This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0893
Proposal for a COUNCIL DIRECTIVE on the placing on the market of food from animal clones
Návrh SMĚRNICE RADY o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh
Návrh SMĚRNICE RADY o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh
/* COM/2013/0893 final - 2013/0434 (APP) */
Návrh SMĚRNICE RADY o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh /* COM/2013/0893 final - 2013/0434 (APP) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Obecná situace týkající se
návrhu Klonování je relativně nová technika
nepohlavní reprodukce zvířat, jejímž výsledkem jsou téměř
přesné genetické kopie klonovaných zvířat, tj. bez modifikace
genů. V případě produkce potravin je klonování
novou technikou. Podle stávajícího právního rámce tedy potraviny z klonů
spadají do oblasti působnosti nařízení o nových potravinách[1], a proto podléhají
povolení před uvedením na trh na základě posouzení rizik v oblasti
bezpečnosti. V roce 2008 předložila Komise návrh[2] na zefektivnění
povolovacího řízení podle nařízení o nových potravinách. Během
legislativního postupu bylo cílem tvůrců právních předpisů
změnit tento návrh tak, aby do něj byla zavedena specifická pravidla
týkající se klonování[3].
Ohledně oblasti působnosti a charakteristik zařazení těchto
pravidel však nebylo dosaženo dohody, a proto nebyl návrh po neúspěšném
dohodovacím řízení v březnu 2011 přijat spoluzákonodárci. V
důsledku toho byla Komise požádána, aby připravila legislativní návrh
týkající se klonování pro účely produkce potravin, který by byl založen na
posouzení dopadů mimo působnost nařízení o nových potravinách[4]. Evropský úřad pro bezpečnost potravin
(EFSA) dospěl k závěru, že neexistují žádné náznaky rozdílu v oblasti
bezpečnosti potravin v případě masa a mléka z klonů a
jejich potomků ve srovnání se zvířaty zplozenými běžným
způsobem. EFSA však identifikoval hrozbu pro dobré životní podmínky
zvířat související s nízkou účinností této techniky. Své stanovisko
týkající se klonování zvířat aktualizoval naposledy v roce 2012[5] a dospěl k
závěru, že dostupných vědeckých poznatků týkajících se klonování
je nyní více, ale účinnost této techniky zůstává ve srovnání s jinými
technikami reprodukce nízká. 1.2. Cíle návrhu Cílem tohoto návrhu je zabývat se tím, jak
spotřebitelé vnímají používání potravin ze zvířecích klonů. 1.3. Regulační rámec V případě produkce potravin je klonování
novou technikou. Potraviny získané ze zvířecích klonů tedy spadají do
oblasti působnosti nařízení o nových potravinách. Podle uvedeného
nařízení lze potraviny vyrobené novými technikami uvádět na trh pouze
poté, co bylo vydáno zvláštní povolení. Takové povolení před uvedením na
trh musí být založeno na příznivém posouzení rizik v oblasti bezpečnosti
potravin, které provádí EFSA. Dosud nebyla ještě nikdy předložena
žádost o povolení k uvádění potravin vyrobených prostřednictvím
techniky klonování na trh. 1.4. Soulad s ostatními
politikami a cíli Unie Tato iniciativa je reakcí na výše zmíněné
obavy, přičemž nezpůsobuje zbytečnou zátěž
zemědělcům, chovatelům ani provozovatelům
potravinářských podniků usazeným v Unii a ve třetích zemích. V
tomto návrhu se počítá s tím, že se na území Unie pozastaví uvádění
potravin z klonů na trh. Prozatímní zákaz uvádění potravin z
klonů na trh doplňuje zákaz používání techniky klonování pro
hospodářské účely a zákaz uvádění živých klonů na trh,
které jsou navrženy jako paralelní opatření. Prozatímní zákaz uvádění
potravin z klonů na trh bude rovněž předmětem přezkumu,
aby se přihlédlo k potenciálním změnám vnímání
spotřebitelů, pokud jde o klonování, v souvislosti s obavami o dobré
životní podmínky zvířat a k mezinárodnímu vývoji. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1. Proces konzultací 2.1.1. Metody konzultací a hlavní
odvětví, na něž se konzultace zaměřily Proběhly konzultace s členskými státy,
zúčastněnými stranami a obchodními partnery ze třetích zemí. Hlavním fórem pro diskuse s členskými státy
byl Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.
Kromě toho vyplnily všechny členské státy zvláštní dotazník týkající
se klonování na jejich území. Konzultace se zúčastněnými stranami
proběhly v poradní skupině pro potravinový řetězec.
Konzultací se zúčastnilo 22 organizací zastupujících všechna dotčená
odvětví (zemědělci, chovatelé, potravinářský průmysl,
maloobchodníci, spotřebitelé a aktivisté v oblasti práv zvířat).
Kromě toho se konalo pět technických setkání s organizacemi
zastupujícími zemědělce, chovatele a potravinářský průmysl. Zvláštní dotazník byl zaslán 15 hlavním obchodním
partnerům ze třetích zemí, z nichž 13
odpovědělo. Veřejnost byla konzultována v březnu
2012 prostřednictvím iniciativy interaktivní tvorby politiky. Do tohoto
nástroje je zapojeno asi 6 000 účastníků, z nichž 360
odpovědělo[6].
Klonování se týkaly také dva průzkumy
Eurobarometr: specifický průzkum týkající se klonování[7] z roku 2008, který byl
proveden v 27 členských státech, a průzkum týkající se biotechnologie[8] z roku 2010, který
obsahoval konkrétní otázky o klonování a byl proveden v 27 členských
státech a v 5 evropských zemích, které nejsou členy Unie. Ve své zvláštní zprávě o klonování z roku
2008[9] vyjádřila Evropská
skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) pochybnosti o
tom, že klonování zvířat pro hospodářské účely lze
odůvodnit „s ohledem na stávající míru utrpení a zdravotních
problémů náhradních matek a zvířecích klonů.“ EGE
rovněž dospěla k závěru, že „nevidí žádné
přesvědčivé argumenty, které by odůvodňovaly produkci
potravin z klonů a jejich potomků“. 2.2.1. Shrnutí odpovědí a
způsob, jakým byly vzaty v úvahu Členské státy potvrdily, že zvířata se v
Unii v současnosti pro účely produkce potravin neklonují.
Dotčená hospodářská odvětví (zemědělství,
chovatelství, potravinářský průmysl) uvedla, že v současné
době nemají žádný zájem na produkci potravin ze zvířecích klonů. Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada a Spojené
státy potvrdily, že na jejich území se zvířata klonují, ale nedokázaly
upřesnit v jakém rozsahu. V Brazílii, Kanadě a Spojených státech
jsou klony registrovány soukromými společnostmi. V Kanadě je právní situace
v oblasti klonování podobná jako v Unii, tj. potraviny produkované ze zvířecích
klonů se považují za nové potraviny a musí být před uvedením na trh
povoleny. Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Nový Zéland, Paraguay a
Spojené státy americké upozornily na to, že opatření by měla být
založena na vědeckých poznatcích. Kromě toho zdůraznily, že
opatření by neměla obchod omezovat více, než je nutné pro splnění
legitimních cílů. Občané Unie se však k používání techniky
klonování pro účely produkce zvířat k hospodářským
účelům staví do značné míry negativně. Vyplývá z toho, že
spotřebitelé by nekonzumovali potraviny získané z klonů. Tato iniciativa bere v úvahu výsledky těchto
konzultací. Řeší odůvodněné obavy vyváženým způsobem a
zohledňuje meze pravomocí svěřených Unii Smlouvami. 2.3.1. Externí odborná konzultace Evropský úřad pro bezpečnost potravin
(EFSA) vydal v roce 2008 své stanovisko týkající se klonování.
Zaměřil se v něm na zvířecí klony, jejich potomky a
produkty získávané z těchto zvířat. Toto stanovisko bylo
aktualizováno prostřednictvím tří vyjádření v letech 2009, 2010
a 2012[10].
Na základě dostupných údajů se EFSA domnívá, že problémy týkající se
dobrých životních podmínek zvířat souvisejí se zdravím náhradních matek
(nositelek klonů) a samotných klonů. Náhradní matky trpí zejména
dysfunkcemi placenty, které přispívají ke zvýšené míře potratů.
To mimo jiné přispívá k nízké účinnosti této techniky (6–15 % v
případě skotu a 6 % u prasat) a aby bylo možné získat jeden klon, je
nutné implantovat embrya klonů do několika náhradních matek.
Kromě toho způsobují abnormality klonů a neobvykle velcí potomci
obtížné porody a úmrtí novorozenců. Vysoká míra úmrtnosti je pro techniku
klonování příznačná. Na druhé straně EFSA opakovaně uvedl, že
klonování nemá žádný dopad na bezpečnost masa a mléka získaného z
klonů. 2.2. Posouzení
dopadů[11] Na základě zkušeností získaných během legislativního postupu,
který v březnu 2011 skončil neúspěchem, a na základě
stanovisek, které vyjádřily zúčastněné strany, byly posuzovány
čtyři varianty. Varianta č. 4 obsahovala mimo jiné dočasné
pozastavení uvádění potravin z klonů na trh. Na základě analýzy těchto čtyř variant a s
přihlédnutím k jejich dopadům a ke sledovaným cílům byl jako
základ tohoto návrhu převzat tento prvek varianty č. 4. Dopad na
provozovatele potravinářských podniků v Unii a na obchod je jen
omezený, jelikož obchod (pokud vůbec existuje) bude
pravděpodobně zanedbatelný, protože provozovatelé
potravinářských podniků neprojevují žádný zájem o uvádění
potravin z klonů na trh. Tato varianta má pozitivní dopad na občany.
Jejich obavy o dobré životní podmínky zvířat budou vyřešeny, jelikož
se na trh v Unii nebudou uvádět žádné potraviny z klonů. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1. Právní základ Smlouva nestanoví k přijetí této
směrnice jiné pravomoci, než jsou pravomoci uvedené v článku 352.
Tato směrnice řeší obavy spotřebitelů o dobré životní
podmínky zvířat, které vyplývají z používání techniky reprodukce, která
sice nemá žádný dopad na bezpečnost nebo kvalitu produkovaných potravin,
ale způsobuje zvířatům utrpení. Článek 169 SFEU vyzývá Unii
k tomu, aby při přijímání opatření podle článku 114 v
souvislosti s vytvářením vnitřního trhu podporovala zájmy
spotřebitelů. Článek 13 SFEU stanoví, že při stanovování a
provádění politiky Unie v oblasti vnitřního trhu zohledňují Unie
a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat
jako vnímajících bytostí. Podle zavedené judikatury[12] je volba článku
114 SFEU jako právního základu odůvodněná v případech
rozdílů mezi vnitrostátními právními úpravami, pokud tyto rozdíly mohou
omezit fungování vnitřního trhu. Použití tohoto ustanovení je rovněž
možné za tím účelem, aby se předešlo výskytu překážek obchodu
vyplývajících z nestejnorodého vývoje vnitrostátních právních
předpisů. Jejich výskyt musí být nicméně pravděpodobný a
cílem dotčeného opatření musí být jejich předcházení. V tomto případě
nebyla zjištěna žádná existující nebo pravděpodobná nestejnorodost
vnitrostátních právních předpisů. Kromě toho uvedly členské
státy během dohodovacího řízení zmíněného v bodě 1.1, že
chtějí mít opatření na úrovni EU, ale neupřesnily, jaký typ
vnitrostátních opatření by zavedly v případě absence iniciativy
ze strany EU. 3.2. Zásada subsidiarity Kdyby byla v oblasti potravin z klonů
přijata izolovaná opatření jednotlivými členskými státy, mohlo
by to vést k narušení dotčených trhů. Kromě toho se tato
opatření týkají kontrol dovozu. Proto je nutné zajistit, aby se použily
tytéž podmínky, a tedy aby se tato záležitost řešila na úrovni Unie. 3.3. Zásada
proporcionality Klonování zvířat v produkci potravin nepřináší žádný
prospěch spotřebitelům a potravinářský průmysl nemá
zájem uvádět potraviny z klonů na trh. V současné fázi vývoje se
také zdá, že jeho používání v produkci potravin má jen omezený přínos.
Pozastavení uvádění potravin z klonů na trh doplňuje pozastavení
používání techniky klonování pro hospodářské účely a pozastavení
uvádění živých klonů (zvířecích klonů) na trh, která jsou
navržena jako paralelní opatření, a tím se nastolí rozumná rovnováha mezi
dobrými životními podmínkami zvířat, obavami občanů a zájmy
zemědělců, chovatelů a jiných zúčastněných stran. 3.4. Volba nástrojů Navrhovaným nástrojem je směrnice. Jiný druh
opatření by nebyl přiměřený z těchto důvodů: i) směrnice umožňuje
členským státům využívat k provádění pravidel Unie
případně stávající nástroje kontroly, a tím omezit administrativní
zátěž; ii) nástroje „měkkého“ práva se
považují za nedostatečné k tomu, aby zabránily používání této techniky v
Unii. Členské státy se v souladu se Společným
politickým prohlášením členských států a Komise o informativních
dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní
oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení
směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více informativních
dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými složkami
směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích
nástrojů. Vzhledem k tomu, že právní povinnosti stanovené touto
směrnicí jsou jen omezené, nejsou informativní dokumenty od členských
států v souvislosti s prováděním této směrnice zapotřebí. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Tato iniciativa nemá žádné důsledky pro
rozpočet EU a nevyžaduje žádné dodatečné lidské zdroje v Komisi. 2013/0434 (APP) Návrh SMĚRNICE RADY o uvádění potravin ze zvířecích
klonů na trh RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 352 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, po získání souhlasu Evropského parlamentu, v souladu se zvláštním legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Potraviny ze zvířecích
klonů jakožto potraviny získané novou reprodukční technikou spadají
do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 258/97[13],
a proto podléhají povolení před uvedením na trh. (2) Evropský úřad pro
bezpečnost potravin (EFSA) ve svém stanovisku přijatém poprvé dne 15.
července 2008 a potvrzeném v letech 2009, 2010 a 2012[14] dospěl k
závěru, že neexistují žádné náznaky rozdílů v oblasti
bezpečnosti potravin v případě potravinářských výrobků
ze zdravých zvířecích klonů a jejich potomků ve srovnání s
výrobky ze zdravých zvířat zplozených běžným způsobem. EFSA však
také dospěl k závěru, že existují problémy týkající se dobrých
životních podmínek zvířat související se zdravím náhradních matek, tedy
nositelek klonů, a samotných klonů[15].
EFSA dospěl k závěru, že náhradní matky trpí zejména dysfunkcemi
placenty, které přispívají ke zvýšené míře potratů. To mimo jiné
přispívá k nízké účinnosti techniky klonování (6 až 15 % v
případě skotu a 6 % u prasat) a aby bylo možné získat jeden klon, je
nutné implantovat embrya klonů do několika náhradních matek.
Kromě toho způsobují abnormality klonů a neobvykle velcí potomci
obtížné porody a úmrtí novorozenců. Vysoká míra úmrtnosti je pro techniku
klonování příznačná. (3) Ve své zvláštní zprávě o
klonování z roku 2008[16]
vyjádřila Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových
technologiích (EGE) pochybnosti o tom, že klonování zvířat pro účely
produkce potravin lze odůvodnit „s ohledem na stávající míru utrpení a
zdravotních problémů náhradních matek a zvířecích klonů.“ (4) Většina občanů
Unie klonování pro účely produkce potravin neschvaluje kvůli obavám o
dobré životní podmínky zvířat a obecným etickým otázkám. Potraviny ze
zvířecích klonů občané Unie konzumovat nechtějí. (5) Používání techniky klonování
a uvádění embryí klonů a zvířecích klonů na trh v Unii pro
hospodářské účely je prozatímně zakázáno směrnicí
Evropského parlamentu a Rady [number] o klonování zvířat z řad skotu,
prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské
účely[17].
Tento zákaz se však nepoužije na zvířata chovaná a rozmnožovaná
výlučně pro jiné účely. (6) S cílem řešit, jak
spotřebitelé vnímají klonování v souvislosti s obavami o dobré životní
podmínky zvířat, je nutné zajistit, aby potraviny ze zvířecích
klonů nevstupovaly do potravinového řetězce. Méně
restriktivní opatření, jako je označování potravin, by v úplnosti
neřešila obavy občanů, jelikož uvádění potravin
produkovaných technikou, která způsobuje zvířatům utrpení, na
trh by stále bylo povolené. (7) Klonování zvířat je
povoleno v určitých třetích zemích. Proto by měla být
přijata opatření, kterými se zamezí dovozu potravin získaných ze
zvířecích klonů, které byly vyprodukovány v uvedených třetích
zemích, do Unie. (8) Očekává se, že množství
poznatků o dopadu techniky klonování na dobré životní podmínky zvířat
se zvýší. Samotná technika klonování se může časem zdokonalit tak, že
se pro spotřebitele stane přijatelnější. (9) Opatření stanovená tímto
aktem by měla být po uplynutí vhodné doby přezkoumána, aby se
zhodnotilo, zda odpovídajícím způsobem řeší sledované cíle, s
přihlédnutím ke zkušenostem, které získají členské státy při
provádění této směrnice, k vnímání spotřebitelů, pokud jde
o klonování, v souvislosti s obavami o dobré životní podmínky zvířat a k
mezinárodnímu vývoji. (10) Smlouva nestanoví k
přijetí této směrnice jiné pravomoci, než jsou pravomoci uvedené v
článku 352. Tato směrnice řeší obavy spotřebitelů o
dobré životní podmínky zvířat, které vyplývají z používání techniky
reprodukce, která sice nemá žádný dopad na bezpečnost nebo kvalitu
produkovaných potravin, ale způsobuje zvířatům utrpení.
Článek 169 Smlouvy vyzývá Unii k tomu, aby při přijímání
opatření podle článku 114 Smlouvy v souvislosti s vytvářením
vnitřního trhu podporovala zájmy spotřebitelů. Článek 13
Smlouvy stanoví, že při stanovování a provádění politiky Unie v
oblasti vnitřního trhu zohledňují Unie a členské státy plně
požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí. Podle
zavedené judikatury Soudního dvora je volba článku 114 Smlouvy jako
právního základu odůvodněná v případech rozdílů mezi
vnitrostátními právními úpravami, pokud tyto rozdíly mohou omezit fungování
vnitřního trhu. Použití tohoto ustanovení je rovněž možné, pokud je
cílem právního aktu předejít výskytu překážek obchodu vyplývajících z
nestejnorodého vývoje vnitrostátních právních předpisů[18]. Jejich výskyt musí
být nicméně pravděpodobný a cílem dotčeného opatření musí
být jejich předcházení. V tomto případě nebyla zjištěna
žádná existující nebo pravděpodobná nestejnorodost vnitrostátních právních
předpisů. (11) Tato směrnice ctí
základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv
Evropské unie, zejména svobodu podnikání. Tato směrnice musí být provedena
v souladu s těmito právy a zásadami, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1
Předmět Tato směrnice stanoví pravidla pro uvádění potravin ze
zvířecích klonů na trh. Článek 2
Definice Pro účely této směrnice se použijí tyto definice: b) „klonováním“ se rozumí nepohlavní
reprodukce zvířat technikou, při níž je jádro buňky individuálního
zvířete přeneseno do oocytu, z nějž bylo jádro odstraněno,
za účelem vytvoření geneticky totožných individuálních embryí (dále
jen „embrya klonů“), jež mohou být následně implantována do
náhradních matek za účelem produkce populací geneticky identických
zvířat (dále jen „zvířecí klony“); b) „potravinami“ se rozumí potraviny
podle definice v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002[19]. Článek 3
Prozatímní zákazy 1. Členské státy zajistí, aby se
potraviny ze zvířecích klonů neuváděly na trh. 2. Členské státy zajistí, aby
potraviny živočišného původu dovážené ze třetích zemí, kde lze v
souladu s předpisy uvádět na trh nebo vyvážet potraviny z klonů,
byly uváděny na trh Unie pouze v souladu s veškerými zvláštními dovozními
podmínkami přijatými podle článků 48 a 49 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, kterými se zajistí, že z
těchto třetích zemí se do Evropské unie nebudou vyvážet žádné
potraviny ze zvířecích klonů. Článek 4
Sankce Členské
státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů
přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá
opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být
účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy
uvědomí o takových předpisech Komisi do [date for transposition
of the Directive] a neprodleně ji informují také
o jakýchkoliv pozdějších změnách těchto předpisů. Článek 5
Podávání zpráv a přezkum 1. Členské státy předloží
Komisi do [date = 5 years after the date of transposition of this Directive]
zprávu o zkušenostech získaných během uplatňování této směrnice. 2. Komise předloží Evropskému
parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice s
přihlédnutím k: a) zprávám předloženým členskými
státy v souladu s odstavcem 1; b) změnám vnímání
spotřebitelů, pokud jde o klonování, v souvislosti s obavami o dobré
životní podmínky zvířat; c) mezinárodnímu vývoji. Článek 6
Provedení 1. Členské státy uvedou v
účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s
touto směrnicí do [date = 12 months after the date of adoption of this
Directive]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Tyto předpisy přijaté členskými
státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz
učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si
stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi
znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů,
které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 7
Vstup v platnost Tato směrnice
vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku
Evropské unie. Použije se od [date
= 18 months after the date of adoption of this Directive]. Článek 8
Určení Tato
směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách
a nových složkách potravin. [2] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o
nových potravinách, KOM(2007) 872 v konečném znění ze dne 14. ledna
2008. [3] Ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě
o klonování zvířat pro účely produkce potravin (KOM(2010) 585 ze dne
19. října 2010) bylo doporučeno i) dočasně pozastavit
používání techniky klonování, klonů a potravin z klonů na dobu
pěti let a ii) sledovat dovezený reprodukční materiál klonů.
http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/docs/20101019_report_ec_cloning_cs.pdf [4] Například Evropský parlament ve svém usnesení ze
dne 6. července 2011 o pracovním programu Komise na rok 2012 požadoval
legislativní návrh, kterým by se zakázaly potraviny z klonů a jejich
potomků: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2011-0327+0+DOC+XML+V0//CS
(postup 2011/2627(RSP), bod 31). [5] Stanovisko EFSA z roku 2012, obecný závěr, s. 18.
Stanoviska EFSA z roku 2012 a 2010:
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/2794.htm a
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1784.htm. [6] Z toho 34 pocházelo z profesních organizací, 34 z
nevládních organizací, 16 z vnitrostátních správních subjektů, 1 ze
třetí země, 9 z podniků, 26 z akademické sféry, 10 z
členských států a u 230 se jednalo o jednotlivce. [7] Postoj Evropanů ke klonování zvířat („European
attitudes towards animal cloning“)
http://ec.europa.eu/food/resources/docs/eurobarometer cloning. [8] Zvláštní průzkum Eurobarometr, Biotechnology
report, říjen 2010
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_341_en.pdf. [9] Etické aspekty klonování zvířat pro zajištění
potravin („Ethical aspects of animal cloning for food supply“), 16. ledna 2008:
http://ec.europa.eu/bepa/european-group-ethics/docs/publications/opinion23_en.pdf.
http://ec.europa.eu/bepa/european-group-ethics/docs/publications/opinion23_en.pdf. [10] Dopady zvířat získaných klonováním metodou
přenosu jader somatických buněk (SCNT), jejich potomků a z nich
získaných produktů na bezpečnost potravin, zdraví zvířat a
životní prostředí (stanoviska a vyjádření):
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/767.pdf;
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/319r.pdf;
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1784.pdf;
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/2794.pdf. [11] Podrobnosti jsou uvedeny v přiloženém pracovním
dokumentu útvarů Komise – posouzení dopadů, SEC(2013) XXX. [12] Viz např. věc C‑58/08 Vodafone [2010] Sb.
rozh. s. I-4999, body 32 a 33 a citovaná judikatura. [13] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách
a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1). [14] Vědecké stanovisko vědeckého výboru, Dopad
zvířat získaných klonováním metodou přenosu jader somatických
buněk (SCNT), jejich potomků a z nich získaných produktů na
bezpečnost potravin, zdraví zvířat a životní prostředí
(„Scientific Opinion of the Scientific Committee Food Safety, Animal Health and
Welfare and Environmental Impact of Animals derived from Cloning by Somatic
Cell Nucleus Transfer (SCNT) and their Offspring and Products Obtained from
those Animals“)
http://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/cloning.htm?wtrl=01. [15] Stanoviska a vyjádření týkající se dopadů
zvířat získaných klonováním metodou přenosu jader somatických
buněk (SCNT), jejich potomků a z nich získaných produktů na
bezpečnost potravin, zdraví zvířat a životní prostředí:
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/767.pdf; http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/319r.pdf; http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1784.pdf;
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/2794.pdf. [16] Etické aspekty klonování zvířat pro zajištění
potravin („Ethical aspects of animal cloning for food supply“), 16. ledna 2008:
http://ec.europa.eu/bepa/european-group-ethics/docs/publications/opinion23_en.pdf. [17] [to be completed when text is adopted]. [18] Viz např. věc C‑58/08 Vodafone [2010] Sb.
rozh. s. I-4999, body 32 a 33 a citovaná judikatura. [19] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady
a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro
bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti
potravin, Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.