See dokument on väljavõte EUR-Lexi veebisaidilt.
Dokument 52012DC0582
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A Stronger European Industry for Growth and Economic Recovery Industrial Policy Communication Update
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu Aktualizace sdělení o průmyslové politice
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu Aktualizace sdělení o průmyslové politice
/* COM/2012/0582 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu Aktualizace sdělení o průmyslové politice /* COM/2012/0582 final */
OBSAH SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU,
RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU
REGIONŮ Silnější evropský průmysl pro růst a
hospodářskou obnovu 3 I............ Partnerství pro silnější
evropský průmysl......................................................................... 3 II........... Politické a ekonomické
souvislosti: zásadní role průmyslu................................................. 4 III.......... Pilíře posílené
průmyslové politiky: investice do inovací, lepší tržní podmínky,
přístup ke kapitálu a lidský kapitál a dovednosti...................................................................................................................... 6 A........... Usnadnění investic do nových
technologií a inovací.......................................................... 7 1. Prioritní směry činností.............................................................................................................. 8 i) Trhy pro pokročilé výrobní technologie
pro čistou výrobu........................................................... 8 ii) Trhy pro klíčové technologie...................................................................................................... 9 iii) Trhy pro ekologické výrobky.................................................................................................... 9 iv) Udržitelné průmyslové politiky,
politiky pro odvětví stavebnictví a suroviny.............................. 10 v) Čistá vozidla a plavidla............................................................................................................ 12 vi) Inteligentní sítě........................................................................................................................ 13 2. Doprovodná opatření.............................................................................................................. 14 B........... Přístup na trhy.............................................................................................................. 16 1. Zlepšení vnitřního trhu se zbožím.............................................................................................. 16 2. Podpora podnikání pro zlepšení dynamiky
vnitřního trhu.......................................................... 18 3. Vnitřní trh pro technologie, jednotný
patent a ochrana práv duševního vlastnictví....................... 19 4. Mezinárodní trhy..................................................................................................................... 21 C........... Přístup k financím a
kapitálové trhy............................................................................... 23 1........... Podpora veřejného sektoru k
usnadnění přístupu ke kapitálu pro průmysl....................... 24 2. Přístup na kapitálové trhy........................................................................................................ 25 D........... Zásadní úloha lidského kapitálu..................................................................................... 26 IV......... Závěr: řízení a cíle......................................................................................................... 29 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Silnější
evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu Aktualizace sdělení o
průmyslové politice I. Partnerství pro
silnější evropský průmysl V době, kdy stále přetrvávají
finanční problémy, potřebuje Evropa více než kdy předtím svou
reálnou ekonomiku, aby podpořila obnovu hospodářského růstu a
zaměstnanosti. Náš průmysl má dobré předpoklady pro to, aby tuto
roli převzal: Evropa zaujímá vedoucí postavení na světě
v mnoha strategických odvětvích, jako je automobilový průmysl,
letectví, inženýrství, kosmický průmysl, chemické látky a léčivé
přípravky. Průmysl se ze 4/5 podílí na vývozu Evropy a 80 %
investic ze soukromého sektoru do výzkumu a vývoje pochází z výroby[1]. Pokračující hospodářská krize však
představuje pro evropský průmysl velký tlak: výroba je o 10 %
nižší než v době před krizí a průmysl přišel o více
než tři miliony pracovních míst. Důvěra spotřebitelů a
podniků je nízká. Problémy v bankovním sektoru komplikují
přístup k financím. Investice se zpomalují a tlak na továrny
způsobuje jejich zavírání. K tomu všemu dochází v době,
kdy rychlost inovací a technologického vývoje dostaly svět na okraj
průmyslového průlomu. Některé nové oblasti technologií se
mění a stávají se základem nové průmyslové revoluce založené na
zelené energii, čisté dopravě, nových výrobních metodách, nových
materiálech a inteligentních komunikačních systémech. Tato revoluce
změní celosvětovou strukturu průmyslu a naši konkurenti ve
Spojených státech a Asii do těchto oblastí intenzivně investují.
Evropa potřebuje znovu investovat do průmyslu právě
v době, kdy ji ochromuje nedostatek důvěry, nejistota na
trhu, finanční problémy a nedostatek dovedností. Evropa musí ve 21. století zvrátit
oslabování významu průmyslu v Evropě.
To je jediná cesta, jak dosáhnout udržitelného růstu, vytvářet
hodnotná pracovní místa a řešit společenské problémy, kterým
čelíme. Za tímto účelem je zapotřebí komplexního přístupu,
který se zaměří na investice a inovace, ale zmobilizuje rovněž
všechny nástroje na úrovni EU, zejména jednotný trh, obchodní politiku, politiku
pro malé a střední podniky, politiku hospodářské soutěže,
politiky v oblasti životního prostředí a výzkumu, aby napomohly
konkurenceschopnosti evropských společností. Toto sdělení navrhuje vytvořit partnerství
mezi EU, jejími členskými státy a průmyslem, aby se dramaticky
urychlily investice do nových technologií a aby Evropa získala v této nové
průmyslové revoluci konkurenční náskok. V návaznosti na
rozsáhlou veřejnou konzultaci navrhuje Komise společně
soustředit investice a inovace do šesti prioritních směrů
činností: pokročilé výrobní technologie, klíčové
technologie, ekologické výrobky, udržitelná průmyslová politika a politika
pro odvětví stavebnictví a suroviny, čistá vozidla a inteligentní
sítě. Komise vymezí svůj přístup, který
zaujme v každé z těchto oblastí, tím, že zřídí
specializované partnerské pracovní skupiny. Nastiňuje, jakým způsobem
EU zapojí své politické nástroje na podporu nové industrializace Evropy, a sice
integrovanou mobilizací všech nástrojů, které má k dispozici.
Očekává se, že průmysl sehraje svou roli tím, že nastartuje
potřebné investice a představí výrobky, zatímco členské státy a regionální
orgány by měly tyto priority upravit podle svých potřeb[2]. Společné aktivity
průmyslu a veřejných orgánů by měly rovněž
přispět k odstraňování nedostatků v oblasti
konkurenceschopnosti mezi členskými státy a regiony EU. Opatření, která se zde navrhují, mají
přinést novou dynamiku do oblastí slibných z hlediska růstu,
zejména do jednotného trhu a mezinárodních trhů. Nebude
možné stimulovat nové investice, pokud existují pochyby o prodejnosti nebo
strach z neoprávněného přivlastnění si technologického
know-how. Zásadního pokroku již bylo dosaženo při uvolňování
potenciálu vnitřního trhu a vnějších trhů, a sice tím, že
přístup na trhy pro společnosti byl zjednodušen. Komise se proto
soustředí na vybrané okruhy, kde ještě existuje prostor pro
zjednodušení, a sice na snižování nákladů, posilování důvěry,
podporu podnikání a ochranu duševního vlastnictví. Kromě toho se Komise zabývá dvěma
oblastmi, které byly oslabeny v důsledku hospodářské krize a
rychle se měnící struktury průmyslu. Investice do inovací nejsou
možné bez finančních prostředků. Hospodářská krize a
problémy v bankovním sektoru měly negativní dopad na poskytování
úvěrů reálné ekonomice a toto sdělení navrhuje řadu
opatření k nápravě této situace. Kromě toho nelze vyvíjet a
uvádět na trh nové technologie, pokud evropská pracovní síla nedisponuje nezbytnými
dovednostmi. Komise proto posílí svou strategii prostřednictvím
řady opatření proto, aby vybavila Evropany pro budoucnost a
zjednodušila restrukturalizaci průmyslu. Komise usiluje prostřednictvím této
obnovené průmyslové strategie vymezené v tomto sdělení o to, aby
se zvrátilo oslabování významu průmyslu v Evropě, a sice ze
současných 16 %[3]
HDP na alespoň 20 % do roku 2020. K tomuto zvýšení by
mělo dojít díky zásadnímu ozdravení v úrovních investic (tvorba hrubého
kapitálu a investice do vybavení), rozšíření obchodu se zbožím na
vnitřním trhu (aby se dosáhlo 25 % HDP v roce 2020) a zásadnímu
zvýšení počtu malých a středních podniků vyvážejících do
třetích zemí. II. Politické a ekonomické
souvislosti: zásadní role průmyslu Toto sdělení vychází z „Integrované
průmyslové politiky pro éru globalizace“[4],
kterou přijala Komise v roce 2010 jako součást strategie Evropa
2020, a aktualizuje ji. Zaměřilo se na posílení konkurenceschopnosti
průmyslu, aby podpořila hospodářskou obnovu a umožnila
přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající
zdroje. Strategický přístup navržený v roce 2010 zůstává zcela
platný, pokud jde o dosažení našich dlouhodobých cílů, a při jeho
provádění bylo dosaženo výrazného úspěchu[5]. Avšak v důsledku nepříznivých
dopadů hospodářské krize na několik členských
států a následné stagnace hospodářství EU a zhoršování vyhlídek pro
globální ekonomiku vyvstává naléhavá potřeba, aby byl proveden tento
přezkum průmyslové politiky v polovině období[6]. Letošní roční analýza růstu
zdůraznila, že opatření na podporu růstu jsou nezbytná k
posílení hospodářské obnovy, udržení kroku s našimi hlavními
konkurenty a dosahování cílů strategie Evropa 2020. Evropská rada na
řadě svých zasedání v letech 2011 a 2012 vyzvala
k přijetí opatření v oblastech, na které se
zaměřuje toto sdělení, což oznámil předseda Barroso ve svém
projevu o stavu Unie dne 12. září 2012. Tato obnovená průmyslová
strategie je součástí reakce na tyto výzvy, zejména v návaznosti na
Pakt pro růst a zaměstnanost, který přijala Evropská rada na
svém zasedání v červnu 2012. Tato politická pozornost zaměřená na
průmysl je založena na uvědomění si toho, že silná
průmyslová základna má zásadní význam pro bohatou a ekonomicky
úspěšnou Evropu. Je nutné podnítit hospodářskou obnovu,
vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa a posílit naši globální
konkurenceschopnost. Průmysl může zajistit vysoký růst
produktivity potřebné pro obnovení udržitelného růstu: produktivita
průmyslu se od nejhoršího období krize v roce 2009 zvýšila o
35 %. Kromě toho může pouze průmysl zlepšit energetickou
účinnost a účinnost využívání zdrojů v rámci celého
hospodářství, i přes globální nedostatek zdrojů, a může
pomoci najít řešení i pro další společenské problémy. V současnosti jsou naléhavě
nutné nové investice, které by podnítily hospodářskou obnovu a vrátily
inovace a nové technologie zpět do továren. Pokud Evropa neudrží krok s
investicemi do přijímání a šíření těchto technologií, její
budoucí konkurenceschopnost bude vážně narušena. Investiční vyhlídky
jsou však neradostné[7].
Mezi lety 2008 a 2011 klesly investice o 2,5 procentního bodu HDP a
současné hospodářské prognózy naznačují pouze pomalé oživení.
Revitalizace investic vyžaduje důvěru podniků, poptávku na trhu,
finance a dovednosti, což jsou čtyři pilíře naší politiky. Čím dál důležitější je dostupný
a spolehlivý přístup k energii a surovinám, jelikož ty tvoří
zásadní podíl na nákladech v mnoha odvětvích. Ceny energie pro
evropský průmysl vzrostly mezi rokem 2005 a počátkem roku 2012 o 27 %
v reálných hodnotách, což je více než ve většině ostatních
průmyslových zemí, zejména v USA. Pokud jde o elektřinu,
evropský průmysl se v průměru potýká s vyššími cenami,
než průmyslová odvětví v jiných rozvinutých zemích, jako jsou
USA, Kanada, Mexiko a Korea, a tento cenový rozdíl se v posledním
desetiletí ještě prohloubil[8].
Dopad cen energie v Evropě by měl být pečlivě
zohledněn při vymezování budoucí energetické politiky. Zásadními
prvky v tomto ohledu jsou účinné provádění plně fungujícího
vnitřního trhu pro energie, více investic do energetické infrastruktury,
další diverzifikace zdrojů energie a rovněž zvýšená energetická
účinnost. Hospodářská soutěž
v odvětví výroby bude v budoucnosti postupně snižovat
závislost tohoto odvětví na mzdových rozdílech[9], a náš průmysl tak má
šanci obnovit přitažlivost Evropy jako místa pro výrobu, pokud dokáže
využít příležitostí, které nabízejí nové technologie a velikost trhu EU. III. Pilíře posílené
průmyslové politiky: investice do inovací, lepší tržní podmínky, přístup
ke kapitálu a lidský kapitál a dovednosti Komise navrhuje aktivní přístup k
průmyslové politice založený na níže uvedených čtyřech
základních prvcích. 1. Zaprvé musí EU vytvořit
správné rámcové podmínky pro podporu nových investic, urychlit
přijímání nových technologií a podpořit účinné využívání
zdrojů. Sem patří technické předpisy a pravidla vnitřního
trhu, jakož i doprovodná opatření, jako jsou projekty v oblasti
infrastruktury, výzkumu a vývoje / inovační projekty. Jako první krok se v
tomto sdělení navrhuje šest prioritních oblastí vyžadujících
okamžitá opatření. 2. Za druhé je zapotřebí
okamžitě zlepšit v oblasti fungování vnitřního trhu. Ta
jsou uvedena v Aktu o jednotném trhu II a odrážejí se v doporučeních,
která byla vydána pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem.
Přispějí k oživení obchodu na vnitřním trhu. Obnovu rovněž
urychlí otevření mezinárodních trhů. Rychle se rozvíjející
ekonomiky světa nabízejí nové příležitosti k vývozu pro podniky EU,
zejména pro malé a střední podniky. 3. Investice a inovace nejsou
možné bez odpovídajícího přístupu k finančním
prostředkům. Veřejné zdroje již byly mobilizovány na podporu
investic do inovací, zejména u malých a středních podniků. Ovšem
nezbytnou úroveň a udržitelnost nutnou pro financování investičních
nákladů společnostmi EU může zajistit pouze využití soukromých
prostředků. Zlepšení přístupu na kapitálové trhy je tedy dalším
zásadním předpokladem pro zvýšení naší konkurenceschopnosti. 4. Kromě toho jsou
klíčem k úspěchu průmyslové politiky doprovodná opatření
pro zvýšení investic do lidského kapitálu a dovedností. Politiky
zaměřené na vytváření pracovních míst a nástroje k
předvídání potřebných dovedností jsou nezbytné k tomu, aby
vybavily pracovníky pro změny v průmyslu. Tento přístup se zaměřuje na
zlepšování rámcových podmínek, které posílí růstový potenciál
průmyslu EU. Plně zohledňuje potřebu stimulovat
hospodářskou soutěž za účelem účinného
přidělování zdrojů a posílení dynamiky hospodářství.
Veřejná intervence by měla vytvořit správné tržní prostředí
a vypracovat nápravná opatření pro případy selhání trhu. Průmysl
musí sám rozvíjet své konkurenční výhody a přednosti. Cílem
průmyslové politiky je podpora konkurenceschopnosti, ale za výsledný úspěch
nebo selhání na globálním trhu budou nakonec vždy odpovědné samotné
podniky. A. Usnadnění
investic do nových technologií a inovací Výzkum a vývoj jsou zdaleka
nejdůležitější hnací silou inovací společností. Komise považuje
politiky výzkumu a vývoje za prioritu, jak vymezila ve stěžejní iniciativě
Unie inovací[10].
Avšak navzdory skutečnosti, že evropský výzkum je vynikající a
vytvořil mnoho nových technologií používaných v průmyslu na celém
světě, v minulosti neměl vždy tak dobré výsledky, pokud jde o
převádění výjimečných vědeckých výsledků na
průmyslovou výhodu. Názorným příkladem je situace u lithiových
baterií, kdy evropské podniky vlastní více než 30 % příslušných
patentů, ale tyto baterie se nikde v EU nevyrábějí. Investice do počátečních fází
přijímání a šíření nových technologií nám zajistí náskok
v oblasti technologií, aby se zajistilo, že Evropa zaručí návratnost
svých inovací v oblasti růstu a pracovních míst. Výhoda „prvního tahu“
může zvýšit produktivitu, účinné využívání zdrojů a podíl na
trhu. Bohužel z konzultace zúčastněných stran vyplývá, že nejistota
ohledně budoucího vývoje nových trhů často negativně
ovlivňuje důvěru podniků a brzdí investice. Proto je nutné
rozptýlit nejistoty na nových trzích tím, že se vytvoří jednoduchý,
stabilní a předvídatelný dlouhodobý rámec technických pravidel, norem
a dalších právních předpisů pro vnitřní trh. Po rozsáhlé veřejné konzultaci a analýze
bylo vybráno šest rychle se rozšiřujících prvních prioritních oblastí
činnosti. Tyto prioritní oblasti mohou přispět k
hospodářské obnově v krátkodobém a střednědobém horizontu a
mít významný dopad také na náš dlouhodobý růst. Poskytnou průmyslovou
infrastrukturu, která je nezbytná pro to, co bylo označeno za „třetí
průmyslovou revoluci“[11].
Zavedení této infrastruktury může vytvořit tisíce nových podniků
a miliony nových pracovních míst a položit základy pro udržitelné světové
hospodářství v 21. století. Prioritní směry činností zahrnují
hlavní součásti, které jsou nutné pro novou průmyslovou
společnost, v níž nové energie, informační a výrobní technologie
transformují průmyslovou výrobu a trhy. Nikde nebude její dopad
pociťován tak silně jako v uvedených šesti prioritních
oblastech. Investice do nových technologií v těchto oblastech
přispějí k dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je udržitelná
ekonomika s vysokou zaměstnaností. Tyto prioritní oblasti úzce souvisí
s oblastmi investic v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020[12]. Všechno jsou to trhy, kde
jsou nové technologie již připraveny dodávat nové výrobky či zvyšovat
produktivitu. Tyto nové technologie změní převratným způsobem
inženýrství (např. inteligentní materiály) a produkci zboží (např. 3D
tisk) a poskytnou průlomové nové základy pro tradiční trhy, jako jsou
inteligentní sítě, čistá vozidla nebo bioplasty. Proto je musí
členské státy zohledňovat ve svých průmyslových politikách a
rovněž ve svých strategiích pro sociální soudržnost a hospodářský
rozvoj svých regionů. Zaměření na tyto priority
samozřejmě neznamená, že se bude zanedbávat úsilí v jiných
odvětvích, které nyní probíhá jako součást naší stěžejní
iniciativy pro průmyslovou politiku definované v roce 2010. Například
přezkum strategie LeaderSHIP 2015 pomůže zlepšit konkurenceschopnost
loďařského průmyslu EU, jenž přispívá k udržitelné
námořní dopravě, infrastruktuře a postupuje směrem k
námořní výrobě energie. Kulatý stůl na vysoké úrovni o
budoucnosti evropského ocelářského průmyslu identifikuje faktory
ovlivňující konkurenceschopnost tohoto odvětví a vydá konkrétní
doporučení pro udržení této konkurenceschopnosti. Tento aktivní
přístup k průmyslové politice bude rozšířen i na další
klíčové oblasti, jako je tvůrčí odvětví, kosmický
průmysl, technologie pro lepší zdravotnickou péči, zejména pro
stárnoucí populaci, zdravotnické prostředky a cestovní ruch. 1. Prioritní směry činností i) Trhy pro pokročilé výrobní technologie pro
čistou výrobu Pokročilé výrobní technologie, které
umožňují čistou výrobu, jsou zásadní součástí nové
průmyslové revoluce. Například 3D tisk umožňuje výrobu v mnohem
menším množství, než je v současné době ekonomicky proveditelné,
umožňuje výrobu na zakázku s nízkými náklady pro nové nadstandardní
výrobky a otevírá nové tržní příležitosti pro inovativní malé a
střední podniky. Továrny budoucnosti budou využívat postupy, které velmi
účinně využívají energie a materiály, budou pracovat s obnovitelnými
a recyklovanými materiály a ve stále větší míře přebírat
udržitelné obchodní modely, jako je průmyslová symbióza, která
umožňuje znovu využít materiály a pohlcené teplo a energii. Tyto
technologie představují významnou obchodní příležitost, jelikož se
očekává, že globální trh by se měl do roku 2020 zdvojnásobit až na
více než 750 miliard EUR. Průmysl EU již zaujímá v oblasti
těchto technologií vedoucí postavení na světě, jelikož jeho
podíl na světovém trhu činí více než 35 %[13] a podíl na patentech více než
50 %[14].
Koordinace politik EU a členských
států a úsilí zúčastněných stran by mohla být posílena
prostřednictvím speciální pracovní skupiny pro pokročilé výrobní
technologie pro čistou výrobu. Tato skupina by zajistila vedení a
koordinaci a také masivnější šíření a komercializaci výsledků
partnerství veřejného a soukromého sektoru. Mohla by rovněž
podporovat inovativní opatření na straně poptávky[15], včetně včasné
regulace a harmonizace vnitřního trhu a zadávání veřejných zakázek v
oblasti inovací. Vysoké náklady a vysoce rizikové investice do
demonstračních projektů za účelem potvrzení koncepce a
pilotních linií budou vyžadovat partnerství veřejného a soukromého sektoru
s průmyslem na úrovni EU, aby se zajistilo včasné uvádění na
trh. Významnou úlohu by mohla hrát partnerství veřejného a soukromého
sektoru v rámci iniciativy Horizont 2020, například v oblasti
robotiky a udržitelného zpracovatelského průmyslu spolu s demonstračními
projekty v oblasti klíčových technologií. Důležitou úlohu bude
rovněž hrát program financování NER300 pro inovativní nízkouhlíkové
demonstrační projekty a grantový program pro udržitelný nízkouhlíkový
průmysl (SILC), které podporují inovace v oblasti emisí skleníkových
plynů. Komise poskytne
vedení pracovní skupině pro pokročilé výrobní technologie pro
čistou výrobu v roce 2013, aby podpořila rozvoj a přijímání
těchto technologií ze strany evropského průmyslu. V návaznosti
na konzultace s průmyslem posoudí Komise dopady na potenciální partnerství
veřejného a soukromého sektoru v oblasti udržitelného
zpracovatelského průmyslu. Členské
státy se vyzývají k tomu, aby podpořily komercializaci a využívání
pokročilých výrobních technologií a rozvíjely přeshraniční
spolupráci s ohledem na své vnitrostátní zaměření a potřeby. ii) Trhy pro klíčové technologie Předpokládá se, že celosvětový trh s klíčovými technologiemi, který
zahrnuje mikro- a nanoelektroniku, vyspělé materiály, průmyslovou
biotechnologii, fotoniku, nanotechnologii a pokročilé výrobní systémy, vzroste
do roku 2015 o více než 50 %, a to ze 646 miliard EUR na více než 1 bilion
EUR, což se rovná přibližně 8 % HDP Evropské unie. Evropa má
na celosvětové úrovni vedoucí úlohu, pokud jde o výzkum a vývoj v oblasti
klíčových technologií, a její celosvětový podíl na patentech
činí více než 30 %. V minulosti však byla EU často pomalejší než
naši obchodní partneři, pokud šlo o proměnu výsledků výzkumu na
obchodovatelné výrobky a služby. Sdělení[16]
vydané v červnu 2012 vymezilo strategii EU pro urychlení rozvoje a
průmyslového využívání produktů založených na klíčových
technologiích. Tato nová strategie je založena na čtyřech
pilířích: přizpůsobení a racionalizace nástrojů politiky
EU, lepší koordinace politik EU a členských států, aby se dosáhlo
součinnosti a jejich vzájemného doplňování, zřízení
odpovídajících a specializovaných řídících struktur v rámci Komise i mimo
ni, aby se zajistilo účinné provádění, a mobilizace stávajících
obchodních nástrojů k tomu, aby byla zajištěna korektní
hospodářská soutěž a rovné podmínky na mezinárodní úrovni. Pozornost
bude rovněž věnována rozvoji vnitřního trhu pro inovativní
výrobky, aby se podpořily dovednosti související s vědou a
technologiemi a podnikání v oblasti klíčových technologií[17]. Je třeba zkoumat, jakým
způsobem co nejlépe udržet a rozvíjet silnou evropskou dodavatelskou
základnu pro klíčové technologie, například pro složky používané
v odvětví telekomunikací a IT. Komise
provede evropskou strategii pro klíčové technologie tím, že zajistí lepší
koordinaci EU a členských států, pokud jde o politiky v oblasti
technologií, a financování nezbytných demonstračních a pilotních linií a
průřezových projektů v oblasti klíčových technologií a
včas vytvoří vnitřní trh pro produkty založené na klíčových
technologiích. Zajištění průmyslového využití klíčových
technologií bude zásadním prvkem příslušných evropských inovačních
partnerství. Členské
státy a regiony se vyzývají, aby využívaly strategie v oblasti výzkumu a
inovací pro inteligentní specializaci, a tím podpořily rozvoj výzkumu,
včetně pilotních linií a demonstračních projektů, a
podporovaly spolupráci v rámci celého hodnotového řetězce. iii) Trhy pro ekologické výrobky Ekologická odvětví využívají obnovitelné
zdroje nebo pro své výrobní postupy používají ekologické postupy. Ekologické
výrobky poskytují některé výhody pro průmyslovou konkurenceschopnost
a životní prostředí. Ve srovnání s postupy využívajícími fosilní
paliva spotřebovává většina ekologických výrobních postupů
méně energie, emituje méně oxidu uhličitého a těkavých
organických sloučenin a vytváří méně toxických odpadů.
Mohou snížit výrobní náklady a zároveň zlepšit environmentální výkonnost.
Odhaduje se, že do roku 2020 bude objem ekologických chemických výrobků,
včetně bioplastů, biomaziv, biorozpouštědel, biologických
povrchově aktivních látek a chemických surovin, narůstat o 5,3 %
ročně, což povede ke vzniku trhu v hodnotě 40
miliard EUR a více než 90 000 pracovních míst pouze v biochemickém
průmyslu[18]. Vytvoření vnitřního trhu pro
ekologické výrobky vyžaduje, aby byly vypracovány normy a aby byly
aktualizovány předpisy[19].
CEN (Evropský výbor pro normalizaci) se již zabývá normalizačními
pověřeními pro biopaliva a ekologické výrobky obecně a
rovněž i zvláštními pověřeními pro biopolymery, biomaziva,
biorozpouštědla a biologické povrchově aktivní látky[20]. Institucionální partnerství veřejného a
soukromého sektoru na základě společné technologické iniciativy
týkající se ekologického průmyslu pro růst by mohlo podnítit
investice ze soukromého sektoru, usnadnit účinné a udržitelné zvyšování
dodávek biomasy, podpořit rozsáhlé demonstrační projekty
biorafinerií, ekologické veřejné zakázky a rozvoj nových ekologických
výrobků a materiálů. Inovativní postupy a technologie mohou usnadnit
zužitkování v současnosti nevyužívaných zbytků zemědělských
plodin a mořské biomasy. Komise
provede strategii pro biohospodářství a bude podporovat trhy
s ekologickými výrobky tím, že urychlí tvorbu norem a zajistí jejich
mezinárodní uznání, bude podporovat označování a ekologické veřejné
zakázky a bude spolupracovat s průmyslem na vypracování podrobných
návrhů partnerství veřejného a soukromého sektoru pro
biohospodářství (od roku 2013–2014). iv) Udržitelné průmyslové politiky, politiky pro odvětví
stavebnictví a suroviny Snížení nákladů, zvýšení energetické
účinnosti a účinnosti využívání zdrojů a omezení množství
odpadů zvýší konkurenceschopnost odvětví stavebnictví. Energie
použitá v obytných, obchodních a veřejných budovách představuje
40 % konečné spotřeby energie v EU a přispívá k emisím CO2
a znečištění ovzduší. Nové investice do energetické účinnosti v
obytných a veřejných budovách a do infrastruktury mají velký potenciál
růstu a očekává se, že budou do roku 2020 činit
přibližně 25–35 miliard EUR ročně[21]. Navíc se navrhuje, aby
strukturální fondy a Fond soudržnosti přispěly významným podílem k
přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Nové evropské normy jsou nezbytné pro
udržitelné stavební výrobky, postupy a práce s cílem zachovat soudržný
vnitřní trh pro výrobky i služby. Mezinárodní konkurenceschopnost
stavebních služeb EU může být posílena mimo jiné tím, že bude
zajištěno mezinárodní používání stavebních norem, jako jsou eurokódy.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti energeticky účinných
budov by mělo urychlit přechod od výzkumu na trh. Směrnice o ekodesignu[22] stanovila požadavky pro
řadu výrobků spojených se spotřebou energie, včetně
motorů, čerpadel, ventilátorů a chladicích přístrojů.
Opatření pro ostatní zboží pro domácnost a průmyslová zařízení
se připravují. Ačkoli energie byla dosud hlavním zdrojem, na který se
zaměřovala pozornost, počítá uvedená směrnice se zlepšeními
vztahujícími se na všechny aspekty životního prostředí, mimo jiné
včetně účinnosti materiálů. Bude se používat postupně
na širší spektrum průmyslových výrobků, které mají významný vliv na
životní prostředí. Je také potřeba přijmout
opatření za účelem dalšího rozvoje trhů EU pro recyklaci
odpadů a přechodu na hospodářství „uzavřené smyčky“.
Nové evropské normy pro odstupňování jakosti recyklovaných materiálů
(např. kovů, dřeva a textilií) by rovněž podpořily
rozvoj trhu. Je nutně zapotřebí dalších demonstračních
projektů pro technologie recyklace, demontáže a třídění odpadu
pro zvláštní použití, jako je pilotní projekt RECAP zaměřený na lepší
recyklaci smíšených plastů. Inovativní technologie pro nakládání s
odpady a zdroji by rovněž mohly být podporovány prostřednictvím
výměny osvědčených postupů. Fond soudržnosti,
strukturální fondy a jiné systémy veřejného financování a pobídek a cenové
signály by mohly ve stále větší míře podporovat recyklaci, obnovu a
opětovné použití výrobků místo jejich spalování. Neenergetické nezemědělské suroviny
mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslu EU. Inovace mohou
pomoci snížit tlak na dodávku. Toho lze dosáhnout například
rozvojem pokročilých metod těžby (včetně těžby
z mořského dna) a zpracování, navrhováním výrobků, které usnadní
vysoce kvalitní recyklaci, a tím, že se umožní získávání hodnotných látek z
městských odpadů. EU musí zlepšit spolupráci a výměnu
informací mezi členskými státy v oblasti surovin, aby se dosáhlo
kritického množství nezbytného pro vývoj řešení „uzavřené
smyčky“ pro hodnotové řetězce surovin. Evropské inovační
partnerství v oblasti surovin[23]
propojí úsilí všech příslušných zúčastněných stran za
účelem urychlení dostupnosti technologických a jiných řešení na trhu.
Komise poté převede tento strategický prováděcí plán na operační
program. Budou
vytvořeny nové evropské normy pro kritéria udržitelnosti pro stavební
výrobky a postupy a jako součást provádění akčního plánu pro
udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví ve spolupráci
s třístranným strategickým fórem[24]
(2013–2014) se bude podporovat mezinárodní používání eurokódů. Aby se
urychlil přechod od výzkumu na trh, budou v rámci partnerství
veřejného a soukromého sektoru v oblasti energeticky účinných
budov a prostřednictvím sdělení o udržitelných budovách (2013)
navržena konkrétní opatření. Komise
použije zvláštní předpisy týkající se ekodesignu na průmyslové výrobky,
zejména na ty, které mají významný dopad na životní prostředí během
svého životního cyklu, bude podporovat rychlejší a levnější plnění
cílů politiky ekodesignu prostřednictvím dobrovolných
odvětvových dohod, provede společný přezkum směrnice o
označování energetické účinnosti štítky a některých aspektů
směrnice o ekodesignu, aby zvýšila jejich účinnost, a bude podporovat
poradenské služby v oblasti ekodesignu prostřednictvím sítě
Enterprise Europe Network, aby lépe vyhověla potřebám malých a
středních podniků (od roku 2012). Komise bude
dále rozvíjet stabilní trhy s recyklovanými materiály a zvýší úrovně
sběru prostřednictvím plánovaného přezkumu konkrétních
aspektů politiky EU v oblasti odpadů (v roce 2014) a
prostřednictvím analýzy stávajících systémů rozšířené
odpovědnosti výrobce s cílem určit nákladově
nejefektivnější systémy a vymezit osvědčené postupy a pokyny
(2013/2014). V
návaznosti na založení evropského inovačního partnerství v oblasti surovin
v listopadu 2012 vypracuje Komise operační program v oblasti surovin na
základě strategického prováděcího plánu (září 2013). Členské
státy se vyzývají, aby vypracovaly strategie přizpůsobené jejich
specifickým potřebám na podporu recyklace a rozvoje nízkoenergetických
budov. v) Čistá vozidla a plavidla Vozidla s alternativním pohonem a/nebo vozidla
používající alternativní paliva jsou zásadním předpokladem k dosažení
udržitelné mobility. Očekává se, že podíl elektrických vozidel (plug-in) a
hybridů na trhu bude do roku 2020 činit asi 7 %. Vozidla
se spalovacími motory se rovněž stále více elektrifikují. Investice do
čisté mobility mohou kromě podpory růstu a zaměstnanosti
přinést další výhody, včetně zlepšení kvality ovzduší a snížení
dopadů na zdraví. Celková koordinace je nutná k tomu, aby se
rozvíjely trhy pro čistá vozidla a plavidla. Zejména zavedení elektrické
mobility si vyžádá zásadní úpravy průmyslových hodnotových
řetězců, obchodních modelů, dovedností a postojů
spotřebitelů, jakož i zřízení dobíjecí infrastruktury.
Probíhající normalizační činnosti v oblasti interoperability a
propojení musí být rychle ukončeny a musí být následně doplněny
o další normy pro vozidla a infrastruktury. Je třeba upravit i požadavky
EHK OSN na bezpečnost pro všechny složky a systémy (včetně
baterií) a právní předpisy EU v oblasti životního prostředí.
Mezinárodní dohody týkající se norem a předpisů, zejména v rámci EHK
OSN, přispějí k úspoře nákladů a urychlí růst
trhu. Jejich převzetí také napomůže spolupráce s našimi
největšími obchodními partnery na normách, výzkumu a regulačních
aspektech, například pracovní plán EU a USA týkající se e-mobility, který
byl přijat v rámci Transatlantické hospodářské rady. Legislativní návrhy týkající se inteligentních
sítí, transevropské dopravní sítě[25]
a infrastruktur pro alternativní paliva by měly usnadnit zavedení
dobíjecí/čerpací infrastruktury, zejména ve městech. Regionální a
místní orgány by měly také hrát roli při podpoře jejich
uvádění na trh, například prostřednictvím rozvoje infrastruktury,
zadávání veřejných zakázek a nefinančních pobídek, jako je
přednostní přístup do městských center. V návaznosti na projekt
Green eMotion by měly být vypracovány projekty v oblasti výzkumu a
vývoje a demonstrační projekty v rámci iniciativy Horizont 2020 s
využitím Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a členské státy by
je měly vypracovávat v kombinaci s půjčkami od EIB. V
návaznosti na závěrečnou zprávu skupiny CARS21 bude Komise
koordinovat všechna politická opatření na podporu uvádění
čistých vozidel na trh a také používání elektrických (plug-in) a
hybridních vozidel tím, že včas zajistí vznik příslušných
předpisů a norem, čímž se usnadní zavedení dobíjecí
infrastruktury, a případně poskytne počáteční financování
zásadních projektů v oblasti výzkumu a vývoje a demonstračních
projektů (sdělení CARS 2020 do listopadu 2012). Jak bylo
oznámeno v bílé knize o dopravě z roku 2011[26],
Komise vypracuje strategii alternativních paliv, která se bude zabývat také
vhodnou dobíjecí/čerpací infrastrukturou. Na
základě současných konzultací s průmyslovým odvětvím
posoudí Komise podrobné návrhy, které budou navazovat na partnerství
veřejného a soukromého sektoru v oblasti vodíku a palivových
článků a v oblasti ekologických automobilů. S přihlédnutím
k vnitrostátním specifikům a potřebám se členské státy vyzývají,
aby podpořily demonstrační projekty a vypracovaly vhodné
infrastruktury pro čistá vozidla a plavidla, které budou odpovídat jejich
potřebám a navazovat na doporučení v rámci evropského semestru. Členské
státy a regiony se vyzývají, aby využívaly strategie v oblasti výzkumu a
inovací pro inteligentní specializaci, a tím podpořily rozvoj výzkumu,
včetně pilotních linií a demonstračních projektů, a
podporovaly spolupráci v rámci celého hodnotového řetězce. vi) Inteligentní sítě Je zapotřebí odpovídající infrastruktury
(včetně inteligentních sítí a řešení pro skladovací a
vyrovnávací kapacity), aby bylo možné zapojit obnovitelnou energii do
elektrizační soustavy, přispět k energetické účinnosti a
zjednodušit novou poptávku, například po elektrických vozidlech.
Třetí balíček liberalizace trhu s energií stanovil požadavky na
instalaci inteligentních měřicích systémů do nejméně
80 % domácností do roku 2020, což má být první krok směrem k
zavádění inteligentních sítí v EU, zatímco sdělení o inteligentních sítích[27] stanoví obecný politický rámec
k zajištění jejich zavedení. Celkem bude muset EU do roku 2020
investovat do těchto sítí odhadem 60 miliard EUR a tato částka
vzroste do roku 2035 asi na 480 miliard EUR. Je nezbytné stanovit pro průmysl správné
rámcové podmínky, aby mohl rozvíjet technologie a výrobní kapacity
potřebné k plnění závazků vyplývajících z těchto investic[28]. Zároveň musí EU
poskytnout normy nutné pro zajištění přeshraniční
interoperability inteligentních sítí, jakož i společný minimální soubor
norem pro měřidla a pokročilé měřicí infrastruktury.
Komise již v roce 2011 vydala pověření M/490 pro evropské
normalizační organizace k vypracování prvního souboru norem pro
inteligentní sítě do konce roku 2012. Dochází k pravidelné
výměně informací s mezinárodními subjekty, jako je Národní ústav pro
normalizaci a technologie (USA), s cílem rozvíjet slučitelné normy tam,
kde je to možné. Ještě je však třeba stanovit obecný rámec pro širší
zavádění inteligentních spotřebičů, mimo jiné pro
účinnější využití nízkonapěťových zařízení. Na
základě analýzy nákladů a přínosů by měly být
sestaveny klíčové ukazatele výkonnosti pro zadávání veřejných
zakázek, aby se zajistilo uznání potenciálních výhod. Potenciálu pro
integrovaná, účinná a flexibilní spalovací zařízení malého rozsahu by
mohlo být využito prostřednictvím včasného stanovení
přiměřených emisních norem. Kromě toho je třeba
vyvinout vhodné vědeckovýzkumné a inovační demonstrační projekty
prostřednictvím evropských průmyslových iniciativ v oblasti elektrických
rozvodných sítí, plánu SET a evropského inovačního partnerství pro
inteligentní města a obce[29].
Na
základě příští zprávy pracovní skupiny pro inteligentní sítě
vymezí Komise další cíle pro využívání složek inteligentních sítí,
přezkoumá a rozšíří normalizační pověření, vypracuje
pokyny pro klíčové ukazatele výkonnosti a identifikuje potenciální
projekty společného zájmu[30]
pro transevropskou energetickou infrastrukturu (na konci roku 2012). 2. Doprovodná opatření Výše popsané koordinační subjekty – nebo
případně nové specializované pracovní skupiny –budou muset dobře
koordinovat své úsilí s průmyslem a členskými státy, aby splnily své
politické programy. Tato sdružení budou mít odlišnou strukturu a časovou
působnost v závislosti na potřebách oblastí jejich činnosti.
Všechna však spojí příslušné zúčastněné strany a veřejné
orgány, aby se určila opatření nezbytná k urychlení zavádění
nových technologií a investic[31].
· Za prvé by měl být dohodnut a co nejdříve oznámen zjednodušený,
předvídatelný a stabilní regulační rámec vnitřního trhu pro
nové produkty a služby, včetně vhodných norem a certifikace.
Regulační orgány a normalizační organizace EU musí včas vyvíjet
předpisy a normy pro nové technologie ještě před jejich prvním
uvedením na trh – dobrým příkladem jsou normalizační
pověření Evropského výboru pro normalizaci (CEN) pro elektrická
vozidla a ekologické výrobky. Pracovní skupiny doporučí zjednodušení
regulačního a správního prostředí v rámci jejich příslušných
oblastí trhu, zejména na pomoc malým a středním podnikům.
Členským státům bylo rovněž doporučeno zjednodušit
regulační prostředí v souvislosti s evropským semestrem. ·
Rozvoj infrastruktury je třeba koordinovat
a synchronizovat s nárůstem výrobní kapacity.
Například investice do energetických infrastruktur EU, jako jsou
inteligentní sítě a skladování energie, jsou nezbytné za účelem
širokého přijetí energie z obnovitelných zdrojů, informačních a
komunikačních technologií a pro využívání elektrických a hybridních
vozidel. Poskytování přiměřených a účinných dopravních
infrastruktur, interoperabilní logistiky a vysokorychlostních širokopásmových
sítí je předpokladem průmyslového rozvoje. Stejně tak musí být
včas vytvořeny nové průmyslové kapacity ve výrobních
technologiích, s investicemi v oblasti strojů a zařízení, které mají
nízkou spotřebu energie a účinně využívají zdroje. ·
Za třetí je nezbytné, aby úsilí
v oblasti výzkumu, vývoje a inovací bylo koordinováno na úrovni EU za
účelem zajištění včasného zavádění a obchodního využití
těchto technologií. Zejména demonstrační projekty za účelem
potvrzení koncepce a pilotní výrobní linie jsou předpokladem pro
zavádění technologií v průmyslovém měřítku. Partnerství
veřejného a soukromého sektoru mohou poskytnout financování těchto
iniciativ s využitím strukturálních fondů nebo v rámci iniciativy
Horizont 2020 a prostřednictvím dalších programů Společenství.
Lze rovněž využít financování rizikového kapitálu z veřejných a
hlavně ze soukromých zdrojů. · Kromě toho přijme Komise doplňující opatření, aby
zajistila dostupnost dovedností potřebných pro rozvoj těchto
trhů a stimulovala poptávku po využívání nových inovací. Nové pracovní postupy pomohou podnikům
zaměstnávat stárnoucí pracovní síly a přilákat kvalifikované osoby do
výroby. Nové technologie mění požadavky na sladění pracovních míst a
dovedností. Komise bude podporovat transformaci pracovišť, která
podnítí nové formy „aktivních zaměstnání“, a také rozvoj nových
dovedností, včetně počítačových dovedností. Širší využití designu a rovněž jiných
netechnologických inovací je jedním z klíčových
prvků pro vývoj vysoce hodnotných výrobků, zvýšení produktivity a
zlepšení účinnosti využívání zdrojů. Za účelem posílení
úlohy designu v inovacích vypracoval evropský výbor předních
představitelů v oblasti designu soubor návrhů, který zahrnuje
mimo jiné: lepší přístup k designu pro podniky, podporu inovací
v oblasti designu pro výrobní systémy, podporu dovedností v oblasti
designu, zdůraznění role designu v systému EU pro výzkum a inovace, širší
uplatňování designu ve veřejném sektoru a odlišení evropského designu
na celosvětové úrovni. Inovační politika může umocnit
svůj dopad na hospodářský růst tím, že bude konzistentně
kombinovat zavádění nových technologií a pracovních postupů s
opatřeními zaměřenými na poptávku, jako je normalizace, podpora
zavádění inovací v globálních dodavatelských řetězcích nebo
poskytování regulačních pobídek. Evropa má zkušenosti s politikami
v oblasti poptávky, jako je úspěšná iniciativa rozhodujících
trhů, která vypracovala plány pro konkrétní trhy a nástroje pro politiky
v oblasti poptávky. V poslední době bylo oznámeno, že pět
evropských inovačních partnerství koordinuje nástroje pro politiky
v oblasti poptávky a v oblasti výzkumu a vývoje. V návaznosti na výzvu Evropské rady v
březnu 2012 je třeba dále podporovat inovace řízené poptávkou
a vytvářet co nejlepších prostředí pro podnikatele, kteří
chtějí uspět se svými nápady na trhu. Od konce roku 2012
začne Komise provádět horizontální akční plán sestávající ze
tří po sobě následujících etap za účelem zvýšení poptávky po
inovativních evropských výrobcích a službách. První etapa slouží k
identifikaci trhů, nástrojů a modelů založených na poptávce. V
následující fázi vytvoří Komise spolu se zúčastněnými stranami
strategické plány pro opatření v oblasti poptávky u širších
iniciativ. V konečné fázi budou provedena opatření stanovená ve
strategických plánech druhé fáze. Současně bude nový monitorovací
systém měřit dopad politik v oblasti poptávky a provádění
strategických plánů. Komise
vytvoří a bude uplatňovat horizontální akční plán na podporu
poptávky po evropských inovativních výrobcích a službách (od roku 2012). Komise
zřídí vzdělávací síť pro inovace na pracovišti
v Evropě s cílem podpořit produktivitu práce a kvalitu
pracovních míst (2013) a bude provádět akční plán pro rychlejší
přijímání designu v inovační politice (od roku 2012). V roce
2013 zahájí Komise nezávislý přezkum za účelem posouzení toho, zda je
evropský normalizační systém schopen přizpůsobit se rychle se
měnícímu prostředí a přispívat ke strategickým vnitřním a
vnějším cílům Evropy. B. Přístup
na trhy 1. Zlepšení vnitřního trhu se zbožím Vnitřní trh se zbožím představuje
75 % obchodu uvnitř EU a disponuje obrovským nevyužitým potenciálem
ke zvýšení konkurenceschopnosti a růstu EU. Je zásadním prostředkem
k dosažení vysoce konkurenceschopného sociálně tržního
hospodářství. Zejména globalizace, specializace a inovace mají významný
dopad na výrobní postupy, zatímco rozdíly mezi „výrobky“ a „službami“ stále
více splývají. Tento proces však může vytvářet nové překážky a
problémy. Pravidla a postupy jednotného trhu musí držet krok s tímto vývojem.
Dvacet let po zavedení strategii z roku 1992 není velké množství
výrobků stále ještě harmonizováno a ustanovení o vzájemném uznávání v
právních předpisech členských států nejsou vždy řádně
uplatňována. Příští rok Komise provede kritické hodnocení acquis
pro průmyslové výrobky, včetně studie a rozsáhlé konzultace, a
vypracuje plán reformy vnitřního trhu s průmyslovými výrobky. Je třeba učinit další pokrok na
cestě k plné integraci vnitřního trhu v určitých odvětvích,
jako například v oblasti bezpečnosti a obrany. Navzdory
provedení balíčku týkajícího se obrany si odvětví obrany nadále
udržuje výrazně vnitrostátní rozměr, a proto nemůže využívat
potenciálu úspor z rozsahu, které jsou nezbytné pro zlepšení
konkurenceschopnosti a ziskovosti. Další výzkum na úrovni EU a inovační
iniciativy se připravují v oblasti civilní bezpečnosti. Pracovní
skupina pro obranu se podílí na vývoji ucelené strategie pro obranný
průmysl na špičkové světové úrovni, který bude konkurenceschopný
v rámci Evropy i mimo ni. Podobně platí, že velký potenciál pro
hospodářský růst mají výrobky a služby založené na satelitních
údajích, a rozvoj jejich trhu by se měl podporovat a zůstat zachován. V roce 2010 vyvinula Komise jako součást
své strategie inteligentní regulace[32]
kontrolu kvality právních předpisů za účelem posouzení
celkového regulačního rámce v konkrétní oblasti politiky. Tyto kontroly
byly vytvořeny s cílem identifikovat nadměrnou administrativní
zátěž, přezkoumat překrývání, mezery a nesrovnalosti právních
předpisů a posoudit jejich kumulativní dopad. Tato zjištění
slouží jako základ pro politická rozhodnutí o budoucnosti příslušného regulačního
rámce. Kontroly kvality právních předpisů v současnosti
probíhají v konkrétních oblastech politik, jako je informování pracovníků
a konzultace s nimi, schvalování typu motorových vozidel a politika EU v
oblasti ochrany sladkých vod. Nicméně úsilí o přehled hlavních
politik týkajících se jediného hospodářského odvětví dosud
nedospělo k cíli. Komise proto bude provádět pilotní horizontální
kontroly kvality v jednotlivých odvětvích. První dvě se
zaměří na odvětví rafinace ropy a odvětví hliníku.
Obě tato odvětví jsou rozhodující pro průmyslový hodnotový
řetězec EU, ale s ohledem na silnou mezinárodní konkurenci
nezbytně vyžadují nové investice. Kontroly kvality se zaměří na
provádění těchto politik a jejich vzájemnou interakci, jelikož jsou
nejdůležitější pro konkurenceschopnost těchto odvětví[33]. Další kontroly kvality
předpisů u jiných průmyslových výrobků budou následovat. Správní a regulační překážky pro vnitřní trh vyplývají
také z oblastí politiky, které jsou regulovány členskými státy, jako jsou
technická pravidla, odmítání uplatňování zásady vzájemného uznávání a
nesoulad mezi 27 rozdílnými soubory daňových pravidel.
Předběžná analýza návrhu technických pravidel může zabránit
vzniku regulačních překážek. Přesně to je cílem
oznamovacího postupu 98/34[34],
který vyžaduje, aby návrhy právních předpisů obsahujících technická
pravidla týkající se výrobků a služeb informační společnosti
byly sděleny Komisi před jejich přijetím. Preventivní povaha
tohoto postupu zabránila velkému počtu porušení pravidel o volném pohybu
zboží. Tento oznamovací postup může však být použit také pro zlepšení
vnitrostátních právních předpisů v souladu se zásadami zlepšování
právní úpravy a pomocí srovnávání. Jeho potenciál může být dále využit
prostřednictvím doporučení, aby členské státy používaly
hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti v rámci vnitrostátních posouzení
dopadů. „Zelené výrobky a služby“ představují dynamický, inovativní
a rostoucí trh. Avšak paralelní vytváření rozdílných a často
neslučitelných technických pravidel a systémů označování v
členských státech a prostřednictvím soukromých iniciativ může
vést k nejistotě u spotřebitelů a ke vzniku překážek
volného pohybu těchto výrobků a služeb na vnitřním trhu. Komise
zkoumá nejlepší možné způsoby, jak začlenit „zelené výrobky a služby“
do vnitřního trhu, včetně sledování vlivu lidské činnosti
na životní prostředí[35]. Nedostatečná koordinace mezi členskými státy, pokud jde o
metodologie a kritéria pro rozhodování o stanovování cen / úhradách
léčivých přípravků, způsobuje nesoulad a zpoždění
přístupu k inovativním lékům. Přestože tento problém
částečně řeší směrnice o transparentnosti a práce na
hodnocení zdravotnických technologií, je zapotřebí širší politické
strategie a plánu v zájmu zajištění konkurenceschopnosti a dlouhodobé
životaschopnosti farmaceutického průmyslu EU. Existuje prostor pro zdokonalení rámce EU pro dozor nad trhem.
Směrnice o obecné bezpečnosti výrobků se použije na veškeré
spotřební výrobky, harmonizované i neharmonizované, zatímco ustanovení o
dozoru nad trhem, která jsou v současnosti obsažena v nařízení
č. 765/2008 a v odvětvově specifických právních předpisech,
se použijí na harmonizované výrobky, spotřební i průmyslové. Proto
může na straně vnitrostátních orgánů i hospodářských subjektů
panovat nejistota ohledně toho, který systém se použije. Připravovaný
nový návrh nařízení o dozoru nad trhem by spojil všechna tato ustanovení
týkající se dozoru nad trhem a odstranil by nedostatky stávajícího právního
rámce. Dozor nad trhem chrání evropské občany před nevyhovujícími
výrobky (které například představují riziko pro zdraví a
bezpečnost) a zajišťuje korektní podmínky obchodu. Ochrana
vnitřního trhu se provádí na vnitrostátní úrovni, přičemž
členské státy jsou odpovědné jak za dozor, tak za prosazování
předpisů. Zejména dozor je obrovským úkolem. Existují důkazy o
nedostatečném dozoru nad trhem v případě některých
výrobků, jako je kapitálové zboží, které vyrábí evropské strojírenství[36]. Je zapotřebí víceletý
akční plán pro dozor nad trhem, aby se posílil celoevropský dozor nad
trhem a spolupráce a vzájemná pomoc. Tento plán ztíží život nepoctivým
obchodníkům a napomůže další integraci jednotného trhu pro vyhovující
a bezpečné výrobky. Odpovědné subjekty proto již nebudou
znevýhodněny při hospodářské soutěži. Jelikož hranice mezi službami a zbožím je
stále méně zřetelná, překážky obchodu se službami stále více
přímo brání obchodu se zbožím. Zejména podnikatelské služby jsou zásadní
pro průmyslovou konkurenceschopnost a inovace. Jsou zvláště významné
pro malé a střední podniky, které se více spoléhají na nákup služeb na
trhu než od velkých společností. Do konce
roku 2012 přijme Komise balíček o bezpečnosti výrobků a
dozoru nad trhem, který se bude skládat z revidované směrnice o obecné
bezpečnosti výrobků, nového nařízení o dozoru nad trhem a
sdělení o víceletém akčním plánu pro dozor nad trhem na období
2012–2015. Komise
zhodnotí celkový stav acquis v oblasti průmyslových výrobků, aby
mohla vypracovat plán reformy vnitřního trhu s průmyslovými výrobky
(2013). Komise
provede kontroly kvality právních předpisů v odvětví hliníku a
rafinace ropy, jež se zaměří na provádění a vzájemné
působení těchto politik, které mají zásadní význam pro
konkurenceschopnost. Komise
vytvoří komplexní strategii na podporu konkurenceschopnosti obranného
průmyslu a pro zvýšení účinnosti trhu s obrannými zařízeními.
Příslušné sdělení se plánuje nejpozději na duben 2013. Komise
předloží další iniciativy na podporu integrace vnitřního trhu v
oblasti bezpečnosti a výzkumu vesmíru. Komise bude
dále využívat potenciál postupu 98/34 jako nástroje pro průmyslovou
politiku, aby pomohla nasměrovat budoucí legislativní priority EU, zejména
s cílem podpořit členské státy při zavádění posouzení
dopadů a hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti ve fázi přípravy
svých vnitrostátních legislativních postupů. Komise
zahájí politickou strategii s cílem posílit konkurenceschopnost
farmaceutického průmyslu. Do konce
roku 2012 bude vytvořena skupina na vysoké úrovni pro podnikatelské
služby. V návaznosti na zprávu této skupiny vypracuje Komise do roku 2014
budoucí pracovní program s politickými doporučeními. 2. Podpora podnikání pro zlepšení dynamiky
vnitřního trhu Ačkoliv více než jedna třetina
nových pracovních míst vzniká v malých podnicích s vysokým potenciálem
růstu, nerostou malé podniky v EU tak rychle jako v USA[37]. Na základě iniciativy
„Small Business Act“ podpoří akční plán pro podnikání růst
začínajících podniků a usnadní převody podniků, poskytne
podporu podnikům ve fázi zahájení činnosti a vytvoří účinná
konkurzní řízení, která poskytnou podnikatelům druhou šanci. Podnikatelé musí plně využít potenciál
jednotného digitálního trhu EU, který by měl růst do roku 2016 o
10 % ročně[38].
Komise zařadila rozvoj internetu a digitálních technologiích mezi priority
strategie Evropa 2020 prostřednictvím stěžejních iniciativ Digitální
agenda pro Evropu[39]
a Průmyslová politika. Politika EU stanoví rámcové podmínky pro jednotný
digitální trh, včetně legislativního základu pro elektronický obchod
(směrnice 2000/31/ES)[40].
V budoucnosti nabídne společná evropská právní úprava prodeje jednotná
pravidla pro přeshraniční prodeje online a digitální dimenze je také
zásadní součástí strategie Evropský program pro spotřebitele[41]. Členské státy a Komise musí
přispět k urychlení úplného provedení jednotného digitálního trhu.
Členské státy musí zjednodušit postupy registrace k DPH a vytvořit
centrální elektronickou registraci, aby usnadnily přeshraniční
digitální obchodování malých podniků. Síť Enterprise Europe Network
bude poskytovat školení a informovat ty malé a střední podniky, které
chtějí rozvíjet obchody online, o jejich právech v souvislosti s
přeshraničním prodejem. Díky pokynům a značkám kvality pro elektronické
dovednosti (eSkills) by mohl být vytvořen společně
dohodnutý soubor dovedností pro poskytovatele vzdělávání a odborné
přípravy jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Normy
a pokyny jsou nezbytné i pro digitální interoperabilitu v dodavatelských
řetězcích. Nestačí však jen vytvořit rámcové
podmínky a podpořit podnikatele, aby využívali digitálního jednotného
trhu. Aby Evropa uspěla, musí rovněž rozvíjet samotné podnikání
v oblasti digitální ekonomiky. Komise
navrhne Akční plán pro podnikání, který bude obsahovat doporučení
členským státům ohledně zlepšení rámcových podmínek a
opatření na podporu podnikání (listopad 2012), a rovněž přijme
dodatečná opatření, aby podpořila využívání digitálních
technologií a elektronického obchodu. V prvním čtvrtletí roku 2013
Komise rovněž navrhne cílená opatření na podporu internetového podnikání
v EU. 3. Vnitřní trh pro technologie, jednotný patent
a ochrana práv duševního vlastnictví Práva duševního vlastnictví jsou zásadní pro
inovace a růst, jelikož chrání ty společnosti, které investují do
výzkumu a vývoje. Jelikož odměňují kreativitu a vynalézavost a chrání
společnosti a jejich inovace před neoprávněným
přivlastněním si a používáním technologických poznatků, jsou
práva duševního vlastnictví zásadní součástí inovačního systému a
tvoří základ všech převodů technologií. Je nezbytné zajistit,
aby rámec pro práva duševního vlastnictví sloužil potřebám nového
hospodářství, zejména pro otevřené inovace a inovace vytvářené
ve spolupráci. Zavedení jednotného patentu a
vytvoření jednotného systému řešení patentových sporů v
Evropě povede ke snížení nákladů[42]
a omezí roztříštěnost patentové ochrany v rámci jednotného trhu, a
tím se vyloučí zbytečné náklady na soudní spory a posílí se právní
jistota. Kromě toho bude nejpozději do konce roku 2014 dán
k dispozici bezplatný nástroj pro automatický překlad[43] pro všechny evropské jazyky.
Vynálezci usilující o patentovou ochranu mají k dispozici nástroje pro
urychlení udělení patentu. Iniciativy založené na práci jiných
úřadů jakož i mezinárodní harmonizace hmotného patentového práva
(zahrnující celosvětově harmonizovanou dobu odkladu, kterou je
třeba spolu se všemi souvisejícími otázkami vypracovat) mohou dále posílit
patentový systém v dlouhodobém horizontu a přispět k dalšímu snížení
nákladů. Pro doplnění patentového systému by
mohly být použity i další nástroje. Jedním z nich
je optimalizace využití a ochrana obchodních tajemství. Ne všechny
inovační kroky jsou patentovatelné, ale jejich výsledky si někdy
rovněž zaslouží ochranu před zneužitím. Některé vynálezy by sice
bylo možné patentovat, ale společnosti se mohou domnívat, že jsou lépe
chráněny prostřednictvím tajemství Autoři inovací se někdy
rozhodnou chránit je (a jejich návratnost) tím, že jednoduše svá obchodní
tajemství nezveřejní. Neexistují žádné právní předpisy EU o
ochraně obchodních tajemství a tato oblast je upravena na vnitrostátní
úrovni. Existují však významné rozdíly ve vnitrostátních právních
předpisech, pokud jde o povahu a rozsah ochrany obchodních tajemství a
také pokud jde o prostředky pro zjednání nápravy a nápravná opatření.
Komise zkoumá, zda stávající rozdíly ve vnitrostátních přístupech mohou
vytvářet překážky a transakční náklady pro společnosti
s přeshraniční působností, zejména pro malé a střední
podniky. Na nekótované společnosti se vztahují
vnitrostátní účetní pravidla, která vyplývají z provedení čtvrté
směrnice o účetnictví. Přestože tato směrnice umožňuje
členským státům, aby si v tomto smyslu vytvořily vlastní
pravidla, nedochází v současné době k žádnému významnému uznávání
hodnoty patentů a jiných práv duševního vlastnictví, zejména v
účetních závěrkách malých a středních podniků. Budou
podniknuty kroky k prozkoumání způsobů, jak umožnit podnikům
získat účinné uznání hodnoty jejich patentů, mimo jiné v
jejich účetních závěrkách, a k prozkoumání možných přínosů
rozšířeného zveřejňování, pokud jde o přístup k financování.
Kromě toho získávají na důležitosti programy pojištění proti
sporům v oblasti duševního vlastnictví. Účinný systém práv duševního vlastnictví
musí obsahovat záruky předem (ex ante) a následné vymáhání (ex
post) vůči těm, kdo nedodržují pravidla. Patentové pasti,
zadržování patentů a patentové války a porušování těchto práv
(padělání a pirátství) škodí přímo obětem a oslabuje
důvěru v systém ochrany práv duševního vlastnictví. Rychlý technologický pokrok v průmyslu s
významem pro celé hospodářství vedl ke vzniku rizik, která mohou pramenit
z patentových houštin[44]
a patentových pastí[45].
Studie odhalily patentové houštiny v 9 ze 30 oblastí technologie.
Účinný a přiměřený regulační systém by mohl
podpořit formy křížových licencí, které jsou příznivé pro hospodářskou
soutěž, nebo ujednání o sdružování patentů jakožto účinné
tržně orientované nástroje ke zmírnění uvedených rizik. Jako
součást tohoto regulačního systému provede Komise aktualizaci svých
pravidel týkajících se dohod o převodu technologií. Kromě toho lze
dále pokračovat v práci na stávajících zárukách, jako jsou spravedlivé,
přiměřené a nediskriminační podmínky udělování
licencí. Doplnění záruk, užší spolupráce a výměna informací mezi
patentovými úřady a normalizačními organizacemi by mohly přinést
značné zlepšení v krátkodobém horizontu. Práva duševního vlastnictví ohrožuje stále se
zvyšující počet případů padělání a pirátské výroby
produktů. Zprávy Komise o zabavených výrobcích na hranicích EU ukazují, že
jejich množství a počet případů se od roku 2000 značně
zvýšily. Práva duševního vlastnictví, která nelze prosadit, jsou bezvýznamná.
Proto byl od roku 2004 zaveden minimální společný rámec upravující civilní
prosazování práv duševního vlastnictví (směrnice 2004/48/ES), který umožňuje
nejen podniknout kroky proti těm, kteří tato práva porušují
přímo, ale i proti prostředníkům (online a offline), jejichž
služby používají k porušování těchto práv třetí osoby. Tento rámec,
který je v současnosti předmětem přezkumu, umožňuje
držitelům práv přijmout opatření v případě, že jejich
práva duševního vlastnictví byla porušena. Jako doplněk k opatřením, nápravným
opatřením a sankcím stanoveným právními předpisy by mohly velmi
pragmatickým způsobem posílit boj proti padělání a pirátství
dobrovolné přístupy založené na spolupráci, jako je Evropské
středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví[46]. Rovněž memorandum o
porozumění týkající se prodeje padělaného zboží přes internet[47] se osvědčilo jako
způsob, jak omezit prodej padělků prostřednictvím internetu. - Komise zkoumá velmi
roztříštěný právní rámec pro ochranu obchodních tajemství a pracuje
na možných variantách, jak učinit efektivnějšími a méně
nákladnými pro podniky a výzkumné subjekty investice do hodnotných znalostí a
informací, jejich přenos a sdílení a příslušné licence, a to na celém
vnitřním trhu. - Komise zváží nejvhodnější metody
oceňování, jakož i vztah mezi trhem práv duševního vlastnictví a
odpovídajícím oceňováním a zveřejňováním práv duševního
vlastnictví v účetnictví, a sice v návaznosti na závěry
skupiny odborníků ohledně tohoto tématu v roce 2013. - Komise zváží opatření, která
mohou přispět ke zlepšení transparentnosti a zdokonalit nakládání s
právy duševního vlastnictví v oblasti normalizace. - Komise bude podporovat spolupráci
mezi patentovými úřady a normalizačními organizacemi,
včetně iniciativ, jako je úprava patentů a propojení databází. - Rada a Evropský parlament by
měly neprodleně přijmout revizi nařízení (č.
1383/2003/ES) o prosazování celních předpisů. 4. Mezinárodní trhy Evropská unie je vedoucí světovou
obchodní velmocí, ale světová ekonomika se rychle mění a stává se
čím dál více multipolární. Hlavní rozvíjející se ekonomiky (zejména
Brazílie, Rusko, Indie a Čína) nadále rychle rostou a většina z nich
zavedla ambiciózní průmyslové politiky se silným zaměřením na
technologie a průmyslové inovace, aby „stoupala výše po žebříku
kvality“, a přechází na ekologičtější výrobu. Rovněž panuje
znepokojující trend uchylovat se k protekcionistickým opatřením a
diskriminačním praktikám[48]. Komise pracuje na otevření trhů a
propojení Evropy s hlavními zdroji a regiony globálního růstu. Komise
bude i nadále usilovat o ambiciózní obchodní a investiční agendu[49], a to v duchu vzájemnosti a k
vzájemnému prospěchu, jakož i o komplexní agendu prosazování se
zaměřením zejména na přístup na trh, odstraňování
překážek, zpřístupnění veřejných zakázek, zajištění
účinného prosazování pravidel obchodu (například v souvislosti s
dotacemi), nejvyšší normy ochrany mezinárodních investic a plnou ochranu práv duševního
vlastnictví. Díky jednotnému uplatňování hodnocení z hlediska
konkurenceschopnosti v posouzeních dopadů na počátku obchodních
jednání a jednání o investicích a díky tomu, že se Evropskému parlamentu a
Radě poskytne komplexní analýza, jakmile budou jednání uzavřena, bude
možné optimalizovat dopad jednotlivých dohod o volném obchodu na průmysl a
na hospodářství EU. Oznamovací postup v rámci Dohody WTO o
technických překážkách obchodu je důležitým nástrojem pro zlepšení
přístupu na trh, ale zúčastněné strany, zejména malé a
střední podniky, jej dostatečně nevyužívají. Komise zajistí, aby
informace obsažené v Dohodě o technických překážkách obchodu, které
se týkají požadavků na přístup na trh, byly dostupnější, a celý
postup zviditelní a učiní jej přístupnějším pro
zúčastněné strany. V souladu s Lisabonskou smlouvou se rozvíjí ucelená
mezinárodní investiční politika[50],
a to prostřednictvím kombinace dvoustranných jednání, dialogů s
klíčovými partnery a aktivní účasti na mezinárodních fórech. Ta by
měla zajistit lepší přístup na klíčové trhy, vysoké standardy
ochrany investic EU ve třetích zemích a poskytnout rovné podmínky pro
společnosti z EU. Zároveň je nutné zachovat otevřené a
nediskriminační prostředí, aby se dále zvyšovala přitažlivost
investic v EU[51],
zejména pro přímé zahraniční investice „na zelené louce“, které
vytvářejí růst a pracovní místa, a případně zvýšit
transparentnost přímých zahraničních investic v EU. Aby Komise zajistila přístup k surovinám
a také ke svým iniciativám v oblasti obchodní politiky[52], bude nadále rozvíjet svou „diplomacii
v oblasti surovin“[53]
a vylepší zaměření regulační spolupráce v této oblasti. Mezi
cílové regiony a země patří Grónsko[54],
partnerské země Středomoří, země jižního Kavkazu, Latinská
Amerika, Afrika a Asie. Podniky v EU potřebují lepší podporu a
vedení v procesu jejich internacionalizace s cílem zvýšit podíl
mezinárodně aktivních malých a středních podniků EU (v
současnosti se odhaduje na 13 %). Tzv. „mise pro růst“
pod vedením Komise ve třetích zemích se zástupci průmyslu EU a malých
a středních podniků, které by neměly být zaměňovány
s tradiční podporou obchodu, mohou hrát pozitivní úlohu při
zajišťování společného rámce pro spolupráci mezi průmyslovou
politikou a politikou pro malé a střední podniky, a přispět tak
k podpoře obchodních styků. EU pracuje na revizi strategie prosazování
práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, což je zásadní složka jejích
iniciativ zaměřených proti padělatelství. V této souvislosti
Komise přímo podporuje malé a střední podniky při ochraně
jejich duševního vlastnictví na klíčových zahraničních trzích
prostřednictvím asistenční služby k právům duševního
vlastnictví těchto podniků a uživatelsky přívětivých
internetových nástrojů, jako je transatlantický portál o právech duševního
vlastnictví EU a USA. Bude zlepšena i účinnost struktur EU na podporu
podnikání ve třetích zemích. Kromě toho doplní Komise vnější
činnosti vnitřními iniciativami a bude usilovat o vzájemnou podporu
mezi politikami a regulačními iniciativami v oblasti jednotného trhu a
vnějšími prioritami, aby se zamezilo takovým regulačním
přístupům, které narušují obchod. Komise: –
Přijme opatření na zlepšení
viditelnosti oznamovacího postupu v rámci Dohody o technických
překážkách obchodu a zlepší jeho dostupnost pro průmysl, zejména pro
malé a střední podniky. –
Bude nadále cíleně rozvíjet „diplomacii v
oblasti surovin“ a bude plně provádět strategii internacionalizace
malých a středních podniků[55]. –
Bude podporovat prosazování práv duševního
vlastnictví ve třetích zemích a rozšíří paletu nástrojů k
zajišťování práv duševního vlastnictví malých a středních
podniků na mezinárodních trzích, včetně asistenční služby
k právům duševního vlastnictví těchto podniků v regionech
ASEAN a Mercosur, a zlepší účinnost struktur EU na podporu podnikání ve
třetích zemích tím, že je propojí se sítí Enterprise Europe Network. –
Bude dále podporovat mezinárodní regulační
spolupráci a sbližování právních předpisů, zejména pokud jde o
sousední země, aby podpořila vytvoření trhů pro nové
výrobky a technologie a zajistila vzájemnou podporu mezi iniciativami v oblasti
jednotného trhu a vnějšími prioritami. C. Přístup k financím a kapitálové
trhy Oživení a budoucí růst evropského
průmyslu závisí na dostupnosti kapitálu, aby bylo možné realizovat
investice nutné pro přijetí nových technologií a zařízení za
účelem zlepšení naší konkurenceschopnosti. Bohužel z naší konzultace se
zúčastněnými stranami a z průzkumů jasně vyplývá, že přístup
na kapitálové trhy a k úvěrům představuje pro evropské podniky
velký problém. Malá poptávka po úvěrech zčásti
vysvětluje stávající nízké úrovně úvěrové činnosti bank,
ale důležitou roli hrají i omezení na straně nabídky[56]. Nezbytné snižování páky a
restrukturalizace bankovního sektoru pravděpodobně zpozdí oživení
v oblasti bankovních úvěrů. Tento problém je zvláště
závažný pro malé a střední podniky. Podle dubnového průzkumu ECB o
přístupu malých a středních podniků k financování vykazují malé
a střední podniky vyšší procento zamítnutých žádostí o úvěr
(13 % oproti dřívějším 10 %). Většina evropských průmyslových
podniků je závislá na bankovním úvěru. V USA převyšují
dluhové cenné papíry i kapitalizace trhu s cennými papíry celkový objem aktiv
bank. Kapitálový trh s dluhovými nástroji pro financování společností
představuje v Evropě pouze 7 % HDP, zatímco v USA
činí 35 %[57].
Tento strukturální prvek hospodářství EU činí průmysl EU
citlivějším vůči dopadům bankovní krize, jelikož dostupnost
alternativních zdrojů financování je omezená. V této souvislosti navrhuje Komise řadu
opatření s cílem zlepšit přístup ke kapitálu pro průmysl. První
skupina opatření závisí na podpoře veřejného sektoru, zatímco
druhá skupina zahrnuje opatření, která by mohla pomoci usnadnit
přístup na kapitálové trhy. 1. Podpora veřejného sektoru k
usnadnění přístupu ke kapitálu pro průmysl Nové programování pro víceletý
finanční rámec na období 2014–2020 zjednoduší a posílí účinnost
finančních nástrojů na podporu inovačních činností. Možnost
využívání zdrojů přidělených iniciativě Horizont 2020
v kombinaci s programem COSME usnadní přechod od
technologického rozvoje k průmyslovému a tržnímu využití nových
technologií. Používání finančního nástroje pro sdílení rizik ve větší
míře pomůže snížit rizika pro společnosti s velkým
potenciálem růstu. Politika soudržnosti zaujímá integrovaný přístup k řešení potřeb malých a
středních podniků, který se vztahuje na všechny fáze zakládání a
rozvoje podniků a je největším zdrojem podpory EU pro malé a
střední podniky s celkovým objemem 25 miliard EUR přímo určených
pro malé a střední podniky v současném finančním období
(2007–2013) z 55 miliard EUR na regionální politiku podpory podniků.
Konkurenceschopnost malých a středních podniků je také jasnou
prioritou, na kterou se soustředí budoucí financování v rámci
politiky soudržnosti. Podpůrná opatření kombinují přímou
finanční podporu v podobě grantů i revolvingových
finančních nástrojů s poradenstvím a podpůrnými službami, mimo
jiné i pro odborné vzdělávání a podnikání. Cílem je pomoci malým a
středním podnikům využívat sítí a klastrů a rozvíjet nové
obchodní modely a přinášet nové myšlenky rychleji na místní a světové
trhy. Komise bude
spolupracovat s EIB a EIF, aby zajistila používání účinnějších a
efektivnějších finančních nástrojů pro investice zdrojů
přidělených v rámci programů Horizont 2020 a COSME. Členské
státy by měly zajistit, aby účinné využívání Fondu soudržnosti a
strukturálních fondů podpořené koncepcí „inteligentní specializace“
přispělo k růstu a vytváření pracovních míst tím, že se
zlepší konkurenceschopnost průmyslu (2013). Aby
usnadnila přístup k financování[58],
zřídí Komise jednotný portál, který bude poskytovat informace o tom, jak
získat přístup k finančním prostředkům z různých
programů EU v každé zemi[59]. Kromě těchto střednědobých
až dlouhodobých opatření se odhaduje, že zvýšení kapitálu Evropské
investiční banky o 10 miliard EUR by mělo přinést 60 miliard
EUR dodatečné úvěrové kapacity již v blízké budoucnosti.
V zásadě bude 10–15 miliard EUR přiděleno malým a
středním podnikům, podobná částka na inovace a 15–20 miliard EUR
na účinnost využívání zdrojů[60]. S cílem
urychlit oživení a růst: –
Zvýšená úvěrová kapacita v důsledku
navýšení kapitálu EIB bude k dispozici již v roce 2013 za využití stávajících
úvěrových nástrojů EIB. Po roce 2014 se začnou používat nové
nástroje vyvinuté pro nový finanční rámec. –
Členské státy by měly
v souvislosti se stávajícím programovým obdobím strukturálních fondů
2007–2013 prozkoumat všechny možnosti nasměrování zbývajících zdrojů
na šest prioritních směrů uvedených v tomto sdělení a
zejména na projekty, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost malých a
středních podniků. –
Provádění akčního plánu pro
přístup k financování zůstává vysokou prioritu na evropské úrovni,
aby se zlepšil přístup podniků k finančním
prostředkům. Členské státy by měly také přijmout
opatření pro usnadnění financování na místní, regionální a celostátní
úrovni. –
Členské státy by rovněž měly
přijmout opatření ke zjednodušení finančního prostředí na
místní, regionální a celostátní úrovni v souladu s pravidly státní podpory. 2. Přístup na kapitálové trhy Krize dále snižuje počet již omezených
dostupných možností financování pro malé a střední podniky a
společnosti se střední kapitalizací. Sekuritizační trh pro
půjčky malým a středním podnikům stagnuje. Oživení tohoto
trhu v prostředí účinnějšího obezřetnostního dohledu a
regulace pro zachování stability finančních trhů by mohly
přispět k dlouhodobému financování projektů. Zhoršující se hospodářský výhled si
rovněž vybral svou daň, pokud jde o dostupnost rizikového kapitálu.
Mnoho fondů rizikového kapitálu si uchovává pouze své portfolio
společností a vyhýbá se novým obchodům. Evropské fondy rizikového
kapitálu jsou i nadále z velké části vnitrostátně orientovány, jsou
příliš malé a často neschopné zajistit směr průběhu
obchodů, jelikož rámcové podmínky ještě nejsou dostatečně
příznivé. Usnadnit přístup malých a středních
podniků ke kapitálovým trhům se stalo důležitým cílem jak na
úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. V prosinci 2011 přijala Komise
Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků
k financování[61].
Kromě jiných opatření zahrnuje tento akční plán návrh na
vytvoření opravdového jednotného trhu pro fondy rizikového kapitálu
v Evropě a pro režim pro evropské fondy sociálního podnikání,
který Komise představila v prosinci 2011. Vzhledem k významu
těchto opatření pro rychle rostoucí malé a střední podniky by
dohody mezi Radou a Evropským parlamentem o těchto návrzích mělo být
dosaženo co nejdříve. Kromě vlastního kapitálu lze zvážit i
jiné druhy finančních kanálů[62].
Nejtradičnějším z nich je systém soukromého umisťování,
který je dobře zaveden v USA a který umožňuje odvětví
pojišťovnictví a penzijních fondů poskytovat kapitál přímo
podnikům bez zprostředkování bank. Jiné nástroje zahrnují financování
dodavatelských řetězců, financování na základě aktiv,
faktoring nebo diskontování faktur, leasingu, tzv. „business angels“ a vzájemné
půjčky. Pokrok v rozvoji těchto možností
financování určitou dobu potrvá a bude vyžadovat obezřetnost ze
strany regulačního orgánu. Tržní značky malých a středních
podniků, které byly nedávno navrženy v rámci revize směrnice
o trzích finančních nástrojů, by mohly být velmi užitečné
pro posílení ochrany investora. Mezitím lze v krátkodobém horizontu položit
některé stavební kameny pro překonání stávajících překážek v
přeshraničních činnostech. Například by mohly být
poskytnuty pokyny k harmonizaci hodnocení malých a středních podniků
v celé EU. Takové pokyny by usnadnily přeshraniční operace malých a
středních podniků a společností se střední kapitalizací. V zelené
knize, která má být předložena koncem roku 2012 a která se bude týkat
financování dlouhodobých investic v EU, Komise dále prozkoumá, jak
usnadnit a rozšířit přístup k financování pro malé a střední
podniky a společnosti se střední kapitalizací. Komise bude
podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými
státy v oblasti alternativních způsobů financování malých a
středních podniků a společností se střední kapitalizací.
Země, kde jsou trhy s rizikovým kapitálem stále značně
nerozvinuté, by měly přezkoumat provozní prostředí fondů
rizikového kapitálu, aby vyhodnotily vhodná opatření, která by mohla
zlepšit přístup podniků, které mají velký potenciál růstu, k
vlastnímu kapitálu. Rovněž by měly vzniknout odpovídající pobídky pro
tzv. „business angels“, aby se stal tento typ investic atraktivním. Komise
vyzývá Radu a Evropský parlament, aby rychle přijaly návrh nařízení o
evropských fondech rizikového kapitálu[63]. V roce
2012 dokončí Komise zkoumání daňových překážek pro
přeshraniční investice rizikového kapitálu a případně
předloží návrhy na usnadnění těchto investic a zároveň se
bude snažit zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým
únikům. D. Zásadní
úloha lidského kapitálu 1. Řešení současných
problémů: vytváření pracovních míst Úpravy trhu během krize a jejích
dozvuků vyžadují důkladnou koordinaci příslušných politik EU a
společné úsilí na straně EU a členských států. Za tímto
účelem Komise vyzvala členské státy[64],
aby kladly větší důraz na politiky vytváření pracovních míst,
jak je uvedeno v balíčku týkajícím se zaměstnanosti, který Evropská
komise navrhla v dubnu. Členské státy se musí zaměřit na
politiky vytváření pracovních míst zejména při využívání potenciálu
nových technologií a zelenou ekonomiku a řešit nezaměstnanost
mládeže. Transformace ekonomiky tímto směrem zvýší konkurenceschopnost a
poskytne důležité zdroje pro tvorbu pracovních míst, která je nutná pro
dosažení cíle 75% zaměstnanosti v EU do roku 2020, a to
prostřednictvím 17,6 milionu nových pracovních míst. Konkurenceschopná a účinná
průmyslová politika také závisí na dynamickém trhu práce a klíčovou
proměnnou v tomto procesu je mobilita pracovních sil. Transformace
Evropských služeb zaměstnanosti (EURES) v evropský nástroj pro
umísťování a nábor pracovníků má usnadnit sladění požadavků
a dovedností, umísťování a nábor pracovníků v EU. Krize ukázala, že v dobách hospodářského
poklesu může být velmi účinným prostředkem k udržení
zaměstnanosti a snížení nákladů na přizpůsobení
vnitřní flexibilita, jak bylo potvrzeno při konzultaci o zelené knize
o restrukturalizaci[65],
ale to vyžaduje opatření pro usnadnění hladkých přechodů
mezi zaměstnáními, a to jak ze strany sociálních partnerů, tak i
veřejných orgánů. Členské státy by se měly
zaměřit na cílené a vyvážené reformy v oblasti právních
předpisů na ochranu zaměstnanosti, aby se odstranila
roztříštěnost nebo aby se omezilo nadměrné používání
nestandardních smluv a zneužívání předstírané samostatné výdělečné
činnosti. Zlepšení kvality stáží v Evropě pomůže usnadnit
přechody ze školy do zaměstnání a zvýší se zaměstnatelnost
mladých lidí. Silný sociální dialog je společným rysem
v těch zemích, kde se trhy práce ukázaly být odolnější vůči
krizi. Proto je důležité zapojit evropské a vnitrostátní sociální partnery
do důslednější výměny názorů. Komise
naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly ambiciózní
přístup a strategie pro vytváření pracovních míst v rámci svých
národních plánů zaměstnanosti. Reforma
sítě evropských služeb zaměstnanosti v rámci EHP EURES pomůže
zvládat požadavky na dovednosti a změny zaměstnání. V roce 2012
by měl být dokončen rámec pro zapojení sociálních partnerů do
navrhování politik zaměstnanosti, včetně dovedností a odborné
přípravy, v rámci evropského semestru pro koordinaci politik. Komise
usiluje o vytvoření rámce kvality stáží, který by měly
podněcovat podniky, aby nabízely stáže poskytující kvalitní
vzdělávací obsah, důstojné pracovní podmínky a dobrý odrazový
můstek pro vstup na trh práce. 2. Investice do
dovedností a odborné přípravy, které by měly doprovázet strukturální
změny Úspěch evropského průmyslu bude
záviset na jeho schopnosti využívat existující a budoucí potenciál evropského
lidského kapitálu, se zvláštním zaměřením na šest prioritních
směrů činností vymezených v tomto sdělení. Naše konzultace
zdůraznila význam, který průmysl přikládá dovednostem pro
konkurenceschopnost. Odborná skupina pro iniciativu Nové dovednosti pro
nová pracovní místa[66]
jasně ukázala, že je zapotřebí spojit vzdělávání a odbornou
přípravu s průmyslovým odvětvím, aby bylo možné lépe
předvídat budoucí poptávku po dovednostech. Dovednosti jsou klíčovou hnací silou pro
růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost: představují základ pro
produktivitu a inovace. Evropa však čelí vážným problémům v oblasti
nabídky dovedností. Již dnes nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti
dovedností – a v některých členských státech dokonce nedostatek
dovedností – brání růstu a zaměstnanosti. Vzdělávací
systém musí poskytovat vhodné kvalifikace pro použití v průmyslu, a to
zejména pro osoby, které vycházejí ze škol, a absolventy. Investice do
vzdělávání jsou také investicemi do inovací, neboť mnoho technických
změn vyplývá z dílčích inovací, jejichž autory jsou kvalifikovaní
pracovníci a inženýři v továrnách[67].
Nicméně předpokladem pro investice do nových dovedností a odborné
přípravy je potřeba dále rozvíjet nástroje pro sledování a
předvídání potřeb a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti
dovedností. Na evropské úrovni jsou již v současné době vyvíjeny
některé nástroje, které mají sloužit těmto účelům. 3. Předvídání potřeb v
oblasti zaměstnanosti a dovedností a řízení restrukturalizace v rámci
podniků Předvídání potřeb v oblasti
zaměstnanosti a dovedností se považuje za nezbytný předpoklad
úspěchu každého podnikání. Ovlivňuje konkurenceschopnost a
dlouhodobou perspektivu společností bez ohledu na průmyslová
odvětví, v nichž tyto podniky působí. V této souvislosti
může mít dobré předvídání a dobře připravená
restrukturalizace pozitivní dopad nejen na udržitelnou konkurenceschopnost
podniků, ale mohou mít významný přesahující dopad na jiné trhy a
odvětví a současně zvýšit celkovou zaměstnatelnost
pracovníků a usnadnit jejich přechody do nových zaměstnání. Odpovědi
na zelenou knihu Komise s názvem „Restrukturalizace a předjímání
změn: poučení z nedávných zkušeností“ potvrzují, že předvídání
má zásadní význam pro investice do lidského kapitálu, ale zbývá ještě
vyřešit jeden z hlavních problémů, a sice vymezit potřeby v
oblasti zaměstnanosti a dovedností a odpovídajícím způsobem
investovat. Zejména schopnost malých a středních podniků s
velkým potenciálem růstu předvídat potřeby v oblasti
dovedností a zaměstnanosti je ve srovnání s velkými společnostmi
mnohem omezenější, a proto je naléhavě zapotřebí posílit jejich
schopnost předvídat, a činit vhodná rozhodnutí, pokud jde o investice
do lidského kapitálu, aby byl rovněž plně využit jejich potenciál být
motorem inovací a růstu v Evropě. Aby sladila
nabídku a poptávku v oblasti dovedností, přijme Komise tato
opatření: 1. Vytvoří
evropskou vícejazyčnou klasifikaci dovedností, kompetencí a povolání. 2. Podpoří
vytvoření evropských rad pro odvětvové dovednosti, znalostních
aliancí a aliancí odvětvových dovedností a podpoří rozvoj partnerství
vícero zúčastněných stran v odvětví informačních a
komunikačních technologií, aby se zamezilo nedostatku dovedností
v tomto odvětví. Komise bude
podporovat využívání standardizovaných systémů osvědčování
dovedností prostřednictvím programu Inteligentní energie – Evropa v letech
2013/2014. Komise bude
podporovat členské státy při „přehodnocování dovedností“ tím, že
jim poskytne politické vedení v listopadovém sdělení o provádění
účinných reforem a rozvoji účinných systémů vzdělávání a
odborné přípravy, jejichž výsledkem bude lepší nabídka dovedností. IV. Závěr:
řízení a cíle Průmysl může velkou měrou
přispět k tomu, aby se hospodářství EU dostalo z krize. Toto
sdělení nastínilo aktivní průmyslovou politiku, která může
zlepšit naši konkurenceschopnost a položit základy pro novou industrializaci Evropy.
Uvedená opatření slouží k rozšíření a posílení strategického
přístupu k průmyslové politice navržené v roce 2010. V zájmu
zajištění řádného provádění těchto opatření bude
Komise pečlivě sledovat několik klíčových proměnných. 1.
Investice –
Tvorba hrubého fixního kapitálu jako podíl HDP v
roce 2011 činila 18,6 %. Před krizí v roce 2007 dosáhla
21,25 % HDP. Investiční úsilí potřebné ke zlepšení naší
produktivity by vyžadovalo, aby v roce 2015 bylo dosaženo předkrizových
úrovní investic a do roku 2020 průměrných úrovní ve výši
přesahující 23 %. Investice do zařízení se v současné
době pohybují mezi 6 a 7 % HDP. Ke zlepšení produktivity a
zavádění nových technologií by se měly předkrizové úrovně a
růstu plynule zotavovat až do roku 2020 v míře nad 9 % HDP. 2. Obchod
na vnitřním trhu –
Obchod se zbožím na vnitřním trhu je v
současné době těsně pod hranicí 21 % HDP[68]. Na oživeném vnitřním
trhu by tato míra měla do roku 2020 dosáhnout 25 %. 3. Malé a
střední podniky –
V souladu s cíli Komise pro stěžejní
iniciativu Digitální agenda by se měl počet malých společností
zapojených do elektronického prodeje měl zvýšit a dosáhnout 33 % do
roku 2015. Podíl malých a středních podniků vyvážejících v rámci
vnitřního trhu činil 25 % podle průzkumu z roku 2009[69]. Střednědobým
cílem je to, aby malé a střední podniky působily stejným dílem na
trzích mimo EU jako na vnitřním trhu. Splnění těchto cílů umožní
novou industrializaci Unie, a sice zvýšením podílu, který má průmysl na
HDP, ze současných 16 % na alespoň 20 % v roce 2020. Úspěch průmyslové politiky závisí z
velké části na naší schopnosti využívat synergie. Politiky
Společenství musí být řádně koordinovány a synchronizovány.
Činnosti EU v klíčových oblastech, které přispívají k dosažení
cílů strategie Evropa 2020, jako jsou investice do infrastruktury, výzkumu
a vývoje a inovací, rozvoj Digitální agendy pro Evropu, politická opatření
pro dovednosti a zaměstnanost, naše obchodní a investiční politika,
politiky vnitřního trhu, politika hospodářské soutěže, dopravní
a námořní politika a politiky v oblasti energetiky, životního
prostředí a klimatu, budou úzce koordinovány s rozvojem průmyslové
politiky. Míra našeho úspěch bude značně záviset na naší
schopnosti zajistit maximální společnou účinnost ve všech těchto
oblastech. Musí se zlepšit součinnost mezi
činnostmi pod vedením EU a průmyslovými politikami členských
států. Nové nástroje politiky soudržnosti na
období 2014–2020 pomůžou členským státům zlepšit jejich
konkurenceschopnost. Strategie pro inteligentní specializaci je požadována jako
předpoklad pro použití Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci
tematického cíle posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, zejména v
malých a středních podnicích, což zahrnuje většinu investičních
priorit navržených jako prioritní směry činnosti v tomto
sdělení. Členské státy by měly provádět reformy uvedené v
doporučeních jednotlivým zemím, jež byly přijaty na červnovém
zasedání Evropské rady. Provádění průmyslové politiky
rovněž vyžaduje účinnější evropskou řídící strukturu.
Od přijetí sdělení z roku 2010 již bylo v tomto ohledu dosaženo
pokroku: · Užší spolupráce s členskými státy bylo dosaženo díky rozvoji
evropského semestru a pravidelnému sledování výkonnosti v oblasti
konkurenceschopnosti a politik na úrovni EU a členských států
prostřednictvím postupu podle článku 173 Lisabonské smlouvy. Byly
dokončeny první z nové řady projektů pro lepší postupy v oblasti
klíčových technologií a bude následovat další projekt v oblasti
přímých zahraničních investic. · Hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti u nových návrhů Komise
byla úspěšně začleněna do procesu posuzování dopadů. Nicméně existuje ještě velký prostor
pro další zlepšení řízení. ·
S podporou skupiny na vysoké úrovni pro
konkurenceschopnost a růst bude Rada pro konkurenceschopnost každý rok
hodnotit pokrok v provádění strukturálních reforem a účinnost
opatření průmyslové politiky pro posílení konkurenceschopnosti, aby
se zajistilo, že se slučuje s evropským semestrem. ·
Zmocněnci pro malé a střední podniky
budou každoročně podávat zprávy o účinnosti vnitrostátních
opatření a opatření EU pro zlepšení konkurenceschopnosti malých a
středních podniků v jejich vlastních zemích, které budou použity pro
evropský semestr. ·
Jednotlivé pracovní skupiny pro prioritní
směry činností budou vytvořeny co nejdříve. Budou jednou
ročně podávat zprávu Radě ve složení pro konkurenceschopnost. Do
své práce zahrnou informace vyplývající z programování strukturálních
fondů. ·
Komise vyzývá regiony, aby vytvořily
výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci s cílem
přispět ke splnění cílů tohoto sdělení, a to v úzké
spolupráci se soukromým sektorem a aktéry v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo
možné stanovit strategické prioritní oblasti pro investice založené na znalostech.
·
Je třeba dalšího úsilí k zajištění
kombinace využití nástrojů Společenství, jako je Horizont 2020 a
COSME, se strukturálními fondy a vlastními fondy členských států,
zejména za účelem realizace velkých investičních projektů,
včetně demonstračních projektů a pilotních linií. Příloha: Hlavní opatření sdělení o průmyslové politice || Nástroj || Klíčové opatření || Návrh Komise Usnadnění investic do nových technologií a inovací 1 || Prioritní směry činností || Přijmout ve spolupráci s průmyslovým odvětvím a členskými státy opatření pro rychlý rozvoj produkce a trhů - trhy pro pokročilé výrobní technologie pro čistou výrobu - trhy pro klíčové technologie - trhy pro ekologické výrobky - udržitelná průmyslová politika, odvětví stavebnictví a suroviny - čistá vozidla - inteligentní sítě || Specializované pracovní skupiny pro vymezení plánů pro každý směr činností budou vytvořeny do konce roku 2012. 2 || Doprovodná opatření || Zajistit zjednodušený, předvídatelný a stabilní regulační rámec pro nové produkty a služby, včetně vhodných norem a certifikace. || V roce 2013 budou přijata další opatření v oblasti normalizace, posilování infrastruktury a digitálního trhu. Přístup na trhy 3 || Zlepšení vnitřního trhu se zbožím || Zjednodušení a lepší správa právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, které tento trh učiní stabilnějším a předvídatelnějším. Lepší ochrana občanů před nevyhovujícími výrobky a korektní tržní podmínky. || Do konce roku 2012 přijmout balíček o bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem, který se bude skládat z revidované směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, nového nařízení o dozoru nad trhem a sdělení o víceletém akčním plánu pro dozor nad trhem na období 2012–2015. Plán reformy vnitřního trhu se zbožím bude vymezen v roce 2013. 4 || Kontroly kvality právních předpisů || Zlepšit konzistentnost provádění a vzájemnou interakci politik, které jsou nejdůležitější pro konkurenceschopnost. || Provést kontroly kvality právních předpisů v odvětví hliníku a rafinace ropy, které budou zahájeny před koncem roku 2012. 5 || Podnikání || Zlepšení rámcových podmínek a opatření na podporu podnikání a rovněž opatření na podporu využívání digitálních technologií a elektronického obchodu. || Navrhnout Akční plán pro podnikání, který bude obsahovat doporučení členským státům. Listopad 2012. 6 || Duševní vlastnictví || Zvážit opatření ke zvýšení transparentnosti a zdokonalit nakládání s právy duševního vlastnictví v oblasti normalizace. Podporovat malé a střední podniky při ochraně a účinném využívání jejich práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, včetně zemí ASEAN a Mercosur. || Na podporu malých a středních podniků bude zřízena nová asistenční služba k právům duševního vlastnictví, která začne fungovat v roce 2013. 7 || Suroviny || Nadále rozvíjet „diplomacii v oblasti surovin“ a podporovat mezinárodní regulační spolupráci a sbližování právních předpisů, zejména pokud jde o sousední země, aby se zajistila podpora při vytváření trhů pro nové výrobky a technologie. || Uplatňování a rozvoj dohod uzavřených během předchozích „misí“ a od listopadu 2012 nové „mise“ s Marokem a Tuniskem. Přístup k financím a kapitálové trhy 8 || Malé a střední podniky || Zjednodušit a posílit účinnost finančních nástrojů na podporu inovačních činností malých a středních podniků. Zjednodušit a rozšířit přístup k financování pro reálnou ekonomiku. || Dodatečné nástroje pro zvýšení úvěrové kapacity vzniklé důsledku navýšení kapitálu EIB budou k dispozici již v roce 2013. Budou následovat návrhy na základě závěrů zelené knihy, která se bude týkat financování dlouhodobých investic v EU a která má být předložena do konce roku 2012. 9 || „Inteligentní specializace“ || Členské státy budou schopny účinně využívat Fond soudržnosti a strukturální fondy podpořené koncepcí „inteligentní specializace“ k růstu a vytváření pracovních míst. V souvislosti se stávajícím programovým obdobím strukturálních fondů 2007–2013 by měly prozkoumat všechny možnosti nasměrování zbývajících zdrojů na investice do inovací. || Nová ustanovení politiky soudržnosti pro víceletý finanční rámec na období 2014–2020 a rozvoj programů COSME a Horizont 2020. Zásadní úloha lidského kapitálu 10 || Dovednosti a odborná příprava || Sladit nabídku a poptávku v oblasti dovedností tím, že se vytvoří evropská vícejazyčná klasifikace dovedností, kompetencí a povolání. || Vytvořit evropské rady pro odvětvové dovednosti, znalostní aliance a aliance odvětvových dovedností a podpořit rozvoj partnerství vícero zúčastněných stran v odvětví informačních a komunikačních technologií, aby se zamezilo nedostatku dovedností v tomto odvětví. (2013) Transformovat EURES v celoevropský nástroj pro umísťování a nábor pracovníků. Stanovit rámec kvality pro stáže, který by měl podněcovat společnosti, aby nabízely stáže mladým lidem. [1] Průmyslové činnosti mají rovněž významný
přesahující dopad na produkci a zaměstnanost v jiných odvětvích.
Odhaduje se, že na každých 100 pracovních míst vytvořených v průmyslu
se vytvoří 60–200 nových pracovních míst v ostatních odvětvích
ekonomiky, v závislosti na průmyslovém odvětví. Viz připojený
pracovní dokument útvarů Komise. [2] Viz doporučení pro jednotlivé země, která
doprovázejí sdělení nazvané „Akce pro stabilitu, růst a
zaměstnanost“, COM(2012) 299 ze dne 30. května 2012. [3] Výroba v % HDP v nákladech na výrobní
činitele, 2011: Eurostat (nama_nace_10_c). [4] KOM(2010) 614. [5] K tomuto sdělení je přiložen pracovní dokument
o provádění sdělení z roku 2010, který uvádí důkazy na podporu
politických opatření obsažených v tomto sdělení. Další podporu
poskytuje zpráva o konkurenceschopnosti z roku 2012 a „zpráva o výkonnosti
členských států v oblasti konkurenceschopnosti“ na základě
článku 173 Smlouvy o fungování EU. Toto sdělení využívá výsledků
rozsáhlých diskusí s členskými státy a zúčastněnými stranami a
veřejné konzultace. Konference o průmyslových inovacích s názvem
„Mise růst“ (Mission Growth), která se konala dne 29. května
2012 v Bruselu, poskytla dodatečné informace. [6] Viz pracovní dokument útvarů Komise SWD(2012) 297
pro podrobnou zprávu o provádění těchto opatření. [7] Viz
prognózy ECFIN z jara roku 2012: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/ee1upd_en.htm. [8] Mezinárodní energetická agentura: Energy Prices and
Taxes, Second Quarter 2012. [9] Viz Boston Consulting Group: „US manufacturing nears the
tipping point“, březen 2012. [10] Stěžejní iniciativa „Unie inovací“, KOM(2010) 546 ze
dne 6. října 2010. [11] Viz Rifkin J. „The Third Industrial Revolution: How
Lateral Power Is Transforming Energy, the Economy, and the World“, Palgrave McMillan,
New York 2011. [12] Politika soudržnosti 2014–2020: Investice pro růst a
zaměstnanost, KOM(2011) 614 ze dne 6. října 2011. [13] Roland Berger „GreenTech Made in Germany: update 2012“ http://www.rolandberger.com/media/pdf/Roland_Berger_Umbau_Energiesystem_20120208.pdf. [14] „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2010“,
SEK(2010) 1272. [15] K této
koncepci viz „Trends and challenges in demand-side innovation policies in
Europe“: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=5532&lang=en&tpa_id=135. [16] „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k
růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341. [17] Klíčové technologie byly rovněž určeny jako
prioritní oblast pro půjčky, které budou umožněny navýšením
kapitálu EIB. [18] Europe Innova Report „Assessment of the Bio-based Products
Market Potential for Innovation“, 2010. [19] „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství
pro Evropu“, COM(2012) 60 ze dne 13. února 2012. [20] http://www.cen.eu/cen/Sectors/Sectors/Biobased/Pages/default.aspx [21] „Posouzení dopadů směrnice o energetické
účinnosti“, SEK(2011) 779 ze dne 22. června 2011. [22] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sustainable-business/ecodesign/index_en.htm [23] „Zajištění surovin pro budoucí prosperitu Evropy –
návrh evropského inovačního partnerství v oblasti surovin“, COM(2012) 82. [24] Oznámeno ve sdělení „Strategie pro udržitelnou
konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků“, COM(2012)
433. [25] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o
hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě,
KOM(2011) 650/3. [26] Plán jednotného evropského dopravního prostoru –
vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně
využívajícího zdroje, KOM(2011) 144. [27] KOM(2011) 202 ze dne 12 dubna 2011. [28] Viz sdělení Komise KOM(2011) 202 s názvem
„Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“. [29] Investice do infrastruktur patří rovněž mezi
prioritní oblasti pro půjčky, které budou umožněny navýšením
kapitálu EIB. [30] Návrh nařízení o hlavních směrech transevropské
energetické infrastruktury, KOM(2011) 658. [31] Budou zřízena při plném dodržení pravidel pro
skupiny odborníků a jiné subjekty zřízené Komisí (K(2010) 7649 a
SEK(2010) 1360). [32] „Inteligentní regulace v Evropské unii“, KOM(2010) 543 ze
dne 8. října 2010. [33] Například posuzování prováděná členskými
státy, která byla předložena u kulatého stolu Komise na téma rafinace
v EU dne 15. května 2012, kdy se jednalo o kombinovaném dopadu
politik EU v oblasti rafinace. [34] Směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování
informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidla
týkající se služeb informační společnosti. [35] Návrh na sledování vlivu lidské činnosti na životní
prostředí v Aktu o jednotném trhu bude předložen v roce
2013 prostřednictvím sdělení Komise. [36] Konference GŘ ENTR o dozoru nad trhem a
strojírenství, 24. listopadu 2011: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/mechanical/machinery/market-surveillance/index_en.htm. [37] Albert Bravo-Biosca, „The dynamics of Europe's industrial
structure and the growth of innovative firms“, konference SVS, Seville,
říjen 2011. [38] Boston Consulting Group, „The internet economy in the
G-20“, březen 2012. [39] KOM(2010) 245. [40] KOM(2011) 942 „Soudržný rámec pro posílení
důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line
služeb“. Viz také KOM(2011) 942 v konečném znění, „Soudržný rámec
pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a
on-line služeb“. [41] COM(2012) 225, „Evropský program pro spotřebitele –
zvýšení důvěry a podpora růstu“. [42] Náklady na registraci a překlady pro získání
patentové ochrany v Evropě se sníží až o 80 %. [43] Viz „Patent Translate“,
http://www.epo.org/searching/free/patent-translate.html. [44] K „patentové houštině“ dochází v případě,
kdy se na určitý výrobek vztahuje velký počet patentů, které
vlastní různí držitelé. Hromadění licenčních poplatků je
důsledkem nezávislého stanovování cen těchto doplňkových
patentů. „Patentové houštiny“ jsou rozšířené v oblasti
komunikačních technologií, polovodičů, optiky, elektrických
strojů a lékařských technologií. [45] K „patentovým pastem“ dochází tehdy, kdy účastník
normalizačního řízení zveřejní, že je držitelem patentu nebo že
podal žádost o patent, pokud jde o technologii uvedenou v normě, až v
momentě, kdy je norma přijata, a poté odmítne udělit licenci na
tyto patenty nebo je ochoten ji udělit pouze za nespravedlivých,
nepřiměřených nebo diskriminačních podmínek. [46] Nařízení (EU) č. 386/2012 ze dne 19.4.2012,
Úř. věst. L 129, 16.5.2012, s. 1. [47] http://ec.europa.eu/internal_market/iprenforcement/stakeholders/index_en.htm#maincontentSec2
[48] COM(2012) 70, „Zpráva o překážkách obchodu a investic
(2012)“. [49] KOM(2010) 612, „Obchod, růst a celosvětové
záležitosti“. Viz rovněž pracovní dokument útvarů Komise SWD(2012)
219. [50] KOM(2010) 343, „Cesta k ucelené evropské mezinárodní
investiční politice“. [51] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. července
2012 o atraktivnosti investování v Evropě. [52] GŘ pro obchod, „Obchodní politika EU v oblasti
surovin. Druhá zpráva o činnosti“ („EU Trade Policy for Raw materials.
Second Activity Report“). [53] V této oblasti Komise rozvíjí také další iniciativy,
jako je tzv. výkaznictví podle jednotlivých zemí. [54] Prohlášení o záměru spolupracovat s Grónskem
v oblasti nerostných zdrojů bylo podepsáno v červnu 2012 –
Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti, , JOIN(2012) 19
final. [55] KOM(2011) 702, „Malé podniky, velký svět – nové
partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání
celosvětových příležitostí“. [56] Zpráva ECB o finanční
integraci za rok 2012 uvádí, že „oslabení a roztříštěnost
mechanismů financování bank eurozóny měly prostřednictvím
přenosového kanálu vliv i na podmínky pro poskytování půjček
dostupné pro reálnou ekonomiku“. ECB,
zpráva o finanční integraci, duben 2012, s. 57. [57] Standard & Poors, „The Credit Overhang“,
RatingsDirect, 31. července 2012, s. 5. [58] KOM(2011) 870 v konečném znění. [59] Informace o finančních nástrojích EU získáte na této
internetové stránce, kde můžete nalézt banky nebo fondy rizikového
kapitálu, které poskytují financování ve vaší zemi: http://access2finance.eu.
[60] Priority EIB při úvěrování spojené s navýšením
kapitálu: Společná zpráva Evropské komise a Evropské investiční banky
pro Evropskou radu, viz: http://www.eib.org/attachments/lending-policy-associated-with-a-capital-increase-final.pdf. [61] KOM(2011) 870 v konečném znění. [62] Některé členské státy již poskytují malým a
středním podnikům a společnostem se střední kapitalizací
inovativní alternativní finanční prostředky. V Německu provedlo
pět burz cenných papírů 50 emisí dluhopisů pro společnosti
se střední kapitalizací s jednotlivými objemy v rozmezí 30–100
milionů EUR. Dva nové alternativní trhy budou otevřeny na podzim
tohoto roku ve Francii a Švédsku. V Itálii rozšíří trh s pevným výnosem
možnosti obchodování tak, aby zahrnovaly předtím nekótované cenné papíry.
Ministerstvo pro podnikání, inovace a dovednosti ve Spojeném království
zahájilo komplexní přezkum alternativních nástrojů financování,
včetně trhů s pevným výnosem. [63] KOM(2011) 860 v konečném znění. [64] COM(2012) 173 final, „Na cestě
k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu
pracovních míst“, COM(2012) 299 final, „Akce pro stabilitu, růst a
zaměstnanost“. [65] „Restrukturalizace a předjímání změn:
poučení z nedávných zkušeností“, COM(2012) 7. [66] Nové dovednosti pro nová pracovní místa: je třeba
začít jednat. Zpráva odborné skupiny pro iniciativu Nové dovednosti pro
nová pracovní místa vypracovaná pro Evropskou komisi, únor 2010 k dispozici na
adrese: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=568&langId=en. [67] Evropský inovační a technologický institut (EIT)
hraje zásadní úlohu při výchově talentů napříč
hranicemi a podpoře inovací, jejichž hnací silou jsou lidé, tím, že
vytváří trojúhelník znalostí zahrnující výzkum, vysokoškolské
vzdělávání a podniky. Prostřednictvím znalostních a inovačních
společenství poskytuje EIT nové kariérní možnosti na pomezí
vysokoškolského vzdělávání a soukromého sektoru a inovativní systémy
profesionálního rozvoje. Podnikání je zásadní složkou programů EIT pro
znalostní a inovační společenství, díky nimž jsou špičkoví
světoví výzkumníci a studenti vybaveni takovými znalostmi a schopnostmi,
aby dokázali přeměnit nové nápady na obchodní příležitosti. [68] Zdroj: Eurostat Statistics in Focus 3/2012. [69] GŘ pro podniky a průmysl, „Průzkum
ohledně internacionalizace malých a středních podniků“, 2010.