EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.12.2017

COM(2017) 825 final

2017/0334(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem navýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 probíhá od 20. května 2017 a jeho rozpočet činí 142,8 milionu EUR 1 . Tento program byl vytvořen s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Podpora v rámci programu je poskytována Komisí na základě žádostí členských států a zahrnuje širokou škálu oblastí politiky.

Od vstupu nařízení o programu na podporu strukturálních reforem v platnost jej členské státy velmi široce využívají, přičemž žádosti o podporu významně překračují finanční prostředky, které jsou v současné době k dispozici na jeho roční cykly. Vyplývá to z údajů za cyklus pro rok 2017, kdy navzdory pozdnímu přijetí nařízení o programu na podporu strukturálních reforem šestnáct členských států podalo 271 žádostí o podporu v celkové odhadované výši překračující 80 milionů EUR, přičemž prostředky přidělené na rok 2017 činí 22,5 milionu EUR. V důsledku toho musela Komise přikročit k pevnému stanovení priorit, což vedlo k tomu, že některé žádosti o finanční prostředky nebyly vybrány k financování. Pokud jde o cyklus pro rok 2018, který byl právě zahájen (lhůta pro podání žádostí byla 31. října 2017), je situace ještě obtížnější. Žádostí o podporu bylo podáno celkem 444 od 24 členských států v celkové odhadované výši přibližně 152 milionů EUR, přičemž na rok 2018 bylo přiděleno 30,5 milionu EUR. To jasně ukazuje, že potřeba podpory v terénu a zájem o ni ze strany členských států ve skutečnosti značně převyšují finanční prostředky, které jsou v rámci programu k dispozici.

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že o podporu z programu požádalo mnoho členských států, a že se žádosti týkají všech oblastí politiky, na které se program vztahuje, jako je řízení, veřejná správa, správa příjmů a správa veřejných financí, růst a podnikatelské prostředí, zaměstnanost, vzdělávání, zdravotní a sociální služby, finanční sektor a přístup k finančním prostředkům.

Jak uvedl předseda Juncker ve svém projevu (a k němu připojeném prohlášení o záměru)
před Evropským parlamentem dne 13. září 2017 o stavu Unie 2 , smyslem eura je
sloužit jako společná měna Unii jako celku, a proto jsou všechny členské státy kromě dvou povinny a oprávněny připojit se k eurozóně. Existuje tedy jasná potřeba
myslet dopředu a podporovat členské státy mimo eurozónu při přípravě na jejich přistoupení k eurozóně, až tak budou chtít učinit. Aby se mohly připojit k eurozóně, musí členské státy splnit tzv. „maastrichtská“ neboli „konvergenční kritéria“, která svědčí o tom, že dosáhly vysokého stupně udržitelné konvergence.

Hospodářská a finanční krize ukázala, že kromě nominální konvergence je pro úspěšné členství v eurozóně stěžejní dosáhnout reálné konvergence a mít odolnou ekonomiku, která se opírá o solidní ekonomické struktury, což členským státům umožňuje účinně absorbovat otřesy a rychle překonávat jejich účinky. To vyžaduje zejména, aby členské státy měly kapacitu spravovat své rozpočty v souladu se zásadami řádné správy veřejných financí a aby byly připravené z institucionálního hlediska účastnit se bankovní unie. Kromě toho mají pro úspěšnou integraci do eurozóny zásadní význam náležitě fungující trhy práce a trhy s výrobky, které jsou schopné absorbovat vnější otřesy, vysoký stupeň integrace, co se týče obchodu se zbožím a službami, a dobře fungující veřejná správa.

Vzhledem k i) vyšším potřebám finančních prostředků na podporu provádění strukturálních reforem a ii) potřebě podpořit členské státy, které mají v úmyslu přijmout euro, při urychlení procesu reálné konvergence a při budování odolnějších ekonomických a sociálních struktur s cílem zajistit jejich plynulé zapojení do hospodářské a měnové unie je Komise odhodlána v první řadě navýšit rozpočet programu na podporu strukturálních reforem na období 2019–2020 o 80 milionů EUR. Toho by mělo být dosaženo s využitím nástroje pružnosti podle článku 11 stávajícího víceletého finančního rámce 3 . Tím by se celkové finanční krytí programu na podporu strukturálních reforem zvýšilo na 222,8 milionu EUR. Toto zvýšení by umožnilo nejen uspokojení poptávky po podpoře od členských států mimo eurozónu, které chtějí přijmout euro a potřebují provést reformy svých ekonomik, ale také pokrytí vyššího počtu žádostí o podporu na provádění správních a strukturálních reforem a více nákladů těchto žádostí.

Tyto další rozpočtové prostředky by byly doplněny prostřednictvím výzvy členským státům k využití příležitosti podle článku 11 nařízení o programu na podporu strukturálních reforem převést část svých zdrojů poskytnutých ze složky technické pomoci evropských strukturálních a investičních fondů na program na podporu strukturálních reforem za účelem poskytnutí podpory na provádění reforem, včetně reforem spojených s přijetím eura. Na základě současných odhadů možných potřeb podpory by toto doplnění zvýšilo celkový rozpočet na podporu na 300 milionů EUR, takže by se kapacita podpory do roku 2020 zdvojnásobila.

Tato podpora by umožnila poskytnout pomoc přizpůsobenou individuálním potřebám při provádění všech politik, které členským státům pomáhají dosáhnout vysokého stupně udržitelné konvergence. Podpora bude poskytována zejména v oblastech podnikatelského prostředí, finančního sektoru, trhu práce a trhu s výrobky, veřejné správy a správy veřejných financí. Nejdůležitější reformy potřebné pro podporu udržitelné reálné konvergence budou vyzdviženy v rámci evropského semestru.

V rámci zvláštní pracovní linie se členské státy, které chtějí dosáhnout pokroku, pokud jde o vstup do eurozóny, ve spolupráci s Komisí dohodnou na určitém omezeném souboru závazků k provedení reforem, které jsou pro úspěšné členství v eurozóně obzvláště důležité. Tyto reformní závazky budou zohledněny i v národních programech reforem dotčených členských států. Komise prostřednictvím Útvaru na podporu strukturální reformy uzavře s dotčenými členskými státy nový plán spolupráce a podpory, který bude zaměřen na poskytování technické podpory na provádění reformních závazků spojených s přijetím eura. Toto ujednání bude zcela dobrovolné a bude poskytováno bez jakéhokoliv spolufinancování ze strany členských států využívajících tohoto ujednání.

•Soulad s ostatními předpisy vztahujícími se na oblast návrhu

Program na podporu strukturálních reforem je inovačním programem Unie, jehož prostřednictvím Komise poskytuje členským státům na jejich žádost podporu při přípravě a provádění správních a strukturálních reforem. Program na podporu strukturálních reforem se zaměřuje na poskytování pomoci přizpůsobené jednotlivým potřebám a také odborného poradenství, jejichž účelem je doprovázet vnitrostátní orgány členských států žádajících o podporu při procesu reforem nebo během jeho konkrétních etap či jeho různých fází. To vychází z nejnaléhavějších potřeb dané země, na nichž se dohodnou Komise a dotčený členský stát v rámci plánu spolupráce a podpory.

Program na podporu strukturálních reforem doplňuje stávající zdroje na budování kapacit a technickou pomoc, které jsou k dispozici z dalších finančních programů Unie v rámci víceletého finančního rámce, a technickou pomoc a další činnosti financované z fondů Unie. To je zajištěno jak ve fázi programování, tak ve fázi provádění. Za tímto účelem zřídila Komise mechanismus koordinace technické podpory, v němž jsou zapojeny dotčené útvary, aby bylo zajištěno, že je podpora v rámci různých programů a fondů Unie poskytována provázaně a že nedochází k překrývání s opatřeními v rámci programu na podporu strukturálních reforem.

Cílem tohoto návrhu je navýšit finanční prostředky přidělené na program na podporu strukturálních reforem s cílem umožnit Komisi pokrýt zejména potřeby členských států mimo eurozónu, které zahajují strukturální reformy, jejichž cílem je učinit své ekonomiky odolnějšími vůči otřesům a lépe se připravit na členství v eurozóně, a také potřeby plynoucí z rostoucího počtu žádostí všech členských států o podporu v souvislosti s prováděním strukturálních reforem a ze zvyšujících se nákladů těchto žádostí.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu s hlavními politickými iniciativami Unie, jako je evropský semestr, a s návrhy obsaženými v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie 4 a přispívá k jejich uskutečňování. Je také v souladu s projevem o stavu Unie v roce 2017 (a k němu připojeným prohlášením o záměru), který přednesl předseda Juncker před Evropským parlamentem dne 13. září 2017 a v němž bylo nastíněno posílení budoucí hospodářské a měnové unie.

Tento návrh umožňuje poskytnout více finančních prostředků na podporu naléhavě potřebných reforem, které učiní ekonomiky členských států mimo eurozónu odolnějšími vůči otřesům a pomohou těmto členským státům k prosperitě po vstupu do eurozóny. Návrh také umožňuje poskytnout více finančních prostředků na podporu provádění strukturálních reforem v celé Unii.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Program na podporu strukturálních reforem vychází z článku 175 (třetího pododstavce) a čl. 197 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Tento návrh obsahuje legislativní změnu, jejímž cílem je i) stanovit příspěvek programu na usnadnění členství v eurozóně členským státům, jejichž měnou není euro, ii) navýšit finanční krytí vyhrazené na program (s využitím nástroje pružnosti stávajícího víceletého finančního rámce) a iii) pozměnit obecný cíl programu na podporu strukturálních reforem za účelem zdůraznění souvislosti s přípravou na členství v eurozóně. Rovněž stanoví určité technické změny, pokud jde o využití podpůrných výdajů programu. Díky navýšení finančních zdrojů může program na podporu strukturálních reforem podstatným způsobem přispět k vybudování odolnějších ekonomických struktur v členských státech a k dosažení udržitelné konvergence v členských státech mimo eurozónu, které se připravují na vstup do eurozóny.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Financování činností programu prostřednictvím navrhované změny je v souladu se zásadami evropské přidané hodnoty a subsidiarity. Navýšení finančních prostředků z rozpočtu Unie je potřebné, pokud jde o celkovou podporu na provádění strukturálních reforem, s ohledem na neočekávaně vysokou míru využívání programu ze strany členských států. Rovněž je potřebné s ohledem na cíl podpory udržitelné konvergence v členských státech mimo eurozónu, která je klíčová pro prosperitu Unie, a zejména pro hladké fungování jednotné měny. Žádného z těchto cílů (podpora pro strukturální reformy obecně a podpora pro členství v eurozóně) nemohou v dostatečné míře dosáhnout členské státy samotné („kritérium nezbytnosti“), zatímco zapojení Unie může přinést přidanou hodnotu v porovnání s kroky jednotlivých členských států („kritérium účinnosti“).

Unie může skutečně lépe než členské státy identifikovat, mobilizovat a koordinovat nejlepší dostupné odborné poznatky (ať již zevnitř od útvarů evropských orgánů, od jiných zemí nebo od mezinárodních organizací) a podporovat výměnu osvědčených postupů (a rovněž zajistit jejich systematické šíření v celé Unii) tak, aby pomohla členským státům mimo eurozónu na jejich cestě k přijetí jednotné měny a podpořila provádění cílených prorůstových reforem ve všech členských státech.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhuje se navýšit finanční krytí vyhrazené na program na podporu strukturálních reforem ze 142 800 000 EUR (v běžných cenách) na 222 800 000 EUR (v běžných cenách). Toto navýšení se týká let 2019 a 2020. Příslušná vysvětlení obsahuje legislativní finanční výkaz.

Toto navýšení by mělo být možné díky využití 80 000 000 EUR z nástroje pružnosti v rámci stávajícího víceletého finančního rámce (článek 11 nařízení Rady č. 1311/2013), což umožní doplnění dostupných finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtové roky 2018 a 2019 nad strop okruhu 1b (soudržnost).

Tyto navýšené rozpočtové prostředky budou doplněny prostřednictvím výzvy členským státům k využití příležitosti podle článku 11 nařízení o programu na podporu strukturálních reforem
převést část svých zdrojů poskytnutých ze složky technické pomoci evropských strukturálních a investičních fondů na program na podporu strukturálních reforem za účelem podpory na provádění reforem, včetně reforem spojených s přijetím eura. Na základě stávajících odhadů možných potřeb podpory by toto doplnění navýšilo celkový rozpočet dostupný na podporu na 300 milionů EUR.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tímto návrhem se mění článek 4 nařízení o programu na podporu strukturálních reforem (obecný cíl) za účelem doplnění podpory pro členství v eurozóně k cílům, na které program přispívá. Program konkrétně poskytuje podporu vnitrostátním orgánům na reformování institucí, řízení, správu a hospodářská a sociální odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy. Navrhovaná změna rovněž zdůrazňuje, že posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu a tvorby pracovních míst by rovněž mělo přispívat k přípravě na vstup do eurozóny v případě těch členských států, jejichž měnou není euro a jež chtějí přijmout jednotnou měnu.

Navrhovaný článek 5a zdůrazňuje příspěvek programu ke zvláštní pracovní linii, pokud jde o podporu reforem, jež mohou členským státům pomoci při přípravě na vstup do eurozóny.

Tímto návrhem se mění čl. 10 odst. 1 nařízení o programu na podporu strukturálních reforem, pokud jde o finanční krytí vyhrazené na program na podporu strukturálních reforem, za účelem jeho navýšení na 222,8 milionu EUR v běžných cenách.

Tímto návrhem se mění čl. 10 odst. 2 nařízení o programu na podporu strukturálních reforem, tj. ustanovení týkající se podpůrných výdajů programu, doplněním možnosti financování podpůrných činností, jako je kontrola kvality a sledování konkrétních podpořených projektů v terénu.

2017/0334 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem navýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 197 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 5 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 6 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) byl vytvořen s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Podpora v rámci programu je poskytována Komisí na základě žádostí členských států a zahrnuje širokou škálu oblastí politiky. Budování odolných ekonomik, které se opírají o silné ekonomické a sociální struktury, což členským státům umožňuje účinně absorbovat otřesy a rychle překonávat jejich účinky, přispívá k hospodářské a sociální soudržnosti. Provádění institucionálních, správních a prorůstových strukturálních reforem je odpovídajícím nástrojem pro dosažení takového vývoje.

(2)Členské státy stále více využívají podporu v rámci programu, více než se původně očekávalo. Žádosti o podporu, které Komise obdržela v rámci cyklu pro rok 2017, na základě jejich odhadované hodnoty významně převyšují dostupné přidělené roční prostředky. Během cyklu pro rok 2018 činila odhadovaná hodnota obdržených žádostí pětinásobek finančních prostředků dostupných pro uvedený rok. Téměř všechny členské státy požádaly o podporu z programu a žádosti se týkají všech oblastí politiky, na které se program vztahuje.

(3)Posílení hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím podpory strukturálních reforem je klíčové pro úspěšnou účast v hospodářské a měnové unii. To je zvláště důležité pro členské státy, jejichž měnou není euro, při přípravě na vstup do eurozóny.

(4)Je proto vhodné zdůraznit v obecném cíli programu – v rámci jeho příspěvku k reakci na hospodářské a sociální výzvy – že posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu a tvorby pracovních míst by rovněž mělo přispívat k přípravě na budoucí účast v eurozóně v případě těch členských států, jejichž měnou není euro.

(5)Rovněž je nutné uvést, že opatření a činnosti v rámci programu mohou podpořit reformy, jež mohou členským státům, které chtějí přijmout euro, pomoci při přípravě na účast v eurozóně.

(6)S cílem uspokojit rostoucí poptávku po podpoře od členských států a s ohledem na nutnost podpořit provádění strukturálních reforem v členských státech, jejichž měnou není euro, by finanční prostředky přidělené na program měly být navýšeny na dostatečnou úroveň, která umožní Unii poskytovat podporu, jež splňuje potřeby členských států, které o ni žádají.

(7)S cílem poskytovat podporu s co možná nejmenším zpožděním by Komise měla mít možnost použít část finančního krytí také na pokrytí nákladů na činnosti podporující provádění programu, jako jsou výdaje spojené s kontrolou kvality a sledováním projektů v terénu.

(8)Nařízení (EU) 2017/825 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)Aby bylo možné začít urychleně uplatňovat opatření stanovená tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2017/825 se mění takto:

1)    Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Obecný cíl

Obecným cílem programu je přispět k institucionálním, správním a strukturálním reformám podporujícím růst v členských státech poskytováním podpory vnitrostátním orgánům na opatření zaměřená na reformování a posílení institucí, řízení, veřejné správy a hospodářských a sociálních odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, za účelem posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a investic, což rovněž připraví na účast v eurozóně, zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné, účelné a transparentní využívání fondů Unie.“;

2)    Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Podpora přípravy na členství v eurozóně

Z programu mohou být financována opatření a činnosti na podporu reforem, jež mohou členským státům pomoci při přípravě na vstup do eurozóny.“;

3)    Článek 10 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Finanční krytí pro provádění tohoto programu činí 222 800 000 EUR v běžných cenách.“;

b) v odstavci 2 se doplňuje nová věta, která zní:

„Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako je kontrola kvality a sledování projektů v terénu.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 7  

✓ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a specifický cíl č. [ ]

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.4.5.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.4.6.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (přidaná hodnota může být výsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší efektivnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by byla jinak vytvořena činností členských států samotných.

1.4.7.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.8.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

✓ Časově omezený návrh/podnět 

–✓    Návrh/podnět s platností od roku 2019 do roku 2020

–✓    Finanční dopad od roku 2019 do roku 2020

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 8  

✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

✓ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny:

–◻ třetím zemím nebo subjektům určeným těmito zeměmi;

–✓ mezinárodním organizacím a jejich agenturám (upřesněte);

–✓ EIB a Evropskému investičnímu fondu;

–◻ subjektům uvedeným v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–✓ veřejnoprávním subjektům;

–✓soukromoprávním subjektům pověřeným výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–✓ soukromoprávním subjektům členského státu pověřeným uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytujícím dostatečné finanční záruky;

–◻ osobám pověřeným prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určeným v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky potřebné na oblast lidských zdrojů a další výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–✓ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–✓    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129 19.5.2017, s. 1).

(2)    Projev o stavu Unie v roce 2017 předsedy Jeana-Clauda Junckera, 13. září 2017.

(3)    Viz článek 11 nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013.

(4)    COM(2017) 291, 31. května 2017.

(5)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(6)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(7)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(8)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(9)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(10)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(11)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(12)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(13)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(14)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(15)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(16)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.