This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52019AP0385
P8_TA(2019)0385 Establishing the ‘Customs’ programme for cooperation in the field of customs ***I European Parliament legislative resolution of 16 April 2019 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing the ‘Customs’ programme for cooperation in the field of customs (COM(2018)0442 — C8-0261/2018 — 2018/0232(COD)) P8_TC1-COD(2018)0232 Position of the European Parliament adopted at first reading on 16 April 2019 with a view to the adoption of Regulation (EU) …/… of the European Parliament and of the Council establishing the ‘Customs’ programme for cooperation in the field of customs
P8_TA(2019)0385 Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (COM(2018)0442 – C8-0261/2018 – 2018/0232(COD)) P8_TC1-COD(2018)0232 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel
P8_TA(2019)0385 Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (COM(2018)0442 – C8-0261/2018 – 2018/0232(COD)) P8_TC1-COD(2018)0232 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel
Úř. věst. C 158, 30.4.2021, p. 153–169
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/153 |
P8_TA(2019)0385
Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (COM(2018)0442 – C8-0261/2018 – 2018/0232(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/34)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0442), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0261/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0464/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 45.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0008).
P8_TC1-COD(2018)0232
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Program Clo 2020, který byl zaveden zavedený nařízením (EU) č. 1294/2013 (3), a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v celní oblasti má cel je přeshraniční charakter povahy a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou nemůže je tyto státy jeden každý členský stát sám účinně a efektivně provádět samy. Celounijní program v oblasti cel na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec rámec na úrovni Unie pro rozvoj této spolupráce těchto kooperativních činností , což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Program v oblasti cel rovněž plní významnou úlohu tím, že chrání finanční zájmy Unie a členských států tím, že zajišťuje účinný výběr cel, která jsou jedním z důležitých zdrojů příjmů EU a vnitrostátních rozpočtů, a rovněž tím, že se zaměřuje na budování kapacit v oblasti informačních technologií a posílenou spolupráci v oblasti cel. Aby bylo možné sledovat nelegální přeshraniční toky zboží a bojovat proti podvodům, jsou navíc nezbytné harmonizované a standardizované kontroly. Je tudíž vhodné a v zájmu efektivity zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo. [pozm. návrh 1] |
(1a) |
Celní unie, prováděná vnitrostátními celními orgány, je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU, je základním kamenem Unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků. Celní unie je významným příkladem úspěšné unijní integrace a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů EU. Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 14. března 2018 nazvaném „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody. Silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, setrvalá podpora stávajících politik, a navýšení zdrojů. [pozm. návrh 2] |
(2) |
Celní unie se v posledních padesáti 50 letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí plní celou řadu úkolů v oblasti ochrany hranic . Společně pracují na usnadnění etického a spravedlivého obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost pomáhá chránit obyvatelstvo před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce (4) pro řízení celních rizik pro celou EU (5) a celních kontrol na úrovni Unie a díky kontrolám pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí zaujímají celní orgány v přední linii vůdčí úlohu v boji proti terorismu, a organizované trestné činnosti a nekalé hospodářské soutěži . Na základě tohoto širokého svého rozsáhlého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě skutečně hlavním orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného V této souvislosti by se program Clo neměl vztahovat zahrnovat pouze na celní spolupráci, ale měl by rovněž na úlohu poskytovat podporu obecnějšímu poslání celních orgánů celkově, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled konkrétně pak v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto bude měl vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU). [pozm. návrh 3] |
(3) |
Tím, Program by měl v rámci svého všeobecného cíle pomoct členským státům a Komisi tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů v zájmu dosažení dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii pracovaly v co největší míře společně; , by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně chránit Unii před nekalým nekalými a nezákonným obchodem nezákonnými obchodními praktikami při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území , čímž se zlepší ochrana spotřebitele a zjednodušení zjednodušit dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu. [pozm. návrh 4] |
(3a) |
Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že některé systémy uvedené v článku 278 celního kodexu Unie mohou být zavedeny k 31. prosinci 2020 pouze částečně, což znamená, že se budou i po tomto termínu dále používat neelektronické systémy, a vzhledem k tomu, že neexistují legislativní pozměňovací návrhy, které by tuto lhůtu prodloužily, společnosti a celní orgány nebudou schopné plnit své povinnosti a právní závazky, pokud jde o celní operace, jedním z hlavních konkrétních cílů programu by mělo být pomáhat členským státům a Komise při vytváření těchto elektronických systémů; [pozm. návrh 5] |
(3b) |
Celní správa a kontrola je dynamickou oblastí politiky, která čelí novým výzvám vyplývajícím z neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců, jakož i měnící se vzorce spotřeby a digitalizace, jako je elektronický obchod, včetně internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence a technologie blockchain. Proto by program měl rovněž podpořit celní správu v těchto situacích a umožnit využívání inovativních řešení. Tyto výzvy dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi celními orgány a potřebu jednotného výkladu a provádění celních předpisů. Pokud jsou veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste a podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy; tento program by měl přispívat k řešení těchto výzev. [pozm. návrh 6] |
(3c) |
S cílem zajistit co nejvyšší účinnost a předejít překrývání činnosti by Komise provádění programu měla koordinovat se souvisejícími programy a fondy Unie. K nim se řadí zejména program Fiscalis, Program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a Fond pro vnitřní bezpečnost či Fond pro integrovanou správu hranic, program na podporu reforem, program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, jakož i prováděcí nařízení a opatření. [pozm. návrh 7] |
(3d) |
S ohledem na nadcházející potenciální vystoupení Spojeného království z Unie nezohledňuje finanční krytí tohoto programu náklady vyplývající z podepsání dohody o vystoupení a potenciálním budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím. Podepsání této dohody a ukončení účasti Spojeného království na všech stávajících celních systémech a spolupráci a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti, by mohlo vést k dalším nákladům, které nebylo možné v době vytvoření tohoto programu přesně odhadnout. Komise by proto měla zvážit vyhrazení dostatečných prostředků na přípravu na tyto případné náklady. Náklady související s vystoupením Spojeného království z Unie by však neměly být zahrnuty do finančního krytí tohoto programu, jelikož rozpočet stanovený v tomto programu bude dostatečný pouze na pokrytí nákladů, které mohly být realisticky předjímány v době vytvoření programu. [pozm. návrh 8] |
(4) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (6) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(5) |
Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie, pokud na této účasti má Unie zájem a pokud má pozitivní dopad na vnitřní trh, aniž by ovlivnila ochranu spotřebitele . [pozm. návrh 9] |
(6) |
Na tento program by se vztahuje mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXXX 1046 ] (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků. [pozm. návrh 10] |
(7) |
Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se a ukázala se být přiměřená, a by měla by proto být zachována , zatímco jiná, která se ukázala jako nepřiměřená, by měla být ukončena . Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. [pozm. návrh 11] |
(8) |
Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly (8). Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, přičemž tímto aktem a těmito pravidly je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení. [pozm. návrh 12] |
(9) |
Výměna celních a souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací v rámci celní unie. Unie nebo členské státy by mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu. |
(10) |
Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. [pozm. návrh 13] |
(11) |
V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (9), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, a to s ohledem na to, že částka vyčleněná na tento program je vypočtena bez ohledu na to, že by mohlo dojít k nepředvídatelným výdajům , avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány. [pozm. návrh 14] |
(11a) |
Nákup softwaru, který je nutný k provádění přísných hraničních kontrol, by měl být způsobilý pro financování v rámci tohoto programu. Aby se usnadnila výměna údajů, je třeba propagovat nákup software, který lze používat ve všech členských státech. [pozm. návrh 15] |
(12) |
Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší větší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. V zájmu zajištění soudržnosti a koordinace akcí v zájmu budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit, že Komise vytvoří a bude aktualizovat víceletý strategický plán pro cla (dále jen „MASP-C“) s cílem vytvořit elektronické prostředí, které zajistí jednotnost a interoperabilitu celních systémů Unie. [pozm. návrh 16] |
(13) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (10) vyžaduje, aby Komise vypracovala víceletý strategický akční plán pro celnictví zaměřený na vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického celního prostředí pro Unii. Vývoj a provoz elektronických systémů zahrnutých do víceletého strategického plánu jsou financovány zejména z tohoto programu. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace mezi programem a víceletým strategickým plánem by do tohoto nařízení měla být začleněna příslušná ustanovení rozhodnutí. Jelikož všechna příslušná ustanovení rozhodnutí č. 70/2008/ES jsou nyní převzata nařízením (EU) č. 952/2013 nebo tímto nařízením, rozhodnutí č. 70/2008/ES by mělo být zrušeno. |
(14) |
Toto nařízení Komise by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů měla přijmout pracovní programy pro účely tohoto nařízení . Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž Komise a členských států. [pozm. návrh 62] |
(14a) |
V souladu se zjištěními uvedenými ve dvou zvláštních zprávách, které nedávno přijal Evropský účetní dvůr v oblasti cel, konkrétně zvláštní zprávou č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávou č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění v IT systémech pro celní správu: co je špatně?“, by opatření přijatá v rámci programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel měla být zaměřena na řešení zjištěných nedostatků. [pozm. návrh 17] |
(14b) |
Dne 4. října 2018 přijal Evropský parlament usnesení o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU. Závěry obsažené v tomto usnesení by měly být zohledněny při činnostech prováděných v rámci programu. [pozm. návrh 18] |
(15) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). [pozm. návrh 63] |
(16) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení právních předpisů (12) je nutné tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména ve vztahu k členským státům. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. |
(17) |
Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu , pokud jde o vypracování a aktualizaci víceletého strategického plánu pro oblast cel a pokud jde o vytvoření víceletých pracovních programů . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 64] |
(18) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(19) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie. |
(20) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet nejlepší výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 19] |
(21) |
Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
(22) |
Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program“).
2. Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1) |
„celními orgány“ se rozumí orgány definované v čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013; |
2) |
„evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy potřebné pro celní unii a plnění úkolů celních orgánů; |
3) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie. |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecným cílem programu Ve snaze dosáhnout dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii co nejvíce vzájemně spolupracovaly, a aby byla zaručena ochrana a bezpečnost členských států a aby byla ochráněna Unie před podvody, nekalými a nezákonnými obchodními praktikami a zároveň podpořily legitimní obchodní činnosti a posílila úroveň ochrany spotřebitele , je obecným cílem programu podpořit celní unii a celní orgány při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajištění bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti. [pozm. návrh 20]
2. Program má tyto specifické cíle: Specifickým cílem programu je
1) |
podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce; a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů. |
2) |
pomáhat při budování kapacit v oblasti informačních technologií, což spočívá ve vývoji, údržbě a provozování elektronických systémů uvedených v článku 278 celního kodexu Unie, které se týkají vývozu, dovozu a tranzitu zboží a které umožňují přechod od papírového na elektronické celnictví v souladu s článkem 12 tohoto nařízení; |
3) |
financovat společné akce, které spočívají v mechanismech spolupráce, jež umožní úředníkům provádět společné operační činnosti v rámci své hlavní odpovědností, sdílet zkušenosti a společně usilovat o splnění cílů v oblasti celní politiky; |
4) |
podporovat odborné dovednosti celních úředníků a posílení jejich možností plnit svou úlohu na jednotném základě; |
5) |
podporovat inovací v oblasti celní politiky. [pozm. návrh 21] |
2a. Program je soudržný s jinými akčními programy a fondy Unie s podobnými cíli v souvisejících oblastech a využívá veškeré synergie. [pozm. návrh 22]
2b. Provádění programu se řídí zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace. [pozm. návrh 23]
2c. Program také podporuje nepřetržité vyhodnocování a monitorování spolupráce mezi celními orgány s cílem zjistit nedostatky a možná zlepšení. [pozm. návrh 24]
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 842 844 000 EUR v cenách roku 2018 ( 950 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 25]
2. Částka Pokud je to nutné a řádně odůvodněné, může částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením jeho výkonu a pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně vynaložené Komisí a určené členským státům a hospodářským subjektům , souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu, jsou-li tyto činnosti potřebné pro splnění cílů programu. [pozm. návrh 26]
2a. Program se nevyužívá k hrazení nákladů souvisejících s případným vystoupením Spojeného království z Unie. Na základě vlastního posouzení vyhradí Komise zdroje s cílem uhradit náklady související s vystoupením Spojeného království ze všech celních systémů Unie a ukončením spolupráce a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti.
Dříve, než Komise vyhradí tyto zdroje, vypracuje odhad případných nákladů a informuje Evropský parlament, jakmile bude mít k dispozici údaje potřebné pro tento odhad. [pozm. návrh 27]
Článek 5
Třetí země přidružené k programu
Program je otevřen těmto třetím zemím:
a) |
přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
b) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie; |
c) |
jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými za podmínek stanovených ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané zvláštní dohodě o účasti třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda: [pozm. návrh 28]
|
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 7
Způsobilá opatření
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.
2. Opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 nařízení (EU) [2018/XXX] [nástroj pro vybavení pro celní kontroly] nebo doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 2 nařízení (EU) [2018/XXX] [program pro boj proti podvodům] jsou rovněž způsobilá pro financování v rámci tohoto programu. [pozm. návrh 30]
3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují:
a) |
zasedání a podobná opatření ad hoc; |
b) |
strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů , například kooperativní vývoj nástrojů IT skupinou členských států ; [pozm. návrh 31] |
c) |
opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů; |
d) |
opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit , včetně odborné přípravy a výměny osvědčených postupů ; [pozm. návrh 32] |
e) |
podpůrná a jiná opatření včetně:
|
Možné formy opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze 1.
4. Opatření sestávající z vývoje , rozmístění, údržby a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření. [pozm. návrh 34]
5. Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 3 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.
Článek 8
Externí odborníci
1. Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti. [pozm. návrh 35]
2. Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.
3. Externí odborníky vybírá Komise podle na základě jejich dovedností kompetencí , zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané v oblasti uplatňování tohoto nařízení a jejich relevantních znalostí o daném opatření, a to tak, aby nedošlo k žádnému střetu zájmů. Výběr dosáhne rovnováhy mezi zástupci podniků a jinými odborníky z řad občanské společnosti a též zohlední zásadu rovnosti žen a mužů. Seznam externích odborníků se pravidelně aktualizuje a zpřístupňuje veřejnosti. [pozm. návrh 36]
KAPITOLA III
GRANTY
Článek 9
Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování
1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení , a zejména se zásadou řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a rovného zacházení . [pozm. návrh 37]
2. Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
3. V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty celní orgány členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.
Článek 10
Míra spolufinancování
1. Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření podle významu opatření a odhadovaných dopadů . [pozm. návrh 38]
2. Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.
KAPITOLA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Článek 11
Odpovědnost
1. Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12 , včetně jejich návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, zavedení, údržby, vývoje, modernizace, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12. [pozm. návrh 39]
2. Komise zejména zajistí:
a) |
vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast cel podle článku 12; |
b) |
celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, kybernetickou odolnost a vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění; [pozm. návrh 40] |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni; |
d) |
koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků; |
e) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie; |
ea) |
efektivní a rychlou komunikaci s členskými státy a mezi nimi s cílem racionalizovat správu a řízení elektronických systémů Unie; [pozm. návrh 41] |
eb) |
včasnou a transparentní komunikaci se zúčastněnými stranami, jichž se týká zavádění systémů IT na úrovni Unie a členských států, zejména o zpožděních při zavádění a vynakládání unijních a vnitrostátních složek. [pozm. návrh 42] |
3. Členské státy zajistí zejména:
a) |
vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel podle článku 12; |
b) |
koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni; |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni; |
d) |
pravidelné podávání podávání pravidelných informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným dotčeným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné a účinné využití evropských elektronických systémů; [pozm. návrh 43] |
e) |
zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni. |
Článek 12
Víceletý strategický plán pro oblast cel (MASP-C)
1. Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, aby doplnila toto nařízení vypracováním a aktualizací víceletého strategického plánu pro oblast cel, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část systému zatříděny jako: [pozm. návrh 65]
a) |
společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti, a racionalizace a spolehlivosti určí jako společnou; [pozm. návrh 45] |
b) |
vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření , jako například při kooperativním projektu vývoje nástrojů IT skupinou členských států ; [pozm. návrh 46] |
c) |
nebo jejich kombinace. |
2. Víceletý strategický plán pro oblast cel obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.
3. Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů a popřípadě o předvídatelných zpožděních při jejich plnění . [pozm. návrh 47]
4. Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast cel podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.
5. Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, včetně informací o nezbytných přizpůsobeních nebo zpožděních plánu, a tuto zprávu zveřejní. [pozm. návrh 48]
KAPITOLA V
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 13
Pracovní program
1. Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených Pro účely tohoto programu se přijmou víceleté pracovní programy uvedené v článku 108 110 finančního nařízení. Tyto víceleté pracovní programy zejména stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku finančního plánu. Obsahují rovněž podrobný popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. [pozm. návrh 66]
2. Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2. Komise přijme v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplní stanovením víceletých pracovních programů . [pozm. návrh 67]
2a. Víceleté pracovní programy vychází ze zkušeností získaných z předchozích programů. [pozm. návrh 51]
Článek 14
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti programu. stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Podávání zpráv o výkonnosti zahrnuje informace o pokroku a nedostatcích . [pozm. návrh 52]
2. Ukazatele pro vykazování výkonnosti dosažené při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě lepší aktuální kvalitativní i kvantitativní informace o výkonnosti programu . [pozm. návrh 53]
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly srovnatelné a úplné a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené a relevantní požadavky na podávání zpráv. Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé informace o kvalitě používaných údajů o výkonnosti. [pozm. návrh 54]
Článek 15
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř tří let od začátku provádění programu. [pozm. návrh 55]
2a. V průběžném hodnocení jsou uvedena zjištění nezbytná k učinění rozhodnutí o opatřeních navazujících na tento program po roce 2027 a o jejich cílech. [pozm. návrh 56]
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř tří let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu. [pozm. návrh 57]
4. Komise představí a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 58]
Článek 16
Audity a vyšetřování
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) , aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu úřadů OLAF a EPPO tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům OLAF a nařízením Rady ( EU ) 2017/1939 (19). [pozm. návrh 59]
KAPITOLA VI
VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
Článek 17
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2 a v čl 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 68]
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 69]
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 70]
Článek 18
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Clo“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 71]
KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují maximální viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 60]
2. Komise provádí k o programu a jeho opatřením o opatřeních financovaných v rámci programu a o výsledcích dosažených prostřednictvím těchto financovaných opatření a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace institucionální úrovni , souvisejí-li s cíli uvedenými stanovenými v článku 3. [pozm. návrh 61]
Článek 20
Zrušení
1. Nařízení (EU) č. 1294/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
2. Rozhodnutí č. 70/2008/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 21
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1294/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1294/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda nebo předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 45.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).
(4) https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en
(5) https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) COM(2016)0605 final. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(8) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly.
(9) COM(2010)0700.
(10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(15) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(16) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(17) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
PŘÍLOHA 1
Neúplný seznam možných forem opatření uvedených v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a d) prvním pododstavci
Opatření uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:
a) |
v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:
|
b) |
v případě strukturované spolupráce v rámci jednotlivých projektů:
|
c) |
v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:
|
PŘÍLOHA 2
Ukazatele
Specifický cíl: Podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů pro oblast cel.
1. Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):
1. |
index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření) |
2. |
index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky) |
3. |
dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl) |
4. |
dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl) |
5. |
používání klíčových evropských elektronických systémů zaměřených na zvyšování vzájemné propojenosti a přechod na bezpapírovou celní unii (počet vyměněných zpráv a provedených konzultací) |
6. |
míra dokončení celního kodexu Unie (procento dosažených milníků pro zavedení systémů celního kodexu Unie) |
2. Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:
1. |
index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci) |
2. |
index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento účastníků, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu) |