EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.10.2015

COM(2015) 548 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Výroční zpráva o finanční pomoci při rozšiřování EU za rok 2014

{SWD(2015) 201 final}

ÚVOD

Cíle politiky Komise v oblasti rozšíření jsou podporovány nástrojem předvstupní pomoci (NPP) 1 . NPP je způsob, jakým EU podporuje reformy v zemích procesu rozšíření prostřednictvím finanční a technické pomoci. Je doplňkem politiky přistoupení stanovené Evropskou unií za účelem provádění článku 49 Smlouvy o Evropské unii, který nabízí perspektivu členství v EU všem evropským zemím, jež uznávají základní hodnoty EU a zavazují se k jejich podpoře. Finanční prostředky NPP přispívají k budování kapacit v těchto zemích během celého procesu přistoupení, což vede k postupnému pozitivnímu vývoji v daném regionu. V roce 2014 byly příjemci pomoci tyto země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Od svého přistoupení k EU v červenci 2013 Chorvatsko již není příjemcem NPP, ale stále využívá přechodového nástroje.

Předvstupní fondy EU představují solidní investici do budoucnosti zemí procesu rozšíření i samotné EU. Pomáhají příjemcům provádět politické a hospodářské reformy a připravit se na práva a povinnosti, které s sebou nese členství v EU. Tyto reformy by měly poskytnout jejich občanům lepší příležitosti a umožnit rozvoj standardů rovnocenných těm, na něž jsou zvyklí občané EU. Předvstupní fondy rovněž pomáhají Unii dosáhnout svých cílů v oblasti udržitelné hospodářské obnovy, energetiky, dopravy, životního prostředí a změny klimatu atd.

Vzhledem k tomu, že NPP II byl zaveden teprve nedávno, provádění programů v roce 2014 stále probíhalo v rámci předchozího NPP.

VÝVOJ POLITIKY

Politika EU v oblasti rozšíření přispívá k vzájemným výhodám míru, bezpečnosti a prosperity v Evropě. Upevňuje politickou a hospodářskou sílu EU a na dotčené země má silný transformační účinek. Pro země západního Balkánu je jasná perspektiva členství v EU, kterou jim členské státy EU poskytují, klíčovým stabilizujícím faktorem. Podporuje pokrok při plnění nezbytných podmínek, včetně podmínek procesu stabilizace a přidružení.

Proces přistoupení je náročný a je založen na přísné, ale spravedlivé podmíněnosti, stanovených kritériích a zásadě vlastních zásluh. To je zásadní předpoklad pro důvěryhodnost politiky rozšíření, pro motivaci zemí procesu rozšíření k provádění dalekosáhlých reforem a pro zajištění podpory občanů EU.

Komise v rámci procesu rozšíření klade stále větší důraz na hledisko „základní zásady na prvním místě“. Tento přístup považuje za prioritní reformy v oblasti právního státu a základních práv, správy ekonomických záležitostí a zlepšení hospodářské konkurenceschopnosti a posílení demokratických institucí, včetně veřejné správy.

Právní stát a základní práva: Právní stát je základní hodnotou, na níž je EU založena a z níž vychází také proces přistoupení. Země, které chtějí vstoupit do Unie, musí již od samého začátku zavést a podporovat řádné fungování klíčových institucí nezbytných pro zajištění právního státu. Tato práce je rozsáhlá a vedle nezbytné vnitrostátní podpory vyžaduje značnou technickou a finanční podporu ze strany Evropské unie. Právní stát má zásadní význam pro stabilní podnikatelské prostředí, neboť zajišťuje hospodářským subjektům právní jistotu, podporuje spotřebitele a stimuluje investice, vytváření pracovních míst a růst. Zvláštní pozornost je věnována těmto třem aspektům právního státu: reforma soudnictví, boj proti korupci a boj proti organizovanému zločinu. Ve všech třech oblastech práce pokračují.

Komise v zemích procesu rozšíření bedlivě sleduje situaci v oblasti základních práv, pokud jde o občanská, politická, sociální a ekonomická práva, jakož i práva menšin. Základní práva jsou ve značné míře zakotvena v zákonech. Je však třeba udělat ještě více k zajištění toho, že budou plně dodržována v praxi.

Správa ekonomických záležitostí a konkurenceschopnost: Komise neustále zvyšuje svou podporu věnovanou zlepšování správy ekonomických záležitostí a konkurenceschopnosti v zemích procesu rozšíření. Má to zásadní význam pro řešení toho, co znepokojuje občany v dlouhodobě obtížných ekonomických podmínkách s vysokou nezaměstnaností a nízkými investicemi. Zvláště důležité je to v případě zemí západního Balkánu, jelikož žádnou z nich dosud nelze považovat za fungující tržní hospodářství. Podpora Komise bude vycházet ze zkušeností členských států EU v evropském semestru, přičemž zvýšený důraz bude kladen na strukturální reformy odvětvové povahy.

Reforma veřejné správy: Reforma veřejné správy je spolu s právním státem a správou ekonomických záležitostí jedním z pilířů procesu rozšíření. Všechny tyto tři pilíře jsou úzce provázanými průřezovými aspekty, jež mají zásadní význam pro úspěch politických a ekonomických reforem a vybudování základů pro provádění pravidel a standardů EU. Kvalitně fungující veřejná správa je nezbytná pro demokratickou správu věcí veřejných. Má také bezprostřední vliv na schopnost vlád poskytovat veřejné služby a podporovat konkurenceschopnost a růst.

Aktuální agenda rozšíření se týká zemí západního Balkánu a Turecka 2 . Rok 2014 měl pro řadu zemí západního Balkánu značný význam:

Černá Hora učinila další kroky v rámci přístupových jednání. Bylo otevřeno dvanáct kapitol. Bylo zahájeno provádění reforem v oblasti právního státu.

Srbsko: Zahájení přístupových jednání v lednu bylo mezníkem ve vztazích této země s EU, přičemž pozornost byla soustředěna na potřebu realizovat priority reforem udržitelným způsobem, zejména v oblasti právního státu a narovnání vztahů s Kosovem 3 .

Albánie: Albánii byl v červnu přiznán status kandidátské země jako uznání jejího reformního úsilí a pokroku dosaženého při plnění požadovaných podmínek.

Kosovo: Parafování dohody o stabilizaci a přidružení v červenci bylo důležitým milníkem ve vztazích mezi EU a Kosovem a posílilo důraz na realizaci klíčových reforem, zejména v oblasti právního státu.

Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, proces přistoupení k EU se ocitl v slepé uličce. V roce 2014 došlo k určitému negativnímu vývoji, zvlášť pokud jde o svobodu projevu a sdělovacích prostředků a o nezávislost soudnictví.

Bosna a Hercegovina na cestě k evropské integraci stagnuje. Volby konané koncem roku přinesly perspektivu nového impulzu k zahájení naléhavých sociálně-ekonomických reforem a k pokračování v evropské agendě.

Turecko pokračovalo v provádění některých reformních závazků. Zároveň však existují důvody pro vážné obavy týkající se nezávislosti soudnictví a ochrany základních svobod.

Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními prvky procesu stabilizace a přidružení a politiky rozšíření. V roce 2014 byly oba tyto aspekty posíleny prostřednictvím intenzivnější spolupráce a styků na bilaterální úrovni, rovněž v tak citlivých oblastech, jako jsou válečné zločiny a navracení uprchlíků, mimo jiné cestou realizace regionálního programu bydlení v rámci Sarajevského procesu 4 , díky němuž nyní probíhá výstavba bytů, a v oblasti organizované trestné činnosti a policejní spolupráce. Byly také učiněny další kroky, které mají zvýšit propojenost a posílit investice do infrastruktury v celém regionu, a to rovněž prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán.

Ve všech výše uvedených oblastech EU podporuje pokrok zemí procesu rozšíření prostřednictvím technické a finanční pomoci. To přispívá k dobré přípravě procesu přistoupení, což nejenže pomáhá dotčeným zemím, aby splnily nezbytné podmínky, ale také zajišťuje, aby rozšíření nebylo na úkor efektivního fungování Unie.

STRATEGICKÝ RÁMEC PRO PŘEDVSTUPNÍ POMOC

EU intenzivně pomáhá kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím prostřednictvím specifických finančních programů. Tato pomoc přispívá k vytvoření stabilních, prosperujících a dobře fungujících demokratických společností a pevně vede dotyčné země k integraci do EU.

Nástroj předvstupní pomoci (NPP)

Finanční pomoc EU je poskytována zejména prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci ( NPP ). NPP byl spuštěn v roce 2007 a nahradil řadu programů a nástrojů EU, včetně programů PHARE 5 , ISPA 6 , SAPARD 7 či CARDS 8 . NPP je jediným nástrojem, který je zcela věnován pomoci kandidátským zemím a slouží ke zjednodušení poskytování pomoci.

NPP zahrnoval pět různých složek:

1.pomoc při transformaci a budování institucí;

2.přeshraniční spolupráce (s členskými státy EU a dalšími zeměmi způsobilými pro NPP);

3.regionální rozvoj (doprava, životní prostředí, regionální a hospodářský rozvoj);

4.rozvoj lidských zdrojů (posílení lidského kapitálu a boj proti diskriminaci);

5.rozvoj venkova.

Složky I a II spadaly pod Generální ředitelství pro rozšíření (dříve GŘ ELARG, nyní GŘ NEAR) a byly otevřeny všem zemím, jež byly příjemci podpory z NPP. Ostatní složky, jejichž cílem bylo připravit příjemce na provádění strukturálních fondů po přistoupení k EU, byly dostupné pouze pro kandidátské země a za jejich řízení odpovídalo (v příslušném pořadí) Generální ředitelství pro regionální politiku (GŘ REGIO), Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) a Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI).

Příjemci NPP byli rozděleni do dvou kategorií. Kandidátské země – Chorvatsko, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie – byly způsobilé pro všech pět složek. Potenciální kandidátské země – Albánie (která se stala kandidátskou zemí v roce 2014), Bosna a Hercegovina, Černá Hora (která se stala kandidátskou zemí v roce 2010), Srbsko (které se stalo kandidátskou zemí v roce 2012) a Kosovo – byly způsobilé pouze pro první dvě složky 9 .

NPP působil jak na úrovni jednotlivých zemí, tak na regionální úrovni prostřednictvím národních programů, programů pro více příjemců a přeshraniční spolupráce.

V letech 2011 až 2013 NPP rovněž poskytoval podporu pro Island, a to zejména v oblasti budování institucionálních kapacit. Po rozhodnutí islandské vlády z května 2013 o pozastavení přístupových jednání se Komise rozhodla svou podporu pro Island ukončit.

Cíle a priority politik

Již na počátku období provádění NPP se jako nejvyšší priorita ukázalo dodržování zásad právního státu. V případě většiny zemí procesu rozšíření Komise zjistila, že zásadními cíli jsou boj proti organizovanému zločinu, korupci a špatně fungujícím systémům soudnictví. Také reforma veřejné správy představovala oblast vykazující ve všech procesech rozšíření EU konstantní nedostatky. V poslední době se ukázalo, že další oblastí vyžadující zlepšení je správa ekonomických záležitostí, a to i kvůli hospodářské a finanční krizi v samotné EU, jejíž dopad byl na západním Balkáně silně pociťován.

V roce 2014 bylo vynaloženo zvláštní úsilí k propojení politických priorit s programy pomoci a souvisejícím financováním s cílem soustředit podporu tam, kde byla pro proces integrace EU nejpotřebnější.

Programové dokumenty

Pomoc z NPP vycházela z hlavních směrů politiky, jež Komise stanovila ve svém balíčku týkajícím se rozšíření. Plánování a programování bylo založeno na „víceletých orientačních plánovacích dokumentech“, které se vztahovaly na tříleté období a byly každoročně aktualizovány.

Roční nebo víceleté programy byly poté přijímány Komisí a prováděny třemi způsoby:

přímo ze strany Komise, zejména prostřednictvím delegací EU na místě;

přijímajícími zeměmi na základě tzv. „systému decentralizovaného řízení“;

členskými státy EU prostřednictvím tzv. „sdíleného řízení“.

Decentralizace finančního řízení

Decentralizované řízení, nyní nazývané „nepřímé řízení“, bylo upřednostňovaným způsobem provádění NPP. Znamenalo to, že za řízení finančních prostředků NPP byly odpovědné orgány přijímajících zemí. Přijímající země působily jako veřejní zadavatelé a byly také odpovědné za průběh nabídkových řízení a vyplácení dodavatelů. Kandidátské země a potenciální kandidátské země se tak mohly připravit na nakládání s evropskými strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v budoucnosti. Před převedením odpovědnosti za řízení na přijímající země Komise důkladně posoudila jejich kapacity prostřednictvím řady auditů systémů. Zeměmi, které řídily finanční prostředky v rámci decentralizovaného prováděcího systému, byly Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko.

NPP II

V roce 2014 byl zahájen NPP II. Vztahuje se na období 2014–2020 a představuje obnovený závazek k rozšíření. NPP II se zaměřuje na demokracii a právní stát, jakož i na konkurenceschopnost a růst. NPP II také zavádí odvětvový přístup, pobídky pro dosahování konkrétních výsledků, rozpočtovou podporu a stanovení prioritních opatření. Důležitými složkami NPP II jsou rovněž koordinované investice do hlavních koridorů infrastruktury a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi. Pomoc v rámci NPP II provádí ve všech odvětvích GŘ NEAR, kromě zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích, jež jsou v působnosti GŘ AGRI.

V roce 2014 byly přijaty orientační strategické dokumenty všech zemí. Týkají se celého období 2014–2020, přestože se plánuje přezkum v polovině období. Proces programování je více zaměřen na odvětví a základ tohoto procesu tvoří plánovací dokumenty pro jednotlivá odvětví.

Jiné formy podpory EU

Třebaže NPP sloučil řadu nástrojů předvstupní pomoci, mohly země procesu rozšíření nadále využívat i další formy podpory EU. Za zmínku stojí především nástroje s celosvětovou působností, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, nástroj stability a mise a operace v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. EU rovněž rozšířila působnost některých vnitřních nástrojů na oblast rozšíření: země procesu rozšíření měly přístup k výzkumným programům a vybraným vzdělávacím programům, jako je Erasmus Mundus.

EU rovněž poskytovala zemím procesu rozšíření pomoc prostřednictvím dvoustranné pomoci od členských států EU a investičních úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou (EIB). Delegace EU byly činné při zajišťování soudržnosti mezi podporou z NPP a dalšími zdroji podpory EU.

FINANCOVANÉ ČINNOSTI, VÝSLEDKY A DOPADY

ALBÁNIE

Udělení statusu kandidátské země Albánii Evropskou radou v červnu 2014 bylo uznáním zásadních reforem, které tato země učinila v zájmu zlepšení správy věcí veřejných, posílení právního státu a rozšíření ochrany lidských práv. Ke splnění tohoto základního předpokladu integrace do EU ve velké míře přispěla pomoc z NPP prostřednictvím několika úspěšných projektů poradenství v otázce klíčových reforem (např. reforma soudnictví) a usnadnění provádění těchto reforem, jakož i projektů budování kapacit, jejichž cílem je posílení veřejné správy a poskytování služeb.

Rok 2014 byl z hlediska pomoci EU rokem přechodným. Komise vedla s vládou intenzivní dialog týkající se prezentace nového strategického rámce NPP II a důrazu na odvětvovou podporu s cílem usnadnit provádění národních strategií, zároveň se však i nadále výrazně zaměřovala na priority dotčené země pro přistoupení k EU. Následně byl navržen nový strategický dokument NPP II pro tuto zemi na období 2014–2020 a program NPP pro rok 2014 obsahuje první operaci odvětvové rozpočtové podpory, jejímž cílem je podpořit albánskou strategii v oblasti reformy správy veřejných financí.

Finanční pomoc EU i nadále plní strategickou úlohu v rozvojovém procesu této země, a to prostřednictvím portfolia projektů v hodnotě přibližně 216 milionů EUR, jež zahrnují řadu odvětví (například doprava, zemědělství, malé a střední podniky, odborné vzdělávání) a jsou přímo spojeny s konkurenceschopností a hospodářským růstem. Spolupráce s mezinárodními finančními institucemi nadále přináší výsledky, neboť v rámci operací NPP lze mobilizovat značné částky úvěrů, zejména pro účely rozvoje infrastruktury. EU je tudíž bezesporu v Albánii i nadále největším dárcem.

Příklad úspěchu – Posílení kapacit pro vymáhání práva v Albánii – podpůrná mise PAMECA IV

V rámci této mise byl vytvořen tým patnácti mezinárodních a vnitrostátních vyšších policejních úředníků a státních zástupců, kteří spolupracují s albánskou státní policií (ASP) na posílení jejích organizačních, správních a technických kapacit a kapacit pro řízení zdrojů a na zlepšení koordinace s úřadem generálního prokurátora a dalšími důležitými donucovacími orgány.

Co se týče stíhání, mise odhalila hlavní kritické oblasti a poskytla významné podněty k tomu, aby byla pozornost přesunuta od případů malé/střední důležitosti k mimořádně významným případům, včetně proaktivního vyšetřování korupce na vysoké úrovni. Díky školení a koučingu v oblasti řízení silniční dopravy nyní ASP pevně a důsledně prosazuje dodržování dopravních předpisů. V praxi se mise přímo zapojila do přípravných prací, které vedly k úspěšným protidrogovým operacím, jako byl například zásah z června 2014 vedoucí k likvidaci střediska produkujícího marihuanu ve vesnici Lazarat v blízkosti hranic s Řeckem. Tato operace dala překupníkům drog jasný signál o tom, že doba beztrestnosti a pasivity v boji proti výrobě drog skončila.

Zmíněný tým se zabýval též vymezením nových postupů odbavování kontejnerů v přístavu Drač, kde se soustředí pašerácké aktivity a kde jsou zapotřebí zesílené kontroly kontejnerů. Mise PAMECA se rovněž podílela na přípravě dohody o operativní a strategické spolupráci s Europolem (která byla ratifikována v květnu 2014) a také na přípravě znění nového zákona o ASP.

BOSNA A HERCEGOVINA

Programování a provádění pomoci z NPP v Bosně a Hercegovině se v roce 2014 odehrávalo ve složitém politickém prostředí a bylo významně ovlivněno katastrofálními záplavami, které zemi postihly v květnu 2014.

Přípravy na NPP II byly po přerušení v roce 2013 opět obnoveny a jejich výsledkem bylo přijetí orientačního strategického dokumentu NPP II pro Bosnu a Hercegovinu v prosinci 2014. Dokument se však týká pouze období 2014–2017 a vzhledem k neexistenci komplexního koordinačního mechanismu EU budou finanční prostředky přidělovány pouze ve čtyřech odvětvích, kde existují dohodnuté strategie a dostatečné koordinační struktury.

Rozsáhlé, občany vedené protesty počátkem roku 2014 dokládají křehkost sociálně-ekonomické situace. Komise zahájila tři iniciativy s cílem obrátit pozornost k reformám a otázkám, které občany zajímají především, mezi nimi společnou pracovní skupinu zástupců EU a Bosny a Hercegoviny zaměřenou na urychlení realizace projektů financovaných EU. Skupina dosáhla pouze omezeného pokroku, navzdory zapojení na úrovni předsedy vlády.

Po povodních z května 2014 se prvořadou výzvou stala rychlá a účinná pomoc Bosně a Hercegovině při řešení jejich dopadů. EU neprodleně převedla v rámci NPP 42 milionů EUR na podporu obnovy a rekonstrukce. Do konce roku pak bylo přiděleno dalších 41 milionů EUR.

Příklad úspěchu – Obnova po záplavách

Provádění programu obnovy po záplavách (v hodnotě 43,52 milionů EUR, z čehož 42,24 milionů EUR poskytla EU) zahájeného v červenci 2014 přineslo celou řadu konkrétních výsledků při postupném obnovování normálních životních podmínek v místních společenstvích a zajistilo poskytnutí pomoci nejzranitelnějším lidem postiženým květnovými povodněmi. Tento program, prováděný v rámci Rozvojového programu OSN (UNDP) ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), byl zaměřen na obnovu veřejných služeb a infrastruktury, zajištění obydlí pro nejzranitelnější osoby a sociální a hospodářské oživení v dané oblasti.

Během prvních šesti měsíců provádění programu bylo dosaženo následujících výsledků: bylo zrekonstruováno 671 obytných jednotek a u 337 rekonstrukce dosud probíhá; bylo zrekonstruováno 66 veřejných budov, přičemž u dalších 31 rekonstrukce probíhá a 19 se nachází v různých fázích zadávání zakázek nebo přípravy projektů; bylo dokončeno 32 projektů komunální infrastruktury a 26 jich probíhá; byl proveden průzkum týkající se dalších obcí a budou vybrány nové projekty v oblasti infrastruktury pro pokračující realizaci. Co se týká hospodářského oživení, bylo poskytnuto 48 bankovních záruk a byly provedeny související platby v celkové výši 1,27 milionu EUR.

CHORVATSKO

Během roku 2014 Chorvatsko aktivně pokračovalo v provádění opatření k dalšímu posílení svých kapacit, aby dokázalo plnit požadavky spojené s členstvím v EU. Chorvatsko je od 1. července 2013 členským státem Evropské unie.

V rámci složky I a II NPP bylo v roce 2014 odpovídající institucionální uspořádání pro decentralizované řízení finančních prostředků NPP zavedené již v roce 2013 upevněno prostřednictvím pokračujícího vypracovávání jednacího řádu a fungujících prováděcích a provozních dohod mezi vnitrostátní schvalující osobou a vedoucím provozní struktury a mezi subjekty a odpovědnými osobami v rámci provozní struktury. Pro každý subjekt v rámci systému byly vypracovány příručky, v nichž byly srozumitelně popsány všechny postupy a procesy a byly vytvořeny auditní stopy. Řídící a kontrolní systémy NPP byly nadále plně funkční.

Příklad úspěchu – Reorganizace a racionalizace soudů

Jedno z nejdůležitějších reformních opatření se týká reorganizace a racionalizace soudní sítě, která v současné době probíhá. Jako součást daného procesu a jako základ pro tuto reorganizaci a racionalizaci byl v říjnu 2014 v chorvatském parlamentu přijat nový zákon o oblastech a sídlech soudů, který se má používat od 1. dubna 2015 pro městské a okresní soudy a od 1. července 2015 pro přestupkové soudy. Podle tohoto zákona je chorvatské území rozděleno na 15 soudních oblastí a působí v něm 15 okresních soudů, 24 městských soudů a 22 přestupkových soudů, což je o 43 městských a 39 přestupkových soudů méně. Tato nová organizační struktura by měla umožnit specializaci, větší mobilitu a vyváženější zátěž soudců, jakož i harmonizaci soudní praxe.

Tímto způsobem také dochází ke snížení počtu soudních zaměstnanců ve vedoucích pozicích, což umožní úspory nákladů i lepší fungování soudnictví (tj. rovnoměrnější pracovní zátěž, zkrácení soudních řízení, snížení počtu nevyřízených případů atd.). Občané nicméně budou mít stejný přístup k městským a přestupkovým soudům jako před přijetím nového zákona. Městské a přestupkové soudy, které ukončí svou činnost, jakož i stávající služby městských a přestupkových soudů, se stanou plnohodnotnými působišti nových městských a přestupkových soudů.

BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE

Pomoc z NPP nadále hrála důležitou roli při plnění obecných cílů stanovených v ročním plánu řízení GŘ pro rozšíření, pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii.

Co se týče NPP II, byl pro tuto zemi dne 19. srpna 2014 přijat orientační strategický dokument. Program NPP II na rok 2014 byl přijat dne 17. prosince 2014. Program se skládá z jednoho ročního akčního programu a jednoho víceletého akčního programu.

Roční program se týká těchto tří odvětví: demokracie a správa věcí veřejných; právní stát a základní práva; konkurenceschopnost a inovace, a jeho celkové prostředky činí 52,7 milionů EUR. Víceletý program zahrnuje první tři roky provádění operačních programů pro odvětví životního prostředí a klimatu a dopravy, v celkové částce 81 milionů EUR.

V prosinci 2014 byl v rámci NPP II rovněž schválen program rozvoje venkova na období 2014–2020. Rozpočet na těchto sedm let činí 60 milionů EUR, přičemž na první čtyři roky byly vyčleněny nižší částky, které se budou ke konci období zvyšovat.

Pokud jde o provádění finanční pomoci v rámci NPP I, i nadále bylo důvodem k obavám rušení finančních závazků a budoucí rizika ztráty prostředků z programů v rámci systému decentralizovaného provádění. Pokud jde o zadávání zakázek, situace se ve srovnání s rokem 2013 zhoršila. V roce 2014 došlo v rámci všech složek NPP ke ztrátě 41,6 milionů EUR. Provozní struktury v zemi čelí řadě strukturálních problémů, které negativně ovlivňují jejich výkonnost a v konečném důsledku včasné čerpání finančních prostředků z NPP. Zadávání zakázek pro zbývající národní programy na roky 2011, 2012 a 2013 nebylo v roce 2014 zahájeno.

Příklad úspěchu – Posílení celní správy

Projekt na posílení kapacit celní správy se skládá ze tří smluv (s celkovým příspěvkem EU ve výši 2 428 301,25 EUR). Projekt zahrnoval vývoj softwaru, podporu poskytovanou přijímající instituci při řízení projektu vývoje softwaru a při zavádění požadovaných postupů a organizační struktury v oblasti integrovaného sazebního prostředí, jakož i dodávky nezbytného technického vybavení umožňujícího používání příslušné softwarové aplikace. Návrh softwaru musel být upraven a realizován jako jedinečné řešení. Systém, který byl vyvinut, bude sloužit jak celní správě, tak i hospodářským subjektům při procesu celního odbavování.

KOSOVO

V roce 2014 Komise představila vládě Kosova NPP II a příslušný proces programování a úzce spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami, aby byly s novým přístupem dobře obeznámeny. Bylo uspořádáno několik setkání, na nichž byl představen a projednán nový rámec pro NPP II a také nové finanční nařízení. Roční program na rok 2014, který byl připraven a schválen Výborem NPP v listopadu 2014, byl přijat v prosinci 2014 s přidělenou částkou 66,05 milionů EUR.

V roce 2014 pokračovalo provádění programů NPP I bez problémů, včetně zahájení programu NPP na rok 2013 na podporu dohody ze dne 19. dubna 2013 týkající se dialogu mezi Prištinou a Bělehradem. Ke konci roku 2014 byl dostavěn Justiční palác, významný infrastrukturní projekt na podporu zlepšení právního státu v Kosovu.

Co se týče programů přeshraniční spolupráce, objevila se během roku 2014 řada problémů, které měly za následek nemožnost čerpat příděly na rok 2011 vyhrazené na financování projektů v rámci programu přeshraniční spolupráce mezi Albánií a Kosovem a příděly na rok 2010 určené pro financování projektů v rámci programu přeshraniční spolupráce mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Kosovem. Byla zavedena opatření pro prevenci a zmírnění rizik souvisejících s řízením programů přeshraniční spolupráce. Ostatní příděly pro oba programy byly nicméně úspěšně čerpány a zadané projekty budou zahájeny v roce 2015. Byly přijaty programy přeshraniční spolupráce mezi Kosovem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonii, Albánií a Černou Horou na období 2014–2020, jakož i příslušné částky pro rok 2014.

Příklad úspěchu – NPP na rok 2011: program EU pro stabilizaci komunit, fáze II (3 miliony EUR)

Projekt je v konečné fázi provádění a jeho specifickým cílem bylo posílit sociální a hospodářskou udržitelnost a integraci komunit etnických menšin prostřednictvím podpory příjmů zajišťujících životaschopnost a vytváření pracovních míst v rámci širšího kosovského hospodářství a společnosti. Doposud tak získalo podporu 284 komunitních projektů, z nichž 220 představovalo projekty týkající se soukromých podniků a v 64 případech se jednalo o projekty místního rozvoje, což vedlo k vytvoření nebo zajištění téměř 800 pracovních míst v daných oblastech.

ČERNÁ HORA 

V roce 2014 dosáhla Černá Hora dalšího pokroku v přístupových jednáních. V průběhu roku bylo otevřeno deset dalších kapitol, čímž celkový počet otevřených kapitol vzrostl na šestnáct, přičemž dvě kapitoly byly předběžně uzavřeny. Programování a provádění finanční pomoci EU pro Černou Horu se v roce 2014 uskutečnilo na pozadí probíhajících jednání o přistoupení a přechodu k NPP II pro finanční období 2014–2020.

Co se týče programování NPP, úsilí se během roku 2014 soustředilo na dokončení orientačního strategického dokumentu pro Černou Horu na období 2014–2020, jakož i na přípravu ročního akčního programu na rok 2014. Kromě toho byly učiněny kroky směřující k zavedení odvětvového přístupu: byly vypracovány plánovací dokumenty pro všechna odvětví NPP a byly zahájeny přípravy týkající se budoucích intervencí v rámci odvětvové rozpočtové podpory.

Provádění finanční pomoci z NPP I pokračovalo i v roce 2014. Všechny zakázky v souvislosti s programy v rámci složky I NPP na období 2007–2011 byly zadány a stejně úspěšně je prováděn i NPP na období 2012–2013. Složka II NPP rovněž vykazovala vysokou míru plnění. Na konci roku 2014 probíhalo plnění 212 smluv NPP v hodnotě 86,5 milionů EUR.

V roce 2014 byl Černé Hoře přidělen orientační příspěvek ve výši 39,6 milionů EUR. Prostředky přidělené na akční program pro rok 2014 činily 35,7 milionů EUR, zatímco zbytek byl přidělen na nástroj pro občanskou společnost a na regionální program pro bydlení.

V průběhu roku 2014 Černá Hora dosáhla značného pokroku, pokud jde o přípravu na decentralizované řízení, přičemž předání řízení u složek III a IV NPP bylo dokončeno v dubnu a v červenci 2014.

Příklad úspěchu – NPP na období 2008–2009 – projekt MARUBI: vzor spolupráce v oblasti podpory cestovního ruchu (423 504 EUR)

Cílem projektu MARUBI bylo posílit hospodářský rozvoj přeshraniční oblasti Shkodra-Ulcinj díky využití jejího turistického potenciálu a vyzdvižení společného kulturního dědictví a přírodních krás této oblasti. Projekt byl zaměřen na výběr a uspořádání proslulých fotografií rodiny Marubi a na navržení trasy, která by propojila a zhodnotila bohaté umělecké a historické dědictví regionu s cílem zvýšit jeho přitažlivost a možnosti vyžití pro turisty a návštěvníky. Výsledkem projektu byla „Marubiho stezka“ a stálá putovní výstava představující Marubiho sbírku. Dalším přínosem bylo posílení kompetencí místních hospodářských subjektů a operátorů cestovního ruchu, rozvoj nástrojů pro podporu cestovního ruchu a začlenění Marubiho kulturního odkazu do místních a evropských sítí.

Projekt zahrnuje nebo obsahuje všechny aspekty osvědčených postupů v oblasti přeshraniční spolupráce, včetně partnerství, dopadu, vytváření sítí, zviditelnění i udržitelnosti. Byl považován za mimořádně inovativní a efektivní, s vynikající publicitou a dobrými předpoklady, pokud jde o udržitelnost. Jako celek byl projekt přeshraničními subjekty uznán za nesmírně důležitý pro hospodářské vyhlídky a kulturní život místních komunit. Kromě toho se ukazuje, že místní turistické organizace a jiné příslušné zainteresované strany zajistí udržitelnost výsledků.

SRBSKO

TURECKO

Na základě nového strategického a na výsledky zaměřeného finančního nástroje předvstupní pomoci byl v srpnu 2014 přijat orientační strategický dokument pro Turecko na období 2014–2020. Poskytuje rámec pro finanční pomoc EU této zemi v souladu s politickými prioritami stanovenými v kontextu politiky rozšíření.

Rovněž byl přijat první roční akční program pro rok 2014 a čtyři víceleté odvětvové programy. S cílem soustředit finanční pomoc z NPP II na omezený počet klíčových priorit se navrhovaný roční akční program na rok 2014 zaměřuje především na posílení demokracie, správy věcí veřejných, právního státu a základních práv. Odvětvové roční programy byly navrženy tak, aby přispívaly k sociálně-ekonomickému rozvoji Turecka podporou investic v oblasti životního prostředí a změny klimatu, dopravy, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a sociálního začleňování. V prosinci 2014 byl rovněž přijat program rozvoje venkova v rámci NPP II na období 2014–2020. Rozpočet na toto sedmileté období činí 801 milionů EUR.

Pokračovalo se v provádění probíhajících programů, které přispívají k reformnímu procesu a prosazování základních práv prostřednictvím činností, jako je podpora zdokonalování tureckého systému trestního soudnictví nebo vytváření vhodných vzdělávacích podmínek pro děti se zvláštními potřebami. NPP rovněž podporoval sociálně-ekonomický rozvoj Turecka a pomáhal odstraňovat regionální nerovnosti, se zvláštním důrazem na pomoc pro jihovýchodní část Turecka. Stejně tak byl NPP užitečný při sbližování s acquis, jelikož poskytoval finanční prostředky v nejrůznějších oblastech, jako je energetika, právo obchodních společností, politika v oblasti podnikání a průmyslu, zemědělství a rozvoj venkova, statistika či věda a výzkum.

NPP taktéž ve stále rostoucí míře pomáhá Turecku při řešení dopadů krize v sousední Sýrii a Iráku na jeho území. Turecko přijalo více než 1,6 milionů Syřanů a EU, která uznává obrovské úsilí Turecka, zkoumá nejrůznější možnosti pro další pomoc. V této souvislosti bylo koncem roku 2014 ve spolupráci s vnitrostátními orgány a agenturami OSN vytvořeno další nové opatření NPP (40 milionů EUR), jehož cílem je podpořit orgány při zvládání stále rostoucího přílivu uprchlíků, který má vážné dopady na turecký systém řízení migrace a azylu, komunální infrastruktury a služby.

Příklad úspěchu – Propojení energetických soustav

V prosinci 2014 byl dokončen projekt zaměřený na zlepšení struktury a kapacity tureckého provozovatele přenosové soustavy (TEIAS), na který EU poskytla příspěvek ve výši 1,8 milionů EUR. Cílem projektu bylo pomoci Turecku při zajištění úplné integrace s elektrickou sítí EU a poskytnout školení v oblasti bezpečnosti práce a produktivity pro vedoucí pracovníky a zaměstnance v provozu a údržbě. Bylo dosaženo řady zlepšení, jež umožnila účastníkům na obou trzích přístup ke stálým a nepřetržitým výměnám energie. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že přispěl k fyzické integraci Turecka prostřednictvím propojení s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (síť ENTSO-E). Dnes je jedním z hlavních cílů provozovatelů přenosových soustav jak na tureckém, tak na evropském trhu s elektřinou zajistit, aby tato infrastruktura byla funkční nepřetržitě každý den v roce.

ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ NA NADNÁRODNÍ ÚROVNI

Regionální spolupráce pokračovala v rámci regionálních fór, jako je Energetické společenství, Středoevropská zóna volného obchodu (CEFTA), Dopravní observatoř jihovýchodní Evropy (SEETO) a Regionální institut pro veřejnou správu (ReSPA). Úloha Rady pro regionální spolupráci jakožto subjektu podporujícího regionální integraci byla v roce 2014 dále posílena. Rada pro regionální spolupráci pokračovala v provádění své strategie na období 2014–2016, která je založena na programu pro jihovýchodní Evropu 2020 (SEE 2020).

„Berlínský proces“ zahájený na summitu v Berlíně dne 28. srpna 2014 a konference šesti zemí západního Balkánu, která se uskutečnila v Bělehradě dne 23. října 2014 a vedla k přijetí společného prohlášení, odrážejí politický závazek zemí západního Balkánu a jejich nejbližších sousedů dosáhnout pokroku v provádění agendy v oblasti propojení a předložit v nadcházejících letech hmatatelnější výsledky.

V souladu s prioritami strategie rozšíření podporovala nadnárodní finanční pomoc v roce 2014 pokroky v oblasti právního státu, reformy veřejné správy a správy ekonomických záležitostí.

S cílem podpořit hospodářské oživení v zemích západního Balkánu byly schváleny nové projekty v oblasti infrastruktury podporované z investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), jakož i projekty v oblasti konkurenceschopnosti, především prostřednictvím nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu (EDIF), a v oblasti rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání.

Příklady úspěchu

Investiční rámec pro západní Balkán

Příspěvek EU: 250 milionů EUR

Datum začátku: 2009 – doposud

Výsledky: příprava financovatelných investičních projektů; technická pomoc, studie proveditelnosti, posouzení vlivů na životní prostředí

WBIF podporuje sociálně-ekonomický rozvoj a přistoupení k EU ve všech zemích západního Balkánu prostřednictvím poskytování finanční a technické pomoci pro strategické investice. Kombinuje zdroje z nástroje předvstupní pomoci (NPP) se zdroji mezinárodních finančních institucí, dvoustranných dárcovských organizací a vlád zemí západního Balkánu. Od svého zavedení WBIF vytvořil seznam prioritních investic v odhadované hodnotě přibližně 13 miliard EUR.

Nástroj pro občanskou společnost

Příspěvek EU: 11,2 milionů EUR

Datum začátku: prosinec 2012 – prosinec 2014

Výsledky: celkem 172 organizací občanské společnosti ze zemí západního Balkánu, Turecka a Evropy je zapojeno do 18 sítí, finančně podporovaných z NPP. Pokračující dotace přinesly četné výsledky, z nichž některé jsou uvedeny níže:

FINANČNÍ ÚDAJE

NPP I

NPP II

Příděly pro NPP I: Částky podle přijatých rozhodnutí o financování v období 2013–2007 (mínus nevyužité prostředky vrácené do rozpočtu EU).

Příděly pro NPP II: Částky podle přijatých rozhodnutí o financování v roce 2014.

Vyplacené prostředky: Částky skutečně vyplacené do 31. prosince 2014 Evropskou komisí smluvnímu dodavateli (v případě přímého řízení) / přijímající zemi či mezinárodní organizaci (v případě nepřímého řízení).

V případě Chorvatska je dřívější pomoc z NPP v působnosti GŘ REGIO a GŘ EMPL (složky III a IV a část složky II) nyní spravována podle předpisů o strukturálních fondech, jak je stanoveno ve smlouvě o přistoupení. Údaje o vyplacených částkách se vztahují ke dni, kdy se země stala členským státem EU (1. července 2013). Pomoc v rámci jiných složek zůstává součástí NPP a údaje o vyplacených částkách se vztahují ke konci roku 2014.

(1)

Nařízení (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP).

(2)

 V návaznosti na rozhodnutí islandské vlády v roce 2013 zůstala přístupová jednání i nadále pozastavena.

(3)

Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(4)

Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora.

(5)

Polsko a Maďarsko: pomoc při restrukturalizaci ekonomik.

(6)

Nástroj předvstupních strukturálních politik.

(7)

 Zvláštní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova.

(8)

Pomoc Společenství pro obnovu, rozvoj a stabilizaci.

(9)

Kandidátské země mohly provádět programy v rámci složek III až V pouze poté, co získaly schválení Komise k samostatnému řízení pomoci. Srbsko a Albánie schválení dosud nezískaly. Černá Hora získala schválení pro složky III a IV v roce 2014.