EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne1.6.2018

COM(2018) 393 final

2018/0217(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013

{SWD(2018) 301 final}
{SEC(2018) 305 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

••Odůvodnění a cíle návrhu

Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (návrh VFR) 1 stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro SZP na období 2021–2027, spolu s posouzením dopadů alternativních scénářů pro rozvoj této politiky. Tyto návrhy stanoví datum použitelnosti od 1. ledna 2021 a jsou předloženy pro Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které bylo doručeno Evropské radě dne 29. března 2017.

Nejnovější reforma společné zemědělské politiky byla dohodnuta v roce 2013 a provedena v roce 2015. Od té doby se kontext, na kterém reforma stavěla, výrazně posunul. Zejména:

Ceny zemědělských produktů se významně snížily – stlačily je makroekonomické faktory, geopolitické tlaky i další síly.

Důraz obchodních jednání se viditelněji přesunul od mnohostranných dohod na dvoustranné dohody a EU se více otevřela světovým trhům.

EU přistoupila k novým mezinárodním závazkům – např. ohledně zmírňování změny klimatu (prostřednictvím COP 21) a široké škály aspektů mezinárodního vývoje (prostřednictvím cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje), jakož i k úsilí v oblasti lepší reakce na ostatní geopolitický vývoj, včetně migrace.

Tyto změny podnítily veřejnou debatu o tom, zda reforma z roku 2013 dostatečně pomůže společné zemědělské politice vypořádat se odpovídajícím způsobem s širokou škálou přetrvávajících výzev spojených s ekonomickou životaschopností zemědělského odvětví, péčí o životní prostředí, bojem se změnami klimatu a s ekonomickou a sociální strukturou venkovských oblastí EU – obzvláště ve světle nadcházejících příležitostí ke krokům v oblastech obchodu, biohospodářství, obnovitelné energie, oběhového hospodářství a digitální ekonomiky.

SZP je třeba modernizovat tak, aby řešila tyto výzvy, zjednodušila jejich řešení prostřednictvím minimální administrativní zátěže a působila ještě uceleněji v souvislosti s ostatními politikami EU, aby se ještě více podílela na plnění 10 priorit Komise a cílů udržitelného rozvoje. Jak Komise připomněla ve svém nedávném sdělení o víceletém finančním rámci, modernizovaná společná zemědělská politika bude muset podporovat přechod k plně udržitelnému zemědělství a rozvoji dynamických venkovských oblastí a zajistit dodávky bezpečných a kvalitních potravin pro více než 500 milionů spotřebitelů. Evropa potřebuje inteligentní, odolné, udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, aby zajistila produkci bezpečných, kvalitních, cenově dostupných, výživných a rozmanitých potravin pro své občany a silnou socioekonomickou strukturu ve venkovských oblastech. Modernizovaná společná zemědělská politika musí zvyšovat svou evropskou přidanou hodnotu tím, že bude odrážet vyšší úroveň ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu a bude reagovat na očekávání občanů ohledně jejich zdraví, životního prostředí a klimatu.

Jak Komise uvádí ve svém pracovním programu na rok 2017, konzultovala rozsáhle zjednodušení a modernizaci SZP tak, aby bylo možné maximalizovat její příspěvek k 10 prioritám Komise a cílům udržitelného rozvoje. Zaměřuje se na konkrétní budoucí politické priority bez ohledu na finanční prostředky, jež budou na SZP přiděleny v příštím víceletém finančním rámci. Součástí procesu byly rozsáhlé konzultace i analýzy dostupných důkazů o provádění SZP včetně relevantních názorů platformy REFIT.

Výsledek byl prezentován ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, které Komise přijala dne 29. listopadu 2017. Sdělení umožňuje strukturovaný dialog o budoucnosti SZP v orgánech Evropské unie i se zúčastněnými stranami. Tento dokument k politice uvádí výzvy, cíle a možné cesty SZP, která obstojí v budoucnu a která musí být jednodušší, chytřejší a modernější a vést k přechodu k udržitelnějšímu zemědělství.

Obzvláště pak Komise identifikovala vyšší ambice spojené s kroky v oblasti životního prostředí a klimatu, cílenější podporu a vyšší závislost na propojení výzkumu-inovací-poradenství jako hlavní prioritu pro SZP po roce 2020. Jako způsob zlepšení výkonnosti SZP také navrhla nový model realizace, ve kterém není politika zaměřena na dodržování předpisů, nýbrž na výkon, a rozděluje povinnosti na úrovni Evropské unie a členských států EU na základě větší subsidiarity. Cílem nového modelu realizace je dosáhnout lépe cílů EU založených na strategickém plánování, rozsáhlých politických intervencích a společných ukazatelích výkonnosti a vylepšit tak soudržnost politiky v rámci budoucí SZP a dalších cílů EU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Článek 39 SFEU stanovuje cíle SZP:

·zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly,

·zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství,

·stabilizovat trhy,

·zajistit plynulé zásobování,

·zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

Tento návrh je plně v souladu s cíli Smlouvy o SZP. Modernizuje a zjednodušuje způsobu provedení opatření Smlouvy.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Zemědělství a lesnictví pokrývají 84 % území EU. Tato odvětví na životním prostředí závisí a zároveň jej ovlivňují. Proto velké množství navrhovaných specifických cílů SZP vyvolá environmentální a klimatické kroky v souladu s příslušnými politikami EU.

Je dobře známo, že spotřebitelské vzorce ovlivňují veřejné zdraví. Vzhledem ke svému propojení s potravinami a někdy i se způsoby, jakými jsou vyráběny, dochází k propojování zemědělské a zdravotní politiky. Návrhy posilují propojení se zdravotní politikou a obzvláště pak se zdravým stravováním a snižováním použití antimikrobiálních látek.

EU je významným dovozcem komodit a vývozcem hodnotných zemědělských a potravinářských produktů a má tudíž vliv na potravinové systémy mimo EU. Návrh v souladu s článkem 208 SFEU zohledňuje cíle rozvojové spolupráce EU týkající se vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, zejména prostřednictvím zajištění, aby podpora EU ve prospěch zemědělců neměla žádné či pouze minimální účinky na obchod.

Kromě toho lze stejně jako v ostatních odvětvích i v zemědělství a ve venkovských oblastech lépe využívat nové technologie a znalosti, obzvláště pak digitální technologie. Návrh zřetelně začleňuje organizaci výměny znalostí do modelu realizace politiky a upevňuje tak propojení s politikou výzkumu. Podobným způsobem umožňuje důraz kladený na digitalizaci propojení s Digitální agendou EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 42 a čl. 43 odst. 2 SFEU týkající se nařízení k plánu SZP.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Smlouva o fungování EU stanoví, že pravomoc v oblasti zemědělství sdílí Unie a členské státy, a stanoví společnou zemědělskou politiku se společnými cíli a společným prováděním. Stávající systém provádění SZP se opírá o podrobné požadavky stanovené na úrovni EU, přísné kontroly, sankce a audit. Tato pravidla jsou často příliš normativní a zasahují až na úroveň zemědělských podniků. K dosahování požadovaných výsledků a přidané hodnoty EU ve velmi rozmanitém zemědělském a klimatickém prostředí se však nehodí ani přístup „shora dolů“, ani přístup univerzální.

V  modelu realizace v tomto návrhu stanovuje Unie základní parametry politiky (cíle SZP, obecné typy opatření, základní požadavky), zatímco členské státy by nesly větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou cílů dosahovat.

Větší míra subsidiarity umožní lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a v jejich kontextu posuzovat cíle a dílčí cíle. Členské státy ponesou odpovědnost za uzpůsobení intervencí SZP, aby se maximalizoval jejich přínos při plnění cílů EU. Byly by zachovány stávající správní struktury – které musí fungovat i nadále a zajišťovat účinné monitorování a prosazování dosažení všech cílů politiky – a členské státy budou rovněž mít větší pravomoc při koncipování rámce pro dodržování souladu a kontrolu, který se bude vztahovat na příjemce (včetně kontrol a sankcí).

•Proporcionalita

Ekonomické, environmentální a sociální výzvy zemědělského odvětví a venkovských oblastí EU vyžadují zásadní reakci, která odpovídá evropskému rozměru těchto výzev. Větší možnost volby, která bude členským státům poskytnuta při výběru a uzpůsobování dostupných nástrojů politiky v rámci SZP pro plnění cílů v modelu zaměřeném více na dosahování výsledků, by měla ještě více snížit pravděpodobnost, že SZP překročí proporcionální úroveň opatření.

•Volba nástroje

Protože všechny původní zákony představují nařízení Evropského parlamentu a Rady, musí být v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady představeny pozměňovací návrhy.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

SZP je hluboce zakořeněná v budování a rozvoji Evropské unie (EU). Od svého založení na počátku šedesátých let na základě cílů zakotvených ve Smlouvě prošla několika vlnami reforem směřujících ke zlepšení konkurenceschopnosti v zemědělství, podpoře rozvoje venkova, řešení nových výzev a lepší reakci na požadavky společnosti. Poslední zásadní reforma byla schválena v roce 2013. V reformě z roku 2013 byly obecné cíle SZP rozděleny do tří bloků:

i.    Životaschopná produkce potravin

ii.    Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu

iii.    Vyvážený územní rozvoj

Pro vyhodnocení pokroku v dosahování výše zmíněných cílů a identifikaci budoucích výzev podpořila rozsáhlá konzultační procedura strukturovanou debatu se zúčastněnými stranami včetně aktérů mimo odvětví zemědělství. Dále byly z bohatých zdrojů informací o SZP shromážděny podklady o její výkonnosti (stručně shrnuty v rámečku 1 níže), které posloužily jako základ pro vyhodnocení úspěchů a slabin SZP v minulých letech, obzvláště pak v souvislosti s poslední reformou. Týká se to především:

·Podkladů shromážděných prostřednictvím rámce pro monitorování a hodnocení (CMEF), který slouží k měření výkonnosti SZP 2 .

·Série hodnoticích studií naplánovaných na víceletý finanční rámec (2014–2020) pro vyhodnocení aktuálních cílů SZP, přičemž první zjištění budou k dispozici v roce 2017/18 3 .

Výsledky týkající se pokroku při dosahování cílů a odpovídající finanční krytí dostupné ve výročních zprávách o provádění pro rozvoj venkova.

·Dodatečné podkladové dokumenty, data, fakta, čísla relevantní pro posouzení dopadů byla zveřejněna na internetových stránkách GŘ AGRI 4 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci veřejné konzultace bylo obdrženo více než 322 000 podnětů a součástí byl i strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami, pět odborných workshopů, stanoviska platformy REFIT, příspěvky Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a vnitrostátních parlamentů. Proces bral v úvahu i doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy (AMTF) 5 a konference o rozvoji venkova (Cork, 2016) 6 .

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V rámci shromažďování podkladů/znalostí od odborníků k záležitostem SZP se v období od března 2017 do února 2018 uskutečnilo několik specializovaných workshopů. Tyto workshopy umožnily výměnu názorů mezi odborníky a úředníky Komise a pokrok ve formulaci klíčových závěrů/otázek, které je třeba brát v potaz v procesu modernizace a zjednodušování.

Pět témat, kterými se workshopy zabývaly, bylo zvoleno tak, aby obsahovaly nejrelevantnější oblastmi, v nichž byly zjištěny mezery ve znalostech a rozdílné programové přístupy. Workshopy byly sestaveny podle podobné metodiky na základě:

(1)shrnutí nejnovějších podkladů dostupných na úrovni odborníků, akademiků, osob z praxe a mezinárodních institucí;

(2)zaměření na praktické zkušenosti v dané oblasti;

(3)vyhodnocení potenciálu nových technologií/přístupů pro vylepšení navrhování budoucí politiky v konkrétní oblasti.

Shrnutí workshopů a prezentací lze nalézt na:

https://ec.europa.eu/agriculture/events/cap-have-your-say/workshops_en

Workshop 1: Osvědčené postupy v oblasti environmentálních a klimatických potřeb  (23.–24. března 2017).

Tohoto dvoudenního workshopu se zúčastnila široká škála odborníků na problematiku životního prostředí a klimatu. Věnoval se:

·dostupným nástrojům pro vyhodnocování environmentálních potřeb;

·metodám zlepšování při přijímání opatření (se zaměřením na roli behaviorálních přístupů).

Workshop 2: Řízení rizik (18.–19. května 2017)

Snahou tohoto dvoudenního workshopu bylo shromáždit podklady v debatě o nástrojích, které mohou pomoci zemědělské komunitě lépe čelit rizikům spojeným s výrobou, cenami a příjmy. Věnoval se:

·výzvám bezpečnostní sítě trhu EU a nejnovějšímu vývoji systému řízení rizik uplatňovanému v USA,

·budoucím trhům v EU, odvětví zemědělského pojištění a zajištění v EU, případu partnerství veřejných a soukromých subjektů a systému pojištění úrody,

·behaviorálním aspektům řízení rizik.

Workshop 3: Potraviny a související problematika (31. května 2017)

Workshop na téma potraviny a související problematika se věnoval sjednocení SZP se zdravotní politikou a její kapacitou usnadnit adaptaci zemědělců na změny ve spotřebitelských vzorcích. Pozornost upoutala problematika antimikrobiální rezistence.

Workshop 4: Socioekonomické otázky (9. června 2017)

Workshop věnovaný socioekonomickým otázkám se zaměřil na analýzu dynamiky růstu a tvorbu pracovních míst v agrárně-potravinářském odvětví EU. Zkoumal souvislosti mezi globálním zemědělstvím a potravinovými hodnotovými řetězci v EU jak z konceptuální, tak z praktické perspektivy, a to na základě případových studií.

Workshop 5: Měření environmentální a klimatické výkonnosti SZP (26. února 2018)

Workshop zkoumal to, jak lze základní cíle politiky nastavit na úrovni EU, jak je lze provádět na úrovni členských států a jak je lze sledovat, kontrolovat a vyhodnocovat.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů, které podporuje návrhy právních předpisů, a stanoviska Výboru pro kontrolu regulace (RSB), jsou k dispozici na této internetové stránce:

Seznam posouzení dopadů a doprovodných stanovisek Výboru pro kontrolu regulace

RSB původně vydal negativní stanovisko. Výbor ocenil ambice modernizovat a zjednodušit SZP a hloubkovou analýzu různých scénářů, které užitečně vyzdvihují kompromisy mezi cíli politiky, ale usoudil, že by zpráva měla lépe vysvětlit důvody, proveditelnost a fungování navrhovaného nového modelu realizace. Tato požadovaná doplnění byla přidána v posouzení dopadů, a to i ve zvláštní příloze k novému modelu realizace. Na tomto základě vydal RSB kladné stanovisko s výhradami. Výbor kvitoval zlepšení zprávy, ale vyžádal si další specifikaci přesných záruk pro zmírnění zjištěných rizik. Příloha 1 zprávy o posouzení dopadů (pracovní dokument útvarů Komise) uvádí úpravy přijaté za účelem splnění požadavků výboru.

Při posuzování dopadů zpráva představuje a rozebírá různé možnosti politiky. Posouzení dopadů neobsahuje preferovanou možnost. Namísto toho byly v rámci různých možností testovány různé kombinace prvků návrhu, aby se zjistilo, jakou optimální kombinaci by bylo možné vybrat.

Tyto možnosti v zásadě testují kontrastní přístupy k dosažení stanovených cílů:

1.různé úrovně environmentálních a klimatických cílů, zaměření na potenciální vliv povinných a dobrovolných systémů provádění;

2.různé způsoby podpory zemědělského příjmu, obzvláště pak její rozdělení mezi jednotlivé zemědělce, zaměření na potenciální vliv na malé a střední podniky;

3.širší socioekonomické intervence, zejména v rámci politiky rozvoje venkova, a průřezové přístupy pro modernizaci.

První možnost testuje možnost zvýšení environmentálních a klimatických ambicí prostřednictvím dobrovolného ekologického schématu. Zkoumá také potenciální roli nástrojů řízení rizik s nižšími přímými platbami v podpoře příjmu zemědělců. Dvě dílčí možnosti reflektují různé environmentální ambice a přístupy členských států k přímým platbám v rámci nového modelu realizace.

Další možnost lépe cílí přímé platby a provádění jejich podmíněnosti je více ambiciózní, aby došlo ke zlepšení společného provádění environmentálních a ekonomických cílů SZP i řešení klimatických výzev. Rozepsány jsou i dílčí možnosti s cílem ilustrovat možné rozdíly v ambicích členských států v oblasti environmentálních a klimatických cílů.

Závěrečná možnost klade silný důraz na environmentální péči a zaměstnanost a za účelem zachování pracovních míst ve venkovských oblastech přesouvá svou pozornost na malé a střední zemědělce. Členské státy mají povinnost přidělit 30 % plateb z pilíře I na doplacení čtyř schémat, která by byla pro zemědělce dobrovolná, a to ekologické zemědělství, trvalé travní porosty, oblasti s přírodními omezeními (ANC) a lineární krajinné prvky, aby docházelo k podpoře klimatických opatření a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji.

Posouzení dopadů poukazuje na obtížné kompromisy, které jsou inherentní součástí politiky, jež se zabývá tolika různorodými cíli, když se zásadně mění základní parametry.

Klíčovým základním parametrem je úroveň podpory SZP. Snížení o 5 %, které navrhla Komise ve svém sdělení z května 2018 pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027, je v rozmezí hodnoceném v posouzení dopadů.

Na zemědělský příjem má vliv výše i rozdělení podpory. Zajištění adekvátní výše podpory, a tedy i zemědělského příjmu, zůstává do budoucna klíčovým prvkem pro zajištění dostatku potravin, ambice v oblasti životního prostředí a klimatu i životaschopnosti venkovských oblastí. Lépe cílená podpora malých a středních zemědělských podniků a oblastí s přírodními omezeními může pomoci udržet více pracovních míst v zemědělských podnicích a v zemědělské činnosti na celém území, a tím posílit socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Distribuci přímých plateb může zlepšit omezení a konvergence. Je zřejmé, že jakákoli možnost, která výrazně přerozděluje přímé platby zemědělským podnikům a regionům s nižší produktivitou, povede z dlouhodobého hlediska ke snížení konkurenceschopnosti EU a zvýší ochranu životního prostředí. Méně zřejmé už však je to, že vhodná kombinace opatření, by mohla snížit negativní vlivy na příjem a zároveň lépe řešit výzvy, které rovněž souvisí se zemědělstvím – například životní prostředí a klima či společenské očekávání. To vyžaduje pobídkové úpravy, které zlepšují jak socioekonomickou, tak environmentální výkonnost tohoto odvětví.

Informace z konzultací a analýz zúčastněných stran ukazují, že toho lze dosáhnout za předpokladu, že nezbytná související opatření věnující se ambicióznějším krokům v oblasti životního prostředí a klimatu umožní přijetí osvědčených postupů (jak v konvenčních, tak v jiných formách zemědělství) zahrnujících znalosti, inovace a nejnovější relevantní technologie.

Na základě předpokladů a voleb obsažených v analýze existují v oblasti dosahování ekonomických, environmentálních a sociálních cílů SZP i v oblasti její požadované modernizace a zjednodušení možné kompromisy. Stručně řečeno, přerozdělování by mohlo vést ke zvládnutelným dopadům příjmu a podporovat požadované zvýšené ambice opatření v oblasti životního prostředí a klimatu a další synergie SZP. To by ovšem vyžadovalo, aby se toto odvětví a politika chopily příležitostí, které nabízejí inovace a technologie, jež už nyní umožňují modernizaci a zjednodušení.

Další předpoklady a volby by zajisté změnily podrobné výsledky, avšak hlavní výchozí poselství by zůstalo stejné – preferovaná možnost pro budoucí SZP by měla kombinovat ty nejvýkonnější prvky jednotlivých možnosti, avšak vyhýbat se jejich slabým místům, a to zavedením nezbytných ochranných opatření zajišťujících rovnost příležitostí v EU. To naznačuje nutnost jasných kritérií pro výši a rozdělování podpory příjmů (např. omezení a/nebo postupné snižování), klimatické a environmentální ambice, podmíněnost, pobídky k modernizaci a přiměřený stupeň decentralizace/zjednodušení.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Komplexnost provádění aktuální politiky je do velké míry spojena s důrazem na dodržování detailních pravidel stanovených na úrovni EU. Navrhovaný nový model realizace odstraní evropská kritéria nároku na podporu, což umožní členským státům definovat podmínky způsobilosti tak, aby co nejvíce vyhovovaly příslušným okolnostem. Od tohoto opatření se očekává, že přinese výrazné zjednodušení.

Z historického hlediska se SZP vyvíjela formou po sobě jdoucích reforem různých nástrojů. Koordinace těchto nástrojů se občas ukázala být složitá. V rámci aktuálního návrhu jsou všechny různé prvky podpory SZP spojeny do jediného uceleného rámce, který redukuje administrativní zátěž provádění SZP.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. 

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (COM(2018) 322 final) stanoví, že významná část rozpočtu EU bude i nadále určena na zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Za současných cen se navrhuje, aby se SZP zaměřila na svá klíčová opatření prostřednictvím 286,2 miliardy eur určených pro EZZF a 78,7 miliardy eur pro EZFRV.

Tyto zemědělské fondy dále mají dodatečné finanční prostředky z programu Horizont Evropa, jelikož navrhované finanční krytí pro tento program obsahuje 10 miliard eur na podporu výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. Vytvořena bude i nová zemědělská rezerva EZZF pro další finanční podporu zemědělského odvětví. Nevyužité prostředky rezervy za daný rok budou převedeny do následujícího roku.

Co se týče rozdělování přímých plateb mezi členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými platbami nižšími než 90 % průměru EU pokračovaly v procesu zahájeném v období 2014–2020 a uzavřely 50 % existující mezery na 90 %. Na financování této vnější konvergence úrovní přímých plateb budou přispívat všechny členské státy. Přidělování přímých plateb členským státům je v nařízení strategického plánu SZP vypočteno na této bázi.

U rozvoje venkova je navrženo vyvážit financování mezi rozpočty EU a členských států. V souladu s tím, co se předpokládá pro evropské strukturální a investiční fondy, bude možno díky zvýšení vnitrostátního spolufinancování udržet veřejnou podporu evropským venkovským oblastem z velké části beze změn. Rozdělení podpory EZFRV je založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli a s ohledem na stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se rovněž uplatní na některá opatření, jako je iniciativa LEADER a platby za závazky hospodaření.

Členským státům bude poskytnuta určitá míra flexibility pro převod mezi jednotlivými prostředky. Až 15 % příslušných přímých plateb bude možné převést do prostředků EZFRV a opačně. Vyšší podíl lze do prostředků EZFRV převést z přímých plateb za účelem intervencí v oblasti environmentálních a klimatických cílů a poskytnutí grantům mladým zemědělcům.

Podrobnosti finančního dopadu návrhu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhu přiložen.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Posun k politice, která je více orientovaná na výkonnost, vyžaduje zavedení náležitého rámce výkonnosti, který na základě souboru společných ukazatelů umožní Komisi vyhodnocovat a sledovat výkonnost politiky. Současný společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF) a současný systém monitorování přímých plateb a rozvoje venkova by se použily jako základ pro monitorování a hodnocení výkonnosti politiky, avšak je potřeba je ještě zjednodušit a doplnit (včetně soudržnosti dvou pilířů). Potřeba je také ještě investovat do určení vhodných ukazatelů a zajistit dostatečný přísun dat.

Nový rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti (PMEF) bude obsahovat veškeré nástroje budoucí SZP: strategické plány SZP včetně těch prvků této politiky, které nejsou obsaženy ve strategických plánech SZP (některé části Společné organizace trhu, specifická schémata). Výkonnost by se měřila v souvislosti se specifickými cíli politiky za použití souboru společných ukazatelů.

Nový realizační model se bude odvíjet od následujících principů:

·Kontextové ukazatele zůstanou zachovány, protože odráží relevantní aspekty všeobecných ekonomických, environmentálních a společenských trendů a budou mít pravděpodobně vliv na výkonnost.

·Výběr souboru ukazatelů bude omezenější, ale cílenější, protože by měl být primárně sestaven tak, aby co možná nejvíce reflektoval to, zda podporovaná intervence přispívá k dosažení cílů při porovnání se stanoveným základem a za použití jasných definic.

·Celková výkonnost politiky bude vyhodnocována na víceleté bázi dle ukazatelů dopadu. Roční následná revize výkonnosti politiky se bude opírat o kompletní seznam ukazatelů výsledků.

·Výstupní ukazatele by na výroční bázi spojovaly výdaje s výkonností provádění politiky. To se provádí jednou ročně a vychází ze seznamu (primárně již dostupných) výstupních ukazatelů.

·Spolehlivost relevantních ukazatelů výkonnosti lze vylepšit synergií mezi statistickými a administrativními údaji, což ale vyžaduje systém kontroly kvality.

V zásadě lze říct, že návrh představuje jasně definovaný a vymahatelný posun povinností a příležitostí společného rámce, aby bylo možné plnit zároveň více než jeden klíčový cíl, obzvláště pak zjednodušení, orientaci na výsledky (spíše než na dodržování) a účinnost a účelnost politiky.

Výroční přezkum výkonnosti je považován za klíčový prvek pokračujícího sledování a řízení provádění politiky. Aby byl výroční přezkum výkonnosti funkční, je třeba ve výroční zprávě o plnění strategického plánu SZP, tzv. výroční zprávě o výkonnosti, uvést společné adekvátní výstupní ukazatele a ukazatele výsledků. Členské státy budou každoročně podávat zprávy o realizovaných výsledcích a výdajích a o tom, jak daleko jsou od cílů stanovených pro celé období a vyjádřených jako hodnoty ukazatelů výsledků.

Hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 7 , v níž tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobná analýza toho, do jaké míry se program dá považovat za relevantní, účinný a efektivní poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané zkušenosti za účelem zjištění nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a za účelem podpory maximalizace jejich využití / dopadu.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh se týká tří nařízení:

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory strategických plánů vytvářených členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SPZ) a financované Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(dále jen: nařízení o strategickém plánu SZP)

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (dále jen: horizontální nařízení SZP)

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (dále jen: pozměňovací nařízení)

Kombinace těchto nařízení upravují SZP propojením jejích cílů s Junkerovými prioritami a cíli udržitelného rozvoje a zároveň zjednodušují provádění politiky. SZP bude více uzpůsobena místním okolnostem, protože z ní budou odstraněny podmínky způsobilosti pro získání podpory na úrovni EU. Členské státy si budou moci určit většinu podmínek způsobilosti na vnitrostátní úrovni tak, aby odpovídaly konkrétním okolnostem. Administrativní zátěž spojená s kontrolami se zároveň zmenší, protože bude omezeno přímé propojení podmínek způsobilosti na úrovni EU a konečného příjemce.

S cílem dalšího zlepšení trvale udržitelného rozvoje zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí se obecné cíle SZP zaměřují na ekonomickou životaschopnost, odolnost a příjmy zemědělských podniků, na lepší environmentální a klimatickou výkonnost a na silnější socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Kromě toho je podpora znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a venkovských oblastech průřezovým cílem.

Nová SZP bude sledovat tyto specifické cíle:

a)podporu životaschopného zemědělského příjmu a odolnosti na celém území EU na podporu zajištění potravin;

b)posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologii a digitalizaci;

c)zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci;

d)přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii;

e)podporu udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší;

f)přispění k ochraně biologické diverzity, posilování ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny;

g)přilákání mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech;

h)podporu zaměstnanosti, růstu, sociálního začlenění a místního rozvoje ve venkovských oblastech včetně biohospodářství a udržitelného lesnictví;

i)zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Při dosahování těchto cílů musí členské státy zajistit zjednodušení a plnění podpory SZP. Tím budou stanoveny intervence vhodné za daných podmínek na základě typů intervencí uvedených v nařízení. Členské státy budou muset věnovat zvláštní pozornost cílům specifickým pro oblast životního prostředí a klimatu, obnovy populace a modernizaci provádění politiky pomocí lepšího využívání znalostí, poradenství a nových (digitálních) technologií.

Členské státy představí své navrhované intervence pro dosažení specifických cílů EU ve strategickém plánu SZP. Legislativní předpisy stanoví pravidla pro obsah takovéhoto strategického plánu SZP a Komise tyto plány musí zkontrolovat a schválit. Strategické plány SZP musí kombinovat většinu podpůrných nástrojů SZP financovaných v rámci EZZF (včetně programů odvětví, které až do nynějška určovalo nařízení pro společnou organizaci trhu) a EZFRV. Tímto způsobem si každý členský stát navrhne svou samostatnou soudržnou intervenční strategii. Ve strategickém plánu SZP stanoví členské státy cíle, kterých chtějí v programovém období dosáhnout pomocí společně definovaných ukazatelů výsledků.

Poté, co členské státy vytvoří strategické plány SZP, budou každoročně hlásit pokrok v jeho plnění, a to pomocí systému společných ukazatelů. Členské státy a Komise budou monitorovat pokrok a vyhodnocovat účinnost intervencí.

Níže uvedený oddíl poskytuje informace o konkrétním obsahu tří nařízení.

Nařízení o strategickém plánu SZP

Hlava I stanovuje působnost nařízení a definice.

Hlava II stanovuje obecné a specifické cíle SZP, kterých je třeba dosáhnout prostřednictvím intervencí stanovených členskými státy ve vlastních strategických plánech SZP. Hlava III představuje řadu společných požadavků na strategické plány SZP a prvky, které se vztahují na více intervencí. Společné požadavky zahrnují dodržování všeobecných principů a základních práv, jako je například bránění narušování hospodářské soutěže, respektování vnitřního trhu a rovné zacházení, a dále dodržování pravidel domácí podpory WTO. Zahrnují rovněž požadavky týkající se konkrétních prvků, které mají být definovány v plánech SZP, například co je to zemědělská oblast, zemědělská činnost, skutečný zemědělec nebo mladý zemědělec. Tento oddíl popisuje povinnosti vyplývající z „podmíněnosti“ (požadavky, které musí dodržovat každý příjemce plateb založených na ploše, pokud jde o dobré zemědělské postupy, ale také povinnosti vyplývající z legislativy EU, a potřeba mít dobře fungující poradenské služby pro zemědělské podniky).

Konečně tato hlava představuje typy intervencí, které mohou členské státy použít k provádění svých strategických plánů SZP. Typy intervencí představuji rozsáhlé kategorie intervencí, které mohou členské státy použít ve svých strategických plánech SZP.

Hlava IV stanovuje finanční ustanovení. Zahrnuje především finanční příděly dle členských států a jednotlivých fondů a definuje flexibilitu pro převod příspěvků mezi fondy. Poskytuje sazby příspěvků pro EZFRV ve vztahu k veřejným výdajům v členských státech a stanovuje některé maximální nebo minimální finanční příděly pro konkrétní účely.

Hlava V představuje pravidla pro strategické plány SZP. Zmiňuje prvky, které musí členské státy brát v potaz při vytváření strategických plánů SZP a jejich minimální obsah včetně cílů a finančního plánování. Tato hlava také vysvětluje, jaká pravidla platí pro Komisi při schvalování strategického plánu SZP a jak lze tyto plány upravovat.

Hlava VI stanovuje prvky nezbytné pro koordinaci a správu. Přiděluje orgánům členských států povinnosti v rámci specifických úkolů souvisejících se strategickým plánem SZP. Stanovuje monitorovací výbor sestávající ze všech zúčastněných stran. Dále stanovuje sítě, které musí usnadňovat úspěšné plnění strategického plánu SZP. Tyto sítě budou vytvořeny jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Nakonec pak zavádí evropské inovační partnerství s cílem stimulovat výměnu znalostí a inovací.

Hlava VII přestavuje rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti, který stanovuje pravidla určující, co a kdy musí členské státy hlásit v souvislosti s pokrokem v plnění strategického plánu SZP a pravidla pro způsob sledování a hodnocení tohoto pokroku. Obzvláště pak tato hlava stanovuje pravidla pro výkonnostní bonus za dobrý výkon v oblasti životního prostředí a klimatu.

Hlavy VIII a IX se pak týkají pravidel hospodářské soutěže, která vysvětlují, jak se přesně musí používat pravidla státní podpory, a závěrečná opatření, jež vysvětlují, jaká nařízení se ruší a kdy vstupuje nařízení v platnost.

Horizontální nařízení SZP

Navrhuje se zachovat současnou strukturu SZP postavenou na dvou pilířích, kdy pilíř I obsahuje všeobecně platná jednoletá opatření, která doplňují opatření odrážející vnitrostátní a regionální specifika stanovená víceletým programovým přístupem pilíře II. Nová podoba SZP pro období po roce 2020 ovšem bude poukazovat na zvýšenou subsidiaritu, aby členské státy mohly lépe přizpůsobit prováděcí opatření v rámci obou pilířů vnitrostátním skutečnostem a specifickým okolnostem zemědělců. Větší subsidiarita bude znamenat přerozdělení povinností spojených s řízením SZP a hledání nových vztahů mezi EU, členskými státy a zemědělci.

Na tomto základě je současné horizontální nařízení SZP přizpůsobeno novému realizačnímu modelu a představuje pro členské státy větší flexibilitu při provádění politiky (v souladu s jejich lokálními potřebami), méně byrokracie pro příjemce a posun k politice založené na výkonnosti.

Na úrovni EU vyžaduje přesun od důrazu na dodržování předpisů k důrazu na výkonnost jasnou identifikaci cílů, kterých politika musí dosáhnout: i zde budou tyto cíle stanoveny na úrovni EU. Aby bylo možné pokročit v přechodu na mechanismus politiky, který je poháněn výsledky, je třeba přejít od zajištění legality a pravidelnosti zásadních transakcí k zajištění výkonnosti a respektování základních požadavků EU, jako je integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) nebo správní orgány (platební agentury, koordinační orgány, příslušné orgány a certifikační orgány). Zachovány budou solidní a spolehlivé správní struktury, které charakterizují SZP.

Kromě ustanovení o financování bude horizontální nařízení SZP i nadále obsahovat ustanovení ohledně všeobecných zásad pro kontroly a sankce, kontroly podmíněnosti a IACS. V důsledku toho stanovuje nařízení pravidla pro financování, správu a kontrolní systémy, postupy schvalování (roční finanční závěrka a roční výkonnostní závěrka) a postup ověřování shody.

Nařízení obsahuje různé prvky zjednodušení. Roční výkonnostní závěrka za prvé reflektuje posun od dodržování ustanovení jednotlivých příjemců k výkonu politiky v členských státech.

Kromě toho pak snižuje počet platebních agentur a posiluje roli koordinačního a certifikačního orgánu v souladu s novým realizačním modelem. To přispěje k větší transparentnosti systému a nižší zátěži jak pro vnitrostátní správní orgány, tak pro Komisi. V souladu s finančním nařízením je představen koncept jednotného auditu a počet auditů Komise lze snížit.

Pozměňovací nařízení

Sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství potvrzuje orientaci na trh jako klíčový prvek SZP, avšak zároveň zdůrazňuje výzvy související s udržitelností životního prostředí a se změnou klimatu. Kromě toho přímo zapojuje zemědělské odvětví do debaty o potravinách a obav občanů v této oblasti a připomíná, že „nejdůležitější úlohou politiky je pomáhat zemědělcům předvídat vývoj ve stravovacích návycích a přizpůsobovat výrobu tržním signálům a požadavkům spotřebitelů“. Vzhledem k tomu, že pravidla, která mohou zabránit nezbytným úpravám, jsou stanovena na úrovni EU, představuje reforma příležitost pro uskutečnění nezbytných změn. SZP by navíc měla řešit obavy občanů v oblasti udržitelné zemědělské produkce.

Předpokládá se tedy udržení struktury a hlavních charakteristik nařízení (EU) č. 1308/2013 při současné úpravě malého množství opatření s ohledem na ekonomický, environmentální a společenský vývoj, k němuž došlo od jeho vstupu v platnost v roce 2014.

Zaprvé se předpokládá zrušení opatření souvisejících s intervencemi v odvětví, které byly dříve stanoveny nařízením (EU) č. 1308/2013, protože tyto intervence budoucí SZP bude upravovat [nařízení plánu SZP] a budou součástí strategických plánů členských států, aby bylo možné zajistit lepší soudržnost intervencí SZP.

Zadruhé po sobě jdoucí reformy v oblasti vína z let 2008 a 2013 dosáhly obecně svých cílů, což mělo za následek ekonomicky pestré vinařské odvětví, avšak objevily se nové ekonomické, environmentální a klimatické výzvy. Proto nařízení předpokládá velké množství specifických úprav současných pravidel, aby bylo možné se s těmito výzvami vypořádat.

Za třetí sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství vyzvalo k většímu zatraktivnění zeměpisných označení (GI) pro zemědělce a spotřebitele a přispělo ke snadnější správě systému. Navrhuje se proto upravit současná pravidla pro GI, rozšířit čtyři základní akty, zaměřit se na jednodušší systém GI, rychlejší registraci zeměpisných označení a efektivnější schvalování pozměňovacích návrhů pro zeměpisná označení. Cílem těchto změn je zjednodušený systém zeměpisných označení, který by byl pro spotřebitele srozumitelnější, snadněji by se prosazoval a snižoval administrativní náklady na správu systému.

V rámci pravidel pro zeměpisná označení vín by se urychlilo schvalování, zkrátila jeho doba a dosáhlo větší hospodárnosti zdrojů v souladu s dvouvrstvým principem subsidiarity a proporcionality tehdy, pokud by se při zkoumání přihlášek pouze kontroloval výskyt zjevných nesrovnalostí, oddělila se pravidla duševního vlastnictví od dalších požadavků stanovených v produktové specifikaci a pokud by členské státy měly možnost rozhodovat o pozměňovacích návrzích, které nezasahují na úroveň EU. Obdobně se předpokládá zjednodušení některých konkrétních postupů, jako je například námitkové řízení, což by zefektivnilo proces schvalování.

Objasnění definice „chráněného označení původu“ pro vína umožní seskupením producentů používat nová odrůdová vína, což je potřeba i vzhledem ke klimatickým změnám, a dále to umožní řádné opodstatnění přihlášek v souladu s vinohradnickými a vinařskými skutečnostmi. Navrhuje se také posílení ochrany zeměpisného označení proti falešnému zeměpisnému označení na internetu a u zboží v tranzitu.

Navrhované zjednodušení pro zeměpisná označení vína musí rovněž platit pro zemědělské výrobky a potraviny, aby byla zajištěna přiměřená úroveň soudržnosti mezi jednotlivými schématy a výše uvedených výhod mohli využívat i producenti zeměpisných označení v tomto odvětví. Systém zeměpisného označení aromatických vín, které má pouze 5 z 3350 zeměpisných označení, nemůže být funkční a je třeba je sloučit s jiným schématem – vhodné je schéma zemědělských produktů a potravin, protože již obsahuje alkoholické nápoje.

Kromě toho nařízení předpokládá opatření, která se začleňují do vnitřních legislativních závazků EU a členských států pouze v kontextu nedávného ministerského rozhodnutí Světové obchodní organizace, konkrétně pak opatření o vývozních dotacích a obecněji opatření týkající se hospodářské soutěže.

Na závěr se navrhuje zrušit několik zastaralých opatření, kromě jiného nařízení pro výrobní systém a požadavky vztahující se na odvětví cukru, která vypršela na konci hospodářského roku 2016/2017.

2018/0217 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ ze dne 29. listopadu 2017 dochází k závěru, že Společná zemědělská politika (dále jen „SZP“) by měla nadále reagovat na budoucí výzvy a příležitosti posílením zaměstnanosti, růstu a investic, bojovat proti klimatickým změnám a přizpůsobovat se jim a přenášet výzkum a inovace z laboratoří do pole a na trhy. SZP by měla rovněž řešit obavy občanů týkající se trvale udržitelné zemědělské produkce.

(2)[Uveďte příslušná rozhodnutí Rady a EP.]

(3)Prováděcí model SZP založený na dodržování předpisů by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za splnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy by v souladu s novým prováděcím modelem měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se základními požadavky Unie s cílem maximalizovat jejich příspěvek k plnění cílů SZP Unie. Současně by měly vytvořit a navrhnout rámec dodržování předpisů a kontroly pro příjemce.

(4)SZP zahrnuje různé intervence a opatření, z nichž mnohé jsou uvedené ve Strategických plánech SZP upravených v Hlavě III nařízení (EU) …/… Evropského parlamentu a Rady 10 [nařízení o strategických plánech SZP]. Další budou vycházet z tradiční logiky dodržování předpisů. Je důležité zajistit financování všech intervencí a opatření s cílem přispět k dosažení cílů SZP. Tyto intervence a opatření mají určité společné prvky, a proto by jejich financování měla řešit stejný soubor ustanovení. Tam, kde je to nutné, by nicméně měla uvedená ustanovení umožnit různé postupy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 11 upravovalo dva evropské zemědělské fondy, a to Evropské zemědělský záruční fond („EZZF“) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova („EZFRV“) (dále jen „fondy“). Tyto fondy by měly v nařízení zůstat zachovány. S ohledem na rozsah reformy je vhodné nařízení (EU) č. 1306/2013 nahradit.

(5)Ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. .../... [nové finanční nařízení] 12 , zejména pak ta ustanovení, která se týkají sdíleného řízení s členskými státy, funkcí akreditovaných orgánů a rozpočtových principů, by se měla uplatnit i na intervence a opatření stanovené v tomto nařízení.

(6)S cílem harmonizovat postupy členských států při jednotném uplatňování ustanovení o vyšší moci by toto nařízení mělo ve vhodných případech umožňovat výjimky z pravidel SZP v případě vyšší moci a mimořádných okolností a stejně tak by mělo stanovit orientační seznam možných případů vyšší moci a mimořádných okolností, které mají být uznány příslušnými vnitrostátními orgány. Příslušné vnitrostátní orgány by měly přijmout rozhodnutí ohledně vyšší moci či mimořádných okolnosti v každém jednotlivém případě zvlášť, a to na základě příslušných důkazů.

(7)Souhrnný rozpočet Unie (rozpočet Unie) by měl financovat výdaje SZP včetně výdajů na intervence dle strategického plánu SZP v souladu s hlavou III nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP], a to buď přímo prostřednictvím fondů nebo v kontextu sdíleného řízení s členskými státy. Měl by být upřesněn druh výdajů, které je možno z fondů financovat.

(8)Pro dosažení cílů SZP stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie a pro dodržení principů sdíleného řízení dle ustanovení článku 59 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by členské státy měly zajistit existenci nezbytných systémů řízení. Mělo by tedy být přijato ustanovení o jmenování příslušného orgánu, platební agentury, koordinačního subjektu a certifikačního subjektu.

(9)Je zapotřebí ustanovení týkajících se akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů členskými státy, zavedení postupů umožňujících získat požadovaná prohlášení řídícího subjektu a výroční zprávy o výkonnosti, jakož i zajistit ověřování systémů řízení a sledování, systémů vykazování, jakož i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty. V zájmu zajištění transparentnosti systému kontrol prováděných na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o postupy schvalování a potvrzování a postupy provádění plateb, snížení administrativní a auditní zátěže útvarů Komise a členských států v případech, kdy je vyžadována akreditace každé jednotlivé platební agentury, je dále třeba omezit počet orgánů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, a to s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu.

(10)Pokud některý z členských států akredituje více než jednu platební agenturu, měl by určit jediný veřejnoprávní koordinační subjekt, který zajistí soudržnost řízení fondů, styk mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a neprodlené poskytování informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí. Koordinační subjekt by také měl přijímat a koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy zjištěné na národní úrovni a informovat Komisi o následných krocích.

(11)Zapojení platebních agentur, které byly akreditovány členskými státy, je v rámci nového prováděcího modelu klíčovým předpokladem, aby bylo dosaženo rozumného zajištění dosažení cílů stanovených v příslušných strategických plánech SZP díky intervencím financovaným z rozpočtu Unie. Je proto nutné v tomto nařízení výslovně stanovit, že z rozpočtu Unie mohou být hrazeny pouze výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami. Navíc by měly mít výdaje financované Unií pro intervence uvedené v nařízení o strategických plánech SZP odpovídající výsledky a měly by být v souladu se základními požadavky Unie a systémy řízení.

(12)V souvislosti s dodržováním rozpočtové kázně je nezbytné vymezit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro tento fond podle víceletého finančního rámce stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) [COM(2018) 322 final – nařízení MFF] 13 .

(13)Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností a ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je nezbytné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivé členské státy stanovený v nařízení (EU) .../... [nařízení o strategických plánech SZP] pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotyčný členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila.

(14)S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy, je třeba zachovat mechanismus finanční disciplíny, kterým je upravena výše přímé podpory. Zrušen by měl být nicméně limit 2 000 EUR. Měly by být uchovány zemědělské rezervy na podporu zemědělského sektoru v případě vývoje trhu nebo rozsáhlých krizí s dopadem na zemědělskou produkci nebo distribuci. Ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení] předpokládá, že nevyčerpané rozpočtové prostředky budou moci být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku. Za účelem výrazného zjednodušení provádění pro zemědělce a národní správce by se měl uplatnit klouzavý mechanismus počínaje případnými nevyužitými částkami krizové rezervy v zemědělském sektoru vytvořené v roce 2020. Pro tyto účely se vyžaduje odchylka od čl. 12 odst. 2 písm. d), která umožní, aby byly nevyčerpané rozpočtové prostředky zemědělské rezervy přenášeny bez časového omezení financování zemědělské rezervy v následujících rozpočtových letech. Dále je s ohledem na rozpočtový rok 2020 nutná druhá odchylka, neboť celková nevyčerpaná částka rezervy dostupná ke konci roku 2020 bude přenesena do roku 2021 do příslušné položky nové zemědělské rezervy bez jejich vrácení do rozpočtových položek, které kryjí intervence přímých plateb v rámci strategického plánu SZP.

(15)Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži pro vnitrostátní správu a zemědělce, je třeba přijmout ustanovení, že úhrada částek přenesených z předchozího finančního roku ve vztahu k uplatněné finanční disciplíně by neměla proběhnout, pokud se buď finanční disciplína uplatní pro druhý následující rok (rok N+1), nebo pokud celková částka nevyčerpaných rozpočtových prostředků představuje méně než 0,2 % ročního stropu EZZF.

(16)S přihlédnutím k úrovni přímých plateb zemědělcům v Chorvatsku v rámci uplatnění zaváděcího mechanismu na všechny přímé platby poskytované v tomto členském státě, by se měl nástroj finanční disciplíny v Chorvatsku uplatnit až od 1. ledna 2022.

(17)Opatřeními přijatými za účelem stanovení finančního příspěvku z fondů za účelem výpočtu finančních stropů nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu určeného Smlouvou. Taková opatření by tedy měla vycházet z finančního krytí stanoveného v souladu s interinstitucionální dohodou […] [COM(2018) 322 final – nařízení MFF]. 

(18)Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové pozice ve střednědobém výhledu. Komise by měla dle potřeby navrhnout normotvůrcům odpovídající opatření, která zajistí, že členské státy budou dodržovat stropy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) …/… [COM(2018) 322 final – nařízení MFF]. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídících pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by případně Evropskému parlamentu a Radě nebo Radě navrhnout vhodná opatření pro nápravu rozpočtové pozice. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předložené členskými státy dodržet roční strop, měla by být Komise zmocněna přijmout opatření, která umožní prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud nevyřízeným žádostem o následnou úhradu, jakož i opatření zajišťující dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Unií pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání mezi členskými státy, aby se zajistilo dodržení stanovené částky.

(19)Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu používat systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů na měsíčním základě, aby mohla v případě rizika překročení ročního stropu co nejdříve přijmout vhodná opatření v rámci řídících pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se tato opatření ukázala nedostatečnými, navrhnout jiná opatření. Pravidelná zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě by měla srovnávat vývoj dosavadních uskutečněných výdajů s profily a posoudit předpokládané plnění ve zbytku rozpočtového roku.

(20)Pokud jde o EZZF, finanční prostředky nezbytné na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami, by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Je rovněž třeba stanovit, že než bude následná úhrada formou měsíčních plateb provedena, měly by členské státy mobilizovat nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. V tomto nařízení by mělo být výslovně stanoveno, že správní náklady a náklady na zaměstnance, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění SZP, by měli tito příjemci a tyto státy nést sami.

(21)Zejména aby Komise získala prostředky pro řízení zemědělských trhů, pro ulehčení sledování výdajů na zemědělství a pro sledování zemědělských zdrojů ve středně- a dlouhodobém výhledu, mělo by být upraveno používání agrometeorologického systému a získávání a zpřesňování družicových údajů.

(22)S ohledem na finanční řízení EZFRV je třeba přijmout ustanovení s ohledem na rozpočtové závazky, platební lhůty, zrušení závazku a přerušení. Intervence pro rozvoj venkova jsou financovány z rozpočtu Unie na základě závazků vyplácených v ročních splátkách. Členské státy by měly mít možnost čerpat přidělené fondy Unie bezprostředně po schválení strategických plánů SZP. Je tedy nezbytné zavést vhodně omezený systém předběžného financování s cílem zajistit pravidelný tok prostředků, který umožní, že platby budou příjemcům v rámci intervencí hrazeny v patřičnou dobu.

(23)Kromě předběžného financování je rovněž nezbytné rozlišovat mezi průběžnými platbami a vyplácením zůstatků Komisí akreditovaným platebním agenturám. Je rovněž třeba stanovit podrobná pravidla upravující tyto platby. Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění intervencí a k řádnému finančnímu řízení. Pravidla upravující vnitrostátní rámce členských států s regionálními intervencemi stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... 14 [nařízení o strategických plánech SZP] rovněž poskytují členským státům nástroj pro zajištění provádění programů a řádného finančního řízení.

(24)Členské státy by měly zajistit, aby podpora Unie byla příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování lhůt pro provedení platby stanovených v právu Unie členskými státy by mohlo příjemcům způsobit vážné problémy a ohrozit roční rozpočtový proces Unie. Proto by měly být z financování Unií vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly lhůty pro platby dodrženy. V souladu se zásadou proporcionality by měla být Komise zmocněna stanovit výjimky z tohoto obecného pravidla ve vztahu k oběma fondům.

(25)V souladu s architekturou a klíčovými charakteristikami nového prováděcího modelu SZP nebude kvalifikace plateb uhrazených členskými státy na financování Unie nadále podmíněna legalitou a správností plateb pro jednotlivé příjemce. Pokud jde o typy intervencí uvedených v nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP], měly by být platby členských států místo toho způsobilé, pokud jsou spojeny s odpovídajícími výstupy a jsou v souladu s platnými základními požadavky Unie.

(26)Nařízení (ES) č. 1306/2013 již stanovilo snížení a pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb pro účely podpory kontroly legality a správnosti. V rámci nového prováděcího modelu by měly být tyto nástroje využívány na podporu plnění na základě výkonnosti. Měl by být rovněž vyjasněn rozdíl mezi snížením a pozastavením.

(27)Postup snižování plateb EZZF v důsledku nesouladu s finančními stropy stanovenými právem Unie by měl být zjednodušen a sladěn s postupem uplatňovaným pro platby EZFRV za těchto okolností.

(28)Členské státy by měly Komisi zaslat roční účetní závěrku a výroční zprávu o výkonnosti při provádění strategického plánu SZP do 15. února N+1. Pokud tyto dokumenty předloženy nebudou, což zabrání Komisi ve vyúčtování pro příslušnou platební agenturu nebo znemožní kontrolu způsobilosti výdajů oproti vykazovaným výsledkům, měla by Komise být zmocněna pozastavit měsíční platby a přerušit čtvrtletní úhrady až do předložení chybějících dokumentů.

(29)Pro případ abnormálně nízkých výstupů by měla být zavedena nová forma pozastavení plateb. Pokud jsou nahlášené výstupy na abnormálně nízké úrovni ve srovnání s vykázanými výdaji, a pokud členský stát nedokáže poskytnout dobré a komplexní zdůvodnění takové situace, Komise by měla být zmocněna nejenom snížit výdaje pro finanční rok N-1 dle ustanovení výše, ale i pozastavit budoucí výdaje související s intervencí, u níž byly výstupy abnormálně nízké. Pro taková pozastavení se budou vyžadovat potvrzení v rozhodnutí o výročním schvalování výkonnosti.

(30)Pokud jde o víceleté sledování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž pravomoc pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění cílů dle ustanovení národního strategického plánu SZP by tak měla mít Komise možnost požádat členský stát o přijetí nezbytných nápravných kroků v souladu s akčním plánem, který bude vypracován ve spolupráci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku, a to formou prováděcího aktu. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán nebo pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný, Komise by měla mít právo pozastavit měsíční nebo průběžné platby, a to formou prováděcího aktu.

(31)Stejně jako tomu bylo v souladu s nařízením (EU) č. 1306/2013, Komise by měla být zmocněna pozastavit platby v případě existence závažných nedostatků v řídicích systémech, včetně neplnění základních požadavků Unie a nespolehlivosti vykazování. Je nicméně třeba zrevidovat podmínky pro pozastavení plateb, aby byl mechanismus efektivnější. O finančních důsledcích takového pozastavení by se mělo rozhodovat v rámci ad-hoc schvalování souladu.

(32)Příslušné vnitrostátní orgány by měly zajistit úhradu plateb SZP upravených právem Unie příjemcům v plné výši.

(33)Aby bylo možné využít některé typy příjmů souvisejících se SZP opakovaně, měly by být tyto příjmy považovány za účelově vázané příjmy. Seznam částek obsažených v článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013 by měl být doplněn a příslušná ustanovení by měla být harmonizována a sloučena se stávajícími ustanoveními o účelově vázaných příjmech.

(34) Nařízení (ES) č. 1306/2013 obsahuje seznam informačních opatření souvisejících se SZP a jejich cíle a stanoví pravidla jejich financování a provádění odpovídajících projektů. Konkrétní ustanovení týkající se cílů a typů informačních opatření, které mají být financovány, by měla být přenesena do tohoto nařízení.

(35)Na financování opatření a intervencí v rámci SZP se do značné míry uplatní zásada sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno správné hospodaření s fondy Unie, Komise by měla být zmocněna provádět kontroly toho, jak orgány členských států odpovědné za úhradu plateb, s fondy hospodaří. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má Komise provádět, upřesnit podmínky, za jakých může převzít odpovědnost za plnění rozpočtu Unie, a objasnit povinnost ke spolupráci, kterou mají členské státy.

(36)Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat zavedení a řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Unie v členských státech a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy, je třeba stanovit zavedení kontrol osobami pověřenými Komisí, které by měly mít možnost požádat členské státy o pomoc při výkonu jejich práce.

(37)K získávání informací, které mají být předány Komisi, je třeba v co nejširším rozsahu používat informační technologie. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k informacím týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě. 

(38)Pro uplatnění požadavků [nového] finančního nařízení ve vztahu ke křížovému spoléhání na audity a pro omezení rizika překrytí mezi audity různých institucí je třeba zavést pravidla týkající se přístupu jednotného auditu a upravit možnost Komise využít služeb spolehlivých certifikačních subjektů.

(39)Pro vytvoření finanční vazby mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur v rámci výročního finanční schvalování účetních závěrek. Rozhodnutí týkající se schválení účetní závěrky by mělo být omezeno na úplnost, přesnost a věcnou správnost předkládaných účtů, nikoliv však na soulad výdajů s právem Unie.

(40)V rámci nového prováděcího modelu by mělo být zavedeno výroční schvalování výkonnosti, které bude ověřovat způsobilost výdaje s ohledem na uvedené výstupy. Pro zachycení situací, kdy vykázané výdaje nepřinášejí odpovídající vykázané výstupy a členský stát nedokáže poskytnout zdůvodnění takové odchylky, byl měl existovat mechanismus snížení plateb.

(41)Za plnění rozpočtu Unie v souladu s článkem 317 Smlouvy odpovídá Komise ve spolupráci s členskými státy. Komise by tedy měla být zmocněna prostřednictvím prováděcích aktů rozhodovat o tom, zda členské státy vynaložily výdaje v souladu s právem Unie. Členským státům by mělo být poskytnuto právo odůvodnit svá rozhodnutí o provedení plateb a v případě neshody mezi nimi a Komisí by měly mít právo využít smírčí řízení. Aby byly členským státům poskytnuty právní a finanční záruky pokud jde o výdaje vynaložené v minulosti, je třeba stanovit promlčecí lhůtu, ve které může Komise rozhodnout o konkrétních finančních důsledcích nesplnění povinností.

(42)Na ochranu finančních zájmů rozpočtu Unie by měly být členskými státy zavedeny systémy, které jim umožní se ujistit, zda byly intervence financované fondy skutečně provedeny a zda byly provedeny správně, a současně by zajistily stávající robustní rámec pro zdravé finanční řízení. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 15 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 16 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 17 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 18 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Navíc může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 administrativní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestní činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 19 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Aby mohl úřad OLAF uplatnit své pravomoci a zajistit účinnou analýzu případů nesrovnalostí, měly by mít členské státy k dispozici systémy, které jim umožní nahlásit Komisi zjištěné nesrovnalosti a další případy nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategickém plánu SZP, včetně podvodů, jakož i následné kroky po vyšetřování OLAF. Pro zajištění efektivního posouzení stížností ohledně fondů jsou členské státy povinny zajistit odpovídající opatření.

(43) Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(44)Je vhodné zajistit, aby odmítnutí nebo zpětné získávání plateb v důsledku nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zohledňovalo závažnost tohoto nedodržení a respektovalo zásadu proporcionality, jak je například vyjádřeno v příslušných pokynech stanovených Komisí pro ukládání finančních oprav za nedodržení těchto pravidel v případě výdajů financovaných Unií v rámci sdíleného řízení. Je rovněž vhodné upřesnit, že toto nedodržení má vliv na legalitu a správnost operací pouze do výše části podpory, která nemá být vyplacena nebo odejmuta.

(45)Různá ustanovení právních předpisů v odvětví zemědělství vyžadují složení jistoty, která zaručí vyplacení splatné částky v případě nesplnění povinnosti. S cílem posílit rámec jistot by se na všechna tato ustanovení mělo vztahovat jedno horizontální pravidlo.

(46)Členské státy by měly vytvořit a provozovat integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“) pro některé intervence upravené v nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a pro opatření stanovená v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 20 , jakož i v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 21 . S cílem zlepšit účinnost a sledování podpory Unie by členské státy měly být oprávněny využívat tento integrovaný systém rovněž pro ostatní intervence Unie.

(47)Je třeba zachovat stávající hlavní prvky integrovaného systému a zejména ustanovení týkající se systému identifikace zemědělských pozemků, systému žádosti podle zeměpisné polohy a rozlohy a podle zvířat, systém identifikace a registrace nároků na platbu, systém záznamu identity příjemců a systém kontrol a sankcí. Členské státy by měly využívat údaje nebo informační produkty poskytované programem Copernicus, jakož i informační technologie jako jsou GALILEO a EGNOS pro zajištění dostupnosti komplexních a srovnatelných dat napříč Unií pro účely sledování zemědělské, ekologické a klimatické politiky a pro účely podpory využití úplných, bezplatných a otevřených údajů a informací zaznamenaných družicemi a službami Copernicus Sentinels. Z tohoto důvodu by měl integrovaný systém zahrnovat rovněž systém sledování plochy.

(48)Integrovaný systém jako součást řídicích systémů, který by měl být zaveden pro provádění SZP, by měl zajistit, aby byly souhrnné údaje poskytnuté v rámci výročního vykazování výkonnosti spolehlivé a ověřitelné. S ohledem na význam řádně fungujícího integrovaného systému je nezbytné stanovit kvalitativní požadavky. Členské státy by měly provádět každoroční hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro podávání žádostí podle zeměpisné polohy a rozlohy a systému sledování plochy. Členské státy by měly rovněž řešit nesrovnalosti a na základě žádosti Komise vypracovat akční plán.

(49)Sdělení Komise „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ stanoví potřebu posílení péče o životní prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispění k plnění ekologických a klimatických cílů Unie jako strategického zaměření budoucí SZP. Z tohoto důvodu se stalo nezbytným sdílení údajů systému evidence půdy a dalších údajů integrovaného administrativního a kontrolního systému pro ekologické a klimatické účely na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Je tedy třeba přijmout ustanovení ohledně sdílení údajů shromažďovaných prostřednictvím integrovaného systému, které budou relevantní pro ekologické a klimatické účely, mezi veřejnými orgány členských států a institucemi a orgány Unie. Pro zvýšení účinnosti používání údajů dostupných pro různé orgány veřejné správy pro vytvoření evropské statistiky by mělo být stanoveno, že údaje z integrovaného systému musí být poskytnuty pro statistické účely orgánům, které tvoří součást Evropského statistického systému.

(50)Kontrola obchodní dokumentace podniků, které přijímají nebo provádějí platby, může být velmi účinným prostředkem kontroly transakcí tvořících součást systému financování z EZZF. Tato kontrola doplňuje ostatní kontroly již prováděné členskými státy. Vnitrostátní právní úprava týkající se kontroly může být navíc rozsáhlejší, než stanoví právo Unie.

(51)Dokumenty, na jejichž základě by měla dotyčná kontrola probíhat, by měly být stanoveny tak, aby bylo možné provést úplnou kontrolu. Podniky, které mají být kontrolovány, by měly být vybrány s ohledem na povahu transakcí prováděných v rámci jejich odpovědnosti a rozdělení podniků přijímajících nebo provádějících platby by mělo být provedeno podle odvětví a podle jejich finančního významu v systému financování z EZZF.

(52)Je třeba vymezit pravomoci úředníků pověřených prováděním kontrol, jakož i definovat povinnost podniků zpřístupnit jim po určitou dobu obchodní dokumentaci a podávat jim informace, které si vyžádají. Mělo by být rovněž možné obchodní dokumentaci v některých případech zabavit.

(53)S ohledem na mezinárodní strukturu obchodu se zemědělskými produkty a v zájmu řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné organizovat spolupráci mezi členskými státy. Je rovněž nutné vytvořit na úrovni Unie centralizovaný dokumentační systém týkající se podniků, které přijímají nebo provádějí platby a které jsou usazeny ve třetích zemích.

(54)Ačkoliv odpovědnost za vytvoření svých vlastních programů kontroly nesou členské státy, tyto programy musejí být oznámeny Komisi, aby mohla provádět dohled a vykonávat koordinační úlohu s cílem zajistit, aby byly tyto programy přijímány na základě vhodných kritérií, a zaručit, že kontrola se zaměří na odvětví nebo podniky, u nichž je riziko podvodu vysoké. Je nezbytné, aby byl v každém členském státě sledováním kontroly obchodní dokumentace nebo koordinací této kontroly pověřen konkrétní útvar. Tyto pověřené útvary by měly být nezávislé na útvarech, které provádějí kontrolu před platbou. Na informace získané v průběhu těchto kontrol by se měla vztahovat zásada zachování důvěrnosti na ochranu obchodních tajemství. 

(55)Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, zejména s ohledem na její ekologické a klimatické prvky, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a zvířat. To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby vyměřeny sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby platily rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla pro kontroly podmíněnosti.

(56)Pro zajištění harmonizovaného uplatňování podmíněnosti členskými státy je nezbytné stanovit minimální míru kontrol na úrovni Unie, přičemž o organizaci příslušných kontrolních subjektů a kontrol budou volně rozhodovat členské státy.

(57)Zatímco členským státům by mělo být umožněno rozhodnout o podrobnostech týkajících se sankcí, tyto by měly být přiměřené, účinné a odrazující a neměly by vylučovat jiné sankce stanovené právem Unie či vnitrostátním právem. Pro zajištění účinného a soudržného přístupu členských států je třeba stanovit minimální sazbu sankce na úrovni Unie za první případ nedodržení předpisů v důsledku nedbalosti, zatímco opakované nedodržení by mělo vést k vyššímu procentu a úmyslné jednání by mohlo vést k úplnému vyloučení z platby. Pro zajištění přiměřenosti sankcí, pokud je nedodržení předpisů méně závažné povahy a dojde k němu poprvé, by měly mít členské státy možnost zavést systém včasného varování. 

(58)Pro zajištění rovnoměrného uplatnění mezi členskými státy, jakož i účinnosti a odstrašujícího účinku systému sankcí z důvodu podmíněnosti by měla být Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci ohledně vyměření a výpočtu takových sankcí.

(59)Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů SZP, a zejména aby bylo Komisi umožněno sledovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy Komisi sdělovaly některé informace nebo aby je pro její potřebu uchovávaly.

(60)Pro účely sestavování údajů, které mají být zaslány Komisi, a s cílem umožnit Komisi úplný a okamžitý přístup k údajům o výdajích v papírové i elektronické podobě je třeba stanovit vhodná pravidla pro sdělování a předávání údajů, jakož i pravidla týkající se lhůt.

(61)Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo obchodních tajemství, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti.

(62)Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie a spravedlivé zacházení s členskými státy a příjemci, je nezbytné stanovit pravidla týkající se používání eura.

(63)V průběhu období, v němž se provádí určitá operace, se může měnit směnný kurz eura vůči národní měně. Proto by se směnný kurz použitelný pro dotyčné částky měl určit s ohledem na skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosahováno hospodářského účelu operace. Je třeba použít směnný kurz platný v den, kdy tato skutečnost nastala. Tuto rozhodnou skutečnost je nezbytné upřesnit nebo upustit od jejího uplatnění, a to na základě určitých kritérií a zejména s ohledem na rychlost dopadů měnových pohybů. Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro řešení mimořádných měnových situací, které v Unii nebo na světovém trhu nastanou a vyžadují okamžitou reakci, aby se zajistilo, že opatření přijatá v rámci SZP budou účinně fungovat.

(64)Členské státy, které nepřijaly euro, by měly mít možnost provádět platby na výdaje vzniklé na základě právních předpisů v oblasti SZP spíše v eurech než v národní měně. Jsou zapotřebí zvláštní pravidla, aby se zajistilo, že tato možnost nepřinese stranám, které provádějí nebo přijímají platby, žádnou neoprávněnou výhodu.

(65)Právo Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména pak nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 22 a (EU) 2016/679 23 , by se mělo uplatnit na shromažďování osobních údajů členskými státy a Komisí pro účely provádění příslušných povinností řízení, kontroly, auditu, sledování a hodnocení v souladu s nařízením.

(66)Zveřejnění jména příjemců prostředků z fondů představuje způsob, jak veřejnou kontrolu využívání těchto fondů posílit, a proto je nezbytné k zajištění odpovídající úrovně ochrany finančních zájmů Unie. K tomu částečně vede preventivní a odrazující účinek takového zveřejnění, jež jednotlivé příjemce podpory odradí od nedovoleného chování a zároveň posílí osobní odpovědnost zemědělců za využívání veřejných prostředků, které obdrží. Zveřejňování příslušných informací je v souladu s nedávnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jakož i přístupem stanoveným nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(67)V této souvislosti je třeba náležitě uznat úlohu občanské společnosti, včetně úlohy médií a nevládních organizací, a jejich příspěvek k posílení kontrolního rámce správních orgánů pro boj proti podvodům a jakémukoli zneužívání veřejných prostředků.

(68)Nařízení (EU) …/…[nařízení CPR 24 ] stanoví principy transparentnosti při provádění Evropských strukturálních a investičních fondů a při propagaci programů v rámci fondů. Pro zajištění soudržnosti by mělo být stanoveno, že tato pravidla platí v relevantních případech rovněž pro příjemce intervencí EZFRV a EZZF.

(69)Cíle veřejné kontroly využívání finančních prostředků z fondů sledovaného zveřejněním údajů o příjemcích lze dosáhnout pouze tak, že se zajistí určitá míra informací poskytovaných veřejnosti. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o totožnosti příjemce, poskytnuté částce a fondu, ze kterého je poskytována, jakož i účelu a povaze typu příslušné intervence nebo opatření. Zveřejnění těchto informací by mělo probíhat takovým způsobem, aby způsobilo co nejmenší zásah do práva příjemců na respektování jejich soukromého života a práva na ochranu jejich osobních údajů, což jsou práva uznaná v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(70)Zveřejňování podrobností o opatření nebo intervenci, které zemědělce opravňují k získání podpory, jakož i o povaze a účelu podpory veřejnosti poskytuje konkrétní informace o podporované činnosti a o účelu, pro který byla podpora poskytnuta. Poskytnutí takového přehledu veřejnosti by mělo preventivní a odrazující efekt a pomohlo by chránit finanční zájmy Unie.

(71)Zveřejnění těchto informací veřejnosti spolu s obecnými informacemi stanovenými v tomto nařízení zvyšuje transparentnost, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie v rámci SZP, čímž se přispívá ke zviditelnění a lepšímu chápání této politiky. Umožňuje občanům důkladnější zapojení do rozhodovacího procesu a zaručuje, že správní orgány budou mít větší legitimitu a budou se chovat efektivněji a odpovědněji vůči občanům. Občanům by rovněž umožnilo seznámit se s konkrétními příklady „veřejných statků“, které poskytuje zemědělství, a podpořilo by legitimitu státní podpory pro odvětví zemědělství.

(72)Z toho vyplývá, že stanovení obecného zveřejňování příslušných informací nepřekračuje rámec toho, co je v demokratické společnosti nutné, ani toho, co je nutné pro ochranu finančních zájmů Unie, přičemž je třeba mít na paměti prvořadý význam cíle veřejné kontroly využívání prostředků z fondů.

(73)Aby se vyhovělo požadavkům na ochranu údajů, je třeba příjemce finančních prostředků z fondů ještě před zveřejněním informovat o zveřejnění jejich údajů. Je třeba je informovat o tom, že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie. Příjemci by dále měli být informováni o svých právech podle nařízení (EU) 2016/679 a o postupech výkonu těchto práv. 

(74)Aby bylo možné doplnit nebo změnit některé prvky tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi. Je mimořádně důležité, aby Komise vedla příslušné konzultace během přípravných prací, mimo jiné na úrovni odborníků, přičemž tyto konzultace musí probíhat v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(75)Aby bylo možné doplnit některé prvky tohoto nařízení, které nejsou podstatné, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. Toto zmocnění by mělo být v souladu s akreditací platebních agentur a koordinačních subjektů, povinnostmi platebních agentur s ohledem na veřejné intervence, pravidly o obsahu odpovědnosti za řízení a kontrolu platebních agentur, pravidly pro výpočet finanční disciplíny, které členské státy uplatní na zemědělce, typy opatření, které mají být financovány z rozpočtu Unie v rámci veřejné intervence, a s podmínkami úhrady, kvalifikačními podmínkami a metodami výpočtu vycházejícími z informací skutečně zjištěných platebními agenturami nebo z paušálních sazeb stanovených Komisí nebo na základě paušálních sazeb nebo nepaušálních částek stanovených pro legislativu v oblasti zemědělství, s posouzením operací v souvislosti s veřejnou intervencí a opatřeními, které bude nutno přijmout v případě ztráty nebo poškození produktů v rámci veřejné intervence a stanovením financovaných částek. Toto zmocnění by se mělo vztahovat i na odchylky z nezpůsobilosti plateb uhrazených platebními agenturami příjemcům před prvním možným datem nebo po posledním možném datu platby. Kromě toho by se mělo zmocnění týkat rovněž míry pozastavení plateb ve vztahu k výročnímu zúčtování, míry a délky trvání pozastavení plateb a podmínek pro úhradu nebo snížení takových částek ve vztahu k víceletému sledování výkonu. Takové zmocnění by se mělo vztahovat i na intervence nebo opatření, u nichž členské státy mohou poskytovat zálohy, jakož i podmínky, za nichž lze nahradit některé typy výdajů a příjmů v rámci fondů. Navíc by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na metodu pro závazky a výplatu částek v případě, že k přijetí rozpočtu Unie nedojde do začátku rozpočtového roku nebo v případě, že částka předběžných závazků překračuje hranici stanovenou v čl. 170 odst. 3 finančního nařízení.

Dále by se zmocnění mělo vztahovat na specifické povinnosti, které musí splnit členské státy s ohledem na kontroly a přístup k dokumentům a informacím, kritéria zdůvodnění členskými státy, jakož i metodologii a kritéria uplatnění slev ve vztahu k výročnímu schvalování výkonnosti, kritéria a metodologii uplatnění finančních oprav v rámci dodržení postupu schvalování souladu.

Navíc by se toto zmocnění mělo vztahovat na řízení systému, pravidla dodatečných požadavků s ohledem na celní postupy a zejména pak ty, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 25 , pravidla pro jistoty, která zajišťují nediskriminační přístup, stanoví odpovědnou stranu v případě nesplnění povinností, stanoví specifické situace, kdy se kontrolní subjekt může vzdát požadavku na jistotu, podmínky vztahující se na jistoty, které mají být poskytnuty, a ručitele, podmínky poskytnutí a uvolnění jistoty, specifické podmínky související s jistotou poskytnutou v souvislosti se zálohovými platbami, a o stanovení důsledků porušení povinností, pro které byla jistota složena.

Navíc ve vztahu k integrovanému systému by toto zmocnění mělo zahrnovat pravidla hodnocení kvality identifikačního systému pro zemědělské pozemky, systému žádosti podle zeměpisné polohy a rozlohy a systém sledování plochy, jakož i definice, základní funkce a pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace příjemců a systém pro identifikaci a registraci platebních nároků.

Zmocnění by se mělo dále týkat pravidel pro intervence vyloučené z kontroly transakcí, pro operační události a směnné kurzy, které musí použít členské státy, které nepoužívají euro, a směnné kurzy uplatněné při vypracování výkazu výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účtech platebních agentur, pro opatření na ochranu uplatnění práva Unie, pokud je pravděpodobné, že by je mohly ohrozit výjimečné peněžní postupy související s národní měnou.

Aby bylo možné doplnit některé prvky tohoto nařízení, které nejsou podstatné, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy při dodržení limitu, pod kterým by měly být podniky kontrolovány pouze ze specifických důvodů.

(76)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 . Tyto pravomoci by se měly vztahovat na pravidla: postupu pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů, jakož i pro dohled nad akreditací platebních agentur; činnosti a kontrol, na nichž je založeno prohlášení řídicího subjektu; funkcí koordinačního subjektu a oznamování informací Komisi tímto koordinačním subjektem, pokud jde o úkoly certifikačních subjektů, včetně kontrol, které mají být prováděny, a subjektů, které jsou předmětem těchto kontrol, a pokud jde o osvědčení, zprávy a průvodní dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat.

(77)Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat i na: principy auditu, z nichž vycházejí stanoviska certifikačních subjektů, včetně hodnocení rizik, interních kontrol a vyžadované úrovně důkazů auditu, metody auditu, které mají takové certifikační subjekty uplatňovat při vypracování svých stanovisek s přihlédnutím k mezinárodním normám o provádění auditu.

(78)Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat i na: stanovení částek pro financování opatření veřejných intervencí, pravidla související s financováním získávání družicových údajů Komisí nezbytných pro systém sledování plochy a opatření přijatá Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu používaných pro systém sledování plochy, postupy získávání takových družicových údajů Komisí a systému sledování plochy, rámec upravující získávání, rozšiřování a využití družicových obrazů a meteorologických údajů, jakož i na příslušné lhůty.

(79)Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat i na: stanovení míry korekce pro intervence v rámci přímých plateb v rámci postupu finanční disciplíny a její přizpůsobení, jakož i na podmínky vztahující se na rozpočtové prostředky přenášené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) .../... [nové finanční nařízení] pro financování intervencí v rámci přímých plateb; v rámci postupu rozpočtové disciplíny na prozatímní stanovení částek plateb a prozatímní rozdělení dostupného rozpočtu mezi členské státy, jakož i na stanovení měsíčních plateb, které Komise uhradí na základě výkazu výdajů.

(80)Prováděcí pravomoci Komise by se měly dále vztahovat na: stanovení lhůt, v nichž jsou akreditované platební agentury povinny vypracovat a předložit Komisi průběžné výkazy výdajů související s intervencemi pro rozvoj venkova, jakož i pravidla pro postupy a další praktická ustanovení ohledně řádného fungování mechanismu platebních lhůt; snížení a pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb členským státům, jakož i pravidla týkající se prvků akčních plánů a postupů jejich vypracování. Měly by se rovněž vztahovat na pravidla nezbytná a zdůvodnitelná v nouzových případech pro řešení specifických problémů ve vztahu k platebním lhůtám a výplatě záloh, podrobnosti pro vedení samostatných účtů platebními agenturami; specifické podmínky vztahující se na informace, které mají být zaznamenány do účetnictví vedeného platebního agenturami; pravidla financování a účtování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a další výdaje financované fondy a podmínky upravující provádění automatického postupu zrušení závazku.

(81)Prováděcí pravomoci Komise by se měly dále vztahovat na: postupy vztahující se k povinnosti spolupráce, které jsou povinny dodržovat členské státy ve vztahu ke kontrolám prováděným Komisí, jakož i přístup k informacím; podmínky, za nichž mají být uchovávány průvodní dokumenty, na základě kterých jsou prováděny platby, výroční schvalování účetních závěrek včetně opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s přijetím a zavedením příslušných prováděcích předpisů, výroční schvalování výkonnosti včetně opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s přijetím a zavedením takových prováděcích předpisů, a výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, postupy a lhůty, které je třeba dodržovat, postup schvalování souladu, včetně opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s přijetím a zavedením takových prováděcích předpisů, výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, lhůty, které je třeba dodržovat, vyloučení částek účtovaných rozpočtu Unie z financování Unií a forem oznámení a sdělení, které mají členské státy zasílat Komisi v souvislosti se zpětným získáváním prostředků v důsledku nedodržení.

(82)Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat i na: pravidla zaměřená na jednotné uplatňování povinností členských států ve vztahu k ochraně finančních zájmů Unie a nezbytná pravidla zaměřená na dosažení jednotného uplatňování kontrol v rámci Unie.  

(83)Prováděcí pravomoci Komise by se měly dále vztahovat na: formy jistot, které mají být složeny, a postupu pro složení jistot, jejich přijetí a pro nahrazení původních jistot; postupy pro uvolnění jistot a oznámení, která mají členské státy nebo Komise zasílat v souvislosti s jistotami.

(84)Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat i na: pravidla týkající se formy, obsahu a uspořádání pro přenos a poskytování hodnotících zpráv Komisi o kvalitě systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro podávání žádostí podle zeměpisné polohy a rozlohy a systému sledování plochy, jakož i na nápravné kroky, které mají být zavedeny členskými státy v důsledku nedostatků zjištěných u těchto systémů, a základní funkce a pravidla pro systém žádosti podle zeměpisné polohy a rozlohy a systému sledování plochy. 

(85)Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat rovněž na pravidla vztahující se k zajištění jednotného uplatňování pravidel kontrol obchodní dokumentace. Měly by se týkat rovněž pravidel týkajících se poskytování informací členskými státy Komisi a opatření na ochranu uplatnění práva Unie v případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly jejich používání ohrozit.

(86)Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat na pravidla týkající se formy a harmonogramu zveřejňování informací o příjemcích prostředků z fondů, jednotné plnění povinnosti informování příjemců, že jejich údaje budou zveřejněny, a na spolupráci mezi Komisí a členskými státy v souvislosti se zveřejňováním příjemců prostředků z fondů.

(87)Pro přijetí některých prováděcích aktů je třeba použít poradní postup. Pokud jde o prováděcí akty, které se týkají výpočtu částek Komisí, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a s ohledem na lhůty a rozpočtové postupy se zaměřuje na zvýšení účinnosti, předvídatelnosti a rychlosti. Pokud jde o prováděcí akty v rámci plateb vyplacených členským státům a fungování postupu pro schvalování účetních závěrek a výroční schvalování výkonnosti, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a ověřování ročních závěrek vnitrostátních platebních agentur s cílem tyto závěrky přijmout, nebo v případě výdajů neuskutečněných v souladu s pravidly Unie tyto výdaje vyloučit z financování Unií. Další prováděcí akty by měly být přijímány přezkumným postupem. 

(88)Komise by měla být zmocněna přijmout prováděcí akty bez uplatnění nařízení (EU) č. 182/2011 ohledně stanovení čistého zůstatku dostupného pro výdaje EZZF, stanovení měsíčních plateb, které by mělo proběhnout na základě výkazu výdajů od členských států, a dodatečných plateb nebo srážek v souvislosti s procesem měsíčních plateb.

(89)Nařízení (EU) č. 1306/2013 by proto mělo být zrušeno.

(90)Pro umožnění hladkého přechodu mezi pravidly stanovenými nařízením (EU) č. 1306/2013 a pravidly upravenými tímto nařízením by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o stanovení přechodných ustanovení.

(91)Byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který k dané problematice vydal stanovisko 27 .

(92)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k jeho provázanosti s dalšími nástroji SZP a k omezeným finančním zdrojům členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování Unií a soustředění se na jeho priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I
Oblast působnosti a definice

Článek 1
Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla zejména pro:

a)financování výdajů v rámci společné zemědělské politiky (SZP), včetně výdajů na rozvoj venkova;

b)řídicí a kontrolní systémy, které mají zavést členské státy;

c)schvalování účetní závěrky a schvalování souladu.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„nesrovnalostí“ se rozumí jakákoli nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95;

b)„správními systémy“ se rozumí správní orgány uvedené v kapitole II hlavy II tohoto nařízení a základní požadavky Unie stanovené tímto nařízením a nařízením (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP], včetně systému vykazování zavedeného pro účely výroční zprávy o výkonnosti uvedené v článku 121 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP];

c)„základními požadavky Unie“ se rozumí požadavky stanovené v nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a v tomto nařízení.

Článek 3
Výjimky v případě vyšší moci a mimořádných okolností

Pro účely financování, řízení a sledování SZP se „vyšší mocí“ a „mimořádnými okolnostmi“ rozumějí zejména tyto případy:

a)vážná přírodní katastrofa, která významně zasáhne zemědělský podnik;

b)náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat;

c)epizoocie nebo choroba rostlin postihující všechna hospodářská zvířata nebo plodiny příjemce nebo jejich část;

d)vyvlastnění celého zemědělského podniku nebo jeho velké části, nemohlo-li být toto vyvlastnění předjímáno v den podání žádosti.

Hlava II
Obecná ustanovení o zemědělských fondech

KAPITOLA I
Zemědělské fondy

Článek 4
Fondy pro financování zemědělských výdajů

Financování různých intervencí a opatření v rámci SZP ze souhrnného rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet Unie“) provádějí:

a)Evropský zemědělský záruční fond („EZZF“);

b)Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV).

Článek 5
Výdaje z EZZF

1.EZZF se provádí buď v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Unií, nebo přímo, jak je stanoveno v odstavcích 2 a 3.

2.V rámci sdíleného řízení se z EZZF financují tyto výdaje:

a)opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů, jak jsou stanovena v nařízení (EU) č. 1308/2013 28 ;

b)odvětvové intervence uvedené v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU)…/…[nařízení o strategických plánech SZP];

c)intervence ve formě přímých plateb zemědělcům na základě strategického plánu SZP uvedené v článku 14 nařízení (EU)…/…[nařízení o strategických plánech SZP];

d)finanční příspěvek Unie na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Unie a ve třetích zemích, prováděná členskými státy na základě programů vybraných Komisí;

e)finanční příspěvek Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie podle nařízení (EU) č. 228/2013 a na zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři podle nařízení (EU) č. 229/2013.

3.Z EZZF se přímo financují tyto výdaje:

a)propagace zemědělských produktů prováděná buď přímo Komisí, nebo prostřednictvím mezinárodních organizací;

b)opatření prováděná v souladu s právem Unie, jejichž cílem je zajistit zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství;

c)zavedení a provozování účetních informačních systémů v zemědělství;

d)systémy zemědělských studií, včetně studií o struktuře zemědělských podniků.

Článek 6
Výdaje z EZFRV

EZFRV se provádí v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Unií. Poskytují se z něj prostředky pro finanční příspěvek Unie na intervence pro rozvoj venkova uvedené v hlavě III kapitole 4 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP].

Článek 7
Jiné výdaje, včetně technické pomoci

Z fondů mohou být buď z podnětu Komise, nebo jejím jménem přímo financovány činnosti zaměřené na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, jakož i hodnocení, audit a kontrolu, nezbytné pro provádění SZP. Tyto činnosti zahrnují zejména:

a)opatření nezbytná pro analýzu, řízení, sledování a provádění SZP a výměnu informací o této politice a opatření zaměřená na zavádění kontrolních systémů a technickou a správní pomoc;

b)získání družicových údajů Komisí, které jsou nezbytné pro systém sledování plochy, v souladu s článkem 22;

c)opatření přijatá Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu používaných ke sledování zemědělských zdrojů v souladu s článkem 23;

d)opatření nezbytná pro zachování a rozvoj metod a technických prostředků pro informace, vzájemné propojení, sledování a kontrolu finančního řízení prostředků použitých na financování SZP;

e)poskytování informací o SZP v souladu s článkem 44;

f)studie o SZP a hodnocení opatření financovaných z fondů, včetně zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech v rámci SZP, jakož i studie prováděné s Evropskou investiční bankou (EIB);

g)případný příspěvek na výkonné agentury zřízené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 29 , které působí v rámci SZP;

h)příspěvek na opatření pro šíření informací, zvyšování informovanosti, podporu spolupráce a výměnu zkušeností na úrovni Unie prováděná v rámci intervencí pro rozvoj venkova, včetně vytváření sítí zúčastněných stran;

i)sítě informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace nezbytných v souvislosti s řízením SZP;

j)opatření nezbytná pro vytváření, registraci a ochranu log v rámci politiky jakosti Unie v souladu s čl. 44 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 30 a pro ochranu práv duševního vlastnictví s ní spojených, jakož i nezbytný vývoj informačních technologií (IT).

KAPITOLA II
Správní orgány

Článek 8
Platební agentury a koordinační subjekty

1.Platební agentury jsou útvary nebo subjekty členských států pověřené řízením a kontrolou výdajů uvedených v čl. 5 odst. 2 a v článku 6.

S výjimkou provádění plateb mohou platební agentury k výkonu těchto úkolů oprávnit jiné subjekty.

2.Členské státy akreditují jako platební agentury orgány nebo subjekty, jež mají administrativní uspořádání a systém vnitřní kontroly, které poskytují dostatečné záruky, že platby jsou legální, správné a řádně vyúčtované. Za tímto účelem splňují platební agentury minimální podmínky pro akreditaci týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace a sledování stanovené Komisí podle čl. 10 odst. 1 písm. a).

Každý členský stát omezí počet svých akreditovaných platebních agentur takto:

a)na jedinou agenturu na národní úrovni nebo v příslušných případech jednu pro každý region; a

b)na jedinou agenturu pro řízení výdajů jak z EZZF, tak z EZFRV.

Jsou-li však platební agentury zřízeny na regionální úrovni, členské státy navíc akreditují platební agenturu na národní úrovni pro režimy podpory, které vzhledem ke své povaze musejí být řízeny na národní úrovni, nebo svěří řízení těchto režimů svým regionálním platebním agenturám.

Platebním agenturám, které neřídily výdaje z EZZF nebo z EZFRV po dobu nejméně tří let, se akreditace odejme.

Po dni vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy nejmenují žádnou novou platební agenturu.

3.Pro účely čl. 63 odst. 5 a 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/… [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“), odpovědný pracovník akreditované platební agentury do 15. února roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce vypracuje a předloží Komisi:

a)roční výkaz výdajů vzniklých při výkonu úkolů svěřených jeho akreditované platební agentuře, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 5 písm. a) finančního nařízení, doprovázený požadovanými informacemi pro jeho schválení v souladu s článkem 51;

b)výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 52 odst. 1 prokazující, že výdaje byly uskutečněny v souladu s článkem 35;

c)prohlášení řídicího subjektu, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 6 finančního nařízení, pokud jde o:

i)skutečnost, že informace jsou řádně prezentovány a jsou úplné a přesné, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 6 písm. a) finančního nařízení,

ii)řádné fungování zavedených správních systémů, které poskytují nezbytné záruky ohledně výstupů uvedených ve výroční zprávě o výkonnosti, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 6 písm. b) a c) finančního nařízení,

iii)analýzu povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech auditem a kontrolami, jakož i přijatá či plánovaná nápravná opatření, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 5 písm. b) finančního nařízení.

Lhůtu stanovenou na 15. února podle prvního pododstavce může Komise na základě žádosti dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 7 finančního nařízení.

4.Je-li akreditována více než jedna platební agentura, určí členský stát koordinační veřejnoprávní subjekt, který pověří těmito úkoly:

a)shromažďovat informace, které je třeba poskytnout Komisi, a předávat jí je;

b)předkládat výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 52 odst. 1;

c)přijímat nebo koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy a informovat Komisi o následných krocích;

d)podporovat a zajišťovat harmonizované uplatňování pravidel Unie.

Pokud jde o zpracování finančních informací uvedených v prvním pododstavci písm. a), koordinační subjekt podléhá zvláštní akreditaci udělené členskými státy.

Výroční zpráva o výkonnosti předkládaná koordinačním subjektem je zahrnuta ve stanovisku podle čl. 11 odst. 1 a spolu s ní se předkládá prohlášení řídícího subjektu vztahující se na tuto zprávu v celém rozsahu.

5.Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jedno nebo více akreditačních kritérií stanovených v odstavci 2, členský stát jí z vlastního podnětu nebo na žádost Komise akreditaci odejme, neprovede-li platební agentura nezbytné změny ve lhůtě stanovené příslušným orgánem s ohledem na závažnost nedostatku.

6.Platební agentury řídí a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za kterou jsou odpovědné, a v této oblasti jim náleží celková odpovědnost.

V případě, že je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje, který provádí EIB nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát, platební agentura vychází z kontrolní zprávy připojené k žádosti o platu předložené EIB nebo jinou mezinárodní institucí.

Článek 9
Příslušný orgán

1.Členské státy jmenují orgán na ministerské úrovni, jenž bude zodpovídat za:

a)vydávání, přezkum a odnímání akreditace platebním agenturám uvedeným v čl. 8 odst. 2;

b)akreditaci koordinačního subjektu uvedeného v čl. 8 odst. 4;

c)jmenování certifikačního subjektu uvedeného v článku 11;

d)provádění úkolů, které byly v rámci této kapitoly svěřeny příslušnému orgánu.

2.Příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu rozhodne o vydání nebo po přezkumu o odnětí akreditace platební agentury a koordinačního subjektu na základě posouzení akreditačních kritérií, která přijme Komise v souladu s čl. 1, odst. 10, písm. a). Příslušný orgán akreditace nebo odnětí akreditace bezodkladně oznámí Komisi.

Článek 10
Pravomoci Komise

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

a)minimální podmínky pro akreditaci platebních agentur podle čl. 8 odst. 2 a koordinačních subjektů podle čl. 8 odst. 4;

b)povinnosti platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, a pravidla týkající se obsahu jejich řídících a kontrolních povinností.

2.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)postupu pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů, jakož i postupů pro dohled nad akreditací platebních agentur;

b)činnosti a kontrol, na nichž je založeno prohlášení řídicího subjektu uvedené v čl. 8 odst. 3 písm. c);

c)funkcí koordinačního subjektu a oznamování informací Komisi podle čl. 8 odst. 4.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 11
Certifikační subjekty

1.Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem na dobu nejméně tří let, aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy. Jedná-li se o soukromoprávní auditní subjekt a vyžadují-li tak platné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, je vybrán členským státem ve veřejném nabídkovém řízení.

Pro účely čl. 63 odst. 7 prvního pododstavce finančního nařízení certifikační subjekt poskytuje stanovisko vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, v němž uvede, zda:

a)výkazy podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;

b)zavedené správní systémy členských států řádně fungují;

c)podávané informace o výkonnosti týkající se ukazatelů výstupů pro účely výročního schvalování výkonnosti podle článku 52 a podávané informace o výkonnosti týkající se ukazatelů výsledků pro víceleté sledování výkonnosti podle článku 115 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] prokazující soulad s článkem 35 tohoto nařízení jsou správné;

d)výdaje za opatření stanovená nařízením (EU) č. 1308/2013, o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné.

Ve stanovisku musí být rovněž uvedeno, zda přezkoumání zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídicího subjektu uvedeného v čl. 8 odst. 3 písm. c).

V případě, že je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje, který provádí EIB nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát, certifikační subjekt vychází z výroční zprávy o auditu vypracované externími auditory těchto institucí.

2.Certifikační subjekt má nezbytnou odbornou způsobilost. Je funkčně nezávislý na dotčené platební agentuře a dotčeném koordinačním subjektu, jakož i na orgánu, jenž akreditoval tuto agenturu a subjekty odpovědné za provádění a sledování SZP.

3.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla, pokud jde o úkoly certifikačních subjektů, včetně kontrol, které mají být prováděny, a subjektů, které jsou předmětem těchto kontrol, a o osvědčení, zprávy a průvodní dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat.

Prováděcí akty rovněž stanoví:

a)zásady auditu, na nichž jsou založena stanoviska certifikačních subjektů, včetně posouzení rizik, vnitřních kontrol a požadované úrovně důkazních informací;

b)metody auditu, jež mají s ohledem na mezinárodní auditorské standardy používat certifikační subjekty k vydávání svých stanovisek.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

HLAVA III
Finanční řízení fondů

KAPITOLA I
EZZF

Oddíl 1
Rozpočtová kázeň

Článek 12
Rozpočtový strop

1.Roční strop výdajů EZZF tvoří maximální částky stanovené pro tento fond v nařízení (EU, Euratom)[COM(2018) 322 final].

2.V případě, že právo Unie stanoví snížení nebo zvýšení částek uvedených v odstavci 1, přijme Komise prováděcí akty bez použití postupu podle článku 101, které stanoví čistý zůstatek pro výdaje EZZF na základě údajů uvedených v právu Unie.

Článek 13
Dodržování stropu

1.Stanoví-li právo Unie pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu tyto výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu stanoveného v eurech, a pokud se použijí články 37 až 40, s nezbytnými úpravami.

2.Prostředky přidělené členskými státy na intervence ve formě přímých plateb podle článku 81 nařízení (EU) č. …/…[nařízení o strategických plánech SZP], opravené s ohledem na úpravy podle článku 15 tohoto nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech.

Článek 14
Zemědělská rezerva

1.Rezerva určená k poskytování dodatečné podpory pro odvětví zemědělství pro účely řízení nebo stabilizace trhu nebo v případě krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci („zemědělská rezerva“) se vytvoří na začátku každého roku v EZZF. 

Prostředky pro zemědělskou rezervu se zapisují přímo do rozpočtu Unie.

Finanční prostředky ze zemědělské rezervy se poskytují na opatření podle článků 8 až 21 a 219, 220 a 221 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro rok nebo roky, pro které je dodatečná podpora potřebná.

2.Výše zemědělské rezervy je nejméně 400 milionů EUR v běžných cenách na začátku každého roku období 2021–2027. Komise může výši zemědělské rezervy během roku upravit, pokud je to vhodné s ohledem na vývoj trhu nebo výhledy ve stávajícím nebo následujícím roce a s přihlédnutím k dostupným prostředkům v rámci EZZF.

Odchylně od ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení se prostředky ze zemědělské rezervy, které nejsou přiděleny na závazky, přenesou bez časového omezení za účelem financování zemědělské rezervy v následujících rozpočtových letech.

Dále se odchylně od ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení celková nevyužitá částka rezervy pro případ krizí na konci roku 2020 přenese do roku 2021, aniž by se vracela do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. c), a poskytne na financování zemědělské rezervy.

Článek 15
Finanční kázeň

1.Míru úpravy přímých plateb na intervence podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství podle čl. 5 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení poskytovaného podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 228/2013 a kapitoly IV nařízení (EU) č. 229/2013 (dále jen „míra úpravy“) stanoví Komise, pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny.

Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

2.Do 1. prosince kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje, může Komise na základě nových informací přijmout prováděcí akty, kterými přizpůsobí míru úpravy stanovenou podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

3.Pokud dojde k uplatnění mechanismu finanční kázně, použijí se prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení k financování výdajů podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení v rozsahu nezbytném k zamezení opakování uplatnění mechanismu finanční kázně.

Pokud zbydou prostředky, které mají být přeneseny v souladu s ustanovením prvního pododstavce, může Komise přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví pro každý členský stát výši prostředků nepřidělených na závazky, které se vyplatí konečným příjemcům, s výjimkou případů, kdy celková výše prostředků nepřidělených na závazky, které jsou k dispozici pro vyplacení, představuje méně než 0,2 % ročního stropu pro výdaje z EZZF.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

4.Částky stanovené Komisí v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem členské státy konečným příjemcům vyplatí v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii. Členské státy mohou uplatnit minimální výši částek pro úhradu na konečného příjemce.

Úhrada podle prvního pododstavce se vztahuje pouze na konečné příjemce v členských státech, v nichž se v předchozím rozpočtovém roce uplatnil mechanismus finanční kázně.

5.V důsledku postupného zavádění intervencí ve formě přímých plateb stanoveného v čl. 140 odst. 2 nařízení…/… [zavádění strategických plánů SZP] se finanční kázeň pro Chorvatsko použije ode dne 1. ledna 2022.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro výpočet finanční kázně, již členské státy použijí pro zemědělce.

Článek 16
Postup pro rozpočtovou kázeň

1.Ukáže-li se při sestavování návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 12 pro rozpočtový rok N, navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě nebo Radě opatření nezbytná k zajištění dodržení uvedené částky.

2.Kdykoli se Komise domnívá, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 12 a že nemůže přijmout náležitá opatření k nápravě situace, navrhne jiná opatření, aby se zajistilo, že tato částka bude dodržena. Tato opatření přijme Rada v případě, že právním základem příslušného opatření je čl. 43 odst. 3 Smlouvy, nebo Evropský parlament a Rada v případě, že právním základem příslušného opatření je čl. 43 odst. 2 Smlouvy.

3.Jestliže žádosti o následnou úhradu ze strany členských států na konci rozpočtového roku N překračují nebo by mohly překročit částku uvedenou v článku 12, Komise:

a)přihlíží k těmto žádostem v poměru k žádostem podaným všemi členskými státy v rámci dostupných rozpočtových prostředků a přijme prováděcí akty, kterými prozatímně stanoví výši plateb na daný měsíc;

b)nejpozději do 28. února rozpočtového roku N + 1 určí situaci všech členských států, pokud jde o financování Unií za rozpočtový rok N;

c)přijme prováděcí akty, kterými stanoví celkovou částku financování Unií rozdělenou podle členských států na základě jednotné sazby financování Unií a v rámci rozpočtových prostředků dostupných pro měsíční platby;

d)nejpozději při měsíčních platbách na měsíc březen roku N+1 provede případná vyrovnání mezi členskými státy.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci písm. a) a c) se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

Článek 17
Systém včasného varování a sledování

Aby se zajistilo, že rozpočtový strop uvedený v článku 12 není překročen, zavede Komise systém včasného varování a sledování výdajů EZZF na měsíčním základě.

K tomuto účelu na začátku každého rozpočtového roku vymezí Komise profily měsíčních výdajů případně založené na průměrných měsíčních výdajích za předchozí tři roky.

Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji uskutečněných výdajů ve srovnání s profily, která obsahuje také hodnocení očekávaného plnění v běžném rozpočtovém roce.

Oddíl 2
Financování výdajů

Článek 18
Měsíční platby

1.Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky nezbytné k financování výdajů podle čl. 5 odst. 2 v podobě měsíčních plateb na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.

2.Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro úhradu výdajů podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur členské státy.

Článek 19
Způsob provádění měsíčních plateb

1.Aniž jsou dotčeny články 51, 52 a 53, provádí Komise měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami v referenčním měsíci.

2.Měsíční platby ve prospěch členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly výdaje uskutečněny, s přihlédnutím ke snížením či pozastavením plateb uplatněným podle článků 37 až 40 nebo k jakýmkoli jiným opravám. Výdaje členských států uskutečněné mezi 1. a 15. říjnem se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné mezi 16. a 31. říjnem se přičítají k měsíci listopadu.

3.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví měsíční platby, které provádí, na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 88 odst. 1.

4.Komise členské státy neprodleně informuje o jakémkoli překročení finančních stropů z jejich strany.

5.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví měsíční platby podle odstavce 3, bez použití postupu podle článku 101.

6.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví doplňkové platby nebo srážky provedené v souladu s odstavcem 3, bez použití postupu podle článku 101.

Článek 20
Správní a personální náklady

Z EZZF se nehradí výdaje související se správními a personálními náklady členských států a příjemců podpory z EZZF.

Článek 21
Výdaje na veřejnou intervenci

1.Není-li v rámci společné organizace trhů s ohledem na veřejnou intervenci stanovena částka za jednotku, financuje se dané opatření z EZZF na základě jednotných paušálních částek, zejména pokud jde o finanční prostředky, které pocházejí z členských států a jsou používány na nákup produktů, hmotné operace v souvislosti se skladováním a případně na zpracování produktů způsobilých pro intervenci podle článku 11 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

a)druh opatření způsobilých pro financování Unií a podmínky úhrady;

b)podmínky způsobilosti a metody výpočtu na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí, nebo na základě paušálních nebo nepaušálních částek stanovených právními předpisy v odvětví zemědělství.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující oceňování operací v souvislosti s veřejnou intervencí, opatření přijímaná v případě ztráty nebo zkažení produktů v rámci veřejné intervence a určení částek, které budou financovány.

4.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

Článek 22
Získávání družicových údajů

Seznam družicových údajů nezbytných pro systém sledování plochy podle čl. 64 odst. 1 písm. c) schválí Komise a členské státy v souladu se specifikacemi vypracovanými každým členským státem.

V souladu s čl. 7 písm. b) Komise tyto družicové údaje bezplatně poskytne orgánům příslušným pro systém sledování plochy nebo poskytovatelům služeb, které tyto subjekty zmocnily k zastupování.

Komise zůstává majitelem těchto družicových údajů a po dokončení práce si je vyžádá zpět.

Komise může provedením úkolů spojených s technickými postupy nebo pracovními metodami v souvislosti se systémem sledování plochy podle čl. 64 odst. 1 písm. c) pověřit specializované subjekty.

Článek 23
Sledování zemědělských zdrojů

Cílem opatření financovaných podle čl. 7 písm. c) je poskytnout Komisi nástroje umožňující:

a)řídit zemědělské trhy Unie v globálním kontextu;

b)zajistit agroekonomické a agroenvironmentálně-klimatické sledování využívání zemědělské půdy a změn ve využívání zemědělské půdy, včetně zemědělsko-lesnických ploch, a stavu plodin, které umožní vytváření odhadů, zejména pokud jde o výnosy a zemědělskou produkci a zemědělské dopady spojené s mimořádnými okolnostmi;

c)sdílet přístup k těmto odhadům v mezinárodním měřítku, jako jsou iniciativy koordinované OSN, včetně inventur skleníkových plynů v rámci UNFCCC, nebo jinými mezinárodními agenturami;

d)přispívat k transparentnosti světových trhů;

e)zajistit technologické monitorování agrometeorologického systému.

V souladu s čl. 7 písm. c) Komise financuje opatření týkající se shromažďování nebo nákupu údajů nezbytných pro provádění a sledování SZP, včetně družicových, geoprostorových a meteorologických údajů, vytváření infrastruktury prostorových údajů a tvorby internetových stránek, provádění specifických studií o klimatických podmínkách, dálkového průzkumu využívaného s cílem přispět ke sledování změn ve využívání zemědělské půdy, stavu půdy a aktualizace agrometeorologických a ekonometrických modelů. V případě potřeby se tato opatření provádějí ve spolupráci s EEA, JRC, laboratořemi a subjekty členských států nebo se zapojením soukromého sektoru.

Článek 24
Prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

a)pravidla týkající se financování podle čl. 7 písm. b) a c);

b)postup, podle kterého se provedou opatření uvedená v článcích 22 a 23 s cílem splnit zadané cíle;

c)rámec upravující získávání, zdokonalování a využívání družicových údajů a meteorologických údajů, jakož i použitelné lhůty.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Kapitola II
EZFRV

Oddíl 1
Obecná ustanovení pro EZFRV

Článek 25
Ustanovení pro všechny platby

1.Platby příspěvku EZFRV prováděné Komisí podle článku 6 nepřekročí rozpočtové závazky.

Aniž je dotčeno ustanovení čl. 32 odst. 1, přiřazují se tyto platby k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2.Použije se článek 110 finančního nařízení.

Oddíl 2
Financování z EZFRV v rámci strategických plánů SZP

Článek 26
Finanční příspěvek z EZFRV

Finanční příspěvek z EZFRV na výdaje v rámci strategických plánů SZP se určí pro každý strategický plán SZP v mezích stropů stanovených právem Unie týkajícím se podpory pro intervence v rámci strategických plánů SZP z EZFRV.

Článek 27
Rozpočtové závazky

1.Rozhodnutí Komise o přijetí strategického plánu SZP představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení. Toto rozhodnutí stanoví roční příspěvek.

2.Rozpočtové závazky Unie ve vztahu ke každému strategickému plánu SZP se provádějí v ročních splátkách od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Pro každý strategický plán SZP se rozpočtové závazky pro první splátku provádějí po přijetí strategického plánu SZP Komisí.

S výjimkou případů, kdy se použije článek 16 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku do 1. května každého roku.

Oddíl 3
Finanční příspěvek na intervence pro rozvoj venkova

Článek 28
Ustanovení týkající se plateb pro intervence pro rozvoj venkova

1.Prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v článku 6 se poskytují členským státům formou předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku, jak je popsáno v tomto oddíle.

2.Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nepřekročí 95 % příspěvku z EZFRV na každý strategický plán SZP.

Při dosažení stropu 95 % členské státy i nadále předávají žádosti o platby Komisi.

Článek 29
Předběžné financování

1.Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení strategického plánu SZP, vyplatí danému členskému státu počáteční částku předběžného financování na celé trvání strategického plánu SZP. Tato počáteční částka předběžného financování se vyplácí v těchto splátkách:

a)v roce 2021: 1 % částky podpory z EZFRV na celé trvání daného strategického plánu SZP;

b)v roce 2022: 1 % částky podpory z EZFRV na celé trvání daného strategického plánu SZP;

c)v roce 2023: 1 % částky podpory z EZFRV na celé trvání daného strategického plánu SZP.

Pokud je strategický plán SZP přijat v roce 2022 nebo později, dřívější splátky se vyplatí neprodleně po jeho přijetí.

2.Nevzniknou-li žádné výdaje a není-li Komisi do 24 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslán výkaz výdajů pro strategický plán SZP, vrátí se celková částka vyplacená v rámci předběžného financování Komisi. Toto předběžné financování se započte vůči nejstaršímu výkazu výdajů pro strategický plán SZP.

3.Žádné další předběžné financování se nevyplácí ani nevrací, pokud se převod do EZFRV nebo z EZFRV uskutečnil v souladu s článkem 90 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP].

4.Úroky z předběžného financování se přidělují na daný strategický plán SZP a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděných v závěrečném výkazu výdajů.

5.Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje s postupem podle článku 51 před uzavřením strategického plánu SZP.

Článek 30
Průběžné platby

1.Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé strategické plány SZP. Vypočítávají se tak, že se na skutečné veřejné výdaje na jednotlivé typy intervencí použije sazba příspěvku pro tyto typy intervencí, jak je uvedeno v článku 85 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP].

2.Podle dostupnosti rozpočtových prostředků Komise provádí průběžné platby za účelem následného uhrazení výdajů vzniklých akreditovaným platebním agenturám při provádění strategických plánů SZP, přičemž zohledňuje snížení nebo pozastavení podle článků 37 až 40.

3.Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s článkem 52 nařízení (EU)…/… [nařízení o společných ustanoveních], zahrnuje výkaz výdajů celkové částky vyplacené nebo, v případě záruk, částky vyčleněné dle smluv o zárukách řídicím orgánem konečným příjemcům podle písm. a), b) a c) [čl. 74 odst. 5 nařízení (EU) …/… strategické plány SZP – pravidla způsobilosti nebo finanční nástroje].

4.Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s článkem 52 nařízení (EU)…/… [nařízení o společných ustanoveních], předkládají se výkazy výdajů, které zahrnují výdaje na finanční nástroje v souladu s těmito podmínkami:

a)částka zahrnutá v prvním výkazu výdajů musí být již vyplacena na příslušný finanční nástroj a může tvořit až 25 % z celkové částky příspěvku na strategický plán SZP přiděleného na finanční nástroje v souladu s příslušnou dohodou o financování;

b)částka zahrnutá v následných výkazech výdajů předložených během období způsobilosti vymezeného v čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] zahrnuje způsobilé výdaje podle [čl. 74 odst. 5 plány SZP – pravidla způsobilosti nebo finanční nástroje].

5.Částku uvedenou v prvním výkazu výdajů podle odst. 4 písm. a) Komise zúčtuje ve svých účtech nejpozději v okamžiku jejího zúčtování v roční účetní závěrce za poslední rok provádění příslušného strategického plánu SZP.

6.Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou splnění těchto požadavků:

a)předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 88 odst. 1 písm. c) Komisi;

b)nepřekročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivé typy intervencí na celou dobu trvání dotyčného strategického plánu SZP;

c)předání dokumentů, které mají být předány podle čl. 8 odst. 3 a čl. 11 odst. 1, Komisi;

d)předání roční účetní závěrky.

7.Jestliže některý z požadavků stanovených v odstavci 6 nebyl splněn, informuje Komise co nejrychleji akreditovanou platební agenturu nebo koordinační subjekt, byl-li určen. Jestliže některý z požadavků stanovených v odst. 6 písm. a), c) nebo d) nebyl splněn, považuje se výkaz výdajů za nepřípustný.

8.Aniž jsou dotčeny články 51, 52 a 53, provede Komise průběžné platby do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje požadavky uvedené v odstavci 6 tohoto článku.

9.Akreditované platební agentury vyhotovují výkazy průběžných výdajů na strategické plány SZP a předávají je Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinačního subjektu, pokud byl určen, a to ve lhůtách, které stanoví Komise.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví období pro vyhotovení a předávání výkazů průběžných výdajů akreditovanými platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Tyto výkazy výdajů zahrnují výdaje vzniklé platebním agenturám během každého dotyčného období. Avšak v případech, kdy výdaje uvedené v čl. 107 odst. 8 nařízení (EU) č. …/… [nařízení o strategických plánech SZP] nemohou být v příslušném období Komisi vykázány, neboť Komise dosud neschválila změnu strategického plánu SZP, je lze vykázat v následných obdobích.

Výkazy průběžných výdajů týkající se výdajů uskutečněných od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.

10.Pokud pověřená schvalující osoba požaduje dodatečné ověření z důvodu poskytnutí neúplných nebo nejasných informací nebo vyplývající z rozporů, interpretačních růzností nebo jakýchkoli jiných rozporů týkajících se výkazu výdajů za určité referenční období, které vyplývají především z toho, že nejsou sdělovány informace požadované podle nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a aktů Komise přijatých na základě uvedeného nařízení, poskytne dotyčný členský stát na žádost pověřené schvalující osoby doplňující informace během lhůty stanovené v předmětné žádosti v závislosti na míře závažnosti problému.

Lhůta pro průběžné platby stanovená v odstavci 8 může být přerušena pro celou částku, která je předmětem žádosti o platbu, nebo pro její část, a to nejvýše na šest měsíců od data zaslání žádosti o informace a do obdržení požadovaných informací, jež jsou pokládány za uspokojivé. Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o další tři měsíce.

Neodpoví-li dotyčný členský stát na žádost o doplňující informace během lhůty stanovené v předmětné žádosti nebo je-li odpověď považována za nedostačující nebo pokud odpověď naznačuje, že nebyla dodržena platná pravidla nebo že finanční prostředky Unie nebyly využity řádně, může Komise platby pozastavit či snížit v souladu s články 37 až 40 tohoto nařízení.

Článek 31
Platba konečného zůstatku a uzavření intervencí pro rozvoj venkova ve strategickém plánu SZP

1.Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o výkonnosti týkající se provádění strategického plánu SZP na základě platného finančního plánu na úrovni typů intervencí EZFRV, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného strategického plánu SZP a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) č. …/…[nařízení o strategických plánech SZP] a týká se výdajů uskutečněných platební agenturou do posledního data způsobilosti výdajů.

2.Konečný zůstatek se převede nejpozději šest měsíců od data, kdy Komise uzná informace a doklady uvedené v odstavci 1 za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční účetní závěrka. Aniž je dotčen čl. 32 odst. 5, částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců.

3.Neobdrží-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 Komise poslední výroční zprávu o výkonnosti a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední rok provádění plánu, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 32.

Článek 32
Automatické zrušení závazků u strategických plánů SZP

1.Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 30 odst. 3, pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn.

2.Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.

3.V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+3 řádně odůvodněné informace.

4.Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

a)ta část rozpočtových závazků, v souvislosti s níž byl vypracován výkaz výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 2 Komisí snížena nebo pozastavena;

b)ta část rozpočtových závazků, která nemohla být vyplacena platební agenturou z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění strategického plánu SZP. Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na vyšší moc, musí prokázat její přímé následky na provádění celého strategického plánu SZP nebo jeho části.

Členské státy zašlou do 31. ledna Komisi informace o výjimkách uvedených v prvním pododstavci, týkajících se částek vykázaných do konce předcházejícího roku.

5.Komise včas uvědomí členské státy, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Sdělí jim částku automaticky zrušeného závazku vyplývající z informací, jež má k dispozici. Členské státy mají ode dne obdržení těchto informací dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední lhůty vyplývající z použití odstavců 1, 2 a 3.

6.V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotyčný strategický plán SZP pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán, v němž částku snížení podpory rozloží mezi typy intervencí, a předloží jej Komisi ke schválení. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrným způsobem částky přidělené na každý typ intervence.

KAPITOLA III
Společná ustanovení

Článek 33
Zemědělský rozpočtový rok

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení týkající se výkazů výdajů a příjmů v souvislosti s veřejnou intervencí stanovená Komisí podle čl. 45 odst. 3 prvního pododstavce písm. a), vztahuje se zemědělský rozpočtový rok na výdaje vyplacené a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví rozpočtu fondů platebními agenturami, pokud jde o rozpočtový rok „N“ počínající 16. října roku „N–1“ a končící 15. října roku „N“.

Článek 34
Zamezení dvojímu financování

Členské státy zajistí, aby výdaje financované z EZZF nebo EZFRV nebyly předmětem žádného jiného financování z rozpočtu Unie.

V rámci EZFRV může určitá operace obdržet různé formy podpory ze strategického plánu SZP a z jiných evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) nebo nástrojů Unie pouze tehdy, pokud celková úhrnná výše podpory poskytnuté v rámci různých forem podpory nepřekročí nejvyšší použitelnou intenzitu podpory nebo výši podpory pro daný typ intervence podle hlavy III nařízení (EU) č.…/… (nařízení o strategických plánech SZP). V takových případech členské státy nevykazují Komisi výdaje pro:

a) podporu z jiných fondů ESI nebo nástrojů Unie; nebo

b) podporu ze stejného strategického plánu SZP.

Výši výdajů, jež se uvedou ve výkazu výdajů, lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

Článek 35
Způsobilost výdajů vzniklých platebním agenturám

Výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 lze financovat z prostředků Unie, pouze pokud:

a)byly uskutečněny akreditovanými platebními agenturami;

b)byly uskutečněny v souladu s platnými pravidly Unie; nebo

c)ve vztahu k typům intervencí podle nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP]

i)odpovídají příslušnému vykázanému výstupu, a

ii)byly uskutečněny v souladu s příslušnými správními systémy, které se nevztahují na podmínky způsobilosti pro jednotlivé příjemce stanovené ve vnitrostátních strategických plánech SZP.

Ustanovení prvního pododstavce písm. c) bodu i) se nepoužije na zálohy vyplacené příjemcům v rámci typů intervencí podle nařízení (EU) č.…/…[nařízení o strategických plánech SZP].

Článek 36
Dodržování platebních lhůt

Pokud právo Unie stanoví platební lhůty, má platba příjemcům provedená platebními agenturami před prvním možným dnem pro platby a po posledním možném dni pro platby za následek nezpůsobilost plateb pro financování Unií.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro okolnosti a podmínky, za nichž lze platby podle prvního pododstavce tohoto článku pokládat za způsobilé s ohledem na zásadu proporcionality.

Článek 37
Snížení měsíčních a průběžných plateb

1.Pokud Komise stanoví na základě výkazů výdajů nebo informací podle článku 88, že byly překročeny finanční stropy stanovené právem Unie, Komise sníží měsíční nebo průběžné platby dotyčnému členskému státu v rámci prováděcích aktů týkajících se měsíčních plateb podle čl. 19 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb podle článku 30.

2.Pokud Komise stanoví na základě výkazů výdajů nebo informací podle článku 88, že nebyly dodrženy platební lhůty podle článku 36, je členskému státu poskytnuta příležitost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů. Pokud členský stát nepředloží připomínky ve stanovené lhůtě nebo pokud Komise považuje odpověď za neuspokojivou, může Komise dotyčnému členskému státu snížit nebo měsíční nebo průběžné platby v rámci prováděcích aktů týkajících se měsíčních plateb podle čl. 19 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb podle článku 30.

3.Snížením podle tohoto článku není dotčen článek 51.

4.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup a další podrobná ujednání týkající se řádného fungování mechanismu podle článku 36. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 38
Pozastavení plateb v souvislosti s výročním schvalováním

1.Pokud členské státy nepředloží dokumenty podle čl. 8 odst. 3 a čl. 11 odst. 1 v příslušných lhůtách podle čl. 8 odst. 3, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví celkovou výši měsíčních plateb podle čl. 19 odst. 3. Komise uhradí pozastavené částky, jakmile obdrží od dotčeného členského státu chybějící dokumenty, za předpokladu, že tyto dokumenty obdrží nejpozději šest měsíců po příslušné lhůtě.

Pokud jde o průběžné platby uvedené v článku 30, považují se výkazy výdajů za nepřípustné podle odstavce 6 uvedeného článku.

2.Pokud v rámci výročního schvalování výkonnosti podle článku 52, Komise stanoví, že rozdíl mezi vykázanými výdaji a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu je větší než 50 % a členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl.19 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 30.

Pozastavení se uplatní na příslušné výdaje ve vztahu k intervencím, na něž bylo uplatněno snížení podle čl. 52 odst. 2, a částka, jejíž vyplacení má být pozastaveno, nesmí překročit procentní podíl odpovídající snížení uplatněnému podle čl. 52 odst. 2. Pozastavené částky uhradí Komise členským státům, nebo se trvale sníží prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 52.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující míru pozastavení plateb.

3.Prováděcí akty stanovené v tomto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

Před přijetím těchto prováděcích informuje Komise o svém záměru dotyčný členský stát a poskytne mu příležitost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

Prováděcí akty stanovující měsíční platby uvedené v čl. 19 odst. 3 nebo průběžné platby uvedené v článku 30 zohlední prováděcí akty přijaté podle tohoto odstavce.

Článek 39
Pozastavení plateb v souvislosti s víceletým sledováním výkonnosti

1.V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění cílů stanovených ve vnitrostátním strategickém plánu SZP a sledovaných v souladu s články 115 a 116 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] může Komise dotčený členský stát požádat o zavedení nezbytných nápravných opatření v souladu s akčním plánem obsahujícím jasné ukazatele pokroku, jež se stanoví po konzultaci s Komisí.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví další pravidla týkající se prvků akčních plánů a postupů pro vypracování akčních plánů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

2.Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán podle odstavce 1, nebo pokud je tento akční plán zjevně nedostatečný pro nápravu situace, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platy podle čl. 19 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 30.

Pozastavení se uplatní v souladu se zásadou proporcionality na příslušné výdaje spojené s intervencemi, na které se měl tento akční plán vztahovat. Komise pozastavené částky uhradí, když se na základě přezkumu výkonnosti podle článku 121 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] prokáže uspokojivý pokrok při plnění cílů. Pokud nedojde k nápravě situace do uzavření vnitrostátního strategického plánu SZP, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým s konečnou platností sníží částku, která byla pro dotčený členský stát pozastavena.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující míru a délku trvání pozastavení plateb a podmínky pro úhradu nebo snížení těchto částek s ohledem na víceleté sledování výkonnosti.

3.Prováděcí akty stanovené v odstavcích 1 a 2 se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

Před přijetím těchto prováděcích aktů informuje Komise o svém záměru dotyčný členský stát a požádá jej, aby reagoval ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

Článek 40
Pozastavení plateb ve vztahu k nedostatkům správních systémů

1.V případě závažných nedostatků ve fungování správních systémů může Komise dotčený členský stát požádat o zavedení nezbytných nápravných opatření v souladu s akčním plánem obsahujícím jasné ukazatele pokroku, jež se stanoví po konzultaci s Komisí.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví další pravidla týkající se prvků akčních plánů a postupů pro vypracování akčních plánů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

2.Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán podle odstavce 1, nebo pokud je tento akční plán zjevně nedostatečný pro nápravu situace, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platy podle čl. 19 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 30.

Pozastavení se uplatní v souladu se zásadou proporcionality na příslušné výdaje uskutečněné členským státem, v němž byly nedostatky zjištěny, na dobu, již stanoví prováděcí akty podle prvního pododstavce a která nesmí překročit dvanáct měsíců. Pokud jsou nadále splněny podmínky pro pozastavení, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží uvedenou dobu o další období, která dohromady nesmí překročit 12 měsíců. Pozastavené částky se zohlední při přijímání prováděcích aktů podle článku 53.

3.Prováděcí akty stanovené v tomto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 2 informuje Komise o tomto záměru dotyčný členský stát a požádá jej, aby reagoval ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

Prováděcí akty stanovující měsíční platby uvedené v čl. 19 odst. 3 nebo průběžné platby uvedené v článku 30 zohlední prováděcí akty přijaté podle tohoto odstavce.

Článek 41
Vedení oddělených účtů

Každá platební agentura vede oddělené účty pro prostředky zanesené do rozpočtu Unie pro fondy.

Článek 42
Platby příjemcům

1.Nestanoví-li právo Unie výslovně jinak, členské státy zajistí, aby platby týkající se financování podle tohoto nařízení byly příjemcům vyplaceny v plné výši.

2.Členské státy zajistí, aby platby v rámci intervencí a opatření uvedených v čl. 63 odst. 2 byly provedeny v období od 1. prosince do 30. června následujícího kalendářního roku.

Aniž je dotčen první pododstavec, mohou členské státy:

a)před 1. prosincem, avšak ne před 16. říjnem, vyplatit zálohy na přímé platby na intervence až do výše 50 %;

b)před 1. prosincem vyplatit zálohy na podporu poskytnutou v rámci intervencí pro rozvoj venkova podle čl. 63 odst. 2 až do výše 75 %.

3.Členské státy se mohou rozhodnout vyplatit zálohy v rámci intervencí podle článků 68 a 71nařízení (EU) č.…/…[nařízení o strategických plánech SZP] až do výše 50%.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující intervence nebo opatření, pro které členské státy mohou vyplácet zálohy.

5.V mimořádných situacích může Komise přijmout prováděcí akty k řešení konkrétních problémů souvisejících s uplatňováním tohoto článku. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení odstavce 2, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 43
Přidělování účelově vázaných příjmů

1.Ve smyslu článku 21 finančního nařízení se za „účelově vázané příjmy“ považují:

a)pokud jde o výdaje v rámci EZZF i EZFRV, částky podle článků 36, 52 a 53 tohoto nařízení a článku 54 nařízení (EU) č. 1306/2013 použitelného v souladu s článkem 102 tohoto nařízení, a pokud jde o výdaje v rámci EZZF, částky podle článků 54 a 51 tohoto nařízení, které musí být převedeny do rozpočtu Unie, včetně souvisejících úroků;

b)částky odpovídající sankcím uplatněným v souladu s pravidly o podmíněnosti podle článku 11 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP], pokud jde o výdaje v rámci EZZF;

c)jakékoli jistoty, kauce nebo záruky poskytnuté na základě právních předpisů Unie přijatých v rámci SZP s výjimkou rozvoje venkova, které následně propadly. Propadlé jistoty složené při vydávání vývozních nebo dovozních licencí nebo v rámci nabídkového řízení, jehož jediným účelem je zajistit, aby uchazeči předkládali vážné nabídky, si však ponechají členské státy.

d)částky snížené s konečnou platností v souladu s čl. 39 odst. 2; 

2.Částky uvedené v odstavci 1 se převádějí do rozpočtu Unie a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.

3.Toto nařízení se použije obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1.

4.Pokud jde o EZZF, použije se článek 113 finančního nařízení obdobně na zaúčtování účelově vázaných příjmů uvedených v tomto nařízení.

Článek 44
Informační opatření

1.Cílem poskytování informací financovaného podle čl. 7 písm. e) je zejména pomoci vysvětlovat, provádět a rozvíjet SZP a zvyšovat informovanost veřejnosti o jejím obsahu a cílech, prostřednictvím informačních kampaní obnovovat důvěru spotřebitelů po krizích, informovat zemědělce a ostatní subjekty činné ve venkovských oblastech, prosazovat evropský model zemědělství a také pomáhat občanům jej pochopit.

Účelem je podávat soudržné, objektivní a úplné informace v rámci Unie i mimo ni.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 mohou sestávat z:

a)ročních pracovních programů nebo jiných konkrétních opatření předložených třetími stranami;

b)činností prováděných z podnětu Komise.

Jsou vyloučena opatření, která jsou stanovena právními předpisy, a opatření, která jsou již financována v rámci jiné akce Unie.

Při provádění činností uvedených v prvním pododstavci písm. b) mohou být Komisi nápomocni externí odborníci.

Vztahují-li se opatření uvedená v prvním pododstavci na obecné cíle tohoto nařízení, přispívají rovněž ke komunikační činnosti informující o politických prioritách Unie.

3.Komise jednou ročně zveřejní výzvu k předkládání návrhů v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení.

4.Výboru uvedenému v čl. 101 odst. 1 se oznamují opatření stanovená a přijatá podle tohoto článku.

5.Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.

Článek 45
Pravomoci Komise

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje, pokud jde o podmínky, za nichž mají být vyrovnány některé druhy výdajů a příjmů v rámci fondů.

Nebyl-li do začátku rozpočtového roku přijat rozpočet Unie nebo překročí-li celková částka předběžných závazků hranici stanovenou v čl. 11 odst. 2 finančního nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje, pokud jde o ustanovení týkající se metody pro závazky a výplatu částek.

2.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví další pravidla týkající se povinnosti stanovené v článku 41 a rovněž zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účtů vedených platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

3.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)pravidel pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a účtování o nich a dalších výdajů financovaných z fondů;

b)podmínek upravujících provádění automatického rušení závazků.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Kapitola IV
Schvalování účetní závěrky

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 46
Přístup jednotného auditu

Pro účely článku 127 finančního nařízení Komise využívá služeb certifikačních subjektů podle článku 11 tohoto nařízení, pokud daný členský stát neinformovala, že služeb certifikačního subjektu v daném rozpočtovém roce nemůže využít, a přihlédne k této skutečnosti při posuzování nutnosti provést v dotčeném členském státě audity Komise z hlediska rizik. 

Článek 47
Kontroly prováděné Komisí

1.Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů, článku 287 Smlouvy o fungování EU anebo jakákoli kontrola zorganizovaná na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU nebo založená na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96, může Komise v členských státech organizovat kontroly s cílem ověřovat zejména:

a)zda je správní praxe v souladu s pravidly Unie;

b)zda jsou výdaje spadající do působnosti čl. 5 odst. 2 a článku 6 a odpovídající intervencím podle nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti;

c)zda práce certifikačního subjektu probíhá v souladu s článkem 11 a pro účely oddílu 2 této kapitoly;

d)zda platební agentura splňuje akreditační kritéria stanovená v čl. 8 odst. 2 a zda členské státy řádně uplatňují čl. 8 odst. 5.

Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě.

Pravomocemi provádět kontroly není dotčeno uplatňování práva členského státu, které vyhrazuje některé úkony činitelům vnitrostátním právem zvlášť určeným. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, neúčastní se osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.

2.Komise s dostatečným předstihem ohlásí kontrolu dotyčnému členskému státu nebo členskému státu, na jehož území má být kontrola provedena, přičemž při organizaci kontrol zohlední administrativní dopad na platební agentury. Zástupci dotyčného členského státu se mohou této kontroly zúčastnit.

Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem se mohou těchto kontrol zúčastnit.

K účinnějšímu provádění kontrol může Komise se souhlasem dotčených členských států požádat o účast orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních.

Článek 48
Přístup k informacím

1.Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování fondů a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za vhodné v souvislosti s řízením financování Unií.

2.Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení právních aktů Unie týkajících se SZP, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.

3.Členské státy poskytují Komisi informace o zjištěných nesrovnalostech ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 2988/95 a o dalších případech nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategickém plánu SZP a o případech podezření na podvod a informace o krocích podniknutých podle oddílu 3 této kapitoly za účelem zpětného získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a podvody.

Článek 49
Přístup k dokumentům

Akreditované platební agentury uchovávají podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění kontrol stanovených právem Unie a poskytují tyto doklady a údaje Komisi.

Tyto podklady mohou být uchovávány v elektronické podobě za podmínek stanovených Komisí na základě čl. 50 odst. 2.

Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.

Tento článek se použije obdobně na certifikační subjekty.

Článek 50
Pravomoci Komise

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o zvláštní povinnosti, které mají členské státy plnit na základě této kapitoly, a o pravidla týkající se zejména kritérií pro určení případů nesrovnalostí ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 2988/95 a dalších případů nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategických plánech SZP, které mají být nahlášeny a údajů, které mají být poskytnuty.

2.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro:

a)postupy týkající se povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet při provádění článků 47 a 48;

b)podmínky, za nichž se uchovávají podklady uvedené v článku 49, včetně jejich podoby a doby uchování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Oddíl 2
Schvalování

Článek 51
Výroční finanční schvalování

1.Před 31. květnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce a na základě informací podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a c) přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur, pokud jde o výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6.

Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a nedotýkají se obsahu dalších prováděcích aktů následně přijatých podle článků 52 a 53.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

2.Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla pro schvalování účetní závěrky podle odstavce 1, pokud jde o opatření, jež je třeba přijmout v souvislosti s přijetím prováděcích aktů podle odst. 1 druhého pododstavce a jejich prováděním, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 52
Výroční schvalování výkonnosti

1.Pokud výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 a odpovídající intervencím podle hlavy III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] nejsou spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti, přijme Komise před 15. říjnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce prováděcí akty, které stanoví částky z financování Unií, jež mají být sníženy. Tyto prováděcí akty se nedotýkají obsahu dalších prováděcích aktů přijatých podle článku 53 tohoto nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

2.Komise posoudí částky, které mají být sníženy, na základě rozdílu mezi ročními výdaji vykázanými pro určitou intervenci a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu v souladu s vnitrostátním strategickým plánem SZP a s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem.

3.Před přijetím prováděcích aktů podle odstavce 1 Komise poskytne členskému státu příležitost předložit připomínky a případné rozdíly zdůvodnit.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro kritéria týkající se odůvodnění dotčených členských států a metodiku a kritéria pro uplatňování snížení.

5.Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla pro opatření, jež je třeba přijmout v souvislosti s přijetím prováděcího aktu podle odstavce 1 a jeho prováděním, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy, postupů a příslušných lhůt;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 53
Schvalování souladu

1.Pokud Komise zjistí, že výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 nebyly uskutečněny v souladu s právem Unie, přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky, jež mají být vyloučeny z financování Unií.

Nicméně, pokud jde o intervence podle nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] uplatní se vyloučení z financování Unií podle prvního pododstavce pouze v případě závažných nedostatků ve fungování správních systémů členských států.

První pododstavec se neuplatní na případy nesplnění podmínek způsobilosti pro jednotlivé příjemce stanovených ve vnitrostátních strategických plánech SZP a ve vnitrostátních pravidlech.

Prováděcí akty podle prvního pododstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

2.Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, s ohledem na závažnost zjištěných nedostatků.

3.Před přijetím prováděcích aktů podle odstavce 1 jsou zjištění Komise i odpovědi dotyčného členského státu písemně oznámeny, a poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která je třeba přijmout. Následně musí být členským státům poskytnuta možnost prokázat, že skutečný rozsah nedodržení požadavků je menší, než uvádí Komise.

Není-li dohody dosaženo, může členský stát požádat o zahájení řízení, jehož účelem je ve lhůtě čtyř měsíců smířit stanoviska obou stran. Zpráva o výsledcích řízení se předloží Komisi. Komise před přijetím rozhodnutí o zamítnutí financování zohlední doporučení uvedená ve zprávě a rozhodne-li, že se od těchto doporučení odchýlí, uvede důvody, které ji k tomu vedly.

4.Financování nelze zamítnout, pokud jde o:

a)výdaje uvedené v čl. 5 odst. 2 uskutečněné více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí zjištění;

b)výdaje na víceleté intervence, jež spadají do oblasti působnosti čl. 5 odst. 2 nebo do oblasti působnosti intervencí pro rozvoj venkova podle článku 6, u kterých poslední povinnost pro příjemce vznikla více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí svá zjištění;

c)výdaje na intervence pro rozvoj venkova podle článku 6 jiné než uvedené v písmeni b) tohoto odstavce, pro které platební agentura provedla platbu nebo případně poslední platbu více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí svá zjištění.

5.Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě:

a)podpor poskytnutých členským státem, v jejichž důsledku zahájila Komise řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 Smlouvy, nebo nesplnění povinností, na jehož základě Komise zaslala dotyčnému členskému státu v souladu s článkem 258 Smlouvy odůvodněné stanovisko;

b)nesplnění povinností členských států podle hlavy IV kapitoly III tohoto nařízení, pokud Komise písemně oznámí členskému státu svá zjištění do dvanácti měsíců po obdržení zprávy tohoto členského státu o výsledcích kontrol dotčených výdajů.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se kritérií a metodiky pro uplatnění finančních oprav.

7.Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla pro opatření, jež je třeba přijmout v souvislosti s přijetím prováděcího aktu podle odstavce 1 a jeho prováděním, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy, příslušných lhůt, jakož i smírčího řízení stanoveného v odstavci 3, včetně zřízení smírčího orgánu, jeho úkolů, složení a pracovního režimu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Oddíl 3
Zpětné získávání prostředků z důvodu nedodržení požadavků

Článek 54
Zvláštní ustanovení pro EZZF

Částky zpětně získané členskými státy v důsledku nesrovnalostí a jiných případů nedodržení podmínek intervencí uvedených ve strategickém plánu SZP ze strany příjemců a úroky z nich se převádějí platební agentuře, jež je zaúčtuje jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně inkasovány.

Při převádění prostředků do rozpočtu Unie podle prvního pododstavce si může členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou případů nedodržení požadavků, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným úředním subjektům dotyčného členského státu.

Článek 55
Zvláštní ustanovení pro EZFRV

1.V případě zjištění nesrovnalostí a jiných případů nedodržení podmínek intervencí pro rozvoj venkova uvedených ve strategickém plánu SZP ze strany příjemců provedou členské státy finanční úpravy, kterými se úplně nebo částečně zruší příslušné financování Unie. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nedodržení požadavků, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.

Zrušené částky finančních prostředků Unie vynakládaných v rámci EZFRV a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na jiné intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Unie však může členský stát opětovně použít pouze na operaci pro rozvoj venkova stanovenou ve vnitrostátním strategickém plánu SZP a za předpokladu, že tyto prostředky nejsou opětovně přiděleny na operace pro rozvoj venkova, jež byly předmětem finanční úpravy.

2.V případě intervencí pro rozvoj venkova, na něž je poskytována podpora z finančních nástrojů podle nařízení (EU) …/…[nařízení o společných ustanoveních článek 52], může být příspěvek zrušený v souladu s odstavcem 1 tohoto článku v důsledku nedodržení požadavků ze strany jednotlivého příjemce opětovně použit v rámci téhož finančního nástroje takto:

a)pokud je nedodržení požadavků, které vede ke zrušení příspěvku, zjištěno na úrovni konečného příjemce podle [nařízení o společných ustanoveních čl. 2 odst. 17] nařízení (EU) …/…, pouze pro jiné konečné příjemce v rámci téhož finančního nástroje;

b)pokud je nedodržení požadavků, které vede ke zrušení příspěvku, zjištěno na úrovni zvláštního fondu podle [nařízení o společných ustanovení čl. 2 odst. 21] nařízení (EU) …/… v rámci holdingu fondů podle [nařízení o obecných ustanoveních čl. 2 odst. 20] nařízení (EU) …/…, pouze pro jiné zvláštní fondy.

Článek 56
Prováděcí pravomoci 

Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se forem, jimiž mají členské státy Komisi oznamovat a sdělovat informace týkající se povinností uvedených v tomto oddíle.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

HLAVA IV
Kontrolní systémy a sankce

Kapitola I
Obecná pravidla

Článek 57
Ochrana finančních zájmů Unie

1.Členské státy přijmou v rámci SZP veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie. Uvedená ustanovení a opatření se budou vztahovat zejména na:

a)kontroly legality a správnosti operací financovaných z fondů;

b)zajištění účinné ochrany před podvody, především pokud jde o odvětví s vyšší úrovní rizika, přičemž tato ochrana musí mít odrazující účinek, a to s ohledem na náklady a přínos i přiměřenost opatření;

c)předcházení nesrovnalostem a podvodům, jejich odhalení a nápravu;

d)ukládání sankcí, jež jsou účinné, odrazující a přiměřené v souladu s právem Unie nebo případně vnitrostátními právními předpisy, a dle potřeby zahájení soudního řízení za tímto účelem;

e)zpětné získání neoprávněných plateb a úroků a dle potřeby zahájení soudního řízení za tímto účelem.

2.Členské státy zavedou účinné řídící a kontrolní systémy, aby zajistily soulad s právními předpisy Unie, jež upravují intervence Unie.

3.Členské státy přijmou odpovídající opatření, která zajistí, aby byly vyměřené sankce upravené v odst. 1 písm. d) poměrné a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, délky trvání a opakovaného výskytu zjištěného nedodržení.

Opatření přijatá členskými státy zajistí zejména, aby nebyly vyměřovány žádné sankce v případě:

a)je-li nesplnění způsobeno vyšší mocí;

b)je-li nesplnění způsobeno chybou příslušného orgánu či jiného orgánu nebo v případě, že osoba dotčená správní sankcí nemohla chybu logicky zjistit;

c)může-li dotčená osoba příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k nesplnění povinností podle odstavce 1 nedošlo její vinou, nebo pokud se příslušný orgán jinak přesvědčí, že dotčená osoba nenese zavinění.

V případě, že nesoulad s podmínkami pro poskytnutí podpory byl způsoben vyšší mocí, příjemce si uchová právo na přijetí podpory.

4.Členské státy přijmou odpovídající opatření pro zajištění účinného šetření stížností týkajících se fondů a na žádost Komise posoudí stížnosti předložené Komisi, jež spadají do oblasti působnosti jejich strategického plánu SZP. Členské státy informují Komisi o výsledcích těchto šetření.

5.Členské státy informují Komisi o ustanoveních a opatřeních přijatých podle odstavců 1 a 2.

Veškeré podmínky, které členské státy stanoví navíc k podmínkám stanoveným pravidly Unie pro získávání podpory financované z EZZF nebo EZFRV, musejí být ověřitelné.

6.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná pravidla zaměřená na dosažení jednotného používání tohoto článku. Tato pravidla se mohou týkat:

a)postupů, lhůt a výměny informací, pokud jde o povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2;

b)oznamování a sdělování informací Komisi členskými státy, pokud jde o povinnosti uvedené v odstavcích 3 a 4.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 101 odst. 3.

Článek 58
Pravidla pro kontroly, které mají být prováděny

1.Systém vytvořený členskými státy v souladu s čl. 57 odst. 2 bude zahrnovat rovněž systematické kontroly, které se zaměří také na oblasti s nejvyšším rizikem chyb.

Členské státy zajistí úroveň kontrol nezbytnou pro efektivní řízení rizik.

2.Kontroly operací, pro něž je poskytována podpora z finančních nástrojů uvedených v [CPR článku 52] nařízení (EU) …/…, budou prováděny pouze na úrovni orgánů, které provádějí finanční nástroje.

Kontroly nebudou prováděny na úrovni EIB ani jiných mezinárodních finančních institucí, v nichž je členský stát podílníkem.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro další požadavky související s celními řízeními a zejména s řízeními, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud to vyžaduje řádné řízení uvedeného systému.

4.S ohledem na opatření upravená v jiné legislativě pro oblast zemědělství než v nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla nezbytná pro jednotné uplatnění tohoto článku, a zejména:

a)pravidla pro zvláštní kontrolní opatření a metody umožňující stanovit obsah tetrahydrokannabinolu, pokud jde o konopí podle čl. 4 písm. c) nařízení (EU) .../... [nařízení o strategických plánech SZP];

b)systém pro kontroly schválených mezioborových organizací, pokud jde o bavlnu v souladu s ustanovením pododstavce 2 oddílu 2 kapitoly 2 hlavy III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP];

c)pravidla pro měření ploch a pravidla týkající se kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy pro zlepšení kontrol, pokud jde o víno podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)testy a metody používané pro stanovení způsobilosti produktů určených pro veřejnou intervenci a soukromé skladování, jakož i používání nabídkových řízení pro veřejnou intervenci a soukromé skladování;

e)další pravidla pro kontroly, které mají být prováděny členskými státy, pokud jde o opatření stanovená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013, respektive v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 59
Nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek

Pokud se nedodržení týká vnitrostátních nebo unijních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, členské státy zajistí, aby část podpory, která se nevyplatí nebo která se odejme, byla stanovena podle závažnosti nedodržení a v souladu se zásadou proporcionality.

Členské státy zajistí, aby legalita a správnost operace byla dotčena pouze do výše části podpory, která má být nevyplacena nebo odejmuta.

Článek 60
Doložka o obcházení 

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, členské státy přijmou účinná a přiměřená opatření, aby se zabránilo obcházení ustanovení práva Unie, a zejména pak zajistí, aby se žádná z výhod stanovených v právních předpisech v odvětví zemědělství neposkytla fyzické nebo právnické osobě, o níž se zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle v rozporu s cíli uvedených právních předpisů.

Článek 61
Slučitelnost intervencí pro účely kontrol v odvětví vína

Pro účely uplatňování intervencí v odvětví vína podle nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] členské státy zajistí, aby správní a kontrolní postupy uplatňované na tyto intervence byly slučitelné s integrovaným systémem uvedeným v kapitole II této hlavy, pokud jde o tyto prvky:

a)systémy identifikace zemědělských pozemků;

b)kontroly.

Článek 62
Jistoty

1.Pokud tak stanoví právní předpisy v odvětví zemědělství, požádají členské státy o složení jistoty, která zaručí, že v případě nesplnění konkrétní povinnosti vyplývající z právních předpisů v odvětví zemědělství bude příslušnému orgánu uhrazena určitá finanční částka nebo propadne v jeho prospěch.

2.S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se konkrétní povinnost nesplní nebo pokud se splní pouze částečně.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, která:

a)zajistí nediskriminační přístup, rovnost a dodržování proporcionality při skládání jistoty;

b)určí odpovědnou stranu v případě nesplnění povinnosti;

c)stanoví zvláštní situace, kdy příslušný orgán může upustit od požadavku týkajícího se jistoty;

d)stanoví podmínky týkající se skládané jistoty a ručitele a podmínky pro složení a uvolnění jistoty;

e)stanoví zvláštní podmínky týkající se jistoty složené v rámci záloh;

f)stanoví důsledky porušení povinností, na které byla složena jistota, jak je stanoveno v odstavci 1, včetně propadnutí jistot, sazby snížení použité na uvolnění jistot pro náhrady, licence, nabídky, nabídky v rámci nabídkového řízení nebo konkrétní žádosti a v případě, že povinnost, na kterou se tato jistota vztahuje, nebyla částečně či zcela splněna, a to s ohledem na povahu dané povinnosti, na množství, u nějž byla povinnost porušena, na dobu překračující lhůtu, v níž měla být povinnost splněna, a na lhůtu, v níž byl předložen doklad potvrzující splnění povinnosti.

4.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)formy jistoty, která má být složena, a postupu pro složení jistoty, její přijetí a pro nahrazení původní jistoty;

b)postupů pro uvolnění jistoty;

c)oznámení, která mají provést členské státy a Komise.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 101 odst. 3.

Kapitola II
Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Článek 63
Oblast působnosti a definice

1.Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém („integrovaný systém“).

2.Integrovaný systém se bude vztahovat na intervence týkající se oblastí a zvířat uvedené v kapitolách II a IV hlavy III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a na opatření uvedená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 31 , respektive v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013 32 .

3.V nezbytném rozsahu bude integrovaný systém využíván rovněž pro řízení a kontrolu podmíněnosti a opatření v odvětví vína v souladu s ustanovením v hlavě III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP].

4.Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)„žádostí na základě zeměpisné polohy a rozlohy“ elektronický formulář žádosti, který zahrnuje IT žádost na základě geografického informačního systému, který příjemcům umožní, aby nahlásili rozlohy zemědělských pozemků zemědělského podniku a nezemědělských ploch, pro které je požadována platba;

b)„systémem sledování plochy“ postup pravidelného a systematického pozorování, sledování a hodnocení zemědělské činnosti a postupů na zemědělských plochách na základě satelitních údajů z družic Copernicus Sentinels a dalších údajů s minimálně ekvivalentní hodnotou;

c)„systémem identifikace a registrace zvířat“ systém pro identifikaci a registraci skotu upravený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 33 , nebo systém pro identifikaci a registraci ovcí a koz upravený nařízením Rady (ES) č. 21/2004 34 ;

d)„zemědělským pozemkem“ jednotka půdy představující zemědělskou plochu v souladu s ustanovením článku 4 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP];

e)„geografickým informačním systémem“ počítačový systém, který dokáže zaznamenávat, uchovávat, analyzovat a zobrazovat geograficky podmíněné informace;

f)„beznárokovým systémem“ systém pro podávání žádostí pro intervence podle plochy nebo zvířat, v němž jsou nezbytné údaje potřebné pro správu minimálně jednotlivých oblastí nebo zvířat, pro něž je požadována podpora, v úředních elektronických databázích spravovaných členskými státy.

Článek 64
Prvky integrovaného systému

1.Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

a)systém identifikace zemědělských pozemků;

b)systém pro podávání žádostí na základě zeměpisné polohy a rozlohy;

c)systém sledování plochy;

d)systém pro identifikaci příjemců intervencí a opatření uvedených v čl. 63 odst. 2;

e)systém kontrol a sankcí;

f)případně systém identifikace a evidence platebních nároků;

g)případně systém identifikace a evidence zvířat.

2.Integrovaný systém bude fungovat na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a umožní výměnu a doplňování údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy.

3.Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných subjektů nebo osob, aby usnadnila zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout technické poradenství příslušným orgánům členských států.

4.Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému vytvoření a provozu integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc potřebnou pro účely této kapitoly.

Článek 65
Uchovávání a sdílení dat

1.Členské státy zaznamenávají a uchovávají veškeré údaje a dokumentaci o nahlášených ročních výstupech v rámci výročního schvalování výkonnosti v souladu s článkem 52, vykázaném pokroku při plnění cílů stanovených v strategickém plánu SZP a sledovaném v souladu s článkem 115 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP].

Údaje a dokumentace uvedené v prvním pododstavci týkající se aktuálního kalendářního nebo hospodářského roku a předchozích deseti kalendářních nebo hospodářských let budou přístupné pro nahlížení prostřednictvím digitálních databází příslušných orgánů členského státu.

Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy, které přistoupily k Unii v nebo po roce 2013, povinnost zajistit přístup k údajům pro nahlížení od roku svého přistoupení.

Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy povinnost zajistit údaje a dokumentaci související se systémem sledování plochy upravené v čl. 64 odst. 1 písm. c) tak, aby byly dostupné pro nahlížení od data zavedení systému sledování plochy.

2.Členské státy mohou uplatňovat požadavky stanovené v odstavci 1 na regionální úrovni za podmínky, že takové požadavky a administrativní postupy pro záznam a přístup k údajům budou stanoveny jednotně pro celé území členského státu a umožní integraci údajů na vnitrostátní úrovni.

3.Členské státy zajistí, aby soubory údajů shromážděných prostřednictvím integrovaného systému, které jsou relevantní pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES 35 nebo relevantní pro sledování politik Unie byly bezplatně sdíleny mezi jejími veřejnými orgány a byly veřejně dostupné na národní úrovni. Členské státy rovněž umožní institucím a orgánům Unie přístup k těmto souborům údajů.

4.Členské státy zajistí, aby soubory údajů shromážděných prostřednictvím integrovaného systému, které jsou relevantní pro vypracovávání evropských statistik podle nařízení (ES) č. 223/2009 36 , byly bezplatně sdíleny mezi Statistickým úřadem Evropské unie, národními statistickými úřady a v případě potřeby dalšími vnitrostátními orgány odpovědnými za vypracovávání evropských statistik.

5.Členské státy omezí přístup k souborům údajů uvedeným v odstavcích 3 a 4, pokud by měl takový přístup negativní dopady na důvěrnost osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Článek 66
Systém identifikace zemědělských pozemků

1.Systémem identifikace zemědělských pozemků je geografický informační systém vytvořený a pravidelně aktualizovaný členskými státy na základě leteckých nebo vesmírných snímků míst s jednotným standardem, který zajistí míru přesnosti minimálně odpovídající kartografickému zobrazení v měřítku 1:5 000.

2.Členské státy zajistí, aby systém identifikace zemědělských pozemků:

a)jednoznačně identifikoval jednotlivé zemědělské pozemky a jednotky půdy zahrnující jiné než zemědělské plochy, které jsou členskými státy považovány za oprávněné pro příjem podpory v rámci intervencí upravených v hlavě III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP];

b)obsahoval aktuální hodnoty o plochách považovaných členskými státy za oprávněné pro příjem podpory v rámci intervencí upravených v čl. 63 odst. 2;

c)umožňoval správnou lokalizaci zemědělských pozemků a jiných než zemědělských ploch uplatňovaných pro platbu;

d)obsahoval veškeré informace relevantní pro vykazování ukazatelů upravených v článku 7 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP].

3.Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků v souladu s metodologií stanovenou na úrovni Unie.

V případě, že hodnocení zjistí nedostatky systému, členské státy přijmou odpovídající nápravné kroky nebo budou požádány o zavedení akčního plánu v souladu s článkem 40.

Do 15. února roku následujícího po příslušném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva, případně doplněná o nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

Článek 67
Systém pro podávání žádostí na základě zeměpisné polohy a rozlohy

1.S ohledem na podporu pro intervence na základě plochy v souladu s ustanovením čl. 63 odst. 2 a provedenými v rámci národního strategického plánu SZP budou členské státy vyžadovat předložení žádosti prostřednictvím žádosti na základě zeměpisné polohy poskytnutou příslušným orgánem pro podávání žádostí.

2.Ve vztahu k podpoře v rámci intervencí podle zvířat upravených v čl. 63 odst. 2 a provedených v rámci národních strategických plánů SZP budou členské státy vyžadovat předložení žádosti.

3.Členské státy předem vyplní žádosti upravené v odstavcích 1 a 2 informacemi ze systémů uvedených v čl. 64 odst. 1 písm. g) a v článcích 66, 68, 69 a 71 nebo z jiných příslušných veřejnoprávních databází.

4.Členské státy mohou rozhodnout, že beznárokový systém bude zahrnovat jednu či více žádostí upravených v odstavcích 1 a 2.

5.Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému pro podávání žádostí podle rozlohy v souladu s metodologií stanovenou na úrovni Unie.

V případě, že hodnocení zjistí nedostatky systému, přijmou členské státy odpovídající nápravné kroky nebo budou požádány Komisí o zavedení akčního plánu v souladu s článkem 40.

Do 15. února roku následujícího po příslušném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva, případně doplněná o nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

Článek 68
Systém sledování plochy

1.Členské státy vytvoří a provozují systém sledování plochy.

2.Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému sledování plochy v souladu s metodologií stanovenou na úrovni Unie.

V případě, že hodnocení zjistí nedostatky systému, přijmou členské státy odpovídající nápravné kroky nebo budou požádány o zavedení akčního plánu v souladu s článkem 40.

Do 15. února roku následujícího po příslušném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva, případně doplněná o nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

Článek 69
Systém identifikace příjemců

Systém pro zaznamenání totožnosti každého příjemce intervencí a opatření podle čl. 63 odst. 2 zaručí, aby všechny žádosti o podporu podané jedním příjemcem mohly být jako takové identifikovány.

Článek 70
Systém kontrol a sankcí

Členské státy vytvoří systém kontrol a sankcí pro podporu upravený v článku 63.

Ustanovení odstavců 1 až 5 článku 57 se uplatní obdobně.

Článek 71
Systém identifikace a evidence platebních nároků

Systém identifikace a evidence platebních nároků umožňuje ověřování nároků s žádostmi a systémem identifikace zemědělských pozemků.

Článek 72
Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými toto nařízení doplní o:

a)podrobnější pravidla hodnocení kvality uvedeného v článcích 66, 67 a 68;

b)další definice, základní funkce a pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace příjemců a systém identifikace a evidence platebních nároků uvedené v článcích 66, 69 a 71.

Článek 73
Prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)formy, obsahu a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány:

(i)zprávy o hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro podávání žádostí podle rozlohy a systému sledování plochy;

(ii)nápravné kroky, které mají provést členské státy v souladu s články 66, 67 a 68;

b)základních funkcí a pravidel pro systém pro podávání žádostí podle zeměpisné polohy a rozlohy a systém sledování plochy uvedené v článcích 67 a 68.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 101 odst. 3.

Kapitola III
Kontrola operací

Článek 74
Oblast působnosti a definice

1.Tato kapitola stanoví zvláštní pravidla pro kontrolu obchodní dokumentace subjektů nebo jejich zástupců (dále jen „podniky“), které přijímají nebo provádějí platby, jež se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování z EZZF, za účelem zjištění, zda byly operace tvořící součást systému financování z EZZF skutečně a řádně provedeny.

2.Tato kapitola se nevztahuje na intervence spadající do integrovaného systému upraveného v kapitole II této hlavy a kapitole III hlavy III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP]. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými doplní toto nařízení o seznam intervencí, které v důsledku své koncepce a požadavků na kontrolu nejsou vhodné pro další kontroly ex post formou kontroly obchodní dokumentace, a proto se na ně taková kontrola v souladu s touto kapitolou nevztahuje.

3.Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

a)„obchodní dokumentací“ se rozumí všechny účetní knihy, evidence, záznamy a související podpůrné dokumenty, účetnictví, záznamy o produkci a jakosti, korespondence související s obchodní činností podniku a obchodní údaje v jakékoli podobě včetně elektronické, pokud tyto dokumenty a údaje souvisejí přímo anebo nepřímo s operacemi uvedenými v odstavci 1;

b)„třetí osobou“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má přímý nebo nepřímý vztah k operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF.

Článek 75
Kontrola ze strany členských států

1.Členské státy provádějí systematické kontroly obchodní dokumentace podniků s přihlédnutím k povaze operací, jichž se kontrola týká. Členské státy zajistí, aby výběr podniků ke kontrole poskytoval nejlepší záruku účinnosti opatření pro předcházení nesrovnalostem a jejich zjišťování. Při výběru se zohlední mimo jiné finanční význam podniků v daném systému a ostatní rizikové faktory.

2.Ve vhodných případech se kontrola uvedená v odstavci 1 rozšíří i na fyzické a právnické osoby, s nimiž jsou podniky spojeny, a na všechny další fyzické a právnické osoby, které mohou mít zájem na sledování cílů stanovených v článku 76.

3.Kontrolou prováděnou podle této kapitoly nejsou dotčeny kontroly uskutečňované podle článků 47 a 48.

Článek 76
Křížové kontroly 

1.Přesnost základních údajů podrobených kontrole je ověřována křížovými kontrolami, včetně případného porovnání s obchodní dokumentací třetích osob, jejichž počet je dostatečný s ohledem na úroveň rizika, a jež zahrnují:

a.porovnání s obchodní dokumentací dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích osob;

b.případně fyzické kontroly množství a povahy zásob;

c.porovnání s účetnictvím finančních toků předcházejících příslušným operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF nebo po nich následujících

d.prověrky vedení účetnictví nebo záznamů o finančních pohybech, ze kterých v době provádění kontroly vyplývá, že dokumentace uchovávaná platební agenturou jako doklad o výplatě podpor ve prospěch příjemce je správná.

2.V případech, kdy jsou podniky povinny vést zvláštní účetnictví týkající se zásob v souladu s ustanoveními Unie nebo daného členského státu, zahrne kontrola tohoto účetnictví ve vhodných případech porovnání s obchodní dokumentací a případně se skutečným stavem zásob.

3.Při výběru operací ke kontrole se plně přihlíží k existující úrovni rizika.

Článek 77
Přístup k obchodní dokumentaci

1.Osoby odpovědné za daný podnik nebo třetí osoba zajistí, aby úředníkům pověřeným prováděním kontroly nebo osobám k tomuto účelu zmocněným byla předána veškerá obchodní dokumentace a doplňující informace. Elektronicky uchovávané údaje se poskytují na vhodném nosiči.

2.Úředníci pověření prováděním kontroly nebo osoby k tomuto účelu zmocněné si mohou vyžádat, aby jim byly předány výpisy z dokumentace uvedené v odstavci 1 nebo kopie této dokumentace.

3.Pokud je v průběhu kontroly prováděné podle této kapitoly obchodní dokumentace uchovávaná podnikem shledána nepřiměřenou pro účely kontroly, je podnik požádán, aby v budoucnu vedl dokumentaci podle pokynů členského státu příslušného ke kontrole, aniž jsou dotčeny povinnosti vymezené v ostatních nařízeních týkajících se této oblasti.

Členské státy určí den, od nějž musí být dokumentace vedena.

Pokud se veškerá obchodní dokumentace, která má být předmětem kontroly prováděné na základě této kapitoly, nebo její část nachází v podniku téže obchodní skupiny, téhož partnerství nebo téhož sdružení podniků řízených na jednotném základě s kontrolovaným podnikem bez ohledu na to, zda se nachází na území Unie nebo mimo ně, je kontrolovaný podnik povinen danou dokumentaci úředníkům pověřeným provedením kontroly poskytnout, a to na místě a v den, které určí členský stát příslušný k provedení kontroly.

4.Členské státy zajistí, aby úředníci pověření prováděním kontroly byli oprávněni obchodní dokumentaci zajistit nebo ji nechat zajistit. Toto právo je vykonáváno s náležitým zohledněním příslušných vnitrostátních ustanovení a není jím dotčeno použití předpisů, které upravují řízení v trestních věcech v souvislosti se zajištěním dokumentů.

Článek 78
Vzájemná pomoc  

1.Členské státy si jsou vzájemně nápomocny při provádění kontroly uvedené v této kapitole v těchto případech:

a)jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém byla anebo měla být vyplacena nebo obdržena dotyčná částka;

b)jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nachází daná dokumentace a informace nezbytné k provedení kontroly.

Komise může koordinovat společné činnosti zahrnující vzájemnou pomoc mezi dvěma nebo více členskými státy.

2.Členské státy zašlou Komisi seznam podniků usazených ve třetí zemi, pro něž byla nebo měla být vyplacena nebo obdržena částka v tomto členském státě.

3.Požadují-li se v jiném členském státě doplňující informace jako součást kontroly podniku v souladu s článkem 75, a zejména křížových kontrol prováděných v souladu s článkem 76, je možné podat zvláštní žádosti o kontrolu s uvedením důvodů.

Žádosti o kontrolu se vyhoví do šesti měsíců od jejího obdržení; výsledky kontroly jsou neprodleně sděleny dožadujícímu členskému státu.

Článek 79
Tvorba programů

1.Členské státy vypracují programy kontrol, které budou prováděny v souladu s článkem 75 v průběhu následujícího kontrolního období.

2.Do 15. dubna každého roku předloží členské státy Komisi svůj program uvedený v odstavci 1 a blíže určí:

a)počet podniků, v nichž bude provedena kontrola, a jejich rozčlenění podle odvětví s ohledem na související částky;

b)kritéria použitá k vypracování programu.

3.Členské státy provádějí jimi vypracované programy, které předložily Komisi, pokud k nim Komise ve lhůtě osmi týdnů nevznese připomínky.

4.Odstavec 3 se použije obdobně na změny programu provedené členskými státy.

5.Komise si může v kterékoli fázi vyžádat zařazení určité kategorie podniků do programu kontrol členského státu.

6.Podniky, u nichž je celková výše příjmů nebo plateb nižší než 40 000 EUR, jsou kontrolovány podle této kapitoly pouze na základě konkrétních důvodů, které uvedou členské státy ve svém ročním programu podle odstavce 1 nebo které uvede Komise v jakémkoli návrhu na změnu tohoto programu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 101, kterými upraví maximální výši částky stanovenou v prvním pododstavci.

Článek 80
Zvláštní orgány

1.V každém členském státě je sledováním uplatňování této kapitoly pověřen zvláštní orgán. Tyto úřady odpovídají zejména za:

a)provádění kontrol stanovených v této kapitole úředníky přímo zaměstnanými tímto zvláštním úřadem nebo

b)koordinaci a obecný dohled nad kontrolami prováděnými úředníky, kteří jsou zaměstnanci jiných úřadů.

Členské státy mohou rovněž stanovit, aby kontroly, které se mají provádět podle této kapitoly, byly rozděleny mezi zvláštní orgány a jiné vnitrostátní orgány, pokud zvláštní orgán zajišťuje jejich koordinaci.

2.Úřad nebo úřady pověřené uplatňováním této kapitoly musejí být organizovány tak, aby byly nezávislé na úřadech nebo odděleních úřadů pověřených platbami a předběžnou kontrolou.

3.Zvláštní orgán uvedený v odstavci 1 přijme veškerá nezbytná opatření a dotyčný členský stát mu svěří veškeré pravomoci nezbytné k výkonu úkolů uvedených v této kapitole.

4.Členské státy přijmou vhodná opatření k uložení sankcí fyzickým nebo právnickým osobám, které neplní své povinnosti vyplývající z této kapitoly.

Článek 81
Podávání zpráv 

1.Před 1. lednem roku následujícího po kontrolním období zašlou členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování této kapitoly.

Zprávy uvedené v prvním pododstavci budou obsahovat rovněž přehled konkrétních žádostí o kontroly upravené v čl. 78 odst. 3 a výsledky kontroly na základě takových žádostí.

2.Členské státy a Komise si pravidelně vyměňují názory na uplatňování této kapitoly.

Článek 82
Přístup Komise k informacím a kontrolám

1.V souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy mají úředníci Komise přístup ke všem dokumentům vypracovaným v souvislosti s kontrolami prováděnými podle této kapitoly nebo v návaznosti na tyto kontroly, jakož i ke shromážděným údajům, včetně údajů uložených v informačních systémech. Tyto údaje jsou na požádání poskytnuty na vhodném nosiči.

2.Kontroly uvedené v článku 75 provádějí úředníci členských států. Úředníci Komise se mohou těchto kontrol účastnit. Nemohou však sami vykonávat kontrolní pravomoci náležející vnitrostátním úředníkům. Nicméně mají přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci členských států.

3.Probíhají-li kontroly podle článku 78, mohou být úředníci dožadujícího členského státu přítomni při kontrolách prováděných v dožádaném členském státě se souhlasem dožádaného členského státu a mohou mít přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci tohoto členského státu.

Úředníci dožadujícího členského státu přítomní při provádění kontrol v dožádaném členském státě musejí být vždy schopni prokázat svou úřední způsobilost. Kontrolu však vždy provádějí úředníci dožádaného členského státu.

4.Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, (Euratom, EC) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU) 2017/1939, pokud vnitrostátní ustanovení týkající se trestního řízení vyhrazují některé úkony úředníkům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy, úředníci Komise ani úředníci členského státu uvedení v odstavci 3 se těchto úkonů neúčastní. V žádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek a formálních výslechů osob, které jsou prováděny na základě trestního práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.

Článek 83
Prováděcí pravomoci 

Komise v nezbytných případech přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro jednotné používání této kapitoly, zejména pokud jde o:

a)provádění kontrol uvedených v článku 75, pokud jde o výběr podniků, počet a harmonogram kontrol;

b)uchovávání obchodní dokumentace a druhy uchovávaných dokumentů nebo zaznamenávaných údajů;

c)vykonávání a koordinaci společných činností uvedených v čl. 78 odst. 1;

d)podrobnosti a specifikace týkající se obsahu, formy a způsobu podávání žádostí, obsahu, formy a způsobu oznamování, podávání a výměny informací požadovaných v rámci této kapitoly;

e)podmínky a způsoby zveřejnění nebo zvláštní pravidla a podmínky šíření nebo zpřístupnění informací potřebných v rámci tohoto nařízení Komisí příslušným orgánům členských států;

f)odpovědnost zvláštních úřadů uvedených v článku 80;

g)obsah zpráv uvedených v článku 81 a všech dalších oznámení vyžadovaných v souladu s touto kapitolou.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 101 odst. 3.

Kapitola IV
Systém kontrol a sankce ve vztahu k podmíněnosti

Článek 84
Systém kontrol podmíněnosti

1.Členské státy zavedou systém kontrol, aby bylo zajištěno, že příjemci podpory podle článku 11 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 228/2013 a kapitoly IV nařízení (EU) č. 229/2013 splňují požadavky a standardy stanovené v oddíle 2 kapitoly 1 hlavy II nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP].

Členské státy mohou využít svých stávajících kontrolních systémů a své správy, aby zajistily dodržování pravidel podmíněnosti.

Tyto systémy budou v souladu se systémem kontrol upraveným v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Členské státy provádí roční kontrolu systému kontroly upraveného v prvním pododstavci z hlediska dosažených výsledků.

2.Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

a)„požadavkem“ se rozumí každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření stanovený právem Unie uvedeným v článku 11 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP], který se co do obsahu liší od jakýchkoli jiných požadavků stejného aktu;

b)„aktem“ se rozumí každá jednotlivá směrnice a nařízení uvedené v článku 11 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP].

3.    Do svých systémů kontroly upravených v odstavci 1 členské státy:

a)zahrnou kontroly na místě pro ověření dodržování povinností stanovených v oddíle 2 kapitoly 1 hlavy III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] na straně příjemců;

b)v závislosti na příslušných požadavcích, standardech, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou rozhodnout o využití kontrol prováděných v rámci systémů kontroly používaných pro příslušné požadavky, standardy, akty nebo oblasti podmíněnosti, pokud je účinnost těchto kontrol minimálně stejná jako u kontrol na místě uvedených v písmenu a);

c)v příslušných případech mohou pro provádění kontrol na místě uvedených v písmenu a) využít dálkový průzkum nebo systém sledování plochy;

d)zavedou kontrolní vzorek pro kontroly uvedené v písmenu a), které se musí provádět každý rok na základě analýzy rizik a zahrnují náhodné komponenty a zajistí kontrolní vzorek zahrnující minimálně 1 % příjemců, kteří přijímají podporu v souladu s oddílem 2 kapitolou 1 hlavy III nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP].

Článek 85
Systém správních sankcí pro podmíněnost

1.Členské státy vytvoří systém zajišťující uplatnění správních sankcí vůči příjemcům v souladu s článkem 11 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP], kteří kdykoliv v příslušném kalendářním roce nedodržují pravidla o podmíněnosti stanovená v oddíle 2 kapitoly 1 hlavy III uvedeného nařízení („systém sankcí“).

V rámci tohoto systému se správní sankce uvedené v prvním pododstavci použijí pouze tehdy, pokud nedodržení podmínek vyplývá z jednání nebo opominutí, které lze přímo připsat dotyčnému příjemci, a pokud je splněna jedna nebo obě tyto podmínky:

a)nedodržení podmínek souvisí se zemědělskou činností příjemce;

b)jedná se o plochu zemědělského podniku příjemce.

Ve vztahu k lesním plochám se však správní sankce v souladu s prvním pododstavcem neuplatní v případě, že se pro příslušnou plochu neuplatňuje podpora v souladu s články 65 a 66 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP].

2.Do svých systémů sankcí upravených v odstavci 1 členské státy:

a)zahrnou pravidla pro uplatnění správních sankcí v případech, kdy dojde k převodu půdy během příslušného kalendářního roku nebo příslušných let. Tato pravidla budou vycházet ze spravedlivého a rovného rozdělení odpovědnosti za nedodržení mezi převodce a nabyvatele.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoli druh transakce, při níž převodce přestává disponovat zemědělskou půdou.

b)aniž by tím bylo dotčeno ustanovení odstavce 1, se mohou rozhodnout neuplatnit sankci na příjemce a kalendářní rok, pokud je částka sankce nižší nebo rovna 100 EUR. Zjištěné nedostatky a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí příjemci;

c)stanoví, že nebudou uloženy žádné správní sankce v případě, že nedodržení je způsobeno vyšší mocí.

3.Vyměřením správní sankce není dotčena legalita a správnost výdajů, na něž se vztahuje snížení nebo vyloučení.

Článek 86
Výpočet sankce

1.Správní sankce stanovené v oddíle 2 kapitoly 1 hlavy III nařízení (EU) .../... [nařízení o strategických plánech SZP] se uplatní snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v uvedeném oddíle tohoto nařízení, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, kdy došlo ke zjištění.

Při výpočtu těchto snížení a vyloučení budou zohledněny závažnost, rozsah, doba trvání, opakování nebo úmyslnost zjištěného nedodržení. Sankce musí být odrazující a přiměřené a musí být v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.    

2.V případě nedodržení požadavků v důsledku nedbalosti obecně platí, že procento snížení odpovídá 3 % z celkové částky plateb uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Členské státy mohou zavést systém včasného varování, který se vztahuje na jednotlivé případy prvního výskytu nedodržení požadavků, jež vzhledem ke své malé závažnosti, rozsahu a trvání nepovedou ke snížení nebo vyloučení. Zjistí-li se při následné kontrole během tří následujících kalendářních let, že k nápravě nedošlo, uplatní se snížení podle prvního pododstavce zpětně.

V případě nedodržení požadavků, jež představuje přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, se však snížení nebo vyloučení uplatní vždy.

Členské státy mohou stanovit povinná školení v rámci zemědělského poradenského systému upraveného v oddíle 3 kapitoly 1 hlavy III nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] pro příjemce, kteří obdrželi včasné varování.

3.V případě opakovaného nedodržení požadavků bude procento snížení vyšší než to, které se uplatní v případě nedodržení požadavků v důsledku nedbalosti a prvního uložení sankce.

4.V případě úmyslného nedodržení požadavků bude procento vyšší než to, které se uplatní v případě opakovaného nedodržení, a může dosáhnout až celkového vyloučení z plateb a může být uplatněno po dobu jednoho či více kalendářních let.

5.Za účelem zajištění rovných podmínek mezi členskými státy, jakož i účinnosti a odrazujícího účinku systému sankcí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými se toto nařízení doplňuje o další pravidla pro uplatnění a výpočet sankcí.

Článek 87
Částky vyplývající ze správních sankcí z důvodů podmíněnosti

Členské státy si mohou ponechat 20 % částek vyplývajících z uplatnění snížení a vyloučení podle článku 86.

Hlava V
Společná ustanovení

KAPITOLA I
Předávání informací

Článek 88
Sdělování informací

1.Nad rámec ustanovení v nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] předávají členské státy Komisi tyto informace, výkazy a doklady:

a)u akreditovaných platebních agentur a akreditovaných koordinačních subjektů:

i) jejich akreditační listinu,

ii) jejich funkci (akreditovaná platební agentura nebo akreditovaný koordinační subjekt),

iii) případně odnětí jejich akreditace;

b)u certifikačních subjektů:

i) jejich název,

ii) jejich adresu;

c)u opatření souvisejících s operacemi financovanými z fondů:

(i) výkazy výdajů, které slouží zároveň jako žádost o platby, podepsané akreditovanou platební agenturou nebo akreditovaným koordinačním subjektem, k nimž jsou přiloženy požadované informace,

(ii) pokud jde o EZZF, odhad jejich finančních potřeb, a pokud jde o EZFRV, aktualizovaný odhad výkazů výdajů, které budou předloženy v průběhu roku, a odhad výkazů výdajů na příští rozpočtový rok,

(iii) prohlášení řídícího subjektu a roční účetní závěrky akreditovaných platebních agentur.

Roční účetní závěrka akreditovaných platebních agentur týkající se výdajů EZFRV se předkládá za každý strategický plán SZP.

2.Členské státy pravidelně informují Komisi o uplatňování integrovaného systému podle hlavy IV kapitoly II. Komise k této otázce organizuje výměny názorů s členskými státy.

Článek 89
Zachování důvěrnosti

1.Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.

Na tyto informace se vztahují pravidla stanovená v článku 8 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

2.Aniž jsou dotčena vnitrostátní ustanovení o soudním řízení, vztahuje se na informace získané v průběhu kontrol podle hlavy IV kapitoly III služební tajemství. Nesmějí být sděleny jiným osobám kromě těch, které je musejí znát pro výkon povinností vyplývajících z jejich postavení v členských státech anebo v orgánech Unie.

Článek 90
Prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)formy, obsahu, intervalů, lhůt a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány:

i) výkazy výdajů a odhady výdajů, jakož i jejich aktualizace, včetně účelově vázaných příjmů,

ii) prohlášení řídícího subjektu a roční účetní závěrky platebních agentur,

iii) zpráv o potvrzení účetní závěrky,

iv) identifikačních údajů akreditovaných platebních agentur, akreditovaných koordinačních subjektů a certifikačních subjektů,

v) pravidla zaúčtování a plateb výdajů financovaných z fondů,

vi) oznámení o finančních úpravách stanovených členskými státy v souvislosti s intervencemi pro rozvoj venkova,

vii) informace o opatřeních přijatých podle článku 57;

b)postupů pro výměnu informací a dokumentů mezi Komisí a členskými státy a zavedení informačních systémů, včetně typu, formy a obsahu údajů zpracovávaných těmito systémy a pravidel jejich uchovávání;

c)oznamování informací, dokumentů, statistik a zpráv členských států Komisi, jakož i lhůty a způsoby jejich oznamování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Kapitola II
Použití eura

Článek 91
Obecné zásady

1.Částky uváděné v rozhodnutích Komise, jimiž se přijímají strategické plány SZP, částky závazků a plateb Komise, ověřené nebo potvrzené částky výdajů a částky výkazů výdajů členských států se vyjadřují a vyplácejí v eurech.

2.Ceny a částky stanovené v právních předpisech v oblasti zemědělství se vyjadřují v eurech.

V členských státech, které přijaly euro, se tyto ceny a částky poskytují nebo vybírají v eurech, a v členských státech, které euro nepřijaly, v jejich národní měně.

Článek 92
Směnný kurz a rozhodná skutečnost

1.Ceny a částky podle čl. 91 odst. 2 se v členských státech, které nepřijaly euro, přepočtou na národní měnu za použití směnného kurzu.

2.Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je:

a)splnění celních formalit při dovozu nebo vývozu v případě částek vybraných nebo poskytnutých v rámci obchodu s třetími zeměmi;

b)skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosaženo hospodářského účelu operace ve všech ostatních případech.

3.Je-li přímá platba stanovená nařízením (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] provedena příjemci v jiné měně než v eurech, pak částku podpory vyjádřenou v eurech přepočtou členské státy na národní měnu na základě posledního směnného kursu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem roku, pro který je podpora udělena.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy v řádně odůvodněných případech rozhodnout, že přepočet provedou na základě průměru směnných kurzů stanovených Evropskou centrální bankou v průběhu měsíce předcházejícího 1. říjnu roku, pro který je podpora udělena. Členské státy, které této možnosti využijí, stanoví a zveřejní tento průměrný směnný kurz před 1. prosincem daného roku.

4.Pokud jde o EZZF, členský stát, jenž nepřijal euro, použije při vypracovávání svých výkazů výdajů v souladu s ustanoveními této kapitoly stejný směnný kurz, který použil pro účely provedení plateb příjemcům nebo obdržení příjmů.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro takové rozhodné skutečnosti a směnné kurzy, které se mají uplatnit. Zvláštní rozhodná skutečnost se určí s ohledem na tato kritéria:

a)skutečná a co nejrychlejší použitelnost změn směnného kurzu;

b)podobnost rozhodných skutečností pro obdobné operace prováděné v rámci organizace trhů;

c)souvztažnost mezi rozhodnými skutečnostmi pro různé ceny a částky, které se vztahují k organizaci trhů;

d)použitelnost a účinnost kontrol používání vhodných směnných kurzů.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro směnný kurz platný při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury.

Článek 93
Ochranná opatření a odchylky

1.Pokud by mimořádné měnové postupy související s národní měnou mohly ohrozit uplatňování práva Unie, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví ochranná opatření. Tyto prováděcí akty se mohou od stávajících pravidel odchýlit pouze na dobu nezbytně nutnou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 101 odst. 3.

Opatření podle prvního pododstavce se neprodleně sdělí Evropskému parlamentu, Radě a členským státům.

2.V případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly ohrozit uplatňování práva Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 100, kterými toto nařízení doplní o odchylky od této kapitoly v následujících případech:

a)pokud země používá abnormální kurzové techniky, například diferencované směnné kurzy, nebo dohody o směnném obchodu;

b)pokud země má měnu, která není kotována na oficiálních devizových trzích, nebo pokud tendence takových měn hrozí vyvolat narušení obchodu.

Článek 94
Používání eura členskými státy, které nejsou členy eurozóny

1.Rozhodne-li se členský stát, který nepřijal euro, vyplácet výdaje vyplývající z právních předpisů v oblasti zemědělství v eurech namísto své národní měny, přijme opatření, která zajistí, že používání eura neposkytne žádnou soustavnou výhodu oproti použití národní měny.

2.Členský stát oznámí Komisi zamýšlená opatření dříve, než nabudou účinku. Opatření nesmějí nabýt účinku dříve, než s nimi Komise vyjádří souhlas.

Kapitola III
Podávání zpráv

Článek 95
Výroční finanční zpráva

Do konce září každého roku následujícího po rozpočtovém roce vypracuje Komise finanční zprávu o řízení fondů za předchozí rozpočtový rok a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Kapitola IV
Transparentnost

Článek 96
Zveřejnění informací o příjemcích

1.Členské státy v souladu s [čl. 44 odst. 3 až 5 nařízení (EU) …/… nařízení CPR] a s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku zajistí každoroční následné zveřejnění příjemců fondů.

2.[Ustanovení čl. 44 odst. 3 až 5 nařízení (EU) …/… nařízení CPR] se případně vztahují na příjemce EZFRV and EZZF; nicméně částky odpovídající národnímu příspěvku a míře spolufinancování v souladu s ustanovením čl. 44 odst. 3 písm. h) a i) uvedeného nařízení se na EZZF neuplatní.

3.Pro účely tohoto článku se rozumí:

–„operací“ opatření nebo intervence;

–„místem“ obec, kde příjemce sídlí nebo je registrován, a případně poštovní směrovací číslo nebo jeho část identifikující danou obec.

4.Informace uvedené v čl. 44 odst. 3 až 5 uvedeného nařízení se zveřejňují na zvláštních internetových stránkách pro každý členský stát. Musejí být dostupné po dva roky od data, kdy byly poprvé zveřejněny.

Členské státy nezveřejňují informace uvedené v čl. 44 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) …/…[nařízení CPR], pokud je částka podpory obdržené příjemcem v jednom roce rovna nebo nižší než 1 250 EUR.

Článek 97
Informování příjemců o zveřejnění údajů, které se jich týkají

Členské státy informují příjemce, že jejich údaje budou zveřejněny v souladu s článkem 96 a že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie.

V případě osobních údajů informují členské státy v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 příjemce o jejich právech vyplývajících z onoho nařízení a o postupech výkonu těchto práv.

Článek 98
Prováděcí pravomoci

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)formy, včetně způsobu prezentace podle opatření nebo intervence, a časového harmonogramu zveřejnění podle článků 96 a 97;

b)jednotného uplatňování článku 97;

c)spolupráce mezi Komisí a členskými státy.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 101 odst. 3.

Kapitola V
Ochrana osobních údajů

Článek 99
Zpracování a ochrana osobních údajů

1.Aniž jsou dotčeny články 96 až 98, shromažďují členské státy a Komise osobní údaje za účelem plnění svých příslušných povinností v oblasti řízení, kontroly, auditu, sledování a hodnocení, které vyplývají z tohoto nařízení, zejména pak povinností stanovených v kapitole II hlavy II, kapitolách III a IV hlavy III, hlavě IV a kapitole III hlavy V, jakož i pro statistické účely, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.

2.Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP], jakož i pro statistické účely, musejí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3.Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízeními (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv na ochranu údajů uvedených v nařízeních (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679.

Hlava VI
Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Článek 100
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 10, 15, 21, 36, 38, 39, 42, 45, 50, 52, 53, 58, 62, 72, 74, 79, 86, 92, 93 a 103 je Komisi svěřena po dobu sedmi let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu týkající se pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před skončením sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 10, 15, 21, 36, 38, 39, 42, 45, 50, 52, 53, 58, 62, 72, 74, 79, 86, 92, 93 a 103 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 10, 15, 21, 36, 38, 39, 42, 45, 50, 52, 53, 58, 62, 72, 74, 79, 86, 92, 93 a 103 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 101
Postup projednávání ve výboru 

1.Komise je nápomocen Výbor zemědělských fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely článků 10, 11, 15, 16, 19, 21, 24, 30, 37, 38, 39, 40, 42, 45, 50, 51, 52, 53, 56, 57, 58, 62, 73, 83, 90, 93 a 98, pokud jde o záležitosti související s přímými platbami na intervence, intervencemi pro rozvoj venkova a společnou organizací trhů, je Komisi nápomocen Výbor zemědělských fondů, Výbor pro SZP založený nařízením (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů založený nařízením (EU) č. 1308/2013.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Hlava VII
Závěrečná ustanovení

Článek 102
Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 1306/2013 se zrušuje.

Avšak:

a)články 5, 7 odst. 3, 9, 34, 35 odst. 4, 36, 37, 38, 43, 51, 52, 54, 110 a 111 nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušná prováděcí pravidla a pravidla stanovená v přenesené pravomoci budou i nadále platit ve vztahu ke vzniklým výdajům a platbám uhrazeným pro zemědělský rozpočtový rok 2020 a roky předchozí, pokud jde o EZZF a pokud jde o EZFRV v souvislosti se vzniklými výdaji a platbami uhrazenými pro programy rozvoje venkova schválené Komisí v souladu s nařízením EU) č. 1305/2013;

b)článek 69 nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále uplatní na vzniklé výdaje a platby uhrazené pro operace prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 a programy rozvoje venkova schválené Komisí v souladu s nařízením EU) č. 1305/2013 a další opatření SZP stanovené v kapitole I hlavy II nařízení (EU) č. 1306/2013, které byly provedeny před datem vstupu v platnost tohoto nařízení, nařízení (EU) .../... [nařízení o strategických plánech SZP] a nařízení (EU) č. 1308/2013 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... 37 .

2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 103
Přechodná ustanovení

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 101, kterými toto nařízení v případě nutnosti doplní o odchylky od pravidel a dodatky k pravidlům stanoveným v tomto nařízení. 

Článek 104
Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

2.Avšak články 7, 10, 18, 19, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 43, 51, 52, 53 a 54 se použijí, pokud jde o výdaje uskutečněné od 16. října 2020 v případě EZZF, a v případě EFRV, pokud jde o výdaje uskutečněné podle nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh(y) víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1.Název návrhu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 38  

☒ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☒ Časově omezená doba trvání

–☒    v účinnosti od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–☒    Finanční dopad od 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od 2021 do 2027 u prostředků na platby.

☒ časově neomezená doba trvání u nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři.

–Provádění od roku 2021 (rozpočtový rok).

1.6.Předpokládaný způsob řízení 39  

☒ Přímé řízení Komisí

–☒    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–☒    prostřednictvím výkonných agentur.

☒ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a předběžný seznam nových výdajových rozpočtových položek 40  

Seznam rozpočtových položek v tabulce výše je předběžný a nepředjímá konkrétní rozpočtovou nomenklaturu, kterou Komise navrhne v kontextu ročního rozpočtového procesu.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky