30.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 207/51

1.

zdůrazňuje, že mnohá z jeho doporučení ke strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (CdR 3752/2013) stále platí a měla by být prostudována současně s tímto stanoviskem. Upozorňuje zejména na: návrhy příměji propojit strategii pro přizpůsobení s koncepcí odolnosti vůči změně klimatu a dále rozvinout koncepci a posouzení „zranitelnosti“ různých území; návrh položit větší důraz na řešení v oblasti přizpůsobení založená na zelené infrastruktuře a zřeteli k biologické rozmanitosti a ekosystémům; varování, že může být rovněž potřeba sestavit scénáře pro přizpůsobení se nárůstu teploty vyššímu než 2 stupně, pokud nebude úsilí v kontextu Pařížské dohody úspěšné;

2.

oceňuje, že probíhá práce pod hlavičkou všech osmi akcí strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a že se již začínají projevovat výsledky (např. přijetí vnitrostátních strategií pro přizpůsobení v 75 % členských států EU či spuštění iniciativy Mayors Adapt, která je nyní součástí Paktu starostů a primátorů), a proto očekává hodnocení a přezkum této strategie ze strany Evropské komise. Zdůrazňuje, že to je trvající proces, v jehož rámci by členské státy měly rovněž neustále aktualizovat své vlastní strategie, aby držely krok s vývojem znalostní základny a příslušnými právními rámci a mezinárodními dohodami;

3.

uznává, že Komise a členské státy sice hrají klíčovou úlohu při stanovování politického a regulačního rámce, avšak jsou to místní a regionální orgány, které stojí v čele úsilí o zmírňování zranitelnosti svého území vůči různým dopadům změny klimatu prostřednictvím konkrétních opatření pro přizpůsobení, a proto zdůrazňuje, že zásadní význam má dobře fungující rámec víceúrovňové správy;

4.

vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala větší spolupráci mezi různými úrovněmi správy (EU, členské státy, místní a regionální orgány) s cílem sladit priority, minimalizovat protichůdné nebo paralelní vzájemně nesouvisející procesy, maximalizovat synergie mezi strategiemi a plány vypracovanými na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a dokumenty vypracovanými na regionální a místní úrovni, a tím zajistit větší soudržnost politik, ale také koordinovanou a doplňkovou činnost;

5.

podporuje iniciativy EU, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky a nová partnerství v rámci městské agendy EU, jež podporují vznik koordinovaných systémů víceúrovňové správy a platforem pro spolupráci. Měla by se zvážit úloha, již by mohly hrát v úvahách o potřebách měst a regionů a zlepšení spolupráce. VR také očekává, že bude v rámci městské agendy včas vytvořeno partnerství k tematické prioritě přizpůsobení se změně klimatu, včetně jejího hospodářského, sociálního a environmentálního rozměru;

6.

zdůrazňuje v této souvislosti, že je potřeba více zapojit města a regiony do přípravy a provádění národních strategií a plánů pro přizpůsobení. Vyzývá proto členské státy EU, aby se zohledněním svých specifických podmínek vytvořily vhodnou institucionální strukturu nebo platformu, jež by usnadňovala neustálé konzultace a užší spolupráci (např. prostřednictvím pracovních skupin), a žádá Evropskou komisi, aby tento vývoj podpořila;

7.

domnívá se, že by se v přezkumu strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu měla lépe zohlednit zásadní úloha regionů (např. prostřednictvím samostatné kapitoly) a mělo by se lépe podpořit jejich úsilí. Regiony totiž v procesu přizpůsobení fungují jako koordinátor/zprostředkovatel, a zajišťují tak, že priority stanovené členskými státy odpovídají reálným potřebám a očekáváním a naopak. Mohou také fungovat jako katalyzátor, a to podpořením úsilí vyvíjeného místními orgány o posílení odolnosti vůči rizikům změny klimatu a katastrof, budováním kapacit a rozdělováním dostupných finančních prostředků, jak dokazují regiony, jež jsou již zapojeny do Paktu starostů a primátorů jako „koordinátoři“. Vyzývá Evropskou komisi, aby dále uznala odpovědnosti a činnosti, jež v rámci Paktu starostů a primátorů vykonávají nejen místní, ale i regionální orgány (např. v podobném duchu, jako je současná práce RegionsAdapt);

8.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány v některých členských státech vnímají neexistující legislativní normativní rámec jako překážku pro svou činnost. Uvítaly by tedy jednoznačnější mandát od EU a vnitrostátních orgánů k přijetí opatření v oblasti přizpůsobení. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, vítá VR nedávné úsilí, jež některé členské státy vyvinuly v oblasti začleňování aspektů přizpůsobení do konkrétních právních předpisů (např. na základě rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních);

9.

vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala, kolik místních a regionálních orgánů v EU a v jednotlivých členských státech má strategii nebo plán pro přizpůsobení. Na tomto základě by mohla Evropská komise ve spolupráci s místními a regionálními orgány navrhnout cíle pro EU jako celek a cíle pro jednotlivé členské státy, aby podpořila další rozvoj místních a regionálních strategií a plánů pro přizpůsobení ze strany místních a regionálních orgánů;

10.

zdůrazňuje, že kromě dobře fungujícího rámce víceúrovňové správy by se v přezkumu strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu měl položit větší důraz na nezbytnost zapojení mnoha zúčastněných stran a meziodvětvový přístup (namísto izolovaných přístupů), aby bylo možné provádět účinnější a integrovanější místní opatření v oblasti přizpůsobení. Přezkum by mohl zahrnovat (nebo odkazovat na) několik konkrétních příkladů, které dokazují výhody spolupráce před izolovanou činností při společném hledání řešení na regionální/místní úrovni. Tyto participativní přístupy by se měly silně povzbuzovat a podporovat, a to i prostřednictvím projektů financovaných EU (např. prostřednictvím budoucích výzev v rámci programu LIFE nebo Horizontu 2020);

11.

zdůrazňuje, že je důležité důkladně prozkoumat faktory úspěšnosti a překážky různých podob spolupráce mezi vědci, odborníky a tvůrci politik na místní/regionální úrovni. Z těchto informací by mohla vzejít praktická doporučení založená na konkrétních příkladech partnerství (partnerství mnoha zúčastněných stran, partnerství veřejného a soukromého sektoru), která by měla být obecně šířena, např. prostřednictvím evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu (Climate-ADAPT);

12.

připomíná potřebu zvýšit prostřednictvím všech dostupných komunikačních kanálů povědomí o nutnosti přijímat integrovaná opatření k přizpůsobení a zmírňování, aby se dosáhlo co nejvyšších synergií mezi těmito dvěma prvky politiky v oblasti změny klimatu a zamezilo se „nesprávnému přizpůsobení“. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby v přezkumu prozkoumala inovativní mechanismy ke zvýšení povědomí a přijetí mezi místními a regionálními subjekty (včetně občanů i podniků) a ke stimulaci změny chování;

13.

zdůrazňuje, že je důležité budovat další kapacity a řešit nedostatek znalostí v evropských městech a regionech, a domnívá se, že dobrým výchozím bodem pro to je portál Climate-ADAPT a související nástroj na podporu přizpůsobení měst (Urban Adaptation Support Tool). Tento nástroj je však zapotřebí neustále konsolidovat a obohacovat, dále propagovat a lépe propojit s platformou Paktu starostů a primátorů a rovněž se musí zlepšit jeho uživatelská vstřícnost. Vyzývá Komisi, aby provedla konzultaci s městy a regiony s cílem společně stanovit, jak uzpůsobit portál Climate-ADAPT tak, aby co nejlépe vyhovoval jejich potřebám, a rozhodnout, zda by měl být zahrnut do internetové stránky Paktu starostů a primátorů;

14.

zdůrazňuje, že je třeba pokračovat ve shromažďování osvědčených postupů vyzkoušených v praxi. Osvědčené postupy stanovené ve městech a regionech musí být uloženy v jediném, veřejně přístupném a snadno prohledatelném archivu (jako je např. portál Climate-ADAPT nebo katalog příkladů z praxe na internetových stránkách Paktu starostů a primátorů), aby se usnadnilo sdílení zkušeností mezi partnery. Tato databáze by měla zejména obsahovat prvky vhodné ke zjištění příkladů, které vycházejí z podobných poměrů (např. možná klimatická rizika, hustota obyvatel) nebo vykazují podobné zeměpisné charakteristiky (např. poloha v horách, na břehu řeky nebo moře nebo v jejich blízkosti), aby bylo možné vytvořit typologii přizpůsobení. Je připraven přispět k identifikaci úspěšných postupů na regionální úrovni a k mobilizaci průkopnických regionů, počínaje činností, kterou vykonává jeho komise ENVE a skupina „velvyslanců Paktu VR“, která by měla být dále rozšířena a podporována;

15.

zdůrazňuje, že by se předávání znalostí mělo rovněž usnadňovat pomocí spolupráce mezi městy. Komise by měla určit, propagovat a odpovídajícím způsobem financovat vhodné partnerské a poradenské činnosti. Twinningové programy, které již navrhl Pakt starostů a primátorů, se ukázaly jako úspěšné a cenné, a měly by proto být v budoucnosti opakovány a rozšířeny (např. prostřednictvím ročních výzev k podávání žádostí);

16.

naléhavě vyzývá Komisi, aby upevnila úsilí o vytvoření příznivého rámce pro budování kapacit ve městech a regionech. Z velkého množství iniciativ, nástrojů a programů EU, které již poskytují městům a regionům různé příležitosti pro budování kapacit (např. workshopy, internetové semináře, pokyny), jsou jejich příjemci v současné době zmateni;

17.

domnívá se, že by Komise i navzdory určitým současným snahám (zahrnujícím zejména nedávné spuštění nového portálu „jednotného kontaktního místa“ v rámci městské agendy EU) měla vyjasnit konkrétní rysy, ale rovněž doplňkovost různých služeb navrhovaných městům a regionům v oblastech přizpůsobení (a oblastech s ním souvisejících) a zavázat se k odstranění nedostatků ve znalostech, které se objeví během procesu určování a shromažďování. Žádá Komisi, aby v rámci tohoto procesu:

18.

uznává, že všechny úrovně správy včetně měst a regionů musí náležitě chápat klimatická rizika a zranitelná místa svých území a musí se jimi řídit při přijímání rozhodnutí a v tvorbě politik. Vyzývá v této souvislosti Komisi, aby dále podporovala rámce pro posuzování rizik a zranitelných míst na regionální a místní úrovni, jelikož jsou výchozím bodem jakékoliv strategie pro přizpůsobení a základem opatření vycházejících z faktů;

19.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány pravidelně upozorňují na tyto překážky pro provádění opatření k přizpůsobení: 1) chybějící užitečné a srozumitelné informace o klimatu (či přístup k nim) a 2) chybějící odborné znalosti pro výklad těchto informací a zkušenosti s ním. Je proto nutná další podpora formou dokumentace a sdílení osvědčených postupů, díky níž se nejprve seznámí s již existujícími informacemi a která jim poté usnadní převedení informací do menšího měřítka a výklad dopadů na úrovni města/regionu;

20.

vyzývá Komisi, aby dále podporovala probíhající úsilí měst a regionů, pokud jde o klimatické projekce a posuzování rizik, tím, že posílí své (výzkumné) činnosti týkající se identifikace vhodných nástrojů a metod (modelování rizik), sestavování (makro)regionálních scénářů klimatických dopadů a vytvoření sítí klimatických služeb (v rámci programu Horizont 2020) na mezinárodní a evropské úrovni a na (nižší než) vnitrostátní úrovni. Tyto sítě klimatických služeb mobilizují příslušné odborníky a poskytovatele dat (např. výzkumnou obec) a dávají místním a regionálním politikům k dispozici stávající informace a znalosti ve srozumitelné podobě;

21.

zdůrazňuje, že je s ohledem na podporu přijímání opatření k přizpůsobení důležité podporovat zveřejňování klimatických rizik. Začalo se objevovat několik nových dobrovolných nebo soukromě iniciovaných iniciativ v oblasti zveřejňování klimatických rizik, jež by Komise mohla dále podpořit a propagovat;

22.

vítá v této souvislosti iniciativu Komise prozkoumat možnosti spolupráce s odvětvím pojišťovnictví jakožto hlavním poskytovatelem dat a potenciálních investic. Vyzývá Komisi, aby posoudila pojistné mechanismy, jež by mohly stimulovat prevenci rizik a podporovat snižování škod, a aby spolupracovala s pojišťovacími společnostmi a zajistila, že se budou s veřejným sektorem dělit o své znalosti a expertízu v oblasti modelování rizik a řízení rizik katastrof. V přezkumu by se měla dále podpořit existující úspěšná partnerství, jež by mohla inspirovat a motivovat ostatní. Zdůrazňuje v této souvislosti rovněž to, že naopak města nebo regiony, jež pojišťovatelé považují za „vysoce rizikové“, se mohou setkávat se specifickými překážkami v oblasti investic a rozvoje, a vyzývá Komisi, aby se v přezkumu zabývala tím, jak tyto problémy řešit;

23.

domnívá se, že by měl přezkum dále propagovat výhody posuzování socioekonomických důsledků přizpůsobení. Taková socioekonomická analýza je vodítkem pro osoby přijímající rozhodnutí, jelikož jim poskytuje jasnější přehled možných nákladů a přínosů opatření k přizpůsobení ve srovnání s nečinností, a tím přispívá ke zvyšování povědomí, pochopení kapacitních omezení a určení ekonomicky nejschůdnějších přístupů;

24.

zdůrazňuje, že města a regiony potřebují další informace o různých stávajících metodách, které lze použít pro takové posouzení (např. analýza nákladů a přínosů, větší počet kritérií, rozhodnutí zúčastněných stran, pokusy a pozorování), a jejich vhodnosti v různých situacích, a navrhuje proto, aby Komise poskytla odpovídající podporu prostřednictvím svých referenčních platforem Climate-ADAPT a Paktu starostů a primátorů;

25.

zdůrazňuje, že je potřeba vybavit místní a regionální orgány vhodnými nástroji a ukazateli v oblasti monitorování, podávání zpráv a hodnocení, jež usnadní a podpoří plánování opatření k přizpůsobení na místní úrovni. To by mohlo být rovněž prosazováno prostřednictvím referenčních platforem pro přizpůsobení (Climate-ADAPT a Paktu starostů a primátorů);

26.

je přesvědčen, že je důležité zajistit, aby byly mezinárodní, evropské, vnitrostátní a regionální či místní rámce monitorování, podávání zpráv a hodnocení vzájemně slučitelné a aby se vzájemně posilovaly, což zaručí soudržnost a minimalizaci zátěže pro města a regiony;

27.

vítá pokrok, kterého bylo v tomto směru dosaženo od zveřejnění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu díky zavedení srovnávacího přehledu připravenosti na přizpůsobení pro členské státy EU a šablony Paktu starostů a primátorů pro monitorování a vykazování pro signatářská města, a je potěšen úzkou vazbou mezi nimi, domnívá se však, že jsou zapotřebí další propagace a pokyny pro jejich používání (např. prostřednictvím internetové stránky Paktu starostů a primátorů);

28.

zdůrazňuje, že by se ještě měly prozkoumat další synergie s jinými partnerskými iniciativy navrženými současně na mezinárodní nebo evropské úrovni (např. RegionsAdapt, CRAFT, odolná města), jež disponují vlastními systémy monitorování, podávání zpráv a hodnocení, upozorňuje však, že další úsilí o harmonizaci nebo další spolupráce by neměly být na úkor potřeb a zájmů měst a regionů;

29.

vítá existující finanční nástroje EU na podporu místních a regionálních opatření v oblasti klimatu (např. evropské strukturální a investiční fondy, ale také program Horizont 2020, LIFE, Fond solidarity EU či nástroj financování přírodního kapitálu), ale zdůrazňuje, že přístup k těmto fondům je pro města a regiony stále největší výzvou. Žádá proto Komisi, aby evropským místním a regionálním orgánům poskytla 1) snadno dostupné a srozumitelné informace o fondech a finančních nástrojích, které jsou pro provádění jejich akčních plánů k dispozici, a 2) další vedení a podporu, co se týče přístupu ke stávajícím nástrojům a možností jejich uplatňování a případně i kombinování (např. pomocí školení připravených na míru);

30.

připomíná svůj návrh zaujmout při posuzování nákladů a přínosů kapitálu přístup „celého životního cyklu“, aby se zajistila dlouhodobá návratnost investic do odolnosti vůči změně klimatu. Mělo by se vyžadovat, aby byly do účtů a rejstříků rizik zahrnuty hospodářské, environmentální a sociální důsledky opatření a kapitálových investic, které nezohledňují změnu klimatu, nebo možnosti spočívající v nečinnosti;

31.

doufá, že přezkum bude klást větší důraz na potenciální úlohu regionů při usnadňování přístupu k některým režimům financování. Některé regiony již asistují při řízení a přerozdělování strukturálních fondů EU tím, že spojují a shromažďují projekty menšího měřítka vypracované obcemi na jejich území nebo přímo nabízejí financování. Upozorňuje však na to, že je stále zapotřebí další vedení, jež těmto řídícím orgánům pomůže využít celý potenciál dostupných evropských fondů a inovativních finančních nástrojů;

32.

vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala myšlenku rychlého přístupu k finančním nástrojům pro vybrané místní a regionální orgány, který by byl založen na faktorech, jako je to, že se již veřejně zavázaly ke komplexnímu přizpůsobení (např. tím, že se připojily k Paktu starostů a primátorů, že již provedly komplexní posouzení rizik a zranitelnosti či že již předložily akční plán pro přizpůsobení). Takový „zrychlený přístup“ by mohla Komise umožnit a podpořit prostřednictvím revize nezbytných předpokladů pro přístup k některým fondům nebo kritérií pro výběr a poskytování grantů v rámci různých programů (např. Horizont 2020 a LIFE). Tato cesta by také měla být prozkoumána přesvědčivějším způsobem v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, a všem řídícím orgánům by se mělo doporučit využití možnosti již vyjádřené v několika regionálních operačních programech, tj. upřednostnění zásahů obsažených v akčních plánech udržitelné energetiky a v akčních plánech pro udržitelnou energetiku a klimatická opatření, které přijaly obce účastnící se Paktu starostů a primátorů;

33.

vítá iniciativu Komise zhodnotit v rámci přípravy příštího víceletého finančního rámce (VFR) pokrok ve využívání různých fondů EU, grantů a dalších finančních nástrojů (např. poučení z programu LIFE a začlenění opatření v oblasti klimatu do ESI fondů). Mělo by tak být snazší 1) navrhnout správný poměr standardních finančních nástrojů a nástrojů konkrétněji zaměřených na přizpůsobení, aniž by byly sníženy nezbytné rozpočtové prostředky na zmírňování změny klimatu, a 2) sestavit doporučení pro nadcházející výzvy k předkládání projektů (např. v rámci programů LIFE a Horizont 2020), a zaplnit tak zbývající mezery ve financování místních opatření v oblasti klimatu;

34.

zdůrazňuje, že města a regiony považují program LIFE a konkrétněji jeho integrované projekty v oblasti klimatu za jeden z klíčových finančních nástrojů k testování, zkoušení a demonstrování opatření v oblasti přizpůsobení prostřednictvím víceoborového přístupu a ve velkém územním měřítku (regionálním, multiregionálním, národním či nadnárodním), a proto vřele doporučuje Komisi, aby ho rozšířila a podporovala;

35.

uznává, že mnoho evropských měst a evropských regionů má značný nevyužitý potenciál, pokud jde o přilákání více investic, a mnoho z nich rovněž čelí závažným překážkám při rozvoji vlastních investic;

36.

domnívá se, že by Komise proto měla i nadále zkoumat inovativní způsoby, jak investice do opatření k přizpůsobení se změně klimatu směrovat k místním a regionálním orgánům, a žádá Komisi, aby jim poskytla odpovídající odborné poradenství, vedení a podporu při přípravě schůdných investic (např. prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství nebo jiných cílených činností v oblasti budování kapacit) a při zajištění financování. Přezkum by mohl poskytnout příklady mechanismů jednání se soukromými investory a spolupráce s pojišťovnami a Komise by měla více podpořit pilotní iniciativy v tomto směru;

37.

zdůrazňuje, že městům a regionům by se mělo pomoci s hledáním kombinace veřejných a soukromých prostředků z mezinárodních, evropských, vnitrostátních a místních zdrojů, která bude v jejich místních podmínkách nejvhodnější k financování opatření v oblasti přizpůsobení. Jak se zdůrazňuje v přezkumu VFR na období 2014–2020, měla by Komise důkladněji prošetřit způsoby řešení zbývajících investičních potřeb pomocí propojování unijních, vnitrostátních a soukromých prostředků;

38.

konstatuje, že se v posledních letech prohloubil mezinárodní dialog o klimatických otázkách a vyústil v nové mezinárodní dohody (např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížská dohoda o změně klimatu), a proto vyzývá Komisi, aby svoje opatření více zakládala na těchto globálních rámcích, posílila svoji příkladnou úlohu a také přispěla k budování synergií mezi nimi;

39.

zdůrazňuje, že by se přezkum měl více zabývat přeshraničním aspektem otázky řízení klimatických rizik. V této souvislosti se jako vhodný přístup k učinění pokroku v přizpůsobení se změně klimatu v EU jeví makroregionální spolupráce, která podporuje výměnu informací a sdílení úsilí, jež překračují administrativní hranice. Komise by proto měla zvážit rozšíření a další podporu svých pilotních nadnárodních iniciativ (např. v regionech Podunají, Baltského moře, alpském či jadransko-iónském regionu) do dalších evropských i mimoevropských makroregionů;

40.

vyzývá Komisi, aby položila větší důraz na výhody spolupráce mezi regiony (a mezi městy). V tomto ohledu by nový Globální pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky mohl nabídnout jiným regionům ve světě nové příležitosti k využití evropských zkušeností a příkladů a na druhé straně by evropským a místním orgánům dal šanci něco se přiučit od partnerů na jiných kontinentech;

41.

poukazuje na to, že by se s ohledem na nedávné předpovědi UNFCCC ohledně budoucích migračních proudů měla v přezkumu prozkoumat vazba mezi přizpůsobením se změně klimatu a migrací. Měl by proto obsahovat novou kapitolu týkající se výzev a příležitostí spojených s migrací v důsledku klimatu. V této souvislosti by Komise měla prozkoumat způsoby, jak dále podpořit města a regiony v řešení mobility a případné integrace migrantů a uprchlíků;

42.

závěrem by chtěl vyjádřit své přání účastnit se procesu konzultací zúčastněných stran ohledně přezkumu strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, které Komise provede na začátku roku 2017, a má za to, že doporučení obsažená v tomto stanovisku, ale i v dalších stanoviscích k tématům souvisejícím s přizpůsobením (1) jsou dobrým základem pro nadcházející diskusi.