This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017IP0217
European Parliament resolution of 17 May 2017 on the European Qualifications Framework for lifelong learning (2016/2798(RSP))
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP))
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP))
Úř. věst. C 307, 30.8.2018, pp. 79–83
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
30.8.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 307/79 |
P8_TA(2017)0217
Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP))
(2018/C 307/10)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh doporučení Rady o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (COM(2016)0383), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 o nové agendě dovedností pro Evropu (COM(2016)0381), |
|
— |
s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (1), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (2), které stanoví rámec, jenž lidem pomáhá prezentovat své dovednosti a kvalifikaci, |
|
— |
s ohledem na nové priority strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020, které stanovila společná zpráva o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) přijatá v roce 2015 (3), |
|
— |
s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (4), |
|
— |
s ohledem na přehled Eurydice o uznávání předchozího neformálního a informálního učení v oblasti vysokoškolského vzdělávání, |
|
— |
s ohledem na vícejazyčnou evropskou klasifikaci dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání. Jak evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, tak evropský rámec kvalifikací budou používat stejný formát pro elektronické zveřejňování údajů o kvalifikacích (obsažen v příloze VI návrhu), |
|
— |
s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (5) (EQAVET), |
|
— |
s ohledem na nezávislý evropský registr agentur zabezpečujících kvalitu (6) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, což je registr agentur zajišťujících kvalitu, které v podstatné míře splňují evropské normy a hlavní směry, |
|
— |
s ohledem na evropský systém přenosu a akumulace kreditů (7) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, který byl vytvořen doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 (8), |
|
— |
s ohledem na boloňský proces týkající se vysokoškolského vzdělávání, prohlášení ministrů z Jerevanu z roku 2015 a zprávu s názvem „Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v roce 2015: zpráva o provádění boloňského procesu“, |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (9), |
|
— |
s ohledem na úmluvu Rady Evropy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabonská úmluva o uznávání) a doporučení o používání rámců kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, které výslovně zmiňuje evropský rámec kvalifikací (ERK) jako nástroj, který má být využíván při uznávání kvalifikací v akademické oblasti, |
|
— |
s ohledem na Rozšiřování účasti v zájmu spravedlnosti a růstu: strategii rozvoje sociálního rozměru a celoživotního učení v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020, která zahrnuje všechny zúčastněné státy v evropském rámci kvalifikací, |
|
— |
s ohledem na zprávu organizace UNESCO z roku 2015 o uznávání, ověřování a akreditaci neformálního a informálního učení v členských státech UNESCO, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (10) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 (11), |
|
— |
s ohledem na otázku Komisi o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (O-000038/2017 – B8-0218/2017), |
|
— |
s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že řádné, uznání, pochopení a zhodnocení dovedností přesahuje oblast toho, co vyžaduje trh práce; vzhledem k tomu, že nabízené dovednosti a ty, které jsou potřeba na trhu práce, mají prospěch z evropského rámce kvalifikací, který může tyto dovednosti rozpoznat a najít pro ně uplatnění, a tím poskytovat sociální a hospodářské výhody; vzhledem k tomu, že je zásadní pomoci jednotlivcům k tomu, aby v průběhu svého života získávali a doplňovali své schopnosti a dovednosti; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že větší srovnatelnost kvalifikací zvyšuje možnost zaměstnání a profesního růstu pro všechny migrující pracovníky; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že je kladen důraz na dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a že by měla být zavedena strukturální opatření za účelem získávání a ověřování těchto dovedností; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že pokud se vezmou v úvahu nové výzvy spojené se společností a s technologickými a demografickými změnami, další rozvoj evropského rámce kvalifikací může podpořit celoživotní učení jak pro podporu rovných příležitostí a spravedlnosti ve vzdělávání, tak pro lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly lidem pomoci přizpůsobit se okolnostem, kterým mohou čelit, prostřednictvím zvyšování kvalifikace a vzdělávání občanů uceleným způsobem, tak aby se stali kritickými, sebevědomými a nezávislými, a zároveň prostřednictvím získávání dovedností, které jsou ve 21. století nutné; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že průběžné doplňování znalostí, dovedností a kompetencí – také označovaných jako celoživotní učení – může připívat k pomoci lidem dosáhnout svého osobního rozvoje a plného potenciálu, být ku prospěchu společnosti a též zlepšit vyhlídky jednotlivců na to, že najdou práci a zabezpečí svou kariéru; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že cílem evropského rámce kvalifikací je usnadnit srovnávání mezi vzdělávacími systémy a tím podnítit změny a reformy na vnitrostátní a odvětvové úrovni, což v konečném důsledku umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a rámce ET2020; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečným ambicím členských států a navzdory dosavadní míře zapojení je i nadále transparentnost související s kvalifikacemi nedostatečná a míra uznávání zahraničních kvalifikací nízká, a vzhledem k tomu, že je potřeba posílit evropský rámec kvalifikací tak, aby byly kvalifikace ještě transparentnější a bylo možné je srovnat; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že evropský rámec kvalifikací by měl poskytnout zastřešující rámec pro uživatele a usnadnit spolupráci mezi orgány členských států, sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, odbory, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že pouze v Nizozemsku a ve Švédsku zavedli v rámci svých národních rámců kvalifikací konkrétní postupy pro zařazení neformálních kvalifikací a žádný členský stát nemá v rámci svého národního rámce kvalifikací konkrétní postupy pro informální učení; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že členské státy by co nejdříve, nejpozději však do roku 2018, měly v souladu s evropským rámcem kvalifikací zavést opatření týkající se uznávání neformálního a informálního učení, včetně dovedností získaných během dobrovolnické činnosti, provázaná s národními rámci kvalifikací; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že se členské státy v prohlášení z Jerevanu z roku 2015 výslovně zavázaly k přezkoumání vnitrostátních právních předpisů s cílem plně je sladit s Lisabonskou úmluvou o uznávání a k přezkoumání národních rámců kvalifikací s cílem zajistit, aby studijní směry zahrnuté v těchto rámcích zajišťovaly náležité uznání předchozího učení; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že je odpovědností a výlučnou pravomocí členských států zajistit kvalitu obsahu výuky a organizaci vzdělávacích systémů a evropský rámec kvalifikací do této odpovědnosti nezasahuje; |
|
M. |
vzhledem ke stávajícím rozdílům v osvědčeních o uznání mezi regiony, zejména v příhraničních regionech, a výsledným rozdílům v zaměstnatelnosti; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé knihovny významnou měrou přispívají k celoživotnímu učení a zlepšování gramotnosti a digitálních dovedností; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že v současné době se evropského rámce kvalifikací účastní celkem 39 zemí: členské státy, země EHP, kandidátské země, potenciální kandidátské země (Bosna a Hercegovina a Kosovo) a Švýcarsko; |
|
1. |
uznává iniciativu Komise revidovat evropský rámec kvalifikací a dále podporovat modernizaci evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy a současně respektovat vnitrostátní pravomoci a zaručit, že charakteristické rysy vzdělávacích systémů členských států budou zabezpečeny; |
|
2. |
poukazuje na to, že prosazování kritického a netradičního myšlení je pro rozvoj nových dovedností potřebných v budoucnu rozhodující; |
|
3. |
doporučuje chránit bohatý soubor nejen technických, ale i manuálních dovedností, které se předávají mezi generacemi, a umožnit rozvoj a růst řemeslných výrobních odvětví, které musí být zachovány coby způsob zajištění individuálního charakteru každého členského státu; |
|
4. |
konstatuje, že úlohou evropského rámce kvalifikací je zvýšit srovnatelnost kvalifikací dosažených v členských státech při současném zachování charakteristických rysů vnitrostátních systémů vzdělávání; |
|
5. |
zdůrazňuje, že Unie by měla umožnit, aby byly každému bez ohledu na věk a postavení uznány jeho dovednosti a kompetence včetně těch z dobrovolné činnosti, a aby byly zviditelněny, uznávány a oceňovány bez ohledu na to, kde nebo jak je získal, a to jasným a přístupným způsobem, zejména v příhraničních regionech; zdůrazňuje potřebu většího úsilí členských států o rychlejší a účinnější uznávání kvalifikací a odkazování na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací; |
|
6. |
připomíná, že je nutné klást důraz na provádění evropského rámce kvalifikací s cílem zvýšit kvalitu a potenciál tohoto nástroje; |
|
7. |
doporučuje větší pružnost, pokud jde o zachování aktuálních odkazů v národních rámcích na evropský rámec kvalifikací; |
|
8. |
připomíná, že jedním z hlavních úkolů evropského rámce kvalifikací je usnadňovat a podporovat převádění kvalifikací a ověřovat formální a neformální vzdělávání a odbornou přípravu mezi jednotlivými systémy vzdělávání a odborné přípravy tak, aby byla umožněna nadnárodní profesní mobilita a mobilita ve vzdělávání, a řešit nesourodost evropského pracovního trhu, aby bylo lépe vyhověno osobním potřebám občanů a celé společnosti; |
|
9. |
vyzývá Komisi, aby s ohledem na větší srozumitelnost a přehlednost zvážila, zda je potřeba dále přepracovat tři horizontální oblasti (znalosti, dovednosti a kompetence); vyzývá ke zhodnocení evropského rámce klíčových kvalifikací z roku 2006 jako hlavního referenčního dokumentu pro dosažení většího souladu v terminologii mezi různými rámci EU, a tím i přístupu založeného na skutečných výsledcích učení; |
|
10. |
poukazuje na to, že je důležité analyzovat a vyvíjet nástroje pro předpovídání budoucích potřeb v oblasti dovedností, a proto vyzývá členské státy a všechny zúčastněné subjekty, jako jsou zaměstnavatelé, aby se v této souvislosti podělily o své osvědčené postupy; |
|
11. |
podtrhuje význam programů odborné přípravy a odborných praxí při formování dovedností, a proto zdůrazňuje nutnost podporovat duální vzdělávací systémy v členských státech, které kombinují odbornou praxi v podnicích a vzdělávání na odborných školách; připomíná, že zaměstnavatelé a podnikatelé hrají klíčovou úlohu v odborné přípravě na pracovišti i v poskytování odborné praxe, a je toho názoru, že jejich úloha by měla být dále podporována a rozvíjena; |
|
12. |
doporučuje, aby byl evropský rámec kvalifikací s ohledem na cíle strategie EU 2020 dostatečně úzce spojen s potřebami společnosti, včetně pracovního trhu, s cílem zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a pomoci jednotlivcům rozvíjet jejich potenciál; |
|
13. |
zdůrazňuje nutnost plně využít možnosti poskytované evropským rámcem kvalifikací s cílem podněcovat a podporovat mobilitu studentů a pracovníků v rámci EU, a tím podporovat celoživotní učení a povzbuzovat rozvoj mobilní a pružné pracovní síly v celé Evropě v době hospodářských výzev a globalizace trhu; |
|
14. |
zdůrazňuje, že řada členských států se stále nachází v počátečních fázích provádění svých národních rámců kvalifikací, které jsou založeny na osmi úrovních evropského rámce kvalifikací; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy s cílem zajistit, že budou v provádění tohoto postupu dále pokračovat; |
|
15. |
zdůrazňuje význam iniciativy v oblasti klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, která ve 25 jazycích určuje a kategorizuje dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce EU a vzdělávání a odbornou přípravu; |
|
16. |
vyzývá k silné podpoře a propagaci společných evropských zásad týkajících se poskytování a rychlého uznávání a rozpoznávání neformálního a informálního učení, poněvadž je to obzvlášť důležité pro začlenění „atypických“ studentů; v této souvislosti nastiňuje nárůst odborné přípravy založené na odvětví se zvláštním důrazem na starší osoby, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, starší pracovníky a ostatní skupiny, a vydávání osvědčení, jež by měly být do postupu uznávání zahrnuty; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda lze kredity evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu využít k ověřování a uznávání informálního a neformálního učení; věří, že nedojde ke znehodnocení dosažených formálních úspěchů; |
|
17. |
zdůrazňuje, že je zapotřebí lepší koordinace mezi evropským rámcem kvalifikací a jinými existujícími nástroji pro uznávání a transparentnost, jako jsou evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů a Europass, s podporou systémů zajišťování kvality, aby se vytvářela součinnost a zvýšila se účinnost nástrojů transparentnosti; |
|
18. |
doporučuje, aby Komise vypracovala nástroj pro sebehodnocení zaměstnavatelů s cílem zajistit účinnější využívání evropského rámce kvalifikací; vybízí zaměstnavatele, aby kriticky přemýšleli o úrovni dovedností a schopností potřebných pro zaměstnání; |
|
19. |
zdůrazňuje možná rizika spojená s určováním výsledků učení v evropském rámci kvalifikací z hlediska dopadu na osnovy a zdůrazňuje význam rozmanitosti vzdělávacích systémů v EU a zúčastněných zemích; |
|
20. |
vyzývá zbývající členské státy, aby urychleně propojily své národní rámce kvalifikací s evropskými rámce kvalifikací; naléhavě vyzývá k rychlejšímu tempu s cílem odstranit všechny zbývající překážky bránící uznávání; |
|
21. |
doporučuje Komisi, aby znovu vyhodnotila náklady na zlepšení evropského rámce kvalifikací, protože v současné době nejsou plánovány žádné dodatečné náklady; obává se, že rozsah práce na revizi evropského rámce kvalifikací se podceňuje; |
|
22. |
naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly strategie sociálního rozměru pro své systémy vzdělávání a odborné přípravy s cílem zlepšit podporu rovných příležitostí, spravedlnost ve vzdělávání, boj proti nerovnosti a lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy, a naléhá na Komisi, aby v tom členské státy podpořila; |
|
23. |
vyzývá Komisi, aby přehodnotila svou podporu financování odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání založeného na výkonnosti i výši školného v rámci programu modernizace s cílem zajistit sociální úlohu systémů vzdělávání a odborné přípravy a přístup ke kvalifikacím; |
|
24. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila předpokládanou úlohu mezi evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a evropským systémem přenosu a akumulace kreditů s cílem zajistit větší transparentnost revize vůči zúčastněným stranám; |
|
25. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tomuto závazku zařadit informální a neformální učení v současnosti vyloučené z většiny národních rámců kvalifikací a následně i evropského rámce kvalifikací, zejména informálního učení, které je v současné době vyloučeno zcela; |
|
26. |
zdůrazňuje, že je potřeba lépe porozumět kvalifikacím získaným mimo EU a jejich uznávání s cílem podpořit začleňování migrantů a uprchlíků do evropské společnosti, na trh práce a do systémů vzdělávání a odborné přípravy; v této souvislosti vítá doporučení, která jsou základem vztahů mezi národními a regionálními rámci kvalifikací třetích zemí, národními rámci kvalifikací členských států a evropskými rámci kvalifikací, zejména možnost strukturovaných dialogů se sousedními zeměmi EU, které mají dohodu o přidružení s Evropskou unií, což může vést k upevnění jejich národních rámců kvalifikací v evropském rámci kvalifikací a k podpoře rozvoje národních rámců kvalifikací třetích zemí ze strany EU (například prostřednictvím rozvojové pomoci); |
|
27. |
uznává, že je v zájmu třetích zemí, aby používaly evropský rámec kvalifikací jako referenční bod pro své vlastní systémy kvalifikací a aby byl evropský rámec kvalifikací revidován s cílem zjednodušit formální srovnávání kvalifikací získaných ve třetích zemích s těmi získanými v EU; |
|
28. |
zdůrazňuje, že na vytváření, provádění, prosazování a sledování evropského rámce kvalifikací na úrovni Evropské unie a vnitrostátní úrovni by se měly podílet a úzce spolupracovat příslušné zúčastněné strany, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, sociální partneři, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a občanské společnosti, aby byla zajištěna jeho široká podpora; |
|
29. |
domnívá se, že nástroj, jako je evropský rámec kvalifikací, vyžaduje neustálou aktualizaci a soustavné úpravy a že by v zájmu podpory a zlepšení měl být pravidelně kontrolován, zejména s ohledem na uživatelskou vstřícnost, propustnost a transparentnost, a zdůrazňuje, že evropský rámec kvalifikací bude úspěšný pouze v případě, že se členské státy skutečně zavážou k jeho provádění a využívání; |
|
30. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(2) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.
(3) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.
(4) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.
(6) https://www.eqar.eu/.
(7) http://ec.europa.eu/education/library/publications/2015/ects-users-guide_en.pdf.
(8) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.
(9) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.