelem garance minimální výše podpory zemědělského příjmu pro všechny aktivní zemědělce a za účelem dodržování cílů Smlouvy při zajišťování spravedlivé životní úrovně zemědělské komunity by měla být na základě plochy stanovena roční platba oddělená od produkce, a to jako typ „podpory základního příjmu pro udržitelnost“. Za účelem zlepšení cílenosti této podpory by se částky těchto plateb měly lišit v jednotlivých územních skupinách a na základě socioekonomických , environmentálních nebo agronomických podmínek. S ohledem na předcházení negativním dopadům na příjmy zemědělců se mohou členské státy rozhodnout, že podporu základního příjmu pro udržitelnost budou provádět na základě platebních nároků. V tomto případě by hodnota platebních nároků před dalším sbližováním měla být úměrná k jejich hodnotě stanovené v rámci základních platebních režimů podle nařízení (EU) č. 1307/2013, rovněž s přihlédnutím k platbám na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Členské státy by rovněž měly dosáhnout dalšího sbližování, aby mohly do roku 2026 postupně docílit plné konvergence .

(26a)

Podpora příjmů poskytovaná prostřednictvím SZP zásadní měrou přispívá ke stabilitě a udržitelnosti mnoha malých a rodinných zemědělských podniků po celé Evropě, a zatímco se očekávání spojená s produkcí zemědělců zvýšila, peněžité dávky nikoli. Celkový podíl SZP na rozpočtu Unie se snižuje, přičemž tržní krize v odvětví a prudce klesající počet aktivních zemědělců i nadále ohrožuje samotné přežití zemědělství. Model rodinného hospodářství by měl být chráněn jako jeden z obecných cílů SZP a prostřednictvím strategických plánů členských států a měl by být vytvořen patřičný prostor pro klíčovou úlohu, kterou tento model hraje tím, že přispívá k sociální struktuře venkovského života a že poskytuje náplň života a obživu mnoha obyvatelům venkova. Rodinná hospodářství přispívají k udržitelné produkci potravin, k zachování přírodních zdrojů, k uspokojování potřeb diverzifikace a k zajišťování potravin. Právě zemědělci, kteří provozují malá rodinná hospodářství, budou prvními, kdo bude trpět obrovskými tlaky globalizace. Takováto situace by jednoznačně znamenala, že se nepodařilo dosáhnout cílů SZP, a oslabila by argumenty pro podporu SZP v budoucnu. Strategické plány SZP by proto měly prostřednictvím svých specifických cílů i nadále zachovat ochranu uvedeného modelu zemědělské činnosti.

(28)

Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost nabízet malým zemědělcům možnost nahradit další přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce.

(28)

Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost nabízet malým zemědělcům možnost nahradit přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce. Nicméně ve snaze o další snížení administrativní zátěže je třeba členským státům umožnit, aby v první fázi do zjednodušeného režimu automaticky zařadily některé zemědělce a nabídly jim možnost z tohoto režimu v konkrétní lhůtě vystoupit. V souladu se zásadou proporcionality je třeba dát členským státům možnost vytvořit omezenější systém kontrol podmíněnosti pro malé zemědělce, kteří se účastní zjednodušeného režimu.

(30a)

Ekologické zemědělství se rozvíjí v mnoha členských státech a osvědčilo se, pokud jde o poskytování veřejných statků, zachování ekosystémových služeb a přírodních zdrojů, snižování vstupů, přilákání mladých zemědělců a zejména žen, vytváření pracovních míst, experimentování s novými obchodními modely, plnění společenské poptávky či revitalizaci venkovských oblastí. Růst poptávky po ekologických produktech však i nadále převyšuje růst produkce. Členské státy by měly zajistit, aby jejich strategické plány SZP zahrnovaly cíle zvýšení podílu zemědělské půdy v rámci ekologického hospodaření v zájmu uspokojení rostoucí poptávky po ekologických produktech a rozvíjení celého ekologického dodavatelského řetězce. Členské státy by měly mít možnost financovat přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu a její zachování prostřednictvím opatření pro rozvoj venkova, ekorežimů nebo kombinací obou opatření a měly by zajistit, aby přidělené rozpočty odpovídaly očekávanému růstu ekologické produkce.

(31)

SZP by měla zajistit, že členské státy zlepší realizaci environmentálních cílů při současném respektování místních potřeb a skutečných okolností zemědělců. Členské státy by měly v rámci přímých plateb ve strategickém plánu SZP stanovit ekorežimy dobrovolné pro zemědělce, jež by měly být plně koordinovány s dalšími relevantními intervencemi. Ty by měly být členskými státy definovány jako platby poskytované buď jako stimuly a náhrady za veřejně prospěšná opatření zemědělských postupů přínosných pro životní prostředí a klima , nebo jako kompenzace za zavedení těchto postupů . V obou případech by měly cílit na vylepšení environmentálního a klimatického plnění SZP a měly by být následně vnímány tak, že přesahují povinné požadavky, které jsou již předepsané v systému podmíněnosti. Členské státy mohou rozhodnout, že zřídí ekorežimy pro zemědělské postupy, např. lepší obhospodařování trvalých pastvin a krajinných prvků a ekologické zemědělství. Tyto režimy mohou rovněž zahrnovat „vstupní režimy“, které mohou být podmínkou pro vytvoření ambicióznějších závazků rozvoje venkova.

(31)

SZP by měla zajistit, že členské státy zlepší realizaci environmentálních cílů při současném respektování místních potřeb a skutečných okolností zemědělců. Členské státy by měly v rámci přímých plateb ve strategickém plánu SZP na základě seznamu zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí vypracovaného Komisí stanovit ekorežimy dobrovolné pro zemědělce, jež by měly být plně koordinovány s dalšími relevantními intervencemi. Ty by měly být členskými státy definovány jako platby poskytované buď jako stimuly a náhrady za veřejně prospěšná opatření zemědělských postupů přínosných pro životní prostředí a klima, měly by cílit na vylepšení environmentálního a klimatického plnění SZP a měly by být následně vnímány tak, že přesahují povinné požadavky, které jsou již předepsané v systému podmíněnosti. Členské státy by měly vyčlenit určitý procentní podíl přídělů přímých plateb na ekorežimy. Členské státy mohou rozhodnout, že zřídí ekorežimy pro podporu výrobních modelů prospěšných pro životní prostředí, zejména extenzivních chovů, a podporu všech druhů zemědělských postupů, mimo jiné např. lepší obhospodařování trvalých pastvin,  stálých krajinných prvků, a  že zřídí režimy s environmentální certifikací, jako je ekologické zemědělství, integrovaná produkce nebo ochranné zemědělství . Tyto režimy mohou rovněž zahrnovat opatření odlišné povahy, než jsou agroenvironmentálně-klimatické závazky zaměřené na rozvoj venkova nebo opatření téže povahy, které lze považovat za „vstupní režimy“, které mohou být podmínkou pro vytvoření ambicióznějších závazků rozvoje venkova.

(33)

Mělo by být zajištěno dodržení souladu podpory příjmu vázané na produkci s mezinárodními závazky Unie. To zahrnuje zejména požadavky memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT  (17) v znění platném po změnách oddělené základní plochy pro olejnatá semena v EU následujících po změnách ve složení EU. V tomto ohledu by Komise měla mít pravomoc přijímat prováděcí akty ohledně detailních pravidel pro tyto účely.

(35)

Je třeba, aby odvětvové typy intervencí přispívaly k plnění cílů SZP a posilovaly synergii v rámci dalších nástrojů SZP. V souladu s modelem realizace by měly být na úrovni Unie vytvořeny minimální požadavky na obsah a cíle takových odvětvových typů intervencí, které by zajistily rovné podmínky na vnitřním trhu a zabránily vzniku podmínek nerovné a nekalé soutěže. Členské státy by měly obhájit jejich zahrnutí do strategických plánů SZP a zajistit konzistentnost s dalšími intervencemi na odvětvové úrovni. Obecné typy intervencí zřízené na úrovni Unie by měly zahrnovat odvětví ovoce a zeleniny, vína, včelařských produktů, olivový olej a stolní olivy, chmel a další odvětví , jež budou definována a pro která je vytvoření odvětvových programů považováno za prospěšné pro dosažení některých nebo všech obecných i specifických cílů SZP sledovaných tímto nařízením.

(35)

Je třeba, aby odvětvové typy intervencí přispívaly k plnění cílů SZP a posilovaly synergii v rámci dalších nástrojů SZP. V souladu s modelem realizace by měly být na úrovni Unie vytvořeny minimální požadavky na obsah a cíle takových odvětvových typů intervencí, které by zajistily rovné podmínky na vnitřním trhu a zabránily vzniku podmínek nerovné a nekalé soutěže. Členské státy by měly obhájit jejich zahrnutí do strategických plánů SZP a zajistit konzistentnost s dalšími intervencemi na odvětvové úrovni. Obecné typy intervencí zřízené na úrovni Unie by měly zahrnovat odvětví ovoce a zeleniny, vína, včelařských produktů, olivového oleje a stolních oliv, chmelu a dalších produktů vymezených v článku 39 , pro která je vytvoření odvětvových programů považováno za prospěšné pro dosažení některých nebo všech obecných i specifických cílů SZP sledovaných tímto nařízením.

(35a)

Vzhledem ke zvýšení přídělu prostředků pro včelařství a jako uznání důležité úlohy, kterou hraje při zachovávání biologické rozmanitosti a při produkci potravin, je namístě také zvýšit strop pro spolufinancování ze strany Unie a přidat nová způsobilá opatření, která by podpořila rozvoj tohoto odvětví.

(37)

Pro intervence na rozvoj venkova jsou zásady definovány na úrovni EU, a to obzvláště s ohledem na základní požadavky, aby členské státy používaly výběrová kritéria. Členské státy by však měly mít možnost dle vlastního výhradního uvážení definovat specifické podmínky vycházející z jejich potřeb. Typy intervencí na rozvoj venkova zahrnují platby za environmentální, klimatické a další závazky hospodaření, které by členské státy měly podporovat na svých územích v souladu se svými národními, regionálními a místními specifickými potřebami. Členské státy by měly poskytnout platby zemědělcům a jiným správcům půdy, kteří dobrovolně vstoupí do závazků hospodaření, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí a k ochraně a zlepšování životního prostředí včetně kvality vody a ovzduší, půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, včetně dobrovolných závazků v oblastech sítě Natura 2000 a podpory genetické rozmanitosti. Podpora v rámci plateb za závazky hospodaření může být rovněž udělena ve formě místně řízených integrovaných nebo kooperativních metod nebo intervencí založených na dosažených výsledcích.

(37)

Pro intervence na rozvoj venkova jsou zásady definovány na úrovni EU, a to obzvláště s ohledem na základní požadavky, aby členské státy používaly výběrová kritéria. Členské státy by však měly mít možnost dle vlastního výhradního uvážení definovat specifické podmínky vycházející z jejich potřeb. Typy intervencí na rozvoj venkova zahrnují platby za environmentální, klimatické a další závazky hospodaření, které by členské státy měly podporovat na svých územích v souladu se svými národními, regionálními a místními specifickými potřebami. Členské státy by měly poskytnout platby zemědělcům , skupinám zemědělců a jiným správcům půdy, kteří dobrovolně vstoupí do závazků hospodaření, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí a k ochraně a zlepšování životního prostředí včetně kvality vody a ovzduší, půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, včetně dobrovolných závazků v oblastech sítě Natura 2000 a v oblastech s vysokou přírodní hodnotou a podpory genetické rozmanitosti. Podpora v rámci plateb za závazky hospodaření může být rovněž udělena ve formě místně řízených integrovaných , kolektivních nebo kooperativních metod nebo intervencí založených na dosažených výsledcích.

(37a)

S cílem zajištit odolnost ekosystémů v Unii a podpořit biologickou rozmanitost by členským státům mělo být umožněno vyplácet finanční prostředky na agroenvironmentální udržitelné postupy, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na ochranu a zdokonalování genetických zdrojů, zejména prostřednictvím tradičních šlechtitelských metod.

(38)

Podpora na závazky hospodaření může zahrnovat prémie na ekologické hospodaření na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. ekologického zemědělství, ochranného zemědělství a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí. Tento typ plateb by měl krýt pouze vícenáklady a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let.

(38)

Podpora na závazky hospodaření zahrnuje prémie na přeměnu ekologicky obhospodařované půdy a mohou zahrnovat prémie na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. zemědělství s vysokou přírodní hodnotou, ekologického zemědělství, a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; ochrana tradiční zemědělské krajiny, dobré životní podmínky zvířat a zdraví zvířat ; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů a biologické rozmanitosti . Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí a mohou posílit agroenvironmentální opatření specifická pro odvětví včelařství, která již existují v některých regionech Unie, a vytvořit další opatření . Tento typ plateb by měl krýt pouze vícenáklady , finanční pobídky a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Členské státy by také měly poskytovat finanční pobídky příjemcům. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let.

(39)

Opatření v lesnictví by měla přispívat k provádění strategie Unie v oblasti lesnictví a měla by být založena na národních nebo subnárodních programech lesnictví členských států nebo jejich rovnocenných nástrojích, které by měly navazovat na závazky vyplývající z nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví [nařízení o LULUCF] a na závazky, které byly přijaty na ministerských konferencích o ochraně lesů v Evropě. Intervence by měly vycházet z plánů obhospodařování lesů nebo z rovnocenných dokumentů a mohou zahrnovat rozvoj zalesněné oblasti a udržitelné obhospodařování lesa včetně zalesňování půdy a vytváření a regenerace agrolesnických systémů; ochranu, obnovu a zlepšení lesních zdrojů, a to s ohledem na potřeby spojené s přizpůsobením se, investice do záruk a zlepšování ochrany a odolnosti lesa a vytváření lesních ekosystémů a klimatických služeb a opatření a investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů a biohospodářství.

(39)

Opatření v lesnictví by měla přispívat k rozšíření používání agrolesnických systémů a k provádění strategie Unie v oblasti lesnictví a měla by být založena na národních nebo subnárodních programech lesnictví členských států nebo jejich rovnocenných nástrojích, které by měly navazovat na závazky vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841  (1a) a na závazky, které byly přijaty na ministerských konferencích o ochraně lesů v Evropě. Intervence by měly vycházet z plánů udržitelného obhospodařování lesů zajišťujícího účinný záchyt uhlíku z atmosféry a zvyšování biologické rozmanitosti nebo z rovnocenných dokumentů a mohou zahrnovat rozvoj zalesněné oblasti a udržitelné obhospodařování lesa včetně zalesňování půdy , předcházení požárům a vytváření a regenerace agrolesnických systémů, ochranu, obnovu a zlepšení lesních zdrojů, a to s ohledem na potřeby spojené s přizpůsobením se, investice do záruk a zlepšování ochrany a odolnosti lesa a vytváření lesních ekosystémů a klimatických služeb a opatření a investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů a biohospodářství.

(40)

Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU mohou členské státy přidělit podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením. Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

(40)

Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU mohou členské státy přidělit podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením , včetně horských oblastí a ostrovních regionů . Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 zřízené nařízením Rady 92/43/EHS  (1a) a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy , a zároveň umožnit dostatečnou flexibilitu ve strategických plánech, aby se usnadnila doplňkovost mezi různými intervencemi . Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

(41)

Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně . Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidací půdy a jejím zlepšováním, agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody. Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí.

(41)

Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, které mají za cíl posílit odolnost zemědělských podniků . Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidací půdy a jejím zlepšováním, agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody. Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí.

(42)

S ohledem na potřebu zaplnění investiční mezery v unijním zemědělském odvětví a potřebu zlepšit prioritním skupinám, obzvláště pak mladým zemědělcům a nováčkům s rizikovějším profilem, přístup k finančním nástrojům by měly být podporovány využívání záruky InvestEU a kombinace grantů a finančních nástrojů. Protože se finanční nástroje v jednotlivých členských státech výrazně liší v důsledku odlišného přístupu k financím, rozvoji bankovního sektoru, přítomnosti rizikového kapitálu, obeznámenosti s veřejnou administrativou a potenciální škálou příjemců, měly by členské státy ve strategickém plánu SZP stanovit vhodné cíle, příjemce a preferenční podmínky a další možná pravidla způsobilosti.

(42)

S ohledem na potřebu zaplnění investiční mezery v unijním zemědělském odvětví a potřebu zlepšit přístup prioritních skupin, obzvláště pak mladých zemědělců a nováčků s rizikovějším profilem, k finančním nástrojům by mělo být podněcováno kombinování grantů a finančních nástrojů. Protože se finanční nástroje v jednotlivých členských státech výrazně liší v důsledku odlišného přístupu k financím, rozvoji bankovního sektoru, přítomnosti rizikového kapitálu, obeznámenosti s veřejnou administrativou a potenciální škálou příjemců, měly by členské státy ve strategickém plánu SZP stanovit vhodné cíle, příjemce a preferenční podmínky a další možná pravidla způsobilosti.

(43)

Mladí zemědělci a nováčci stále čelí výrazným bariérám, co se týče přístupu k půdě, vysokým cenám a přístupu k úvěrům. Jejich podniky jsou více ohroženy nestálostí cen (vstupních prostředků i produktů) a mají vysoké potřeby v oblasti získávání obchodních dovedností a dovedností pro řízení rizik. Je proto důležité pokračovat v podpoře zakládání nových podniků a nových hospodářství. Členské státy by měly zastávat strategický postoj a určit jasný a soudržný soubor intervencí pro obnovu populace, a to v rámci specifických cílů věnovaných této problematice. Z tohoto důvodu mohou členské státy stanovit ve svých strategických plánech SZP preferenční podmínky finančních nástrojů pro mladé zemědělce a nováčky a měly by do svých strategických plánů SZP zahrnout vyčlenění částky odpovídající alespoň 2 % krytí ročních přímých plateb. Ustanoveno by mělo být zvýšení maximální částky pomoci pro zahájení činnosti mladých zemědělců a venkovských podnikatelských startupů až na 100 000 eur, které lze dosáhnout také prostřednictvím nebo kombinací finančního nástroje podpory.

(43)

Mladí zemědělci a nováčci stále čelí výrazným bariérám, co se týče přístupu k půdě, vysokým cenám a přístupu k úvěrům. Jejich podniky jsou více ohroženy nestálostí cen (vstupních prostředků i produktů) a mají vysoké potřeby v oblasti získávání obchodních dovedností a dovedností pro předcházení rizikům a řízení rizik. Je proto důležité pokračovat v podpoře zakládání nových podniků a nových hospodářství. Členské státy by měly zastávat strategický postoj a určit jasný a soudržný soubor intervencí pro obnovu populace, a to v rámci specifických cílů věnovaných této problematice. Z tohoto důvodu mohou členské státy stanovit ve svých strategických plánech SZP preferenční podmínky finančních nástrojů pro mladé zemědělce a nováčky a měly by do svých strategických plánů SZP zahrnout vyčlenění částky odpovídající alespoň 2 % krytí ročních přímých plateb v prvním pilíři . Ustanoveno by mělo být zvýšení maximální částky pomoci pro zahájení činnosti mladých zemědělců a venkovských podnikatelských startupů až na 100 000 eur, které lze dosáhnout také prostřednictvím nebo kombinací finančního nástroje podpory.

(44)

S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy financované EZFRV. Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů.

(44)

S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy financované EZFRV. Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů. Ve snaze přizpůsobit nástroje pro řízení rizik výzvám, kterým zemědělci čelí, mj. změně klimatu, by měl soubor nástrojů SZP zahrnovat náhradu nákladů a ztrát zemědělců v souvislosti v opatřeními přijatými v rámci boje proti nákazám zvířat a škůdcům rostlin nebo ztrát vzniklých ekologickým zemědělcům v důsledku vnější kontaminace, za kterou nenesou odpovědnost. Měl by však být zajištěn soulad intervencí financovaných z EZFRV s vnitrostátními systémy řízení rizik.

(45)

Vzhledem k plnění cílů SZP by podpora měla umožňovat stanovení a realizaci spolupráce mezi alespoň dvěma subjekty. Podpora může obnášet všechny aspekty takové spolupráce, jako je zavádění plánů kvality; kolektivní environmentální a klimatické kroky; prosazování krátkého dodavatelského řetězce a lokálních trhů; pilotní projekty; projekty operační skupiny v rámci EIP (evropského inovačního partnerství) pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost, chytré vesnice, nákupní kluby a strojní sdružení; partnerství zemědělských podniků; plány obhospodařování lesů; sítě a klastry; sociální zemědělství; zemědělství podporované komunitou; akce v rámci iniciativy LEADER a zakládání seskupení producentů a organizací producentů, jakož i další formy spolupráce považované za nezbytné pro dosažení specifických cílů SZP.

(45)

Vzhledem k plnění cílů SZP by podpora měla umožňovat stanovení a realizaci spolupráce mezi alespoň dvěma subjekty. Podpora může obnášet všechny aspekty takové spolupráce, jako je zavádění a udržování plánů kvality , náklady na certifikaci a prosazování těchto plánů ; kolektivní environmentální a klimatické kroky; prosazování krátkého dodavatelského řetězce a lokálních trhů; pilotní projekty; projekty operační skupiny v rámci EIP (evropského inovačního partnerství) pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost, chytré vesnice, nákupní kluby a strojní sdružení; partnerství zemědělských podniků; plány obhospodařování lesů , včetně agrolesnictví ; sítě a klastry; sociální zemědělství; zemědělství podporované komunitou; akce v rámci iniciativy LEADER a zakládání seskupení producentů a organizací producentů , včetně seskupení producentů uznávaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012  (1a), jakož i další formy spolupráce považované za nezbytné pro dosažení specifických cílů SZP. Jako o jednom ze způsobů podpory mezigenerační obnovy by se mělo uvažovat o poskytování specifické podpory zemědělcům, kteří chtějí zanechat hospodaření ještě před dosažením zákonného věku odchodu do důchodu a nají v úmyslu předat své hospodářství mladšímu zemědělci, s nímž spolupracují.

(47)

EZZF by měl i nadále financovat typy intervencí ve formě přímých plateb i odvětvové typy intervencí, přičemž EZFRV by měl i nadále financovat typy intervencí pro rozvoj venkova, jak jsou popsány v tomto nařízení. Pravidla pro finanční řízení SZP by měla být pro oba fondy a jimi podporované aktivity stanovená samostatně a zohledněna by přitom měla být skutečnost, že nový model realizace poskytuje členským státům větší flexibilitu a decentralizaci při dosahování jejich cílů. Typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

(47)

EZZF by měl i nadále financovat typy intervencí ve formě přímých plateb i odvětvové typy intervencí, přičemž EZFRV by měl i nadále financovat typy intervencí pro rozvoj venkova, jak jsou popsány v tomto nařízení. Pravidla pro finanční řízení SZP by měla být pro oba fondy a jimi podporované aktivity stanovená samostatně a zohledněna by přitom měla být skutečnost, že nový model realizace poskytuje členským státům větší flexibilitu a decentralizaci při dosahování jejich cílů. Typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat na období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027.

(48)

Podpora přímých plateb v rámci strategických plánů SZP by měla být zaručena v rámci národních přídělů, které budou upraveny tímto nařízením. Tyto národní příděly by měly odrážet pokračování změn, oproti tomu příděly členským státům s nejnižším stupněm podpory na hektar se postupně zvyšují, aby se uzavřelo 50 % rozdílu vzhledem k 90 % průměru EU. Pro zohlednění snížení mechanismu plateb a použití jeho výsledku v členském státě by mělo být umožněno, aby celkové roční orientační finanční příděly ve strategickém plánu SZP členského státu směly překročit národní příděl.

(48)

EZZF by neměl podporovat činnosti, které by poškozovaly životní prostředí nebo které nejsou v souladu s cíli v oblasti klimatu a životního prostředí podle zásad udržitelného zemědělského hospodaření. Podpora přímých plateb v rámci strategických plánů SZP by měla být zaručena v rámci národních přídělů, které budou upraveny tímto nařízením. Tyto národní příděly by měly odrážet pokračování změn, oproti tomu příděly členským státům s nejnižším stupněm podpory na hektar se postupně zvyšují, aby se uzavřelo 50 % rozdílu vzhledem k 90 % průměru EU. Pro zohlednění snížení mechanismu plateb a použití jeho výsledku v členském státě by mělo být umožněno, aby celkové roční orientační finanční příděly ve strategickém plánu SZP členského státu směly překročit národní příděl.

(49)

Aby se usnadnila správa fondů EZFRV, měla by se ve vztahu k veřejným výdajům členských států stanovit jednotná příspěvková sazba podpory z EZFRV. Aby se zohlednil zvláštní význam nebo povaha určitých druhů operací, měly by být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Ke zmírnění zvláštních omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti a izolovanosti by měl být stanoven vhodný příspěvek EZFRV pro méně rozvinuté regiony a nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři .

(49)

Aby se usnadnila správa fondů EZFRV, měla by se ve vztahu k veřejným výdajům členských států stanovit všeobecná příspěvková sazba podpory z EZFRV. Aby se zohlednil zvláštní význam nebo povaha určitých druhů operací, měly by být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Ke zmírnění zvláštních omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti a izolovanosti nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU a menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013  (1a) by měl být stanoven vyšší příspěvek z EZFRV pro tyto regiony .

(49a)

Pro určování regionů a oblastí na úrovni Unie, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z EZFRV, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003  (1a) . Pro zajištění odpovídající podpory by měla být využity nejnovější systémy klasifikace a údaje, zejména pokud jde o řešení situace zaostávajících regionů a odstranění meziregionálních nerovností na území členského státu.

(50)

EZFRV by neměl poskytovat podporu na investice, které by poškozovaly životní prostředí. Z toho důvodu je nutné stanovit v tomto nařízení řadu pravidel pro vyloučení, jakož i možnost dalšího rozvoje těchto záruk v aktech v přenesené pravomoci. EZFRV by zejména neměl financovat investice do  zavlažování, které nepřispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu souvisejícího vodního útvaru nebo útvarů, a investice v oblasti zalesňování, které nejsou v souladu s klimatickými a environmentálními cíli a v souladu se zásadami trvale udržitelného obhospodařování lesů.

(50)

EZFRV by měl prioritně poskytovat podporu na investice, které mají hospodářské i environmentální přínosy, a neposkytovat podporu na investice, které by poškozovaly životní prostředí nebo které nejsou v souladu s cíli v  oblasti klimatu, životního prostředí , dobrých životních podmínek zvířat a biologické rozmanitosti . Z toho důvodu je nutné stanovit v tomto nařízení řadu konkrétnějších pravidel pro vyloučení, jakož i možnost dalšího rozvoje těchto záruk v aktech v přenesené pravomoci. EZFRV by zejména neměl financovat investice do zalesňování, které nejsou v souladu s klimatickými a environmentálními cíli a v souladu se zásadami trvale udržitelného obhospodařování lesů. Dále by EZFRV neměl financovat investice do zavlažování, které nepřispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu souvisejícího vodního útvaru nebo útvarů. Členské státy by měly zajistit, aby v každém opatření pro zalesňování nebo opětovné zalesňování hrály úřady aktivní úlohu v oblasti ekologie a řízení lesních požárů, a posílit úlohu měkkých preventivních opatření a řízení využívání půdy.

(51a)

S cílem umožnit Unii, aby byla nezávislá na dovozu rostlinných bílkovin, má SZP v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES  (1a) (směrnice o obnovitelných zdrojích energie) za cíl prosazovat používání biopaliv získávaných z vedlejších produktů olejnatých semen z bílkovinných plodin.

(51b)

EZZF a EZFRV by neměly poskytovat podporu zemědělcům, jejichž činnosti zahrnují chov býků pro býčí zápasy. Takovéto financování je jednoznačně v rozporu s Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

(52)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25  % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že opatření v rámci SZP  přispějí  40 % celkového finančního rámce SZP na cíle v oblasti klimatu. Relevantní opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a přehodnocena v rámci relevantních procesů hodnocení a přezkumu.

(52)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a  k postupnému zrušení dotací škodlivých pro životní prostředí i  k dosažení celkového cíle alespoň 30 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Opatření v rámci SZP by měla přispívat nejméně 40 % celkového finančního rámce SZP na cíle v oblasti klimatu. Relevantní opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a přehodnocena v rámci relevantních procesů hodnocení a přezkumu.

(54)

Pro vylepšení přidané hodnoty Unie a zachování funkčního zemědělského vnitřního trhu, ale i pro dosažení výše zmíněných obecných i specifických cílů by členské státy neměly činit rozhodnutí dle tohoto nařízení izolovaně, ale v rámci strukturovaného postupu, který by měl uskutečňovat strategický plán SZP. Pravidla Unie stanovená shora dolů by měla stanovit specifické cíle pro celou EU v rámci SZP, hlavní typy intervencí, výkonnostní rámec a strukturu řízení. Cílem takového rozložení úkolů je zajistit celkovou shodu investovaných zdrojů a dosažených výsledků.

(54)

Pro vylepšení přidané hodnoty Unie a zachování funkčního zemědělského vnitřního trhu, ale i pro dosažení výše zmíněných obecných i specifických cílů by členské státy neměly činit rozhodnutí dle tohoto nařízení izolovaně, ale v rámci strukturovaného postupu, který by měl uskutečňovat strategický plán SZP. Pravidla Unie stanovená shora dolů by měla stanovit specifické cíle pro celou Unii v rámci SZP, hlavní typy intervencí, výkonnostní rámec a strukturu řízení. Cílem takového rozložení úkolů je zajistit celkovou shodu investovaných zdrojů a dosažených výsledků.

(55)

S cílem zajistit jasnou strategickou povahu těchto strategických plánů SZP a usnadnit propojení s ostatními politikami Unie, a zejména se zavedenými dlouhodobými vnitrostátními odvozenými z právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, např. dohod týkajících se změny klimatu, lesů, biologické rozmanitosti a vody, je vhodné, aby na každý členský stát existoval jediný strategický plán SZP.

(55)

S cílem zajistit jasnou strategickou povahu těchto strategických plánů SZP a usnadnit propojení s ostatními politikami Unie, a zejména se zavedenými dlouhodobými vnitrostátními odvozenými z právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, např. dohod týkajících se změny klimatu, lesů, biologické rozmanitosti a vody, je vhodné, aby na každý členský stát existoval jediný strategický plán SZP. S patřičným zřetelem k administrativní struktuře daného členského státu by měl strategický plán tam, kde je to relevantní, obsahovat opatření v oblasti rozvoje venkova, která by odpovídala potřebám jednotlivých regionů.

(55a)

Je nezbytně nutné, aby strategické plány SZP měly jasný, jednoduchý a jednoznačný rámec, aby nedocházelo k tzv. „gold-platingu“ politiky na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.

(55b)

Nový model dosahování výsledků by neměl zpochybňovat integritu vnitřního trhu ani historicky evropskou povahu SZP, která by měla zůstat skutečně společnou politikou a zaručit přístup Unie a rovné podmínky.

(55c)

V souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování EU by Unie a členské státy měly zajistit, aby byly cíle v oblasti rozvojové spolupráce zohledňovány při všech intervencích společné zemědělské politiky a dodržovaly právo na potraviny a právo na rozvoj. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby strategické plány SZP v nejvyšší možné míře napomáhaly včasnému dosažení cílů stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a v Pařížské dohodě a cílů Zelené dohody pro Evropu a plnění závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a platných právních předpisů, které na základě strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti přijaly Evropský parlament a Rada.

(56)

Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP.

(56)

Při vypracovávání svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit realistické cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů při zajištění jistoty pro konečné příjemce , avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP. S cílem zajistit, aby stanovení cílů členskými státy a koncepce intervencí byly vhodné a maximalizovaly přínos k cílům SZP, je nutné, aby strategie strategických plánů SZP vycházela z předchozí analýzy místních souvislostí a z posouzení potřeb ve vztahu k cílům SZP, přičemž musí být zabezpečen společný evropský charakter této politiky. Při přípravě strategických plánů SZP je nutné zajistit zapojení zemědělců a jejich organizací.

(57)

S cílem zajistit, aby stanovení cílů členskými státy a koncepce intervencí byly vhodné a maximalizovaly přínos k cílům SZP, je nutné, aby strategie strategických plánů SZP vycházela z předchozí analýzy místních souvislostí a z posouzení potřeb ve vztahu k cílům SZP.

(57)

Je rovněž důležité, aby strategické plány SZP mohly odpovídajícím způsobem reflektovat změny podmínek, struktur (jak vnitřních, tak vnějších) a tržní situace v členských státech, a aby je tudíž bylo možno časem upravovat, aby je reflektovaly.

(58)

Strategické plány SZP by měly mít za cíl zajistit větší soudržnost četných nástrojů SZP, neboť by se měly vztahovat na typy intervencí v podobě přímých plateb, odvětvové typy intervencí i typy intervencí pro rozvoj venkova. Měly by rovněž zajistit a prokázat, že rozhodnutí členského státu jsou přiměřená a v souladu s prioritami a cíli Unie. Je tudíž vhodné, aby obsahovaly intervenční strategie zaměřené na výsledky a strukturované kolem specifických cílů SZP, včetně kvantifikovaných dílčích cílů v souvislosti s těmito cíli. Aby se umožnilo jejich sledování na ročním základě , je vhodné, aby tyto cíle byly založeny na ukazatelích výsledku.

(58)

Strategické plány SZP by měly mít za cíl zajistit větší soudržnost četných nástrojů SZP, neboť by se měly vztahovat na typy intervencí v podobě přímých plateb, odvětvové typy intervencí i typy intervencí pro rozvoj venkova. Měly by rovněž zajistit a prokázat, že rozhodnutí členského státu jsou přiměřená a v souladu s prioritami a cíli Unie. Je tudíž vhodné, aby obsahovaly intervenční strategie zaměřené na výsledky a strukturované kolem specifických cílů SZP, včetně kvantifikovaných dílčích cílů v souvislosti s těmito cíli. Aby se umožnilo jejich sledování, je vhodné, aby tyto cíle byly založeny na ukazatelích výsledku.

(58a)

Stávající znalostní základna, pokud jde o množství a kvalitu dostupných informací, se pro účely sledování konkrétních cílů stanovených v článku 6 tohoto nařízení významně liší. Pro některé konkrétní cíle, zejména pro sledování biologické rozmanitosti, je znalostní základna v současné době slabá nebo nedostatečně přizpůsobená pro účely vytváření spolehlivých ukazatelů dopadu, např. pro opylovače a biologickou rozmanitost plodin. Specifické cíle a ukazatele stanovené pro celou Unii v článku 6 a v příloze 1 by měly být založeny na sdílené nebo srovnatelné znalostní základně a metodikách ve všech členských státech. Komise by měla určit oblasti, ve kterých existují nedostatky v oblasti znalostí nebo kde znalostní základna není dostatečně přizpůsobena pro účely sledování dopadu SZP. Měla by využívat rozpočet Unie k zajištění společné reakce na překážky související se znalostmi a sledováním v souvislosti se všemi specifickými cíli a ukazateli uvedenými v článku 6. Měla by své závěry.

(59)

Strategie by měla rovněž zdůraznit doplňkovost mezi nástroji SZP a ostatními politikami Unie. Každý strategický plán SZP měl zohlednit právní předpisy v oblasti životního prostředí a  případně  klimatu a vnitrostátní plány vycházející z těchto právních předpisů by měly být popsány jako součást analýzy současné situace („analýza SWOT“). Je třeba stanovit seznam právních nástrojů, které by měly být konkrétně uvedeny ve strategickém plánu SZP.

(59)

Strategie by měla rovněž zdůraznit doplňkovost mezi nástroji SZP a ostatními politikami Unie , včetně politiky soudržnosti . Každý strategický plán SZP měl zohlednit právní předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu , závazky Unie v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a vnitrostátní plány vycházející z těchto právních předpisů by měly být popsány jako součást analýzy současné situace („analýza SWOT“). Je třeba stanovit seznam právních nástrojů, které by měly být konkrétně uvedeny ve strategickém plánu SZP.

(59a)

Jelikož režim podpory příjmů hraje zásadní roli při zajišťování ekonomické životaschopnosti zemědělských podniků, je vhodné zohlednit sociální dopady, které má SZP na zajištění pracovních míst ve venkovských oblastech. Z tohoto důvodu by měly členské státy při plánování svých strategických plánů také zohlednit dopad, jaký bude mít určitý podnik na specifickou oblast z hlediska zaměstnanosti. Opatření a činnosti, které vytvářejí více pracovních příležitostí, by měly mít při vypracovávání a uplatňování příslušných nástrojů politiky prioritu.

(60)

Vzhledem k tomu, že členským státům by měla být poskytnuta flexibilita v oblasti rozhodnutí delegovat část plnění strategického plánu SZP na regionální úroveň na základě národního rámce , a to s cílem usnadnit při řešení celonárodních výzev koordinaci mezi regiony, je vhodné, aby strategické plány SZP stanovily popis interakce mezi národními a regionálními intervencemi.

(60)

Vzhledem k tomu, že členským státům by měla být poskytnuta flexibilita v oblasti rozhodnutí delegovat část návrhu a plnění strategického plánu SZP na regionální úroveň na základě regionálních intervenčních programů v souladu s národním rámcem , a to s cílem usnadnit při řešení celonárodních výzev koordinaci mezi regiony, je vhodné, aby strategické plány SZP stanovily popis interakce mezi národními a regionálními intervencemi.

(68a)

Voda představuje pro zemědělství základní výrobní faktor. Problematika vodohospodářství je proto zásadní a je zapotřebí zlepšit způsoby hospodaření s vodou. Kromě toho bude mít změna klimatu významný dopad na vodní zdroje, neboť bude docházet k častějším a intenzivnějším obdobím sucha, ale i obdobím silných srážek. Zadržování vody během podzimu a zimy je tedy rozumným řešením. Vodní plochy také pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro bohatou biologickou rozmanitost. Umožňují také udržet živou složku půdy a dostatečný průtok ve vodních cestách, čímž podporují vodní organismy.

(69)

Za správu a provádění každého strategického plánu SZP by měl být zodpovědný řídicí orgán. Jeho povinnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení. Řídicí orgán by měl mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení. Členské státy by měly zajistit, aby při řízení a provádění strategických plánů SZP byly finanční zájmy Unie chráněny v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) X] [nové finanční nařízení] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) X [nové horizontální nařízení].

(69)

Za správu a provádění každého strategického plánu SZP by měl být zodpovědný řídicí orgán. Nicméně v případě regionalizace prvků souvisejících s politikou rozvoje venkova by měly mít členské státy možnost zřídit regionální řídicí orgány. Jejich povinnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení. Řídicí orgány by měly mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení. Členské státy by měly zajistit, aby při řízení a provádění strategických plánů SZP byly finanční zájmy Unie chráněny v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) X] [nové finanční nařízení] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) X [nové horizontální nařízení].

(70)

V souladu se zásadou sdílené správy jsou Komisi při plnění SZP nápomocny výbory tvořené zástupci členských států. S ohledem na zjednodušení systému a zeštíhlení pozice členských států se pro plnění tohoto nařízení stanovuje pouze jeden monitorovací výbor, který vznikne spojením výboru „Rozvoj venkova“ a výboru „Přímé platby“, které byly založeny v rámci programového období 2014–2020. O povinnost asistovat členským státům při plnění strategických plánů SZP se dělí řídící orgán a tento monitorovací výbor. Komisi by také měl nápomocen „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“, a to v souladu s ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

(70)

V souladu se zásadou sdílené správy jsou Komisi při plnění SZP nápomocny výbory tvořené zástupci členských států. S ohledem na zjednodušení systému a zeštíhlení pozice členských států se pro plnění tohoto nařízení stanovuje pouze jeden monitorovací výbor, který vznikne spojením výboru „Rozvoj venkova“ a výboru „Přímé platby“, které byly založeny v rámci programového období 2014–2020. O povinnost asistovat členským státům při plnění strategických plánů SZP se dělí řídící orgán a tento monitorovací výbor. Nicméně v případě regionalizace prvků souvisejících s politikou rozvoje venkova by měly mít členské státy možnost zřídit regionální monitorovací výbory. Komisi by také měl nápomocen „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“, a to v souladu s ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

(71)

EZFRV by měl technickou pomocí podporovat, a to z podnětu Komise, opatření týkající se plnění úkolů uvedených v [článku 7 horizontálního nařízení]. Na podnět členských států lze poskytnout i odbornou podporu za účelem plnění úkolů nezbytných pro účinnou správu a plnění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP. Zvýšení prostředků na technickou pomoc z podnětu členských států je k dispozici pouze pro Maltu.

(71)

EZFRV by měl technickou pomocí podporovat, a to z podnětu Komise, opatření týkající se plnění úkolů uvedených v [článku 7 horizontálního nařízení]. Na podnět členských států lze poskytnout i odbornou podporu za účelem plnění úkolů nezbytných pro účinnou správu a plnění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP. Zvýšení prostředků na technickou pomoc z podnětu členských států je k dispozici pouze pro Lucembursko a Maltu.

(74)

Orientace na trh vyvolaná modelem realizace vyžaduje pevný rámec plnění, a to obzvláště proto, že strategické plány SZP přispívají k rozšíření všeobecných cílů dalších politik se sdílenou správou. Politika postavená na výkonnosti vyžaduje každoroční i víceleté vyhodnocování na základě zvolených ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu vymezených v rámci pro sledování a hodnocení výkonnosti („PMEF“). Za tímto účelem by měl být vybrán omezený a cílený soubor ukazatelů způsobem, který odráží co nejtěsněji, zda podpořená intervence přispívá k dosažení stanovených cílů. Ukazatele výsledku a výstupu související a cíli v oblastech souvisejících s klimatem a životním prostředím mohou zahrnovat intervence stanovené v národních environmentálních nástrojích a nástrojích v oblasti plánů ohledně klimatu vycházejících z právních předpisů Unie.

(74)

Orientace na trh vyvolaná modelem realizace vyžaduje pevný rámec plnění, a to obzvláště proto, že strategické plány SZP přispívají k rozšíření všeobecných cílů dalších politik se sdílenou správou. Politika postavená na výkonnosti vyžaduje každoroční i víceleté vyhodnocování na základě zvolených ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu vymezených v rámci pro sledování a hodnocení výkonnosti („PMEF“). Za tímto účelem by měl být vybrán omezený a cílený soubor ukazatelů způsobem, který odráží co nejtěsněji, zda podpořená intervence přispívá k dosažení stanovených cílů. Ukazatele výsledku a výstupu související a cíli v oblastech souvisejících s klimatem a životním prostředím , jako je množství a kvalita vody, by měly zahrnovat intervence stanovené v národních environmentálních nástrojích a nástrojích v oblasti plánů ohledně klimatu vycházejících z právních předpisů Unie.

(75)

Jako součást rámce pro monitorování a hodnocení výkonnosti by měly členské státy monitorovat dosažený pokrok a  každoročně o něm podávat Komisi zprávu. Informace poskytované členskými státy představují základ, z něhož by měla vycházet Komise ve zprávě o pokroku při dosahování specifických cílů během celého programového období, a k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů.

(75)

Jako součást rámce pro monitorování a hodnocení výkonnosti by měly členské státy monitorovat dosažený pokrok a podávat o něm zprávu. Informace poskytované členskými státy představují základ, z něhož by měla vycházet Komise ve zprávě o pokroku při dosahování specifických cílů během celého programového období, a k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů.

(76)

Je třeba zavést mechanismus k podnikání kroků na ochranu finančních zájmů Unie v případě, že by se provádění strategického plánu SZP významně odchýlilo od stanovených cílů. Od členských států je proto nutné v případě významného a neopodstatněného neplnění požadovat vytvoření akčních plánů. Nesplnění plánovaných výsledků by mohlo vést k pozastavení a nakonec i omezení unijních prostředků. Nadto se stanoví celková výkonností prémie jako součást pobídkového mechanismu založeného na přidělení výkonnostní prémie, s cílem podpořit řádnou výkonnost v oblasti životního prostředí a klimatu.

(76)

Je třeba zavést mechanismus k podnikání kroků na ochranu finančních zájmů Unie v případě, že by se provádění strategického plánu SZP významně odchýlilo od stanovených cílů. Od členských států je proto nutné v případě významného a neopodstatněného neplnění požadovat vytvoření akčních plánů. Nesplnění plánovaných výsledků by mohlo vést k pozastavení a nakonec i omezení unijních prostředků.

(78a)

Posouzení uvedené v článku 106 by mělo probíhat na základě kvantifikovaných cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie pro biologickou rozmanitost.

(80a)

Obchodní dohody v oblasti zemědělství uzavřené se třetími zeměmi by měly obsahovat ochranné mechanismy a doložky s cílem zaručit unijním a neunijním zemědělcům rovné podmínky a chránit spotřebitele.

(81)

Osobní údaje shromážděné za účelem uplatnění jakéhokoli opatření zakotveného v tomto nařízení by měly být zpracovány způsobem, který odpovídá těmto účelům. Údaje by také měly být anonymizovány, při zpracování za účelem monitoringu nebo evaluace by měly být úhrnné a měly by být chráněny v souladu s právem Unie ohledně ochrany jedinců při zpracování osobních údajů a volném pohybu dat, obzvláště pak v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ( ES ) č. 45/2001  (19) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (20). Subjekty údajů by měly být informovány o tomto zpracování, jakož i o svých právech na ochranu údajů.

(81)

Osobní údaje shromážděné za účelem uplatnění jakéhokoli opatření zakotveného v tomto nařízení by měly být zpracovány způsobem, který odpovídá těmto účelům. Údaje by také měly být anonymizovány, při zpracování za účelem monitoringu nebo evaluace by měly být úhrnné a měly by být chráněny v souladu s právem Unie ohledně ochrany jedinců při zpracování osobních údajů a volném pohybu dat, obzvláště pak v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ( EU ) 2018/1725  (19) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (20). Subjekty údajů by měly být informovány o tomto zpracování, jakož i o svých právech na ochranu údajů.

(83)

V zájmu zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení hladkého, soudržného a účinného fungování typů intervencí v podobě přímých plateb by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a postup při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách; pravidla pro dobrý zemědělský a environmentální stav a některé související prvky v souvislosti s požadavky způsobilosti; obsah ohlášení a požadavky na aktivaci platebních nároků; další pravidla pro ekorežimy; opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci, byli postiženi strukturální nerovnováhou na trhu v daném odvětví, včetně rozhodnutí, že taková podpora může být i nadále vyplácena až do roku 2027 na základě produkčních jednotek, na něž byla poskytnuta v minulém referenčním období; pravidla a podmínky schvalování půdy a odrůd pro účely specifické platby za bavlnu a pravidla pro podmínky pro přiznání této platby.

(83)

V zájmu zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení hladkého, soudržného a účinného fungování typů intervencí v podobě přímých plateb by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a postup při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách; pravidla pro dobrý zemědělský a environmentální stav a některé související prvky v souvislosti s požadavky způsobilosti; stanovení kritérií pro určení rovnocenných opatření a příslušné požadavky platné pro vnitrostátní nebo regionální systémy certifikace; sestavení katalogu zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat; opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci, byli postiženi strukturální nerovnováhou na trhu v daném odvětví, včetně rozhodnutí, že taková podpora může být i nadále vyplácena až do roku 2027 na základě produkčních jednotek, na něž byla poskytnuta v minulém referenčním období; pravidla a podmínky schvalování půdy a odrůd pro účely specifické platby za bavlnu a pravidla pro podmínky pro přiznání této platby.

(84)

S cílem zajistit, aby odvětvové typy intervencí přispívaly k plnění cílů SZP a posilovaly synergie s dalšími nástroji SZP, a s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zamezit nerovné a nekalé soutěži měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o kritéria pro schvalování mezioborových organizací a pravidla upravující situaci, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje tato kritéria a povinnosti pro producenty; pravidla pro řádné fungování odvětvových typů intervencí, základ pro výpočet finanční podpory Unie, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uváděné na trh a maximální výše finanční podpory Unie na stažení produktů z trhu; pravidla stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic; a pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů. Zejména pro zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro intervence v odvětví včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o další požadavky týkající se oznamovací povinnosti a stanovení minimálního příspěvku Unie na výdaje na provedení těchto typů intervencí.

(84)

S cílem zajistit, aby odvětvové typy intervencí přispívaly k plnění cílů SZP a posilovaly synergie s dalšími nástroji SZP, a s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zamezit nerovné a nekalé soutěži měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o kritéria pro schvalování mezioborových organizací a pravidla upravující situaci, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje tato kritéria a povinnosti pro producenty; pravidla pro řádné fungování odvětvových typů intervencí, základ pro výpočet finanční podpory Unie, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uváděné na trh a maximální výše finanční podpory Unie na stažení produktů z trhu; pravidla stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic; pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů a pravidla týkající se výkonnosti, monitorovacího a hodnotícího rámce . Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se dočasných odchylek od pravidel podmíněnosti během velmi nepříznivých podmínek, například katastrofických událostí nebo epidemií. Komisi by také měla být svěřena pravomoc určovat postupy rovnocenné zemědělským a environmentálním postupům a vnitrostátním nebo regionálním systémům ekologické certifikace. Zejména pro zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro intervence v odvětví včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o další požadavky týkající se oznamovací povinnosti a stanovení minimálního příspěvku Unie na výdaje na provedení těchto typů intervencí. Pokud jde o vypracovávání strategických plánů SZP, měla by být na Komisi přenesena pravomoc stanovit kodex chování při organizaci partnerství mezi členským státem a příslušnými regionálními a místními orgány a jinými partnery.

(85)

Za účelem zajištění právní jistoty a záruky, že intervence na rozvoj venkova splní své cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o podporu na závazky hospodaření, na investice a na spolupráci .

(85)

Za účelem zajištění právní jistoty a záruky, že intervence na rozvoj venkova splní své cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, kterými se doplňují minimální a maximální částky podpory u některých typů intervencí .

(86)

Za účelem změny některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o částky přidělené členským státům pro typy intervencí v podobě přímých plateb a pravidla týkající se obsahu strategického plánu SZP .

(86)

Za účelem změny některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o částky přidělené členským státům pro typy intervencí v podobě přímých plateb.

(87)

Pro zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a zabránění nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení referenčních ploch pro podporu na olejnatá semena, pravidla pro schválení půdy a povolení odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a související oznámení, výpočet snížení, pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou přesáhne základní plochu, finanční podporu Unie pro destilaci vedlejších produktů vinifikace, roční rozpis, podle členských států, celkové výše podpory Unie pro typy intervencí na rozvoj venkova, pravidla pro předkládání prvků, které mají být zahrnuty do strategického plánu SZP, pravidla pro postupy a lhůty pro schvalování strategických plánů SZP a předkládání a schvalování žádostí o změnu strategických plánů SZP, jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace týkající se možností nabízených v rámci strategických plánů SZP, pravidla týkající se výkonnosti, monitorovacího a hodnotícího rámce, pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o provádění , pravidla pro informace zasílané členskými státy pro posouzení výkonnosti ze strany Komise, jakož i pravidla týkající se potřeby údajů a synergií mezi možnými zdroji údajů a opatření za účelem zajištění jednotného přístupu k určování přidělení výkonnostní prémie členským státům . Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22).

(87)

Pro zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a zabránění nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení referenčních ploch pro podporu na olejnatá semena, pravidla pro schválení půdy a povolení odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a související oznámení, výpočet snížení, pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou přesáhne základní plochu, finanční podporu Unie pro destilaci vedlejších produktů vinifikace, roční rozpis, podle členských států, celkové výše podpory Unie pro typy intervencí na rozvoj venkova, standardizovanou formu strategických plánů SZP , pravidla pro postupy a lhůty pro schvalování strategických plánů SZP a předkládání a schvalování žádostí o změnu strategických plánů SZP, jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace týkající se možností nabízených v rámci strategických plánů SZP, pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o provádění. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22).

(92a)

Ostrovní regiony Unie vykazují specifické potíže při výkonu zemědělské činnosti a rozvoji venkovských oblastí. V těchto regionech by mělo být provedeno posouzení dopadu SZP a měla by být prozkoumána myšlenka rozšířit opatření stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 na všechny ostrovní regiony v Unii.

(93)

Aby se zajistila právní jistota a kontinuita, speciální opatření pro Chorvatsko ohledně postupného zavádění přímých plateb a doplňkových národních přímých plateb v rámci zaváděcího mechanismu by měla platit až do 1. ledna 2021 .

(93)

Aby se zajistila právní jistota a kontinuita, speciální opatření pro Chorvatsko ohledně postupného zavádění přímých plateb a doplňkových národních přímých plateb v rámci zaváděcího mechanismu by měla platit i nadále . Chorvatsko bude mít nárok na částku podle smlouvy o přistoupení v roce 2022, včetně dodatečného přídělu pro vnitrostátní rezervu na odminovanou půdu v Chorvatsku, a tento nárok by měl být zahrnut do výpočtu vnitrostátního přídělu pro rok 2022 .

b)

typy intervencí a společné požadavky sloužící členským státům k dosahování těchto cílů, jakož i související finanční opatření;

b)

typy intervencí a společné požadavky sloužící členským státům k dosahování těchto cílů zajištěním rovných podmínek , jakož i související finanční opatření;

c)

strategické plány SZP, které vypracují členské státy, stanovení cílů, vymezení intervencí a přidělení finančních zdrojů v souladu se specifickými cíli a zjištěnými potřebami;

c)

strategické plány SZP, které vypracují členské státy, v příslušných případech ve spolupráci se svými regiony, stanovení cílů, vymezení intervencí a přidělení finančních zdrojů v souladu se specifickými cíli a zjištěnými potřebami a v souladu s vnitřním trhem ;

a)

„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu této skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a která vykonává zemědělskou činnost, jak ji vymezují členské státy;

a)

„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu této skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii (Smlouvy o EU) ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) a která vykonává zemědělskou činnost v souladu se správnou zemědělskou praxí , jak ji vymezují členské státy;

ba)

„veřejnými statky“ se rozumí statky nebo služby, jež nejsou odměňovány trhem a přinášejí environmentální a společenské výsledky nad rámec závazných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat.

bb)

„evropskými veřejnými statky“ se rozumí veřejné statky nebo služby, které lze efektivně poskytovat pouze na úrovni Unie prostřednictvím intervence, která má zajistit koordinaci mezi členskými státy a rovné podmínky na zemědělském trhu Unie. Evropské veřejné statky zahrnují zejména ochranu vody, biologické rozmanitosti, úrodnosti půdy, opylovačů a dobré životní podmínky zvířat;

e)

„vzájemným fondem“ systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se uvedeným zemědělcům poskytuje v případě , že utrpěli hospodářské ztráty ;

e)

„vzájemným fondem“ systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se zabezpečili proti rizikům a dostali kompenzace v případě hospodářských ztrát nebo poklesu příjmů ;

i)

projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů vybraných v rámci dotčených programů ;

i)

projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů vybraných v rámci dotčeného strategického plánu ;

ii)

v souvislosti s finančními nástroji programový příspěvek na finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům;

ii)

v souvislosti s finančními nástroji příspěvek ze strategického plánu na finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům;

i)

veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právnickou osobou či bez právnické osoby nebo fyzická osoba, která je odpovědná za zahájení nebo za zahájení i provádění operace;

i)

veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právnickou osobou či bez právnické osoby, fyzická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob , která je odpovědná za zahájení nebo za zahájení i provádění operace;

ii)

v souvislosti s režimy státní podpory subjekt , který získává podporu;

ii)

v souvislosti se systémy státní podpory podnik , který dostává podporu;

i)

„cíli“ předem schválené hodnoty, kterých je třeba dosáhnout na konci období v souvislosti s ukazateli výsledku zahrnutými do specifického cíle;

i)

„cíli“ předem schválené hodnoty, kterých je třeba dosáhnout do konce období strategického plánu SZP v souvislosti s ukazateli výsledku zahrnutými do specifického cíle;

j)

„milníky“ průběžné cíle, kterých je třeba dosáhnout ve stanoveném okamžiku v průběhu období strategického plánu SZP v souvislosti s ukazateli zahrnutými do specifického cíle.

j)

„milníky“ průběžné cíle, kterých musí členský stát dosáhnout ve stanoveném okamžiku v průběhu období strategického plánu SZP , aby byl zajištěn včasný pokrok v souvislosti s ukazateli výsledků zahrnutými do specifického cíle.

a)

definice „zemědělské činnosti“ je podána tak, aby zahrnovala jak výrobu zemědělských produktů uvedených v příloze I SFEU, včetně bavlny a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, tak údržbu zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů;

a)

definice „zemědělské činnosti“ je podána tak, aby zahrnovala výrobu zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, včetně bavlny a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, a paludikultury , i údržbu zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů , a to i v agrolesnictví ;

b)

definice „zemědělské plochy“ je podána tak, aby tato plocha sestávala z orné půdy, trvalých kultur a trvalých travních porostů. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

b)

definice „zemědělské plochy“ je podána tak, aby tato plocha sestávala z orné půdy, trvalých kultur a trvalých travních porostů a agrolesnických systémů. Krajinné prvky budou zahrnuty jako součást zemědělské plochy . Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ a „agrolesnické systémy“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

i)

„ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale jsou ponechány ladem, včetně ploch, které byly vyčleněny v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (28), s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (29), s článkem 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 a s článkem 65 tohoto nařízení;

i)

„ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale jsou ponechány ladem, a může zahrnovat kombinaci plodin se stromy nebo keři, aby se vytvořil agrolesnický systém kombinující lesní hospodářství a ornou půdu, včetně ploch, které byly vyčleněny v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (28), s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (29), s článkem 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 a s článkem 65 tohoto nařízení;

ii)

„trvalými kulturami“ se rozumí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a které poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

ii)

„trvalými kulturami“ se rozumí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a které poskytují opakované sklizně, včetně školek , a to rovněž – pokud to členský stát stanoví – jsou-li pěstovány v nádobách na fóliích, a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

iii)

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně označovanými jako „trvalé travní porosty“) se rozumí půda, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti či více let a  která je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách ; Lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny nebo stromy, které mohou být spásány nebo které mohou produkovat krmivo;

iii)

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně uvedené jako „trvalé travní porosty“) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách a která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti či více let , jakož i, pokud tak členské státy rozhodnou, půda, která nebyla po dobu pěti či více let zorána ; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny nebo stromy, které mohou být spásány , a, pokud tak členské státy rozhodnou, jiné druhy, jako křoviny nebo stromy, které mohou produkovat krmivo , pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.

iiia)

„agrolesnickými systémy“ se rozumí systémy využívání půdy, ve kterých se stromy pěstují na stejné půdě, na níž se provádějí zemědělské postupy;

iiib)

„dočasnými travními porosty“ se rozumí tráva nebo bylinné druhy pěstované na orné půdě (tj. střídavě) po dobu kratší než pět po sobě jdoucích let nebo po dobu delší než pět let, pokud dochází k orbě a opětovnému výsevu.

c)

pro účely typů intervencí v podobě přímých plateb je definice „způsobilého hektaru“ podána tak, aby zahrnovala jakoukoli zemědělskou plochu zemědělského podniku:

c)

pro účely typů intervencí v podobě přímých plateb je definice „způsobilého hektaru“ podána tak, aby zahrnovala jakoukoli zemědělskou plochu zemědělského podniku , včetně mobilních nebo stacionárních dočasných technických zařízení, zejména vnitřních cest a vodních žlabů, jakož i silážových balíků a zavodněných ploch určených na paludikulturu:

i)

která je během roku, na nějž je podpora požadována, využívána k zemědělské činnosti nebo která je v případě, že je využívána i k činnosti nezemědělské, využívána převážně k zemědělské činnosti a kterou má zemědělec k dispozici. Z řádně opodstatněných environmentálních důvodů může způsobilý hektar zahrnovat i některé plochy, které jsou k zemědělským činnostem využívány pouze každý druhý rok;

i)

která je během roku, na nějž je podpora požadována, využívána k zemědělské činnosti nebo která je v případě, že je využívána i k činnosti nezemědělské, využívána převážně k zemědělské činnosti a kterou má zemědělec k dispozici. Z řádně opodstatněných důvodů spojených s životním prostředím, biologickou rozmanitostí a klimatem může způsobilý hektar zahrnovat i některé plochy, které jsou k zemědělským činnostem využívány pouze každý třetí rok;

ia)

která, pokud tak členské státy rozhodnou, může obsahovat krajinné rysy a prvky, včetně biotopů, jako jsou stromy, keře, houští a mokré oblasti, pokud nepokrývají více než třetinu plochy každého zemědělského pozemku, jak je definováno v čl. 63 odst. 4 nařízení EU … / … [horizontální nařízení],

ii)

ke které vzniklo právo na platby podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 tohoto nařízení nebo v režimu základní platby či režimu jednotné platby na plochu stanoveném v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 a která:

ii)

plocha zemědělského podniku, ke které vzniklo právo na platby podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 tohoto nařízení nebo v režimu základní platby či režimu jednotné platby na plochu stanoveném v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 a která:

d)

definice „skutečného zemědělce“ je podána tak, aby podpora nemohla poskytnuta osobám , jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti nebo jejichž hlavním předmětem podnikání není zemědělství , přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci. Z definice musí být možné určit , které zemědělce nelze považovat za skutečné zemědělce na základě takových podmínek , jako jsou příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání nebo zápis v rejstřících;

d)

definice „aktivního zemědělce“ je podána tak, aby podpora mohla být poskytnuta pouze fyzickým nebo právnickým osobám nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, které vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti a poskytují veřejné statky v souladu s cíli strategického plánu SZP , přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci , zejména zemědělci na částečný úvazek, polosamozásobitelé a zemědělství vysoké přírodní hodnoty . Definice musí v každém případě zachovat model rodinného zemědělského podniku Unie individuální nebo asociační povahy bez ohledu na jeho velikost a může v případě potřeby zohlednit specifické rysy regionů definovaných v článku 349 Smlouvy o fungování EU. Definice zajistí, aby podpora nemohla být poskytnuta fyzickým či právnickým osobám ani skupinám fyzických či právnických osob , které provozují letiště, železniční služby, vodní díla, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály. Členské státy se mohou rozhodnout přidat na tento seznam další podobné nezemědělské podniky nebo činnosti nebo tyto dodatky stáhnout a mohou z této definice vyloučit jednotlivce nebo společnosti provádějící rozsáhlé zpracování zemědělských produktů, s výjimkou skupin zemědělců zúčastněných při takovém zpracování.

e)

definice „mladého zemědělce“ je podána tak, aby zahrnovala:

e)

definice „mladého zemědělce“ je podána tak, aby zahrnovala věkové omezení do 40 let a :

i)

maximální věkovou hranici, která nesmí přesáhnout 40 let;

iii)

vhodnou odbornou přípravu nebo dovednosti , které se požadují .

iii)

vhodnou odbornou přípravu nebo dovednosti

ea)

definice „nového zemědělce“ je podána tak, aby zahrnovala:

a)

podporovat chytré , odolné a diverzifikované odvětví zemědělství zajišťující bezpečnost potravin;

a)

podporovat moderní, konkurenceschopné , odolné a diverzifikované odvětví zemědělství zajišťující dlouhodobou bezpečnost potravin a zároveň zachovat model rodinného hospodářství ;

b)

zintenzívnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a  přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu;

b)

podporovat a zlepšit ochranu životního prostředí , biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu a  plnit cíle Unie v oblasti životního prostředí a klimatu;

c)

posilovat sociálně-ekonomickou strukturu venkovských oblastí.

c)

posilovat sociálně-ekonomickou strukturu venkovských oblastí s cílem přispět k vytváření a udržení pracovních míst prostřednictvím zajištění udržitelného příjmu pro zemědělce, odpovídající životní úrovně celého zemědělského obyvatelstva a boje proti vylidňování venkova, se zvláštním zaměřením na méně obydlené a nejméně rozvinuté regiony, a prostřednictvím vyváženého územního rozvoje .

a)

podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin;

a)

zajistit příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků a odolnost odvětví zemědělství v celé Unii za účelem posílení dlouhodobé bezpečnosti potravin a zemědělské rozmanitosti a současně poskytovat bezpečné a kvalitní potraviny za spravedlivé ceny s cílem zvrátit úbytek zemědělců a zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii ;

b)

zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci;

b)

zlepšovat tržní orientaci na místních, vnitrostátních, unijních i mezinárodních trzích a také stabilizaci trhu, řízení rizik a krizové řízení a zvyšovat dlouhodobou konkurenceschopnost zemědělských podniků, schopnost zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh s větším zaměřením na diferenciaci jakosti , výzkum, inovace, technologie , předávání a výměnu znalostí a digitalizaci a zároveň usnadňovat přístup zemědělství k dynamice oběhového hospodářství ;

c)

zlepšovat postavení zemědělců v  hodnotovém řetězci ;

c)

zlepšovat vyjednávací postavení zemědělců v  hodnotových řetězcích podporou forem sdružování, organizací producentů a kolektivního vyjednávání a také podporou krátkých dodavatelských řetězců a zlepšováním transparentnosti trhu ;

d)

přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i  k udržitelné energii ;

d)

přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně snižováním emisí skleníkových plynů, mimo jiné posílením propadů uhlíku, zachycováním a ukládáním uhlíku v zemědělství a potravinářství , jakož i  začleněním udržitelné energie, a současně zajistit dostatek potravin, udržitelné hospodaření a ochranu lesů v souladu s Pařížskou dohodou ;

e)

podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi;

e)

podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi a současně snižovat chemickou závislost s cílem dosáhnout cílů stanovených v příslušných legislativních nástrojích a odměňovat zemědělské postupy a systémy, které mají mnohočetné přínosy pro životní prostředí včetně zastavení desertifikace ;

f)

přispívat k  ochraně biologické rozmanitosti , posilovat ekosystémové služby a  zachovávat stanoviště a  krajiny ;

f)

posilovat ekosystémové služby a  přispívat k  zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné ochranou prospěšné flóry, fauny a  opylovačů, podporou zemědělské biologické rozmanitosti, ochrany přírody a  agrolesnictví, jakož i přispíváním k dosažení větší přirozené odolnosti, obnovení a zachování půdy, vodních útvarů, stanovišť a krajin, a podporou zemědělských systémů s vysokou přírodní hodnotou ;

g)

získávat mladé zemědělce a  usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

g)

získávat a podporovat mladé zemědělce a nové zemědělce a podporovat účast žen v odvětví zemědělství, zejména v nejvíce vylidněných oblastech a oblastech s přírodními omezeními; usnadňovat odbornou přípravu a získávání zkušeností v rámci celé Unie, udržitelný rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech;

h)

podporovat zaměstnanost , růst , sociální začleňování a  místní rozvoj ve venkovských oblastech , včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství;

h)

podporovat sociální a územní soudržnost ve venkovských oblastech, mj. prostřednictvím vytváření pracovních míst , růstu , investic, sociálního začleňování , boje proti chudobě venkova a  místního rozvoje, včetně vysoce kvalitních místních služeb pro venkovské komunity se zaměřením zejména na oblasti s přírodními omezeními; podporovat důstojné životní, pracovní a hospodářské podmínky; diverzifikaci činností a příjmů, včetně agroturistiky, udržitelné biohospodářství, oběhové hospodářství, udržitelné hospodářství a ochranu lesů a dodržovat přitom rovnost žen a mužů; podporovat rovné příležitosti ve venkovských oblastech prostřednictvím zvláštních opatření podpory a uznání práce žen v zemědělství a v odvětví řemesel, cestovního ruchu a místních služeb ;

i)

zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, potravinového odpadu, jakož i dobrých životních podmínek zvířat.

i)

zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin vysoké kvality , zemědělství s nízkými vstupními náklady, ekologického zemědělství, snižování potravinového odpadu, boje proti antimikrobiální rezistenci a zlepšování zdraví a dobrých životních podmínek zvířat , jakož i zvýšit sociální povědomí o významu zemědělství a venkovských oblastí a současně přispívat k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 .

b)

ukazatele výsledku, které se týkají dotčených specifických cílů, které se používají ke stanovení kvantifikovaných milníků a cílů, jež s těmito specifickými cíli ve strategických plánech SZP souvisejí, a s jejichž pomocí je posuzován pokrok dosažený při plnění cílů. Ukazatele týkající se cílů v oblasti životního prostředí a klimatu se mohou vztahovat na intervence zahrnuté do příslušných vnitrostátních nástrojů pro plánování opatření v oblasti životního prostředí a klimatu , jež vycházejí z právních předpisů Unie uvedených v příloze XI;

b)

ukazatele výsledku, které se týkají dotčených specifických cílů, které se používají ke stanovení kvantifikovaných milníků a cílů, jež s těmito specifickými cíli ve strategických plánech SZP souvisejí, a s jejichž pomocí je posuzován pokrok dosažený při plnění cílů. Ukazatele týkající se cílů v oblasti životního prostředí a klimatu se mohou vztahovat na intervence přispívající k závazkům , jež vycházejí z právních předpisů Unie uvedených v příloze XI;

c)

ukazatele dopadu, které se týkají cílů stanovených v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a které se používají v souvislosti se strategickými plány SZP a se SZP.

c)

ukazatele dopadu, které se týkají cílů stanovených v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a které se používají v souvislosti se strategickými plány SZP s přihlédnutím k vnějším faktorům mimo SZP.

i)

přispívat k rozvoji diverzifikovaného a udržitelného zemědělství a odolných agroenvironmentálních postupů jak v Unii, tak v partnerských zemích;

ii)

přispívat k zachování genetické rozmanitosti osiva, pěstovaných rostlin a chovaných a domestikovaných zvířat a souvisejících planě rostoucích a volně žijících druhů jak v Unii, tak v partnerských zemích;

iii)

plně začlenit opatření na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí;

a)

klima a životní prostředí;

a)

klima a životní prostředí , včetně vody, ovzduší, půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb ;