Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017DC0063

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků

    COM/2017/063 final

    V Bruselu dne 3.2.2017

    COM(2017) 63 final

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

    Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků

    {SWD(2017) 33 - 60 final}


    1.Nutnost plnit cíle

    Více než 75 % evropských občanů se domnívá, že environmentální právní předpisy EU jsou pro ochranu životního prostředí v jejich zemi nezbytné, a téměř 80 % souhlasí s tím, že orgány EU by měly mít možnost kontrolovat, zda jsou environmentální právní předpisy v jejich zemi správně uplatňovány 1 .

    Přínosy environmentální politiky a environmentálních právních předpisů EU jsou nepopiratelné: chrání, zachovávají a zlepšují životní prostředí pro současné i budoucí generace a udržují kvalitu života občanů EU. Nedostatečné provádění má za následek vysoké společenské, hospodářské a environmentální náklady a vytváří nerovné podmínky pro podniky. Důležitost správného provádění acquis EU v oblasti životního prostředí se odráží také v sedmém akčním programu pro životní prostředí 2 .

    Uveďme si několik příkladů toho, čeho by bylo možné dosáhnout, pokud by environmentální požadavky byly plněny v plném rozsahu:

       úplné dodržování odpadové politiky EU do roku 2020 by mohlo vést k vytvoření dalších 400 000 pracovních míst a v odvětví nakládání s odpady a recyklace by mohlo přinést dodatečný roční obrat ve výši 42 miliard EUR 3 ,

       pokud by se plně prováděly stávající právní předpisy EU o vodě a všechny vodní útvary by dosáhly „dobrého“ stavu, mohlo by se dosáhnout celkových ročních přínosů v hodnotě přinejmenším 2,8 miliardy EUR 4 ,

       síť Natura 2000 podle odhadu v celé EU každoročně vynáší 200–300 miliard EUR a plná realizace této sítě by vedla k vytvoření dalších 174 000 pracovních míst 5 .

    V květnu 2016 Komise zahájila přezkum provádění environmentální politiky (EIR), co že je dvouletý cyklus analýzy a dialogu za účelem zlepšení provádění stávající environmentální politiky a environmentálních právních předpisů EU 6 . Tento přezkum doplňuje probíhající snahy v oblasti provádění, jako je například zajišťování dodržování právních předpisů a řízení o nesplnění povinnosti. Poskytuje ucelený rámec k řešení běžných problémů s prováděním a přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje.

    Spolu s tímto sdělením je předkládáno 28 zpráv EIR o jednotlivých zemích a je k němu připojena příloha. Tyto zprávy na základě nesouladu mezi právními povinnostmi a politickými dohodami EU na jedné straně a skutečným stavem na straně druhé popisují hlavní problémy a příležitosti jednotlivých členských států 7 , pokud jde o provádění environmentální politiky. Věcné informace uváděné ve zprávách byly u členských států ověřeny.

    Toto sdělení také identifikuje problémy, jež se vyskytují ve více členských státech, a překládá předběžné závěry o možných základních příčinách nedostatků v provádění. Řešení těchto problémů pomůže odstranit překážky bránící provádění, soustředit investice, snížit množství právních postupů proti členským státům, vytvořit zelená pracovní místa a především zlepšit kvalitu života.

    Řešení strukturálních problémů vyžaduje holistický přístup napříč odvětvími, jenž nezůstane omezen na oblast environmentální politiky, a bude se uskutečňovat prostřednictvím technické spolupráce, ale i politického zapojení. Přezkum provádění environmentální politiky poskytuje všem klíčovým vnitrostátním a místním subjektům, jakož i Radě, Evropskému parlamentu, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru novou příležitost intenzivněji se zaměřit na přetrvávající nedostatky v provádění environmentální politiky a právních předpisů.

    2.Stav provádění: společné problémy, společné příležitosti a výborné výsledky

    Ze zpráv o jednotlivých zemích 8 vyplývá, že hlavní problémy a nejpalčivější nedostatky v provádění v jednotlivých členských státech se nacházejí v oblasti nakládání s odpady, přírody a biologické rozmanitosti, kvality ovzduší, hluku, kvality vody a hospodaření s vodou.

    Oběhové hospodářství a nakládání s odpady

    K nakládání s odpady nelze přistupovat odděleně od přechodu na oběhové hospodářství, jež není jen environmentálním cílem, ale ovlivňuje rovněž to, jak vyrábíme, pracujeme, nakupujeme a žijeme. Komise provádí akční plán pro oběhové hospodářství 9 z roku 2015 a naléhala na Evropský parlament a Radu, aby rychle přijaly návrhy na revizi právních předpisů v oblasti odpadu. Práci v této oblasti zahájily všechny členské státy, ale některé jsou napřed a přijaly již vnitrostátní nebo regionální plány oběhového hospodářství (např. Nizozemsko, Belgie) nebo je začlenily do jiných politik (např. Německo, Francie). Přibližně 20 členských států přijalo programy na zvýšení udržitelnosti zboží a služeb, jež nakupují (prostřednictvím veřejných zakázek). Tato opatření jsou pro skutečné „uzavření kruhu“ velice důležitá, neboť nezůstávají jen u nakládání s odpady, ale zahrnují celý životní cyklus výrobku.

    V rámci „hierarchie způsobů nakládání s odpady“ v EU je na prvním místě prevence, pak (příprava pro) opětovné použití, recyklace a využití odpadů a na posledním místě jejich likvidace (zahrnující skládkování a spalování bez energetického využití). Nejdůležitějšími ukazateli pro posouzení dodržování požadavků EU týkajících se odpadů jsou povinné cíle týkající se skládkování a recyklace, jakož i existence aktuálních plánů prevence a nakládání s odpady.

    První vydání zpráv EIR pro jednotlivé země se zaměřuje na nakládání s komunálním odpadem, pro nějž právní předpisy EU stanovují recyklační cíle do roku 2020. Nakládání s komunálním odpadem má velký význam pro naše zdraví a dobré životní podmínky, ale v mnoha členských státech je spojeno s problémy.

    Politická zjištění:

    Předcházení vzniku odpadů zůstává závažným problémem ve všech členských státech včetně těch s vysokou mírou recyklace. Existuje osm členských států, které produkují přinejmenším dvakrát tolik komunálního odpadu na obyvatele než členský stát s nejnižší produkcí odpadu. V rámci širšího kontextu programu oběhového hospodářství zůstává relevantním cílem zrušení vazby mezi produkcí odpadu a hospodářským růstem.

    Podle nejnovějších údajů Eurostatu již šest členských států dosáhlo cíle 50 % recyklace komunálního odpadu, ale devět zemí musí značně zvýšit své úsilí, aby tento cíl do roku 2020 splnilo. Komise plánuje ve zprávě „včasného varování“, kterou zveřejní v roce 2018, sledovat stav plnění cílů pro rok 2020. Šest členských států nezvládlo omezit skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu (na 50 % do roku 2009).

    Podle rámcové směrnice o odpadech musí členské státy vypracovat vnitrostátní plány pro nakládání s odpady a programy pro předcházení vzniku odpadů. Jejich vypracování je také podmínkou pro financování v rámci politiky soudržnosti v období 2014–2020. Většina členských států programy pro předcházení vzniku odpadů zavedla, ale dva je dosud nemají. Jeden členský stát zatím nezavedl vnitrostátní plán pro nakládání s odpady a v pěti členských státech dosud chybí přinejmenším některé regionální plány.

    Přibližně polovina členských států musí zvýšit účinnost tříděného sběru odpadu, což je základním předpokladem kvantitativního i kvalitativního zlepšení v oblasti recyklace. Dalším problémem je nevhodné nastavení cen za zpracování zbytkového odpadu (mechanické a biologické zpracování, skládkování a spalování), jež dostatečně nemotivuje k posunu směrem nahoru v rámci hierarchie způsobů nakládání s odpady. To se pojí s nedostatečným využíváním dalších tržních nástrojů, jako je například rozšířená odpovědnost výrobce nebo platby podle množství odpadu. K většímu rozšíření nákladově efektivních řešení může vést lepší využití pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

    V pěti členských státech byla jako příčina nedostatečného provádění odhalena slabá koordinace mezi různými správními úrovněmi a roztříštěná správa záležitostí týkajících se životního prostředí. K nedostatkům v provádění právních předpisů týkajících se odpadů však patrně přispívají i další problémy na úrovni správy (absence prosazování právních předpisů, nedostatečná kapacita k řízení velkých investičních projektů, nespolehlivé údaje nebo neúčinná kontrola a sledování).

    Úspěšná praxe:

    Slovinsko je dobrým příkladem toho, jak lze v relativně krátkém časovém horizontu zlepšit nakládání s odpady. Lublaň je hodnocena jako nejlepší hlavní město v EU, pokud jde o rozsah a účinnost tříděného sběru. Během deseti let s podporou z prostředků EU slovinské hlavní město snížilo množství komunálního odpadu určeného ke skládkování o 59 % a produkci komunálního odpadu o 15 % 10 .

    Irsko nabízí užitečný příklad svojí zásadní reformou odvětví zpracování odpadu za pomoci uzavření nelegálních skládek a financování rozsáhlých úklidových a sanačních prací. Reformy byly provedeny v úzké spolupráci s Komisí a jejich výsledkem byl systém, jenž zajišťuje vysokou míru souladu s právními předpisy EU týkajícími se odpadů.

    Příroda a biologická rozmanitost

    Biologická rozmanitost znamená velkou různorodost ekosystémů, stanovišť a druhů, jež nás obklopují. Poskytuje nám potraviny, pitnou vodu a čistý vzduch, přístřeší a léčiva, zmírňuje následky přírodních katastrof, škůdců a chorob a přispívá k regulaci klimatu. Biologická rozmanitost je proto naším přírodním kapitálem, poskytuje nám ekosystémové služby, z nichž vychází naše hospodářství. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 11 se snaží zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a dosáhnout do roku 2020 jejich co největší obnovy.

    Podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků musí členské státy vyhlásit lokality sítě Natura 2000 za účelem ochrany přírodních stanovišť a druhů v zájmu Společenství. Tato síť je nezbytným nástrojem k naplnění cíle „příznivého stavu z hlediska ochrany“. Po důkladné kontrole účelnosti 12  Komise dospěla v prosinci 2016 k závěru, že uvedené směrnice splňují svůj účel, ale plné dosažení jejich cílů bude záviset na podstatném zlepšení jejich provádění. Tento závěr odrážejí rovněž politická zjištění uvedená níže.

    V případě pozemních ekosystémů jsou nejčastěji uváděnými negativními vlivy a hrozbami pro biologickou rozmanitost neudržitelné zemědělské postupy, změna přírodních podmínek a znečištění. V případě biologické rozmanitosti moří jsou těmito negativními vlivy neudržitelný rybolov a neudržitelné využívání vodních zdrojů, změna přírodních podmínek, změna klimatu a acidifikace oceánů, znečištění chemickými látkami, plasty a hlukem.

    Politická zjištění:

    Posouzení 28 zpráv EIR pro jednotlivé země odráží závěry zprávy o stavu přírody z roku 2015 vypracované Evropskou agenturou pro životní prostředí 13 , tj. že celkový stav chráněných druhů a stanovišť se za posledních šest let podstatně nezlepšil. Posouzení napříč EU ukazuje, že více než tři čtvrtiny stanovišť jsou v nepříznivém stavu z hlediska ochrany a u významné části nadále dochází ke zhoršování. Pokud jde o živočišné druhy vyjma ptáků, posouzení na úrovni EU ukazuje, že stav populace u 60 % z nich je nepříznivý. Stav populace u 15 % všech druhů volně žijících ptáků je téměř ohrožený, ubývající nebo málo početný a u dalších 17 % ohrožený.

    I když v mnoha oblastech bylo dosaženo pokroku a byly zaznamenány úspěchy na místní úrovni, existují značné nedostatky v provádění, financování a začleňování politiky. Při současné úrovni úsilí by v EU nadále docházelo k úbytku biologické rozmanitosti s možnými vážnými dopady na schopnost ekosystémů uspokojovat v budoucnosti lidské potřeby.

    Pouze sedm členských států 14 (téměř) dokončilo vyhlášení „lokalit významných pro Společenství“ podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť. Sedmnáct členských států vyhlásilo většinu pozemních lokalit, ale značné nedostatky vykazuje mořská složka jejich sítě. Zbývající čtyři členské státy vykazují nedostatky v pozemních i mořských lokalitách.

    Systémovými problémy zapříčiňujícími nedostatečné provádění směrnic o přírodě jsou absence plánů péče o lokality sítě Natura 2000 nebo absence péče o ně. Zprávy o jednotlivých zemích poskytují důkazy, že jsou zde tři členské státy, které mají potíže s uplatňováním vhodných postupů pro posouzení dopadu nových plánů a projektů na lokality sítě Natura 2000.

    Ve většině členských států je navíc jednou z hlavních překážek účinného provádění nedostatek poznatků o druzích, stanovištích a lokalitách včetně mořských ekosystémů.

    Dalšími problémy jsou absence přiměřeného financování, nedostatek lidských zdrojů a slabé zapojení a zájem místních komunit a zainteresovaných subjektů, jako jsou například vlastníci a uživatelé pozemků.

    Úspěšná praxe:

    Francie vytvořila účinný participativní přístup k řízení své sítě Natura 2000, jenž vytvořil také několik set pracovních míst. Francouzské Zelené a modré cesty (TVB) 15 poskytují nástroj pro plánování, jenž se na regionální a místní úrovni používá ke zřízení soudržných ekologických sítí.

    Díky rozsáhlé řadě opatření pro obnovu v lokalitách sítě Natura 2000, jež byla od roku 2003 provedena v rámci šesti koordinovaných projektů programu LIFE na několika tisících hektarů rašelinišť a mokřadů v belgických Ardenách 16 , mohly belgické orgány v roce 2013 podat zprávu o významných pozitivních trendech ve vývoji stavu z hlediska ochrany u zhruba desítky různých typů stanovišť a souvisejících druhů chráněných směrnicí EU o ochraně přírodních stanovišť 17 .

    Estonsko vytvořilo jeden z nejucelenějších rámců integrovaného plánování financování lokalit sítě Natura 2000 z různých fondů EU. Předložilo komplexní prioritní akční rámec 18 včetně priorit v oblasti ochrany, opatření nezbytných ke zlepšení stavu z hlediska ochrany u chráněných stanovišť a druhů a s tím spojených potřeb v oblasti financování doplněných zevrubnou analýzou možností financování.

    Nizozemsko zaujímá vedoucí pozici, pokud jde o účetnictví v oblasti přírodního kapitálu. Dokončilo rozsáhlý program zaměřený na přírodní kapitál 19 , jenž dokládá, jak mohou být hlediska přírodního kapitálu a ekosystémových služeb zahrnuta do rozhodování v různých oblastech, jako jsou například zemědělství, protipovodňová ochrana a mezinárodní obchod. Nizozemsko také zkoušelo místní ekosystémové účty. Nevládní organizace, společnosti a vládní organizace se dohodly na spolupráci při oceňování přírodního a sociálního kapitálu.

    Kvalita ovzduší a hluk

    EU přijala a pravidelně aktualizuje soubor právních předpisů 20 týkajících se kvality vnějšího ovzduší, jejichž cílem je chránit životní prostředí i lidské zdraví stanovením závazných norem a cílů pro řadu látek znečišťujících ovzduší 21 . Díky tomu jsou veřejnosti denně poskytovány aktuální informace o kvalitě vnějšího ovzduší a nadměrné znečištění ovzduší se řeší plány kvality ovzduší stanovujícími praktická opatření. Směrnice o národních emisních stropech navíc stanoví snížení emisí na úrovni členských států, aby lidé netrpěli špatnou kvalitou ovzduší způsobenou emisemi ze sousedních členských států.

    Vzhledem ke škodlivému účinku znečišťování ovzduší na lidské zdraví (podle odhadovaných zdravotních dopadů přičitatelných expozici znečištěnému ovzduší byla v EU-28 v roce 2013 koncentrace NO2 odpovědná za 68 000 předčasných úmrtí, O3 za 16 000 a PM2.5 za 436 000 předčasných úmrtí) 22 zůstává Komise znepokojena pomalým pokrokem členských států v dosahování mezních hodnot stanovených právními předpisy EU.

    Politická zjištění:

    Za několik posledních desetiletí se kvalita ovzduší v EU z hlediska některých znečišťujících látek zlepšila, ale pokud jde o PM10 a NO2, je zapotřebí více úsilí. Pět členských států nepřekračuje žádné mezní hodnoty a kvalita ovzduší je až na určité výjimky obecně dobrá. Šestnáct členských států však čelí právním krokům za překročení mezních hodnot PM10 a 12 členských států za překročení koncentrací NO2 a nepřijetí účinných opatření na vnitrostátní úrovni.

    Znečištění částicemi PM10 může být způsobeno celou řadou zdrojů (např. vytápěním domácností, průmyslovými emisemi, zemědělstvím, dopravou). Za účelem snížení emisí částic PM z domácího vytápění musí 18 členských států provést opatření týkající se spalování tuhých paliv. Některá města potýkající se s vysokou úrovní znečištění ovzduší již zakázala jejich používání. Průmyslové zdroje by se měly řešit povoleními, jež by nemusela zůstat u nejlepších dostupných technik. V některých oblastech navíc ke znečišťování částicemi nadále přispívá spalování zemědělského odpadu, jež je třeba řešit.

    Opatření, jejichž účelem je dosáhnout plnění mezních hodnot NO2 , musí cílit především na vozidla poháněná motorovou naftou, např. postupným zpřísňováním nízkoemisních zón v centrech měst nebo postupným rušením daňového zvýhodnění. Dopravní potřeby by se obecně měly řešit prováděním strategických plánů městské mobility.

    Druhou nejzávažnější environmentální příčinou špatného zdravotního stavu hned po znečištění ovzduší ultra jemnými částicemi je nadměrný hluk 23 . Acquis EU stanoví několik požadavků zahrnujících například posuzování expozice hluku hlukovým mapováním a vypracování akčních plánů za účelem odstranění příčin hluku. V současném pětiletém cyklu podávání zpráv chybí více než 30 % požadovaných hlukových map a zhruba 60 % akčních plánů.

    Úspěšná praxe:

    Mnoho evropských měst zřídilo nízkoemisní zóny, které omezují pohyb některých kategorií vozidel v závislosti na jejich emisním potenciálu. V mnoha případech se toto řešení ukázalo jako úspěšné 24 : například „Plán kvality ovzduší v Berlíně na období 2011–2017“ odhaduje, že zřízením nízkoemisní zóny v roce 2008 se emise z dopravy podstatně snížily a v roce 2010 se tak počet dní, ve kterých byly překročeny denní mezní hodnoty PM10, snížil o 10. Podle odhadů se v uvedeném roce znečištění NO2 snížilo o 5 % a znečištění sazemi z dopravy kolem silnic kleslo o více než polovinu 25 .

    Kvalita vody a hospodaření s vodou

    Hlavním cílem politiky a právních předpisů EU v oblasti vodních zdrojů 26 je zaměřit se na zdroje znečištění (např. zemědělství, městské oblasti a průmyslovou činnost), fyzické a hydrologické změny vodních útvarů a zvládání povodňových rizik, a tak zajistit dostatečné množství kvalitní vody pro veřejnost, hospodářskou činnost i přírodu.

    Za účelem soudržné ochrany, zlepšení a udržitelného využívání vodního prostředí v celé EU musí členské státy podle acquis přijmout plány povodí jakožto základní prostředek k dosažení tohoto cíle. K jejich konkrétnějším povinnostem patří: odvádění a čištění odpadních vod před jejich vypouštěním; přijetí plánů ochrany kvality vod, jež zabrání znečišťování podzemních a povrchových vod dusičnany ze zemědělských zdrojů; přijetí plánů pro zvládání povodňových rizik; přijetí strategie pro mořské prostředí, aby do roku 2020 bylo dosaženo dobrého stavu prostředí v mořských vodách.

    Na kvalitu vod mají největší vliv znečištění ze zemědělské činnosti a průmyslu, pak špatná regulace odtoku a morfologické změny, nedostatečná správa řek a nezákonné nebo nadměrné odběry vody.

    Politická zjištění:

    V jedné třetině členských států je více než 50 % všech útvarů povrchových vod v dobrém nebo velmi dobrém ekologickém stavu. V pěti členských státech je však v dobrém ekologickém stavu méně než 20 % všech vodních útvarů. Útvary podzemních vod jsou v dobrém kvantitativním stavu ve 13 členských státech. V deseti členských státech je v dobrém kvantitativním stavu 70–90 % veškerých útvarů podzemních vod a v pěti členských státech je to 20–70 %.

    Všechny plány povodí první generace mají určité nebo závažné nedostatky, jež se většinou týkají monitorování a metod posuzování a klasifikace stavu vodních útvarů. Všechny členské státy využívají výjimky umožňující prodloužení lhůt. Mnoho jich někdy bez řádného zdůvodnění povoluje nové projekty, jež těmto vodním útvarům brání dosáhnout dobrého stavu. Komise vydala doporučení členským státům, jak uvedené nedostatky řešit a zaplnit příslušné mezery v druhých plánech povodí. Tato doporučení byla zahrnuta do akčních plánů za účelem splnění podmínek pro využití evropských strukturální a investičních fondů (ESI fondy) k investicím do vodní infrastruktury.

    Pět členských států zatím nepřijalo ani jeden plán povodí druhé generace, přičemž lhůtu na to měly do konce roku 2015, a ve třech členských státech dosud není ukončen proces jejich přijímání 27 .

    Mezi základní příčiny patří neúčinná kontrolní opatření, nedostatečná koordinace mezi vodohospodářskými orgány na různých regionálních a místních úrovních, absence spolupráce mezi vodohospodářskými orgány a orgány odpovědnými za správu přírody, ale také spolupráce s orgány odpovědnými za jiná odvětví a nedostatečný přístup k údajům. Dalším společným problém v oblasti vod jsou nevhodné politiky cen vody.

    Provádění směrnice o dusičnanech sice vedlo k určitému zlepšení, ale koncentrace dusičnanů a míra eutrofizace zůstávají nadále vážným problémem téměř ve všech členských státech. Zvláště problematická je eutrofizace Baltského moře, zejména v důsledku intenzivní zemědělské činnosti.

    Normy pro pitnou vodu plní ve velmi vysoké míře téměř všechny členské státy. Ve třech členských státech se vyskytují problémy pouze s její kvalitou na místní úrovni a v některých oblastech chybí vhodná infrastruktura.

    Co se týče vod ke koupání, 96 % všech lokalit splňuje minimální požadavky na jakost stanovené směrnicí EU o jakosti vod ke koupání (tzn. že mají „přijatelnou jakost“). Mnoho členských států dosahuje vyššího standardu: v osmi z nich mělo v roce 2015 více než 90 % všech vod ke koupání výbornou jakost. V 11 členských státech je podíl lokalit s výbornou jakostí vod ke koupání vyšší než průměr EU 84,4 %.

    Šest členských států dosahuje vynikající míry plnění požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod, avšak většina členských států má problémy s jejich úplným prováděním a zatím 13 členských států čelí právním krokům ze strany EU. Aby mohla být vybudována potřebná infrastruktura, a tak byly odstraněny nedostatky v provádění, jsou zapotřebí kvalitní struktury řízení, vhodné plánování a koordinace při zajišťování financování (na tento účel byly dány k dispozici značné finanční prostředky EU).

    Do konce listopadu 2016 podalo informace o svých plánech pro zvládání povodňových rizik pro rok 2015 pouze 18 členských států, přestože měly být dokončeny již v roce 2015.

    Všechny členské státy, jež mají mořské vody, se potýkají s nedostatky v provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, a to již co se týče definice dobrého stavu mořského prostředí. Programy sledování většiny členských států nebudou do roku 2018, nebo dokonce 2020 plně funkční, což by mohlo znamenat, že při příštím posuzování jejich mořských vod, jež má být provedeno v roce 2018, nebude k dispozici dostatek informací. Do března 2016 měly členské státy přijmout programy opatření se základními kroky k dosažení dobrého stavu mořského prostředí. Deset členských států to však dosud neudělalo.

    Úspěšná praxe:

    Příklad dobré praxe může mimo jiné poskytnout Kypr, a to v oblasti vodní inspekce, jež v rámci programu prosazování předpisů zaměřeného na odběr vody pro zemědělské účely používá satelitní snímky a kontroly na místě 28 . Na tento postup upozorňujeme jako na model možné budoucí praxe prosazování předpisů.

    Finsko provádí rozsáhlý integrovaný demonstrační projekt LIFE (FRESHABIT)  29 , do něhož jsou zapojena různá odvětví, s cílem vyvinout novou metodiku a ukazatele pro posuzování stavu sladkovodních stanovišť z hlediska ochrany a zlepšit ekologický stav, správu a udržitelné využití sladkovodních lokalit sítě Natura 2000. Projekt posílí budování kapacit mimo jiné zřízením koordinačních struktur a vytvoří též nové modelové rámce napomáhající dosažení dlouhodobých výsledků.

    Nástroje umožňující provádění

    Tržní nástroje a investice

    Účinnou a účelnou možnost, jak dosáhnout cílů environmentální politiky, nabízejí fiskální opatření, jako jsou například ekologické daně a postupné rušení dotací se škodlivým účinkem na životní prostředí. Přestože nastavení daňového systému je v kompetenci členských států, Komise v souvislosti s evropským semestrem zkoumala potenciál ekologických daní u jednotlivých zemí.

    Pro dosažení environmentálních cílů je rovněž důležité dobře využívat finanční prostředky EU a zlepšit začlenění environmentálních požadavků do jiných oblastí politiky. Analýza ve zprávách pro jednotlivé země napomůže dalšímu zkoumání možností, jak zavést správné podmínky k zajištění přiměřeného financování a jak prostřednictvím zelených veřejných zakázek a dalších tržních nástrojů EU a investičních možností řešit environmentální externality.

    Politická zjištění:

    Ze zpráv pro jednotlivé země vyplývá, že příjmy z ekologických daní tvoří 10,61 % až 4,57 % celkových daňových příjmů, přičemž průměr EU je 6,35 %. Členské státy musí zkoumat celkový potenciál ekologických daní (včetně daně ze skládkování odpadu, odběru vody nebo palivové účinnosti), aby mohly požívat jejich environmentální, hospodářské a sociální (pracovní místa) přínosy.

    V mnoha zemích dosud existují zvláštní dotace se škodlivým účinkem na životní prostředí, jako je například daňové zvýhodnění některých paliv a firemních aut používaných k soukromým účelům, což brzdí pokrok v odstraňování dopravního přetížení a znečišťování ovzduší, a je třeba je postupně zrušit.

    Oblast „ochrany životního prostředí a účinného využívání zdrojů“ je v rámci přídělu prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 nejštědřeji dotovanou oblastí ve 12 členských státech, ale členské státy by dostupné možnosti financování environmentálních cílů z finančních prostředků EU měly využít bez odkladu.

    Úspěšná praxe:

    Od devadesátých let minulého století ustavilo několik členských států výbory pro ekologickou daň, jež zahájily debatu o možných variantách změn zdanění. Jde o první, avšak zásadní krok k posouzení potenciálu takových reforem ve vnitrostátním kontextu. Čerstvým příkladem je Portugalsko, kde parlament přijal některá doporučení Komise pro ekologickou daňovou reformu.

    Španělsko, Itálie, Řecko a Polsko zřídily sítě řídicích orgánů politiky soudržnosti s cílem podpořit začleňování environmentálních cílů do využití financování z prostředků EU.

    Účinné řízení a kapacita pro provádění předpisů

    Účinné řízení environmentálních právních předpisů a politik EU vyžaduje vhodný institucionální rámec, soudržnost a koordinaci politik, uplatňování právních nástrojů i nástrojů, které nemají právní povahu, zapojení nevládních zainteresovaných subjektů, odpovídající úroveň znalostí a dovedností a v neposlední řadě strategické plány.

    Soudržnost politiky zahrnuje ratifikaci mezinárodních dohod o životním prostředí, jež Evropská unie uzavřela v zájmu řešení přeshraničních a globálních problémů. Odkládání ratifikace ze strany několika členských států ohrožuje provádění environmentálních dohod, oslabuje sílu Unie v podobných jednáních a její důvěryhodnost, když žádá o konkrétní kroky třetí strany.

    Zajištění dodržování environmentálních předpisů EU ze strany hospodářských subjektů, služeb a fyzických osob závisí na účinnosti řady orgánů veřejné moci včetně inspekcí životního prostředí, policie, celních orgánů, státních zastupitelství a kontrolních orgánů, z nichž některé sdílejí znalosti a postupy v celoevropských oborových profesních sítích 30 . Dobrou praxí se stal přístup založený na posouzení rizik, jenž se zaměřuje na nejzávažnější problémy v oblasti dodržování požadavků a uplatňuje na ně ideální kombinaci monitorování, podpory a prosazování předpisů. Politika soudržnosti navíc nabízí širokou škálu nástrojů pro budování kapacit, včetně nástroje PEER 2 PEER pro výměnu odborných zkušeností mezi orgány veřejné moci 31 .

    Environmentální předpisy EU přiznávají občanům řadu hmotněprávních a procesních práv, jež na základě přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí musí vnitrostátní soudy podporovat. Pro dosažení cílů práva EU, včetně cílů v oblasti životního prostředí 32 , má zásadní význam řádné fungování vnitrostátních soudních systémů.

    Elektronické sdílení údajů mezi orgány veřejné moci na základě směrnice INSPIRE 33 může členským státům pomoci efektivněji podávat zprávy o životním prostředí a usnadnit plnění složitých úkolů v oblasti provádění, např. protipovodňové prevence, jež závisí na vhodném využití topografických, hydrologických, meteorologických a jiných informací.

    Politická zjištění:

    Strategie udržitelného rozvoje existují v mnoha členských státech, i na regionální úrovni, ale v některých případech nejsou aktualizovány. Méně často jsou k dispozici ucelené vnitrostátní nebo regionální plány environmentální politiky.

    Většina členských států zřídila mechanismy koordinace, aby zlepšila účinnou spolupráci mezi různými úrovněmi správy. V několika členských státech bylo zjištěno neefektivní prosazování předpisů a rozdrobení odpovědnosti na regionální úrovni a v některých členských státech zůstává problémem nesprávné provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu. Hodnocení dopadů regulace se provádí v mnoha členských státech a některé zefektivnily postupy posuzování vlivů na životní prostředí v případech, kdy je třeba zohlednit více směrnic EU 34 .

    Účast ve stávajících oborových profesních sítích je nadále nevyrovnaná. Informace o tom, jak členské státy zajišťují dodržování environmentálních požadavků, jsou neúplné, a to především, pokud jde o difúzní znečišťování vod, znečišťování vzduchu ve městech, ohrožená přírodní stanoviště a druhy nebo čistírny odpadních vod a systémy jejich odvádění, jež nesplňují normy. Aby se na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU zajistilo plnění předpisů, je zapotřebí více informací.

    V některých členských státech nadále existují překážky v přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, ať už kvůli nadměrným nákladům řízení, nebo předpisům omezujícím, kdo může podat žalobu.

    Sdílení údajů ve většině členských států nedosáhlo míry předpokládané směrnicí INSPIRE a členské státy musí zvýšit úsilí, aby mohly plně využít potenciálu uvedené směrnice.

    Úspěšná praxe:

    Irská Agentura ochrany životního prostředí vytvořila systém pro udělování povolení, monitorování a posuzování (LEMA), aby úředníci mohli elektronicky spravovat, analyzovat, sdílet a používat údaje, jež získají od držitelů průmyslových povolení a prostřednictvím inspekcí, a to i k plánování budoucí práce 35 . Tato agentura také koordinuje vnitrostátní síť pro dodržování předpisů a jejich prosazování 36 , jejímž cílem je zajistit vysokou míru důslednosti při zajišťování dodržování předpisů prováděném více než třiceti místními orgány.

    Metodiku plánování inspekcí a ostatních činností v oblasti zajišťování dodržování předpisů založenou na posuzování rizik, kterou vypracovala německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, převzalo díky činnosti sítě IMPEL, tedy evropské sítě inspekcí životního prostředí, několik členských států.

    Vlámská část Belgie 37 a Španělský úřad pro vymáhání práva v oblasti životního prostředí 38 vypracovávají výroční zprávy a analýzy o inspekcích a stíháních týkajících se životního prostředí, jež pomáhají informovat veřejnost a přinášejí statistiky umožňující vyhodnotit práci v oblasti zajišťování dodržování předpisů.

    Skotské webové stránky Environment (Životní prostředí) 39 a nizozemská vnitrostátní infrastruktura prostorových dat (PDOK) 40 příkladně bezplatně zpřístupňují prostorová data veřejnosti v souladu se směrnicí INSPIRE.

    3.Společné základní příčiny: prvotní závěry

    Řešení nedostatků v provádění environmentálních předpisů a politik vyžaduje více než jen přezkum naplňování politiky a právních předpisů EU. Přezkum provádění environmentální politiky poskytuje vnitrostátním orgánům a Komisi novou možnost důkladněji zkoumat základní příčiny nedostatečného provádění. Ze zpráv pro jednotlivé země vyplývá, že existují základní příčiny, jež jsou společné pro více členských států 41 .

    První přezkum provádění environmentální politiky obsahuje pouze předběžné posouzení základních příčin. Aby se našla vhodná řešení pro jednotlivé země, jsou zapotřebí podrobnější podklady. Aby Komise zlepšila své poznatky v příštích průzkumech provádění environmentální politiky, bude potřebovat, aby jí členské státy poskytly zpětnou vazbu, a to zejména prostřednictvím vnitrostátních dialogů, jež budou probíhat po zveřejnění zpráv pro jednotlivé země.

    Politická zjištění o hlavních dosud zjištěných společných příčinách:

    Neúčinná koordinace mezi místními, regionálními a celostátními orgány: Tento stav může bránit provádění v členských státech. Například odpovědnost za sledování kvality vody je často rozptýlena mezi různé orgány bez dostatečné koordinace.

    Nedostatečná správní kapacita a nedostatečné financování: V některých zemích brání provádění nedostatek finančních a lidských zdrojů, neboť orgánům znemožňuje přípravu a realizaci investičních projektů. Při dostupnosti financování zase někdy místní orgány nemají k dispozici dostatek lidských zdrojů nebo vědomostí potřebných pro organizaci veřejných zakázek a sledování kvality poskytovaných služeb. Například nedostatečná kapacita v oblasti ochrany přírody měla za následek neschopnost provádět a monitorovat nezbytná opatření v oblasti správy a ochrany.

    Nedostatek poznatků a údajů: V mnoha členských státech způsobuje problémy v provádění nedostatek (nedostupnost) nebo nespolehlivost údajů. Například nedostatek poznatků a údajů o druzích a stanovištích brání provádět jejich účinnou ochranu.

    Nedostatečné mechanismy zajišťování dodržování předpisů: Analýza ukazuje, že častým problémem bývá sledování dodržování předpisů a jejich prosazování včetně uplatnění účinných a přiměřených sankcí.

    Nedostatečná integrace a soudržnost politik: Analýza ukazuje, že základní příčinou zaostávání v provádění je nedostatečné zahrnutí environmentálních aspektů do jiných oblastí politiky, jak bylo ukázáno výše na vzájemném vztahu mezi ovzduším a mobilitou.

    4.Cesta vpřed

    Zprávy pro jednotlivé země, toto sdělení a pokyny v příloze by měly členským státům poskytnout základ pro řešení společných problémů s prováděním ve spolupráci s místními a regionálními orgány, zainteresovanými subjekty a ostatními členskými státy.

    Za odstranění nedostatků v provádění odpovídají členské státy a Komise bude tyto snahy podporovat a doprovázet. Tabulka v příloze shrnuje všechna opatření ke zlepšení výsledků v provádění environmentální politiky a právních předpisů EU, jež Komise členským státům navrhuje ve zprávách pro jednotlivé země. Ve zprávách pro jednotlivé země jsou tato doporučení uvedena v širších souvislostech a případně vysvětlena.

    Komise bude pokračovat ve stálém úsilí o zlepšení provádění cílenými opatřeními na úrovni EU za účelem prosazování a spolufinancováním environmentálních investic prostřednictvím fondů EU. V roce 2017 Komise předloží pokyny, jak podpořit, sledovat a zajistit dodržování předpisů v oblasti životního prostředí. Interpretační sdělení o přístupu k právní ochraně u vnitrostátních soudů v záležitostech životního prostředí pomůže zvýšit efektivnost právních prostředků v případě neprovádění předpisů, a tak občanům a environmentálním nevládním organizacím usnadní vedení soudních sporů.

    Komise se bude s členskými státy a s Evropskou agenturou pro životní prostředí rovněž zabývat tím, jak rozšířit poznatkový základ politiky a lépe jej zaměřit na konkrétní požadavky acquis EU v oblasti životního prostředí. S ohledem na to kontrola účelnosti monitorování a podávání zpráv v oblasti životního prostředí pomůže vytvořit účelnější a efektivnější systém monitorování a podávání zpráv. Komise navíc podnikne kroky k zajištění toho, aby politiky v oblasti výzkumu a inovací podporovaly vytváření nových nástrojů a podnikatelských modelů včetně ukazatelů a metod sledování efektivity.

    Zprávy pro jednotlivé země odhalily, že důležitou základní příčinou nedostatečného provádění, jež zasluhuje zvláštní pozornost, je neefektivita veřejné správy. Tento problém je analyzován v rámci evropského semestru a je investiční prioritou ESI fondů. Komise navíc v roce 2015 zveřejnila sadu nástrojů pro pracovníky z praxe 42 . Vzhledem k tomu, že jde o jednu ze základních příčin nedostatečného provádění environmentální politiky a předpisů, Komise hodlá společně s členskými státy dále prohloubit poznatky o kvalitě a řízení veřejné správy. 

    Vedle těchto probíhajících iniciativ Komise členským státům nabízí, aniž jsou dotčeny její donucovací pravomoci podle smluv EU, možnost usnadnění jejich úsilí prostřednictvím nového zvláštního rámce:

    Politické návrhy:

    1.Zavést strukturovaný dialog o provádění s každým z členských států: Cílem je zvážit, jak řešit strukturální problémy a potřeby příslušného členského státu. Dialog by měl být zaměřen na uskutečnění konkrétních opatření. Jeho nezbytným prvkem je transparentnost a široká účast příslušných zainteresovaných subjektů z různých odvětví a správních úrovní.

    2.Poskytnout odborníkům členských států individualizovanou podporu přímo prostřednictvím jejich kolegů z jiných členských států: Vzájemná výměna je důležitým prostředkem ke zlepšení vzájemného učení a odborné úrovně a k zajištění toho, aby se prověřená řešení předávala dále. Komise v rámci přezkumu provádění environmentální politiky vytváří odpovídající nástroj pro členské státy.

    3.Diskutovat o společných strukturálních problémech v Radě za účelem zlepšení provádění environmentálních předpisů EU: O nejdůležitějších závěrech a pokynech přezkumu provádění environmentální politiky by se měly vést strategické diskuse na vnitrostátní úrovni i úrovni EU s cílem podpořit provádění environmentálních předpisů EU a zrychlit plnění jejich cílů. Členské státy by měly mít možnost vyměňovat si v Radě své názory na společné problémy, zejména ty, jež mají přeshraniční dopady. Vzájemně související otázky by se měly zkoumat jako celek s cílem najít nejlepší řešení přizpůsobená legitimním zájmům všech dotčených odvětví v souladu s odklonem od odvětvových přístupů k holistickým řešením doporučovaným v rámci cílů udržitelného rozvoje 43 . V tomto kontextu by se rovněž mohly řešit problémy s prováděním způsobené nejasností, nesoudržností nebo nejednotností politiky a právních předpisů EU. V případě, že je to vhodné, je třeba zapojit zainteresované subjekty, jako jsou například nevládní organizace, podniky a výzkumné instituce, a Evropský parlament.

    Po dialogu s jednotlivými zeměmi, jenž proběhne v roce 2017, Komise provede hodnocení prvního cyklu přezkumu provádění environmentální politiky, v němž zohlední připomínky a podněty členských států a dalších aktérů. Získané poznatky potom zapracuje do dalších cyklů.

    (1)  Evropská komise (2014): Zvláštní průzkum agentury Eurobarometr 416, str. 26.
    (2) Úř. věst. L 354/171.
    (3)  Evropská komise, 2011: Implementing EU legislation for Green Growth (Provádění právních předpisů EU v zájmu zeleného růstu).
    (4)  Výzkumná služba Evropského parlamentu, 2015: Water Legislation: Cost of Non-Europe Report (Právní předpisy o vodě: zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu).
    (5) The Economic benefits of the Natura 2000 Network Evropská komise, 2013: . (Hospodářské přínosy sítě Natura 2000).
    (6) COM(2016) 316 final  .
    (7)  Změna klimatu, průmyslové emise a chemické látky nejsou součástí první fáze přezkumu provádění environmentální politiky.
    (8) Přezkum provádění environmentální politiky vychází zejména z informací uvedených v posledních zprávách zaslaných vnitrostátními orgány. Tyto orgány mohou mít k dispozici novější údaje. To bylo ve zprávách zohledněno v maximální možné míře.
    (9) COM(2015) 614 final.
    (10) Studie BiPRO, Assessment of separate collection schemes in the 28 capitals of the EU, (Posouzení systémů tříděného sběru v 28 hlavních městech EU), listopad 2015.
    (11) KOM(2011) 244 v   konečném znění.
    (12) SWD(2016) 472 final.
    (13) http://www.eea.europa.eu/publications/state-of-nature-in-the-eu   
    (14) http://ec.europa.eu/environment/nature/info/pubs/docs/nat2000newsl/nat40_en.pdf   
    (15) http://www.trameverteetbleue.fr/  .
    (16) http://biodiversite.wallonie.be/fr/meta-projet-life-de-restauration-des-tourbieres-de-haute-ardenne.html?IDC=5778  .
    (17) http://biodiversite.wallonie.be/fr/resultats-du-rapportage-article-17-au-titre-de-la-directive-92-43-cee-pour-la-periode-2007-2012.html?IDD=4237&IDC=5803  
    (18) Prioritní akční rámce sítě Natura 2000 jsou důležitými nástroji pro plánování většího využití příslušných finančních nástrojů EU k financování sítě Natura 2000.
    (19) http://www.atlasnatuurlijkkapitaal.nl/en/home   
    (20) Air Quality Standards http://ec.europa.eu/environment/air/quality/standards.htm Evropská komise, 2016: ,  
    (21) Mezi hlavní primární znečišťující látky produkované lidskou činností patří částice PM10, což je směs jemných aerosolových částic (pevných a kapalných) široké škály velikostí pocházejících z mnoha antropogenních zdrojů, včetně spalování, a chemické sloučeniny a oxidy dusíku (NOx), jež jsou vypouštěny při spalování paliva např. z průmyslových zařízení nebo v odvětví silniční dopravy. Oxidy dusíku (NOx) jsou skupinou plynů zahrnujících oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2).
    (22) Air quality in Europe 2016 report EEA, 2016 (Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2016).
    (23) Noise in Europe 2014 EEA, (Hluk v Evropě v roce 2014), citát ze zprávy WHO na str. 6.
    (24) Aby se mohl potenciál nízkoemisních zón plně projevit, je třeba, aby cílily na hlavní zdroje znečištění ovzduší, byla v nich stanovena dopravní omezení pro veškerá vozidla kromě nízkoemisních a byly přizpůsobovány vývoji emisních norem.
    (25) Luftreinhalteplan 2011 bis 2017 für Berlin   (Plán kvality ovzduší v Berlíně na období 2011–2017).
    (26) směrnice o jakosti vod ke koupání (2006/7/ES) směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS) směrnice o pitné vodě (98/83/ES) rámcová směrnice o vodě (2000/60/ES) směrnice o dusičnanech (91/676/EHS) směrnice o povodních (2007/60/ES) K těmto předpisům patří , , , , .
    (27) Ve zprávách EIR pro jednotlivé země nemohl být zohledněn pokrok dosažený v nových plánech povodí, protože dosud probíhá jejich posuzování.
    (28) Comparative study of pressures and measures in the major River Basin Management Plans   (Srovnávací studie týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU), 2012.
    (29) http://ec.europa.eu/environment/life/project/Projects/index.cfm?fuseaction=search.dspPage&n_proj_id=5437   
    (30) Síť Evropské unie pro provádění a prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí (IMPEL); Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí; síť příslušníků policie specializovaných na boj proti trestným činům v oblasti životního prostředí, Evropské fórum soudců pro životní prostředí a Evropská síť orgánů odpovědných za problematiku životního prostředí a řídicích orgánů.
    (31) http://ec.europa.eu/regional_policy/p2p   
    (32) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/european-semester_thematic-factsheet_effective-justice-systems_en.pdf Efektivitou vnitrostátních soudních systémů se zabývá srovnávací přehled EU o soudnictví a evropský semestr (). 
    (33) Směrnice 2007/2/ES.
    (34) Zefektivnění je povinné při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a u směrnice o ochraně přírodních stanovišť; v případě EIA a jiných druhů posuzování vlivů na životní prostředí Komise doporučuje členským státům, aby využily dostupné možnosti zjednodušení postupů. Viz pokyny Komise (Úř. věst. C 273, 27.7.2016).
    (35) http://www.epa.ie/pubs/reports/enforcement/  .
    (36)  Network for Ireland's Environmental Compliance and Enforcement neboli NIECE (Síť pro dodržování environmentálních předpisů a jejich prosazování v Irsku).
    (37) http://www.vhrm.be/english  
    (38) https://www.fiscal.es/fiscal/publico/ciudadano/fiscal_especialista/medio_ambiente/documentos_normativa/   
    (39) http://www.environment.scotland.gov.uk/   
    (40) https://www.pdok.nl/en/about-pdok   
    (41) http://impel.eu/wp-content/uploads/2015/07/Implementation-Challenge-Report-23-March-2015.pdf  Zjištěné problémy se shodují se závěry o strukturálních nedostatcích v řízení, na něž poukázal evropský semestr, přezkumy environmentální výkonnosti OECD a nedávný průzkum sítě IMPEL:
    (42) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=7757   
    (43) SWD(2016) 390 final „Přístup zaměřený na vzájemné vztahy“, na nějž se odvolává sdělení Komise Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti, .
    Top

    V Bruselu dne 3.2.2017

    COM(2017) 63 final

    PŘÍLOHA

    POKYNY PRO ČLENSKÉ STÁTY: NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ PROVÁDĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

    Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků

    {SWD(2017) 33 - 60 final}


    POKYNY PRO ČLENSKÉ STÁTY:

    NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ PROVÁDĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY 1

    Navrhovaná opatření

    Členský stát (členské státy)

    Rozvoj oběhového hospodářství a zlepšování účinného využívání zdrojů

    Posílit politický rámec, aby se zrychlilo šíření oběhového hospodářství ve všech hospodářských odvětvích, poskytnout další podporu místním podnikům a zvýšit investice do veřejných systémů výzkumu a vzdělávání, zejména pokud jde o úspory vody a energie, snižování objemu odpadu, recyklaci materiálů, ekodesign a zvětšování trhu s druhotnými surovinami.

    BE, BG, CZ, DE, HR, HU, IT, RO, SE,SK

    Provádět a lépe monitorovat politiky oběhového hospodářství za účelem posouzení jejich účinnosti a možnosti jejich revize.

    PT, SI

    Napomáhat rozvoji a výměně dobré praxe mezi všemi subjekty veřejné správy, zejména na místní úrovni, v otázkách týkajících se oběhového hospodářství a ekologických inovací.

    BE, CY, EL, ES

    Motivovat univerzity a školy k propagaci oběhového hospodářství. Zvýšit informovanost spotřebitelů a malých a středních podniků o přínosech oběhového hospodářství.

    IT, PL, SK

    Přijmout zásady oběhového hospodářství; zvýšit míru recyklace a používání ekodesignu v odvětví malých a středních podniků, zejména dalšími investicemi do vzdělávání a odborné přípravy. Podnítit opatření pro účinné využívání zdrojů (např. úspory energie a vody)

    BE, EL, ES, HU, IT, RO, SK

    Poskytnout pobídky pro investice do zelených výrobků a služeb. Usnadnit zelené investice a zjednodušit přístup k financování. Podpořit financování vývoje a výzkumu mezi malými a středními podniky.

    CZ, ES, HU, MT, RO, SE, SK

    Nakládání s odpady

    Zavést politiky včetně ekonomických nástrojů (systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, platby podle množství odpadu) za účelem dalšího pokroku v realizaci hierarchie způsobů nakládání s odpady, tzn. prosazovat prevenci a učinit opětovné použití a recyklaci ekonomicky zajímavějšími. Zbavit se černých pasažérů a zajistit finanční životaschopnost společností podnikajících v oblasti nakládání s odpady.

    AT, BG, CY, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK, UK

    Postupným zrušením dotací na spalování odpadů nebo zdaněním spalování omezit spalování opětovně použitelného nebo recyklovatelného odpadu.

    AT, BE, CZ, DE, DK, EE, FI, IE, LU, PL, PT, SE

    Zavést nebo postupně zvýšit zdanění skládkování, a tak postupně ukončit skládkování recyklovatelných nebo jinak využitelných odpadů. Harmonizovat regionální zdanění skládkování. Provést přezkum úrovně sazeb za skládkování. Využít příjmy z ekonomických nástrojů na podporu tříděného sběru a alternativní infrastruktury.

    CY, CZ, EL, ES, HR, HU, IT, LT, LV, MT, PL, RO, SI, SK, UK

    Zaměřit se na plnění povinnosti tříděného sběru za účelem zvýšení úrovně recyklace a položit důraz na tříděný sběr biologického odpadu, aby se zvýšila míra kompostování. Zřídit v každé obci sběrná místa pro konkrétní odpady (tzv. „místa pro sběr tříděného odpadu“).

    BG, CY, CZ, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LT, PL, PT, RO, SK

    Dokončit a aktualizovat plán(y) pro nakládání s odpady nebo program(y) pro předcházení vzniku odpadů tak, aby pokrývaly celé území.

    BE, DE, EL, ES, FR, RO

    Dokončit jakožto vysoce naléhavou prioritu práci na ilegálních skládkách.

    BG, CY, EL, RO

    Nebudovat nadměrnou infrastrukturu pro zpracování zbytkového odpadu.

    BG, CY, CZ, EL, ES, HR, HU, IT, LT, LV, MT, PL, RO, SK

    Zajistit, aby statistiky o odpadech byly v souladu s pokyny Eurostatu. Zlepšit jednotnost údajů o nakládání s odpady z různých zdrojů (také pokud jde o značnou mezeru mezi vyprodukovaným a zpracovaným odpadem).

    CZ, SI

    Posílit spolupráci mezi regiony za účelem efektivnějšího využití kapacity na zpracování odpadů a dosažení vnitrostátních cílů týkajících se recyklace.

    ES, IT

    Posílit kapacitu a zvýšit pravomoci pro vymáhání dodržování.

    MT, PL, RO

    Příroda a biologická rozmanitost a odhady přírodního kapitálu

    Dokončit proces vyhlašování lokalit, včetně mořských, zavést pro ně jasně definované cíle ochrany a opatření nezbytná pro zachování druhů a stanovišť a poskytnout dostatečné zdroje na jejich provádění, aby u druhů a přírodních stanovišť v zájmu Společenství byl zachován/obnoven příznivý stav z hlediska ochrany v rozsahu jejich přirozeného výskytu. Dokončit a aktualizovat prioritní akční rámce. Rozšířit poznatky a zlepšit dostupnost údajů, aby mohla být realizována vhodná opatření pro zachování druhů a stanovišť.

    AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK, UK

    Zajistit účinné provádění plánů péče o lokality Natura 2000 zajištěním správní kapacity a financování. Vybudovat kapacity příslušných orgánů (ústředních, regionálních, orgánů odpovědných za péči o lokality) k provádění plánů péče, ke zvyšování informovanosti o síti Natura 2000 a o pobídkách pro investice podporující užitek z ní a k potírání nezákonných činností, které mají dopad na planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy, posíleným vymáháním dodržování předpisů v oblastech sítě Natura 2000 i mimo ně.

    BG, EE, EL, IT, PL, RO, SI, SK

    Vytvořit a podporovat inteligentní a efektivní přístupy k provádění, především pokud jde o povolovací postupy týkající se druhů a lokalit, zajistit dostupnost nezbytných poznatků a údajů a posílit komunikaci se zainteresovanými subjekty.

    AT, BG, CY, CZ, DE, EE, ES, HU, IT, LT, MT, PL, PT

    Nadále podporovat mapování a posuzování ekosystémů a jejich služeb, hodnocení a vytváření systémů účetnictví v oblasti přírodního kapitálu.

    AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK

    Vybudovat správní kapacity ke zlepšení postupů odpovídajícího posouzení a k předcházení zhoršování stavu lokalit sítě Natura 2000 v důsledku škodlivého rozvoje.

    CY, EL, IT

    Zajistit řádné vymáhání zákazu lovu chráněných druhů ptáků.

    CY, FR, MT

    Posílit začlenění hledisek biologické rozmanitosti do dalších politik (zejména v oblasti zemědělství, ale také lesnictví, rybolovu, urbanismu, plánování infrastruktury a cestovního ruchu) a podporu komunikace mezi jednotlivými aktéry.

    DE, DK, FR, PT, SI

    Optimalizovat příspěvek sítě Natura 2000 a vnitrostátních sítí přírodních území k dosažení dobrého stavu z hlediska ochrany a snížit roztříštěnost přírodních stanovišť, ukládání atmosférického dusíku, vysychání a acidifikaci.

    NL

    Zabránit růstu roztříštěnosti stanovišť a přijmout opatření za účelem obnovy jejich propojení.

    LU

    Zajistit, aby programy rozvoje venkova a provádění ekologizace upřednostňovaly opatření zaměřená na biologickou rozmanitost a přispěly k dosažení příznivého stavu druhů a stanovišť z hlediska ochrany, zejména podporu zemědělství s vysokou přírodní hodnotou.

    LU, NL, RO

    Zužitkovat cenný přírodní kapitál k vytváření pracovních míst a příjmů. V rámci toho dále podporovat udržitelný cestovní ruch.

    EL, ES

    Nadále podporovat současné snahy o udržitelné partnerství v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného rozvoje a opatření za účelem přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejího dopadu v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích.

    FR, UK

    Zlepšit pobídky lesníkům a zemědělcům ke zlepšení ochrany lesních a travinných stanovišť. Zajistit udržitelné obhospodařování lesů a podporovat účinné využívání biomasy.

    LV, SK

    Ochrana mořského prostředí 2

    Nadále pracovat na zlepšení definice dobrého stavu prostředí (především pokud jde o deskriptory biologické rozmanitosti), a to mj. prostřednictvím regionální spolupráce za využití práce příslušných regionálních úmluv pro mořské prostředí.

    BE, CY, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LT, LV, MT, NL, PT, RO, SE, SI, UK

    Odhalit a zaplnit mezery v poznatcích týkajících se dobrého stavu prostředí.

    BE, BG, CY, DE, DK, EE, FI, FR, IE, LT, LV, MT, NL, PT, RO, SI

    Dále rozvíjet přístupy pro posuzování (a kvantifikování) dopadů hlavních vlivů, aby při předkládání zpráv v roce 2018 byly k dispozici kvalitnější a přesvědčivější výsledky provedeného posouzení.

    BE, BG, CY, DE, EE, EL, HR,IE, IT, LV, LT, MT, NL, RO, SE, UK

    Pokračovat v integraci programů monitorování existujících v rámci jiných právních předpisů EU a provádět společné programy monitorování vypracované na (nižší než) regionální úrovni (HELCOM, OSPAR, Barcelonská úmluva, Černomořská komise). Zajistit srovnatelnost a soudržnost monitorovacích metod v mořských regionech jednotlivých zemí.

    BE, BG, CY, DE, DK, EE, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LT, LV, NL, PT, RO, SE, SI, UK

    Urychleně dokončit vnitrostátní program opatření, podat o něm zprávu a provádět jej.

    BG, CY, DK, EE, EL, HR, LT, MT, SI, RO

    Zajistit neprodlenou realizaci programu monitorování členského státu a to, aby tento program byl vhodný pro sledování pokroku v dosahování dobrého stavu prostředí.

    BE, BG, CY, DE, DK, EE, ES, FI, FR, HR, IT, IE, LT, LV, MT, NL, PT, RO, SE, SI, UK

    Kvalita ovzduší

    Udržet klesající trendy v oblasti emisí látek znečišťujících ovzduší, aby se dosáhlo plného souladu se současnými platnými národními emisními stropy a mezními hodnotami pro kvalitu ovzduší Snížit nepříznivé dopady znečišťování ovzduší na zdraví, životní prostředí a hospodářství.

    AT, BE, DE, DK, ES, FI, FR, LU, NL

    Udržet klesající trendy v oblasti emisí látek znečišťujících ovzduší, aby se dosáhlo plného souladu s mezními hodnotami pro kvalitu ovzduší. Snížit nepříznivé dopady znečišťování ovzduší na zdraví, životní prostředí a hospodářství.

    BG, CZ, EL, HR, HU, IT, LT, PL, PT, RO, SE, SI, SK, UK

    Udržet klesající trendy v oblasti emisí látek znečišťujících ovzduší – a snížit nepříznivé dopady znečišťování ovzduší na zdraví, životní prostředí a hospodářství, a to i vypracováním ucelené strategie a akčního plánu pro řešení dopravního přetížení.

    CY, EE, MT

    Snížit emise amoniaku (NH3), aby byly dodrženy současné platné národní emisní stropy, například zavedením nebo rozšířením používání nízkoemisních zemědělských postupů.

    AT, DE, DK, ES, FI, NL

    Snížit emise nemethanických těkavých organických látek, aby byly dodrženy současné platné národní emisní stropy, a případně snížit koncentraci ozónu.

    DE, DK, IE, LU

    Snížit emise oxidů dusíku (NOx), aby byly dodrženy současné platné národní emisní stropy, a/nebo snížit koncentrace oxidu dusičitého (NO2) (a případně koncentraci ozónu), a to mimo jiné snížením emisí z dopravy, zejména v městských oblastech.

    AT, BE, CZ, DE, DK, EL, ES, FI, FR, HU, IE, IT, LU, NL, PL, PT, RO, SE, SK, UK

    Snížit emise a koncentraci PM10 (a případně benzo[a]pyrenu), a to mimo jiné snížením emisí z výroby energie a tepla z tuhých paliv a emisí z dopravy a zemědělství.

    AT, BE, BG, CZ, DE, EL, ES, FR, HR, HU, IT, LT, LV, PL, RO, SE, SI, SK

    Hluk

    Dokončit chybějící akční plány pro regulaci hluku.

    BE, CY, CZ, DE, EL, ES, FR, HR, IT, LV, PL, PT, RO, SE, SI, SK

    Dokončit chybějící hlukové mapy.

    BE, EL, ES, FR, IT, LV, PT, RO, SK

    Kvalita vody a hospodaření s vodou

    Zlepšit v druhém cyklu plánů povodí vodní politiku v souladu se smyslem opatření podle rámcové směrnice o vodě, tedy předložit podrobnější posouzení vlivů, aby se mohlo zlepšit monitorování stavu vodních útvarů, a vypracovat programy opatření řešících všechny hlavní zjištěné vlivy, především hydromorfologické vlivy a znečištění způsobené zemědělstvím, průmyslem a městskými odpadními vodami. Programy opatření a programy monitorování by měly být náležitě financovány.

    AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK, UK

    Zajistit, aby udělené výjimky splňovaly všechny podmínky rámcové směrnice o vodě a byly podložené důkazy, zejména pokud jde o posouzení řešení, jež by byla z hlediska životního prostředí významně lepší. Snažit se nadále snižovat počet výjimek.

    AT, BE, MT, NL, PL

    Vytvořit nebo rozvinout politiku cen vody pro širokou škálu vodohospodářských služeb založenou na měření, jež by zahrnovalo sazby zohledňující environmentální náklady a náklady na zdroje, a poskytovat pobídky pro hospodárnější využívání vody. Výjimky z poplatků za vodu je třeba nově promyslet. Bylo by rovněž vhodné ustanovit celostátní regulační nebo dohledový orgán, aby byla zajištěna jednotnost sazeb, a doporučuje se rovněž zajistit přiměřenou návratnost nákladů.

    BG, CY, CZ, ES, HU, IE, IT, SK

    Zajistit, aby bylo znečišťování vod způsobované zemědělstvím účinně řešeno podle směrnice o dusičnanech a rámcové směrnice o vodě. Přijmout účinná základní a doplňková opatření k řešení tohoto znečišťování. Monitorovat rozložení zemědělských vlivů a kvalitu vody s cílem získat podklady pro vymezení ohrožených oblastí a přezkum akčních programů pro snižování znečištění dusičnany. Zohlednit případně oblasti intenzivní zemědělské činnosti a úroveň znečištění dusičnany, trendy zesilování zemědělského vlivu a zvláště citlivé vodní útvary, jako je například Baltské moře.

    BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, IE, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, UK

    Měla by se zlepšit kontrola odběru vody u povrchových i podzemních vod. Podporovat v programu opatření hospodárné využívání vody a udržitelné zadržování vody včetně opatření na podporu přirozeného zadržování vody a zajistit náležité financování. V případě Kypru by voda získaná při odsolování neměla být určena k zemědělskému využití.

    CY, ES

    Přezkoumat vodohospodářská povolení s cílem uvést je do souladu s environmentálními cíli a zajistit, aby nové projekty, jež mohou způsobit zhoršování stavu, byly náležitě posouzeny podle čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě. Při tomto posuzování je třeba zvážit alternativní možnosti a přiměřená opatření ke zmírnění rizik. Je třeba přezkoumat a modernizovat politiku udělování povolení na výstavbu a provoz vodních elektráren.

    BG, CY, CZ, EL, ES, HU, IT, LT, LU, PL, PT, SE, SK

    Dokončit provádění směrnice o čištění městských odpadních vod ve všech aglomeracích. Vybudovat infrastrukturu, která je v souladu se směrnicí o pitné vodě a směrnicí o čištění městských odpadních vod. Zlepšit vnitrostátní systém podávání zpráv podle směrnice o čištění městských odpadních vod. Nadále dávat prioritu investicím do zařízení pro čištění městských odpadních vod, a to i prostřednictvím účinného využívání financování z politiky soudržnosti, jsou-li k tomu způsobilé.

    BE, BG, CY, EL, ES, HR, HU, IE, IT, PL, PT, RO, SI

    Opatření pro racionalizaci vodohospodářských struktur a služeb a struktur a služeb pro nakládání s odpadními vodami by mohla být zvažována také společně s pobídkami pro zvýšení úrovně fyzického napojení na sítě.

    LV

    Přijmout všechny mapy povodňových rizik a povodňových nebezpečí. Při provádění projektů protipovodňové ochrany se zaměřit na opatření pro zadržování vody využívající přírodní předpoklady. Zvládání povodňových rizik a zadržování vody koncipovat komplexně také s ohledem na vážné problémy s nedostatkem vody.

    BG, HU, IT, MT

    Zlepšit koordinaci mezi prováděním vodní politiky, námořní politiky a politiky v oblasti přírody a také mezi vodohospodářskými orgány.

    BE, IT, PT

    Mezinárodní dohody

    Zvýšit úsilí o to stát se smluvní stranou příslušných vícestranných environmentálních dohod podpisem a ratifikací těch zbývajících.

    EL, IE, IT, MT

    Účinné řízení na ústřední, regionální a místní úrovni veřejné správy a koordinace a integrace

    Zjednodušit administrativní postupy v oblasti životního prostředí a zlepšit spolupráci orgánů veřejné moci (na celostátní, regionální a místní úrovni) zapojených do uplatňování environmentálních politik.

    EL

    Posílit administrativní kapacitu ministerstva životního prostředí a ochrany přírody, neboť tento krok by měl pozitivní vliv na využívání prostředků z fondů EU a zrychlil by sladění s environmentální politikou a právními předpisy EU.

    HR

    Řešit roztříštěnost na regionální a místní úrovni vytvořením lepších mechanismů koordinace v oblasti životního prostředí.

    ES, HU, IT

    Zajistit, aby stanovisko k posouzení vlivu některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí podle článku 6 směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů poskytl funkčně nezávislý orgán.

    FR

    Zajistit posílení partnerství a zvýšení transparentnosti v celé veřejné správě a posílit veřejnou účast na rozhodování v záležitostech týkajících se životního prostředí.

    HU

    Více využívat posouzení dopadů návrhů právních předpisů, především pokud jde o dopad na životní prostředí.

    HU

    Zavést jasný a transparentní postup povolování činností a zařízení, která mají dopad na životní prostředí.

    HU

    Zlepšit včasné podávání zpráv podle environmentálních právních předpisů EU a zajistit zejména k tomuto účelu a obecněji pro účinnější provádění a prosazování environmentální politiky dostatečné personální kapacity.

    MT

    Zajistit, aby nově zřízené orgány pro životní prostředí a zdroje měly vysokou míru odpovědnosti. Měly by existovat jasné a transparentní postupy povolování činností a zařízení, která mají dopad na životní prostředí.

    MT

    Použít prostředky z fondů EU k budování potřebných kapacit a znalostí na všech úrovních správy zapojené do provádění a prosazování předpisů.

    PL

    Posílit řízení environmentálních právních předpisů a politik EU, zejména v oblasti ochrany přírody a vodního hospodářství (např. přizpůsobit struktury a úkoly vodohospodářských orgánů tomu, aby mohly lépe vykonávat úkoly související s prováděním rámcové směrnice o vodě, a zapojit je do povolovacího řízení).

    PL

    Zlepšit vymáhání opatření ke zmírnění rizik a kompenzačních opatření uložených realizátorům záměrů environmentálními rozhodnutími a stavebními povoleními, jestliže tato opatření nebyla provedena.

    PL

    Zkušenosti se stanovením a prováděním opatření ke zmírnění rizik a kompenzačních opatření v souvislosti s projekty výstavby přehrad by měly být uplatněny také na další infrastrukturu, u níž jsou pravděpodobné značné dopady na síť Natura 2000. Složení kontrolních komisí těchto projektů by mělo být co nejširší a jejich členy by měli být zástupci nevládních organizací.

    PT

    Účinně provádět a efektivně využívat nedávno vytvořené iniciativy, aby se zlepšila účinnost, efektivita a koordinace veřejného sektoru v oblasti životního prostředí, především zlepšením sdílení informací a výměny dokumentace mezi veřejnými subjekty, jež jsou odpovědné za inspekci a monitorování v oblasti zemědělství, moří a životního prostředí, a to prostřednictvím provozní platformy.

    PT

    Zrychlit provádění strategie pro posílení veřejné správy, v níž by měla být věnována náležitá pozornost životnímu prostředí.

    RO

    Zlepšit administrativní kapacitu a koordinaci agentur zapojených do provádění, zejména pokud jde o vodní hospodářství, nakládání s odpady a kvalitu posouzení dopadů.

    RO

    Zajistit, aby v rámci reformy vnitrostátního systému povolování, jejímž cílem je odstranit zbytečnou administrativní zátěž a zefektivnit postupy, byly dodržovány právní předpisy EU.

    SI

    Zlepšit uplatňování posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) coby důležitých nástrojů pro zajištění začlenění hledisek životního prostředí.

    CZ, SK

    Zajištění dodržování předpisů

    Zvýšit transparentnost organizace a fungování zajišťování dodržování předpisů a řešení závažných rizik.

    AT, BE, BG, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK, UK

    Podpořit větší účast příslušných orgánů v sítích zaměřených na problematiku dodržování předpisů v oblasti životního prostředí.

    AT, BG, CY, CZ, DK, EE, EL, FI, HR, HU, LU, LV, PT, RO, SE, SI, SK

    Zvýšit úsilí o provádění směrnice o odpovědnosti za životní prostředí prostřednictvím proaktivních iniciativ, například vytvořením registrů případů podle této směrnice nebo vypracováním vnitrostátních pokynů.

    AT, BE, BG, CY, CZ, DE, EE, EL, FI, FR, HR, HU, IT, LT, LU, LV, MT, PL, RO, SE, SI, SK

    Podniknout další kroky k zajištění efektivního systému finančního zajištění odpovědnosti za životní prostředí.

    BE, CY, DK, EE, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, RO, SE, SI, UK

    Účast veřejnosti a přístup k právní ochraně

    Přijmout nezbytná opatření, jež v plném souladu s právem Unie a Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuskou úmluvou) environmentálním nevládním organizacím umožní vznášet námitky proti jednání nebo nečinnosti orgánu veřejné moci ve všech oblastech environmentálního práva EU.

    AT, BE, BG, CZ, DE, HU, IT, PL, SE, SI, SK

    Vyhodnotit náklady na soudní spory ve věci environmentálního práva EU a snažit se zajistit, aby tyto náklady svou výší nebránily jejich vedení.

    CY, DK, EE, ES, FR, IE, LU, MT, RO, UK

    Přístup k informacím, poznatkům a podkladům

    Kriticky přezkoumat efektivnost vnitrostátních politik v oblasti údajů a změnit je se zřetelem k „osvědčeným postupům“.

    AT, BE, BG, CY, CZ, EE, EL, HR, HU, IT, LT, MT, PT, RO, SI, SK

    Identifikovat a zdokumentovat všechny soubory prostorových údajů potřebných k provádění environmentálních právních předpisů a zpřístupnit tyto údaje a dokumenty alespoň tak, jak jsou, dalším orgánům veřejné moci a veřejnosti prostřednictvím digitálních služeb stanovených směrnicí INSPIRE.

    AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK, UK

    (1)  Tato příloha shrnuje navrhovaná opatření uvedená ve 28 zprávách EIR pro jednotlivé země. Je třeba poznamenat, že v tomto prvním kole hodnocení pro účely přezkumu provádění environmentální politiky se Komise rozhodla zaměřit na omezené množství opatření, jež by měla mít pro jednotlivé členské státy prioritu. S ohledem na dostupné informace se Komise navíc rozhodla, že v tomto prvním kole přezkumu provádění environmentální politiky nenavrhne opatření v oblasti zelené infrastruktury, ochrany půdy, udržitelných měst, ekologických daní, postupného rušení dotací se škodlivým účinkem na životní prostředí, zelených veřejných zakázek a investic, přestože se ve zprávách zkoumají.
    (2) Komise neformulovala pokyny pro Polsko, neboť to předložilo zprávu podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí se zpožděním.
    Top