This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018AR3596
Opinion of the European Committee of the Regions on ‘Cross-border mechanism’
Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční mechanismus
Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční mechanismus
COR 2018/03596
Úř. věst. C 86, 7.3.2019, p. 165–172
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/165 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční mechanismus
(2019/C 86/10)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
12. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Právní překážky pociťují zejména osoby, k jejichž interakci dochází na pozemních hranicích, neboť tito lidé překračují hranice každý den či týden. S cílem soustředit účinek tohoto nařízení na regiony, které jsou nejblíže hranici a mají nejvyšší úroveň integrace a interakce mezi sousedními členskými státy, by se toto nařízení mělo použít na přeshraniční regiony ve smyslu území, které pokrývají sousední pozemní pohraniční regiony ve dvou nebo více členských státech v regionech na úrovni NUTS 3 (1). To by členským státům nemělo bránit v uplatňování mechanismu také na námořní a vnější hranice, jiné než jsou hranice se státy ESVO. |
S cílem soustředit účinek tohoto nařízení na regiony, které jsou nejblíže hranici a mají nejvyšší úroveň integrace a interakce mezi sousedními členskými státy, by se toto nařízení mělo použít na sousední pozemní a námořní pohraniční regiony ve dvou nebo více členských státech v regionech na úrovni NUTS 2 a NUTS 3 (1). To by členským státům nemělo bránit v uplatňování mechanismu také na námořní a vnější hranice, jiné než jsou hranice se státy ESVO. |
Odůvodnění
Je nutné vymezit oblast působnosti nařízení rovněž na námořních hranicích a doplnit regiony na úrovni NUTS 2, aby bylo možné posoudit nejvhodnější úroveň regionů NUTS na určení mechanismu, který umožní odstranit právní a správní překážky v přeshraniční oblasti.
Pozměňovací návrh 2
Článek 3 – Definice
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Doplnění námořních hranic podle článku 4 nařízení, aby se vyjasnila zeměpisná působnost.
Společný projekt vede k domněnce, že se projekt také skutečně realizuje na území příslušných regionů NUTS 3, ale význam společného projektu může mít dopad i jen na území jednoho regionu nebo obce.
Pozměňovací návrh 3
Článek 4 – Možnosti členských států pro řešení právních překážek
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Členský stát si může zvolit buď mechanismus, nebo stávající způsoby řešení právních překážek, které brání provádění společného projektu v přeshraničních regionech na konkrétní hranici s jedním či více sousedními členskými státy. |
1. Příslušný orgán členského státu si může zvolit buď mechanismus, nebo stávající způsoby řešení právních překážek, které brání provádění společného projektu v přeshraničních regionech s jedním či více sousedními členskými státy. |
2. Členský stát se může rovněž rozhodnout s ohledem na konkrétní hranici s jedním či více sousedními členskými státy, že se připojí ke stávajícímu účinnému způsobu, který formálně či neformálně zavedl jeden či více ze sousedních členských států. |
2. Příslušný orgán členského státu se může rovněž rozhodnout s ohledem na společný projekt v příhraničních regionech s jedním či více sousedními členskými státy, že se připojí ke stávajícímu účinnému způsobu, který formálně či neformálně zavedl jeden či více ze sousedních členských států. |
3. Členské státy mohou mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech na námořních hranicích nebo v přeshraničních regionech mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi nebo jednou či více zámořskými zeměmi a územími. |
3. Příslušné orgány členských států mohou mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech na vnějších či vnitřních námořních hranicích . Členské státy mohou tento mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech mezi jedním či více členskými státy pro společný projekt s jednou či více třetími zeměmi nebo zámořským územími. |
4. Členské státy Komisi informují o jakémkoli rozhodnutí, které bylo přijato podle tohoto článku. |
4. Členské státy Komisi informují o jakémkoli rozhodnutí, které bylo přijato podle tohoto článku. |
Odůvodnění
Zdá se, že článek čtyři vede v různých jazykových verzích k nejasnostem. Znění právního předpisu může být v některých jazykových verzích interpretováno tak, jako by jeden členský stát potřeboval jiný členský stát k tomu, aby mohl přeshraniční mechanismus s třetí zemí uplatňovat. Ačkoliv závazná je anglická verze, je lepší vytvořit text, který ve všech jazycích objasní skutečnost, že členský stát EU může pro společný projekt uplatňovat přeshraniční mechanismus formou jeden na jednoho se sousední třetí zemí bez zapojení dalšího členského státu EU.
Je třeba uvažovat o tom, že regiony s legislativními pravomocemi by měly moci mechanismus zavést a uplatňovat, aniž by závisely na vůli daného státu, v případě, že se vyskytnou právní překážky týkající se otázek spadajících do legislativní pravomoci na regionální úrovni.
V souvislosti s použitím tohoto mechanismu musí být uveden rovněž výslovný odkaz na vnější a vnitřní námořní hranice.
Pozměňovací návrh 4
Článek 5 – Přeshraniční koordinační místa
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
1. V případě, že si členský stát zvolí mechanismus, zřídí jedno či více přeshraničních koordinačních míst, k čemuž využije jeden z těchto způsobů: |
1. V případě, že si příslušný orgán členského státu zvolí mechanismus, zřídí jedno či více přeshraničních koordinačních míst, k čemuž využije jeden z těchto způsobů: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
2. Zavazující se členské státy a předávající členské státy rovněž určí: |
2. Příslušné orgány zavazujících se členských států a předávajících členských států rovněž určí: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
3. Členské státy sdělí Komisi určená přeshraniční koordinační místa do data, od něhož se použije toto nařízení. |
3. Členské státy sdělí Komisi určená přeshraniční koordinační místa do data, od něhož se použije toto nařízení. |
Odůvodnění
Je třeba uvažovat o tom, že regiony s legislativními pravomocemi by měly moci mechanismus zavést a uplatňovat, a tudíž že samy regiony stanoví svá regionální přeshraniční koordinační místa.
Pozměňovací návrh 5
Článek 7 – Koordinační úkoly Komise
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
1. Komise plní tyto koordinační úkoly: |
1. Komise plní tyto koordinační úkoly: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
2. Komise přijme prováděcí akt, pokud jde o fungování databáze uvedené v odst. 1 písm. c) a vzory, které mají být použity v případě, že jsou informace o provádění a použití mechanismu předkládány přeshraničními koordinačními místy. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 23 odst. 2. |
2. Komise přijme prováděcí akt, pokud jde o fungování databáze uvedené v odst. 1 písm. c) a vzory, které mají být použity v případě, že jsou informace o provádění a použití mechanismu předkládány přeshraničními koordinačními místy. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 23 odst. 2. |
Odůvodnění
Uplatňování nařízení musí být spojeno s jasnou a praktickou informační kampaní za účelem usnadnění provádění ze strany zainteresovaných subjektů.
Pozměňovací návrh 6
Článek 25 – Podávání zpráv
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 25 |
Článek 25 |
Podávání zpráv |
Hodnocení |
Do dd/mm/rrrr [tj. 1. dne měsíce následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost + pět let; vyplní Úřad pro publikace] Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu posuzující uplatňování tohoto nařízení na základě ukazatelů jeho účinnosti, efektivity, relevance evropské přidané hodnoty a prostoru pro zjednodušení. |
1. Do dd/mm/rrrr [tj. 1. dne měsíce následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost + pět let; vyplní Úřad pro publikace] Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu posuzující uplatňování tohoto nařízení na základě ukazatelů jeho účinnosti, efektivity, relevance evropské přidané hodnoty a prostoru pro zjednodušení. Zpráva věnuje zvláštní pozornost zeměpisné působnosti a tematické oblasti působnosti nařízení. |
|
2. Zpráva se vypracuje na základě veřejné konzultace s různými zainteresovanými subjekty včetně místních a regionálních orgánů. |
Odůvodnění
Komise zvolila pro uplatnění nařízení zeměpisnou oblast NUTS 3. Je možné, že účinnost nařízení lze zvýšit rozšířením zeměpisné působnosti. Hodnocení musí tuto záležitost vyjasnit.
Pokud jde o tematické uplatnění, Komise ve svém návrhu volí infrastrukturu a služby obecného hospodářského významu. Je třeba zhodnotit, zda není možné, aby se nařízení týkalo více oblastí politiky.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
1. |
oceňuje současné snahy Evropské komise konkrétně se zasadit o lepší využití potenciálu příhraničních regionů a přispět k umožnění jejich růstu a trvalého rozvoje; |
2. |
konstatuje, že v této chvíli neexistuje žádné jednotné evropské právní ustanovení, které by umožňovalo vyřešit právní a administrativní problematické body podél hranic, ale jsou zde pouze některé regionální mechanismy, jako je Unie Beneluxu a Severská rada. Proto s návrhem nařízení souhlasí, protože tím bude pro všechny vnitřní i vnější hranice vytvořen jednoznačný doplňkový právní nástroj, díky němuž bude možné řešit problematické body v celé EU stejným postupem; |
3. |
děkuje Komisi, že zohlednila doporučení z dřívějších stanovisek VR ve věci přeshraničních překážek, zejména stanovisko ke sdělení Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU; |
4. |
připomíná, že EU má 40 regionů při vnitřních hranicích, které představují 40 % území Unie a 30 % obyvatelstva EU, a zdůrazňuje skutečnost, že je třeba odstranit právní a administrativní překážky a zlepšit jak silniční, tak železniční spojení, aby bylo možné posílit spolupráci v příhraničních regionech EU a evropskou integraci a podpořit regionální růst; |
5. |
zdůrazňuje, že změny ve významných vnitrostátních politických oblastech v současné době brzdí úplné využití možností vnitřního trhu: pokud bude odstraněno byť jen 20 % stávajících překážek, může to vést k 2 % růstu HDP a vzniku více než jednoho milionu pracovních míst; |
6. |
považuje za nezbytné zahrnout do nařízení i námořní hranice, aby bylo jasné, že zeměpisný rozsah není omezen pouze na hranice pozemní; |
7. |
zdůrazňuje možnost uplatňovat toto nařízení také na regiony na úrovni NUTS 2, aby bylo možné v různých podmínkách posoudit nejvhodnější úroveň regionů NUTS na určení mechanismu, který umožní odstranit právní a administrativní překážky v přeshraničních situacích; |
8. |
poukazuje na to, že u mnoha regionů s vnější pozemní nebo námořní hranicí může přeshraniční mechanismus přispět k řešení problémů, s nimiž se tyto regiony potýkají; |
9. |
považuje tento nástroj za velmi významný pro úzkou spolupráci příhraničních regionů, sociálně-kulturní rozvoj těchto regionů, evropské občanství a podporu veřejnosti ve prospěch EU. V těchto regionech je obzvláště zviditelňována evropská myšlenka a společné hodnoty. Evropský přeshraniční mechanismus to může posílit; |
Iniciativa vycházející zdola a dobrovolnost
10. |
je potěšen tím, že mechanismus nabízí pro příhraniční regiony prostředek k tomu, aby převzaly iniciativu a zahájily dialog a postup ohledně zjištěných právních a administrativních problematických bodů, jako je vytvoření přeshraniční infrastruktury, uplatnění zákonných rámců pro poskytování služeb a fungování pomocných služeb; |
11. |
vítá, že návrh jakožto právní nástroj vycházející zdola může cíleně podporovat projekty pro přeshraniční spolupráci tím, že decentralizovaným orgánům umožní uplatňovat právní předpisy členského státu na území jiného sousedního členského státu, a to na předem definovaném území a pro konkrétní projekt; |
12. |
souhlasí s Komisí, že již existují různé účinné mechanismy, jako je Severská rada a Unie Beneluxu, a považuje přeshraniční mechanismus za dobré doplnění stávajících mechanismů a řešení přijatých členskými státy a mezi nimi. Výbor však požaduje detailnější vysvětlení, jak lze přeshraniční mechanismus v praktickém smyslu uplatňovat vedle již existujících mechanismů; |
13. |
uznává přidanou hodnotu dobrovolného uplatňování tohoto nástroje pro konkrétní projekty, takže lze zvolit nejvhodnější nástroj – buď přeshraniční mechanismus EU, nebo jiný, stávající bilaterální nástroj – pro řešení právních překážek, které brzdí realizaci společného projektu v přeshraničních situacích; |
14. |
vyzývá Komisi, aby umožnila regionům s legislativními pravomocemi zvolit si možnost zavést a uplatňovat přeshraniční mechanismus s cílem přijmout přenesená právní ustanovení příslušných orgánů jiného členského státu v případě právních překážek, které se týkají legislativní pravomoci na regionální úrovni. Rovněž požaduje, aby v každém případě ustanovily regionální přeshraniční koordinační místa právě samy regiony; |
15. |
současně vybízí k tomu, aby byla uplatňována harmonizovaná pravidla, jež by mohla být používána při vytváření nových finančních mechanismů EU na podporu spolupráce přeshraničních regionů; |
Oblast působnosti
16. |
je si vědom nutnosti vymezit oblast působnosti nařízení, kterou musí stanovit Komise, ale vyjadřuje přitom obavu ohledně omezení uplatnění nařízení na oblast NUTS 3, a žádá proto o provedení hodnocení jak zeměpisné, tak tematické oblasti působnosti pět let po vstupu nařízení v platnost; |
17. |
žádá Komisi o objasnění toho, které společné projekty přicházejí v úvahu, a o vymezení infrastrukturních projektů a služeb obecného hospodářského významu. Upozorňuje přitom tímto Komisi na to, že na místní a regionální úrovni někdy není jasné, co mezi služby obecného hospodářského významu spadá. Navrhuje, aby bylo tematické uplatnění nařízení ve spolupráci s Komisí a členskými státy dále zkoumáno prostřednictvím případů a příkladů; |
18. |
po prostudování se ukázalo, že text není vždy přeložen konzistentně, takže panuje nejasnost ohledně provádění určitých článků právního předpisu, zejména čl. 4 odst. 3 týkajícího se uplatnění mechanismu v případě třetích zemí. Výbor spatřuje překážku v omezení spolupráce s třetími zeměmi kvůli zjevnému odkazu na dva členské státy EU. Domnívá se rovněž, že by bylo vhodné vyjasnit znění článků navrhovaného nařízení, které se týkají přípravy a předložení iniciačního dokumentu a souvisejících záležitostí stanovených v článcích 8 až 12; |
Provádění a uplatňování
19. |
považuje navrhovaný postup za podrobný. Díky inovativnímu charakteru mechanismu bude nutné vyjasnit kroky, které je třeba učinit na cestě směrem k závazku nebo prohlášení, hrozí však nebezpečí, že to pro regiony a členské státy bude znamenat administrativní zátěž. VR proto důrazně podporuje hodnocení vložené do článku 25, kde bude uvedeno také zjednodušení uplatnění nařízení. Vybízí rovněž k tomu, aby se na tento problém upozorňovalo, aby se tak vnitrostátní orgány mohly pustit do zjednodušení svých předpisů; |
20. |
zdůrazňuje nutnost rychlého a jasného provedení tohoto nařízení a žádá Komisi, aby při tom využila zkušenosti a poznatky, které získala během fáze provádění nařízení o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), a aby členské státy stimulovala k tomu, aby tento mechanismus co možná nejrychleji na své přeshraniční projekty uplatnily. Dokáže si přitom představit, že bude třeba blíže vysvětlit úlohu přeshraničních koordinačních míst. Mimoto žádá, aby byl VR – jako je tomu v případě ESÚS – pověřen registrací evropských přeshraničních závazků a evropských přeshraničních prohlášení s cílem posílit výměnu zkušeností a osvědčených postupů; |
21. |
dále je třeba zohlednit, že další struktury územní spolupráce, například pracovní společenství, mohou být užitečné a s mechanismem se doplňovat; |
22. |
vyzývá své členy, aby sdíleli příklady týkající se mj. přeshraničních dopravních spojení a společného nasazení pomocných služeb, rozvoje zón hospodářských aktivit apod.; |
23. |
vyzývá orgány EU a členské státy, aby provádění nařízení podpořily jasnou komunikační strategií, která se zaměří zejména na výměnu osvědčených postupů a tematickou oblast působnosti nařízení; |
24. |
zdůrazňuje doplňkovost přeshraničního mechanismu a nástroje ESÚS a skutečnost, že by ESÚS jakožto jednotka na nadnárodní a nižší než celostátní úrovni mohlo být praktickým nástrojem pro zahájení a provádění projektů za pomoci nového přeshraničního mechanismu. Způsob, jak se přeshraniční mechanismus a ESÚS vzájemně doplňují, je však ještě třeba blíže objasnit; |
25. |
považuje přeshraniční mechanismus za dobré doplnění programů Interreg, protože tento mechanismus může v určitých situacích přinášet zajímavé možnosti, jak provádění přeshraničních projektů usnadnit. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).