52014DC0460

1.           Úvod

Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC)[1] (dále jen „nařízení ERIC“) bylo přijato s cílem usnadnit vytvoření a provoz rozsáhlých evropských výzkumných infrastruktur několika členskými státy a přidruženými zeměmi pomocí nového právního nástroje, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).

Nařízení ERIC řešilo jeden z hlavních problémů identifikovaných pro vytváření nových evropských výzkumných infrastruktur (kromě nedostatku zdrojů a složitosti technických a organizačních otázek), tj. absenci náležitého právního rámce schváleného všemi zeměmi, jenž by umožnil vytváření příslušných partnerství s partnery z různých zemí.

Nařízení ERIC mělo rovněž usnadnit rychlejší vytváření evropských výzkumných infrastruktur tím, že se ušetří čas strávený opakováním jednání o jednotlivých projektech, analýzou a projednáváním nejvhodnější právní formy takových mezinárodních výzkumných organizací se souvisejícími výhodami a nevýhodami, stejně jako čas ušetřený tím, že se v jednotlivých vnitrostátních parlamentech nebude muset projednávat schválení nezbytné mezinárodní dohody, což by bylo nutné, pokud by rámec stanovený nařízením ERIC neexistoval.

Nařízení ERIC mělo reagovat na evropské politické ambice na vytvoření Evropského výzkumného prostoru, který by se mohl zabývat současnými problémy (např. internacionalizace výzkumu, dosažení kritického množství, rozvoj decentralizovaných zařízení, rozvoj referenčních modelů). Rovněž mělo přispět k vybudování identity EU okolo stěžejních vědeckých zařízení a vytváření pozitivní image Evropské unie na mezinárodní úrovni díky tomu, že mezinárodní protějšky budou jednat s jedním právním subjektem, jehož členem se mohou stát nebo s nímž mohou navázat spolupráci a případná partnerství.

V prosinci 2013 bylo nařízení ERIC pozměněno[2]. Cílem bylo lépe zohlednit příspěvky přidružených zemí v konsorciích ERIC tím, že tyto země získají rovnoprávnější postavení vůči členským státům, pokud jde o hlasovací práva v řídících orgánech ERIC, vzhledem k tomu, že konsorcia ERIC mohou být umístěna v přidružených zemích, což by vedlo k vyšší účasti přidružených zemí na konsorciích ERIC. Došlo k tomu rovněž s ohledem na to, že Norsko by mohlo být hostitelem tří konsorcií ERIC uvedených v plánu ESFRI z roku 2010[3].

Komise tuto zprávu vypracovala na základě článku 19 nařízení ERIC, jenž stanoví, že do 27. července 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování a případně návrhy na jeho změny.

2.           Právní charakteristika ERIC

Nařízení ERIC poskytuje společný právní rámec na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který doplňuje vnitrostátní a mezivládní právní a regulační režimy pro vytváření nadnárodních výzkumných infrastruktur. Je jedním z právních nástrojů, které byly dosud přijaty na podporu Evropského výzkumného prostoru.

Podle nařízení ERIC je konsorcium ERIC právním subjektem s právní subjektivitou a plnou způsobilostí k právním úkonům uznaným ve všech členských státech. Vyžaduje členství alespoň tří států: jednoho členského státu a dvou dalších zemí, které jsou buď členskými státy, nebo přidruženými zeměmi. Jeho členy mohou být členské státy, přidružené země, třetí země jiné než přidružené země a mezivládní organizace. Společně přispívají k dosažení cílů konsorcia ERIC, v první řadě ke zřízení a provozu výzkumné infrastruktury evropského významu. Členské státy, přidružené země, třetí země jiné než přidružené země a mezivládní organizace mohou rovněž být pozorovateli bez hlasovacích práv.

Interní struktura konsorcia ERIC je pružná a umožňuje členům, aby ve stanovách upravili svá práva a povinnosti, orgány a jejich kompetence a další interní záležitosti. Nařízení ERIC stanoví, že většinu hlasovacích práv ve shromáždění členů musí držet společně členské státy a přidružené země, avšak návrhy na změnu stanov konsorcia ERIC, jehož hostitelem je členský stát, vyžadují souhlas většiny členských států, jež jsou členy konsorcia. Odpovědnost členů za závazky konsorcia ERIC může být omezena do výše jejich příslušných příspěvků; ve stanovách je však možné stanovit jinou odpovědnost. Pokud jde o určité správní, bezpečnostní a technické otázky, je použitelným právem právo Unie, právo státu, v němž se nachází sídlo, nebo právo státu, v němž probíhá činnost. Stanovy a jejich prováděcí pravidla musejí být v souladu s příslušným použitelným právem.

Konsorcium ERIC je považováno za mezinárodní subjekt nebo organizaci ve smyslu směrnic o dani z přidané hodnoty a spotřebních daní, nicméně aby mělo nárok na osvobození od DPH a spotřebních daní, musí být v tomto smyslu uznáno svým hostitelským členským státem. Jelikož je také považováno za mezinárodní organizaci ve smyslu směrnice o zadávání veřejných zakázek, může být konsorcium ERIC předmětem výjimky z postupů při zadávání veřejných zakázek a namísto nich si může přijmout svá vlastní pravidla týkající se veřejných zakázek.

Konsorcium ERIC se zřizuje rozhodnutím Komise jednající na základě prováděcích pravomocí, jež jí svěřila Rada. Komise jedná na základě žádosti předložené členskými státy, zeměmi a mezivládními organizacemi, které si přejí stát se zakládajícími členy konsorcia ERIC. Postup pro přijetí rozhodnutí Komise zahrnuje posouzení nezávislými odborníky zejména z oblasti plánované činnosti konsorcia ERIC. Komise si také vyžádá stanovisko výboru stanoveného článkem 20 nařízení ERIC („výbor pro ERIC“), který je složen ze zástupců všech členských států a přidružených zemí.

3.           Provádění nařízení ERIC

Od přijetí nařízení ERIC bylo zřízeno sedm konsorcií ERIC. V březnu 2011 bylo zřízeno konsorcium SHARE-ERIC (Průzkum o zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě)[4], jehož prvním hostitelem bylo Nizozemsko a od roku 2014 Německo, přičemž dalšími členy jsou Belgie, Česká republika, Itálie, Izrael, Nizozemsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko, a Švýcarsko má status pozorovatele. V únoru 2012 bylo zřízeno konsorcium CLARIN ERIC (Společná infrastruktura jazykových zdrojů a technologií)[5], jehož hostitelem je Nizozemsko a členy jsou Česká republika, Dánsko, Estonsko, Německo a Nizozemská jazyková unie. V listopadu 2013 byla zřízena čtyři konsorcia ERIC: EATRIS ERIC (evropská vyspělá infrastruktura translačního výzkumu v lékařství)[6], jehož hostitelem je Nizozemsko a členy jsou Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko a Itálie, a Francie a Španělsko mají status pozorovatele; ESS ERIC (evropský společenský průzkum)[7], jehož hostitelem je Spojené království a členy jsou Belgie, Česká republika, Estonsko, Irsko, Litva, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko, a Norsko a Švýcarsko mají status pozorovatele; BBMRI-ERIC (Výzkumná infrastruktura biobank a biomolekulárních zdrojů)[8], jehož hostitelem je Rakousko a členy jsou Belgie, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Malta a Švédsko, a Norsko, Polsko, Švýcarsko a Turecko mají status pozorovatele; ECRIN-ERIC (Evropská síť infrastruktur pro klinický výzkum)[9], jehož hostitelem je Francie a členy jsou Itálie, Německo, Portugalsko a Španělsko.

Naposledy bylo v květnu 2014 zřízeno konsorcium Euro-Argo ERIC[10], jehož hostitelem je Francie a členy jsou Finsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Spojené království a Řecko, a Polsko a Norsko mají status pozorovatele.

Všech sedm výše uvedených konsorcií ERIC bylo zahrnuto v plánech dohodnutých v rámci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Dvě konsorcia (SHARE-ERIC a ESS ERIC) byla zřízena s cílem navrhnout, vypracovat a realizovat evropské průzkumy. Ostatních pět konsorcií bylo zřízeno pro rozvoj a realizaci distribuované infrastruktury v oblasti biologie a lékařské vědy, věd o životním prostředí a společenských a humanitních věd.

Právní struktura konsorcia je využívána ke zřízení a provozování různých typů infrastruktury, buď umístěné na jednom místě, nebo distribuované. Distribuovaná infrastruktura může mít podobu infrastruktury složené ze zařízení nacházejících se v různých místech a provozovaných jediným právním subjektem, nebo infrastruktury zřízené jako centrální uzel koordinující provoz distribuovaných zařízení, která si mohou ponechat právní subjektivitu.

Nařízení ERIC je v členských státech přímo použitelné a nevyžaduje transpozici. Členské státy však musely přijmout vhodná opatření a postupy, aby byly schopny hostit konsorcium ERIC nebo se stát jeho členem. Zřízení konsorcia podle nařízení ERIC vyžaduje mimo jiné, aby hostitelský členský stát vydal prohlášení uznávající konsorcium ERIC za mezinárodní subjekt ve smyslu směrnice o DPH a za mezinárodní organizaci ve smyslu směrnice 2008/118/ES, aby se mohlo uplatnit osvobození od DPH nebo spotřební daně. To ve většině členských států trvalo několik let. Výjimkou bylo Nizozemsko, které mělo již v roce 2010 zavedené interní postupy umožňující hostování konsorcia. Důvodem byla skutečnost, že se nová právní struktura musela začlenit do vnitrostátních regulačních a správních systémů a začít v nich fungovat, a útvary Komise i zúčastněné členské státy musely vyřešit mnoho praktických otázek, než bylo možné konsorcia zřídit.

Co se týče přidružených zemí nebo třetích zemí, v nichž není nařízení ERIC přímo použitelné, musí předložit závazné prohlášení uznávající právní subjektivitu a výsady konsorcia, aby jej mohly hostit (v případě přidružených zemí) nebo se stát členem konkrétního konsorcia.

Pět let po přijetí nařízení ERIC přijala nezbytná opatření umožňující jim hostit konsorcium nebo se stát jeho členem většina členských států a některé přidružené země. Tento pozitivní vývoj je také možné ilustrovat faktem, že zhruba 20 ze 48 projektů obsažených v plánu ESFRI z roku 2010 ke zřízení výzkumné infrastruktury využívá nebo se chystá využít konsorcium ERIC. Komise navíc obdržela dvě žádosti o zřízení evropských výzkumných infrastruktur v rámci konsorcia ERIC, které v plánu ESFRI zahrnuty nejsou: Středoevropského konsorcia výzkumné infrastruktury (CERIC-ERIC), jež má hostit Itálie, a Společného ústavu pro interferometrii s velmi dlouhou základnou (JIV-ERIC), jejž má hostit Nizozemsko.

Správní a procesní opatření přijatá příslušnými orgány členských států a přidružených zemí, informace vyměněné na pravidelných schůzkách výboru pro ERIC a vysvětlení poskytnutá různými útvary Komise v reakci na otázky vznesené zástupci členských států a přidružených zemí měly při podpoře provádění nařízení ERIC důležitou úlohu.

Komise očekává, že do konce roku 2015 bude zřízeno přibližně 15 konsorcií ERIC.

4.           Problémy v provádění nařízení ERIC

Nařízení ERIC bylo přijato a je prováděno v době, kdy členské státy a přidružené země přijímají restriktivní rozpočtová opatření s cílem snížit schodky veřejných financí. Dlouhodobé sdružování zdrojů, jež je nezbytné pro zřízení a provoz náležité celoevropské výzkumné infrastruktury, proto představuje náročný úkol a stává se ještě komplikovanějším kvůli tomu, že jednotlivé zúčastněné členské státy a přidružené země uplatňují při přijímání rozpočtových rozhodnutí různé časové rámce. Dosažení minimálního objemu finančních prostředků pro zřízení výzkumných infrastruktur tak vyžaduje poměrně dlouhou přípravu. Tento problém není specifický pro nástroj ERIC, týká se všech evropských výzkumných infrastruktur. Urychlení realizace by významně napomohla lepší synchronizace, větší transparentnost a soulad mezi členskými státy, přidruženými zeměmi a třetími zeměmi, které se podílejí na přípravě výzkumných infrastruktur.

Podmínka, že o zřízení konsorcia ERIC mohou požádat pouze státy a mezivládní organizace, přináší komplikace vědecké obci, která připravuje zřízení a realizaci výzkumné infrastruktury, protože ministerstva nebo jimi pověřené finanční agentury obvykle nejsou do přípravy žádosti o konsorcium zapojeny od samého počátku. Mezi budoucími partnery konsorcia ERIC také vyvolává diskuse například o vztahu mezi příspěvky a hlasovacími právy, k nimž zúčastněné vědecké obce nezaujímají stejný postoj. Zapojení zástupců ministerstev a finančních agentur od samého začátku přípravy zřízení evropských výzkumných infrastruktur by mohlo napomoci předejít zbytečným průtahům v pozdějších fázích příprav, kdy je třeba zajistit u partnerů fyzické umístění infrastruktury, finanční příspěvky a závazky předtím, než bude možné podat formální žádost o ERIC.

Průřezový charakter mnoha evropských výzkumných infrastruktur je navíc v řadě případů příčinou komplikovanějšího rozhodovacího procesu zahrnujícího partnery těchto infrastruktur – například ve zdravotnických, výzkumných, námořních, environmentálních a energetických záležitostech musí být zapojeno několik ministerstev a finančních agentur.

Kvůli ustanovením nařízení ERIC týkajícím se DPH a spotřební daně a zadávání veřejných zakázek muselo být v zúčastněných členských státech, přidružených a třetích zemích do přípravy a schvalování žádostí o konsorcium ERIC zapojeno několik ministerstev včetně ministerstva financí a zahraničních věcí, což mělo za následek další komplikace a vyžadovalo zavedení vhodných interních postupů pro usnadnění schvalovacího procesu. Ze zkušeností získaných při zřizování uvedených sedmi konsorcií ERIC vyplývá, že této složitosti si začíná být vědomo více členských států a přidružených zemí a že přijaly interní rozhodovací postupy s cílem organizovat a urychlit interní schvalovací proces.

Konsorcia ERIC budou poprvé způsobilá k předkládání návrhů v rámci výzev programu Horizont 2020 a k účasti na nich. Rovněž v pracovním programu výzkumné infrastruktury byly zahrnuty odkazy na možnou podporu konsorciím ERIC a výzkumným infrastrukturám ESFRI. Komise očekává, že by mohly hrát důležitou úlohu při správě údajů a v klastrech kolem některých tematických oblastí, jako je výzkum zdraví a životního prostředí.

5.           Úloha útvarů Komise

Útvary Komise napomáhají při provádění nařízení ERIC tím, že třikrát až čtyřikrát ročně pořádají schůze výboru pro ERIC, jimž také předsedají. Kromě toho, že je na těchto schůzích prezentováno stanovisko k tomu, jak jsou formální žádosti o konsorcium ERIC v souladu s nařízením ERIC, slouží také k poskytování a výměně informací o probíhajících žádostech o konsorcia a o interních opatřeních, která členské státy a přidružené země zavedly pro rozhodování v souvislosti s členstvím v konsorciu. Dále probíhají prezentace zástupců budoucích evropských výzkumných infrastruktur, které se chystají vypracovat žádosti o konsorcium ERIC, takže jsou všechny členské státy a přidružené země informovány o harmonogramech, očekávaném objemu financování, službách a dalších činnostech, které je třeba připravit, a o příležitostech pro účast na přípravě konsorcia a podání žádosti.

Komise v roce 2010 zveřejnila pokyny, které obsahují praktické informace pro potenciální žadatele o tom, jak podat žádost o konsorcium, a komentář k jednotlivým ustanovením nařízení ERIC se zaměřením na právní aspekty. V roce 2014 bude zveřejněna aktualizovaná verze těchto pokynů, zohledňující dosud získané zkušenosti.

Útvary Komise poskytly vysvětlení k široké řadě otázek týkajících se ustanovení nařízení ERIC, které vznesly členské státy, přidružené země a zástupci výzkumných infrastruktur připravující žádost o konsorcium ERIC. Otázky se týkaly mimo jiné právní povahy konsorcia ERIC, toho, zda může být jeho hlavním cílem provádění jaderného výzkumu, odpovědnosti členů, rozhodného práva zejména pro distribuované infrastruktury s několika uzly a pracovníky v různých zemích, likvidace konsorcia a úlohy vnitrostátních soudů.

Útvary Komise v roce 2013 poskytly vzory prohlášení o uznání konsorcia ERIC třetími zeměmi a mezivládními organizacemi, které těmto zemím vyjasnily a zjednodušily proces související s jejich působením jako hostitelů nebo členů konsorcia.

Rovněž v roce 2013 poskytly útvary Komise pracovní dokument obsahující vzory stanov konsorcia ERIC na základě zkušeností získaných v procesu žádosti o první konsorcia, aby se žadatelům usnadnilo vypracování těchto ustanovení a aby stanovy konsorcií ERIC byly jednotnější, aniž je dotčena flexibilita a přizpůsobení nezbytné pro zohlednění rozdílné povahy jednotlivých konsorcií z hlediska struktury (s jedním sídlem, distribuovaná, virtuální) a oblastí výzkumu (společenské a humanitní vědy, vědy o životním prostředí, energetické, biologické a lékařské vědy, materiály a analytická zařízení, fyzikální vědy a inženýrství).

Útvary Komise hrály při přípravě žádostí o konsorcia ERIC aktivní roli v podobě účastí na schůzích správních rad a na dalších přípravných schůzkách členských států a přidružených zemí, na nichž podávaly vysvětlení a identifikovaly možná řešení a kompromisy ohledně bodů, na něž upozornila diskuse mezi budoucími partnery.

Po zřízení konsorcia mají útvary Komise v jeho činnosti omezenou roli. Tato činnost je upravena a řízena členy konsorcia v rámci podmínek nařízení ERIC, stanov a prováděcích pravidel přijatých pro konsorcium. Útvary Komise mohou jednat pouze na základě informací a žádosti členů v souvislosti s případnými problémy a na základě výročních zpráv, jež konsorcium v souladu s nařízením ERIC podává Komisi.

Vzhledem k tomu, že bylo zřízeno sedm konsorcií ERIC se sídlem v pěti různých členských státech, a v zájmu usnadnění dalšího rozvoje konsorcií Komise pořádá setkání sítě konsorcií ERIC, na nichž si mohou vyměňovat osvědčené postupy a projednávat společné problémy. Na tyto schůzky jsou zváni také zástupci výboru pro ERIC a budoucích konsorcií, které se nacházejí v poslední fázi přípravy žádosti. První schůzka sítě konsorcií ERIC se konala v červnu 2014.

6.           Závěry

Vzhledem k tomu, že do května 2014 bylo úspěšně zřízeno sedm konsorcií ERIC, přičemž perspektivně jich má do konce roku 2015 existovat asi 15, lze prohlásit, že využití daného právního rámce vyjádřené počtem nových nebo modernizovaných evropských infrastruktur využívajících ERIC získalo dynamiku a tento rámec je úspěšný. Nařízení ERIC prokázalo, že je skutečně schopno vyplnit mezeru mezi tradičními mezinárodními organizacemi vznikajícími uzavřením smlouvy a vnitrostátními právními subjekty k vytváření celoevropských výzkumných infrastruktur. Dokládá to i plánované využití konsorcií ERIC přibližně dvaceti projekty, které jsou zahrnuty v plánu ESFRI pro provádění výzkumné infrastruktury.

Díky mnoha společným prvkům ustanovení týkajících se přistoupení, rozhodování a otázek, jako je právní odpovědnost, konsorcium ERIC značně rozšířilo příležitosti členských států, přidružených a třetích zemí ke zvážení spolupráce nebo ke vstupu do těchto evropských výzkumných infrastruktur. Útvary Komise napomáhají při provádění nařízení ERIC tím, že pořádají schůze výboru pro ERIC, jimž také předsedají.

Postup podávání žádostí o konsorcium ERIC a snadnost jeho využití je třeba dále optimalizovat tak, jak členské státy, vědecká obec a útvary Komise získávají zkušenosti a lepší porozumění praktickým důsledkům používání tohoto nového právního nástroje. Lze očekávat, že pokud útvary Komise, členské státy a přidružené země přijmou vhodná opatření, bude díky získaným zkušenostem používání konsorcia stále snadnější, proces bude možné dále zjednodušit a vytváření evropských výzkumných infrastruktur bude rychlejší. Komise proto v této fázi nenavrhuje žádná doporučení ohledně změny nařízení.

7.           Nevyřešené otázky a další kroky

Na základě zkušenosti získané z postupů žádostí o vytvoření konsorcií ERIC se budou muset členové konsorcií ERIC a útvary Komise zabývat několika novými tématy. Týkají se postupů uplatňovaných v jednotlivých členských státech například v souvislosti s registrací konsorcia v rámci vnitrostátního právního systému prostřednictvím obchodní komory nebo jiných rejstříků, což by konsorciu umožnilo otevřít si bankovní účet a požádat o vrácení DPH a spotřebních daní. Protože je konsorcium ERIC partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, je také v mnoha případech třeba vyjasnit status jeho zaměstnanců, jenž má dopad na výši mzdy, otázky daně z příjmu a osobní náklady.

Dále je nutné vyjasnit otázku příspěvků ve formě věcného plnění pro konsorcium ERIC od jeho členů, zejména zda se na ně vztahuje osvobození od DPH a spotřební daně a pokud ano, za jakých podmínek. To je důležité, protože v mnoha případech členové konsorcia namísto poskytování příspěvků v hotovosti preferují částečné příspěvky ve formě věcného plnění.

Útvary Komise by měly dále vyjasnit otázku ekonomických versus neekonomických činností, jelikož existuje rostoucí poptávka po „inovativních“ a „sociálně-ekonomických“ výsledcích činnosti výzkumné infrastruktury, které odůvodní investice ze strany členů. Tato otázka by měla být rovněž řešena v kontextu „inteligentní specializace“, pokud jde o možnou podporu ze strany regionálních fondů a státní podporu (na výstavbu částí zařízení konsorcia). Patří sem i další témata, například způsob, jakým mohou konsorcia ERIC vytvářet osamostatněné podniky, uskutečňovat přenos technologií a získávat příjmy z realizovaných služeb a zároveň dodržet požadavek, že mají provozovat pouze omezenou ekonomickou činnost a nesmí ohrozit svůj status konsorcia.

Konsorcia ERIC mají důležitou úlohu při snižování roztříštěnosti Evropského výzkumného prostoru tím, že harmonizovaným a strukturálním způsobem vytvářejí služby pro vědeckou obec v celé Unii, a to díky transparentnosti zaváděné v souvislosti se shromažďováním údajů, přístupu k údajům a nástrojům a uchovávání údajů a služeb pro uživatele. To slouží nejen podpoře vědecké obce, ale potenciálně i rozhodování o politických opatřeních podloženém fakty v oblastech, jako je zdraví, životní prostředí a sociální a kulturní politika. Komise bude s členskými státy zkoumat možné způsoby, jak by konsorcia ERIC mohla poskytováním takových služeb podpořit další výzkumné infrastruktury.

Do dosud zřízených konsorcií ERIC se zapojilo 20 členských států, avšak sídla těchto konsorcií jsou soustředěna v několika málo z nich. Členské státy a přidružené země by při přípravě realizace nových evropských výzkumných infrastruktur měly vyvinout úsilí o dosažení z dlouhodobého hlediska vyváženějšího zastoupení v celé Evropské unii.

Konsorcia ERIC mohou hrát důležitou úlohu v mezinárodní spolupráci, např. s Africkou unií, Austrálií, Ruskem, USA, Kanadou a s kolaborativními projekty OSN. V tomto ohledu stojí za zmínku, že konsorcium ERIC je v současnosti v rámci globálního vědeckého fóra OECD (Global Science Forum – GSF) zvažováno jako možný model pro zřizování mezinárodních distribuovaných výzkumných infrastruktur. Ve vztahu k takovým infrastrukturám by bylo zejména třeba řešit otázky správy, právní subjektivity a řešení sporů. Komise bude v rámci GSF nebo jiných mezinárodních iniciativ podle potřeby podporovat další zkoumání možností dohody na regulačním rámci pro mezinárodní výzkumné infrastruktury, které by mohly vyplnit mezeru mezi organizacemi založenými na mezinárodní smlouvě a vnitrostátními organizacemi, tak jak se to podařilo v případě konsorcií ERIC.

Jak je uvedeno výše, nařízení ERIC bylo v roce 2013 na základě žádostí přidružených zemí, zejména Norska, pozměněno, aby umožnilo plné uznání jejich příspěvků do konsorcia ERIC, pokud jde o hlasovací práva. Komise bude podrobně sledovat, zda tato změna povede k vyšší účasti přidružených zemí jako hostitelského nebo členského státu konsorcií ERIC.

[1]               Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 326, 6.12.2013, s. 1.

[3]               Jedná se o konsorcium datových archivů evropských společenských věd (CESSDA), integrovaný arktický systém pozorování země na Špicberkách (SIOS) a evropskou laboratorní infrastrukturu pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého (ECCSEL).

[4]               Úř. věst. L 71, 18.3.2011, s. 20.

[5]               Úř. věst. L 64, 3.3.2012, s. 13.

[6]               Úř. věst. L 298, 8.11.2013, s. 38.

[7]               Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 44.

[8]               Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 63.

[9]               Úř. věst. L 324, 5.12.2013, s. 8.

[10]             Úř. věst. L 136, 9.6.2014, s. 35.