EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012PC0617
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the Fund for European Aid to the Most Deprived
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám
/* COM/2012/0617 final - 2012/0295 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám /* COM/2012/0617 final - 2012/0295 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Chudoba a materiální
deprivace v Unii V rámci strategie Evropa 2020 si Evropská
unie stanovila cíl snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním
vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů. Hospodářská krize
však chudobu a sociální vyloučení ještě zhoršila a přinesla
obavy ohledně sociálních důsledků pro jednotlivce a celou
společnost. V roce 2010 byla téměř jedna
čtvrtina Evropanů (116 milionů) ohrožena chudobou nebo sociálním
vyloučením. Je to přibližně o dva miliony více než
v předchozím roce a zatím dostupné údaje za rok 2011 tento trend
potvrzují. Zatímco potřeby osob žijících na okraji
společnosti se zvyšují, schopnost členských států pomoci jim je
v mnoha případech horší. Sociální začleňování je více než
kdy dříve ohroženo fiskálními omezeními. V mnoha členských
státech mají lidé za to, že za tuto situaci mohou více či méně
politiky přijaté na evropské úrovni. Zvyšující se míra chudoby dopadá
negativně na životní podmínky Evropanů, přičemž 40 milionů
z nich trpí závažnou materiální deprivací. Mezi lety 2005 a 2008
počet těchto lidí výrazně klesl, avšak v letech 2009 a 2010
začal opět narůstat a za jediný rok se na úroveň závažné
materiální deprivace dostalo dalších 342 000 lidí. Jednou z hlavních charakteristik
materiální deprivace je nemožnost dosáhnout potřebného množství kvalitních
potravin. V roce 2010 bylo v Unii 8,7 % osob, které si nemohou
každý druhý den dovolit jídlo obsahující maso, drůbež nebo ryby (nebo
ekvivalent pro vegetariány), což Světová zdravotnická organizace považuje
za základní potřebu. Jedná se o více než 43 milionů lidí a zatím
dostupné údaje za rok 2011 vykazují, že tento trend se ještě zhoršuje. Obzvláště závažnou formou materiální
deprivace, která svými důsledky daleko přesahuje deprivaci
v oblasti potravin, je bezdomovectví. Rozsah tohoto jevu lze těžko
vyčíslit, ale odhaduje se, že v Evropě v letech 2009/2010
žilo 4,1 milionu osob bez domova. Nedávné zvýšení počtu bezdomovců je
důsledkem sociálního dopadu nízkého a nerovnoměrného růstu a
zvyšující se nezaměstnanosti. Ještě více znepokojivý je nový profil
lidí bez domova – objevují se mezi nimi rodiny s dětmi, mladí lidé a
lidé z prostředí migrantů. V Unii je 25,4 milionu dětí ohroženo
chudobou nebo sociálním vyloučením. Celkově je třeba poznamenat,
že děti jsou chudobou či sociálním vyloučením ohroženy více než
zbytek obyvatelstva (27 % dětí oproti 23 % dospělých). Vystavuje
je to materiální deprivaci, jež zdaleka přesahuje (nedostatečnou)
výživu. Například 5,7 milionu dětí musí nosit oblečení
z druhé ruky a 4,7 milionu dětí nevlastní ani dva páry správně
padnoucí obuvi (včetně jednoho páru celoroční obuvi). Děti
trpící těmito formami materiální deprivace mají menší šanci než jejich
movitější vrstevníci uspět ve škole, těšit se dobrému zdraví a
využít v dospělosti plně svého potenciálu. 1.2. Řešení chudoby a
materiální deprivace, jež nabízí Unie Hlavním nástrojem Unie na podporu
zaměstnatelnosti a sociálního začleňování a na boj proti
chudobě je a bude i nadále Evropský sociální fond (ESF). Tento
strukturální nástroj investuje přímo do lidí a jejich dovedností a snaží
se zlepšit jejich příležitosti na trhu práce. Někteří
z nejvíce zranitelných občanů, kteří trpí extrémními
formami chudoby, jsou však pracovnímu trhu příliš vzdáleni, a nemohou tak
využívat opatření ESF určených na sociální začleňování. Těmto osobám se více než dvacet let poskytovala
potravinová pomoc z Programu EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší
osoby. Vznikl v roce 1987 s cílem smysluplně využívat zemědělské
přebytky, které by jinak mohly být zničeny, tím, že se poskytnou
členským státům, které je chtějí využít. Během mnoha let
byl uvedený program významným zdrojem pomoci organizacím, které pracují
přímo s nejchudšími členy naší společnosti a poskytují jim
potraviny. Kvůli očekávanému vyčerpání a značné
nepředvídatelnosti intervenčních zásob v letech 2011–2020
v důsledku postupných reforem společné zemědělské
politiky však Program EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby
ztrácí původní opodstatnění, takže bude na konci roku 2013
ukončen. Materiální deprivace však stále působí
závažné problémy, proto je pomoci EU určené nejchudším členům
naší společnosti stále zapotřebí. Komise ve svém návrhu příštího
víceletého finančního rámce tuto potřebu zohlednila a vyčlenila
rozpočet ve výši 2,5 miliard EUR na nový nástroj určený na potírání
extrémních forem chudoby a vyloučení. V této souvislosti zřizuje toto
nařízení na období 2014–2020 nový nástroj, který bude doplňovat
stávající nástroje soudržnosti, zejména Evropský sociální fond, tím, že se
zaměří na nejhorší a společensky nejničivější formy
chudoby, deprivace v oblasti potravin a také na bezdomovectví a materiální
deprivaci dětí, přičemž rovněž podpoří doplňující
opatření zaměřená na opětovné zapojení nejchudších osob v
Unii do společnosti. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1. Stanovisko
zúčastněných stran Diskuse vedené v Radě a Evropském
parlamentu, s občanskou společností a místními orgány o
stávajících formách pomoci nejchudším osobám v rámci Programu EU pro
rozdělování potravin mezi nejchudší osoby přinesly cenné podněty
a nápady pro budoucnost. Komise kromě toho vede diskusi se
zúčastněnými stranami a konzultovala zastřešující organizace na
úrovni EU zastupující jak distributory potravinové pomoci, tak koncové
příjemce. Organizace občanské společnosti
velmi kritizovaly případné podstatné omezení podpory poskytované
v rámci Programu EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby
v roce 2012 a představitelé regionálních a místních orgánů
zdůrazňovali, jak je tato podpora důležitá, a žádali, aby
pokračovala i nadále, zejména v době, kdy je jí čím dál
více zapotřebí. Velké dobročinné organizace a organizace
občanské společnosti zastupující potravinové banky a také organizace
pracující s dětmi a osobami bez domova opakovaně uváděly,
že je třeba poskytovat veřejnou podporu, a konkrétně podporu
z EU. Konala se dvě setkání se
zastřešujícími organizacemi, které zastupují nejen distributory pomoci,
ale rovněž její skutečné koncové příjemce. Všechny organizace
obecně uvítaly možné rozšíření rozsahu nástroje na další oblasti než
potravinovou pomoc a myšlenku přístupu zaměřeného na konkrétní
osoby. Názory členských států na tento
nástroj se různí: sedm členských států se vyjádřilo
odmítavě k tomu, aby program pro rozdělování potravin
pokračoval i po roce 2013. Ostatní členské státy tento program
jednoznačně podpořily. Třináct členských států
vydalo v prosinci 2011 prohlášení, v němž požadovaly, aby
uvedený program pokračoval i po roce 2013. Evropský parlament opakovaně
vyjádřil jasnou podporu pokračování programu potravinové pomoci
v zájmu lepšího sociálního začleňování v Evropě. V prosinci 2011 napsalo jedenáct
zastřešujících organizací komisaři Andorovi a generálnímu řediteli
pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a
požádaly o další kroky v rámci strategie EU v oblasti bezdomovectví.
Evropský parlament kromě toho vyzval k přijetí takové strategie,
a to nejprve v písemném prohlášení (2010) a poté v usnesení (2011). V Paktu pro růst a zaměstnanost
přijatém Evropskou radou dne 29. června 2012 se uvádí, že
„při provádění doporučení pro jednotlivé země budou
členské státy klást důraz zejména na účinný boj proti
nezaměstnanosti a účinné řešení sociálních dopadů krize
[…a] vytváření a provádění účinných politik zaměřených
na boj proti chudobě a podporu zranitelných skupin“. 2.2. Posouzení dopadů Posouzení dopadů se zabývalo
především rozsahem nového nástroje. Zvažované možnosti byly tyto: žádné
financování (varianta 0), nástroj nahrazující stávající program pro distribuci
potravinové pomoci omezený pouze na distribuci potravinové pomoci (varianta 1),
nástroj doplňující distribuci potravinové pomoci podporou
doplňujících opatření zaměřených na sociální začleňování
příjemců potravinové pomoci (varianta 2) a komplexní nástroj
materiální pomoci v oblasti potravin, zboží pro osoby bez domova a zboží
pro děti trpící materiální deprivací kombinovaný s doplňujícími
opatřeními zaměřenými na opětovné začlenění
nejchudších osob do společnosti (varianta 3). Čistý dopad varianty 0 závisí na tom, jak
budou dostupné finanční zdroje přiděleny. Jistě by však
tuto variantu společnost pokládala za důkaz, že solidarita
v Evropě upadá, a to právě v době, kdy je chudoba na
vzestupu. Ve srovnání s variantou 1 by varianta 2 a ještě více
varianta 3 znamenala omezení distribuované potravinové pomoci, protože
některé zdroje by byly vyčleněny na jiné druhy činností.
Doplňující opatření by však rovněž zaručila větší
udržitelnost dosažených výsledků. Varianta 3 se jeví jako nejlepší,
protože umožňuje přizpůsobit podporované intervence místním
potřebám. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Opatření EU je odůvodněno na
základě článku 174 (SFEU), který stanoví, že „Unie za účelem
podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí
k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, a na
základě článku 175 (SFEU), který upřesňuje úlohu
strukturálních fondů EU při dosahování tohoto cíle a obsahuje
ustanovení o přijetí specifických činností mimo strukturální fondy. Opatření na úrovni EU jsou nezbytná
vzhledem k míře chudoby a sociálního vyloučení v Unii a
nepřijatelným rozdílům mezi jednotlivými členskými státy
v této oblasti, které ještě prohloubila hospodářská a fiskální
krize, jež zhoršila sociální soudržnost a omezila šance dosáhnout cíle
strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu
vyloučení. Evropská finanční podpora pomáhá
podněcovat opatření na vnitrostátní úrovni, koordinuje úsilí a
rozvíjí a zavádí nástroje podporující sociální začleňování. Unie díky
ní může jít příkladem. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh víceletého rámce předložený Komisí
počítá s částkou ve výši 2,5 miliard EUR v rámci
politiky soudržnosti na období 2014–2020. V souladu s čl. 84
odst. 3 nařízení EU č. … (nařízení o společných
ustanoveních) se podpora poskytnutá členskému státu prostřednictvím
fondu považuje za součást podílu strukturálních fondů
přiděleného Evropskému sociálnímu fondu. Navržený rozpočet na období 2014–2020 || v miliardách EUR Politika soudržnosti (strukturální fondy) z toho Fond evropské pomoci nejchudším osobám || 339 2,5 *Všechny číselné údaje jsou ve stálých
cenách z roku 2011. 5. Obsah nařízení 5.1. Cíle a oblast
působnosti Obecným cílem Fondu evropské pomoci nejchudším
osobám (dále jen „fond“) je podporovat sociální soudržnost v Unii tím, že
se napomůže dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je snížit
počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně
o 20 milionů. Konkrétním cílem je potom podpořit
vnitrostátní systémy, jež poskytují pomoc nefinančního charakteru
nejchudším osobám prostřednictvím partnerských organizací. Pokud jde o oblast působnosti, fond se
zabývá deprivací v oblasti potravin, bezdomovectvím a materiální deprivací
dětí. Každý členský stát si může vybrat jednu či více
těchto forem deprivace, jež bude řešit. Může podpořit
rovněž doplňující opatření k materiální podpoře, jež by
měla vést k opětovnému zapojení nejchudších osob do společnosti.
5.2. Způsobilé osoby a
zacílení Populací způsobilou k získání
materiální pomoci jsou nejchudší osoby v Unii. Kritéria pro stanovení, kdo jsou
nejchudší osoby, jimž je třeba pomoci, stanoví členské státy nebo
partnerské organizace, protože mohou pomoc nejlépe zacílit
s přihlédnutím k místním potřebám. Nařízení definuje typ zboží, které bude
distribuováno, zejména potraviny a základní spotřební zboží pro osobní
použití osob bez domova nebo dětí, a obsahuje rovněž nepřímý
mechanismus zacílení pomoci. 5.3. Partnerské organizace Partnerské organizace jsou ty, jež poskytují
potraviny nebo zboží přímo nebo nepřímo nejchudším osobám. Aby se
zajistilo, že bude fond napomáhat udržitelnému zmírňování chudoby a lepší
sociální soudržnosti, budou muset partnerské organizace, jež přímo
poskytují potraviny nebo zboží, přijímat opatření doplňující
poskytování materiální pomoci a jejichž cílem je opětovné
začlenění nejchudších osob do společnosti. Taková
doplňující opatření mohou získat podporu přímo z fondu. Vnitrostátní orgány mohou buď potraviny
či zboží zakoupit nebo je poskytnout partnerským organizacím, nebo
těmto organizacím poskytnout finanční prostředky na nákup
potravin či zboží. Provádí-li nákup potravin či zboží partnerská
organizace, může je buď sama distribuovat, nebo může jejich
distribucí pověřit jiné partnerské organizace. 5.4. Prováděcí ustanovení Fond bude prováděn podle vzoru politiky
soudržnosti, tzn. prostřednictvím sdíleného řízení na základě
sedmiletého operačního programu jednotlivých členských států na
období 2014–2020. Toto nařízení vychází
z přístupu strukturálních fondů, pokud jde o prováděcí
ustanovení, která členským státům zejména umožňují využívat dle
jejich přání struktur, určených orgánů a postupů zavedených
pro Evropský sociální fond, aby tak minimalizovaly administrativní zátěž
spojenou s přechodem ze stávajícího systému distribuce potravin
nejchudším osobám na nový Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Ustanovení
týkající se plánování, sledování, hodnocení a informačních a
komunikačních činností však byla aktualizována a zjednodušena tak,
aby lépe odpovídala konkrétním cílům a cílové populaci fondu. Pravidla způsobilosti byla rovněž
vytvořena tak, aby zohlednila povahu fondu a různých aktérů,
kteří se budou na jeho provádění podílet. Nařízení
konkrétně stanoví pro většinu výdajových kategorií zjednodušené
vykazování nákladů a pro ostatní kategorie nabízí jiné možnosti. Systém finančního řízení a kontroly
rovněž zachovává logiku strukturálních fondů. Některá ustanovení
byla upravena a zjednodušena, aby plně odpovídala typům operací,
které získají podporu z fondu, zejména pokud jde o předběžné
financování, obsah žádostí o platby určených Komisi a
přiměřenou kontrolu. Partnerské organizace mají jen omezenou
možnost předem poskytnout nezbytné finanční prostředky. Také
členské státy mohou mít problémy poskytnout nezbytné zdroje na
předběžné financování operací. Kromě toho členské státy,
jež čelí největším fiskálním omezením, pravděpodobně budou
mezi těmi s nejvyšším počtem nejchudším osob. Aby byla tato
situace, jež může ohrozit dosažení cílů fondu, řešena,
úroveň předběžného financování byla stanovena na 11 %
celkového přídělu pro členský stát. To umožní pokrýt téměř
90 % nákladů prvního roku kampaně na pomoc nejchudším osobám,
přičemž se nepočítá technická podpora, doprava, správní náklady
a doplňující opatření. 2012/0295 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[1],
s ohledem na stanovisko Výboru
regionů[2],
v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) V souladu se závěry
Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata
strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění, si Unie a členské státy vytyčily cíl, jímž je
snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku
2020 nejméně o 20 milionů. (2) Počet osob, jež trpí
materiální či dokonce vážnou materiální deprivací, v Unii neustále
narůstá a tyto osoby jsou často natolik vyloučeny, že nemohou
využívat aktivačních opatření podle nařízení (EU) č.
[…nařízení o společných ustanoveních] a zejména nařízení (EU)
č. […ESF]. (3) Článek 174 Smlouvy
stanoví, že Unie za účelem podpory celkového harmonického vývoje rozvíjí
a prosazuje svou činnost vedoucí k posílení hospodářské,
sociální a územní soudržnosti. (4) Fond evropské pomoci
nejchudším osobám (dále jen „fond“) by měl posílit sociální soudržnost, a
tím přispět ke snížení chudoby v Unii prostřednictvím
podpory vnitrostátních systémů, jež poskytují pomoc nefinanční povahy
nejchudším osobám, a zmírňují tak deprivaci v oblasti potravin,
bezdomovectví a materiální deprivaci dětí. (5) Podle článku 317
Smlouvy a v rámci sdíleného řízení by měly být stanoveny podmínky
umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného
rozpočtu Unie a rovněž by měly být vyjasněny oblasti
odpovědnosti v rámci spolupráce členských států. Tyto
podmínky by měly Komisi umožnit, aby získala ujištění, že
členské státy využívají fondu zákonným a řádným způsobem a v
souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu
nařízení Rady č. […], kterým se stanoví finanční
nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen
„finanční nařízení“)[3].
(6) Tato ustanovení rovněž
zajišťují, že budou podporované operace v souladu s platnými právními
předpisy Unie a členských států, zejména s ohledem na
bezpečnost potravin distribuovaných nejchudším osobám. (7) S cílem zřídit
vhodný finanční rámec by měla Komise prostřednictvím
prováděcích aktů stanovit roční rozdělení celkových
zdrojů podle členských států za použití objektivních a
transparentních metod, jež zohlední rozdíly, pokud jde o chudobu
a materiální deprivaci. (8) Operační program každého
členského státu by měl stanovit a vysvětlit formy dotčené
materiální deprivace a popsat cíle a rysy pomoci nejchudším osobám, která bude
poskytnuta prostřednictvím podpory vnitrostátních systémů. Měl
by rovněž zahrnovat prvky nezbytné k zajištění účinného a
efektivního provádění operačního programu. (9) S cílem co nejvíce
zvýšit účinnost fondu, zejména pokud jde o okolnosti v konkrétním
členském státě, je vhodné zřídit postup pro případné
změny operačního programu. (10) Značný přínos má
výměna zkušeností a osvědčených postupů a Komise by
měla takové šíření usnadnit. (11) S cílem sledovat pokrok
při provádění operačních programů by měly členské
státy vypracovat výroční a závěrečné zprávy o provádění a
poskytnout je Komisi, aby se tak zajistilo, že budou k dispozici
důležité a aktuální informace. Z téhož důvodu by se měla
Komise a každý členský stát každoročně setkat ke dvoustrannému
posouzení, nedohodnou-li se jinak. (12) V zájmu vyšší kvality a
lepšího vypracování každého operačního programu a posouzení účinnosti
a efektivity fondu by se měla vypracovat předběžná a následná hodnocení.
Tato hodnocení by měly doplňovat průzkumy prováděné u
nejchudších osob, jež čerpají pomoc z operačního programu, a
v případě potřeby hodnocení v průběhu
programového období. Měly by být stanoveny oblasti odpovědnosti
členských států a Komise v tomto ohledu. (13) Občané mají právo
vědět, jak a s jakým účinkem jsou finanční zdroje Unie
investovány. Pro účely zajištění většího rozšíření
informací o tom, čeho fond dosáhl, a zajištění dostupnosti a
transparentnosti příležitostí pro financování by měla být stanovena
podrobná pravidla o informačních a komunikačních činnostech,
zejména v souvislosti s odpovědnostmi členských států
a příjemců. (14) Použijí se právní
předpisy Unie týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,
zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24.
října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[4]. (15) Je třeba stanovit
maximální úroveň spolufinancování z fondu na operační programy,
aby se zajistil multiplikační účinek unijních zdrojů, a
současně by se měla řešit situace členských
států, jež se potýkají s dočasnými rozpočtovými nesnázemi. (16) V celé Unii by se
měla používat jednotná a nestranná pravidla ohledně období
způsobilosti, způsobilých operací a výdajů fondu. Podmínky
způsobilosti by měly odrážet specifickou povahu cílů a cílové
populace fondu, zejména prostřednictvím vhodných podmínek
způsobilosti operací a forem podpory a pravidel a podmínek pro úhrady. (17) [Návrh] nařízení
Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace
trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné
společné organizaci trhů)[5], stanoví, že produkty zakoupené v rámci veřejné intervence mohou
být poskytnuty pro režim distribuce potravin nejchudším osobám v Unii,
umožňuje-li to dotčený režim. Vzhledem k tomu, že
v závislosti na okolnostech může být získání potravin z použití,
zpracování nebo prodeje takových zásob ekonomicky nejvýhodnější možností,
je vhodné stanovit takovou možnost v nařízení. Částky
pocházející z prodeje dotčených zásob by měly být použity ve
prospěch nejchudších osob, a neměly by se použít ke snížení povinné
částky ke spolufinancování programu členskými státy. V zájmu
zajištění co nejúčinnějšího využití intervenčních zásob a výnosu
z nich by měla Komise v souladu s čl. 19 písm. e)
nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]
přijmout prováděcí akty stanovící postupy, podle nichž lze výrobky z
intervenčních zásob použít, zpracovat či prodat pro účely
programu pomoci nejchudším osobám. (18) Je nezbytné určit druhy
činností, které lze provádět z podnětu Komise a členských
států jakožto technickou pomoc s podporou fondu. (19) V souladu se zásadami
sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operačního programu
měly v prvé řadě zodpovídat členské státy
prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. (20) Členské státy by
měly přijmout přiměřená opatření, aby zajistily
řádné nastavení a fungování svých systémů řízení a
kontroly, a tím poskytly jistotu, pokud jde o zákonné a řádné
využívání fondu. Proto by měly být specifikovány povinnosti členských
států, pokud jde o systémy řízení a kontroly jejich operačního
programu a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování
práva Unie. (21) Členské státy by
měly určit pro svůj operační program řídící orgán,
certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Aby se
zajistila flexibilita pro členské státy při zřizování jejich
systémů kontroly, je vhodné umožnit, aby funkce certifikačního orgánu
mohl vykonávat i řídící orgán. Členské státy by měly mít
rovněž možnost určit zprostředkující subjekty, které mají
provádět určité úkoly řídícího orgánu nebo certifikačního
orgánu. Členské státy by měly v takovém případě
jasně stanovit jejich povinnosti a funkce. (22) Řídící orgán má hlavní
odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondu, a proto
plní mnoho funkcí souvisejících s řízením a sledováním operačního
programu, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem
projektu. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce. (23) Certifikační orgán by
měl vypracovávat a předkládat Komisi žádosti o platby. Měl by
vypracovávat roční účetní závěrky, osvědčovat úplnost,
přesnost a pravdivost ročních účetních závěrek a to, že
zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními
a vnitrostátními předpisy. Měly by být stanoveny jeho oblasti
odpovědnosti a funkce. (24) Auditní orgán by měl
zajišťovat, aby se prováděly audity systémů řízení
a kontroly za použití vhodného vzorku operací a roční účetní
závěrky. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a
funkce. (25) Aniž jsou dotčeny
pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se zajistit
spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci tohoto nařízení a
měla by být stanovena kritéria, jež Komisi umožní, aby v souvislosti se
svou strategií kontroly vnitrostátních systémů určila úroveň
ujištění, kterou by jí měly poskytovat vnitrostátní auditní subjekty. (26) Měly by být stanoveny
pravomoci a odpovědnosti Komise, aby mohla ověřit účinnost
fungování systémů řízení a kontroly a požadovat zásah ze strany
členského státu. Komise by rovněž měla mít pravomoc
provádět audity zaměřené na otázky související s řádným
finančním řízením, aby mohla vyvodit závěry o výkonnosti fondu. (27) Rozpočtové závazky Unie
by se měly proplácet každý rok. Aby bylo zajištěno účelné
řízení programů, je nutno stanovit společná pravidla pro žádosti
o průběžné platby, vyplacení ročního zůstatku a
vyplacení konečného zůstatku. (28) Aby se zajistila
přiměřená jistota pro Komisi, měla by se žádost o průběžnou
platbu vyplácet ve výši 90 % způsobilých výdajů uvedených
v žádosti o platbu. (29) Předběžné
financování na začátku operačního programu by mělo zajistit, aby
měl členský stát prostředky k poskytnutí podpory
příjemcům při provádění operací od přijetí
operačního programu. Toto předběžné financování by se mělo
použít výhradně pro tyto účely a příjemci by měli obdržet
dostatečné finanční prostředky, aby operaci poté, co je vybrána,
zahájili. (30) Za účelem ochrany
finančních zájmů Unie by měla existovat časově omezená
opatření umožňující, aby pověřený schvalující úředník
přerušil platby v případě, že existují důkazy o možných
významných nedostatcích ve fungování systému řízení a kontroly,
důkazy o pochybení souvisejícím s žádostí o platbu nebo nedodržení
povinnosti předložit dokumenty pro účely kontroly a schválení
účetní závěrky. (31) Za účelem ochrany
finančních zájmů Unie a poskytnutí prostředků pro
zajištění účinného provádění programů by měla
existovat opatření umožňující pozastavení plateb Komise. (32) Aby se zajistilo, že výdaje
spolufinancované z rozpočtu Unie v kterémkoli daném rozpočtovém
roce se použijí v souladu s platnými pravidly, měl by být
vytvořen vhodný rámec pro roční kontrolu a schválení účetní
závěrky. Na základě tohoto rámce by měly určené orgány
předložit Komisi za každý operační program prohlášení řídícího
subjektu doplněné ověřenou roční účetní závěrkou,
roční souhrnnou závěrečnou zprávou o auditu a provedených kontrolách,
výrokem nezávislého auditora a kontrolní zprávou. (33) Je nezbytné stanovit podrobný
postup pro roční kontrolu a schválení účetní závěrky použitelný
na fond, aby se zajistil jasný základ a právní jistota pro tato ustanovení. Je
důležité stanovit, aby členský stát měl omezenou možnost vymezit
ve svých ročních účetních závěrkách částku, která bude
předmětem probíhajícího řízení u auditního orgánu. (34) V zájmu ochrany
rozpočtu Unie, a aby se zajistila právní jistota pro členské státy,
je vhodné přijmout zvláštní ustanovení a postupy pro finanční opravy
prováděné členskými státy a Komisí a zejména vymezit okolnosti, za
kterých porušení použitelného práva Unie nebo členských států
může vést k finančním opravám. (35) Četnost auditů
operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondu. Zejména by se
měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové
způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR.
Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud
existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo v rámci auditního
vzorku. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná
riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní
činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly
zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý.
Kromě toho by rozsah auditů měl plně zohlednit cíl a
charakter cílové populace fondu. (36) Za účelem zajištění
finanční disciplíny je vhodné stanovit opatření ke zrušení kterékoli
části rozpočtového závazku v rámci některého operačního
programu, zejména pokud částka může být vyňata ze zrušení
závazku a pokud prodlevy při provádění vyplývají
z mimořádných nebo nepředvídatelných okolností nezávislých na
dotyčné straně, jejichž následkům nelze ani přes veškeré
prokázané úsilí zabránit. (37) Aby bylo možné doplnit a
změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení,
měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290
Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o povinnosti členských
států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání
neoprávněně vyplacených částek, způsoby výměny
informací o operacích, ujednání o vhodné auditní stopě, podmínky
vnitrostátních auditů, kritéria pro určení řídících
a certifikačních orgánů, identifikaci běžných
nosičů dat a kritéria pro stanovení úrovně finanční opravy,
která má být uplatněna. Je zvláště důležité, aby Komise během
svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně
konzultací na odborné úrovni. (38) Při přípravě a
vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit,
aby byly příslušné dokumenty předány zároveň, včas a
vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (39) Komise by měla být
zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů
rozhodnutí o ročním rozdělení celkových zdrojů podle
členských států, rozhodnutí o ročních přidělených
finančních částkách pro jednotlivé členské státy, rozhodnutí o
schválení operačních programů, rozhodnutí o pozastavení plateb,
rozhodnutí o finančních opravách a v případě zrušení
závazku rozhodnutí o změně rozhodnutí o schválení programů. (40) Aby se zajistily jednotné
podmínky provádění tohoto nařízení, prováděcí pravomoci, pokud
jde o vzor výroční a závěrečné zprávy o provádění a seznam
společných ukazatelů, vzor pro strukturovaný průzkum u koncových
příjemců, systém pro elektronickou výměnu údajů mezi
členskými státy a Komisí, vzor prohlášení řídícího subjektu, vzory
auditní strategie, stanoviska a výroční zprávy o kontrole, metodiku
pro výběr vzorků, pravidla pro používání údajů
shromážděných během auditů a vzor žádostí o platbu, by
měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011,
kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské
státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[6]. (41) Toto nařízení ctí
základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv
Evropské unie, včetně úcty k lidské důstojnosti a soukromému a
rodinnému životu, práva na ochranu osobních údajů, práv dítěte, práv
starších osob, rovnosti mezi ženami a muži a zákazu diskriminace. Toto
nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy
a zásadami. (42) Jelikož cíle tohoto
nařízení, konkrétně zlepšení sociálního začleňování
v Unii a pomoci v boji proti chudobě a sociálnímu
vyloučení, nemohou v dostatečné míře dosáhnout jednotlivé
členské státy a lze ho lépe dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie
přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v
článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou
proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení
nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět
1. Tímto nařízením se zřizuje
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“) na období 1. ledna
2014 až 31. prosince 2020 a stanoví se cíle fondu, rozsah jeho podpory, dostupné
finanční zdroje a kritéria pro přidělení a také pravidla nezbytná
pro zajištění účinného fungování fondu. Článek 2 Definice Použijí se tyto definice: (1)
„nejchudšími osobami“ se rozumí fyzické osoby,
ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny takových osob,
jejichž potřeba pomoci byla stanovena v souladu s objektivními
kritérii, jež určily kompetentní vnitrostátní orgány nebo definovaly
partnerské organizace a jež schválily příslušné orgány; (2)
„partnerskými organizacemi“ se rozumí veřejné
subjekty nebo neziskové organizace, jež poskytují potraviny či zboží přímo
nebo prostřednictvím jiných partnerských organizací nejchudším osobám a jejichž
operace byly vybrány řídícím orgánem v souladu
s čl. 29 odst. 3 písm. b); (3)
„vnitrostátními systémy“ se rozumí jakýkoli systém,
jenž má, alespoň částečně, stejné cíle jako fond a který je
prováděn na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni veřejnými
subjekty nebo neziskovými organizacemi; (4)
„operací“ se rozumí projekt, smlouva nebo
opatření, které bylo vybráno řídícím orgánem dotčeného
operačního programu nebo z jeho pověření a které přispívá k
dosažení cílů operačního programu, k němuž se vztahuje; (5)
„dokončenou operací“ se rozumí operace, která
je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci
provedli všechny příslušné platby a byla jim vyplacena podpora z odpovídajícího
operačního programu; (6)
„příjemcem“ se rozumí veřejný nebo
soukromý subjekt odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění
operací; (7)
„konečným příjemcem“ se rozumí nejchudší
osoby, jež obdrží potraviny nebo zboží a/nebo jež využívají doprovodných
opatření; (8)
„podporou z veřejných zdrojů“ se rozumí
jakákoli finanční podpora poskytnutá určité operaci, jež pochází z
rozpočtu celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné
správy, z rozpočtu Unie pro fond, z rozpočtu veřejnoprávních
subjektů nebo z rozpočtu sdružení orgánů veřejné správy
nebo jakéhokoli subjektu, na který se vztahuje veřejné právo ve smyslu
čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/18/ES; (9)
„zprostředkujícím subjektem“ se rozumí
jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá
řídící nebo certifikační orgán nebo který z pověření
takového orgánu plní povinnosti související s prováděním operací
příjemci; (10)
„účetním obdobím“ se rozumí období od 1.
července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období,
jímž se rozumí období od počátečního data způsobilosti
výdajů do 30. června 2015, přičemž poslední účetní
období je od 1. července 2022 do 30. června 2023; (11)
„rozpočtovým rokem“ se rozumí období od 1.
ledna do 31. prosince. Článek 3 Cíle Fond podporuje sociální soudržnost v Unii,
neboť přispívá k dosažení cíle strategie Evropa 2020, jímž je snížení
počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020
nejméně o 20 milionů. Fond pomáhá plnit specifický cíl, jímž je
zmírnění nejhorších forem chudoby v Unii, tím, že poskytuje
nejchudším osobám pomoc nefinanční povahy. Tento cíl bude měřen
počtem osob, které obdrží z fondu podporu. Článek 4 Rozsah podpory 1. Fond podporuje vnitrostátní
systémy, jež prostřednictvím partnerských organizací vybraných
členskými státy distribuují nejchudším osobám potraviny a základní
spotřební zboží pro osobní spotřebu lidí bez domova nebo dětí. 2. Fond může podporovat
doprovodná opatření, jež doplňují poskytování potravin a zboží,
s cílem zlepšit sociální začleňování nejchudších osob. 3. Fond podporuje vzájemné
učení, vytváření sítí a šíření osvědčených
postupů v oblasti pomoci nefinanční povahy nejchudším osobám. Článek 5 Zásady (1)
Část rozpočtu Unie přidělená
fondu je plněna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí
členské státy a Komise, v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. b)
finančního nařízení, s výjimkou technické pomoci z podnětu
Komise, která se provádí v rámci přímého řízení v souladu s
čl. 53 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. (12)
Komise a členské státy zajistí, aby byla
podpora z fondu v souladu s politikami a prioritami Unie a
vzájemně se doplňovala s dalšími nástroji Unie. (13)
Podpora z fondu se provádí v úzké spolupráci mezi
Komisí a členskými státy. (14)
Členské státy a subjekty určené
členskými státy pro tento účel zodpovídají za provádění operačních
programů a plní své úkoly podle tohoto nařízení v souladu s
institucionálním, právním a finančním rámcem dotčeného členského
státu, pokud jsou v souladu s tímto nařízením. (15)
Opatření pro provádění a využívání fondu
a zejména finanční a správní zdroje potřebné v souvislosti s
podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou musí zohlednit zásadu
proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory. (16)
Komise a členské státy v souladu se svými
povinnostmi zajišťují koordinaci mezi Evropským sociálním fondem a dalšími
politikami a nástroji Unie. (17)
Komise, členské státy a příjemci uplatňují
zásadu řádného finančního řízení v souladu
s článkem 26 finančního nařízení. (18)
Komise a členské státy zajistí účinnost
fondu, zejména prostřednictvím sledování, podávání zpráv a hodnocení. (19)
Komise a členské státy plní své úlohy v
souvislosti s fondem s cílem snížit administrativní zátěž pro
příjemce. (20)
Komise a členské státy zajistí podporu
rovnosti mezi ženami a muži a začlenění hlediska rovnosti pohlaví do
různých etap provádění fondu. Komise a členské státy
přijmou vhodná opatření, aby v získání přístupu k fondu
nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického
původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku
nebo sexuální orientace. (21)
Operace financované z fondu musí být
v souladu s platným právem Unie a jednotlivých členských
států. Fondu lze využít pouze na podporu distribuce potravin nebo zboží,
které je v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se
bezpečnosti spotřebních výrobků. (22)
Členské státy a příjemci vybírají
potraviny a zboží na základě objektivních kritérií. Kritéria výběru
potravin, a případně také zboží, rovněž zohledňují
klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení
plýtvání potravinami. HLAVA II ZDROJE A PROGRAMOVÁNÍ Článek 6 Celkové
finanční zdroje 1. Celkové finanční zdroje,
které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondu na období 2014 až 2020,
činí 2 500 000 000 EUR v cenách roku 2011,
v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze II. 2. Pro účely vypracování
programu a následného zahrnutí do souhrnného rozpočtu Unie se částka
finančních zdrojů indexuje sazbou 2 % ročně. 3. Komise prostřednictvím
prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční
rozdělení celkových prostředků v členění podle
členských států v souladu s čl. 84 odst. 5
nařízení (EU) č. …, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto
článku, s přihlédnutím k těmto ukazatelům, jež stanovil
Eurostat: (a)
obyvatelstvo trpící závažnou materiální deprivací; (b)
obyvatelstvo žijící v domácnostech s velmi
nízkou intenzitou práce. 4. Částka ve výši
0,35 % z celkových finančních zdrojů se přidělí na
technickou pomoc z podnětu Komise. Článek 7 Operační
program 1. Každý členský stát pošle
Komisi do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení
v platnost operační program na období od 1. ledna 2014 do
31. prosince 2020 obsahující tyto prvky: (a)
stanovení a vysvětlení výběru typu
či typů materiální deprivace, jichž se opatření v rámci
operačního programu týkají, a popis každého typu dotčené materiální
deprivace, hlavních charakteristik a cílů distribuce potravin nebo zboží a
doprovodných opatření, jež mají být provedena, s ohledem na výsledky předběžného
hodnocení provedeného v souladu s článkem 14; (b)
popis odpovídajících vnitrostátních režimů pro
každý typ dotčené materiální deprivace; (c)
popis mechanismu, kterým se stanoví kritéria
způsobilosti nejchudších osob případně rozdělená podle typu
dotčené materiální deprivace; (d)
kritéria výběru operací a popis mechanismu pro
výběr případně rozdělené podle typu dotčené materiální
deprivace; (e)
kritéria pro výběr partnerských organizací
případně rozdělená podle typu dotčené materiální deprivace; (f)
popis mechanismu použitého k zajištění
doplňkovosti s Evropským sociálním fondem; (g)
popis opatření pro provádění operačního
programu včetně stanovení řídícího orgánu, případně
certifikačního orgánu, auditního orgánu a subjektu, kterému bude Komise
vyplácet finanční částky, a popis postupu sledování; (h)
popis opatření zapojujících příslušné
regionální, místní a jiné orgány veřejné správy a subjekty zastupující
občanskou společnost a subjekty odpovědné za podporu rovnosti a
nediskriminace při přípravě operačního programu; (i)
popis plánovaného využití technické pomoci
v souladu s čl. 25 odst. 2, včetně
kroků vedoucích k posílení správní kapacity příjemců ve
vztahu k provádění operačního programu; (j)
plán financování obsahující následující tabulky: (i) tabulku, ve které se pro jednotlivé roky v
souladu s článkem 18 uvede výše předpokládaných finančních
prostředků na podporu z fondu a spolufinancování v souladu
s článkem 18; (ii) tabulku, ve které se pro celé programové
období uvede celková výše finančních prostředků na podporu
z operačního programu podle typu dotčené materiální deprivace a na
odpovídající doplňující opatření. Partnerské organizace uvedené v písmeni e),
jež dodávají přímo potraviny nebo zboží, samy provádějí činnosti
doplňující poskytování materiální pomoci s cílem zlepšit sociální začleňování
nejchudších osob, a to bez ohledu na to, zda tyto činnosti dostávají
podporu z fondu. 2. Operační programy
vypracovávají členské státy nebo jimi určené orgány ve spolupráci
s příslušnými regionálními, místními a jinými orgány veřejné
správy a subjekty zastupujícími občanskou společnost a subjekty
odpovědnými za podporu rovnosti a nediskriminace. 3. Členské státy vypracují
návrh svých operačních programů v souladu se vzorem stanoveným
v příloze I. Článek 8 Přijetí
operačního programu 1. Komise posoudí soulad
operačního programu s tímto nařízením a jeho přínos
k cílům fondu a přihlédne rovněž
k předběžnému hodnocení provedenému v souladu
s článkem 14. 2. Komise může
vyjádřit své připomínky do tří měsíců od data
předložení operačního programu. Členský stát poskytne Komisi
veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný
operační program upraví. 3. Jsou-li případné
připomínky Komise v souladu s odstavcem 2 uspokojivě
zohledněny, Komise formou prováděcích aktů operační program
schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej členský stát
formálně předložil, ale nejdříve 1. ledna 2014. Článek 9 Změny
operačního programu 1. Členské státy mohou
podávat žádosti o změnu operačního programu. Spolu s nimi se
předkládá upravený operační program a odůvodnění změny.
2. Komise informace poskytnuté v
souladu s odstavcem 1 posoudí s přihlédnutím k odůvodnění
poskytnutému členským státem. Komise může vznést připomínky a
členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. 3. Jsou-li případné
připomínky Komise uspokojivě zohledněny, Komise formou prováděcích
aktů změnu operačního programu schválí nejpozději pět
měsíců poté, co ji členský stát formálně předložil. Článek 10 Platforma Komise zřídí platformu na úrovni Unie pro
snadnější výměnu zkušeností, budování kapacit a sítí a šíření
podstatných výstupů v oblasti pomoci nefinanční povahy
nejchudším osobám. Komise kromě toho
alespoň jednou za rok konzultuje organizace, jež zastupují partnerské
organizace na úrovni Unie ohledně provádění podpory z fondu. HLAVA III SLEDOVÁNÍ, HODNOCENÍ, INFORMAČNÍ A
KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI Článek 11 Zprávy o
provádění a ukazatele provádění 1. Od roku 2015 do roku 2022 předkládají
členské státy Komisi vždy do 30. června každého roku výroční
zprávu o provádění operačního programu v předchozím
rozpočtovém roce. 2. Členské státy vypracují
výroční zprávu o provádění v souladu se vzorem schváleným
Komisí, včetně seznamu společných ukazatelů pro
měření vstupů a výsledků. 3. Výroční zprávy o
provádění jsou přijatelné, obsahují-li všechny požadované informace
podle vzoru uvedeného v odstavci 2 a také společné ukazatele. Není-li
určitá výroční zpráva o provádění přijatelná, vyrozumí o
tom Komise dotčený členský stát do 15 pracovních dnů ode
dne jejího doručení. Pokud Komise své připomínky ve stanovené
lhůtě nesdělí, považuje se zpráva za přijatelnou. 4. Komise výroční zprávy o
provádění posoudí a uvědomí členský stát o svých
připomínkách do dvou měsíců od jejího obdržení. Pokud Komise své připomínky v této
lhůtě nesdělí, má se za to, že je zpráva schválena. 5. Závěrečnou zprávu o
provádění operačního programu předloží členské státy do
30. září 2023. Členské státy vypracují závěrečnou
zprávu o provádění v souladu se vzorem schváleným Komisí. Komise závěrečné zprávy o provádění
posoudí a uvědomí členský stát o svých připomínkách do pěti
měsíců od jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí své připomínky
v této lhůtě, považují se zprávy za schválené. 6. Komise schválí vzor
výroční zprávy o provádění včetně seznamu společných
ukazatelů a rovněž vzor závěrečné zprávy o provádění
prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se
přijme v souladu s poradním postupem uvedeným
v čl. 60 odst. 2. 7. Komise může členskému
státu zaslat připomínky k provádění operačního programu. Řídící
orgán vyrozumí Komisi do tří měsíců o přijetí nápravných
opatřeních. 8. Řídící orgán
zveřejní souhrn obsahu výroční a závěrečné zprávy o
provádění. Článek 12 Dvoustranné
přezkumné jednání 1. Každoročně od roku
2014 do roku 2022 se uskuteční jednání mezi Komisí a každým členským
státem, není-li dohodnuto jinak, za účelem posouzení pokroku při
provádění operačního programu s ohledem na výroční zprávu o
provádění a na případné připomínky Komise zmíněné
v čl. 11 odst. 7. 2. Dvoustrannému
přezkumnému jednání předsedá Komise. 3. Členské státy zajistí,
aby byla po skončení jednání přijata vhodná opatření
v reakci na připomínky Komise. Článek 13 Obecná
ustanovení o hodnocení 1. Členské státy poskytnou
zdroje nezbytné k provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro
tvorbu a sběr údajů potřebných k hodnocení, včetně
údajů týkajících se společných ukazatelů zmíněných
v článku 11. 2. Hodnocení provádějí
odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na řídících
orgánech, které jsou odpovědné za provádění operačního programu.
Všechna hodnocení se v plném rozsahu zveřejňují. Článek 14 Předběžné
hodnocení 1. Členské státy
provádějí předběžné hodnocení operačního programu. 2. Provádění
předběžných hodnocení je povinností orgánu odpovědného za
přípravu operačních programů. Předběžná hodnocení se
předkládají Komisi současně s operačním programem a se
shrnutím. 3. V rámci předběžných
hodnocení se posuzují tyto prvky: (a)
přínos k cíli Unie, jímž je snížení
počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020
nejméně o 20 milionů, s ohledem na vybraný typ materiální
deprivace, jenž je třeba řešit, a s přihlédnutím k okolnostem,
pokud jde o chudobu, sociální vyloučení a materiální deprivaci v
konkrétním členském státě; (c)
vnitřní soudržnost navrhovaného
operačního programu a jeho návaznost na ostatní příslušné
finanční nástroje; (d)
soulad mezi přidělováním
rozpočtových prostředků a cíli operačního programu; (e)
přínos očekávaných výstupů k
výsledkům; (f)
vhodnost postupů pro sledování operačního
programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení. Článek 15 Hodnocení
během programového období 1. Řídící orgán může
během programového období provádět hodnocení účinnosti a
efektivity operačního programu. 2. Řídící orgán provede
v letech 2017 a 2021 strukturovaný průzkum u koncových uživatelů
v souladu se vzorem, jenž poskytne Komise. Komise vzor schválí
prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se
přijme v souladu s poradním postupem uvedeným
v čl. 60 odst. 2. 3. Komise může hodnocení operačních
programů provádět z vlastního podnětu. Článek 16 Následné
hodnocení Komise provádí z vlastní iniciativy a
v úzké spolupráci s členskými státy za pomoci externích
odborníků následné hodnocení, které zhodnotí účinnost a udržitelnost dosažených
výsledků, a měří přínos fondu. Následné hodnocení se
dokončí do 31. prosince 2023. Článek 17 Informační
a komunikační činnosti 1. Členské státy poskytují
informace týkající se opatření podporovaných z fondu a propagují tato
opatření. Informace jsou určeny nejchudším osobám, sdělovacím
prostředkům a širší veřejnosti. Mají zdůraznit úlohu Unie a
zajistit zviditelnění příspěvku z fondu. 2. V zájmu zajištění
transparentního přidělování podpory z fondu zřídí řídící
orgány seznam operací, které fond podporuje, ve formátu CSV nebo XML dostupný
na internetových stránkách. Na seznamu jsou uvedeny přinejmenším informace
o jménu příjemce, jeho adrese a částce přidělené
z finančních prostředků Unie a také typ dotčené
materiální deprivace. Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou
za dvanáct měsíců. 3. Během provádění
operace jsou příjemci podpory a partnerské organizace povinni informovat
veřejnost o podpoře získané z fondu tím, že umístí alespoň
jeden plakát s informacemi o operaci (minimální velikost A3), včetně informací
o finanční podpoře od Unie, na místě snadno viditelném pro
veřejnost na každém místě, kde se poskytují potraviny, zboží a
doprovodná opatření, kromě případů, kdy to okolnosti
distribuce neumožňují. Příjemci a partnerské organizace, které mají
internetové stránky, rovněž poskytnou stručný popis operace
včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na
danou operaci poskytována finanční podpora Unie. 4. Všechny informační a
komunikační činnosti příjemce a partnerských organizací
zmiňují podporu operace z fondu tak, že zobrazí znak Unie a odkaz na Unii
a fond. 5. Řídící orgán informuje
příjemce o tom, že zveřejnil seznam operací v souladu
s odstavcem 2. Řídící orgán poskytne soubory informačních a
propagačních materiálů, včetně šablon v elektronické
podobě, jež mají příjemcům a partnerským organizacím pomoci, aby
splnili své povinnosti stanovené v odstavci 3. 6. Při zpracovávání
osobních údajů podle tohoto článku řídící orgán, příjemci a
partnerské organizace dodržují ustanovení směrnice 95/46/ES. HLAVA IV FINANČNÍ PODPORA Z FONDU Článek 18 Spolufinancování 1. Míra spolufinancování na
úrovni operačního programu nesmí být vyšší než 85 % způsobilých
výdajů z veřejných zdrojů. 2. V rozhodnutí Komise o
přijetí operačního programu se stanoví míra spolufinancování pro
operační program a maximální výše podpory z fondu. 3. Opatření v oblasti
technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise
lze financovat ve 100% výši. Článek 19 Zvýšení plateb
pro členské státy s dočasnými rozpočtovými problémy 1. Na žádost členského
státu mohou být průběžné platby a platby konečného zůstatku
navýšeny o 10 procentních bodů nad míru spolufinancování platnou pro
operační program. Navýšená míra, která nesmí přesáhnout 100 %,
se uplatňuje v případě žádostí o platby za účetní období,
ve kterém členský stát podal svou žádost, a v následujících účetních
obdobích, v jejichž průběhu členský stát splňuje jednu z
následujících podmínek: (a)
pokud dotyčný členský stát přijal
euro, dostává makrofinanční pomoc od Unie v souladu s nařízením
Rady (EU) č. 407/2010[7]; (g)
pokud dotyčný členský stát nepřijal
euro, dostává střednědobou finanční pomoc v souladu s
nařízením Rady (ES) č. 332/2002[8]; (h)
členskému státu je dána k dispozici
finanční pomoc v souladu se Smlouvou o založení Evropského mechanismu
stability. 2. Aniž je dotčen
odstavec 1, nesmí být podpora Unie vyplacená prostřednictvím
průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než
podpora z veřejných zdrojů a maximální výše podpory z fondu, jak
stanoví rozhodnutí Komise o schválení operačního programu. Článek 20 Období
způsobilosti 1. Výdaje jsou způsobilé
pro podporu z operačního programu, pokud jsou vynaloženy a zaplaceny
příjemcem v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2022. 2. Operace nelze vybrat pro
poskytnutí podpory z operačního programu, pokud byly fyzicky
dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce
předloží žádost o financování v rámci operačního programu
řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny
související platby, či nikoli. 3. Tímto článkem nejsou
dotčena pravidla způsobilosti technické pomoci z podnětu Komise
stanovená v článku 25. 4. Při změně
operačního programu jsou výdaje, které se stávají způsobilými v
důsledku změny operačního programu, způsobilé až ode dne,
kdy byla žádost o změnu předložena Komisi. Článek 21 Způsobilost
operací 1. Operace podporované z operačního
programu se provádějí v členském státě, na který se
operační program vztahuje. 2. Operace mohou obdržet podporu
z operačního programu, pokud byly vybrány na základě
spravedlivého a transparentního postupu na základě kritérií stanovených
v operačním programu. 3. Potraviny a zboží pro osoby
bez domova nebo děti mohou nakupovat samy partnerské organizace. Může je nakupovat rovněž
veřejnoprávní subjekt a bezplatně je poskytovat partnerským organizacím.
V takovém případě mohou být potraviny získány z použití, zpracování
nebo prodeje výrobků z intervenčních zásob, které se poskytnou v
souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. [nařízení o
společných ustanoveních], jedná‑li se o ekonomicky
nejvýhodnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění
při dodávce potravin partnerským organizacím. Veškeré částky získané
z transakce zahrnující tyto zásoby se použijí ve prospěch nejchudších osob
a nesmí se použít ke snížení povinné částky ke spolufinancování programu
členskými státy, jak je stanoveno v článku 18 tohoto nařízení. Komise použije postupy přijaté podle
čl. 19 písm. e) nařízení (EU) č. [nařízení o
společných ustanoveních], podle nichž lze výrobky z intervenčních
zásob použít, zpracovat či prodat pro účely tohoto nařízení, aby
se zajistilo co nejúčinnější využití intervenčních zásob a výnosu
z nich. 4. Materiální pomoc se nejchudším
osobám distribuuje bezplatně. 5. Operace podporovaná
z fondu nesmí čerpat podporu z jiného nástroje Unie. Článek 22 Formy podpory Členské státy využívají fondu
k poskytování podpory formou grantu nebo materiální pomoci nebo jejich
kombinací. Článek 23 Formy
grantů 1. Granty mohou mít tuto podobu: (a)
proplacení skutečně vynaložených a
zaplacených způsobilých nákladů; (i)
proplacení na základě jednotkových nákladů; (j)
jednorázové částky podpory z veřejných
zdrojů nepřesahující 100 000 EUR; (k)
financování pevnou sazbou, která se určí za
použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií
nákladů. 2. Možnosti zmíněné
v odstavci 1 lze kombinovat pouze v případě, kdy se každá
z nich vztahuje k jiné kategorii nákladů nebo pokud se použijí
pro po sobě následující fáze operace. 3. Částky podle
odst. 1 písm. b), c) a d) se určují na základě: (a)
spravedlivé, přiměřené a
ověřitelné metody výpočtu založené na: (i) statistických údajích nebo jiných
objektivních informacích nebo (ii) ověřených historických údajích
jednotlivých příjemců nebo za použití jejich obvyklých postupů
účtování nákladů; (b)
metod a odpovídajících jednotkových nákladů,
jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro
granty financované výhradně dotčeným členským státem
uplatňují na podobný druh operace a příjemce; (c)
sazeb stanovených tímto nařízením; (d)
postupu případ od případu s odkazem
na předlohu rozpočtu předem schváleného řídícím orgánem,
pokud podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje
100 000 EUR. 4. Částky vypočtené ve
formě uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) se považují za
způsobilé výdaje vynaložené a vyplacené příjemcem pro účely
uplatnění hlavy VI. 5. Dokument, který stanoví podmínky
podpory pro jednotlivé operace, stanoví metodu, která se má použít pro
určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu. Článek 24 Způsobilost
výdajů 1. Výdaje způsobilé pro podporu
z operačního programu jsou: (a)
výdaje na nákup potravin a základního
spotřebního zboží pro osobní potřebu osob bez domova a dětí; (l)
provádí-li nákup potravin a základního
spotřebního zboží pro osobní potřebu osob bez domova a dětí
veřejný subjekt a poskytuje je partnerským organizacím, výdaje za dopravu
potravin nebo zboží do skladu partnerské organizace v paušální výši 1 %
výdajů zmíněných v písmeni a); (m)
administrativní výdaje a výdaje na dopravu a
skladování, které vznikly partnerské organizaci v paušální výši 5 %
výdajů zmíněných v písmeni a); (n)
výdaje na činnosti vedoucí k sociálnímu
začleňování, jež podnikají a vykazují partnerské organizace, jež
poskytují materiální pomoc přímo nejchudším osobám, v paušální výši
5 % výdajů zmíněných v písmeni a); (o)
výdaje vynaložené podle článku 25. 2. Výdaje nezpůsobilé pro
podporu z operačního programu jsou: (a)
úroky z dlužných částek; (p)
výdaje za zboží z druhé ruky; (q)
daň z přidané hodnoty. Částky
DPH jsou nicméně způsobilé, pokud jsou podle vnitrostátních právních
předpisů o DPH neodečitatelné a pokud je uhradil jiný
příjemce než osoba nepovinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního
pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES[9]. Článek 25 Technická
pomoc 1. Z podnětu Komise nebo z
podnětu vedeného jejím jménem může fond financovat přípravu,
sledování, administrativní a technickou pomoc, audit, informační,
kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto
nařízení a také činnosti týkající se platformy podle článku 10,
a to až do výše 0,35 % jejich příslušných ročních
přídělů. 2. Z operačního
programu mohou být z podnětu členských států financována
opatření zaměřená na přípravu, řízení, sledování,
administrativní a technickou pomoc, audit, informační, kontrolní a
vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení,
a to až do výše 4 % přídělu fondu. Může rovněž
financovat technickou pomoc a budování kapacit partnerských organizací. HLAVA V ŘÍZENÍ A KONTROLA Článek 26 Obecné
zásady řídicích a kontrolních systémů členských států Systémy řízení a kontroly musí zajistit: (a)
popis funkcí jednotlivých subjektů zapojených
do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých
subjektů; (b)
dodržování zásady oddělení funkcí mezi
takovými subjekty a v rámci takových subjektů; (c)
postupy pro zajištění správnosti a
řádnosti vykazovaných výdajů; (d)
počítačové systémy pro účetnictví,
ukládání a přenos finančních údajů a údajů
o ukazatelích, sledování a podávání zpráv; (e)
systémy podávání zpráv a sledování, pokud
odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt; (f)
opatření pro audit fungování systémů
řízení a kontroly; (g)
systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající
auditní stopy; (h)
předcházení nesrovnalostem, včetně
podvodů, jejich odhalování a nápravu a vymáhání neoprávněně
vyplacených částek spolu s případnými úroky. Článek 27 Povinnosti
členských států 1. Členské státy plní
povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající
odpovědnost, kterou stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve
finančním nařízení a v tomto nařízení. Členské státy nesou
odpovědnost za řízení a kontrolu operačních programů v
souladu se zásadou sdíleného řízení. 2. Členské státy
předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu
a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s
případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi
a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a
soudních řízení. Nelze-li částky neoprávněně
vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo
nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených
částek zpět do souhrnného rozpočtu Unie členský stát. Komise je v souladu s článkem 59 zmocněna
přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví podrobná pravidla
týkající se povinností členských států uvedených v tomto odstavci. 3. Členské státy vypracují
a zavedou postup pro nezávislé šetření a vyřizování stížností
týkajících se výběru či provádění operací spolufinancovaných z
fondu. Členské státy na žádost vyrozumí o výsledcích těchto
šetření Komisi. 4. Všechny úřední
výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za
použití systému pro elektronickou výměnu dat zřízeného v souladu
s podmínkami stanovenými Komisí prostřednictvím prováděcích
aktů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s
přezkumným postupem uvedeným v čl. 60 odst. 3. Článek 28 Určení
a organizace řídících a kontrolních subjektů 1. Členský stát určí
vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt jakožto
řídící orgán. 2. Členský stát určí
vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt jakožto
certifikační orgán, aniž je dotčen odstavec 3. 3. Členský stát může
určit řídící orgán, který navíc plní i funkce certifikačního
orgánu. 4. Členský stát určí
vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt
funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu
jakožto auditní orgán. 5. Za předpokladu, že je
dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán,
případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán součástí
stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu. 6. Členský stát může
určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon
některých úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z
pověření tohoto orgánu. Příslušná ujednání mezi řídícím
orgánem nebo certifikačním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí
být oficiálně písemně zaznamenána. 7. Členský stát nebo
řídící orgán může pověřit řízením části operačního
programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi
zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím
orgánem. Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti
a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož
i v oblasti správního a finančního řízení. 8. Členský stát stanoví
písemně pravidla upravující jeho vztahy s řídícím orgánem,
certifikačním orgánem a auditním orgánem, vztahy mezi těmito orgány
navzájem a vztahy těchto orgánů s Komisí. Článek 29 Funkce
řídícího orgánu 1. Řídící orgán zodpovídá
za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného
finančního řízení. 2. Pokud jde o řízení
operačního programu, řídící orgán: (a)
vypracovává výroční a závěrečné
zprávy o provádění a předkládá je Komisi; (b)
zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům
informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, a příjemcům
informace potřebné pro provádění operací; (c)
zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání
počítačových údajů, které jsou nezbytné pro sledování,
hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit; (d)
zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni c)
byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému v souladu
s ustanoveními směrnice 95/46/ES. 3. Pokud jde o výběr
operací, řídící orgán: (a)
vypracovává a uplatňuje vhodné postupy a
kritéria výběru, jež jsou nediskriminační a transparentní; (e)
zajišťuje, aby vybraná operace: (i) spadala do působnosti fondu a
operačního programu; (ii) splňovala kritéria stanovená
v operačním programu a článcích 20, 21 a 24; (iii) zohledňovala obecné zásady stanovené
v čl. 5 odst. 10, 11 a 12; (f)
poskytne příjemci dokument, který stanoví
podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků
týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace,
plánu financování a lhůty pro provedení; (g)
před schválením operace se přesvědčí,
že příjemce má správní, finanční a provozní způsobilost ke
splnění podmínek stanovených v písmeni c); (h)
přesvědčí se, že pokud operace
začala před podáním žádosti o financování řídícímu orgánu, byly
dodrženy unijní a vnitrostátní předpisy vztahující se na danou operaci; (i)
určí druh materiální pomoci, na niž jsou
určeny výdaje operace. 4. Pokud jde o finanční
řízení a kontrolu operačního programu, řídící orgán: (a)
ověřuje, že spolufinancované produkty a
služby byly dodány a že výdaje, jež příjemci vykázali, také
skutečně zaplatili, a že je dodržen soulad s platnými unijními a
vnitrostátními právními předpisy, operačním programem a podmínkami
podpory operace; (j)
zajišťuje, aby příjemci zapojení do
provádění operací hrazených podle čl. 23 odst. 1
písm. a) vedli buď oddělený účetní systém nebo používali
vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací; (k)
zavádí účinná a přiměřená
opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným
rizikům; (l)
stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny
doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro
zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s
požadavky čl. 26 písm. g); (m)
vypracovává prohlášení řídícího subjektu a
shrnutí výsledků za daný rok podle čl. 56 odst. 5 písm. a)
a b) finančního nařízení. 5. Ověřování podle
odst. 4 písm. a) musí zahrnovat tyto postupy: (a)
správní ověření každé žádosti o úhradu
předložené příjemcem, (n)
ověření operací na místě. Frekvence a rozsah ověření na místě
musí být úměrné výši podpory z veřejných zdrojů poskytnuté na
danou operaci a úrovni rizika zjištěného při těchto
ověřeních a auditech prováděných auditním orgánem u systému
řízení a kontroly jako celku. 6. Ověření
jednotlivých operací na místě podle odst. 5 písm. b) lze
provádět na základě výběru vzorků. 7. Pokud je v rámci
operačního programu řídící orgán rovněž příjemcem, je
třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 4
písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení
funkcí. 8. Komise v souladu s
článkem 59 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými
stanoví způsob výměny informací uvedených v odst. 2 písm. c). 9. Komise v souladu s
článkem 59 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými
stanoví pravidla ujednání pro auditní stopu uvedenou v odst. 4 písm. d). 10. Komise prostřednictvím
prováděcích aktů přijme vzor prohlášení řídícího subjektu
uvedeného v odst. 4 písm. e). Tyto prováděcí akty se přijímají v
souladu s poradním postupem podle čl. 60 odst. 2. Článek 30 Funkce
certifikačního orgánu Certifikační orgán je pověřen výkonem
zejména těchto úkolů: 1. vypracovává a předkládá
žádosti o platbu Komisi a potvrzuje, že tyto žádosti pocházejí ze spolehlivých
účetních systémů, zakládají se na ověřitelných podkladech a
byly ověřeny řídícím orgánem; 2. vypracovává roční
účetní závěrky zmíněné v čl. 56 odst. 5 písm.
a) finančního nařízení; 3. potvrzuje úplnost,
přesnost a věrohodnost roční účetní závěrky a
osvědčuje, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými
unijními a vnitrostátními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané
pro financování podle kritérií platných pro daný operační program a v
souladu s unijními a vnitrostátními předpisy; 4. zajišťuje, že je zaveden
systém, který v počítačové podobě zaznamenává a ukládá
účetní záznamy za každou operaci a který umožňuje zaznamenávat a
ukládat všechny údaje potřebné k vypracování žádostí o platby a roční
účetní závěrky, včetně záznamů o částkách, jež
mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách
odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci či
operační program nebo části tohoto příspěvku; 5. zajišťuje, aby pro
účely vypracování a předkládání žádostí o platbu obdržel od
řídícího orgánu přiměřené informace o postupech a
ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji; 6. při vypracování a
předkládání žádostí o platbu zohledňuje výsledky všech auditů
provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření; 7. vede v počítačové
podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících
příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených
příjemcům; 8. vede záznamy o částkách,
které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu
zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky
získané zpět se vracejí do souhrnného rozpočtu Unie před
uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z příštího
výkazu výdajů. Článek 31 Funkce
auditního orgánu 1. Auditní orgán zajišťuje,
aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití
vhodného vzorku operací a roční účetní závěrky. Komise je v souladu s článkem 59
zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem
stanovení podmínek, jež musí tyto audity splňovat. 2. Provádí-li audity jiný
subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl takový subjekt
nezbytnou funkční nezávislost. 3. Auditní orgán zajistí, aby
byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané
auditní normy. 4. Do šesti měsíců od
schválení operačního programu vypracuje auditní orgán auditní strategii
pro provádění auditů. Auditní strategie stanoví metodiku auditu,
způsob výběru vzorků pro audity operací a plánování auditů
v souvislosti s aktuálním účetním rokem a dvěma následujícími
účetními roky. Od roku 2016 do roku 2022 včetně se auditní
strategie každoročně aktualizuje. Na žádost předkládá auditní
orgán auditní strategii Komisi. 5. Auditní orgán vypracovává: (a)
výrok auditora v souladu
s čl. 56 odst. 5 finančního nařízení; (o)
výroční kontrolní zprávu uvádějící
zjištění auditů provedených během předchozího účetního
roku. Ve zprávě podle písmene b) se uvádějí
všechny nedostatky zjištěné v systému řízení a kontroly a
přijatá nebo navrhovaná opatření k jejich nápravě. 6. Prostřednictvím
prováděcích aktů Komise přijme vzory pro auditní strategii,
výrok auditora a výroční kontrolní zprávu, jakož i metodiku pro
způsob výběru vzorků podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty
jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v
čl. 60 odst. 3. 7. Prováděcí pravidla
týkající se používání údajů shromážděných během auditů
prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise
přijme Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 60
odst. 3. Článek 32 Postup
určení řídícího a certifikačního orgánu 1. Členské státy oznámí
Komisi datum a způsob určení řídícího a případně
certifikačního orgánu do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí
o schválení operačního programu. 2. Určení uvedené v
odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu,
která hodnotí systém řízení a kontroly, včetně úlohy
zprostředkujících subjektů v rámci tohoto systému, a jeho soulad
s články 26, 27, 29 a 30, za dodržení kritérií pro
vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informační a
komunikační činnosti a kritérií pro sledování stanovených Komisí
prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s
článkem 59. 3. Tento nezávislý subjekt
vykonává svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditními
standardy. 4. Členské státy mohou rozhodnout,
že řídící nebo certifikační orgán, jenž byl určen
v souvislosti s operačním programem spolufinancovaným s ESF
podle nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních],
se považuje za určený pro účely tohoto nařízení. Komise může do dvou měsíců od
obdržení oznámení zmíněného v odstavci 1 požádat o zprávu a
stanovisko nezávislého auditního subjektu a popis systému řízení a
kontroly. Komise může vznést připomínky do dvou
měsíců od obdržení těchto dokumentů. 5. Členský stát dohlíží na určený
subjekt a určení mu na základě oficiálního rozhodnutí zruší, pokud
tento subjekt již nesplňuje jedno nebo více kritérií uvedených
v odstavci 2, neučiní-li subjekt nezbytná nápravná opatření ve
zkušební době, kterou členský stát určí podle závažnosti
problému. Členský stát neprodleně uvědomí Komisi o stanovení
zkušební doby pro určený subjekt a o každém rozhodnutí o zrušení
akreditace. Článek 33 Pravomoci
a odpovědnosti Komise 1. Komise se na základě
dostupných informací, včetně informací o určení řídícího a
certifikačního orgánu, výročního prohlášení řídícího subjektu,
výročních kontrolních zpráv, výročního výroku auditora, výroční
zprávy o provádění a na základě auditů provedených subjekty
členských států a subjekty Unie přesvědčí, že
členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu
s tímto nařízením, a že tyto systémy během provádění
operačního programu účinně fungují. 2. Aniž jsou dotčeny audity
prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo
pověření zástupci Komise provádět audity nebo kontroly na
místě, které náležitě předem oznámí. Rozsah takových auditů
nebo kontrol může zahrnovat zejména ověření účinného
fungování systémů řízení a kontroly v rámci operačního programu
nebo jeho části a posouzení řádného finančního řízení
operací nebo operačního programu. Těchto auditů se mohou
účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského
státu. Úředníci nebo pověření zástupci
Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na
místě mají přístup ke všem záznamům, dokladům a
metadatům, které se týkají operací podporovaných z fondu nebo systémů
řízení a kontroly, a to bez ohledu na médium, na němž jsou
uloženy. Na žádost poskytnou členské státy kopie takových záznamů,
dokladů a metadat Komisi. Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není
dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují
některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními
právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se
neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů
osob podle vnitrostátních právních předpisů. Mají však přístup k
takto získaným informacím. 3. Komise může požádat
členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění
účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti
výdajů v souladu s tímto nařízením. 4. Komise může požádat
členský stát, aby přezkoumal stížnost předloženou Komisi
ohledně provádění operací spolufinancovaných z fondu nebo
ohledně fungování systému řízení a kontroly. Článek 34 Spolupráce
s auditním orgánem 1. Komise spolupracuje s
auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a metod auditu a
neprodleně sděluje výsledky auditů zaměřených na
systémy řízení a kontroly. 2. Komise a auditní orgány se
scházejí pravidelně nejméně jednou za rok, není-li dohodnuto jinak,
aby posoudily výroční kontrolní zprávu, výrok auditora a auditní strategii
a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů
řízení a kontroly. HLAVA VI FINANČNÍ ŘÍZENÍ, KONTROLA A SCHVÁLENÍ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKY, FINANČNÍCH OPRAV, ZRUŠENÍ ZÁVAZKU Kapitola 1 Finanční řízení Článek 35 Rozpočtové
závazky Rozpočtové závazky Unie týkající se
jednotlivých operačních programů jsou přijímány v ročních
splátkách v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Rozhodnutí
Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o
financování ve smyslu čl. 81 odst. 2 finančního
nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je
právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení. Rozpočtový závazek na první splátku
následuje po přijetí operačního programu ze strany Komise. S výjimkou případů, kdy je použit
článek 13 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky
na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém
pododstavci do 1. května každého roku. Článek 36 Platby
Komise 1. Platby
příspěvků z fondu na jednotlivé operační programy provádí
Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na
dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí
k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku fondu. 2. Platby probíhají formou
předběžného financování, průběžných plateb, vyplacení
ročního zůstatku a případně vyplacení konečného
zůstatku. Článek 37 Průběžné
platby, vyplacení ročního zůstatku a vyplacení konečného
zůstatku Komisí 1. Jako prozatímní platbu uhradí
Komise 90 % z částky vyplývající z uplatnění míry
spolufinancování stanovené v rozhodnutí o přijetí operačního programu
odpovídající způsobilým výdajům z veřejných zdrojů uvedeným
v žádosti o platbu. Komise určí roční zůstatek v souladu s
čl. 47 odst. 2. 2. Aniž je dotčen
článek 19, nesmí být podpora Unie vyplacená prostřednictvím
průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než
maximální výše podpory z fondu, jak stanoví rozhodnutí Komise o schválení
operačního programu. 3. Kumulativní součet
předběžných a průběžných plateb a ročního
zůstatku poskytnutých Komisí nepřesáhne 95 % příspěvku z
fondu na operační program. 4. Po dosažení 95% limitu
členský stát i nadále předává žádosti o platbu Komisi. Článek 38 Žádosti
o platbu předkládané Komisi 1. Žádost o platbu
předkládaná Komisi musí obsahovat veškeré informace, které Komise
potřebuje k sestavování účetních závěrek v souladu
s čl. 65 odst. 1 finančního nařízení. 2. Žádosti o platbu u
operačního programu jako celku a technické pomoci uvedené
v čl. 25 odst. 2 obsahují: (a)
celkovou výši způsobilých výdajů
vynaložených a zaplacených příjemci při provádění operací
uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu; (p)
celkovou výši způsobilých výdajů z
veřejných zdrojů vynaložených při provádění operací
uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu; (q)
odpovídající způsobilý příspěvek z
veřejných zdrojů, který byl vyplacen příjemcům, uvedený v
účetnictví certifikačního orgánu. 3. Výdaje uvedené v žádosti
o platbu jsou doloženy příjmovými doklady nebo účetními doklady
rovnocenné průkazní hodnoty. U forem grantu zmíněných
v čl. 23 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky
zahrnuté v žádosti o platbu rovnají částkám, jež byly vyplaceny řídícím
orgánem příjemcům. 4. Komise prostřednictvím
prováděcích aktů přijme vzor žádostí o platbu. Tyto
prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle
čl. 60 odst. 2. Článek 39 Platba příjemcům
podpory 1. Řídící orgán zajistí,
aby v případě grantů pro partnerské organizace měli
příjemci k dispozici dostatečný finanční tok
k zajištění řádného provádění operací. 2. Řídící orgány zajistí,
aby příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných
zdrojů co nejrychleji a v plné výši a v každém případě před
zahrnutím odpovídajících výdajů do žádosti o platbu. Žádná částka se
neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či
jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky
určené příjemcům. Článek 40 Používání
eura 1. Částky uváděné
v operačních programech předložených členskými státy, ve
výkazech výdajů, žádostech o platby a ročních účetních
závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných
zprávách o provádění se vyjadřují v eurech. 2. Členské státy, které ke
dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu,
přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní
měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se
použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v
měsíci, v němž výdaj zaúčtuje řídící orgán. Tento kurs
Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc. 3. Jakmile se euro stane
měnou členského státu, použije se postup pro přepočet
uvedený v odstavci 1 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované
řídícím orgánem před dnem vstupu pevného přepočítacího
koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost. Článek 41 Vyplácení
a zúčtování předběžných plateb 1. Na základě rozhodnutí
Komise o přijetí operačního programu Komise vyplatí
předběžnou platbu ve výši 11 % celkového příspěvku
fondu pro dotčený operační program. 2. Předběžné
financování lze použít pouze pro platby příjemcům při
provádění operačního programu. Za tímto účelem musí být
okamžitě k dispozici odpovědnému subjektu. 3. Celková částka vyplacená
v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi,
jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první části
předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci
dotčeného operačního programu. Příspěvek Společenství
na dotčený operační program není tímto vrácením nijak dotčen. 4. Částku vyplacenou v
rámci předběžného financování Komise plně zúčtuje
nejpozději při uzavření operačního programu. Článek 42 Lhůta
pro podávání žádostí o průběžné platby a pro jejich vyplácení 1. Certifikační orgán podává
pravidelně žádosti o průběžné platby k pokrytí částek
uvedených v účetní závěrce jako podpora z veřejných zdrojů,
jež byla vyplacena příjemcům v účetním roce končícím
30. června. 2. Certifikační orgán
předloží konečné žádosti o průběžnou platbu do
31. července po konci předchozího účetního roku a v každém
případě před první žádostí o průběžnou platbu na
další účetní rok. 3. První žádost o
průběžnou platbu nesmí být podána dříve, než Komise obdrží oznámení
o určení řídícího a certifikačního orgánu v souladu
s čl. 32 odst. 1. 4. Průběžné platby se
neposkytují na operační program, jehož výroční zpráva
o provádění nebyla zaslána Komisi v souladu s článkem 11. 5. V závislosti na dostupných
finančních prostředcích provede Komise průběžnou platbu
nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu
zaregistrována u Komise. Článek 43 Přerušení
platební lhůty 1. Pověřená
schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu
nejvýše devíti měsíců přerušit platební lhůtu týkající se
žádosti o průběžnou platbu, jsou-li splněny tyto podmínky: (a)
informace poskytnuté auditorským subjektem
členského státu nebo Unie naznačují možnost významných
nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly; (r)
pověřená schvalující osoba musí provést
dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní
na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je
spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky; (s)
nebyl předložen jeden z dokumentů
požadovaných podle čl. 45 odst. 1. 2. Pověřená
schvalující osoba může omezit přerušení platební lhůty pouze na
tu část výdajů, na něž se vztahuje žádost o platbu
ovlivněná situacemi uvedenými v odstavci 1. Pověřená
schvalující osoba okamžitě informuje členský stát a řídící orgán
o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě
situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební
lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření. Článek 44 Pozastavení
plateb 1. Komise může pozastavit
všechny průběžné platby nebo jejich část, pokud: (a)
v systému řízení a kontroly operačního
programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla
přijata opatření k nápravě; (t)
určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen
s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla
napravena; (u)
členský stát nepřijal nezbytná
opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení
platební lhůty podle článku 43; (v)
existují závažné nedostatky v kvalitě
a spolehlivosti systému sledování nebo údajů o ukazatelích. 2. Komise se může
prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny
průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla
členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky. 3. Komise ukončí
pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud
členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují
pozastavení zrušit. Kapitola 2 Kontrola a schválení účetní
závěrky Článek 45 Předkládání
informací 1. Vždy do 15. února roku
následujícího po skončení účetního období za každý rok v období
2015 až 2022 včetně předávají určené orgány Komisi
následující dokumenty a informace v souladu s článkem 56
finančního nařízení: (a)
ověřenou roční účetní
závěrku příslušných subjektů určených podle článku 32,
jak je uvedeno v čl. 56 odst. 5 finančního
nařízení; (w)
prohlášení řídícího subjektu, jak je
zmíněno v čl. 56 odst. 5 finančního nařízení; (x)
roční souhrn závěrečných zpráv o
auditu a provedených kontrol, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a
nedostatků a rovněž přijatá či plánovaná nápravná
opatření; (y)
výrok auditora, který vyhotovil určený
nezávislý auditorský subjekt, jak je zmíněn v čl. 56 odst. 5
finančního nařízení, a ke kterému je přiložena kontrolní zpráva
obsahující závěry provedených auditů za účetní období, kterého
se výrok auditora týká. 2. Členský stát poskytne
Komisi na vyžádání další informace. Pokud členský stát neposkytne
požadované informace v příslušné lhůtě stanovené Komisí,
může Komise přijmout rozhodnutí o schválení účetní závěrky
na základě informací, které má k dispozici. Článek 46 Obsah
účetní závěrky 1. Ověřená účetní
závěrka za každý operační program jako celek a za technickou pomoc
uvedenou v čl. 25 odst. 2 pokrývá účetní období a zahrnuje: (a)
celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou
v účetnictví certifikačního orgánu jakožto částka, která byla vynaložena
a zaplacena jednotlivými příjemci při provádění operací, celková
částka způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vynaložených
při provádění operací a odpovídající způsobilý příspěvek
z veřejných zdrojů, jenž byl vyplacen příjemcům; (z)
částky odňaté a získané zpět v
průběhu účetního období, částky, které mají být získány
zpět na konci účetního období a částky, které zpět získat
nelze; (aa)
porovnání výdajů uvedených podle
písmene a) s výdaji vykázanými za totéž účetní období v
žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů. 2. Certifikační orgán
může v účetnictví stanovit rezervu, která nesmí překročit
5 % celkových výdajů uvedených v žádostech o platbu předložených
v daném účetním období a u níž je posouzení zákonnosti a správnosti
výdajů předmětem probíhajícího řízení u auditního orgánu.
Příslušná částka je vyloučena z celkové výše způsobilých
výdajů podle odst. 1 písm. a). Tyto částky se s
konečnou platností začlení do roční účetní závěrky
následujícího roku, nebo se z ní naopak vyloučí. Článek 47 Kontrola
a schválení účetní závěrky 1. Do 30. dubna roku
následujícího po skončení účetního období Komise rozhodne o schválení
účetní závěrky příslušných subjektů určených podle
článku 28 pro operační program. Rozhodnutí o schválení účetní
závěrky se týká úplnosti, přesnosti a pravdivosti předložených
účetních závěrek a nejsou jím dotčeny jakékoli následné
finanční opravy. 2. Při výpočtu
částky k tíži fondu za účetní období vezme Komise v úvahu: (a)
způsobilé výdaje z veřejných zdrojů
vynaložené při provádění operací zaúčtované do výdajů
uvedených v čl. 46 odst. 1 písm. a), na něž se použije
míra spolufinancování stanovená v článku 18; (bb)
celkovou výši plateb, jež Komise během
účetního období provedla, sestávající z výše průběžných
plateb vyplacených Komisí v souladu s čl. 37 odst. 1 a
článkem 19. 3. Roční zůstatek,
který má členský stát v důsledku schválení účetní závěrky
vrátit, podléhá inkasnímu příkazu Komise. Roční zůstatek, který
má členský stát obdržet, se přičte k následující
průběžné platbě Komise po kontrole a schválení účetní
závěrky. 4. Pokud z důvodů, za
něž nese odpovědnost členský stát, nemůže Komise
účetní závěrku schválit do 30. dubna roku následujícího po
skončení účetního období, vyrozumí Komise členský stát o
opatřeních, která musí přijmout řídící orgán nebo auditní orgán,
nebo o dodatečném šetření, jež Komise navrhuje provést na
základě čl. 33 odst. 2 a 3. 5. Platba ročního
zůstatku Komisí vychází z výdajů vykázaných v účetnictví, bez
jakékoli rezervy na výdaje vykázané Komisi, které jsou předmětem
řízení o sporných otázkách s auditním orgánem. Článek 48 Dostupnost
dokladů 1. Řídící orgán zajistí,
aby po dobu tří let byly všechny doklady o operacích dány na požádání k
dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru. Toto tříleté období
začíná 31. prosince roku, ve kterém je vydáno rozhodnutí o schválení
účetní závěrky Komisí v souladu s článkem 47, nebo
nejpozději dnem zaplacení konečného zůstatku. Toto tříleté období se přeruší buď
v případě soudního nebo správního řízení nebo na základě
řádně odůvodněné žádosti Komise. 2. Doklady se uchovávají
buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií
originálů, případně na běžných nosičích dat,
včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů
existujících pouze v elektronické podobě. 3. Tyto doklady se uchovávají ve
formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne
delší než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny
nebo ke kterým jsou dále zpracovávány. 4. Komise je v souladu s
článkem 59 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za
účelem stanovení, které nosiče dat lze považovat za běžné. 5. Postup ověřování
souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat
s originály dokladů stanoví vnitrostátní orgány, přičemž
tento postup zajistí, aby uchovávané verze splňovaly podmínky
vnitrostátních právních předpisů a byly dostatečně
spolehlivé pro účely auditu. 6. Pokud doklady existují pouze
v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy
splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zajistí, že uchovávané
doklady splňují požadavky vnitrostátních právních předpisů a jsou
dostatečně spolehlivé pro účely auditu. Článek 49 Předkládání
závěrečných dokladů a platba konečného zůstatku 1. Členské státy
předloží do 30. září 2023 tyto dokumenty: (a)
žádost o platbu konečného zůstatku; (cc)
závěrečnou zprávu o provádění
operačního programu a (dd)
dokumenty uvedené v čl. 45 odst. 1
za poslední účetní období od 1. července 2022 do
30. června 2023. 2. Konečný zůstatek
bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní
závěrky za poslední účetní rok nebo do jednoho měsíce od data
schválení závěrečné zprávy o provádění podle toho, co nastane
později. Kapitola 3 Finanční opravy a
částky získané zpět Článek 50 Finanční
opravy prováděné členskými státy 1. Za vyšetřování
nesrovnalostí, provedení potřebných finančních oprav a vymáhání
neoprávněně vyplacených částek zodpovídají v prvé řadě
členské státy. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří
členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být
dotčeny. 2. Členský stát provádí
finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo
systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačního
programu. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého
příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných
zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost
nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla, a uplatní
přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená řídící
orgán do roční účetní závěrky za účetní období, ve kterém
se o zrušení rozhodlo. 3. Příspěvek z fondu
zrušený podle odstavce 2 může členský stát znovu použít
v rámci daného operačního programu s výhradou odstavce 4. 4. Příspěvek zrušený
podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci, která byla
předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z
důvodu systémové nesrovnalosti – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou
nesrovnalostí. 5. Finanční opravou Komise
není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené
částky podle tohoto článku. Článek 51 Finanční
opravy prováděné Komisí 1. Komise provádí finanční
opravy prostřednictvím prováděcího aktu úplným nebo částečným
zrušením příspěvku Unie na daný operační program a získáním
částky zpět od členského státu s cílem vyloučit z
financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými vnitrostátními
právními předpisy a předpisy Unie, a to i pokud jde o nedostatky v systémech
řízení a kontroly členských států, které odhalila Komise nebo
Evropský účetní dvůr. 2. Porušení platných
předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů vede
k finanční opravě, pouze pokud je splněna jedna
z těchto podmínek: (a)
porušení ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr
operace řídícím orgánem k podpoře z fondu; (ee)
porušení ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výši
výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie. Článek 52 Kritéria
pro finanční opravy prováděné Komisí 1. Komise provádí finanční
opravy, pokud po nezbytném přezkoumání dospěje k závěru,
že: (a)
v systému řízení a kontroly operačního
programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek
Unie již vyplacený na daný operační program; (ff)
členský stát nesplnil před zahájením
opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle
článku 50. (gg)
výdaje uvedené v žádosti o platbu nejsou správné a
nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení
podle tohoto odstavce. Komise při svých finančních opravách
vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí,
přičemž přihlíží k tomu, zda se jedná o systémovou nesrovnalost.
Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů
uplatněných u fondu, použije Komise finanční opravu na základě
paušální sazby nebo extrapolace. 2. Při rozhodování o výši
opravy podle odstavce 1 zohlední Komise povahu a závažnost
nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků
zjištěných v systému řízení a kontroly daného operačního
programu. 3. Jestliže Komise zakládá své
stanovisko na výrocích jiných auditorů než auditorů svých vlastních
útvarů, vypracuje vlastní závěry ohledně finančních
důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným
členským státem podle čl. 50 odst. 2, oznámení zaslaných
podle čl. 27 odst. 2 a případných odpovědí
členského státu. 4. Komise je zmocněna k
přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu
s článkem 59, jimiž se stanoví kritéria, která slouží k
určení výše finančních oprav, jež mají být použity. Článek 53 Postup
pro finanční opravy prováděné Komisí 1. Před přijetím
rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením
předběžných závěrů svého šetření členskému státu
spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil
své připomínky. 2. Navrhuje-li Komise
finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane
členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné
dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl
posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit
rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné
dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných
případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání
překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou
měsíců uvedené v odstavci 1. 3. Komise zohlední veškeré
důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v
odstavcích 1 a 2. 4. Nepřijme-li členský
stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se
zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně
uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité
informace a zjištění. 5. V zájmu uplatnění
finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích
aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne
obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto
dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré
informace a připomínky předložené v průběhu řízení.
Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční
lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku ke
slyšení. 6. Zjistí-li Komise nebo
Evropský účetní dvůr, že došlo k nesrovnalostem týkajícím se
účetní závěrky zaslané Komisi, výsledná finanční oprava sníží
podporu z fondu na daný operační program. Článek 54 Vrácení
platby do rozpočtu Unie - částky získané zpět 1. Každá částka, která má
být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem
splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu
s článkem 77 finančního nařízení. Dnem splatnosti je
poslední den druhého měsíce po vydání příkazu. 2. Každým prodlením při
navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do
dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden
a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální
bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní
den měsíce, do kterého spadá den splatnosti. Článek 55 Přiměřená
kontrola operačních programů 1. Na operace, u nichž celkové
způsobilé výdaje nepřesahují 100 000 EUR, se
nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo
Komisí před přezkoumáním všech dotyčných výdajů podle
článku 47. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za
účetní období provedený auditním orgánem a Komisí před přezkoumáním
všech dotyčných výdajů podle článku 47. Těmito
ustanoveními nejsou dotčeny odstavce 5 a 6. 2. Audit operace může
zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního
řetězce s výjimkou kontroly skutečných koncových
příjemců, nezjistí-li posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí
či podvodu. 3. U operačních
programů, jež podle posledního výroku auditora nevykazují žádné významné
nedostatky, se může Komise s auditním orgánem při následujícím
setkání podle čl. 34 odst. 2 dohodnout, že lze úroveň
potřebné auditní činnosti snížit tak, aby byla úměrná
zjištěné míře rizika. V takových případech nebude Komise
provádět své vlastní audity na místě, pokud neexistují důkazy
naznačující nedostatky v systému řízení a kontroly, jež
nepříznivě ovlivňují výdaje vykázané Komisi v účetním roce,
za který byly účty schváleny. 4. V případě
operačních programů, u nichž Komise dojde k závěru, že se
může spolehnout na výrok auditního orgánu, se může s auditním orgánem
dohodnout, že omezí své vlastní audity na místě, jejichž
předmětem je práce auditního orgánu, pokud neexistují důkazy o
nedostatcích v práci auditního orgánu za účetní období, za který byly účty
schváleny. 5. Auditní orgán a Komise mohou provádět
audity operací kdykoli, pokud z posouzení rizik vyplývá zvláštní riziko
nesrovnalostí či podvodu, v případě důkazů o závažných
nedostatcích v systému řízení a kontroly daného operačního programu
a – během tří let po schválení všech výdajů na danou
operaci podle článku 47 – v rámci auditního vzorku. 6. Komise může kdykoli
provádět audity operací pro účely posouzení práce auditního orgánu
opětovným výkonem své auditní činnosti. Kapitola 4 Zrušení závazku Článek 56 Pravidla
pro zrušení závazku 1. Komise zruší jakýkoli díl
částky vypočtené podle druhého pododstavce v operačním
programu, který nebyl použit pro výplatu předběžného financování,
průběžných plateb a ročního zůstatku do 31. prosince druhého
rozpočtového období následujícího po roce, v němž byl
přijat rozpočtový závazek v rámci operačního programu nebo
v souvislosti s nímž nebyla v souladu s článkem 42
předložena žádost o platbu podle článku 38. Pro účely takového zrušení závazku vypočítá
Komise příslušnou částku tak, že ke každému z rozpočtových
závazků na roky 2015 až 2020 připočte jednu šestinu ročního
rozpočtového závazku týkajícího se celkového ročního
příspěvku na rok 2014. 2. Odchylně od odst. 1
prvního pododstavce se lhůty pro zrušení závazků nevztahují na
roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního
příspěvku za rok 2014. 3. Pokud se první roční
rozpočtový závazek týká celkového ročního příspěvku na rok
2015, lhůty pro zrušení závazku se odchylně od odstavce 1 nepoužijí
pro roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního
příspěvku na rok 2015. V takových případech Komise
vypočte částku podle odst. 1 prvního pododstavce přičtením
jedné pětiny ročního rozpočtového závazku týkajícího se
celkového ročního příspěvku na rok 2015 ke každému
z rozpočtových závazků na období let 2016 až 2020. 4. Ta část závazků,
které zůstanou otevřené ke dni 31. prosince 2022, se zruší,
pokud nebude do 30. září 2023 předložen Komisi některý z
dokladů požadovaných podle čl. 47 odst. 2. Článek 57 Výjimka
ze zrušení závazku 1. Částka, jíž se zrušení
týká, se snižuje o částky, které odpovědný subjekt nebyl schopen
vykázat Komisi: (a)
v důsledku toho, že operace byly pozastaveny
soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s
odkladným účinkem nebo (hh)
z důvodů vyšší moci, které vážně
ovlivnily provádění operačního programu nebo jeho části.
Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její
přímé důsledky pro provádění operačního programu nebo jeho
části; (ii)
o toto snížení lze požádat jednou, pokud
pozastavení nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok, nebo několikrát podle
trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního
nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem
nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí. 2. Do 31. ledna zašle
členský stát Komisi informace o výjimkách podle odstavce 1 v
souvislosti s částkou, která se měla vykázat do konce
předcházejícího roku. Článek 58 Postup
pro zrušení závazku 1. Komise uvědomí
členský stát a řídící orgán s dostatečným předstihem vždy,
když hrozí nebezpečí uplatnění ustanovení o zrušení závazku podle
článku 56. 2. Komise na základě
informací, které má ke dni 31. ledna, informuje členský stát a
řídící orgán o výši zrušeného závazku podle údajů, které má k
dispozici. 3. Členský stát má dva
měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo
předložil své připomínky. 4. Do 30. června
předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování
zohledňující snížení částky podpory na dotčený rozpočtový
rok pro operační program. Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán
financování snížením příspěvku z fondu na dotčený
rozpočtový rok. 5. Komise prostřednictvím
prováděcího aktu pozmění rozhodnutí o přijetí operačního
programu nejpozději do 30. září. hlava VII USTANOVENÍ
O PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 59 Výkon
přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v
tomto článku. 2. Přenesení pravomoci
uvedené v tomto nařízení platí na dobu neurčitou od data vstupu
tohoto nařízení v platnost. 3. Přijetí aktu v
přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně
Evropskému parlamentu a Radě. 4. Akt v přenesené
pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada
nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému
parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada
před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví.
Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta
prodlouží o dva měsíce. Pokud Evropský parlament ani Rada v uvedené
lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví,
vyhlásí se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku
Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným. Akt v přenesené pravomoci může být
zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a
vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský
parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit. Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky
proti aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí tento akt v platnost. Orgán,
který vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci, svou námitku
odůvodní. Článek 60 Postup
projednávání ve výborech 1. Komisi je nápomocen výbor ve
smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud má být stanovisko výboru podle
odstavců 2 a 3 získáno prostřednictvím písemného postupu,
ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro
obdržení stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádají
členové výboru – (…) [počet členů] (většina)
[upřesnění většiny: prostá, dvoutřetinová apod.]. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise
navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4
třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011. Článek 61 Vstup v
platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto
nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech
členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda / předsedkyně předseda
/ předsedkyně Příloha I Vzor operačního programu Kapitola Oddíl Pododdíl || Popis / Připomínky || Velikost (znaků) 1 Identifikace || V tomto oddíle je třeba pouze uvést, o jaký program se jedná. V tomto oddíle by měly být jasně uvedeny tyto údaje: Členský stát Název operačního programu Kód CCI || 200 2 Formulace programu || || 2.1 Situace || Stanovení a vysvětlení, jaké materiální deprivace se opatření týkají. || 4 000 || Uvedení typu dotčené materiální deprivace či deprivací, jichž se týká operační program. || 200 2.x. Dotčená materiální deprivace X || Každému typu dotčené materiální deprivace bude věnován jeden oddíl (a odpovídající pododdíly). || 2.x.1 Popis || Popis hlavních charakteristik a cílů materiální pomoci, jež se má poskytnout, a odpovídajících doplňujících opatření. || 4 000 2.x.2. Vnitrostátní systémy || Popis vnitrostátních systémů, jež mají čerpat podporu. || 2 000 2.4 Ostatní || Jakékoli další informace, jež se považují za nezbytné. || 4 000 3 provádění || || 3.1. Identifikace nejchudších osob || Popis mechanismu, kterým se stanoví kritéria způsobilosti nejchudších osob, případně podle typu dotčené materiální deprivace. || 2 000 3.2 Výběr operací || Kritéria výběru operací a popis mechanismu pro výběr, případně podle typu dotčené materiální deprivace. || 2 000 3.3. Výběr partnerských organizací || Kritéria pro výběr partnerských organizací, případně podle typu dotčené materiální deprivace. || 2 000 3.4. Doplňkovost s ESF || Popis mechanismu zajišťujícího doplňkovost s ESF. || 4 000 3.4. Institucionální uspořádání || Popis prováděcích opatření operačního programu včetně stanovení řídícího orgánu, případně certifikačního orgánu, auditního orgánu a subjektu, kterému bude Komise vyplácet finanční částky. || 4 000 3.5. Sledování a hodnocení || V tomto pododdíle by se mělo popsat, jak bude provádění programu sledováno. Je třeba zejména vysvětlit, jak budou využity ukazatele ke sledování provádění programu. Mezi ukazatele patří finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů a ukazatele výstupů týkající se podporovaných operací. || 4 000 3.6. Technická pomoc || Popis plánovaného využití technické pomoci v souladu s čl. X odst. 2, včetně kroků vedoucích k posílení správní kapacity příjemců ve vztahu k řádnému finančnímu řízení operací. || 4 000 4. FINANČNÍ PLÁN || V tomto oddíle by měla být uvedena: (1) tabulka, ve které se pro jednotlivé roky v souladu s článkem 18 uvede výše předpokládaných finančních prostředků na podporu z fondu a spolufinancování; (2) tabulka, ve které se pro celé programové období uvede celková výše finančních prostředků na podporu z operačního programu podle typu dotčené materiální deprivace a na odpovídající doplňující opatření. || Text: 1 000 Údaje ve formátu CSV nebo XLS Formát pro
finanční údaje (Oddíl 4): 4.1 .1. Plán financování operačního
programu s uvedením ročních prostředků fondu a
odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování v rámci operačního
programu (v EUR) || Celkem || 2014 || 2015 || …. || 2020 Fond (a) || || || || || Vnitrostátní spolufinancování (b) || || || || || Způsobilé výdaje z veřejných zdrojů (c) = (a) + (b) || || || || || Míra spolufinancování (d) = (a) / (c) || || || || || * Tuto míru lze v tabulce zaokrouhlit na
nejbližší celé číslo. Přesná míra použitá k proplacení výdajů je
poměr (d). 4.1.2. Plán financování uvádějící
celkovou výši finančních prostředků na podporu
z operačního programu podle typu dotčené materiální deprivace a
odpovídající doplňující opatření (EUR). Oblast intervence || Způsobilé výdaje z veřejných zdrojů || || || || Celkem || || || || || Technická pomoc || || || || || Deprivace v oblasti potravin || || || || || z toho doprovodná opatření || || || || || Bezdomovectví || || || || || z toho doprovodná opatření || || || || || Materiální deprivace dětí || || || || || z toho doprovodná opatření || || || || || PŘÍLOHA II Roční rozpis prostředků na
závazky na období let 2014 až 2020 LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný
dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím
víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu evropské pomoci nejchudším
osobám 1.2. Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB[10] 4
Zaměstnanost a sociální věci 0406
Nejchudší osoby 1.3. Povaha návrhu/podnětu § Návrh/podnět
se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[11] ¨ Návrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Fond
přispívá k dosažení jednoho z cílů strategie Evropa 2020, jímž
je snížení chudoby, a zvyšuje tak sociální začleňování
v Evropské unii. 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Specifický cíl č. 1 Kromě
obecných cílů bude program přispívat k tomuto konkrétnímu cíli:
zmírnění nejhorších forem chudoby v Unii poskytnutím pomoci
nefinanční povahy nejchudším osobám. Příslušné aktivity ABM/ABB 0406
Nejchudší osoby 1.4.3. Očekávané výsledky a
dopady Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové
skupiny. Nový
nástroj umožní členským státům pomoci přibližně dvěma
milionům nejchudších osob ročně navíc, což se pozitivně
projeví na zdravotním stavu těchto lidí, sociálním začleňování,
zaměstnanosti a trhu práce. Očekává se však, že sociální dopad Fondu
evropské pomoci nejchudším osobám bude daleko větší. 1. Poskytne
platformu, na níž si budou moci uživatelé vyměňovat informace a
zkušenosti, což bude pro mnoho zúčastněných stran, pokud jde o postupy,
velmi užitečné. 2. Středně
až dlouhodobé provádění Fondu evropské pomoci nejchudším osobám založené
na důkazech prostřednictvím operačních programů rovněž
podnítí dialog mezi různými skupinami zúčastněných stran a
podpoří strategický přístup v budoucnosti. Lepší mechanismus
provádění (zejména zjednodušení a omezení administrativní zátěže) by
měl zajistit stálou účinnost postupů. Fond evropské pomoci
nejchudším osobám bude nástrojem usnadňujícím praktický dialog mezi
evropskými prioritami a politikami sociální soudržnosti. 1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu
sledovat. Instituce,
jež v praxi distribuují materiální pomoc, z velké části závisejí
na práci dobrovolníků a darech. Proto je třeba co nejvíce zabránit
tomu, aby měly tyto organizace náročné oznamovací povinnosti. Dá se
však očekávat, že tyto organizace budou muset o své práci informovat nejen
Komisi, ale rovněž ostatní dárce a dobrovolníky, aby tak udržely jejich motivaci.
Navrhované ukazatele byly prodiskutovány se zastřešujícími
organizacemi na evropské úrovni a pokládají se za přiměřené a
realistické. První
soubor ukazatelů se týká objemu použitých zdrojů, které jsou: 1)
věcné příspěvky z programu; 2)
finanční zdroje rozdělené podle jejich původu (EU a jiné
zdroje). Druhý
soubor společných ukazatelů podává informace o objemu poskytnuté
pomoci a týká se počtu distribuovaných balíčků,
připravených/distribuovaných jídel a počtu nejchudších osob, jimž se
dostalo pomoci. Tyto
údaje předají Komisi řídící orgány ve výroční zprávě o provádění. Toto
základní výroční podávání zpráv doplní strukturované průzkumy. Ty zadává
Komise nejméně dvakrát za prováděcí období. Poskytnou přehled o
příjemcích, tzn., zda převládá určitá věková skupina nebo
menšina atd., vyhodnotí význam věcných dávek jiných než zboží (např.
dobrovolné práce nebo služeb) a nastíní dopady programu na cílové osoby.
Očekává se, že tyto informace budou poskytnuty pouze na základě
informovaného odhadu, neboť v mnoha případech může být pro
klienta zásadní podmínkou pro přijetí pomoci anonymita. 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Plánovaný
program by napomohl sociálnímu začleňování, jež je cílem Unie. Právní
základ navrhovaného nového nástroje je čl. 175 třetí pododstavec
SFEU, který obsahuje ustanovení pro specifické činnosti mimo strukturální fondy.
V roce
2010 byla téměř jedna čtvrtina všech Evropanů (116
milionů) ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Chudoba a
sociální vyloučení nejsou v celé EU stejné. Obecně lze
říci, že problémy jsou horší ve východních a jižních členských
státech. Hospodářská krize nejen zhoršila již stávající úrovně
chudoby a sociálního vyloučení, ale společně s tlakem na
konsolidaci rozpočtů v souvislosti s dynamikou státních
dluhů rovněž omezila možnosti mnoha členských států zvýšit
sociální výdaje a investice v dostatečné výši, aby bylo možné zvrátit
tento negativní trend. 1.5.2. Přidaná hodnota ze
zapojení EU Strategie
pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa
2020 vychází z vyrovnané vize hospodářského růstu a sociálního
pokroku založeného na velkorysých cílech zaměstnanosti, vzdělávání a
odstraňování chudoby. Chudoba a sociální vyloučení jsou hlavními
překážkami k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Navrhovaný
nástroj řeší základní potřeby, a tím pomůže zmírnit chudobu a sociální
vyloučení lidí, kteří trpí závažnou deprivací. Umožníme-li nejchudším
členům společnosti zachovat si důstojnost a lidský kapitál,
posílíme sociální kapitál a sociální začleňování v jejich
komunitách. Akce
na úrovni EU v této oblasti je nezbytná, podíváme-li se na výši a povahu
chudoby a sociálního vyloučení v Unii, které ještě zhoršila
hospodářská krize, a přihlédneme-li k tomu, že všechny
členské státy pravděpodobně nemohou zvýšit sociální výdaje tak,
aby zajistily, že se sociální soudržnost nebude ještě zhoršovat a že bude
dosaženo záměrů a cílů strategie Evropa 2020. 1.5.3. Závěry vyvozené z
podobných zkušeností v minulosti Jedná
se o nový nástroj. Důležitá je však zkušenost s programem pomoci
nejchudším osobám. Uvedený program však ztratil své opodstatnění vzhledem
k očekávanému nedostatku intervenčních zásob a po skončení
ročního plánu 2013 bude zastaven. Během mnoha let byl však uvedený
program významným zdrojem pomoci organizacím, které pracují přímo
s nejchudšími členy naší společnosti a poskytují jim potraviny.
Souhrn zkušeností z uvedeného programu je uveden v posouzení
dopadů, které je průvodním dokumentem k návrhu. 1.5.4. Provázanost a možná synergie s
dalšími relevantními nástroji Navrhovaný
Evropský fond pomoci nejchudším osobám dostane podporu ve výši 2 500 000 000
EUR ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice do růstu a
zaměstnanosti s celkovými zdroji 327 115 655 850 EUR. Fond evropské
pomoci nejchudším osobám se považuje za součást podílu strukturálních
fondů přiděleného ESF. Doplní stávající nástroje politiky
soudržnosti, aniž by se s nimi překrýval, tím, že poskytne
dočasné nápravné kroky, jež umožní většině občanů
postižených deprivací začít znovu a ze své situace se dostat. Navrhovaný
nástroj může ve spojení s jinými typy podpory, jež lze
spolufinancovat zejména z ESF, rovněž pomoci zlepšit zaměstnatelnost
koncových příjemců, a umožní jim tak být přínosnými pro
hospodářství. 1.6. Doba trvání akce a
finanční dopad § Časově omezený návrh/podnět –
§ Návrh/podnět s platností od roku 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 –
§ Finanční dopad od roku 2014 do roku 2022 ¨ Časově neomezený návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do
RRRR, –
poté plné fungování. 1.7. Předpokládaný
způsob řízení[12] ¨ Přímé centralizované řízení Komisí ¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu
svěřeny: –
¨ výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[13] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřeným výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení § Sdílené řízení
s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte) Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte
četnost a podmínky. Řídící
orgány předkládají výroční zprávy o provádění. Tyto zprávy budou
vycházet z údajů a obsahovat společné ukazatele uvedené
v bodě 1.4.4. Zprávy budou doplněny strukturovanými průzkumy
a hodnocením, jež zadává Komise v polovině a na konci programového
období. Dvoustranná jednání o přezkumu se budou zabývat pokrokem
při provádění jednotlivých programů. 2.2. Systém řízení a kontroly
2.2.1. Zjištěná rizika Systém
řízení a kontroly je z velké části převzat z politiky
soudržnosti. Přestože je tento systém výdajů jiný než v politice
soudržnosti, pokud jde o koncové uživatele a provádějící partnery,
očekává se, že rizikové faktory budou podobné, zejména pro ESF. Hlavním
zdrojem chybovosti je v ESF v probíhajícím programovém období
způsobilost (58 % všech kumulativních kvantifikovatelných chyb),
přesnost (7 %) a auditní stopa (35 %). Právě v zájmu
řešení těchto problémů jsou pravidla způsobilosti
v předloze nařízení podrobně stanovena a využívá se více
paušálních sazeb, které jsou stanoveny přímo v nařízení. Avšak
faktorem, který zvyšuje riziko, je skutečnost, že poskytování pomoci
koncovým příjemcům bude záviset převážně na nevládních
organizacích a organizacích občanské společnosti, z nichž
některé nemají řádnou administrativu a závisejí do značné míry
na práci dobrovolníků. Účetní dvůr již na tento problém
upozornil ve své zprávě z roku 2009 v souvislosti
s programem pomoci nejchudším osobám. Bude nadále možné omezit zdroje pro
tyto organizace vyčleněné na materiální pomoc, která bude nakoupena
centrálně řídícími orgány, a výplatou paušálních sazeb. 2.2.2. Předpokládané metody
kontroly V
souladu se zásadami sdíleného řízení za provádění a kontrolu
operačního programu v prvé řadě zodpovídají členské
státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly.
Členské státy určí pro svůj operační program řídící
orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán.
Komise má pravomoc provádět audity zaměřené na otázky
související s řádným finančním řízením, aby mohla vyvodit
závěry o výkonnosti fondu, a možnost přerušení, pozastavení a
finančních oprav. V
rámci politiky soudržnosti se náklady na úkoly související s kontrolou (na
vnitrostátní a regionální rovni a s vyloučením nákladů Komise) odhadují
přibližně na 2 % celkových finančních prostředků.
Tyto náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 %
nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni
a přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením
programu, 4 % s certifikací a 13 % s audity. Ve
srovnání s politikou soudržnosti by však mělo pomoci snížit počet
chyb a náklady na kontrolu množství faktorů. Nový program se
zaměří pouze na tři oblasti činnosti. Ve velké míře se
využívá možnosti zjednodušených nákladů. Vzhledem k povaze operací a
cílovým skupinám nebudou koncoví příjemci podrobeni auditu, nezjistí-li
posouzení rizik specifické riziko nesrovnalosti nebo podvodu.
Společně by tyto faktory měly snížit administrativní zátěž
pro příjemce, snížit chybovost, zvýšit důvěru a přispět
tak ke snížení nákladů na kontrolu. Stávající
míra chybovosti GŘ EMPL (míra chybovosti podle EÚD) činí 2,2 %.
Odhaduje se, že faktory popsané výše by měly snížit chybovost o 1 %,
takže konečná očekávaná chybovost programu by činila 1,2 %. 2.3. Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Útvary
strukturálních fondů zavedly spolu s úřadem OLAF Společnou
strategii na předcházení podvodům, která stanoví řadu
opatření, které má provést Komise a členské státy s cílem
předejít podvodům při strukturálních opatřeních
v rámci sdíleného řízení. Tato společná strategie bude
rovněž použitelná na Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Návrh
kromě toho obsahuje výslovný požadavek na zavedení takových opatření
v čl. 32 odst. 4. To by mělo v členských
státech u všech subjektů zapojených do řízení a kontroly Fondu
evropské pomoci nejchudším osobám zvýšit informovanost o podvodech, a snížit
tak riziko podvodů. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie · Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP ([14]) || zemí ESVO[15] || kandidátských zemí[16] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1 Inteligentní růst podporující začlenění Nový okruh na období 2014–2020 || 04.06.00.00 Nejchudší osoby || RP || NE || NE || NE || NE · Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení || [XX.YY.YY.YY.] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce || Číslo 1 || Inteligentní růst podporující začlenění GŘ: EMPL || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1) || 343,957 || 349,166 || 353,425 || 356,742 || 359,925 || 362,704 || 365,331 || 2 491,250 Platby || (2) || 274,038 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 1 936,950 Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1a) || || || || || || || || Platby || (2a) || || || || || || || || Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[17] || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie || || (3) || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 8,750 CELKEM prostředky pro GŘ EMPL[18] || Závazky || =1+1a +3 || 345,207 || 350,416 || 354,675 || 357,992 || 361,175 || 363,954 || 366,581 || 2 500,000 Platby || =2+2a +3 || 275,288 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 1 945,700 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || Platby || (5) || || || || || || || || Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || CELKEM prostředky z okruhu <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || || Platby || =5+ 6 || || || || || || || || Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů: Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || Platby || (5) || || || || || || || || Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || || Platby || =5+ 6 || || || || || || || || Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ: EMPL || Lidské zdroje || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112 Ostatní správní výdaje || || || || || || || || GŘ EMPL CELKEM || Prostředky || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok N[19] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || || Platby || || || || || || || || 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků –
¨ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních
prostředků, jak je vysvětleno dále. Fond bude prováděn
sdíleným řízením. Na úrovni EU jsou stanovovány strategické priority
prostřednictvím nařízení, avšak skutečným rutinním řízením
jsou pověřeny řídící orgány. Komise navrhuje společné ukazatele,
zatímco skutečné cíle navrhují v rámci operačních programů
členské státy a Komise je schvaluje. Dokud nejsou programy v období
2013/2014 navrženy, projednány a schváleny, nelze uvést cíle týkající se
výstupů. Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[20] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL Č. 1…[21] || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || || SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || || NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || || 3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky
správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
þ Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků,
jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112 Ostatní správní výdaje || || || || || || || || Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112 Mimo OKRUH 5[22] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,896 Ostatní výdaje správní povahy || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 7,854 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 8,750 CELKEM || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 15,862 3.2.3.2. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v celých číslech
(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 04 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 8 || 8 || 8 || 8 || 8 || 8 || 8 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[23] XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || 04 01 04 01 [24] || – v ústředí[25] || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 – při delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || CELKEM || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 XX je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Účastní se činností souvisejících s analýzou, projednáváním, úpravami a vypracováváním návrhů ke schválení týkajících se programů a projektů v členských státech. Účastní se řízení, sledování a hodnocení provádění schválených programů a projektů. Zajišťují dodržování pravidel platných pro programy. Externí zaměstnanci || Taktéž a/nebo administrativní podpora 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
¨ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním
rámcem. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové linie a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[26]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky. 3.2.5. Příspěvky
třetích stran –
Návrh/podnět nepočítá se
spolufinancováním od třetích stran. –
Návrh/podnět počítá se spolufinancováním
podle následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || || 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy –
¨ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[27] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek ………… || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové linie. Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. [1] Úř. věst. C …, …, s. …. [2] Úř. věst. C …, …, s. …. [3] Úř. věst. L …, …, s. …. [4] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [5] Úř. věst. L …, …, s. …. [6] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [7] Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1. [8] Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1. [9] Úř. věst L 347, 11.12.2006, s.1. [10] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností
(Activity-Based Budgeting). [11] Uvedené v čl. 51 odst. 2 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [12] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [13] Uvedené v článku 200 finančního nařízení. [14] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [15] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [16] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [17] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [18] Tyto prostředky jsou součástí strukturálních
fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost s celkovými
závazky ve výši 327 115 655 850
EUR. Fond
evropské pomoci nejchudším osobám se považuje za součást podílu ze
strukturálních fondů přiděleného ESF. [19] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [20] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány
(např. počet financovaných studentských výměn, počet
vybudovaných kilometrů silnic atd.). [21] Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“. [22] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [23] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [24] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních
prostředků (bývalé linie „BA“). [25] V podstatě na strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský
fond. [26] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [27] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z
cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po
odečtení 25% nákladů na výběr.