This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0913
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Together towards competitive and resource-efficient urban mobility
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje
/* COM/2013/0913 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje /* COM/2013/0913 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Společně ke konkurenceschopné
městské mobilitě účinně využívající zdroje 1. Úvod Evropská města[1], v nichž žije 70 %
obyvatel EU a která vytváří více než 80 % HDP Unie, jsou propojena
jedním z nejlepších dopravních systémů na světě. Mobilita
ve městech je však stále složitější a méně
účinná. Doposud velmi silně závisí na využívání konvenčně
poháněných soukromých automobilů a k udržitelnějším druhům
dopravy se přesouvá pouze pomalu. V mnohých evropských městech je neustálým
problémem přetížení dopravy, jehož náklady se odhadují na 80 miliard EUR
ročně[2].
V městských oblastech také vzniká velký
podíl emisí CO2 z dopravy (zhruba 23 %). Je třeba, aby se města
zasadila o změnu trendů přetrvávajících z minulosti a
přispěla k dosažení 60% snížení emisí skleníkových plynů, k
němuž vyzvala Komise v bílé knize „Plán jednotného evropského
dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému
účinně využívajícího zdroje“[3]
(dále jen „bílá kniha o dopravě z roku 2011“). Díky velké
hustotě obyvatelstva a vysokému podílu cestování na krátké
vzdálenosti mají města větší potenciál k přechodu na
nízkouhlíkové druhy dopravy než dopravní systém jako celek, jelikož se zde
může lépe uplatnit chůze, jízda na kole či veřejná
doprava a rovněž je zde možné začít uvádět na trh vozidla
poháněná alternativními palivy. Cílem právních předpisů EU
o kvalitě ovzduší[4]
a stále přísnějších emisních norem pro silniční vozidla je
zabránit tomu, aby byli občané vystaveni škodlivým látkám
a částicím znečišťujícím ovzduší. Avšak města
prakticky ve všech členských státech mají nadále s plněním
právních požadavků problémy. Počet smrtelných nehod na silnicích EU
zůstává velmi vysoký, v roce 2012 zemřelo následkem nehod
téměř 28 000 lidí. Městské oblasti se na počtu
obětí silničního provozu v Evropě podílejí 38 % a
nejvíce jsou zde nebezpečí vystaveni zranitelní účastníci provozu,
například chodci. Ke snižování počtu úmrtí při dopravních
nehodách v městských oblastech dochází jen podprůměrným
tempem. Postoje vůči městské
mobilitě byly předmětem jednoho z průzkumů
Eurobarometru[5].
Převážná většina občanů považuje dopravní přetížení,
náklady, dopravní modely a negativní dopady městské mobility
na životní prostředí a lidské zdraví za významné problémy.
Většina respondentů však vidí vyhlídky na zlepšení dopravní
situace ve svých městech spíše pesimisticky. Průzkum rovněž poukázal na to, že
situace se na různých místech EU značně liší. Co se týče
městské mobility, nadále se prohlubuje propast mezi několika
vyspělými evropskými městy a většinou ostatních, jež za nimi
zaostávají. Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a
udržitelný růst podporující začlenění[6] podtrhla význam
modernizovaného a udržitelného evropského dopravního systému pro budoucí
rozvoj Unie a zdůraznila potřebu řešit zejména dopravu ve
městech. Je
zapotřebí výrazná změna. Účelem
tohoto sdělení je větší podpora evropských měst při
řešení problémů týkající se městské mobility. K tomu, aby se
městské oblasti Evropy rozvíjely udržitelnějším způsobem a byly
splněny cíle, které EU stanovila pro konkurenční evropský dopravní
systém účinně využívající zdroje, je nutná výrazná změna
v přístupu k mobilitě ve městech.
Stejně
tak je velmi důležité sjednotit roztříštěné přístupy
a rozvíjet jednotný trh s inovačními řešeními městské
mobility, a proto je třeba se zabývat takovými otázkami, jakými jsou
společné normy a specifikace či společná zadávací
řízení. V
tomto sdělení Komise uvádí, jak bude intenzivněji provádět
opatření zaměřená na udržitelnou městskou mobilitu
v oblastech, kde zapojení EU přináší přidanou hodnotu. Komise
rovněž vybízí členské státy, aby podnikly rozhodnější a lépe
koordinované kroky. 2. Vytvářet udržitelnou
městskou mobilitu společně Přeměna městské mobility vyžaduje
koordinovanou činnost osob s rozhodovací pravomocí a příslušných
orgánů na všech úrovních správy. Opatření na úrovni EU musí
přispět ke společnému úsilí. Akční
plán pro městskou mobilitu, který Komise vydala v roce 2009[7], získal silnou podporu
Evropského parlamentu[8],
Evropského hospodářského a sociálního výboru[9], Výboru regionů[10] a členských
států[11]
i zúčastněných stran z celé Unie. Do roku 2012 bylo v rámci
tohoto akčního plánu úspěšně provedeno všech dvacet iniciativ. Z tohoto důvodu Komise zahájila
nezávislý přezkum[12]
provádění akčního plánu a veřejnou konzultaci[13], aby prozkoumala, jak
pokročit kupředu. Zúčastněné strany znovu potvrdily, že
zapojení EU přidanou hodnotu přináší, a zdůraznily, že
činnost na úrovni EU má jedinečný význam, protože nastoluje širokou
debatu o městské mobilitě po celé Unii, usnadňuje výměnu
zkušeností a osvědčených postupů, povzbuzuje výzkum a inovace a
poskytuje finanční podporu projektům městské dopravy, zejména v
méně rozvinutých regionech. Dále vyzdvihly důležitost spolupráce
ohledně specifických témat, jako je plánování městské mobility,
zavádění řešení založených na inteligentních dopravních systémech
(ITS) nebo řízení přístupu do měst a bezpečnost
silničního provozu. Do činnosti v oblasti městské
mobility v celé EU je třeba zapojit členské státy. Iniciativy Komise se nemohou týkat každého z tisíců měst po
celé Evropě ani nemohou úspěšně identifikovat
a překonávat specifické překážky bránící lepší
a udržitelnější městské mobilitě, které se mohou objevit
v různých částech Unie. Aby koncepce a nástroje vytvářené
na evropské úrovni získaly efektivní a široké uplatnění, měly by
být přizpůsobeny konkrétním okolnostem každého členského státu
a poté aktivně propagovány na vnitrostátní a regionální
úrovni. 3. Plány udržitelné
městské mobility Při plánování městské mobility se
objevují nové přístupy, neboť místní orgány se snaží vymanit se z
předchozích roztříštěných přístupů a vyvíjet
strategie, které mohou podnítit přechod k čistším a
udržitelnějším druhům dopravy, jako je chůze, jízda na kole[14], veřejná doprava
a nové formy používání a vlastnění aut. Mnohá města po celé EU
zkoušejí inovativní řešení pro městskou mobilitu a sdílejí své
zkušenosti prostřednictvím různých sítí měst. Komise aktivně propaguje koncept
plánování udržitelné městské mobility již několik let. Iniciativy
financované EU sdružují zúčastněné strany a odborníky,
kteří společně analyzují stávající přístupy, diskutují o
problémových bodech a vybírají nejlepší postupy pro plánování.
S podporou Komise[15]
byly například vypracovány pokyny pro vypracování a provádění
plánů udržitelné městské mobility[16],
jež místním orgánům nabízejí konkrétní návrhy, jak provádět strategie
pro městskou mobilitu, které jsou založeny na důkladné analýze
stávající situace, jakož i jasnou vizi udržitelného rozvoje jejich městské
oblasti. Koncept plánu udržitelné městské mobility
zohledňuje funkční městské oblasti a navrhuje, aby
opatření pro městskou mobilitu byla začleněna do širší
městské a územní strategie. Na vytváření těchto plánů
by proto měli spolupracovat zástupci různých oblastí politiky,
různých odvětví (doprava, využívání půdy a územní plánování[17], životní
prostředí, hospodářský rozvoj, sociální politika, zdraví,
bezpečnost silničního provozu atd.) a různých úrovní
veřejné správy a rovněž orgány ze sousedících oblastí, jak
městských, tak venkovských. Plány udržitelné městské mobility slouží
k podpoře vyrovnaného rozvoje a lepší integrace různých
druhů dopravy v rámci městské mobility. Při tomto druhu
plánování se v městské mobilitě klade důraz v prvé
řadě na lidi. Plánování proto zdůrazňuje zapojení
občanů a zúčastněných stran a podporuje rovněž
změny chování v oblasti mobility. Plány udržitelné městské mobility mohou
městům pomoci, aby účinně využívala stávající dopravní
infrastrukturu a služby a aby v rámci městské mobility
přijímala opatření nákladově efektivním způsobem. Koncept plánů udržitelné městské
mobility získal v posledních letech značný náboj a Komise bude nadále
podporovat rozvoj a propagaci tohoto konceptu v budoucnosti. Aby se však zajistilo, že osvědčené
postupy v oblasti plánování udržitelné městské mobility budou
využívány ve velkém měřítku, měla by být tato koncepce
přizpůsobena zvláštním požadavkům a stávajícím
postupům plánování v daném členském státě a poté
aktivně propagována na vnitrostátní úrovni. Dále by měla být
v členských státech přijata vhodná opatření, jež by
zajistila rámcové podmínky, které umožní místním orgánům provádět
místní strategie městské mobility úspěšně. Členské státy by proto měly: ·
provést důkladné posouzení současného
a budoucího fungování městské mobility na svém území, a to
rovněž s ohledem na hlavní cíle politiky EU; ·
vyvinout přístup k městské
mobilitě zajišťující koordinaci a interakci opatření
na celostátní, regionální a místní úrovni; ·
zajistit, aby pro městské oblasti byly
vypracovány plány udržitelné městské mobility, které budou prováděny
jako součást širší strategie městského nebo územního rozvoje; ·
provést přezkum – a případně
změny – technických, politicky podložených, právních, finančních a
dalších nástrojů, jež mají orgány místního plánování k dispozici; ·
popřípadě přijmout opatření
zamezující nejednotným přístupům, aby byla zajištěna jednak
kontinuita a slučitelnost opatření v oblasti městské
mobility a jednak fungování vnitřního trhu. Komise naproti tomu: ·
v roce 2014 vytvoří evropskou platformu pro
plány udržitelné městské mobility, s jejíž pomocí bude koordinována
spolupráce v EU na dalším rozvoji konceptů a nástrojů, poskytne jednotné
kontaktní místo a rozšíří stávající internetové stránky www.mobilityplans.eu na virtuální centrum znalostí a
kompetencí; ·
podpoří vnitrostátní, regionální a místní
orgány při vypracování a provádění plánů udržitelné
městské mobility, a to i prostřednictvím nástrojů
financování. 4. Koordinace veřejných
a soukromých aktivit K dosažení systémového zlepšení
v odvětví dopravy je třeba společného úsilí veřejných
aktérů na všech úrovních veřejné správy i zapojení soukromého
sektoru v následujících oblastech, na které upozornila bílá kniha
o dopravě z roku 2011. Více opatření týkajících se
městské logistiky Městská logistika má zásadní význam pro
úspěšné fungování měst a představuje značný podíl
městské dopravy jako součást regionálních, celostátních
a mezinárodních dodavatelských řetězců. Očekává se, že
této logistiky bude přibývat, čímž se dále zvýší její vysoké externí
náklady. Logistické potřeby jsou však často v městském
plánování a řízení opomíjeny. Existuje značný potenciál ke zlepšení
logistických operací a služeb ve městě. Kromě toho jsou
vozidla pro vymezené oblasti, například vozidla poštovních
doručovatelů či popelářské vozy, vhodnou skupinou, u níž by
se mohly začít zavádět nové typy vozidel a alternativních paliv,
aby se snížila závislost na ropě a emise. Níže uvedená
opatření, společně s dalšími iniciativami z bílé knihy
o dopravě z roku 2011 (například balíček Čistá
energie pro dopravu), přispějí k dosažení cíle, kterým je snížit
emise CO2 z městské logistiky v největších evropských
městech do roku 2030 téměř na nulu. Členské státy a městské orgány
musí vytvořit rámec (např. zóny pro dodávky, pravidla upravující
přístup, prosazování atd.), aby zajistily, že pro soukromé provozovatele
logistiky existuje komerční motivace k investicím do nových
technologií a řešení. Měly by rovněž usnadnit spolupráci
mezi různými aktéry, budovat nezbytné kapacity na místní úrovni,
podporovat zavádění osvědčených postupů, zajišťovat
interoperabilitu místních logistických řešení založených na ITS
a zajistit, že tato činnost je součástí
vnitrostátních priorit. Členské státy by měly: ·
zajistit, aby městská logistika byla
řádně zohledňována ve vnitrostátních přístupech k
městské mobilitě a zejména v plánech udržitelné městské
mobility; ·
vytvořit platformy pro spolupráci, výměnu
údajů a informací, školení atd., pro všechny aktéry, kteří jsou
součástí městských logistických řetězců. Komise naproti tomu: ·
zlepší šíření a využívání
osvědčených postupů v městské logistice (2014); ·
společně s odborníky vypracuje dokumenty
s pokyny, které nabídnou praktickou pomoc při zlepšování
účinnosti městské logistiky, např. vypracováním plánů
dodávek a obsluhy, začleněním městské logistiky do pravidel
upravujících přístup atd. (2014–2016); ·
usnadní nákup čistých vozidel používaných v
městské logistice přezkoumáním rozsahu portálu ekologických vozidel[18] (2015–2016). Navrhovaný přístup je podrobně
popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Výzva k přijetí
opatření v městské logistice“. Inteligentnější řízení
přístupu do měst a poplatky za užívání silničních komunikací Chceme-li centra měst co nejvíce
zpřístupnit, je v používání městských prostor zapotřebí
učinit jisté volby. Prostory pro nakládku a vykládku, vyhrazené
autobusové pruhy, automobily, parkoviště, zařízení pro chodce i pruhy
a parkovací místa pro cyklisty spolu ve městě vzájemně
soutěží o prostor na silnicích[19]
a města se musí snažit tyto konkurující požadavky zvládnout v
závislosti na místních prioritách a podmínkách. Omezování přístupu
vozidel do měst může přispět k optimalizaci celkového
přístupu do měst, zlepšit kvalitu ovzduší
a přispět k naplnění cíle postupného vyloučení
vozidel na konvenční paliva z měst do roku 2050. V současné době je v Evropě
prováděno mnoho rozličných režimů a je zapotřebí
těmto různým typům řízení přístupu, jejich
nákladům a vlivům lépe porozumět. Kvůli těmto odlišným pravidlům
a požadavkům a zároveň nedostatku informací o tom, jak
těmto různým režimům vyhovět, hrozí roztříštění
vnitřního trhu a vytváření nových překážek pohybu osob
a zboží. Plně harmonizovaný evropský přístup se nepovažuje za
vhodný, neboť je velmi důležité, aby bylo možné vytváření
a provádění těchto režimů přizpůsobit konkrétní
situaci v každé městské oblasti. Nezávazné pokyny by však mohly
městům a dotčeným členským státům umožnit, aby
těžily ze zkušeností odjinud, a tam, kde je to vhodné, by podporovaly
obecnější přístup k otázkám, jakými jsou například
kategorie vozidel, dopravní značky, poskytování informací, vymáhání
předpisů, výjimky a stanovování poplatků. Uživatelům by se
tím usnadnilo pochopení a dodržování různých režimů a
městům by byla zároveň ponechána možnost pružně režimy
přizpůsobit svým místním podmínkám. Provádění režimů by se kromě
toho mělo řídit transparentními pravidly, která brání diskriminaci
příležitostných nebo zahraničních účastníků provozu.
Částečně společný přístup, například sdílení
informací o režimech, by usnadnil plánování cest a využívání řešení
založených na ITS při zavádění režimů by snížilo náklady pro
města a účastníky provozu a zlepšilo by dodržování
předpisů. Členské státy by měly: ·
provést podrobný přezkum účinnosti
a dopadů stávajících a plánovaných režimů řízení
přístupu do měst; ·
vytvořit rámec, který místním dopravním
orgánům umožní navrhovat, provádět a hodnotit režimy řízení
přístupu, včetně vybírání poplatků za používání
městských silnic. Komise naproti tomu: ·
podpoří mezi členskými státy a odborníky
výměnu informací týkajících se řízení přístupu do měst
v celé Unii, včetně základů, na nichž jsou jejich koncepce
postaveny, jejich praktického provádění, účinnosti
a dopadů; ·
vypracuje spolu se zúčastněnými stranami
nezávazné pokyny, jež mají městům pomoci provádět regulaci
přístupu účinně. Navrhovaný přístup je podrobně
popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Výzva
k inteligentnějšímu řízení přístupu vozidel do měst“.
Koordinované zavádění
inteligentních dopravních systémů ve městech Inteligentní technologie a zejména
inteligentní dopravní systémy (ITS) jsou klíčovými prvky, které
umožňují plánování městské mobility. Napomáhají tvůrcům
politik při plnění jejich politických cílů a řízení
konkrétního dopravního provozu. Zároveň pomáhají koncovým uživatelům
tím, že jim umožní v oblasti mobility činit informovaná rozhodnutí. ITS konkrétněji pomáhají různými
způsoby optimalizovat využívání stávající infrastruktury, například
prostřednictvím dopravní signalizace, plánovačů cest,
systémů inteligentního prodeje jízdenek nebo systémů spolupráce
(včetně systémů pro komunikaci mezi vozidly navzájem a mezi
vozidlem a infrastrukturou). Podporují koordinované řízení
silničních sítí a sítí veřejné dopravy a usnadňují
zavádění městské logistiky a režimů řízení
přístupu. Pro větší soudržnost a interoperabilitu řešení
ITS v celé Evropě vypracovala skupina odborníků na městské
ITS[20] soubor pokynů pro zavádění
klíčových aplikací městských ITS[21].. V této
souvislosti byly identifikovány osvědčené postupy, jakož i
potřeby standardizace městských ITS. Aby mohly městské oblasti plně
využívat potenciál řešení ITS a současně zajistit
nákladově efektivní, nepřetržité a hladké zavádění ITS
v celé EU, je třeba vyvinout společné úsilí. Členské státy by měly: ·
při zavádění aplikací ITS ve svých
aglomeracích používat pokyny vydané skupinou odborníků; ·
rozvíjet vhodná rozhraní mezi městskými
a okolními meziměstskými dopravními sítěmi; ·
vytvářet interoperabilní multimodální soubory
údajů, v nichž jsou shromažďovány všechny informace týkající se
městské mobility. Komise naproti tomu: ·
bude dále pracovat na doplnění stávajících
právních předpisů o přístupu k dopravním
a cestovním údajům; ·
vypracuje specifikace pro informace
o dopravním provozu v reálném čase a multimodální
informační služby, jak je stanoveno v rámci směrnice o ITS[22]; ·
usnadní zavádění komunikačních
systémů mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou
v městských oblastech. Navrhovaný přístup je podrobně
popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Mobilizace
inteligentních dopravních systémů ve městech EU“. Bezpečnost silničního provozu ve
městech V silniční dopravě umírá
v městských oblastech EU každý rok přibližně 11 000
lidí[23].
K většině smrtelných nebo vážných dopravních nehod, při nichž
jsou postiženi zranitelní účastníci silničního provozu,
dochází ve městech. K úmrtí chodců dochází zhruba ze dvou třetin
v městských oblastech a 50 % obětí dopravních nehod
v městských oblastech tvoří chodci nebo cyklisté. Během
posledních deseti let se počet úmrtí chodců snížil pouze o 39 %,
zatímco počet řidičů, kteří zemřeli při
nehodě, se snížil o 49 %[24]. Je proto nezbytné nadále vyvíjet snahu, jejímž
cílem bude posílit bezpečnost silničního provozu ve městech a
chránit zvláště zranitelné účastníky provozu před smrtí nebo
vážným zraněním. Členské státy by měly: ·
zajistit, aby plány udržitelné městské
mobility zohledňovaly bezpečnost silničního provozu jako
horizontální problematiku ve všech fázích procesu plánování a vhodným
způsobem řešily otázky, k nimž patří bezpečná městská
infrastruktura, zejména co se týče zranitelných účastníků
silničního provozu, využití moderních technologií ke zvýšení
bezpečnosti silničního provozu ve městech, prosazování
dopravních předpisů a školení o bezpečnosti silničního
provozu; ·
zajistit řádné shromažďování údajů
o ukazatelích bezpečnosti silničního provozu na co
nejpodrobnější úrovni a podporovat místní orgány, aby takových
údajů využívaly pro místní analýzu a plánování bezpečnosti
silničního provozu. Komise bude v období 2014–2015: ·
shromažďovat a šířit příklady
osvědčených postupů při plánování bezpečnosti
silničního provozu; ·
analyzovat opatření ke snížení počtu
vážných zranění v silničním provozu v městských
oblastech. Navrhovaný přístup je podrobně popsán
v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Cílená
opatření pro bezpečnost silničního provozu ve městech“. 5. Výraznější podpora ze
strany EU Sdílení zkušeností, zviditelnění
osvědčených postupů a podpora spolupráce Sdílení zkušeností, zviditelnění
příkladů osvědčených postupů a podpora spolupráce
v celé Unii má nesporný význam. Komise bude v budoucnu více podporovat
související činnosti: Středisko pro
sledování městské mobility V akčním plánu
pro městskou mobilitu z roku 2009 Komise zřídila středisko pro
sledování městské mobility v podobě virtuální platformy –
internetové stránky ELTIS[25].
Tato platforma poskytuje jednotné kontaktní místo pro sdílení poznatků
a zkušeností či diskuze o otázkách souvisejících s městskou
mobilitou a dopravou. Komise má
v úmyslu zlepšit rozsah tohoto portálu rozšířením současného
portálu pro plány mobility[26]
na komplexní centrum znalostí a kompetencí, které sjednotí informace
týkající se plánování městské dopravy z celé EU. Portál pro plány
mobility bude začleněn do portálu ELTIS. Kromě toho bude zřízena
Evropská platforma pro plány udržitelné městské mobility. Tato platforma
bude koordinováním všech souvisejících činností podporovaných Komisí
v této oblasti[27]
a podporou širší výměny povzbuzovat další rozvoj tohoto konceptu a
nástrojů, které místní úřady pověřené plánováním
potřebují k jeho úspěšnému zavádění. URBACT –
výměna osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje
měst URBACT[28] je evropský program
pro vzdělávání a výměnu informací – financovaný z programu Evropská
územní spolupráce –, který propaguje udržitelný rozvoj měst. Umožňuje
městům, aby společně usilovala o vypracování
pragmatických řešení, která jsou nová a udržitelná a obsahují
hospodářský, sociální a environmentální rozměr. V příštím
programovém období bude URBACT III i nadále podporovat výměnu
a budování kapacit mezi evropskými městy. Údaje a statistiky a srovnávací
přehled městské mobility Na základě mimo jiné výsledků studie
o „Shromažďování evropských údajů a statistik v oblasti
městské mobility“[29]
bude Komise zkoumat, jak by se mohla zlepšit kvalita a dostupnost
údajů a statistik týkajících se fungování městských dopravních
systémů a rozhodování na místní, regionální, celostátní
i evropské úrovni. Komise bude zejména nadále podporovat
vytvoření srovnávacího přehledu městské mobility, a to tím, že
určí harmonizované ukazatele pro stanovení měřítka
a porovnávání pokroku, kterého dosáhly městské oblasti v celé EU[30]. Komise naváže na
výsledky jiných projektů, například EcoMobility Shift[31] a Conduits[32]. Skupina odborníků z členských států pro
městskou mobilitu Komise zřídí skupinu odborníků pro městskou mobilitu
a dopravu vybraných z členských států, aby podpořila
výměnu informací o tom, jak lze vnitrostátní politiky a politiky EU
pro městskou mobilitu a dopravu posílit a lépe koordinovat. Po dohodě s členskými státy mohou být zřízeny
zvláštní pracovní skupiny, které budou podrobněji diskutovat specifická
témata, jako je omezení přístupu do měst, městská logistika, ITS
nebo srovnávací přehled městské mobility. Zaměření
výzkumu a inovací na řešení výzev městské mobility Evropská unie již po mnoho let poskytuje
zejména prostřednictvím svých rámcových výzkumných programů podporu
pro výzkumné a inovační projekty zabývající se městskou
dopravou. Tato podpora má velký význam pro dovedení nových technologií
a konceptů mobility do fáze zavádění. Od svého spuštění před deseti
lety se iniciativa Komise CIVITAS stala motorem inovací městské mobility a
učinila z evropských měst klíčové hráče inovačního
procesu. Ve více než 60 evropských městech proběhlo
téměř 700 demonstračních akcí a důkladné hodnocení jejich
dopadů a procesů. Síť měst CIVITAS v současnosti
sdružuje více než 200 členských měst a pokrývá prakticky všechny
členské státy. CIVITAS se stala symbolem pro změnu
v městské mobilitě a v modelech dopravy, ale také symbolem
evropského partnerství. CIVITAS 2020 Komise má v úmyslu spustit intenzivnější iniciativu CIVITAS
2020 v rámci programu Horizont 2020, rámcového programu Unie pro výzkum
a inovace pro období 2014–2020[33].
Pracovní program Horizont 2020 pro roky 2014 a 2015 podpoří
inovační politiky a technologie potřebné pro přechod
ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně
využívající zdroje. CIVITAS bude nadále podporovat místní
partnerství při zavádění a testování nových přístupů v
reálných podmínkách k otázkám, k nimž se řadí boj s přetížením silnic
ve městech, omezenější používání vozidel na konvenční paliva v
městských oblastech, snižování dopadů a nákladů plynoucích z
městské přepravy nákladu a posilování kapacit místních orgánů
tak, aby byly schopné vypracovat a zavádět plány udržitelné městské
mobility. Jako druhá strategická iniciativa
v evropské inovační politice bylo v roce 2012 zahájeno evropské
inovační partnerství Inteligentní města a obce[34]. Jeho cílem je
zrychlit zavádění inovací v širokém měřítku tam, kde jsou
výroba, distribuce a spotřeba energie, mobilita a doprava i IKT úzce
propojeny. Tato iniciativa přispívá k dosažení cílů EU
v oblasti boje proti změně klimatu zlepšením energetické
účinnosti, vyšším využitím energie z obnovitelných zdrojů
a snížením spotřeby energie, emisí skleníkových plynů, špatné
kvality ovzduší a dopravního přetížení. Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství Cílem partnerství je překonání problematických bodů, které
brání rozsáhlému zavádění inteligentních řešení ve městech.
Partnerství se bude zejména věnovat klíčovým faktorům, jako je
řízení a financování (včetně veřejných zakázek).
Účelem partnerství Inteligentní města je usnadnit strategická
partnerství mezi průmyslem, evropskými městy a ostatními
stranami s cílem rozvíjet městské systémy a infrastruktury
budoucnosti a napomoci všeobecnému zavedení inteligentních řešení ve
městech. Tato iniciativa podpoří užší spolupráci mezi odvětvími,
jako je doprava, energetika a informační a komunikační
technologie. Ačkoli
většinu akcí v rámci tohoto partnerství budou pravděpodobně
realizovat orgány místní správy, podniky, výzkumné organizace a organizace
občanské společnosti, v rámci programu Horizont 2020 se
rovněž počítá s finanční podporou z rozpočtu EU. Iniciativa Evropská ekologická vozidla
týkající se energeticky účinných vozidel a alternativního pohonu, jež bude
brzy spuštěna, navíc poskytne posílený rámec podporující rozvoj
čistých, bezpečných a účinných vozidel městské
silniční a železniční dopravy. Uvést nová řešení na trh Inovativní řešení mohou významným
způsobem přispět ke zlepšení účinnosti
a udržitelnosti městské mobility. Je však důležité zajistit, aby
byly slibné technologie přeměny na vyspělé výrobky, které lze
úspěšně uvádět na trh. Komise a členské státy by
měly usnadnit vytvoření jednotného trhu pro inovativní řešení
městské dopravy, např. vypracováním společných norem
a technických specifikací nebo tím, že usnadní společné
a veřejné zakázky v oblasti čisté dopravy. Poskytování
cílené finanční podpory Evropské strukturální a investiční
fondy Strukturální fondy jsou dnes
nejdůležitějším zdrojem financování projektů pro městskou
dopravu a mobilitu ze strany EU. V období 2007–2013 bylo na čistou
městskou dopravu vyčleněno přibližně 8 miliard EUR[35]. V méně rozvinutých regionech Unie
pomohla tato finanční podpora zlepšit přístupnost městských
oblastí, odstranit rozdíly mezi více a méně rozvinutými regiony,
a tím dosáhnout vyššího stupně územní soudržnosti. Je proto důležité zvážit, jak
v období 2014–2020 co nejlépe využít evropských strukturálních a
investičních fondů (fondy ESI) k dosažení klíčových
cílů dopravní politiky a souvisejících oblastí politiky[36]. Fondy ESI by měly být využívány
systematičtěji k financování ucelených balíčků
opatření ve městech, která vypracovala integrovaný plán místní
dopravy (např. plán udržitelné městské mobility) a identifikovala
vhodná opatření. Opatření v oblasti městské
mobility mohou být podporována z fondů ESI, pokud přispívají ke
splnění nízkouhlíkových cílů[37].
Opatření v oblasti městské mobility lze rovněž financovat
jako součást integrované a udržitelné strategie rozvoje města,
která se zabývá hospodářskými, ekologickými, klimatickými, demografickými
a sociálními problémy postihujícími městskou oblast[38]. Využívání nového nástroje integrovaných
územních investic se doporučuje zejména pro provádění územních
strategií. U všech investic do městské mobility by mělo být
zajištěno, že podporovaný dopravní systém má podporu většiny
zúčastněných stran. V období 2007–2013 se strukturální fondy
zaměřily zejména na rozsáhlé projekty, z čehož měla v prvé
řadě prospěch velká a hlavní města. V evropských regionech
však existuje i mnoho malých a středních měst a při
investicích do městské mobility je důležité vzít v úvahu města
všech velikostí. Fondy ESI by měly vytvářet příležitosti pro
budování kapacit, odbornou přípravu, technickou pomoc a rozvoj
komplexních a místních strategií a plánů mobility. Komise bude úzce spolupracovat
s příslušnými orgány členských států, aby bylo
zajištěno, že fondy ESI budou při uskutečňování místních
plánů a plnění cílů politiky EU využity co nejlépe. Bude se
rovněž dbát na to, aby byla podporována nákladově efektivní
řešení. Transevropské dopravní sítě – (TEN-T) Městské uzly jsou klíčovými prvky
pro výstavbu komplexní evropské dopravní sítě. Pro dosažení cílů
politiky TEN-T je činnost evropských měst zásadní. Návrh Komise týkající se hlavních
směrů Unie[39]
uznává potřebu „stanovit rozvoj globální sítě v městských
uzlech, jelikož tyto uzly jsou výchozím bodem nebo místem konečného
určení („poslední mílí“) pro cestující a zboží pohybující se po
transevropské dopravní síti a představují přestupní místa v rámci
jednotlivých druhů dopravy nebo mezi nimi“. V článku 36 hlavních pokynů jsou stanoveny
priority rozvoje městských uzlů globální sítě s pomocí Nástroje
pro propojení Evropy[40].
Finanční podpora EU bude proto k dispozici pro projekty
společného zájmu v městských oblastech, například pro
zlepšení operací městské logistiky, jež jsou součástí vnitrostátních
nebo mezinárodních dodavatelských řetězců. Mezinárodní spolupráce Udržitelný rozvoj měst je obecně
považován za hlavní globální problém 21. století. Hlavy států
a předsedové vlád, kteří se sešli v roce 2012 na konferenci
Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20), uznali
význam udržitelné dopravy pro hospodářský růst a trvale
udržitelný rozvoj měst a shodli se, že existuje „nutnost podporovat
integrovaný přístup při vytváření politik na vnitrostátní,
regionální a místní úrovni pro dopravní služby a systémy, aby se
podpořil udržitelný rozvoj“[41]. Komise zvýší své úsilí na podporu politik
udržitelné městské mobility v rámci své spolupráce zejména s rozvíjejícími
se regiony. Cílem je připravit půdu pro to, aby bylo možné vyvážet evropské
odborné znalosti a technologie týkající se například snížení emisí,
zlepšení energetické účinnosti a bezpečnosti silničního
provozu. Bude se intenzivněji usilovat o lepší
využití stávajících partnerství EU s klíčovými partnerskými
zeměmi a regiony (například se zeměmi EuroMed, Brazílií,
Singapurem nebo Čínou). 6. Závěr Zvládnout úspěšný přechod
k udržitelnějšímu typu městské mobility nadále představuje
velkou výzvu pro města v celé Unii. Místní orgány potřebují
podporu, aby mohly čelit nepříznivým hospodářským,
environmentálním a sociálním dopadům dnešních modelů
městské mobility. Je proto nezbytné, aby městská mobilita
zůstala v popředí politické agendy EU. Komise
a členské státy by měly více podpořit místní orgány, aby
všechna města po celé Unii mohla výrazně zintenzívnit své úsilí o
konkurenceschopnější městskou mobilitu účinně využívající
zdroje. Cílem tohoto sdělení
je povzbudit k činnosti všechny úrovně veřejné správy: Komise
vystupňuje svou podporu v oblastech, v nichž zapojení EU přináší
přidanou hodnotu, zatímco členské státy se vyzývají, aby
vytvořily správné rámcové podmínky k tomu, aby místní orgány mohly
vypracovávat a zavádět integrované a komplexní strategie pro lepší a
udržitelnější městskou mobilitu. V zájmu lepší výměny
názorů mezi Komisí a členskými státy navrhuje Komise zřídit
skupinu odborníků z členských států pro městskou
mobilitu. Komise doporučuje soubor konkrétních
opatření, jež mají být přijata na různých úrovních správy
ohledně několika důležitých otázek, jako je městská logistika
a řízení přístupu do měst, zavádění řešení ITS ve
městech a bezpečnost silničního provozu, a bude
pečlivě sledovat jejich provádění. Opatření v tomto
sdělení představují základ pro vytvoření konkurenceschopné
městské mobility účinně využívající zdroje. [1] Viz rovněž zpráva „Města budoucnosti“,
Evropská komise, 2011. [2] Celkové náklady způsobené dopravním
přetížením, viz SEK(2011)358 v konečném znění. [3] KOM(2011) 144 v konečném znění. [4] Viz zejména směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008
o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro
Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1). [5] Zvláštní průzkum agentury Eurobarometr 406 (2013). [6] KOM(2010) 2020 v konečném znění. [7] KOM(2009) 490 v konečném znění. [8] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července
2008; 2008/2041(INI). [9] Stanovisko k akčnímu plánu pro městskou
mobilitu ze dne 27. května 2010, TEN/414. [10] Stanovisko k akčnímu plánu pro městskou
mobilitu ze dne 27. srpna 2010, 2010/C 232/05. [11] Závěry Rady ohledně Akčního plánu pro
městskou mobilitu, 24. června 2010, www.ec.europa.eu/transport/themes/urban/urban_mobility/doc/2010_06_24_apum_council_conclusions.pdf
[12] Zpráva o přezkumu akčního plánu pro
městskou mobilitu, 2013, ec.europa.eu/transport/themes/urban/studies/urban_en.htm [13] Výsledky veřejné konzultace „Města a dopravní
politika EU“, 2013, www.ec.europa.eu/transport/themes/urban/studies/urban_en.htm
[14] Zejména posun k častější chůzi
a jízdě na kole značně snižuje negativní vedlejší
účinky městské mobility a dopravy a navíc podporuje aktivní
životní styl, což má pozitivní účinky na zdraví. Související otázky jsou
rovněž předmětem Evropského partnerství pro inovace
v oblasti aktivního a zdravého stárnutí http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?section=active-healthy-ageing
[15] Středisko pro sledování městské mobility – www.eltis.org [16] Pokyny – Vypracování a provádění plánu udržitelné
městské mobility, Evropská komise, 2013. [17] Vyzdvihuje význam řádného územního plánování, aby se
omezila potřeba městské mobility (např. vyvarováním se
nekontrolovaného rozšiřování měst) [18] www.cleanvehicle.eu
[19] Silnice ve městech zase konkurují poptávce po
veřejných prostorech pro volnočasové aktivity a sociální
kontakty (hřiště, parky atd.) [20] http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2520
[21] europa.eu/transport/themes/its/road/action_plan/its_for_urban_areas_en.htm [22] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU
ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních
dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro
rozhraní s jinými druhy dopravy, Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1
(čl. 3 písm. a) a b)). [23] CARE – databáze silničních dopravních nehod
v EU. [24] Tamtéž. [25] www.eltis.org [26] www.mobilityplans.eu
[27] Provedeno například prostřednictvím stávajících
projektů ENDURANCE, QUEST, ADVANCE atd. [28] www.urbact.eu [29] Studie o harmonizovaném shromažďování evropských
údajů a statistik v oblasti městské mobility;
MOVE/B4/196-2/2010 (2013). [30] Jelikož na městskou dopravu se z větší
části vztahuje rozhodnutí o „sdílení úsilí“ (ESD) spíše než systém EU
pro obchodování s emisemi (ETS), mohlo by být užitečné vytvořit
pro CO2 z městské dopravy referenční hodnoty s cílem
podpořit opatření členských států směřující
ke snížení emisí. [31] www.ecomobility-shift.org/index.php/en/
[32] www.polisnetwork.eu/eu-projects/eu-projects-2/conduits-city-pool
[33] http://ec.europa.eu/research/horizon2020/index_en.cfm
[34] www.ec.europa.eu/eip/smartcities/
[35] V současném programovacím období je na městskou
dopravu a propagaci čisté městské dopravy (kategorie 25 + 52)
přiděleno 9,63 % z celkových finančních prostředků
EFRR a FS na dopravu; údaje z databáze INFOVIEW (červenec 2013). [36] Viz nařízení o EFRR, zejména články 5
a 7. [37] Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
čl. 5 odst. 4 písm. e) – Priorita pro investice: podpora nízkouhlíkových
strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti,
včetně podpory udržitelné multimodální městské mobility a adaptačních
opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu. [38] Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
článek 7. [39] KOM(2011) 650 v konečném znění/2 –
2011/0294 (COD). [40] ec.europa.eu/transport/themes/infrastructure/connecting_en.htm [41] Rezoluce
Organizace spojených národů 66/288 „Budoucnost, kterou chceme“ http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/66/288&Lanh=E