EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.4.2016

COM(2016) 191 final

2016/0101(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 1 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Nařízení (ES) č. 539/2001 se používá ve všech členských státech s výjimkou Irska a Spojeného království.

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 2 , které převedlo 19 zemí do přílohy II obsahující seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti. Jde o těchto 19 zemí: Dominika, Grenada, Kiribati, Kolumbie, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Peru, Samoa, Spojené arabské emiráty, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Trinidad a Tobago, Tuvalu, Vanuatu a Východní Timor. Položky týkající se těchto zemí v příloze II jsou doplněny o poznámku pod čarou, která stanoví, že „[o]svobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií“.

Nařízení (EU) č. 509/2014 bylo přijato dne 20. května 2014 a vstoupilo v platnost dne 9. června 2014. V červenci 2014 předložila Komise Radě doporučení, aby Komisi zmocnila k zahájení jednání o dohodách o zrušení vízové povinnosti s každou z těchto 17 zemí: Dominika, Grenada, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Samoa, Spojené arabské emiráty, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Trinidad a Tobago, Tuvalu, Vanuatu a Východní Timor 3 . Dne 9. října 2014 předložila Rada Komisi směrnice pro jednání.

První dohody o zrušení vízové povinnosti byly podepsány dne 6. května 2015 (se Spojenými arabskými emiráty), dne 26. května 2015 (s Východním Timorem) a dne 28. května 2015 (s Dominikou, Grenadou, Samoou, Svatou Lucií, Svatým Vincencem a Grenadinami, Trinidadem a Tobagem a Vanuatu) a provádějí se prozatímně ode dne jejich podpisu do dne jejich vstupu v platnost. Rada schválila podepsání druhé řady dohod o zrušení vízové povinnosti, a to s Tongou (podepsána dne 20. listopadu 2015), Kolumbií (podepsána dne 2. prosince 2015), Kiribati (datum podpisu bude stanoveno) a Palau (podepsána dne 7. prosince 2015). Tyto čtyři dohody se provádějí prozatímně ode dne následujícího po dni jejich podpisu do dne jejich vstupu v platnost.

Jednání s Tuvalu bylo zahájeno dne 19. listopadu 2014. Během jednání bylo přezkoumáno celé znění a při dalších výměnách bylo dosaženo dohody o všech aspektech. Dohoda byla hlavními vyjednavači parafována v Bruselu dne 8. října 2015. Členské státy byly informovány na zasedání Pracovní skupiny Rady pro víza dne 26. října 2015.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD

Na straně Unie tvoří právní základ dohody čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s článkem 218 této smlouvy.

Připojený návrh představuje právní nástroj pro podepsání dohody. Rada o něm rozhodne kvalifikovanou většinou.

Vzhledem ke skutečnosti, že Tuvalu bude moci urychleně dokončit své vnitřní ratifikační postupy, a k tomu, že Komise poprvé navrhla osvobození občanů Tuvalu od vízové povinnosti již před delší dobou (v listopadu 2012), návrh rozhodnutí o podpisu stanoví v souladu s čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, že dohoda bude ode dne následujícího po dni podpisu prováděna prozatímně. Vzhledem k tomu, že před uzavřením dohody je nutný souhlas Evropského parlamentu, bude Komise Evropský parlament informovat o prozatímním provádění dohody.

3.VÝSLEDKY JEDNÁNÍ

Komise soudí, že bylo dosaženo cílů, které stanovila Rada ve svých směrnicích pro jednání, a že návrh dohody o zrušení vízové povinnosti je pro Unii přijatelný.

Konečný obsah dohody lze shrnout takto:

Účel

Dohodou se zavádí režim bezvízového styku pro občany Evropské unie a občany Tuvalu, kteří mohou pobývat na území druhé smluvní strany po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

Aby bylo zaručeno rovné zacházení pro všechny občany EU, bylo do dohody zahrnuto ustanovení, že Tuvalu může pozastavit či ukončit provádění dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům Evropské unie a že Unie může pozastavit či ukončit provádění dohody jen ve vztahu ke všem svým členským státům.

Zvláštní situace Spojeného království a Irska je zohledněna v preambuli.

Oblast působnosti

Zrušení vízové povinnosti se vztahuje na všechny kategorie osob (držitele běžných cestovních, diplomatických, služebních/úředních a zvláštních pasů) cestujících za jakýmkoli účelem, s výjimkou osob cestujících za účelem vykonávání výdělečné činnosti. Pokud jde o tuto kategorii osob, jednotlivé členské státy i Tuvalu mají nadále možnost uložit vízovou povinnost občanům druhé strany v souladu s použitelnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy. Aby bylo zajištěno harmonizované provádění dohody, připojuje se k dohodě společné prohlášení o výkladu kategorie „osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti“.

Délka pobytu

Dohodou se zavádí režim bezvízového styku pro občany Evropské unie a občany Tuvalu, kteří mohou pobývat na území druhé smluvní strany po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. K dohodě je připojeno společné prohlášení o výkladu této doby 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

Dohoda zohledňuje situaci členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu. Dokud tyto státy nebudou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hranic, dává zrušení vízové povinnosti státním příslušníkům Tuvalu právo pobývat na území každého z uvedených členských států (v současnosti Bulharska, Chorvatska, Kypru a Rumunska) po dobu 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů bez ohledu na délku pobytu vypočtenou pro celý schengenský prostor.

Územní působnost

Dohoda obsahuje ustanovení o územní působnosti: státní příslušníci Tuvalu, kteří cestují do Francie a Nizozemska, mají právo pobývat bez víza pouze na evropském území těchto členských států.

Prohlášení

Kromě společných prohlášení uvedených výše jsou k dohodě připojena dvě další společná prohlášení:

–o přidružení Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis,

–o úplném informování občanů o obsahu dohody o zrušení vízové povinnosti a jejích důsledcích a o souvisejících otázkách, jako jsou podmínky vstupu.

4.ZÁVĚR

Komise s ohledem na výše uvedené výsledky navrhuje Radě, aby:

–rozhodla o podpisu dohody jménem Unie a pověřila předsedu Rady, aby jmenoval osobu či osoby řádně zmocněné podepsat dohodu jménem Unie,

–schválila prozatímní provádění dohody do jejího vstupu v platnost.

2016/0101 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 4 převedlo položku týkající se Tuvalu z přílohy I do přílohy II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 5 .

(2)Položku týkající se Tuvalu provází poznámka pod čarou, která stanoví, že osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií.

(3)Dne 9. října 2014 přijala Rada rozhodnutí, jímž zmocnila Komisi k zahájení jednání s Tuvalu směřujících k uzavření dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“).

(4)Jednání o dohodě byla zahájena dne 19. listopadu 2014 a byla úspěšně dokončena jejím parafováním dne 8. října 2015.

(5)Dohoda by měla být podepsána a prohlášení k ní připojená by měla být schválena jménem Unie. Dohoda by měla být prozatímně prováděna ode dne následujícího po dni podpisu dohody do dokončení postupů nezbytných pro její formální uzavření.

(6)Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 6 ; Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(7)Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 7 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“) jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Prohlášení připojená k tomuto rozhodnutí se schvalují jménem Unie.

Článek 3

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 4

Dohoda je prováděna prozatímně ode dne následujícího po dni podpisu do dokončení postupů nezbytných pro její uzavření.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

(1) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67.

(3) COM(2014) 467, 17.7.2014.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67.

(5) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

(6) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(7) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.4.2016

COM(2016) 191 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

DOHODA

mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

EVROPSKÁ UNIE a

TUVALU,

společně dále jen „smluvní strany“,

S CÍLEM dále rozvíjet přátelské vztahy mezi smluvními stranami a přejíce si usnadnit cestování tím, že svým občanům zajistí bezvízový vstup a krátkodobý pobyt,

S OHLEDEM na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni 1 , přičemž se mimo jiné 19 třetích zemí včetně Tuvalu převádí do seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou v případě krátkodobých pobytů v členských státech osvobozeni od vízové povinnosti,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že podle článku 1 nařízení (EU) č. 509/2014 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky těchto 19 zemí použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií,

PŘEJÍCE SI zaručit dodržování zásady rovného zacházení pro všechny občany Evropské unie,

BEROUCE V ÚVAHU, že na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti se během jejich krátkodobého pobytu tato dohoda nevztahuje, a proto se na tuto kategorii osob nadále vztahují příslušná pravidla práva Evropské unie, vnitrostátního práva členských států a vnitrostátního práva Tuvalu v oblasti vízové povinnosti nebo osvobození od ní a v oblasti přístupu k zaměstnání,

ZOHLEDŇUJÍCE Protokol o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva a Protokol o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojené ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a potvrzujíce, že se ustanovení této dohody nevztahují na Spojené království a Irsko,

SE DOHODLY TAKTO:

ČLÁNEK 1

Účel

Touto dohodou se zavádí režim bezvízového styku pro občany Evropské unie a občany Tuvalu, kteří mohou pobývat na území druhé smluvní strany po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

ČLÁNEK 2

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)    „členským státem“ kterýkoli členský stát Evropské unie s výjimkou Spojeného království a Irska;

b)    „občanem Evropské unie“ státní příslušník členského státu ve smyslu písmene a);

c)    „občanem Tuvalu“ jakákoli osoba, která má státní občanství Tuvalu;

d)    „schengenským prostorem“ prostor bez vnitřních hranic zahrnující území členských států podle písmene a) uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu.

ČLÁNEK 3

Oblast působnosti

1.    Občané Unie, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných členským státem, mohou vstupovat na území Tuvalu a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 1.

Občané Tuvalu, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných Tuvalu, mohou vstupovat na území členských států a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 2.

2.    Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti.

U této kategorie osob může každý členský stát sám rozhodnout, zda uloží občanům Tuvalu vízovou povinnost, či zda je od této povinnosti osvobodí v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 2 .

U této kategorie osob může Tuvalu v souladu se svým vnitrostátním právem samo rozhodnout, zda uloží občanům každého jednotlivého členského státu vízovou povinnost, či zda je od této povinnosti osvobodí.

3.    Zrušení vízové povinnosti stanovené touto dohodou se uplatňuje, aniž jsou dotčeny právní předpisy smluvních stran týkající se podmínek pro vstup a krátkodobý pobyt. Členské státy a Tuvalu si vyhrazují právo odepřít vstup na svá území a krátkodobý pobyt na těchto územích, není-li splněna jedna nebo více těchto podmínek.

4.    Zrušení vízové povinnosti platí bez ohledu na dopravní prostředek použitý k překročení hranic smluvních stran.

5.    Záležitosti, na které se tato dohoda nevztahuje, se řídí právem Evropské unie, vnitrostátním právem členských států a vnitrostátním právem Tuvalu.

ČLÁNEK 4

Délka pobytu

1.    Občané Evropské unie mohou pobývat na území Tuvalu po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

2.    Občané Tuvalu mohou pobývat na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Tato doba se počítá bez ohledu na délku pobytu v těch členských státech, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují.

Občané Tuvalu mohou pobývat na území každého z členských států, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů bez ohledu na délku pobytu vypočtenou pro území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu.

3.    Touto dohodou není dotčena možnost, aby Tuvalu a členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem a právem Evropské unie prodloužily tuto délku pobytu na dobu delší než 90 dnů.

ČLÁNEK 5

Územní působnost

1.    Pro Francouzskou republiku se tato dohoda vztahuje pouze na její evropské území.

2.    Pro Nizozemské království se tato dohoda vztahuje pouze na jeho evropské území.

ČLÁNEK 6

Smíšený výbor pro správu dohody

1.    Smluvní strany zřídí smíšený výbor odborníků (dále jen „výbor“) složený ze zástupců Evropské unie a Tuvalu. Unii zastupuje Evropská komise.

2.    Výbor plní mimo jiné tyto úkoly:

a)    sleduje provádění této dohody;

b)    navrhuje změny této dohody nebo dodatky k ní;

c)    urovnává spory vyplývající z výkladu či provádění této dohody.

3.    Výbor se svolává podle potřeby na žádost jedné ze smluvních stran.

4.    Výbor přijme svůj jednací řád.

ČLÁNEK 7

Vztah mezi touto dohodou a stávajícími dvoustrannými dohodami o zrušení vízové povinnosti
mezi členskými státy a Tuvalu

Tato dohoda má přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody či ujednání mezi jednotlivými členskými státy a Tuvalu, pokud upravují záležitosti spadající do působnosti této dohody.

ČLÁNEK 8

Závěrečná ustanovení

1.    Smluvní strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu se svými vnitřními postupy a tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po datu pozdějšího z obou oznámení, jimiž se smluvní strany o dokončení těchto postupů vzájemně uvědomí.

Tato dohoda se provádí prozatímně ode dne následujícího po dni jejího podpisu.

2.    Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, pokud nebude vypovězena v souladu s odstavcem 5.

3.    Tuto dohodu lze měnit písemnou dohodou smluvních stran. Změny vstupují v platnost poté, co si smluvní strany vzájemně oznámily dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomuto účelu.

4.    Každá smluvní strana může pozastavit provádění této dohody zcela nebo zčásti, zejména z důvodů veřejného pořádku, ochrany národní bezpečnosti nebo ochrany veřejného zdraví, nedovoleného přistěhovalectví nebo při opětovném zavedení vízové povinnosti kteroukoli ze smluvních stran. Rozhodnutí o pozastavení musí být oznámeno druhé smluvní straně nejpozději dva měsíce před jeho zamýšleným vstupem v platnost. Smluvní strana, která pozastavila provádění této dohody, bezodkladně uvědomí druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou, a pozastavení zruší.

5.    Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně. Dohoda pozbývá platnosti 90 dnů po dni jeho doručení.

6.    Tuvalu může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

7.    Evropská unie může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

Sepsáno ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ S OHLEDEM NA ISLAND, NORSKO, ŠVÝCARSKO
A LICHTENŠTEJNSKO

Smluvní strany berou na vědomí těsný svazek mezi Evropskou unií a Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, zejména na základě dohod ze dne 18. května 1999 a 26. října 2004 o přidružení těchto zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.

Za těchto okolností je žádoucí, aby orgány Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska na jedné straně a Tuvalu na straně druhé bezodkladně uzavřely dvoustranné dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty za podobných podmínek, jaké stanoví tato dohoda.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝKLADU KATEGORIE „OSOBY CESTUJÍCÍ ZA ÚČELEM VYKONÁVÁNÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI“
PODLE ČL. 3 ODST. 2 TÉTO DOHODY

Aby byl zajištěn jednotný výklad, dohodly se smluvní strany, že pro účely této dohody kategorie „osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti“ zahrnuje osoby vstupující na území druhé smluvní strany za účelem vykonávání placeného zaměstnání nebo odměňované činnosti jako zaměstnanci nebo poskytovatelé služeb.

Tato kategorie by neměla zahrnovat:

–    obchodníky, tj. osoby cestující za účelem obchodních jednání (které nejsou zaměstnány v zemi druhé smluvní strany),

–    sportovce a umělce vykonávající činnost na jednorázovém základě,

–    novináře vyslané sdělovacími prostředky země, kde mají pobyt, a

–    interní stážisty vyslané v rámci společnosti.

Provádění tohoto prohlášení bude v rámci svých povinností, stanovených v článku 6 této dohody, sledovat smíšený výbor, který může navrhovat změny, pokud je bude na základě zkušeností smluvních stran považovat za nezbytné.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝKLADU DOBY 90 DNŮ
BĚHEM JAKÉHOKOLI OBDOBÍ 180 DNŮ UVEDENÉ V ČLÁNKU 4 TÉTO DOHODY

Smluvní strany se dohodly, že dobou nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů podle článku 4 této dohody se rozumí nepřetržitý pobyt nebo několik po sobě jdoucích návštěv, jejichž celková doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů.

Slovo „jakýkoli“ znamená, že se použije „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a zpětně se započítá každý den pobytu v posledním období 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v jakémkoli období 180 dnů. To znamená mimo jiné, že nepřítomnost po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O INFORMOVÁNÍ OBČANŮ
O DOHODĚ O ZRUŠENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI

Uznávajíce důležitost, jakou má transparentnost pro občany Evropské unie a Tuvalu, se smluvní strany dohodly, že zajistí úplné informování občanů o obsahu dohody o zrušení vízové povinnosti a jejích důsledcích i o souvisejících otázkách, jako jsou podmínky vstupu.

_________________

(1) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.