28.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 246/18

Hlavní zpravodaj:

Mihai MANOLIU

1.1

EHSV se domnívá, že cílem navrhované změny nařízení je zlepšit ustanovení nařízení Rady a dále je zjednodušit tak, aby vedla ke splnění cílů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik BBI“). Návrh je v souladu s původními cíli a s platnými předpisy v této oblasti politiky.

1.2

EHSV je toho názoru, že společný podnik BBI se snaží rozvinout součinnost s jinými programy Unie, jež se týkají například politiky soudržnosti, vzdělávání, životního prostředí, malých a středních podniků, konkurenceschopnosti či politiky rozvoje venkova, přičemž posiluje výzkumný a inovační potenciál na regionální a vnitrostátní úrovni v souvislosti se stávajícími strategiemi a politikami inteligentní specializace.

1.3

Evropská komise neustále operativně komunikuje s konsorciem průmyslu založeného na biotechnologiích (dále jen „BIC“), což probíhá zejména v podobě konzultací a diskusí o způsobu poskytování finančního příspěvku členy společného podniku BBI. Navrhovaná změna nemá žádný další dopad než ten, jaký mělo přinést samotné původní nařízení Rady. Zamýšlené změny jsou technického rázu, a proto u této iniciativy nemusí být provedeno posouzení dopadu.

1.4

EHSV je potěšen tím, že tento návrh sníží administrativní zátěž pro BIC, pokud jde o jeho roli zprostředkovatele mezi členy BIC, kteří jsou povinni poskytovat finanční příspěvky, a účastníky projektu. BIC nese nadále plnou odpovědnost za poskytování souhrnných číselných údajů o finančních příspěvcích svých členů.

1.5

EHSV schvaluje podstatná vyjasnění, která nové nařízení přináší:

2.1

EHSV pohlíží na koncept průmyslu založeného na biotechnologiích jako na součást širší oblasti biohospodářství, které je definováno jako produkce a dobývání obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměna na výrobky vyrobené na základě biologických složek (například potraviny, krmiva či bioenergie). K tomuto účelu jsou využívány tři čtvrtiny orné půdy v EU a v tomto odvětví, jehož obrat činí 2 biliony EUR, pracuje 17 až 19 milionů Evropanů. Znalostní biohospodářství dosahuje obratu ve výši 57 miliard EUR a zaměstnává přibližně 305 000 osob (údaje z roku 2009).

2.2

V Evropě může biohospodářství podpořit rozvoj, vytvořit přidanou hodnotu a nová, jistá a důstojná pracovní místa, výrazně snížit závislost na dovozu, nejlepším možným způsobem přispět k uváženému využívání omezených, avšak obnovitelných biologických zdrojů a podstatně napomoci rozvoji světového obchodu.

2.3

Často lze pozorovat, že si rozličné technologie a způsoby využívání biologických zdrojů na různých úrovních konkurují. Tento problém ještě více umocňuje omezená dostupnost těchto zdrojů. Na jednu stranu může biohospodářství významně přispět k uskutečnění cíle omezení skleníkového efektu, který způsobují emise CO2, což bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Na druhou stranu jsou zde však také nežádoucí účinky v podobě nárůstu emisí skleníkových plynů, jejichž dopad na životní prostředí nelze opomíjet.

2.4

Evropský politický rámec pro biohospodářství je rozprostřen do několika odvětvových politik: zemědělství, rybolov, lesnictví, klima, oběhové hospodářství a výzkum, tedy oblasti, na něž se vztahují různé legislativní akty a odvětvové politiky (1).

2.5

Nicméně v roce 2012 byla zavedena globální strategie pro biohospodářství, která má zajistit určitou soudržnost politik. Jak se ale zdá, jistý nesoulad zde přetrvává. EU financuje inovační činnosti v oblasti biohospodářství prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 a řady dalších finančních nástrojů. EHSV se domnívá, že je nutné zaručit v této oblasti udržitelnost a soudržnou politiku.

2.6

V několika sděleních Komise bylo zdůrazněno, že je třeba vytvořit partnerství veřejného a soukromého sektoru pro průmysl založený na biotechnologiích v podobě společné technologické iniciativy (2).

2.7

Právní základ tohoto návrhu na změnu tvoří články 187 a 188 SFEU. Právní rámec společného podniku může změnit pouze EU, jelikož členské státy nemohou jednat samostatně. Cílem tohoto návrhu je přizpůsobit ustanovení nařízení Rady tak, aby členové BIC měli praktickou možnost plnit svoji povinnost poskytovat finanční příspěvek. Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Tato změna byla nezbytná i z toho důvodu, že neexistovala žádná možnost vykládat nařízení Rady tak, aby bylo možné poskytovat finanční příspěvek na úrovni projektu.

3.1

Evropská komise přijala v roce 2012 strategii pro biohospodářství, přičemž vycházela z rámcového programu pro výzkum a inovace. Tato strategie má zajistit soudržnost mezi různými relevantními oblastmi politik a mezi odpovídajícími cíli na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Tento krok byl nezbytný pro navýšení veřejných prostředků a soukromých investic vkládaných do biohospodářství. Byly stanoveny modely participativní správy. Strategie vytvořila základy pro akční plán zahrnující 12 opatření, jež jsou rozdělena do těchto tří hlavních tematických oblastí:

3.2

Přijatá opatření měla podnítit vytvoření sdružení zainteresovaných stran v oblasti biohospodářství a střediska pro sledování činností v této oblasti a podpořila vznik nových trhů stanovením norem, zejména co se týče udržitelnosti a schůdnosti, čímž poskytla potřebnou znalostní základnu pro trvalé zintenzivnění prvovýroby. V roce 2017 má být tato strategie přezkoumána a aktualizována.

3.3

Návrh Komise obsahuje technickou změnu stávajícího dokumentu, tj. nařízení Rady (EU) č. 560/2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích.

3.3.1

Společný podnik BBI je subjektem, který je pověřen realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou na jedné straně EU, zastoupená Komisí, a na straně druhé BIC. Tento společný podnik byl založen za účelem provádění společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích, a to na období do 31. prosince 2024.

3.3.2

S ohledem na to, že bylo pro konsorcium obtížné poskytovat finanční příspěvek způsobem uvedeným v nařízení Rady, bylo navrženo zavést vedle stávajícího způsobu poskytování finančních příspěvků na úrovni programu možnost jejich poskytování na úrovni projektu. Toto řešení tuto situaci účinně napravuje a směřuje k dosažení původních cílů nařízení Rady tím, že umožňuje členům BIC dodržovat jejich původní závazek. Navržené řešení funguje podobně jako společný podnik IIL 2 (společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2), kde jiní členové než Unie mohou poskytovat finanční příspěvky buď na úrovni programu, což obvykle činí svěřenecké fondy a charitativní organizace, nebo na úrovni projektu, což je způsob využívaný komerčními subjekty. Tato změna není součástí programu REFIT.

3.4

Cílem společného podniku BBI je realizovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, které tvoří na jedné straně EU, zastoupená Komisí, a na straně druhé BIC, které bylo založeno nařízením Rady (EU) č. 560/2014. Toto partnerství má sloužit k provádění společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích v souladu se stanovami společného podniku BBI, a to na období do 31. prosince 2024.

3.5

V článku 3 nařízení Rady jsou konkrétně stanoveny příspěvky každého člena společného podniku a správní a provozní výdaje, které jsou mezi ně rozděleny a k nimž je třeba připočíst přesně nevyčíslenou částku, která odpovídá věcným příspěvkům na provádění nepřímých akcí a věcným příspěvkům na provádění dalších činností. Z výkladu stanov vyplývá, že příspěvek BIC je nutné zahrnout do rozpočtu společného podniku BBI na úrovni programu. Ustavující subjekty jiných členů než Unie, což jsou subjekty, které se účastní provádění financovaných nepřímých akcí, by měly poskytnout své finanční příspěvky přímo na tyto nepřímé akce na úrovni projektů.

3.6

Mnozí členové konsorcia se setkávají s obtížemi, pokud jde o způsob poskytování finančních příspěvků. Mají za to, že poskytnutí finančního příspěvku na úrovni programu není komerčně proveditelné, neboť nenabízí výměnou žádné zaručené plnění, obzvláště co se týče výsledků projektů a souvisejících práv k duševnímu vlastnictví, a neboť poskytování příspěvků na úrovni programu by mohlo vést k tomu, že jeden z členů BIC tento příspěvek poskytne svým konkurentům. Jako alternativní způsob bylo navrženo poskytnutí finančního příspěvku na úrovni projektu, při němž jsou výsledky projektu vyhrazeny jeho účastníkům, kteří na něj finančně přispěli. Tento postup se nedotýká zájmů Unie. Je třeba ochránit zájmy biotechnologických hodnotových řetězců, včetně malých a středních podniků, výzkumných a technologických středisek a univerzit.

3.7

Finanční příspěvek jiných členů než Unie musí splňovat tyto požadavky:

3.8

V souladu s tímto návrhem mohou členové BIC i nadále poskytovat finanční příspěvky na úrovni programu. Kromě toho budou mít rovněž možnost převést finanční příspěvek přímo jinému účastníku v témže projektu, a to v souladu s pravidly, na kterých se obě strany vzájemně dohodly (dohoda o konsorciu), s příslušným právním rámcem [(převod finančních prostředků od členů BIC na BIC) a (finanční převody od členů BIC na příjemce projektu)] a se svými vnitrostátními právními předpisy a svými běžnými účetními postupy. BIC ponese odpovědnost za podávání zpráv o souhrnném počtu obdržených finančních příspěvků.

3.9

Vzorová dohoda o grantu společného podniku BBI bude příslušným způsobem pozměněna. Je třeba poukázat na to, že tento návrh na změnu nemá žádné důsledky pro ochranu základních práv ani pro rozpočet. Předpokládá se, že snížení rozpočtu by mělo dopad především na akademickou obec a na příslušné malé a střední podniky, jelikož příspěvek Unie byl vyhrazen zejména na výzkum a inovace.

3.10

Tato změna je závazná v celém rozsahu a je přímo použitelná ve všech členských státech. Není vyžadován informativní dokument.