This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52015DC0100
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Results of the public consultation on the Europe 2020 strategy for smart, sustainable and inclusive growth
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020: strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020: strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
/* COM/2015/0100 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020: strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění /* COM/2015/0100 final */
Úvod Strategie Evropa
2020 byla zahájena v roce 2010 jako dlouhodobá integrovaná strategie EU pro
zaměstnanost a růst. Jejím cílem je inteligentní, udržitelný a
sociálně inkluzivní růst Evropy, při jehož naplňování se
zaměřuje na pět hlavních oblastí: zaměstnanost, výzkum a
vývoj, klima a energetiku, vzdělávání a boj proti chudobě a
sociálnímu vyloučení, promítnutých členskými státy do jejich
vlastních vnitrostátních cílů. Realizace strategie a její sledování
probíhá v rámci evropského semestru. Kromě toho tvoří rámec, který
zastřešuje různé politiky unijní a vnitrostátní úrovně.
Především pak byla strategie vodítkem při tvorbě koncepce a
plánování evropských strukturálních a investičních fondů na období
2014–2020. Po prvních letech
naplňování strategie Evropa 2020 – v polovině jejího programového
období – zahájila Komise veřejné konzultace, aby zjistila, jak byly cíle
strategie dosud plněny. Skutečnost, že v prvních letech existence
strategie panovala hluboká finanční a ekonomická krize, měla na
plnění jejích cílů velký vliv. Znamená to, mimo jiné, že krátkodobé
politické faktory často nutně převážily nad dlouhodobějším
řešením. Závěry posledního průzkumu Eurobarometr
zaměřeného na strategii Evropa 2020[1]
ukazují, že obecný směr, kterým EU vykročila v reakci na krizi, má
mezi občany EU podporu – respondentů, kteří se domnívají, že
snahy EU dostat se z krize a postavit se jejím výzvám jsou namířeny
správným směrem, bylo téměř dvakrát více než těch,
kteří si to nemyslí. Toto sdělení představuje hlavní závěry veřejné
konzultace, která probíhala od května do října 2014 a která
zjišťovala názory zainteresovaných stran na koncepci a výsledky strategie.
Součástí sdělení je aktuální zpráva o stavu strategie Evropa 2020 z
hlediska plnění jejích cílů[2].
Shrnutí Veřejná
konzultace o strategii Evropa 2020 se uskutečnila mezi 5. květnem a
31. říjnem 2014. Jejím cílem bylo shromáždit zkušenosti zainteresovaných
stran a poučit se tak z prvních let naplňování strategie a promítnout
tyto zkušenosti do jejího přezkumu. Celkem
obdržela Komise 755 příspěvků z 29 zemí. Nejpočetnější
kategorii respondentů tvořili sociální partneři, zájmové skupiny
a nevládní organizace, následovaní vládami a veřejnoprávními orgány
členských států, občany, analytickými středisky (think
tanky), akademickými subjekty, nadacemi a podniky. Hlavní výsledky veřejné konzultace jsou tyto: – Evropa 2020 je považována za důležitý
zastřešující rámec podpory zaměstnanosti a růstu na unijní i
vnitrostátní úrovni. Cíle a priority strategie mají s ohledem na současné
i budoucí výzvy smysl. – Pětice hlavních cílových oblastí funguje jako
katalyzátor zaměstnanosti a růstu a pomáhá strategii udržet
směr. – Většina stěžejních iniciativ posloužila
svému účelu, ačkoliv nebyly příliš vidět. – Existují jak možnosti, tak potřeba zlepšit
plnění cílů strategie přijetím větší odpovědnosti a
větší angažovaností v praxi. 1. Pozadí veřejné konzultace o
strategii Evropa 2020 Evropská komise zveřejnila v
březnu 2014 sdělení s názvem „Jak pokračuje Evropa 2020:
strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění“[3], jehož úkolem bylo posoudit, jak si EU a členské státy
čtyři roky po zahájení strategie vedou při jejím provádění,
a připravit půdu pro její přezkum. V půli programového období jsou
výsledky v oblasti zaměstnanosti a růstu nejisté, zejména v
důsledku krize. Následky krize jsou stále velmi
vážné, především na trhu práce – nezaměstnanost v EU jako celku
zůstává velmi vysoká, přičemž situace se v jednotlivých
členských státech výrazně liší. Největší obavy budí mimo jiné
stále vysoká nezaměstnanost mladých lidí v několika členských
státech a rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost. Ke společenským
důsledkům krize patří nárůst hrozby chudoby a sociálního
vyloučení a větší sociální nerovnost. V některých členských
státech je situace obzvlášť vážná, vzrostla silná materiální deprivace a
počet domácností, kde není ani jedna zaměstnaná osoba. V době,
kdy krize vrcholila, omezila potřeba dostat veřejné výdaje pod
kontrolu v několika členských státech výdaje na výzkum a vývoj. Nyní,
kdy se pozornost postupně přesouvá od nejnaléhavějších
důsledků krize k budování pevných základů pro růst a
zaměstnanost, je důležité, aby členské státy začaly
upřednostňovat výdaje na podporu růstu, jako jsou právě
investice do výzkumu a vývoje. Růst nadále ovlivňuje i řada
dlouhodobých trendů jako demografický vývoj, globalizace a konkurence
mezinárodních partnerů, výzvy v podobě produktivity a digitalizace i
tlak na zdroje a otázky ochrany životního prostředí. Krize ovlivnila i plnění hlavních cílů
strategie Evropa 2020. Krize měla zjevný
negativní dopad na zaměstnanost a míru chudoby a zpomalila pokrok v
dosahování některých dalších cílů, pozitivním vedlejším účinkem
naopak byly nižší emise skleníkových plynů. Navzdory krizi došlo i k dalším
pozitivním strukturálním trendům, například se zlepšila úroveň
vzdělanosti, skladba zdrojů energie nabyla udržitelnější podobu
a zmírnila se uhlíková náročnost ekonomiky. Celkově je díky tomu EU
na správné cestě ke splnění svých cílů v oblastech
vzdělávání, klimatu a energetiky, případně k tomu, aby se jim
těsně přiblížila. To ovšem neplatí pro zaměstnanost, výzkum
a vývoj a boj proti chudobě, tedy oblasti, které krize zasáhla
nejvýrazněji. Úsilí ve všech oblastech musí pokračovat, aby se dobré
výsledky konsolidovaly a pokročili jsme ještě dále. Cíle Evropy 2020 jsou politickým závazkem[4]. Politický charakter cílů strategie Evropa 2020 vyplývá z její
podstaty a odráží roli, kterou by v ní měly v souladu se zásadou
subsidiarity hrát vlády členských států. Cíle stanovené jednotlivými
členskými státy však ve většině z uvedených oblastí nejsou
dostatečně ambiciózní, aby společně naplnily cíle
vytyčené pro EU jako celek. Například kdyby všechny členské
státy splnily své vnitrostátní cíle, pokud jde o objem investic do výzkumu a
vývoje do roku 2020, činila by souhrnná hodnota těchto investic pro
celou EU 2,6 % HDP, což je méně než 3 %, které si naplánovala EU. Tento
různý rozsah závazků se promítá i do různého stupně odezvy
a ambicí na politické úrovni napříč EU. Nejistý pokrok v plnění cílů
Evropy 2020 lze částečně přičíst také časové
prodlevě, s níž se dopad strukturálních reforem na ekonomiku projevuje v
plné síle. Ačkoliv se tempo a kvalita
strukturálních reforem lišily od jednoho členského státu ke druhému,
většina členských států zahájila významné strukturální reformy
směřující k v budoucnu odolnějšímu trhu práce, lépe fungujícímu
trhu zboží a služeb s efektivnějším rozdělováním zdrojů a
efektivnější veřejné správě. Avšak tyto reformy začnou být
vidět a přinesou své ovoce až po určitém čase, a proto je
naprosto nutné, aby byly zavedeny co nejrychleji a nejdůsledněji. Rostoucí rozdíly nejen mezi členskými
státy, ale i uvnitř jich samotných brzdí plnění cílů Evropy 2020. Namísto žádoucí konvergence našich ekonomik krize zvětšila
propast mezi nejvíce a nejméně výkonnými členskými státy. Prohlubují
se i rozdíly mezi regiony samotných členských států i mezi nimi. V
roce 2013 například činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mírou zaměstnanosti
osob ve věku 20–64 let 26,9 procentního bodu, kdy se míra
zaměstnanosti pohybovala od 52,9 % v Řecku do 79,8 % ve Švédsku.
Podobná situace panovala v roce 2000, kdy rozdíl mezi zaměstnaností v
Bulharsku ve výši 55,3 % a v Dánsku ve výši 78,0 % dosahoval 22,7
procentního bodu. CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 PRO CELOU EU || NEJNOVĚJŠÍ DATA Zvýšení míry zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20–64 let na alespoň 75 % || 68,4 % (2013) Zvýšení investic do vývoje a výzkumu na 3 % HDP || 2,02 % (2013) Snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 alespoň o 20 % || Snížení o 17,9 % (2012) Zvýšení podílu, který na konečné spotřebě energie zaujímá energie z obnovitelných zdrojů, na 20 % || 14,1 % (2012) Pokrok ve zvyšování energetické účinnosti o 20 % (měřeno jako spotřeba primárních energetických zdrojů a konečná spotřeba energie) || Spotřeba primárních energetických zdrojů: zvýšení energetické účinnosti o 11,9 % (2013) Konečná spotřeba energie: zvýšení energetické účinnosti o 12,8 % (2013) Snížení počtu osob, které předčasně ukončily školní docházku a odbornou přípravu na méně než 10 % || 12,0 % (2013) Navýšení podílu obyvatelstva ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním na alespoň 40 % || 36,9 % (2013) Snížení počtu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (odpovídá cílovému počtu 96,6 milionu) || 121,6 milionu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (2013)[5] Zdroj: Evropská komise Vzhledem k těmto okolnostem bylo
jedním z cílů veřejné konzultace ke strategii Evropa 2020 získat
hlubší znalosti o naplňování strategie v praxi. Jelikož
se jedná o partnerskou spolupráci mezi EU a jejími členskými státy, závisí
úspěch strategie především na odpovědnosti a angažovanosti vlád,
parlamentů, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů,
dalších zainteresovaných stran a občanské společnosti v
členských státech. Proto bylo důležité získat názory všech, kdo se na
realizaci strategie podílejí, a poučit se z jejich zkušeností a
osvědčené praxe. 2. Klíčová data veřejné
konzultace o strategii Evropa 2020 Veřejná konzultace o strategii Evropa
2020 se konala od 5. května do 31. října 2014. K jejímu
zviditelnění a k zajištění co největší účasti byly použity
různé nástroje. Kromě oznámení o konání
veřejné konzultace na stránkách Váš hlas v Evropě byla zřízena
webová stránka[6],
na níž bylo možné vyplnit dotazník, případně podat písemné
stanovisko, a na níž byly odkazy na hlavní dokumenty týkající se strategie
Evropa 2020. Komise tento dotazník vypracovala, aby shromáždila názory na první
roky fungování strategie a podněty k jejímu dalšímu rozvoji. Na webové
stránce je rovněž sekce, kde se zaslané příspěvky
zveřejňují[7].
Veřejné konzultace se zúčastnilo
755 respondentů. Jejich rozdělení podle zemí
vykazuje převahu odpovědí zaslaných z Belgie, kde sídlí celoevropské
zájmové skupiny. V zemích střední a východní Evropy byla naopak účast
velmi nízká. Respondenti z třetích zemí pocházeli z Norska, Švýcarska,
Kanady a Spojených států. Složení respondentů odráží různorodost
zainteresovaných subjektů, kterých se strategie Evropa 2020 týká.
Nejpočetnější kategorii respondentů (41 %) tvořili sociální
partneři, zájmové skupiny a nevládní organizace, následovaní vládami a
veřejnoprávními orgány členských států včetně místních
a regionálních orgánů (20 %), občany (19 %), analytickými
středisky (think tanky), akademickými subjekty a nadacemi (14 %). Podniky
tvořily 6 % respondentů, což je poměrně málo, avšak vyvážil
je vyšší počet zájmových skupin, které je zastupují. Rozdělení respondentů podle kategorií zainteresovaných stran Zdroj:
Evropská komise Zastoupení oblastí, k nimž se respondenti
vyjádřili, odráží inkluzivní charakter strategie Evropa 2020. Většina respondentů se ve svých odpovědích
vyjádřila ke všem oblastem strategie, včetně hospodářských
a finančních záležitostí, konkurenceschopnosti, průmyslu, jednotného
trhu, zaměstnanosti, výzkumu, vývoje a inovací, digitální ekonomiky,
oblasti klimatu, energetiky a účinného využívání zdrojů,
vzdělávání a odborné přípravy a chudoby a sociálního vyloučení.
Zastoupení příspěvků zaměřených na jedno konkrétní
téma bylo celkově vyvážené. Mimo oficiální odpovědi v rámci
veřejné konzultace přispěly unijní i vnitrostátní orgány také do
diskuze o přezkumu strategie. Na popud italského
předsednictví Rady se přezkum projednával ve většině jejích
odvětvových složení. Souhrn závěrů vyplývajících z těchto
jednání představilo předsednictví na zasedání Rady pro obecné
záležitosti v prosinci 2014[8].
Důležitou roli hrál již od zahájení strategie Evropský parlament, který
mj. podněcoval vnitrostátní parlamenty, aby se do realizace strategie
zapojily. Během posledních měsíců proběhlo s vnitrostátními
parlamenty ohledně strategie Evropa 2020 a jejího dalšího vývoje
několik výměn názorů. Úvahy o přezkumu strategie Evropa 2020
vzbudily značný zájem a mobilizovaly zainteresované strany, které se na
realizaci strategie podílejí. Výbor regionů
prostřednictvím své platformy pro monitorování spolu s Evropským
hospodářským a sociálním výborem byly obzvlášť aktivní a
zorganizovaly výměny názorů a diskuze o tématech strategie.
Obdobně se s podporou pracovníků Evropské komise odpovědných za
evropský semestr konala v členských státech řada akcí týkajících se
jak strategie jako celku, tak některých jejích částí. Akce obohatily
dialog se všemi zúčastněnými stranami, pomohly propojit různé sítě
zainteresovaných stran a shromáždily zkušenosti a osvědčené postupy z
praxe, které pak mohly být použity při přezkumu strategie. 3. Hlavní
výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020 3.1
Rozsah a cíle strategie Evropa 2020 jsou stále aktuální Unijní strategie pro zaměstnanost a
růst má obrovskou podporu. Převážná
většina respondentů (86 %) má za to, že Evropa potřebuje na
příští roky komplexní a jednotící střednědobou strategii pro
růst a zaměstnanost. Neurčitý nebo nesouhlasný názor v této
věci mělo jen několik málo (14 %) respondentů,
převážně občanů-jednotlivců, kteří se domnívají,
že EU by se měla spíše soustředit na implementaci stávajících
nástrojů nebo že sociální, ekonomický a environmentální rozvoj je
důležitější než růst sám o sobě, případně že by
se na rozhodovací úrovni měla opustit myšlenka nekonečného
růstu. Naprostá většina účastníků konzultace spojuje
strategii se svou vlastní oblastí činnosti a oceňuje její jednotící
charakter. Význam spojení „inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ je
vnímán kladně. Strategie Evropa 2020 reaguje na výzvy
dneška i zítřka. Příspěvky k
veřejné konzultaci ukazují, že mezi oblastmi, které účastníci
označují za priority, a těmi, kterými se zabývá strategie Evropa
2020, existuje silná korelace. 3.2 Současných pět hlavních
cílů se vzájemně podporuje a jsou aktuální Respondenti cíle rozhodně vítají jako
užitečný nástroj k realizaci strategie.
Většina (87 %) považuje cíle strategie za užitečný nástroj pro její
naplňování a sledování, neboť fungují jako referenční hodnoty,
které pomáhají soustředit se na několik klíčových oblastí.
Některé příspěvky (10 %) uznávají, že cíle jsou užitečný
nástroj, a zároveň navrhují způsoby zlepšení. Několik příspěvků
zdůraznilo, že je třeba vyhnout se příliš mnoha cílům a udržet
si tak jasný směr. Za neužitečné považuje cíle jen několik málo
respondentů (3 %). Někteří také vyzdvihli, jak je důležité,
aby kvantitativní hodnocení pokroku v plnění cílů bylo vždy
doplněno o kvalitativní analýzu. Tento názor na důležitost kvalitativní
analýzy a hodnocení Komise sdílí a zohledňuje jej především v
kontextu evropského semestru. Existuje silná podpora pro to, aby
stávajících pět hlavních cílů zůstalo beze změny. Velká většina respondentů (78 %) se domnívá, že stávající
cíle jsou dostatečné. Někteří respondenti navrhují přidat
nové cíle, zatímco jiní pochybují o relevantnosti cíle týkajícího se
terciárního vzdělávání a zdůrazňují, že dovednosti je třeba
přizpůsobit potřebám trhu, aby se tyto dvě veličiny
nerozcházely. Je třeba si uvědomit, že cíle nemají odrážet všechny
politiky nebo ambice EU – pouze charakterizují druh změn prosazovaných
strategií Evropa 2020. Některé z cílů navrhovaných v
příspěvcích, jako jsou například orientační cíle pro účinné
využívání zdrojů a podíl průmyslu na HDP, jsou již promítnuty v
jiných politikách EU. Z veřejné konzultace také nevyplývá žádná jasná
hierarchie cílů. Zhruba polovina respondentů zastává názor, že
všechny cíle jsou stejně důležité a vzájemně provázané, navzájem
se podporují a všechny dohromady přispívají k růstu a
zaměstnanosti. 3.3 Stěžejní iniciativy posloužily
svému účelu Stěžejní iniciativy v zásadě
posloužily svému účelu a opatření v příslušných oblastech je
třeba provádět jinými způsoby.
Obecně vidí účastníci konzultace účel stěžejních iniciativ
v tom, že v zájmu naplňování cílů strategie Evropa 2020 se zvyšuje
efektivita EU. Hodnocení značného počtu účastníků (32 %),
včetně vlád a zastupujících organizací, však bylo nejednoznačné:
stěžejní iniciativy podle nich sice splnily svůj účel tím, že
daly impuls k řadě prioritních opatření, jejich přidanou
hodnotu ovšem zastínilo nedostatečné povědomí o nich a
skutečnost, že se řada politických opatření překrývala,
takže byly zbytečné. Někteří respondenti uvedli, že
stěžejní iniciativy se nijak netýkají širších oblastí jejich politik,
zatímco jiní je vnímají nejasně, neboť u nich nejsou stanoveny
priority. Respondenti proto mají za to, že iniciativy by měly nahradit
konzistentnější a zastřešující programy politik. 3.4 Bylo by vhodné a žádoucí zlepšit
naplňování a implementaci strategie Strategii Evropa 2020 by šlo naplňovat
lépe. Na otázku, zda Evropa 2020 něco
změnila, většina (60 %) respondentů odpověděla
kladně, mnoho (40 %) jich však odpovědělo záporně a
vyzdvihlo několik implementačních nedostatků a navrhlo, jak je
řešit. Úspěšnou implementaci strategie
ovlivnily nedostatečná informovanost, angažovanost a prosazování. Zaprvé, příspěvky k veřejné konzultaci poukazují na
nedostatečnou informovanost o strategii, ať už explicitně v
momentech, kdy respondenti uvádějí, že na některé otázky nedokáží
odpovědět, nebo implicitně, když jsou v odpovědích obsah
strategie nebo její cíle vykládány mylně. Zadruhé, méně než polovina
respondentů (46 %) tvrdí, že se na realizaci strategie podílejí, a
tři čtvrtiny (77 %) vyjádřily ochotu zapojit se do ní
aktivněji. V příspěvcích se také objevují užitečné
osvědčené postupy, například partnerský výbor zřízený
dánskou vládou, který sdružuje zhruba 30 zainteresovaných subjektů, od
podnikatelských sdružení a odborových svazů po obce a nevládní organizace.
Respondenti se vyslovili pro silný vynucovací rámec, který by pomocí
přiměřeně ambiciózních nástrojů pro vymáhání zajistil,
že strategie přinese výsledky. Více než polovina respondentů (58 %)
se domnívá, že mít vnitrostátní cíle je důležité a vhodné,
přičemž téměř třetina z nich (28 %)
zdůrazňuje, že by měly být dostatečně ambiciózní a že
by EU měla zpřísnit sledování a zvýšit tak odpovědnost členských
států. Respondenti zdůrazňují
způsoby, jak strategii Evropa 2020 naplňovat lépe. Nejčastěji respondenti uváděli adresnější
komunikaci a informace, intenzivnější výměnu zkušeností a
osvědčené praxe mezi členskými státy, zapojení zainteresovaných
stran všech úrovní, důsledné sledování pokroku a zavedení pobídek k
větším závazkům k plnění cílů strategie. 3.5 Shrnutí hlavních poznatků Na základě zaslaných
příspěvků Komise identifikovala tyto silné a slabé stránky,
příležitosti a hrozby strategie Evropa 2020. SILNÉ STRÁNKY • Celounijní strategie pro zaměstnanost a růst má obrovskou podporu • Oblasti vytyčené Evropou 2020 odpovídají výzvám, kterým je třeba čelit • Cíle jsou aktuální a vzájemně se podporují • Dosavadní hmatatelné výsledky: EU je na správné cestě ke splnění cílů v oblastech vzdělávání, klimatu a energetiky, resp. k tomu, aby se jim těsně přiblížila || SLABÉ STRÁNKY • Stěžejní iniciativy nejsou příliš vidět • Naplňování a implementaci strategie je třeba zlepšit • Zainteresované strany se dostatečně neangažují • Cíle v oblastech zaměstnanosti, výzkumu a vývoje a snižování chudoby se ani zdaleka neplní PŘÍLEŽITOSTI • Subjekty ochotné hrát ve strategii aktivní roli • Pečlivé sledování strategie prostřednictvím evropského semestru • Sladění Evropy 2020 s prioritami Komise (zaměstnanost, růst a investice) || HROZBY • Hlubší rozdíly mezi členskými státy v důsledku krize • Politický charakter cílů a nedostatečné ambice členských států Závěr Komise zohlední výsledky veřejné
konzultace při zvažování dalšího směřování strategie Evropa
2020. Kromě výsledků veřejné konzultace vezme Komise v úvahu
také příspěvky, které obdržela od Evropského parlamentu, Rady,
parlamentů členských států, Evropského hospodářského a
sociálního výbor a Výboru regionů. Zároveň zajistí, aby byly všechny
návrhy v souladu s probíhající prací na prohloubení hospodářské a
měnové unie. V souladu se svým pracovním programem na rok 2015 Komise předloží
návrhy na přezkum strategie Evropa 2020 nejpozději do konce roku. [1] Standardní průzkum Eurobarometr 81 z jara 2014 – Zpráva o
strategii Evropa 2020. [2] Publikace Eurostatu „Smarter, greener, more inclusive? – Indicators
to support the Europe 2020 strategy“, ročník 2015. [3] COM(2014) 130 final. [4] Zjevnou výjimku představuje plnění cílů v oblasti
snižování emisí skleníkových plynů a využívání energie z obnovitelných
zdrojů, které je zakotvené v právně závazném rámci na úrovni EU, a to
včetně hodnot, kterých mají dosáhnout jednotlivé členské státy. [5] Týká se EU-27, neboť nejsou k dispozici údaje pro Chorvatsko za
rok 2008 – referenční rok pro výpočet stupně plnění
stanoveného cíle. [6] http://ec.europa.eu/europe2020/public-consultation/index_cs.htm.
Hostitelskou stránkou je obecná webová stránka strategie Evropa 2020. [7] http://ec.europa.eu/europe2020/public-consultation/contributions/index_cs.htm [8] http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16559-2014-INIT/cs/pdf