6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/53

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) od začátku v roce 2010 let sleduje iniciativy Komise zaměřené na oživení jednotného trhu. Ve svém stanovisku k Aktu o jednotném trhu I (1) uvedl výčet opatření, která postrádal mezi návrhy Komise (2). Zohledněny by měly být připomínky a závěry Zprávy o občanství EU za rok 2010 – Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU (3). EHSV upozorňuje Komisi na skutečnost, že dnes stojí jednotnému trhu v cestě více překážek, než když byl vytvořen (4).

1.2

EHSV je jedním z hlavních partnerů při organizaci „měsíce jednotného trhu“. Příspěvek organizací občanské společnosti má zásadní význam pro správné zaměření opatření nezbytných pro opětné nastartování jednotného trhu, neboť se tato opatření těchto organizací dotýkají.

1.3

Po 30 letech se musí ekonomická linie EU změnit a víra v to, že volný trh je vždy schopen napravit špatně fungující chování trhu, musí skončit. Nedávnou hospodářskou a finanční krizi lidé značně pocítili – oběti, které přinesli, musí vyústit v nové vyhlídky, neboť v opačném případě bude podpora evropské integrace dále klesat. V této souvislosti je přijímání a provádění iniciativ Akt o jednotném trhu I a II považováno za příliš pomalé.

1.4

Je třeba přijmout konkrétní opatření pro potření veškerých podob chudoby, ať už chudoby energetické, spotřební či zadlužení atd., způsobených finanční krizí a podrýváním růstu a úspěchů jednotného trhu.

1.5

EHSV opakovaně zdůrazňoval, že pro řádně fungující jednotný trh je nezbytné, aby členské státy přijaly odpovědnost a řádně prováděly a vymáhaly právní předpisy. Vymáhání musí získat nový přeshraniční rozměr zahrnující spolupráci. Nadčasový jednotný trh musí být postaven na udržitelném a vysoce konkurenceschopném hospodářství založeném na udržitelných procesech a produktech, důstojném pracovním prostředí a inovacích. Je důležité, aby Komise učinila jádrem jednotného trhu 500 milionů občanů EU. Ti představují značnou ekonomickou sílu, jejíž výdaje dosahují 56 % HDP EU, jak je uvedeno v Programu pro spotřebitele, který připravila Komise (5).

1.6

Jednotný trh musí být nástrojem s hmatatelnými výsledky, v souladu s acquis v sociální oblasti a oblasti životního prostředí. Iniciativy v rámci Aktu pro jednotný trh I a II musí být koordinovány s opatřeními a kroky prováděnými v zájmu posílení HMU (fiskální pakt, ESM, Euro plus atd.).

1.7

Jednání o dohodách o volném obchodu by měla být využita k posílení rovnosti podmínek pro všechny, například co se týče reciprocity celních sazeb, a současnému zachování vysokých spotřebitelských standardů ochrany spotřebitele, životního prostředí a sociální ochrany. V konkurenci s globálními hráči musí EU zajistit prvky, jež zvýší její konkurenceschopnost, jako jsou přístupné zdroje energie, kvalifikovaná pracovní síla a flexibilní pracovní trh.

2.3.1

Jakmile bude přijato nařízení o ochraně údajů, bude důležité poskytnout členským státům pokyny ke zvláštním ustanovením s cílem zajistit jejich důsledné provádění.

2.3.2

Zvláštní pozornost by se měla věnovat vypracování standardních prohlášení o ochraně soukromí. Nové nařízení zahrnuje ustanovení vyžadující, aby byly politiky ochrany soukromí transparentní a srozumitelné pro spotřebitele. Vypracování standardních prohlášení o ochraně soukromí pomůže zajistit, že budou spotřebitelé řádně informováni o zpracování jejich osobních informací a politiky ochrany soukromí již nebudou složitými právními texty. Mělo by být zajištěno, aby podniky, zejména malé a střední podniky, nebyly vystavovány nepřiměřené administrativní zátěži a nákladům.

2.4.1

V návaznosti na doporučení bývalého komisaře Vitorina musí Evropská komise přijmout následná opatření, aby zajistila, že se současné systémy poplatků spojených s autorskými právy postupně přestanou uplatňovat. V krátkodobém horizontu by měl být současný systém zreformován a mělo by se upřesnit, že digitální obsah, jenž je předmětem licenčních dohod, nebude dále zpoplatňován v souvislosti s nahráváním a ukládáním do „cloudu“ poskytovatelem služeb. Je rovněž třeba, aby byly poplatky za autorská práva zjevné pro konečné uživatele a aby jejich kalkulace vycházela z hospodářské škody způsobené soukromým kopírováním.

2.4.2

Směrnice o autorských právech z roku 2001 nedokázala naplnit cíl harmonizace právních předpisů členských států v oblasti autorských práv. Existují významné rozdíly, pokud jde o výjimky a omezení, které vytvářejí právní nejistotu jak u spotřebitelů, tak u tvůrců. Přezkum této směrnice by měl mít prioritu.

2.4.3

Stávající systém distribuce audiovizuálního obsahu v různých časových intervalech podle platforem a území je třeba přizpůsobit digitálnímu prostředí a upravit podle očekávání spotřebitelů. Chronologická distribuce filmů na různých médiích (kina, DVD, video na vyžádání) a územích by měla být omezena a měla by být umožněna jistá míra flexibility. Je zde prostor pro experimentování s inovativními podnikatelskými modely umožňujícími jednotné datum zahájení distribuce audiovizuálního obsahu v zemích se společnou kulturní a jazykovou tradicí.

2.5.1

Je nutné pokračovat v procesu harmonizace započatém v roce 2011 směrnicí o právech spotřebitele, a to přezkumem a aktualizací směrnice o prodeji spotřebitelům z roku 1999, aby bylo možné vypořádat se s výzvami digitální ekonomiky – naléhavě zapotřebí jsou řešení pro případy vadných produktů s digitálním obsahem.

2.5.2

Komise by měla vypracovat pokyny pro uplatňování legislativy o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (směrnice 1993/13/EHS) na spotřebitelské smlouvy týkající se poskytování digitálního obsahu.

3.1

V září 2013 navrhla Evropská komise legislativní balíček pro dotvoření jednotného trhu v oblasti telekomunikací. EHSV lituje, že je v návrhu promarněna příležitost k dalšímu snížení roamingových poplatků a potažmo ke zlepšení jednotného trhu pro evropské občany. EHSV vítá navržená pravidla, jež mají usnadnit změnu operátora, zajistit spravedlivější smluvní podmínky a obchodní postupy a rovněž lepší prosazování práva a přístup k nápravným prostředkům. Pravidla týkající se neutrality sítí jsou krokem správným směrem, ale je třeba je dále rozvíjet.

3.2

Poměr mezi harmonizovanými a neharmonizovanými odvětvími odpovídá základním potřebám ekonomiky. Veškeré další kroky k harmonizaci dalších odvětví zboží musí vycházet z řádné analýzy. Pro sektory, jež nebyly harmonizovány a na něž se vztahují zásady vzájemného uznávání, by Komise měla vydat pokyny týkající se úlohy a právního statusu soukromých zkušebních orgánů, které nepřijímají osvědčení vydaná zkušebními orgány z jiných zemí. Dvojjazyčný seznam neharmonizovaných produktů nacházející se na internetových stránkách Evropské komise by měl být doplněn.

3.3

Stále neexistuje jednotný trh v oblasti retailových finančních služeb pro spotřebitele. Z důvodu podnikatelských a obchodních překážek spotřebitelé v podstatě nemohou zakoupit finanční službu v zahraničí. Díky značným rozdílům v kvalitě a cenách, pokud jde o bankovní účty, spořicí účty a hypotéky atd., které panují mezi jednotlivými členskými státy, by pro spotřebitele mohlo být výhodné pořizovat finanční produkty v jiných zemích. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby provedla analýzu této situace a předložila návrhy iniciativ. Pokud jde o zásadní finanční rozhodnutí týkající se důchodového spoření a dalších investic nebo dlouhodobých úvěrů, spotřebitelům se často nedostane objektivních a nezávislých doporučení a poradenství. V celé Evropě by měly být stimulovány nezávislé a cenově dostupné modely finančního poradenství.

3.4

Vymáhání práva v souvislosti s finančními službami stále není uspokojivé: některé členské státy nemají veřejný orgán odpovědný za ochranu spotřebitelů. Pokud takové orgány existují, mají často příliš omezené pravomoci. Ani evropské orgány dohledu (EBA – Evropský orgán pro bankovnictví, ESMY – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a EIOPA – Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízené před dvěma lety, nemají dostatečné kompetence v oblasti ochrany spotřebitelů. Jejich pravomoci v této oblasti by měly být rozšířeny a orgány musí mít možnost koordinace činnosti s vnitrostátními orgány.

3.5

Jednotný trh služeb, včetně služeb síťové infrastruktury (telekomunikace, elektřina, plyn, doprava a pojištění), má největší potenciál pro další zlepšování. Pokud má směrnice přispět k růstu a tvorbě pracovních míst, nezbytnou podmínkou je zlepšení výkonnosti jednotných kontaktních míst ve všech členských zemích. Komise by měla vydat regulační doporučení pro odstranění překážek odhalených při vzájemném hodnocení provádění směrnice (6). EHSV vyzývá k zavedení kompletní databáze všech režimů povolení, aby tak mohly být identifikovány osvědčené postupy a rovněž zbytečné a nepřijatelné požadavky vydávajících orgánů.

4.1

EHSV podporuje kroky na podporu volného pohybu pracovníků, včetně odstranění překážek souvisejících například s uznáváním kvalifikací. Obzvláště zapotřebí je tento systém modernizovat a liberalizovat, posílit koordinaci ve zdravotnictví, aby se tak předešlo nedostatku pracovních sil ve vysílajících zemích, prohloubit koordinaci systémů sociálního zabezpečení a pro usnadnění registrace vytvořit jednotné správní místo (7).

4.2

Obecná rámcová směrnice, související směrnice a stálé monitorování prostřednictvím víceletých strategických plánů vyústily ve sladění bezpečnostních pravidel (včetně minimálních požadavků), která jsou akceptována pracovníky, včetně těch přeshraničních (dočasných či mobilních). Od roku 1978 je tento proces průběžně uskutečňován prostřednictvím po sobě následujících akčních plánů. Poté, co v prosinci 2012 skončil poslední, Komise nový akční plán nezahájila. Aby tento proces konvergence mohl pokračovat, měla by Evropská komise naléhavě přijmout nový strategický akční plán EU na podporu vysokých standardů (jak zdůraznil Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci), a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.

4.3

Stažení tzv. nařízení Monti II neřeší problémy, které přinesly rozsudky Evropského soudního dvora vycházející z nevhodných právních předpisů EU týkajících se vysílání pracovníků (8) a jejich provádění. Evropští sociální partneři nebyli schopni dohody v této věci. Komise by však měla zvážit, zda členským státům nenavrhnout připojení protokolu o sociálním pokroku k evropským smlouvám, v němž by se stanovilo, že sociální práva nejsou podřazena ekonomickým svobodám. To by mohlo vyjasnit, že jednotný trh není cílem sám o sobě, ale byl vytvořen také v zájmu dosažení sociálního pokroku a prosperity pro všechny občany EU (9).

4.4

Pokud jsou porušována hmotná práva EU, musí mít pracovníci, spotřebitelé a podniky možnost vymáhat práva, která jim garantují právní předpisy EU. V této souvislosti se však EU zabývá pouze právy spotřebitelů a podniků. Je nezbytné, aby měli pracovníci stejnou možnost prosazovat svá práva vyplývající z právních předpisů EU v přeshraničních pracovních sporech. Přestože se často tvrdí, že mají pracovníci přístup k právní ochraně a mohou se domáhat nápravy a respektování pracovních podmínek a právních ustanovení u místních soudů v hostitelské zemi, v praxi jsou odkazováni k soudům ve svých domovských zemích (10).

5.1

Prosazování práv spotřebitelů má před sebou novou výzvu, jež má původ ve velkých mezinárodních společnostech či asociacích, jež uplatňují celoevropské marketingové strategie, které se vymykají pojetí vymáhání práva na úrovni jednotlivých členských států. Je třeba usilovat o lepší spolupráci mezi vnitrostátními donucovacími orgány a o významnější úlohu pro Evropskou komisi v rámci společné koordinace těchto činností. Je třeba lépe využít synergie mezi veřejnými a soukromými subjekty v oblasti vymáhání práva, jako jsou organizace spotřebitelů.

5.2

Hlavním tématem se stala spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány, která však dosud nebyla příliš úspěšná. Evropská komise by měla hrát důležitější úlohu při koordinaci činnosti vnitrostátních donucovacích orgánů v případech, které mají celoevropský rozměr nebo ve kterých se jedná o porušení spotřebitelského práva. Navíc by se mělo dále diskutovat o udělení pravomocí pro prosazování spotřebitelského práva EU Evropské komisi (jako v případě soutěžního práva) (11).

6.2.1

Lepší prosazování směrnice o nekalých obchodních praktikách by se mělo zaměřit na digitální prostředí a zejména elektronický obchod (například praktiky, které spotřebitele uvádějí v omyl ohledně zákonné záruční doby, či netransparentní a nepřiměřené smluvní podmínky) a na odvětví letecké dopravy v souvislosti s rezervacemi po internetu atd.

6.3.1

EHSV vítá iniciativu navrženou v Programu pro spotřebitele na rok 2012 týkající se předsmluvních informací stanovených v článcích 5 a 6 směrnice o právech spotřebitele. Měla by napomoci tomu, že budou předsmluvní informace úplné, transparentní a snadno přístupné a srozumitelné. Takové opatření by vyžadovalo pomoc a podporu sdružení spotřebitelů a mělo by zohlednit průzkumy chování spotřebitelů v případě zahlcení informacemi (např. SWD(2012) 235 final ze dne 19. července).

6.4.1

Je nutné řešit problém vysokých (vyšších) cen za přeshraniční doručování ve srovnání s doručováním v rámci jednoho státu a vytvořit konkurenceschopnější online trhy. Cena za přeshraniční doručování je často tak vysoká, že nakupování v zahraničí pro spotřebitele není výhodné i přesto, že je zboží levnější. Studie vypracovaná pro Evropskou komisi v roce 2011 (12) potvrdila, že zveřejněné ceny za poslání balíku jsou v průměru dvakrát vyšší než domácí referenční ceny.

6.5.1

Značná část evropského práva i práva členských států vychází z myšlenky, že informovaní spotřebitelé jsou silní spotřebitelé, kteří si jsou schopni zvolit nejlepší možné produkty a služby. Informace pro spotřebitele jsou stále jedním z hlavních nástrojů regulace, ale jejich omezení jsou dobře známa – spotřebitelé často nečtou smluvní informace nebo jim nerozumí, neboť jsou napsány a podány nesrozumitelným způsobem. Komise by měla prozkoumat a monitorovat opatření v rámci politik, jejichž cílem je zlepšit informace pro spotřebitele a zapojit podniky, regulační orgány a organizace spotřebitelů.

6.5.2

Z činnosti, kterou Komise zahájila v souvislosti se zásadami, jimiž se mají řídit nástroje pro srovnávání, jako je zásada nezávislosti a nestrannosti, by měla naléhavě vyplynout konkrétní politická opatření, včetně pokynů pro regulační orgány a podniky.

6.6.1

Udržitelnost a bezpečnost výrobků na jedné straně a důvěra spotřebitelů na straně druhé jsou dvě strany jedné mince. Plánované zastarávání výrobků (záměrné omezení trvanlivosti) jako obchodní strategie je v rozporu se zásadami udržitelné výroby a spotřeby. Evropská komise by se měla zabývat možným potřebným sladěním očekávání spotřebitelů ohledně trvanlivosti výrobků a zákonné záruční doby. Výbor zdůrazňuje, že opatření týkající se trvanlivosti a životnosti, poprodejního servisu a zásoby náhradních dílů by podpořila udržitelnou spotřebu a výrobu (13).

7.1

EHSV vyzývá ke snížení administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky (MSP), a zároveň zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat inteligentní regulaci na úrovni EU i členských států (14). Členské státy by měly provedení právních předpisů EU do vnitrostátního práva vyvěšovat na internetu v reálném čase, a zapojovat tak občanskou společnost do procesu provádění právních předpisů a zvyšovat povědomí o nových předpisech.

7.2

Výbor vyzývá Komisi, aby při přípravě posuzování dopadu a legislativních textů zohlednila specifické vlastnosti malých podniků a mikropodniků v rámci skupiny MSP a skutečnost, že mikropodniky, malé podniky a střední podniky by měly být pojímány jako tři nezávislé skupiny a nikoliv jako jedna skupina definovaná jako MSP (15).

7.3

Přístup k financím má zásadní význam zejména pro malé a střední podniky. EU musí podpořit přechod od (silně převažujícího) bankovního financování k jiným kapitálovým produktům, jako je rizikový kapitál a kapitálové trhy. Aby toto fungovalo, musí investoři cítit, že zde existuje stabilní investiční prostředí a dlouhodobé strategie.

7.4

EHSV doporučuje vyhodnotit možnost zřízení evropského garančního finančního fondu, který by MSP splňujícím určitá základní kritéria poskytoval finanční prostředky prostřednictvím systému, jenž by dané společnosti umožnil snadný přístup k úvěru bez vedlejších či dalších podmínek, které banky většinou vyžadují. Součástí řízení tohoto systému by měly být reprezentativní podnikatelské organizace odpovědné za danou oblast podnikání (16).

7.5

Nejvyšší prioritou by mělo být zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, aby se zajistilo, že bude jednotný trh účinně přispívat k rozvoji právního prostředí, kde jsou respektovány oprávněné zájmy všech zainteresovaných stran. Iniciativy v oblasti sociální odpovědnosti podniků by se měly zabývat možným zneužíváním subdodávek a externalizace činností, především v souvislosti s přeshraničním poskytováním služeb nebo přeshraničním náborem pracovníků. Je třeba uvažovat o zřízení právního nástroje EU pro boj proti zneužívání společností skrývajících se za poštovními schránkami, v jehož důsledku dochází k narušování hospodářské soutěže na straně MSP, obcházení pracovních norem a vyhýbání se zákonným platbám. Je třeba usnadnit podání žaloby proti falešným podnikům aktivním v celé EU, a to nejen v zemi původu, ale i v ostatních členských státech.

8.1

Za účelem boje proti daňovým únikům, jež dosahují bilionu eur, je zapotřebí lepší koordinace mezi členskými státy i na globální úrovni v oblasti transparentnosti a informací týkajících se bankovních účtů. EHSV vyzývá k rychlému uzavření dohody ohledně směrnice EU o zdanění příjmů z úspor a mandátů k jednání o přísnějších daňových úmluvách se Švýcarskem a dalšími zeměmi.

9.1.1

Sdělení Komise s názvem Zajistit fungování vnitřního trhu s energií z listopadu 2012 je důležitým krokem na cestě k vytvoření vnitřního trhu s energií do roku 2014. S ohledem na realitu, v níž se pohybují evropští spotřebitelé energie, by měl nastat zásadnější pokrok. Je třeba usnadnit změnu dodavatelů energie a spotřebitelé musí mít k dispozici nezávislé poradenství, aby se mohli rozhodnout, co je pro ně nejlepší. Proaktivní regulační orgány v jednotlivých členských státech, které mají obvykle pravomoci k monitorování fakturace, změnu dodavatelů a stížnosti spotřebitelů, mají pro jednotný trh klíčový význam.

9.1.2

EU musí diverzifikovat své zdroje dovozu energie, hledat alternativy a vytvářet sítě. Podpora určitých obnovitelných zdrojů energie může vést k narušení trhu, a proto by měl být tento druh podpory postupně snižován. Měl by být zřízen systém jednoho administrativního místa, a to v zájmu urychlení procesu udělování povolení, zvýšení jeho transparentnosti a zjednodušení. To by výrazně snížilo zátěž investorů s vůlí investovat do energetické infrastruktury.

9.2.1

Čím dál tím znepokojivější je v celé EU otázka šíření nepřiměřených podmínek v přepravních smlouvách. V posledních letech podalo několik organizací spotřebitelů žaloby proti velkým evropským leteckým společnostem; výsledkem bylo, že soudy členských států označily řadu smluvních podmínek obecně používaných leteckými společnostmi za nepřiměřené. Evropská komise promarnila příležitost tento problém řešit v rámci přezkumu nařízení č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě. Evropská komise by měla stanovit závazný seznam nepřiměřených podmínek u smluv s cestujícími v letecké dopravě.

9.2.2

Pro zajištění lepšího fungování jednotného trhu je třeba podporovat železniční přepravu zboží a multimodální dopravu (17). Je nutné vyvinout větší úsilí o přijetí technických specifikací pro interoperabilitu (18).

9.2.3

Silniční přepravci zboží jsou stále omezováni ve svých přeshraničních operacích. Nepanují správné podmínky pro umožnění dalšího otevírání unijního trhu se silniční přepravou zboží. Změny pravidel EU pro přístup na trh dopravy (včetně kabotáže) by měly být provázány s harmonizací v oblasti vymáhání práva v sociální a fiskální oblasti. Bez těchto základních předpokladů by změny pravidel pro kabotáž mohly mít negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž v tomto odvětví. Zatím je třeba vymáhat existující právní předpisy (19).