EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.5.2018

COM(2018) 306 final

SDĚLENÍ KOMISE

Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost

Příspěvek Evropské komise k neformálnímu setkání vedoucích představitelů k tématu inovací v Sofii dne 16. května 2018

„Naše budoucnost nemůže zůstat pouhým scénářem, náčrtem, jedním z konceptů. Musíme naši budoucí Unii začít připravovat už dnes.“

Předseda Komise Jean-Claude Juncker,

Projev o stavu Unie, Štrasburk, 13. září 2017

„Výzkum a inovace mají zásadní význam pro naši budoucnost. Představují jediný způsob, jak současně a trvale řešit nízký hospodářský růst, omezenou tvorbu pracovních míst a globální výzvy, jako je zdraví a bezpečnost, potraviny a oceány, klima a energetika.“

Příspěvek Komise k neformálnímu setkání vedoucích představitelů dne 23. února 2018

„Budeme pamatovat na zajištění nezbytného prostoru na různých úrovních v zájmu posílení potenciálu Evropy z hlediska inovací a růstu.“

Římské prohlášení, 25. března 2017

Evropská komise vítá rozhodnutí předsedy Evropské rady naplánovat mezi vedoucími představiteli diskusi o výzkumu a inovacích a o krocích, které jsou zapotřebí k zajištění konkurenceschopnosti Evropy. Toto sdělení stanoví soubor konkrétních opatření, která mají posílit agendu pro výzkum a inovace EU a být základem neformální diskuse hlav států a předsedů vlád, jež se uskuteční v Sofii dne 16. května 2018.

1. Příležitost Evropy investovat do budoucnosti

Investice do výzkumu a inovací jsou investicemi do budoucnosti Evropy. Pomáhají nám konkurovat v celosvětovém měřítku a chránit náš jedinečný sociální model. Ovlivňují každodenní život milionů lidí v Evropě a na celém světě a pomáhají reagovat na některé z největších společenských a generačních výzev. Výzkum a vývoj má dopad na veškeré dění kolem nás, od zajištění 1,6 milionu vakcín proti ebole, přes vyrobení baterie, která je 100krát silnější než běžné baterie, až po vývoj autobusů poháněných vodíkovými palivovými články a určených pro naše města.

To odráží skutečnost, že společnost se může vyvíjet pouze tak rychle, jak rychle dokáže inovovat. Jestliže maximálně využívá znalostí, podnikatelského ducha a produktivity svých občanů, může dosáhnout dlouhodobé prosperity. A vyplývá z toho, že pouze pokud je ekonomika v čele špičkového výzkumu a inovací, může dominovat své konkurenci.

To je výzva, před kterou Unie stojí v současné době, kdy usilujeme o zachování a zlepšení evropského způsobu života. Je na čase investovat do budoucnosti. Inovace založené na technologiích, nárůst digitalizace všech odvětví a globální megatrendy, které nabízejí obrovské příležitosti, ale přinášejí také nové výzvy, mění způsob, jakým žijeme. A jelikož se tento trend urychluje, potřeba inovovat bude stále akutnější. Země na celém světě investují zásadním způsobem do výzkumu a inovací ve všech odvětvích hospodářství, což zintenzivňuje celosvětovou hospodářskou soutěž a ohrožuje vedoucí konkurenční pozici Evropy v klíčových odvětvích hospodářství. Prohlubovat schopnosti Evropy inovovat, zajistit potřebné investice a v celé Evropě zrychlit rozšiřování inovací je proto nezbytné pro naši budoucí prosperitu.

V sázce je mnoho, ale mnoho dokáže i potenciál Evropy. Další vlna inovací, kombinující hmatatelné inovace s digitálními, bude založena na vědě, technologii a technických znalostech, kde Evropa má a musí si zachovat konkurenční výhody. Se 7% podílem na celkové světové populaci se Evropa podílí na 20 % celosvětových investic do výzkumu a vývoje a přibližně na jedné třetině všech vysoce kvalitních vědeckých publikací 1 . Evropa má také silnou průmyslovou základnu.

Na těchto aktivech a na vlastních hodnotách musí Evropa stavět, aby si vybudovala vlastní model inovací. Měla by co nejvíce využívat svou kulturu založenou na spolupráci a partnerství, což pomáhá posilovat inovace v celé Unii. Přitom však musí zajistit vysokou úroveň ochrany údajů a soukromí evropských občanů, která v současné době funguje jako celosvětové srovnávací kritérium a stává se zdrojem konkurenční výhody v oblasti nových technologií, jakými jsou např. umělá inteligence nebo data velkého objemu 2 .

EU je oblastí, která je v celosvětovém měřítku nejvíce orientovaná na výzkum a inovace. Do svých projektů zahrnuje výzkumné organizace z celého světa, ale také extenzívně spolupracuje na společných programech s mezinárodními partnery. Aby na trhu zajistila rovné podmínky, měla by podporovat nové tržní příležitosti pro inovativní zboží a služby. Měla by také stimulovat koordinaci a přeshraniční investice do výzkumu a inovací, což bude společným přínosem pro podniky a občany 3 a zároveň to zajistí, aby EU prosazovala své zájmy ve strategických odvětvích.

V jiných oblastech však evropské inovace nejsou dostatečné. Důvodem není nedostatek nápadů nebo původních startupů. Problém spočívá spíše v tom, že se inovace dostatečně nerozvíjejí a nerozšiřují, a nepromítnou se proto do nových tržních a růstových příležitostí. Je také zapotřebí posílit investice průmyslu do výzkumu a inovací. V úrovni investic do technologií, které mají v budoucnu převažovat, EU zaostává za Čínou a Spojenými státy.

Aby Evropa maximálně využila svého potenciálu a překonala dané překážky, musí se zaměřit na tři úrovně činností. Zaprvé, jsou zapotřebí rozsáhlé investice do vědeckého a technologického výzkumu, zacílené na zásadní společenské a průmyslové výzvy, jako je např. bezpečnost, změna klimatu a dopad stárnutí obyvatelstva. Zadruhé, podnikatelské prostředí se musí více orientovat na inovace a být připravené podstupovat větší rizika. Zatřetí, je třeba evropské občany podpořit při rychlém a pro někoho bouřlivém přechodu na nové podmínky.

Příležitost Evropy být v čele příští vlny inovací bude záviset na naší schopnosti shromáždit správnou kombinaci politik a nástrojů. Evropa musí podporovat konkurenceschopný rozvoj budoucích strategických hodnotových řetězců 4 . Solidní rámec k tomu poskytují jednotný digitální trh 5 , energetická unie 6 , průmyslové strategie 7 a politika hospodářské soutěže. Prokazatelné výsledky vykazují nástroje, jako jsou např. investiční plán 8 , program pro výzkum a inovace Horizont 2020 9 a evropské strukturální a investiční fondy 10 . Díky této základně se Evropa dostala do vedoucího postavení v řadě oblastí celosvětové vědy a technologie a vytvořila lepší podmínky pro inovace a konkurenceschopnost podniků.

Nyní je načase přejít do další úrovně. Můžeme toho docílit pouze tím, že budeme prosazovat skutečně evropský přístup, spolupracovat přes hranice a jednat na úrovni celé Unie. Úspěch bude záviset na naší schopnosti účinně skloubit soukromý kapitál a veřejné investice. Bude záviset na zavedení evropských i vnitrostátních právních rámců, které budou připravené na budoucnost a budou otevřené vůči inovacím. Bude záviset na jednotném trhu, na němž účinná a spravedlivá hospodářská soutěž odměňuje a stimuluje soukromé investice do inovací. Bude záviset na schopnosti přimět evropské univerzity k tomu, aby více podporovaly podnikatelského ducha. Pro tento úspěch se musí také zajistit, aby se každý členský stát a každý region v Evropě mohl podílet na přílivu excelence ve vědě a v inovacích. Všechny tyto faktory Unie společnými silami kontroluje, a proto je nyní načase vzít budoucnost do našich rukou.

2. Obnovená agenda pro silnější evropský ekosystém výzkumu a inovací

Výzkum a inovace se prolínají celou naší společností a vstupují do nich různí aktéři, nástroje a politiky na vnitrostátní a celoevropské úrovni. Tyto různé faktory a úrovně řízení musí Evropa více sblížit, aby vytvořila prostředí příznivé pro výzkum a vývoj. Musí například propojit jednotlivé místní a regionální výzkumné a inovační ekosystémy, aby posílila inovace ve všech hodnotových řetězcích v EU.

Pokud jde o evropskou úroveň, k účinným politickým pákám může patřit regulace, přeshraniční spolupráce a rozpočet EU. Politiky v oblastech, jakými jsou energetika, doprava a průmysl přispívají k přechodu na nízkouhlíkové udržitelné hospodářství. Hospodářský rozvoj prostřednictvím inovací má pevnou vazbu na politiku soudržnosti a zemědělskou politiku. Byly vytvořeny speciální programy s cílem podpořit digitální revoluci v EU. Výzkum a inovace jsou ústředním bodem celého spektra politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Politiky v oblasti vnitřního trhu a hospodářské soutěže jsou koncipovány tak, aby podporovaly inovativní firmy, zejména malé a střední podniky, posilovaly jejich postavení a pomáhaly jim rozšiřovat jejich činnost a vytvářet nové trhy.

Vyskytují se však nedostatky a objevují se nové problémy, které Evropa může a měla by řešit. Toto sdělení poukazuje na pokrok, jehož bylo dosaženo, a navrhuje nová opatření v případech, které může Evropská unie ovlivnit.

2.1 Zajištění nezbytných veřejných investic a stimulace soukromých investic

Dostupná fakta potvrzují, že rozsah soukromých a veřejných investic do výzkumu a inovací má přímý dopad na zvyšování produktivity a posílení celosvětové konkurenceschopnosti 11 . Avšak splnění cíle investovat do výzkumu a vývoje celkem 3 % hrubého domácího produktu je pro EU zatím ještě v nedohlednu 12 .

Intenzita výzkumu a vývoje v roce 2016 13

Veřejné investice

Zdrojem převážné většiny veřejných investic do výzkumu a inovací v EU (přibližně 85 %) je vnitrostátní financování. I když je veřejné financování výzkumu a vývoje v EU a jejích členských státech obecně srovnatelné s výdaji USA, mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly. Aby se maximalizoval potenciál EU v oblasti inovací, je zapotřebí zvýšit veřejné investice do výzkumu a inovací v těch členských státech, kde jsou výdaje na tyto investice nízké.

Na evropské úrovni měl velký úspěch stávající program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, díky němuž EU získala vedoucí postavení v mnoha oblastech vědy a techniky 14 . S celkovým rozpočtem přesahujícím 13,1 miliardy EUR na období 2014–2020 pomáhá Evropská rada pro výzkum 15 stimulovat vynikající vědecké výsledky v hraničním výzkumu a přilákat do Evropy některé z nejlepších talentů 16 . S rozpočtem ve výši 6,2 miliardy EUR podporují akce „Marie Curie-Skłodowska“ vysoce kvalitní výzkumné pracovníky po celou jejich kariéru 17 . 

Inovativní projekty a zejména malé a střední podniky podporuje investiční plán pro Evropu 18 . Zásadní význam pro investice do výzkumu a inovací a pro jejich šíření v regionech mají Evropské strukturální a investiční fondy 19 .

Komise ve svém návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 ze dne 2. května 2018 20 jasně uvedla, že výzkum a inovace musí být i nadále důležitou prioritou EU. Komise navrhla zvýšit investice do výzkumu a inovací tím, že na budoucí program Horizont Evropa a na program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu přidělí 100 miliard EUR. Stejně tak Komise v rámci vyčleněného okna fondu InvestEU navrhla uvolnit přibližně 11 miliard EUR na tržní nástroje, včetně finančních nástrojů a rozpočtových záruk, které by měly dále mobilizovat soukromé investice na podporu výzkumu a inovací v hodnotě 200 miliard EUR 21 . Potvrzuje tak shodu na tom, že investice do výzkumu a inovací jsou klíčové nejen pro pracovní místa a růst v EU, ale jsou také oblastí s velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu.

Inovace musí být hlavní hnací silou politik a programů EU na období 2021–2027. Maximálně se využije doplňkovost a synergické účinky s jinými programy financování EU tak, aby bylo financování cílené a koordinované ve prospěch zlepšených činností v oblasti výzkumu a inovací. Inovace budou vedle programu Horizont Evropa stimulovány také dalšími důležitými programy financování, jako jsou např. Nástroj pro propojení Evropy, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, program Digitální Evropa, Evropský obranný fond, společná zemědělská politika a Kosmický program.

Soukromé investice

Přetrvávajícím nedostatkem v Evropě jsou slabé soukromé investice. Míra podnikatelských investic do výzkumu a inovací v EU činí 1,3 % hrubého domácího produktu. To je ve srovnání s Čínou (1,6 %), Spojenými státy (2 %), Japonskem (2,6 %) nebo Jižní Koreou (3,3 %) jen nepatrná částka 22 .

Podniky EU vynakládají na výzkum a vývoj méně než jejich konkurenti 23

Vývoj intenzity podnikatelského výzkumu a vývoje v období 2000–2016

Evropa potřebuje průmysl, který inovuje a do inovací investuje. Ke stimulaci soukromých investic musí Evropa zlepšit podnikatelské prostředí a zaštítit jej jednoduchým, jasným a účinným právním rámcem. Musí poskytovat otevřené a konkurenceschopné trhy, správné pobídky pro investice a snazší přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky. Z hlediska celosvětové konkurence má zásadní význam také financování průmyslového výzkumu, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

O zlepšení celkových obchodních podmínek pro soukromé investice do inovací, včetně usnadnění zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení usiluje strategie průmyslové politiky EU. Uskutečňuje se prostřednictvím  komplexního souboru opatření v oblastech sahajících od modernizace práv duševního vlastnictví po přijetí iniciativ v rámci jednotného digitálního trhu, jakými jsou např. iniciativy v oblasti kybernetické bezpečnosti a regulace datových toků 24 . Jedná se o doplňková opatření k programu zlepšování právní úpravy EU, který zajišťuje, aby politiky a právní předpisy byly díky systematickým konzultacím se zainteresovanými stranami, hodnocením a posouzením dopadů co možná nejúčelnější a nejúčinnější 25 . Nedávné iniciativy týkající se umělé inteligence, vysoce výkonné výpočetní techniky a ekonomiky založené na datech pomohou spolu s dalšími opatřeními posunout Evropu na čelní pozici příští vlny inovací. 26  Investiční plán pro Evropu odstraňuje překážky bránící investování, zviditelňuje investiční projekty a poskytuje jim odbornou pomoc a lépe využívá nové i stávající finanční zdroje 27 . 

Specifický evropský nedostatek představuje rizikový kapitál, který je klíčovým zdrojem financování pro inovativní startupy. Celkové investice do rizikového kapitálu jsou na úrovni jedné pětiny investic ve Spojených státech 28 . Průměrný objem těchto finančních prostředků v Evropě je příliš malý na to, aby přilákal velké institucionální a soukromé investory. V důsledku toho se podnikům nedostává finančních prostředků nutných pro jejich růst a jsou příliš závislé na veřejné podpoře.

Získané prostředky rizikového kapitálu (v miliardách EUR) v EU a ve Spojených státech, 2007–2016 29

Evropský fond pro strategické investice oživil investice do strategických projektů a očekává se, že na výzkum, inovace a digitální transformaci bude vyčleněna jedna třetina předpokládaných celkových investic přesahujících 500 miliard EUR.

Komise se výrazně zaměřila na zjednodušení přístupu k financování inovací v různých stádiích růstu. Využívá k tomu nástroj financování v rámci programu „Horizont 2020“ s názvem InnovFin (předpokládaná výše investic činí 30 miliard EUR) a Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (předpokládaná výše investic činí 40 miliard EUR). Finanční prostředky na inovace mohou malé a střední podniky získat také z finančních nástrojů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj 30 .

V budoucnosti musíme s méně zdroji zvládat více, a to inteligentním a účinným využíváním finančních nástrojů, aby se přilákal a zacílil kritický objem soukromých investic. K tomu potřebujeme také daňový systém, který podporuje inovace tím, že umožňuje odečíst náklady na výzkum a investice do inovací z daní, a poskytuje dodatečné příspěvky mladým podnikům. Uvedených cílů se má dosáhnout díky návrhu Komise na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob. Nyní je zásadně důležité, aby Evropský parlament a Rada tento návrh urychleně přijaly, a umožnily tak členským státům zmiňovaný klíčový nástroj usnadňující soukromé investice do výzkumu a inovací plně využívat 31 .

Významnou novou iniciativou, která kombinuje program Horizont 2020, Evropský fond pro strategické investice a Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky, je VentureEU. Cílem této iniciativy je podpořit v Evropě rizikový kapitál, který bude spravován soukromými správci a z velké části financován ze soukromých investic 32 . Iniciativa VentureEU by měla podnítit institucionální investory a přilákat více správců fondů, aby pronikli na evropský trh a podnikali přeshraničně, čímž by vyřešili stávající nedostatky v oblasti dlouhodobého financování. V rámci této iniciativy poskytne EU počátečních 410 milionů EUR, které mají v příštích 12 měsících přilákat investice v hodnotě 2,1 miliardy EU, a následně investice v očekávané výši 6,5 miliardy EUR do přibližně 1 500 evropských startupů a scaleupů. VentureEU má potenciál investice do rizikového kapitálu v Evropě zdvojnásobit. Komise navíc v současné době vyvíjí koncepci iniciativy Escalar, která by měla fondům rizikového kapitálu umožnit rychleji zvýšit jejich investiční kapacitu tím, že zmobilizuje prostředky z penzijních a pojišťovacích fondů.

Podporu rizikového kapitálu zajišťují také iniciativy zahájené v rámci unie kapitálových trhů, které zjednodušují právní rámce pro získávání prostředků do fondů rizikového kapitálu v Evropě a pro jejich správu. Díky těmto iniciativám bude rizikový kapitál v konečném důsledku dostupnější. Je však zapotřebí dalšího úsilí, aby rozsah těchto investic odpovídal ekonomické síle Evropy.

2.2    Orientace regulačního rámce na inovace

Dobře fungující trhy, které stimulují hospodářskou soutěž a inovace, vytvářejí pracovní místa a růst. Evropská ekonomika potřebuje právní rámec zaměřený na inovace a dostatečně flexibilní, aby se mohl přizpůsobovat rychle se vyvíjejícímu průmyslu a společnosti. Právní regulace a prosazování pravidel hospodářské soutěže mají zásadní úlohu při zajišťování rovných podmínek soutěže pro subjekty, které vstupují nově na trh, a při stimulování inovací. Přijímání a tržní využívání inovativních řešení usnadňují společné normy a pravidla pro interoperabilitu. Proto by právní regulace na evropské úrovni i na úrovni členských států měla nastolit rovnováhu mezi předvídatelností a flexibilitou. Měla by zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, aniž by se postihovalo selhání nebo podstupování rizika.

Komise v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem dále zjednoduší pravidla státní podpory, aby posílila součinnost a podpořila veřejné financování inovativních projektů. Usnadní kombinování finančních prostředků EU a členských států. Umožní rovněž projektům v programu Horizont Evropa, které byly označeny „pečetí excelence“, aby snadno získaly financování na regionální úrovni v rámci evropských strukturálních a investičních fondů 33 .

Regulační orgány hrají v oblasti inovací klíčovou úlohu, neboť vytvářejí náležité podmínky a zajišťují, aby se právní úprava inovovala stejnou rychlostí jako výrobky a služby. Aby Evropská komise zajistila, že se evropské politiky navrhují s ohledem na inovace, uplatňuje již při přípravě významných legislativních iniciativ zásadu inovací 34 . Členské státy by měly zintenzívnit podobné úsilí. Právní rámce musí umožňovat větší míru zkoušení, učení, přizpůsobování se a více veřejných politik, aby se lépe využily všechny stávající údaje a analýzy.

Aby bylo jasnější, jak se stávající regulační požadavky vztahují na inovativní myšlenky, zavádí Komise pilotní projekt dohod v oblasti inovací, aby inovátorům pomohla odstranit to, co považují za regulační překážky inovací. Z prvních výsledků pilotních projektů týkajících se baterií a opětovného využití vody vyplývá, že zkušenosti mohou sloužit jako užitečná zpětná vazba ke zlepšení právních předpisů a podpoře inovací.

Pro stimulaci prostředí příznivého experimentování a podstupování rizika má zásadní význam rovněž účinná právní regulace na vnitrostátní úrovni. S ohledem na to předložila Komise návrh nové právní úpravy insolvence, která podnikům v nesnázích umožní včas restrukturalizovat a předejít úpadku. Tato právní úprava by poctivým inovátorům a podnikatelům poskytla druhou šanci, neboť by jim umožnila se po třech letech zcela zbavit dluhu z dřívějších podnikatelských aktivit, přičemž by stanovila příslušná omezení k ochraně řádně odůvodněných obecných zájmů 35 .

Aby podpořila a posílila poptávku veřejných orgánů po inovativních řešeních, zveřejnila dnes Komise pokyny pro zadávání inovativních veřejných zakázek, které obsahují postup zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací, včetně řady konkrétních příkladů osvědčených postupů 36 .

2.3 Udělat z Evropy lídra v inovacích vytvářejících tržní příležitosti

Evropa patří ve vědě k světovým lídrům. Je domovem mnoha z nejkreativnějších a nejpodnikavějších myslí a vskutku inovativních myšlenek světového formátu. To je velká výhoda, ovšem tyto inovativní myšlenky se nám stále příliš nedaří uvádět na trh.

Evropa je relativně silná v přidávání nebo udržování hodnoty již zavedených produktů, služeb a procesů, v tzv. inkrementálních inovacích. Je to patrné v nejrůznějších odvětvích, od kosmického průmyslu, letectví, farmaceutiky, elektroniky, přes obnovitelnou energii a průmysl založený na biotechnologiích až po vyspělou výrobu. Hodně jsme pokročili také v podpoře inovací klíčových základních technologií, jako je robotika, fotonika a biotechnologie 37 , tedy v technologiích, jež lze využít a aplikovat napříč mnoha různými průmyslovými odvětvími, jež pomáhají získávat poznatky a vytvářet nové formy účasti a jež jsou zásadní pro řešení hlavních společenských výzev a zároveň podporují vedoucí postavení EU v průmyslu 38 .

Evropa se ale musí zlepšit ve vytváření radikálních a průlomových inovací.

Průlomové inovace vedou k vytvoření zcela nových produktů, služeb či procesů, případně k výraznému zlepšení kvality těch již zavedených. Příkladem by mohlo být zdvojnásobení energetické denzity v bateriích do elektromobilů. Tím se otevírá celá nová škála obchodních modelů a tržních příležitostí. Ve srovnání s inkrementálními inovacemi přicházejí průlomové inovace zpravidla od nových účastníků na trhu, často startupů bez aktiv nebo cash flow. Bývá s nimi spojeno větší riziko, ať už z technologického, tržního nebo regulatorního hlediska. Radikální inovace jsou takové, v jejichž důsledku mohou stávající řešení nebo průmyslová odvětví náhle zastarat. Klasickým příkladem jsou chytré telefony, online hudba a videostreaming. Radikální inovace vytvářejí zcela nové produkty a služby, ale také nové obchodní modely a v některých případech dokonce i nové trhy.

Jak radikální, tak průlomové inovace jsou v Evropě stále příliš vzácné. Může za to několik faktorů, včetně chybějícího rizikového kapitálu, hluboce zakořeněné averze k podstupování rizika, nedostatečného přenosu nových technologií z výzkumné základny a neschopnosti využít Unie v celém jejím rozsahu. Příliš málo evropských startupů přežije kritickou počáteční fázi 2–3 let. Z těch, kterým se to podaří, jich jen velmi málo přeroste ve větší podnik a expanduje do světa 39 . Méně než 5 % malých a středních podniků v Evropě se podaří přerůst za hranice jejich státu 40 .

Aby pomohla v Evropě nastartovat zásadní průlomové inovace, navrhuje Komise zřídit Evropskou radu pro inovace. Ta bude nabízet komplexní centrální podporu pro přelomové technologie s vysokým potenciálem a inovativní podniky s růstovým potenciálem. Bude podporovat slibné myšlenky na jejich obchodní cestě z výzkumu do praxe, a to prostřednictvím startupů, podniků vzniklých oddělením od mateřského podniku (spin-out) a přenosů do praxe. Zaměří se na podporu expanze inovací ve fázi začínajícího podniku, aby bylo zaručeno, že se inovace promítnou do většího počtu pracovních míst a růstu 41 , a sice formou zefektivňování, racionalizace a zjednodušování stávajících struktur. Měla by doplňovat činnost Evropského inovačního a technologického institutu.

Pilotní fáze, během níž se sdružují odpovídající stávající systémy a zavádí první reformy programu Horizont 2020, již byla zahájena. Na období 2018–2020 na ni bylo vyčleněno 2,7 miliardy EUR. V budoucnu bude plnohodnotná Evropská rada pro inovace fungovat tak, aby bylo možné investovat i do rizikovějších projektů. V souladu se strategickými doporučeními předních inovátorů bude upřednostňovat excelenci a rozsah dopadu. Mělo by se tak zrychlit uvádění inovací na trh a jejich expanze, a to inovací vzniklých ve startupech, které vzejdou z projektů programu Horizont Evropa. Kromě toho by měla nabízet poradenství ohledně režimů financování výzkumu a inovací a zajistit tak, že bude zachováno zaměření, rozsah a realizace priorit evropských politik.

Komise to dále doplní iniciativou Inovační radar, nástrojem, který umožňuje odhalit inovace s tržním potenciálem financované z rozpočtu EU.

2.4    Celounijní výzkumné a inovační mise

Evropská podpora na výzkum a inovace pomáhá EU naplňovat její priority, dělá každodenní život občanů o něco snazší a pomáhá vzniku přelomových objevů, které se dotknou milionů lidí po celém světě. Financování z EU vytváří skutečnou a prokazatelnou přidanou hodnotu v různých oblastech, od plnění našich závazků z Pařížské dohody o změně klimatu přes objevy nových planet po významný pokrok v léčbě rakoviny. V blízké budoucnosti možná bude díky ní možné i vytisknout si 3D verzi svého domu snů.

Tuto přidanou hodnotu a dopad může Evropa posunout ještě o krok dál tím, že povede výzkumné a inovační mise na úrovni EU. Ty nastaví ambiciózní cíle, které posunou hranice výzkumu a inovací, podnítí tvorbu pracovních míst, růst a agendu konkurenceschopnosti a pomohou řešit některé z největších společenských výzev. Definování misí by probíhalo v úzké spolupráci s členskými státy, zainteresovanými stranami a občany. Jejich záběr může být od boje s nemocemi po čistou dopravu či oceány bez plastů.

V souladu s myšlenkou, že co se změří, to se udělá, by mise měly mít stanoveny ambiciózní, jasné a časově vázané cíle. Například v případě plastů v oceánech by cíle mohly mimo jiné zahrnovat snížení objemu plastů vstupujících do mořského prostředí o 90 % a do roku 2025 sběr více než poloviny plastů nacházejících se dnes v oceánech.

Mise podpoří investice a zapojení různých odvětví v celém rozsahu hodnotových řetězců, oblastí politiky (např. energetiky a klimatu, dopravy, vyspělé výroby, zdraví a výživy apod.); vědních oborů (včetně společenských a humanitních věd), jakož i různých subjektů a zainteresovaných stran. Vyžádá si to inkluzívní proces, který určí oblasti s největším potenciálem z hlediska rozsahu ekonomického dopadu na jedné straně a řešení společenských výzev na druhé straně. Mise by mohly mít společenské, vědecké nebo technologické zaměření a měly by vytvářet synergie se strategiemi pro výzkum a inovace na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

Mise by měly podnítit, a dokonce vyžadovat experimentování a podstupování rizika. Využijí zkušeností ze stěžejních projektů Graphene a Human Brain 42 a z nedávného projektu Quantum a navážou na tyto projekty, které se všechny vyznačují značnými ambicemi a silně technologickým zaměřením vycházejícím z multidisciplinárního výzkumu.

2.5 Rychlé šíření inovací a jejich přebírání v celé Unii

Pokud jde o inovace, bývala v Evropě jasná dělicí čára mezi severem a jihem a východem a západem. Mnoho zemí však výrazně pokročilo a zejména v úrovních investic úspěšnější státy dohnalo, takže dnes je toto rozdělení mnohem méně zřetelné. Ostrůvky vědecko-technologické excelence už se objevily ve všech částech Evropy. Rozdíly v inovacích mezi jednotlivými regiony ovšem přetrvávají a několik oblastí v investicích, inovační kapacitě a výkonnosti značně zaostává. Nedostatečné šíření inovací z velké části vysvětluje pomalý růst celkové produktivity 43 .

Výsledky regionů EU v oblasti inovací 44  

V méně rozvinutých regionech a tradičnějších odvětvích je nutné více pracovat na tom, aby se inovace přebíraly rychleji. Investice musí být efektivnější, účelnější a lépe odpovídat regionálním a místním potřebám. Financování z EU k rozvoji regionálních inovačních ekosystémů výrazně přispělo, včetně rozvoje tzv. „inovačních center“, díky nimž mají malé a střední podniky snadný přístup k infrastruktuře a know-how, a mohou tak s novými technologiemi experimentovat. Pro jejich podporu jsou klíčové strategie pro inteligentní specializaci, jejichž úkolem je zajistit, aby všechny regiony EU dokázaly využít svůj potenciál a úspěšně projít inovační průmyslovou transformací 45 .

V rámci evropských strukturálních a investičních fondů se inovacím od roku 2014 věnuje větší pozornost – celkem 120 různých strategií pro inteligentní specializaci podporuje inovace vycházející ze silných stránek jednotlivých regionů. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je na podporu podnikání, digitalizaci a podnikový výzkum především v nejméně rozvinutých regionech k dispozici zhruba 80 miliard EUR. Evropský sociální fond a program Erasmus+ podporují investice, které rozvíjejí dovednosti, a Společná zemědělská politika přispívá k inovační kapacitě venkovských oblastí, neboť podporuje využívání příležitostí, které nabízejí digitální technologie.

K vybudování větší inovační kapacity a zrychlení a zefektivnění šíření inovací po celé Unii potřebuje Evropa lépe a strategičtěji koordinovat jednotlivé unijní režimy financování a lépe je přizpůsobovat prioritám na evropské úrovni, včetně priorit v rámci strategií pro inteligentní specializaci a priorit v rámci programu Horizont Evropa. Přeshraniční a meziregionální spolupráce napříč evropskými i mezinárodními hodnotovými řetězci potřebuje větší podporu. Zvětšit potřebuje i regionální a místní institucionální kapacita, aby se dostalo podpory reformám inovačních systémů a rozvíjení potřebných nových dovedností.

2.6    Investice do dovedností na všech úrovních a podpora výrazněji podnikatelského přístupu a interdisciplinarity evropských univerzit

Mají-li se urychlit inovace ve všech ekonomických odvětvích a ve všech segmentech populace, je naprosto nutné rozvinout v Evropě podnikatelskou a vzdělávající se společnost. K tomu bude třeba provést velké změny v systémech vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu, jakož i na pracovišti, a zajistit, aby se celoživotní učení a rozšiřování dovedností stalo pro všechny realitou. To by mělo vyřešit nedostatky v oblasti dovedností, které v Evropě existují. Podle současných odhadů potřebuje zhruba 40 % pracovních sil v Evropě rozšířit své digitální dovednosti, přičemž na 70 milionů Evropanů pak nemá základní schopnost číst, psát a počítat.

Více než polovina všech občanů má buď jen základní, nebo žádné digitální dovednosti 46

Pokud jde o druhou stranu spektra dovedností, evropské univerzity potřebují lépe využívat svůj inovační a podnikatelský potenciál 47 . Pomůže to generovat ideje a nové obchodní modely, které se mohou přeměnit ve startupy a podniky vzniklé při výzkumných institucích (spin-offs). Univerzity by se měly orientovat na překračování bariér mezi disciplínami a spolupracovat s podnikatelským sektorem a občanskou společností. Navíc obecné i technické vzdělání by mělo lépe odrážet potřeby vznikajících podniků i společenské potřeby a nabízet flexibilnější vzdělávací programy, které pomohou odstranit nedostatky v oblasti dovedností, a pomohou vědomosti rychleji šířit, opětovně použít a zajistit k nim rychlejší přístup.

Na summitu v Göteborgu v listopadu 2017 čelní představitelé Evropy uznali klíčovou úlohu vysokoškolského vzdělávání ve zprostředkování dovedností orientovaných na budoucnost a schopnosti úspěšně inovovat 48 . Evropská rada vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokračovaly v práci na řadě iniciativ, mj. na tom, aby do roku 2024 podpořily vznik zhruba dvaceti „Evropských univerzit“, neboli zdola nahoru vytvořených sítí univerzit napříč EU 49 . „Evropské univerzity“ pozvednou přeshraniční spolupráci na zcela novou úroveň a mnohem dál, než je nyní, a sice tím, že budou rozvíjet dlouhodobé strategie prvotřídního vzdělávání, výzkumu a inovací, větší mobility studentů, pracovníků i výzkumníků a vytváření skutečně nadnárodních evropských týmů, které budou vytvářet nové poznatky. Měly by se stát hlavním hybatelem v Evropském prostoru vzdělávání a přispět k lepší mezinárodní konkurenceschopnosti univerzit v Evropě 50 .

Také přebírání praxe otevřené vědy v různých fázích profesní dráhy výzkumných pracovníků může stimulovat vznik atraktivních kariérních podmínek pro všechny, přinést větší uznání a ocenění mezinárodní mobility a mobility mezi výzkumem a podnikatelským sektorem 51 . Modernizaci univerzit a veřejných výzkumných organizací by proto mělo rovněž podpořit označení Otevřená věda. Tuto známku vysoké kvality by bylo možné udělit jednotlivých univerzitám a nadnárodním partnerstvím mezi univerzitami a v budoucnu by se uznávala v kontextu podpory EU nadnárodním projektům, do nichž budou zapojené univerzity 52 .

Na evropské úrovni bychom měli dále podporovat a zdokonalovat iniciativy, které se osvědčily a nesou dobré výsledky, jako je Evropský inovační a technologický institut, akce „Marie Curie-Skłodowska“ a iniciativa HEInnovate (zavádění inovací do vysokoškolského vzdělávání) 53 . Propojují podniky, vzdělávací a výzkumné organizace a v celém hodnotovém řetězci prosazují podnikatelský přístup a silnější znalostní toky.

Aby se posílilo předávání znalostí, je zapotřebí vytvořit silnější vazby mezi odborným vzděláváním a přípravou a inovačními systémy, což zlepší poznatky o dovednostech a sladí nabízené a požadované dovednosti v souladu s agendou dovedností pro Evropu. 54

Evropský sociální fond bude navíc i nadále pomáhat Evropanům získat nové a rozšířit stávající dovednosti, čímž bude reagovat na požadavky nové ekonomiky a rozvíjet aktivnější a podnikatelsky zaměřenou pracovní sílu, zatímco plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností 55 může pomoci uzpůsobit odborný výcvik ve vybraných odvětvích požadavkům nových povolání. Účelem akčního plánu digitálního vzdělávání a strategie pro digitální dovednosti je pak identifikovat a rozvíjet dovednosti, které budou potřebné v budoucnu.

3. Závěry

Ekonomická a sociální prosperita Evropy závisí na naší schopnosti inovovat. Udržet evropský sociální a ekonomický model, modernizovat průmysl a budovat soudržnou a inkluzivní Evropskou unii znamená zajistit, aby inovace pronikly do všech politik i rozhodnutí týkajících se sociálních a ekonomických otázek i průmyslu.

Měnící se charakter inovací bude Evropě přinášet nové příležitosti k tvorbě pracovních míst a růstu. Těch musíme být schopni využít, zatímco zároveň budeme čelit nejistotě a řešit výzvy. Přitom musíme dát pozor, aby byly výhody z toho plynoucí ve společnosti spravedlivě rozděleny.

Tato transformace bude vyžadovat společné cíle a změnu myšlení, pokud jde o inovace a vědu v Evropě. Základem je společná agenda regionů, členských států a Evropské komise. Musíme využít předností Evropy a udat nový směr a nový impulz, aby se Evropa stala v inovacích pro všechny skutečným globálním lídrem.

(1)

   Zpráva „Výkonnost vědy, výzkumu a inovací v EU v roce 2018“.

(2)

   COM(2018) 237.

(3)

   To je obzvlášť důležité při sjednávání obchodních dohod EU. Viz návrh Komise na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie, COM(2017) 487.

(4)

   Zpráva „Znovunalezení průmyslu – definování inovací“ ("Re-finding Industry –Defining Innovation"), vypracovaná nezávislou skupinou na vysoké úrovni pro průmyslové technologie, které předsedá Jürgen Rüttgers, Evropská komise, 2018.

(5)

   COM(2015) 192 , COM(2015) 550.

(6)

COM(2015) 80, COM(2016) 763.

(7)

   COM(2017) 479.

(8)

   Celkem 30 % finančních prostředků poskytnutých z investičního plánu bylo vyčleněno pro malé a střední podniky, 22 % na výzkumné a inovační projekty a 11 % na projekty, jejichž cílem je posílení evropské digitální kapacity.

(9)

   Na svůj rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014–2020) vydává EU v současné době téměř 80 miliard EUR.

(10)

   Z evropských strukturálních a investičních fondů se investuje více než 44 miliard EUR na výzkum a inovace, včetně téměř 30 miliard EUR na přechod na nové podmínky a na méně rozvinuté, nejvzdálenější a řídce osídlené regiony.

(11)

   COM(2018) 2.

(12)

   COM(2010) 2020, COM(2017) 690. Viz také zpráva „Výkonnost vědy, výzkumu a inovací v EU v roce 2018“ a zpráva „Laboratoře, výroba a aplikace“, vypracovaná skupinou nezávislých odborníků na vysoké úrovni, jíž předsedá Pascal Lamy.

(13)

   Zdroj: Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a vývoj. Údaje: Eurostat.

(14)

   COM(2018) 2 a zpráva „Laboratoře, výroba a aplikace“.

(15)

   Evropská rada pro výzkum byla zřízena v roce 2013 za účelem realizace části programu Horizont 2020. Skládá se z nezávislé vědecké rady, řídícího orgánu, jehož členy jsou renomovaní výzkumní pracovníci, a výkonné agentury, která odpovídá za provádění. Je součástí programu Horizont 2020.

(16)

   Jako příklad lze uvést prof. Feringu, příjemce grantu Evropské rady pro výzkum a vědeckého pracovníka pověřeného vedením projektu spolufinancovaného z akce „Marie Curie-Sklodowska“, který v roce 2016 získal Nobelovu cenu za chemii.

(17)

    Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou součástí programu Horizont 2020. Od roku 2013 bylo mezi nositeli Nobelovy ceny devět bývalých stipendistů nebo vedoucích výzkumných pracovníků akce „Marie Curie-Skłodowska“.

(18)

   Celkem 30 % finančních prostředků poskytnutých z investičního plánu bylo vyčleněno pro malé a střední podniky, 22 % na výzkumné a inovační projekty a 11 % na projekty, jejichž cílem je posílení evropské digitální kapacity.

(19)

   Viz zpráva „Výkonnost vědy, výzkumu a inovací v EU“ – evropské strukturální a investiční fondy jsou v BG, CZ, EE, HR, LV, LT, HU, MT, PL, RO, SI a SK hlavním zdrojem financování výzkumu a inovací.

(20)

   COM(2018) 321.

(21)

Klíčové inovační prvky budou obsahovat také další programy, jako např. fond inovací, program pro jednotný trh, fondy v oblasti zemědělství a námořní politiky, Evropský sociální fond, Erasmus+ a programy pro kulturu a hodnoty.

(22)

   Zpráva „Výkonnost vědy, výzkumu a inovací v EU v roce 2018“.

(23)

   Zdroj: Evropská komise, GŘ pro výzkum a inovace. Údaje: Eurostat, OECD

(24)

   COM(2017) 479.

(25)

   COM(2015) 215 a COM(2017) 651.

(26)

   COM((2018) 008 a COM(2018)237.

(27)

      http://www.consilium.europa.eu/en/policies/investment-plan/  

(28)

   Zpráva PwC / CB Insights MoneyTree™, Q4 2017.

(29)

   Zdroj: Evropská komise, GŘ pro výzkum a inovace. Údaje: Invest Europe, NVCA / Pitchbook .

(30)

Na půjčky, záruky a kapitálové nástroje související s inteligentním růstem, které mají stimulovat dodatečné veřejné a soukromé financování, se v současné době plánuje vyčlenit 9,2 miliardy EUR.

(31)

   Návrh na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob zavádí tzv. super odpočet s cílem stimulovat investice do výzkumu a vývoje. COM(2016) 685.

(32)

   VentureEU je celoevropský fond fondů rizikového kapitálu zahrnující šest soukromých fondů ( http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-2763_cs.htm )

(33)

   Pečeť excelence potvrzuje, že daný projekt, který byl předložen v rámci programu Horizont 2020 a není dosud financován, je z mezinárodního hlediska vynikající, aby mohl získat finanční prostředky ze strukturálních fondů.

(34)

   Zásada inovací je nedílnou součástí zlepšování právní úpravy EU a zajišťuje, že se při přípravě politiky nebo právního předpisu vždy plně posoudí dopad na inovace.

(35)

   Návrh Evropské komise na přijetí směrnice o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ( http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/image/document/2016-48/proposal_40046.pdf )

(36)

C(2018) 3051.

(37)

http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/pdf/re_finding_industry_022018.pdf#view=fit&pagemod e=none

(38)

     

(39)

   Procento podniků, které nerostou vůbec nebo o méně než 5 %, přesahuje v Evropě 45 %, zatímco v USA je to 37 %. Evropský parlament, Helping European SMEs to grow, 2017.

    http://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/document.html?reference=EPRS_IDA(2017)603967 .

(40)

   Na nedostatky EU poukazuje skutečnost, že mezi předními globálními technologickými společnosti takřka vůbec nefigurují společnosti z EU.

(41)

   Skupina inovátorů na vysoké úrovni ve zprávě o rychlejších průlomových inovacích v Evropě, Europe is back: accelerating breakthrough innovation ( https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/eic_hlg_bz_web.pdf ).

(42)

   Projekt Graphene spustila EU v rámci programu Horizont 2020 v roce 2013. Je to jedna z dosud největších evropských výzkumných iniciativ, jejímž cílem je přenést grafen (ultratenký uhlíkový materiál, který by mohl nahradit silikon) a dvojrozměrné materiály z laboratoří mezi lidi. Projekt Human Brain byl spuštěn v rámci programu Horizont 2020 v roce 2013 s cílem zrychlit vývoj na poli neurovědy, výpočetní techniky a medicínských oborů věnujících se mozku. Oba projekty jsou usnadňovány investicemi z Evropského rozvojového fondu, a to v rámci Graphene Institute v Manchesteru a Evropského institutu neuromorfních výpočetních systémů v Heidelbergu.

(43)

    Zpráva Výsledky vědeckého výzkumu a inovací v EU v roce 2018 ( https://ec.europa.eu/info/support-policy-making-eu-and-horizon-2020-associated-countries/srip-report_en )

(44)

   Zdroj: Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku.

(45)

   COM(2017) 376.

(46)

   Zdroj: Evropská komise, srovnávací přehled Digitální agendy.

(47)

    https://heinnovate.eu/en  

(48)

    https://ec.europa.eu/commission/publications/eu-leaders-meeting-education-culture_en

(49)

   Evropská rada, prosinec 2017. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností a také společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. Druhý balíček opatření zaměřený na snadnější uznávání kvalifikací, podporu jazykového vzdělávání, zkvalitnění předškolního vzdělávání a péče, realizaci projektu Evropských univerzit a evropskou studentskou kartu byl představen 16. května 2018 (COM (2018) 267–272).

(50)

Práce na „Evropských univerzitách“ od přijetí závěrů Evropské rady rychle pokročily a v říjnu již bude v rámci programu Erasmus+ zveřejněna první výzva k předkládání pilotních projektů.

(51)

    https://ec.europa.eu/research/openscience/index.cfm?pg=home&section=monitor

(52)

   Měl by být zaveden soubor pobídek, jimiž by se vyjádřilo uznání dosavadním úspěšným režimům a které by podporovaly vznik nových, zaměřených na rozvoj digitálních a podnikatelských dovedností, přenos znalostí, inovativních vzdělávacích programů, kariérních pobídek, meziodvětvové mobility a interdisciplinarity.

(53)

   Iniciativa HEInnovate umožňuje univerzitám posoudit vlastní podnikatelské schopnosti a podporuje členské státy v jejich prosazování.

(54)

   COM(2016) 381.

(55)

  http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1415&langId=en