EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012DC0462

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2011

/* COM/2012/0462 final */

52012DC0462

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2011 /* COM/2012/0462 final */


ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2011

OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 5

2........... Přehled činností EFG v roce 2011................................................................................... 5

3........... Návaznost na výroční zprávu o činnosti EFG v roce 2010................................................ 6

4........... Analýza činností EFG v roce 2011.................................................................................. 7

4.1........ Obdržené žádosti............................................................................................................ 7

Tabulka 1 – Žádosti obdržené v roce 2011................................................................................... 6

4.1.1..... Obdržené žádosti podle členských států a odvětví............................................................ 8

4.1.2..... Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku................................................. 7

4.1.3..... Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena..................................... 7

4.1.4..... Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka.......................... 7

4.1.5..... Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc...................................................................... 9

4.2........ Poskytnuté příspěvky.................................................................................................... 10

Tabulka 2 – Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2011............................................ 11

Tabulka 3 – Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2011: profil pracovníků..................................... 12

4.2.1..... Akce financované s pomocí EFG.................................................................................. 13

4.2.2..... Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF)    13

4.3........ Případy nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG........................................... 14

4.4........ Dosažené výsledky EFG............................................................................................... 14

4.4.1..... Závěrečné zprávy o provádění finančních příspěvků obdržené od členských států v roce 2011 15

4.4.2..... Shrnutí výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2011................................. 15

Tabulka 4 – Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2011......................... 16

4.4.3..... Podrobné informace o provedených opatřeních, jak byly sděleny v závěrečných zprávách obdržených v roce 2011.................................................................................................................................... 16

4.5........ Přezkum EFG po roce 2013......................................................................................... 19

4.6........ Finanční zpráva............................................................................................................. 19

4.6.1..... Finanční prostředky poskytnuté z EFG.......................................................................... 19

4.6.2..... Výdaje na technickou pomoc........................................................................................ 20

Tabulka 5 – Výdaje na technickou pomoc v roce 2011............................................................... 20

4.6.3..... Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti......................................................................... 21

4.6.4..... Ukončení finančních příspěvků z EFG........................................................................... 21

Tabulka 6 – Případy ukončené v roce 2011................................................................................ 21

4.6.5..... Ostatní vrácené částky.................................................................................................. 22

4.7........ Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí.................................................... 22

4.7.1..... Informace a propagace................................................................................................. 22

4.7.2..... Schůzky s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami EFG........................................ 23

4.7.3..... Návrh elektronického formuláře žádostí......................................................................... 24

4.7.4..... Druhý statistický portrét EFG za období 2007–2011..................................................... 24

4.7.5..... Hodnocení EFG v polovině období............................................................................... 24

5........... Směry vývoje............................................................................................................... 25

6........... Závěr........................................................................................................................... 31

Příloha 1 – Žádosti o příspěvek z EFG podle klasifikace ekonomických činností ke dni 31. prosince 2011 (97 žádostí)  33

Příloha 2 – Přehled žádostí o příspěvek z EFG podle členských států a druhů žádostí ke dni 31. prosince 2011 (kritéria podle článku 1)............................................................................................................. 37

1.           Úvod

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci („EFG“) byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006[1] s cílem projevit solidaritu a poskytnout podporu pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Byl zřízen jako prostředek sladění celkových dlouhodobých výhod otevřeného obchodu, pokud jde o růst a zaměstnanost, s krátkodobými nepříznivými důsledky, které globalizace může mít především pro zaměstnanost nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných pracovníků. Nařízením (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009[2] byla pravidla pozměněna s cílem reagovat účinněji na světovou finanční a hospodářskou krizi.

Článek 16 nařízení (ES) č. 1927/2006 stanoví, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě každý rok kvantitativní i kvalitativní zprávu o činnostech EFG v předcházejícím roce. Tato zpráva má být zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a má obsahovat hlavně informace týkající se předložených žádostí, přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně jejich doplňkovosti s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, a to zejména z Evropského sociálního fondu (ESF), a ukončení poskytovaných finančních příspěvků. Dále má dokumentovat žádosti, které byly zamítnuty z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti.

2.           Přehled činností EFG v roce 2011

V roce 2011 obdržela Komise 26 žádostí o příspěvek z EFG, což bylo o něco méně než v roce 2010 (31 žádostí). Podrobnosti o těchto žádostech jsou uvedeny v bodě 4.1 a v tabulce 1.

Rozpočtový orgán v roce 2011 přijal 22 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG v celkové výši 128 167 758 EUR, což v porovnání s rokem 2010 představuje 54,1% nárůst, pokud jde o spolufinancování z EFG. Podrobnosti o poskytnutých příspěvcích jsou uvedeny v bodě 4.2 a v tabulkách 2 a 3.

Komise obdržela v roce 2011 čtyři závěrečné zprávy o provádění příspěvků z EFG. Podrobnosti o dosažených výsledcích jsou uvedeny v bodě 4.4 a v tabulce 4. Ukončeno bylo pět příspěvků z EFG poskytnutých v předchozích letech (podrobnosti v bodě 4.6.4 a v tabulce 6). Podrobnosti o technické pomoci z podnětu Komise (čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG) jsou uvedeny v bodě 4.6.2 a v tabulce 5.

V roce 2011 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na prodloužení dočasné „krizové odchylky“ (vztahující se na žádosti o příspěvek z EFG podané do 30. 12. 2011) do konce roku 2013. Podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 3. Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady na období 2014–2020. Podrobnosti jsou uvedeny v bodě 4.5.

3.           Návaznost na výroční zprávu o činnosti EFG v roce 2010

Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG

Novela nařízení (ES) č. 1927/2006 z roku 2009 s dočasnými a trvalými změnami přinesla další významné zlepšení EFG a poskytla členským státům lepší podmínky pro podávání žádostí o spolufinancování z EFG na podporu jejich reakcí na negativní dopad světové finanční a hospodářské krize na zaměstnanost.

Podávání žádostí o podporu z EFG bylo velmi usnadněno jak dočasnou „krizovou odchylkou“[3], která umožnila poskytování podpory z EFG pro pracovníky propuštěné v důsledku světové finanční a hospodářské krize, tak i zvýšením příspěvku z EFG z 50 % na 65 % celkových nákladů. Kladný dopad měly rovněž trvalé změny, tj. snížení prahu pro podávání žádostí z 1 000 na 500 propuštěných pracovníků a prodloužení prováděcího období z 12 na 24 měsíců ode dne podání žádosti: členské státy mohly požádat o podporu z EFG pro pracovníky propuštěné menšími podniky a naplánovat delší podporu pro pracovníky, než bylo možné v minulosti. Dopad delší doby trvání podpory z EFG na zaměstnanost a zaměstnatelnost propuštěných pracovníků bude zjevný po dokončení projektů.

V prvním čtvrtletí roku 2011 uspořádala Komise se zástupci členských států, prováděcími subjekty a sociálními partnery konzultace ohledně možnosti prodloužení „krizové odchylky“ po roce 2011 a současně ohledně budoucnosti EFG po roce 2013 (viz rovněž bod 4.5). V červnu 2011 přijala Komise návrh[4] na prodloužení „krizové odchylky“ do konce roku 2013, který byl dne 21. září 2011 zcela schválen Evropským parlamentem. Navzdory rozsáhlým diskusím v Radě a různým kompromisním řešením však návrh Komise nezískal v Radě kvalifikovanou většinu. Jelikož nebylo dosaženo politické dohody o prodloužení „krizové odchylky“, mohou být ode dne 31. prosince 2011 žádosti o podporu z EFG odůvodněny pouze změnami ve struktuře světového obchodu a míra spolufinancování se snížila na původních 50 % celkových způsobilých nákladů.

Usnadnění rozhodování o žádostech o příspěvek z EFG: postup předkládání návrhů Radě a Evropskému parlamentu

Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2011 byly zpracovány podle nových rozhodovacích postupů v rámci EFG, jež byly stanoveny koncem roku 2009. V roce 2011 pokračovalo úsilí o urychlení rozhodování v rámci pravidel stávajícího nařízení, které bylo zahájeno v roce 2010, a to zejména v rámci konzultací ohledně situace po roce 2011 a 2013. Uskutečnily se přípravy na zvláštní seminář pro zástupce členských států (který se konal v březnu 2012) zabývající se různými záležitostmi, které souvisí s účinným prováděním fondu.

4.           Analýza činností EFG v roce 2011

4.1         Obdržené žádosti

Dvacet šest žádostí, které Komise obdržela v roce 2011 (viz tabulka 1), představuje o pět žádostí méně než v roce 2010 (31 žádostí[5]). Na všechny žádosti se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání žádosti atd.). Koncem roku 2011 byl zaznamenán významný nárůst žádostí v souvislosti s krizí, což dokládá, že před vypršením platnosti „krizové odchylky“ koncem prosince 2011se členské státy snažily co nejvíce využít výhodnějších ustanovení: 12 z celkem 18 žádostí podaných členskými státy v prosinci 2011 souviselo s krizí.

Uvedených 26 žádostí podalo 10 členských států, týkaly se 16 870 propuštěných pracovníků a výše požadovaných příspěvků z EFG dosáhla celkové částky 77 546 044 EUR. Částky, jež nebyly dosud schváleny, jsou orientační, jelikož se během posuzování mohou ještě změnit. V roce 2011 podaly žádost poprvé dva členské státy: Řecko a Rumunsko.

Tabulka 1 – Žádosti obdržené v roce 2011

4.1.1      Obdržené žádosti podle členských států a odvětví

Dvacet šest žádostí se týkalo 20 odvětví[6]. Pro osm z těchto odvětví byla v roce 2011 žádost o příspěvek z EFG podána poprvé: tato odvětví jsou v níže uvedeném seznamu podtrhnuta.

Rakousko (tři žádosti: silniční doprava, tabákové výrobky, sociální péče), Dánsko (dvě žádosti: elektronická zařízení, stavba lodí), Německo (jedna žádost: automobilový průmysl), Řecko (jedna žádost: maloobchod), Itálie (sedm žádostí: výstavba budov, keramický průmysl, domácí spotřebiče, služby IKT, skladování, elektronická zařízení, motocykly), Nizozemsko (tři žádosti: výstavba budov, specializované stavební činnosti, základní kovy), Portugalsko (jedna žádost: automobilový průmysl), Rumunsko (jedna žádost: mobilní telefony), Španělsko (šest žádostí: výstavba budov, kovodělný průmysl, výroba obuvi, truhlářství a tesařství), Švédsko (jedna žádost: farmaceutické výrobky).

4.1.2      Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku

Každý členský stát žádající o podporu z EFG musí připravit koordinovaný balík opatření s co největším ohledem na profil pracovníků, kterým má být pomoc určena, a rozhodnout, jakou částku pomoci bude požadovat. Nařízení o EFG neuvádí žádná doporučení ani omezení týkající se celkové požadované částky, posouzení žádosti Komisí však může vyvolat otázky, v jejichž důsledku členský stát navrhovaný balík individualizovaných služeb upraví, což ovlivní výši požadované částky.

Výše požadovaných příspěvků z EFG se v roce 2011 pohybovala od 1 125 605 EUR do 6 838 650 EUR (v průměru 2 982 540 EUR).

4.1.3      Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena

Celkový počet pracovníků, na které byla zaměřena opatření navržená pro spolufinancování z EFG, činil 16 870, což představuje přibližně 72 % celkového počtu propuštěných pracovníků (ve 26 podaných žádostech nahlásilo 10 členských států přibližně 23 500 propuštěných pracovníků). Počty se pohybovaly od 153 do 1 517 pracovníků, kterým má být pomoc určena, přičemž tři žádosti se zaměřovaly na více než 1 000 pracovníků a šest žádostí na méně než 500 pracovníků. Počet propuštěných pracovníků a počet pracovníků, kterým je určena podpora z EFG, se může lišit, jelikož žádající členský stát se může rozhodnout, že pomoc z EFG zaměří pouze na zvláštní skupiny pracovníků, například na pracovníky, pro které je mimořádně obtížné udržet se na trhu práce, nebo na pracovníky, kteří pomoc potřebují nejvíce. Někteří z dotčených pracovníků mohou dostávat pomoc mimo EFG, zatímco jiní mohou najít nové zaměstnání sami nebo se mohou rozhodnout, že odejdou předčasně do důchodu, což znamená, že se na ně opatření EFG nezaměřují.

4.1.4      Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka

Balík individualizovaných služeb, který členské státy mohou navrhovat pro dotčené propuštěné pracovníky, se řídí jejich vlastním uvážením v rámci podmínek stanovených nařízením o EFG. Výše požadované částky na dotčeného pracovníka se proto může lišit podle závažnosti propouštění, situace na dotčeném trhu práce, individuální situace dotčených pracovníků, opatření již přijatých členským státem a nákladů na poskytování služeb v dotčeném členském státě nebo regionu. To vysvětluje, proč se navrhované částky na pracovníka v roce 2011 pohybovaly v rozmezí od o něco více než 1 200 EUR po více než 19 000 EUR.

4.1.5      Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc

Z podaných 26 žádostí se jich 20 (77 %) týkalo podpory pracovníků propuštěných bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize (čl. 1 odst. 1a pozměněného nařízení o EFG), zatímco zbývajících šest žádostí (23 %) mělo reagovat na velké změny ve struktuře světového obchodu způsobené globalizací.

Osm žádostí bylo vypracováno na základě čl. 2 písm. a) nařízení o EFG, 15 žádostí na základě čl. 2 písm. b), dvě žádosti se odvolávaly na čl. 2 písm. c) a udávaly mimořádné okolnosti a jedna žádost se odvolávala na čl. 2 písm. c) a uváděla malý trh práce.

4.2         Poskytnuté příspěvky

V roce 2011 přijal rozpočtový orgán 22 rozhodnutí o poskytnutí prostředků z EFG na spolufinancování aktivních opatření politiky trhu práce (viz tabulky 2 a 3, pokud jde o celkový přehled a rozčlenění podle profilů pracovníků). Z těchto rozhodnutí se jich pět týkalo žádostí podaných v roce 2011, 16 se týkalo žádostí obdržených v roce 2010 a jedno rozhodnutí reagovalo na žádost obdrženou v roce 2009. Na všechny poskytnuté příspěvky se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání žádosti atd.).

Těchto 22 poskytnutých příspěvků se týkalo 21 213 propuštěných pracovníků ve dvanácti členských státech a dosáhlo celkové částky ve výši 128 167 758 EUR uvolněné z EFG (25,6 % maximální roční částky dostupné z EFG). To představuje 54,1% zvýšení spolufinancování z EFG v porovnání s rokem 2010 (83 171 941 EUR pro 30 poskytnutých příspěvků[7]).

Tabulka 2 – Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2011

Tabulka 3 – Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2011: profil pracovníků

4.2.1      Akce financované s pomocí EFG

Podle článku 3 nařízení č. 1927/2006 může EFG spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce zaměřená na opětovné profesní začlenění propuštěných pracovníků. Kromě toho může podle uvedeného článku EFG financovat rovněž přípravné, řídící, informační, propagační a kontrolní činnosti, které provádí členský stát za účelem použití příspěvku („prováděcí činnosti“, dříve „technická pomoc“).

Opatření schválená v rámci 22 příspěvků z EFG poskytnutých v roce 2011 byla zaměřena na opětovné začlenění 21 213 propuštěných pracovníků na trh práce. Tato opatření spočívala zejména v intenzivní, individualizované pomoci při hledání zaměstnání a v řízení případů, včetně průzkumu v oblasti zprostředkování práce u potenciálních zaměstnavatelů, v rozmanitých opatřeních v oblasti odborného vzdělávání, zvyšování kvalifikací a přeškolení, v různých dočasných finančních pobídkách/příspěvcích po dobu trvání aktivních podpůrných opatření do doby opětovného profesního začlenění, mentorství během počáteční fáze v novém zaměstnání a v jiných druzích činnosti, jako je například podpora podnikání / zakládání podniků, podporované zaměstnání a iniciativy týkající se jednorázového zaměstnání / najímání pracovníků.

Při navrhování balíků podpůrných opatření zohlednily členské státy prostředí, zkušenosti a úroveň vzdělání pracovníků, jejich schopnost být mobilní a stávající nebo předpokládané pracovní příležitosti v dotyčných regionech.

4.2.2      Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF)

EFG je určen k zvýšení zaměstnatelnosti a zajištění rychlého opětovného profesního začlenění propuštěných pracovníků prostřednictvím aktivních opatření na trhu práce, a doplňuje tak ESF, který je hlavním nástrojem pro podporu zaměstnanosti v EU. Doplňkovost těchto dvou fondů spočívá ve schopnosti řešit tuto problematiku ze dvou různých časových perspektiv: zatímco EFG poskytuje propuštěným pracovníkům individuálně přizpůsobenou pomoc v reakci na specifické události hromadného propouštění v evropském měřítku, ESF podporuje prostřednictvím předem naplánovaných, víceletých programů strategické, dlouhodobé cíle (např. zvyšování lidského kapitálu, řízení změn), jejichž prostředky nelze běžně přerozdělit na řešení krizových situací způsobených hromadným propouštěním. Opatření EFG a ESF se někdy využívají k vzájemnému doplňování s cílem poskytnout krátkodobá i dlouhodobější řešení. Rozhodujícím kritériem je schopnost dostupných nástrojů účinně pomoci pracovníkům a je na členských státech, aby vybraly (a naplánovaly) nástroje a opatření, jež jsou k dosažení sledovaných cílů nejvhodnější.

Obsah „koordinovaného balíku individualizovaných služeb“, který má být spolufinancován z EFG, by měl být vyvážen dalšími akcemi a doplňovat je. Opatření spolufinancovaná z EFG mohou jít nad rámec standardních postupů a akcí a praxe prokázala, že EFG členským státům umožňuje, aby propuštěným pracovníkům poskytovaly důkladnou individualizovanou pomoc, která by nebyla bez EFG možná, včetně opatření, jež by obvykle nebyla pracovníkům dostupná (např. sekundární nebo terciární vzdělání). EFG členským státům umožňuje lépe se zaměřit na obzvláště zranitelné osoby, jako jsou osoby s nižší kvalifikací či osoby z rodin migrantů, a poskytovat podporu s lepším poměrem počtu pracovníků na jednoho poradce nebo po delší dobu, než by to bylo možné bez EFG. To vše zvyšuje vyhlídky pracovníků na zlepšení jejich situace.

Ke konkrétním příkladům toho, jak se strukturální fondy a EFG úspěšně doplňují, patří jeden případ předložený Dánskem (odvětví stavby lodí) a tři případy z Irska z odvětví stavebnictví. Pokud jde o první případ (EGF/2010/025 DK/Odense Steel Shipyard), opatření EFG mají doplňovat opatření, která provádí regionální fórum pro růst s cílem podporovat v této oblasti růst nových odvětví v dlouhodobém horizontu a která obdrží financování z ESF a EFRR. Tento příspěvek z EFG mimoto Dánsko využívá k testování odborné přípravy v nových odvětvích a nových metod provádění za účelem jejich možného zařazení do hlavních programů, bude-li provádění EFG úspěšné.

Co se týká nejnovějších irských případů (EGF/2010/019, EGF/2010/020, EGF/2010/021) a dalších případů, EFG je od roku 2010 na základě národního strategického referenčního rámce zahrnut do postupu Monitorovacího výboru pro koordinaci fondů EU, kterému předsedá Ministerstvo financí a který byl zřízen za účelem projednávání záležitostí souvisejících s prováděním strukturálních fondů za období 2007–2013. Tento výbor projednává relevantní otázky, včetně rozdělení prostředků v operačních programech a plánů pro nové programy, aby se zajistilo, že se fondy vzájemně nepřekrývají.

Všechny členské státy musí zavést potřebné mechanismy, aby zamezily riziku dvojího financování z finančních nástrojů EU, jak stanoví čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1927/2006.

4.3         Případy nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG

Komise ani rozpočtový orgán nezamítly žádnou žádost o financování z EFG podanou členskými státy.

4.4         Dosažené výsledky EFG

Hlavním zdrojem informací o výsledcích dosažených EFG jsou závěrečné zprávy, které mají členské státy předkládat v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 1927/2006. Tyto zprávy jsou doplněny informacemi, které členské státy poskytnou v přímých kontaktech s Komisí a během koordinačních schůzek a konferencí se zástupci členských států v průběhu roku. Výsledky a údaje nahlášené členskými státy v roce 2011 jsou shrnuty v tomto bodě a v tabulce 4.

Komise obdržela závěrečné zprávy pro celkem 20 příspěvků z EFG (od roku 2008, kdy byly dostupné výsledky prvních případů EFG, do prosince 2011), což představuje přibližně 20 % celkového počtu žádostí (97) obdržených do prosince 2011. Patnáct z těchto 20 případů bylo analyzováno rovněž v rámci hodnocení v polovině období, které bylo provedeno v roce 2011 (viz bod 4.7.5). Kvůli dosud omezeným konečným výsledkům je ještě příliš brzy na vyvození konečných závěrů o přidané hodnotě podpory z EFG a dopadu na propuštěné pracovníky a trhy práce. S tím, jak bude k dispozici stále více konečných výsledků případů s prodlouženým 24měsíčním prováděcím obdobím (po prodloužení z 12 měsíců na 24 měsíců ode dne podání žádosti na základě změny nařízení o EFG v roce 2009), bude dopad EFG měřen podrobněji, včetně v rámci hodnocení ex post, které má být provedeno do dne 31. prosince 2014 (čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG).

4.4.1      Závěrečné zprávy o provádění finančních příspěvků obdržené od členských států v roce 2011

V roce 2011 obdržela Komise čtyři závěrečné zprávy o těchto případech: EGF/2009/004 BE/Oost-West Vlaanderen, EGF/2009/005 BE/Limburg, EGF/2009/007 SE/Volvo a EGF/2009/008 IE/Dell. U všech tří členských států se jednalo o první případy EFG a první dokončené případy s prodlouženým 24měsíčním prováděcím obdobím. Jednalo se rovněž o první případy využívající 65% míru spolufinancování z EFG po jejím navýšení z dřívějších 50 %.

4.4.2      Shrnutí výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2011

Uvedené čtyři závěrečné zprávy předložené třemi členskými státy ukázaly, že na konci prováděcího období EFG nalezlo 2 352 pracovníků (45,0 % z celkového počtu 5 228) nové pracovní místo nebo zahájilo samostatnou výdělečnou činnost. Ostatní se buď účastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (přibližně 10,9 %), nebo byli nezaměstnaní či pracovně nečinní z osobních důvodů (NEET: osoby, které nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy): přibližně 44,1 %.

Podobně jako v roce 2010 byly výsledky s ohledem na opětovné profesní začlenění ovlivněny omezenými absorpčními schopnostmi místních a regionálních trhů práce v přímém důsledku světové finanční a hospodářské krize. Je třeba podotknout, že míra opětovného profesního začlenění poskytuje pouze údaj o situaci pracovníka, pokud jde o zaměstnání, v okamžiku sběru údajů. Neposkytuje informace o druhu zaměstnání ani o kvalitě pracovního místa, které dotyčná osoba našla, a může se brzy poté významně změnit. Podle informací obdržených od několika členských států v letech 2010 a 2011 se míry opětovného profesního začlenění v několika málo měsících po předložení závěrečných zpráv zvyšují a ve střednědobém horizontu dále rostou, zejména v případech, kdy je i po skončení období provádění EFG pracovníkům dále poskytována individuálně přizpůsobená pomoc, a to na náklady členských států nebo s pomocí ESF.

Dotčené tři členské státy uvedly řadu zajímavých skutečností a povzbudivých informací, které naznačují, že se osobní situace, sebedůvěra a zaměstnatelnost dotyčných pracovníků díky pomoci a službám EFG viditelně zlepšily, a to i tehdy, pokud se jim nepodařilo najít rychle nové pracovní místo. EFG členským státům umožnil jednat v regionech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG, a to jak s ohledem na počet osob, jimž je poskytnuta pomoc, tak i dobu trvání a kvalitu podpory. Finanční prostředky EU členským státům umožnily jednat pružněji a zahrnout do svých balíků vysoce individualizovaná, někdy inovativní, kvalitní opatření, a tudíž věnovat větší pozornost pracovníkům s nižší kvalifikací a uchazečům o zaměstnání, u nichž je pomoc složitější.

Pomoc spolufinancovaná z EFG proto představuje vyšší investice do dovedností, což může mít kladný dopad ve střednědobém až dlouhodobějším horizontu v době, kdy se trhy postupně zotavují z krize. EFG byl považován za užitečný nástroj v době rozpočtových omezení, která jsou často obzvláště výrazná v členských státech a regionech postižených hromadným propouštěním. Uvedené tři členské státy mimoto vyvodily řadu poznatků a závěrů, které by se měly ukázat jako užitečné při přípravě a provádění budoucích případů EFG.

Tabulka 4 – Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2011[8]

4.4.3      Podrobné informace o provedených opatřeních, jak byly sděleny v závěrečných zprávách obdržených v roce 2011

EGF/2009/004 Oost-West Vlaanderen/Belgie (textilní průmysl)

Prováděcí období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 4. května 2011. Z 508 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 335 (65,9 %) opět v zaměstnání (devět z nich zahájilo samostatnou výdělečnou činnost) a zbývajících 173 pracovníků (34,1 %) bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů (NEET).

EGF/2009/005 Limburg/Belgie (textilní průmysl)

Prováděcí období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 4. května 2011. Z 356 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 259 (72,8 %) opět v zaměstnání (pět z nich zahájilo samostatnou výdělečnou činnost) a zbývajících 97 pracovníků (27,2 %) bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů (NEET).

Belgické orgány uvedly, že jim tyto dva příspěvky z EFG umožnily poskytnout propuštěným pracovníkům z textilního průmyslu individuálně přizpůsobenou pomoc a odbornou podporu, která jim buď pomohla najít nové pracovní místo, nebo posílila jejich postavení na trhu práce. Opatření spolufinancovaná z EFG prováděl vlámský úřad poskytující služby zaměstnanosti a odbornou přípravu (VDAB) a odvětvové vzdělávací středisko pro textilní průmysl (COBOT). Opatření zahrnovala individuální pomoc při hledání zaměstnání, včetně uznání stávajících dovedností souvisejících s textilním průmyslem, podporu při změně zaměstnání rozšířenou na všechny věkové skupiny, rozmanitá vzdělávací opatření k získání obecných schopností a dovedností potřebných při přijímacím pohovoru, odbornou přípravu zaměřenou na opětovné zaměstnání v nových odvětvích a na nových pozicích, individuálně přizpůsobenou odbornou přípravu pro pracovníky starší 50 let a rovněž další profesní přípravu / profesní poradenství pro osoby, které nalezly nové zaměstnání, s cílem zvýšit jejich spokojenost a schopnost setrvat na novém pracovním místě.

Některé z prováděných činností byly obsaženy v předem stanovených programech, kterým je poskytováno federální a regionální financování, což znemožnilo vypočítat příspěvek z EFG. Kvůli této zvláštní administrativní situaci započítala Belgie EFG pouze 36 % (EGF/2009/004) a 44,6 % (EGF/2009/005) skutečných celkových nákladů místo maximálně přípustných 65 %. Řídící orgán vyvodil řadu poznatků a závěrů, které by se měly ukázat jako užitečné při budoucím využití EFG.

EGF/2009/007 Volvo/Švédsko (automobilový průmysl)

Prováděcí období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 4. června 2011. Z 1 775 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 1 201 (67,7 %) opět v zaměstnání (18 z nich zahájilo samostatnou výdělečnou činnost), 344 pracovníků (19,4 %) se účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a zbývajících 230 pracovníků (12,9 %) se považovalo za nezaměstnané nebo pracovně nečinné (NEET), jelikož z různých důvodů přestali využívat služby zaměstnanosti. Podle švédských orgánů byl projekt EFG v porovnání s ostatními projekty ve Švédsku úspěšný, pokud jde o opětovné profesní začlenění po provedení projektu.

Opatření spolufinancovaná z EFG měla pro bývalé pracovníky společnosti Volvo velký význam, jelikož jim umožnila zvýšení kvalifikace pro širší trh práce a současně jim zajistila osobní rozvoj a poskytla finanční jistotu. Příspěvek z EFG švédským orgánům umožnil provést různá opatření v oblasti kvalifikací, včetně odborné přípravy zaměřené na povolání, u nichž byla jako problém zjištěna generační výměna. Odborná příprava na podnikání značně překračovala rámec toho, co obvykle nabízejí veřejné služby zaměstnanosti. Zvláštní pozornost byla věnována kvalitě odborné přípravy spolufinancované z EFG (používal se rating), což pro dotčené osoby může představovat konkurenční výhodu v porovnání s ostatními nezaměstnanými pracovníky, kteří využívají běžné možnosti odborné přípravy.

Švédské orgány rovněž oznámily, že projekt vedl k větší spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti a poskytovateli vzdělávání dospělých na celostátní, regionální a místní úrovni. Spojení politik trhu práce se zdroji z oblasti vzdělávání bylo uznáno jako důležitá přidaná hodnota s kladným multiplikačním účinkem. Zjištění a poznatky odvozené z projektu Volvo poskytnou informace pro budoucí činnosti v oblasti podpory pro nezaměstnané osoby ve Švédsku.

Švédsko se celkově domnívá, že opatření spolufinancovaná z EFG měla kladný dopad jak na bývalé pracovníky společnosti Volvo, tak na dotčené místní trhy práce. Ačkoliv jejich dopad z finančního hlediska nelze dosud změřit, mělo by to být možné v budoucnu, jakmile bude dokončeno stávající hodnocení projektu ze strany švédských orgánů.

EGF/2009/008 Dell/Irsko (počítače)

Prováděcí období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 28. června 2011. Z 2 589 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 557 (21,5 %) opět v zaměstnání (191 z nich zahájilo samostatnou výdělečnou činnost), 227 pracovníků (8,8 %) se účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a zbývajících 1 805 pracovníků (69,7 %) bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů (NEET).

Irské orgány uvedly, že podpora z EFG rozšířila pomoc, která je obvykle dostupná pro nezaměstnané osoby, a doplnila opatření podporovaná z Evropského sociálního fondu, EFRR atd. S pomocí EFG mohli bývalí pracovníci společnosti Dell využít vyšší úroveň individualizované pomoci v době rychle se zvyšující nezaměstnanosti na regionální i celostátní úrovni. Podle irských orgánů měly počet osob, které byly na konci prováděcího období opět v zaměstnání nebo zahájily podnikání, a rovněž vyšší využívání možností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy z hospodářského hlediska značný pozitivní dopad na místní a regionální úrovni. Opatření spolufinancovaná z EFG měla na jednotlivce kladný dopad i s ohledem na znovu nabytou sebedůvěru a navrácení důstojnosti.

Opatření spolufinancovaná z EFG zahrnovala širokou škálu činností v oblasti poradenství, vzdělávání, odborné přípravy a podpory podnikání a byla prováděna v úzké spolupráci s místními, regionálními a celostátními poskytovateli služeb. Pomoc z EFG umožnila rovněž rozvoj řady nově přizpůsobených opatření, včetně vysokoškolských kurzů mimo hlavní vzdělávací program, nového programu stáží k zachování stávajících dovedností a uplatnění nově nabytých dovedností v praxi a poskytování odborné přípravy k osvojení nových dovedností v nově vznikajících odvětvích nebo v odvětvích, v nichž byl zjištěn nedostatek kvalifikovaných pracovníků, jako jsou zdravotnické prostředky, finanční služby a logistika. Součástí balíku opatření byly i granty, které mají usnadnit účast žadatelů v akreditovaných vzdělávacích kurzech, a granty k usnadnění přístupu k vysokoškolským programům na schválených soukromých vysokých školách.

Zkušenosti získané při provádění projektu Dell byly využity při následných žádostech Irska o příspěvek z EFG.

4.5         Přezkum EFG po roce 2013

Podle článku 20 nařízení o EFG musí být celé toto nařízení přezkoumáno do 31. prosince 2013, což se časově shoduje s koncem programového období 2007–2013. V rámci sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[9] byla zdůrazněna nutnost zabývat se naléhavými výzvami, jako jsou nedostatky v úrovni kvalifikace, slabá výkonnost aktivních politik na trhu práce a na poli vzdělávacích systémů, sociální vyloučení marginalizovaných skupin a nízká mobilita pracovních sil. Komise hodlá EFG zachovat i v příštím programovém období 2014–2020 a chce, aby byla v tomto období pracovníkům, které postihlo propouštění v důsledku velkých změn ve struktuře výroby a obchodu způsobených rostoucí globalizací, poskytována zvláštní, jednorázová podpora. EU by měla být rovněž schopna poskytovat podporu v případě rozsáhlého propouštění vyplývajícího z vážného narušení místního, regionálního nebo národního hospodářství způsobeného neočekávanou krizí. Oblast působnosti EFG by se mimoto měla rozšířit tak, aby v určitých případech poskytovala náhradu za důsledky obchodních dohod v některých zemědělských odvětvích.

V prvním pololetí roku 2011 uskutečnila Komise se zástupci členských států, prováděcími subjekty a sociálními partnery konzultace ohledně budoucí úlohy a potenciálu EFG jakožto nástroje solidarity. Tyto konzultace zahrnovaly dvě konference zúčastněných stran, které se konaly ve dnech 25. a 26. ledna 2011 resp. 8. března 2011. V říjnu 2011 přijala Komise návrh[10] týkající se budoucího EFG s přihlédnutím k výsledkům konzultací a politickým doporučením vydaným v průběhu hodnocení EFG v polovině období (viz bod 4.7.5).

V listopadu a prosinci 2011 byl návrh Komise předložen na úrovni pracovní skupiny Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Oficiální jednání v příslušných výborech Parlamentu a Rady mají proběhnout v roce 2012 a 2013, přičemž cílem je, aby nové nařízení mohlo vstoupit v platnost dne 1. ledna 2014.

4.6         Finanční zpráva

4.6.1      Finanční prostředky poskytnuté z EFG

Během roku 2011 rozhodl rozpočtový orgán o poskytnutí 22 příspěvků z EFG v celkové výši 128 167 758 EUR, což představovalo 25,6 % maximální dostupné roční částky (viz tabulka 2). Všech 22 plateb pocházelo z rozpočtu na rok 2011, ačkoliv čtyři z nich byly vyplaceny počátkem roku 2012.

Podle článku 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006[11], který stanoví rozpočtový rámec EFG, nesmí EFG překročit maximální roční částku 500 milionů EUR, která může být financována z jakéhokoli rozpětí existujícího v mezích celkového stropu výdajů platného pro předchozí rok a/nebo ze zrušených položek závazků z posledních dvou let, s výjimkou závazků spadajících pod hlavu 1B finančního rámce. Článek 12 nařízení o EFG mimoto stanoví, že nejméně 25 % nejvyšší roční částky musí zůstat k dispozici k 1. září každého roku, aby bylo možné pokrýt potřeby do konce roku.

Prostředky na závazky pro finanční prostředky poskytnuté v roce 2011 byly do rozpočtové položky EFG převedeny z rezervy EFG. V roce 2011 byly prostředky na platby poskytnuty jinak než v minulosti, aby se pokud možno zamezilo využití finančních prostředků z ESF. Počátkem roku byla rozpočtové položce EFG připsána částka ve výši 47 608 950 EUR (včetně technické pomoci EFG ve výši 610 000 EUR). Další částka ve výši 50 000 000 EUR byla přidána formou změny rozpočtu. Během souhrnného převodu byla určena částka ve výši 5 460 495 EUR, která byla převedena do EFG. Částka ve výši 29 650 344 EUR byla převedena z rozpočtové položky ESF.

Platby uskutečněné pro rok 2011 (128 167 758 EUR) byly o 54,1 % vyšší než v roce 2010 (83 171 941 EUR pro 30 poskytnutých příspěvků7).

4.6.2      Výdaje na technickou pomoc

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1927/2006 smí být až 0,35 % finančních zdrojů (nejvýše 1,75 milionu EUR), které jsou pro daný rok k dispozici, použito v podobě technické pomoci z podnětu Komise na činnosti jako informace, administrativní a technická podpora, monitorování, audit, kontrola a hodnocení, které jsou nezbytné k provádění nařízení o EFG. V roce 2011 byla na technickou pomoc[12] dostupná částka ve výši 610 000 EUR, a to na činnosti uvedené v tabulce 5. Zbývající potenciálně dostupná částka na technickou pomoc ve výši 1 140 000 EUR nebyla během roku čerpána.

Hlavní rozdíl mezi částkou rozpočtu a skutečnými výdaji vznikl v kategorii informací, kde byl příspěvek z EFG požadovaný na obecné publikace o zaměstnanosti a sociálních věcech s významem pro EFG podstatně nižší, než se očekávalo.

Tabulka 5 – Výdaje na technickou pomoc v roce 2011

Popis || Částka rozpočtu v EUR || Skutečná částka v EUR

Informace (např. aktualizace internetových stránek EFG ve všech jazycích EU, publikace a audiovizuální činnosti) || 250 000 || 74 685,24

Administrativní a technická podpora – Schůze odborné skupiny kontaktních osob EFG – Semináře týkající se provádění EFG (semináře v roce 2012 za účelem výměny informací a zkušeností financované z rozpočtu na rok 2011) || 70 000 200 000 ||  61 404,21 268 595,79

Monitorování (druhý statistický portrét EFG za období 2007–2011) || 20 000 || 19 883,00

Vytvoření databáze znalostí (návrh elektronického formuláře žádostí) || 70 000 || 59 300,00

Audit, kontrola, hodnocení: Pro tyto kategorie nebyly v roce 2011 použity žádné příspěvky (hodnocení EFG v polovině období, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, bylo zadáno již v roce 2010 a audity provedené v roce 2011 byly financovány z jiných zdrojů Evropské komise)

Celkem || 610 000 || 483 868,24

4.6.3      Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti

V roce 2011 nebyly Komisi v rámci nařízení o EFG nahlášeny žádné nesrovnalosti.

V roce 2011 nebyly v rámci nařízení o EFG uzavřeny žádné nesrovnalosti.

4.6.4      Ukončení finančních příspěvků z EFG

V čl. 15 odst. 2 nařízení o EFG jsou stanoveny postupy pro ukončení finančních příspěvků EFG. V roce 2011 byla ukončena třetí řada příspěvků z EFG od doby zřízení fondu. Jedná se o pět případů uvedených níže, které byly prováděny v letech do roku 2010 (12měsíční prováděcí období ode dne podání žádosti a 50% míra spolufinancování z EFG).

Tabulka 6 – Případy ukončené v roce 2011

Plnění rozpočtu se pohybovalo v rozmezí od 4,7 % do 29,6 %. Celková částka nevyužitých finančních prostředků, která má být s ohledem na těchto pět případů vrácena Komisi, činila 27 639 447 EUR.

Členské státy nevyužily všechny poskytnuté příspěvky EFG z různých důvodů. Ačkoli jsou členské státy podněcovány k tomu, aby vypracovávaly realistické odhady rozpočtu pro koordinované balíky individualizovaných služeb, mohou se objevit nedostatky v přesném plánování na základě informací. Do původních výpočtů mohla být zahrnuta příliš vysoká bezpečnostní rezerva, která se nakonec ukázala jako zbytečná. Počet pracovníků, kteří se zúčastní navrhovaných opatření, mohl být ve fázi plánování nadhodnocen, někteří pracovníci se mohli rozhodnout pro levnější opatření místo dražších opatření nebo pro krátkodobá opatření místo dlouhodobých opatření nebo mohli najít novou práci rychleji, než se původně předpokládalo. Jiným důvodem nižších výdajů mohou být prodlení při zavádění opatření a nevyužití pružnosti, pokud jde o možnost přerozdělování finančních prostředků mezi různými rozpočtovými položkami během provádění balíku individualizovaných služeb.

Ze srovnání čtyřiceti závěrečných zpráv, jež byly do července 2012 k dispozici (uzavřené případy a případy, které se dosud ukončují), vyplývá, že členské státy měly v počáteční fázi fungování fondu (kdy prováděcí období činilo pouze dvanáct měsíců) problémy s tím, aby přidělené prostředky vynaložily během stanoveného období. Závěrečné zprávy, které byly obdrženy od konce roku 2011, se týkají případů s delším prováděcím obdobím (24 měsíců od podání žádosti) a ukazují, že členské státy začaly plánovat své rozpočty více realisticky, zahajovaly provádění opatření dříve a v případě potřeby přerozdělovaly rozpočtové prostředky na opatření v průběhu jejich provádění. Celková míra vracení prostředků se proto snižovala a prostředky z EFG jsou vynakládány podle plánu. Komise pomáhala členským státům prostřednictvím pravidelného informování a zvláštních seminářů s cílem podpořit optimální řízení finančních prostředků. Vedlo to k tomu, že vysoká míra vrácených prostředků, která u případů z roku 2007 dosahovala více než 60 %, se snížila o polovinu na přibližně 30 % pro rok 2008 a údaje naznačují, že tato úroveň by měla být zachována i pro případy z roku 2009. První závěrečná zpráva týkající se případu z roku 2010 uvádí méně než 10% podíl vrácených prostředků.

Předpokládá se, že se zkušeností dospějí členské státy k lepšímu vypracování rozpočtu opatření a lepším odhadům účasti pracovníků, a členské státy již vypracovávají a předkládají žádosti o příspěvek z EFG efektivněji než v prvních letech. Zlepšuje se rovněž načasování poskytnutí finančních prostředků EFG dané lokalitě, kapacity různých koordinačních a prováděcích struktur a kvalita komunikace mezi celostátní a regionální/místní úrovní. Členské státy využívají více rovněž možnost přezkumu rozpočtů a přerozdělování výdajů mezi různými opatřeními a/nebo výdaji na provádění. Na úrovni orgánů EU bylo a je vynakládáno značné úsilí o urychlení postupů rozhodování a provádění plateb z finančních prostředků EFG, takže je možno daný čas a poskytnuté finanční prostředky využít optimálně. Na březen 2012 naplánovala Komise pro zástupce členských států zvláštní seminář, který se bude zabývat různými záležitostmi souvisejícími s načasováním a účinným prováděním EFG.

4.6.5      Ostatní vrácené částky

Kromě vrácených částek, jež jsou uvedeny v tabulce 6, byl Komisi vrácen v plné výši jeden příspěvek z EFG poskytnutý v roce 2010: částka ve výši 382 200 EUR pro žádost EGF/2010/023 (Lear), kterou španělské orgány v roce 2011 stáhly.

4.7         Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí

4.7.1      Informace a propagace

Internetové stránky

Článek 9 nařízení (ES) č. 1927/2006 vyžaduje, aby Komise zřídila „internetové stránky, které budou k dispozici ve všech jazycích Společenství a budou obsahovat informace o EFG a pokyny k předkládání žádostí, jakož i aktualizované informace o přijatých a zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového orgánu“.

V souladu s požadavky článku 9 nařízení o EFG jsou internetové stránky EFG (http://ec.europa.eu/egf) zřízené Komisí dostupné ve všech 23 jazycích EU, včetně irštiny. V roce 2011 obsahovaly internetové stránky EFG 284 181 stránek, které si prohlédlo 37 384 návštěvníků.

Propagační činnosti provedené v roce 2011

S pomocí novinářů vyhotovila Komise publikaci s názvem „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci v akci – Příběhy o příležitostech vytvořených díky fondu EFG“. Tato brožura, která je k dispozici na internetových stránkách EFG, popisuje dopad konkrétních akcí EFG v pěti členských státech EU (Německo, Španělsko, Finsko, Litva a Portugalsko) a jejich okolnosti. Každý z případů je doprovázen osobním příběhem jednotlivých pracovníků, kteří poté, co byli propuštěni, využili podpory z EFG. Působivá svědectví prokazují, že EFG pomohl těmto pracovníkům zlepšit jejich osobní situaci v těžkém životním období. Jedná se o těchto pět případů: EGF/2007/004 FI/Perlos, EGF/2008/003 LT/Alytaus Tekstilė, EGF/2008/004 ES/Castilla y León & Aragón, EGF/2009/001 PT/Norte-Centro a EGF/2009/002 DE/Nokia.

Eurobarometr

Zvláštní vydání Eurobarometru nazvané „Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika“ (Eurobarometr 377[13]) ze září–října 2011 obsahovalo otázku o EFG, která byla položena již v předchozích průzkumech Eurobarometru (říjen 2008 a červen 2009), s cílem sledovat změny v povědomí o fondu.

Na otázku „Slyšel/a jste někdy o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, což je fond zaměřený na pomoc obětem globalizace?“ byly možné následující odpovědi:

„Ano, a znám jej velmi dobře“, nebo

„Ano, ale moc dobře jej neznám“, nebo

„Ne, nikdy jsem o něm neslyšel/a ani nečetl/a.“

Výsledky z roku 2011 ukazují mírné zvýšení povědomí o fondu oproti výsledkům z roku 2009: v EU znalo EFG 32 % dotázaných, z nichž 6 % uvedlo, že jej znají „velmi dobře“. 68 % dotázaných odpovědělo, že o EFG nikdy neslyšelo – tento podíl zůstává vysoký, ačkoli v porovnání s předchozím průzkumem došlo ke zlepšení o 2 %.

4.7.2      Schůzky s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami EFG

Sedmé a osmé setkání kontaktních osob Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které jsou zástupci EFG v členských státech, se konalo v Bruselu ve dnech 9. března 2011 a 20. října 2011. Část každého setkání byla vyhrazena pro projednání návrhu Komise na prodloužení „krizové odchylky“ po 30. prosinci 20114 a přezkumu stávajícího nařízení o EFG s návrhem Komise na jeho zachování v období 2014–202010.

Ve dnech 25. a 26. ledna 2011 a 8. března 2011 se v Bruselu uskutečnily dvě konference zúčastněných stran, jejichž cílem bylo projednání budoucnosti EFG (po roce 2011 a po roce 2013). Tyto konference byly financovány z rozpočtu na technickou pomoc pro rok 2010 (čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG).

Dne 7. dubna 2011 se v Bruselu konal seminář pro auditory EFG (financovaný z rozpočtu na technickou pomoc pro rok 2010).

4.7.3      Návrh elektronického formuláře žádostí

Na základě výzvy k předkládání nabídek zadala Komise externí společnosti návrh elektronického formuláře pro žádosti o příspěvky z EFG. Tento nový formulář má zkrátit dobu potřebnou od vyhotovení žádosti členským státem do přijetí návrhu, který Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

4.7.4      Druhý statistický portrét EFG za období 2007–2011

Na základě výzvy k předkládání nabídek zadala Komise externí společnosti vytvoření druhého statistického portrétu EFG za období 2007–2011. Portrét má být zveřejněn v prvním pololetí roku 2012.

4.7.5      Hodnocení EFG v polovině období

Jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, provedla Komise hodnocení účinnosti a udržitelnosti dosažených výsledků EFG v polovině období, jež bylo zadáno externím odborníkům. Závěrečná zpráva o hodnocení byla předložena koncem roku 2011 a je k dispozici na internetových stránkách EFG (http://ec.europa.eu/egf).

Hodnocení bylo provedeno na úrovni nástroje jako takového a na úrovni jednotlivých případů a opatření EFG. Analýza dlouhodobějších dopadů podpory z EFG zohledňovala osoby, jimž byla poskytnuta pomoc, a místní zaměstnavatele a komunity. Analyzováno bylo patnáct případů EFG v osmi členských státech (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Litva, Malta, Portugalsko a Španělsko). Tato analýza byla provedena podle původních pravidel EFG (která platila od roku 2007 do konce dubna 2009), tj. práh pro podávání žádostí 1 000 propuštěných pracovníků, 12měsíční prováděcí období, míra spolufinancování 50 %. Patnácti vyhodnocenými případy jsou případy, pro něž členské státy předložily v období od roku 2008 do roku 2010 závěrečné zprávy a které byly poté ukončeny[14]:

|| Rok ukončení

Č. || ČS || Případ ||

EGF/2007/001 || FR || Peugeot || 2009

EGF/2007/003 || DE || BenQ || 2009

EGF/2007/004 || FI || Perlos || 2009

EGF/2007/005 || IT || Sardegna || 2011

EGF/2007/006 || IT || Piemonte || 2010

EGF/2007/007 || IT || Lombardia || 2011

EGF/2007/008 || MT || Textiles || 2009

EGF/2007/010 || PT || Lisboa-Alentejo || 2010

EGF/2008/001 || IT || Toscana || 2011

EGF/2008/002 || ES || Delphi || 2010

EGF/2008/003 || LT || Alytaus tekstilė || 2010

EGF/2008/004 || ES || Castilla Leon || 2010

EGF/2008/005 || ES || Catalonia || 2011

EGF/2009/001 || PT || North/Centre || 2011

EGF/2009/002 || DE || Nokia || 2010

Zjištění hodnocení v polovině období jsou pozitivní, jelikož shromážděné důkazy prokazují, že EFG zvyšuje hodnotu opatření členských států. Po 12 měsících podpory z EFG nalezlo 42 % pracovníků, jimž byla podpora určena, nové zaměstnání, přičemž míra opětovného profesního začlenění se ve střednědobém horizontu dále zvyšuje. To je obzvláště dobrý výsledek vzhledem ke skutečnosti, že mnoho pracovníků, kterým byla poskytována podpora, patří k uchazečům o zaměstnání, u nichž je pomoc složitější. EFG pomohl veřejným službám zaměstnanosti v členských státech řešit krizové situace způsobené náhlým propouštěním ve velkém měřítku a doplnil stávající úsilí členských států a rovněž pomoc z Evropského sociálního fondu (ESF). To bylo ještě důležitější vzhledem k tomu, že většina případů EFG souvisela s hromadným propouštěním v regionech a lokalitách, které již jsou znevýhodněny (v porovnání s příslušným celostátním průměrem), pokud jde o nezaměstnanost, pracovní příležitosti a hospodářskou dynamiku. EFG umožňuje členským státům poskytovat individualizovanější podporu, která je lépe přizpůsobena profilu a potřebám jednotlivých pracovníků, většímu počtu pracovníků a po delší dobu, než by to bylo možné v rámci běžných programů. Prostřednictvím těchto konkrétně zaměřených opatření lze sladit pracovní příležitosti, které nabízejí místní trhy práce, s profily propuštěných pracovníků, kterým je poskytována pomoc z EFG. Provádění EFG podporuje rovněž náležitou komunikaci mezi celostátními, regionálními a místními subjekty v členských státech.

5.           Směry vývoje

Se stoupajícím počtem případů EFG se zvyšuje množství dostupných údajů nutných pro zjištění trendů žádostí a k získání přehledu o směrování činností fondu. Údaje obsažené v níže uvedených grafech a v příloze se týkají 97 žádostí v 32 hospodářských odvětvích, které byly obdrženy od ledna 2007 do prosince 2011. Podrobnější údaje budou poskytnuty ve druhém statistickém portrétu EFG za období 2007–2011, který má být zveřejněn v prvním pololetí roku 2012.

Graf 1: Počet žádostí obdržených od roku 2007 do roku 2011

|| 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || Celkem

v souvislosti s krizí || ------- || ------ || 23 || 23 || 20 || 66

v souvislosti s obchodem || 8 || 5 || 6 || 6 || 6 || 31

Celkem || 8 || 5 || 29 || 29 || 26 || 97

% celkového počtu || 8,2 % || 5,2 % || 29,9 % || 29,9 % || 26,8 % || 100,0 %

Novela nařízení o EFG z roku 2009 s dočasnými a trvalými změnami měla viditelný dopad na počet žádostí obdržených Evropskou komisí, který prokazuje významné zvýšení počtu žádostí počínaje od května 2009. Za celé období 2007–2011 bylo podáno 31 žádostí v souvislosti s obchodem a 66 žádostí v souvislosti s krizí. Přibližně 80 % žádostí obdržených od května 2009 (kdy vstoupilo v platnost pozměněné nařízení o EFG) souviselo se světovou finanční a hospodářskou krizí.

Jak je uvedeno v příloze 2, Nizozemsko a Španělsko patří k členským státům, které podaly nejvyšší počet žádostí o finanční prostředky z EFG (každá země 16 žádostí), za nimi následovala Itálie (12 žádostí) a Dánsko (8 žádostí). Do 31. 12. 2011 nepožádalo o podporu z EFG sedm členských států: Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Slovensko a Spojené království.

Graf 2: Částky požadovaného příspěvku z EFG v období 2007–2011 podle členských států

v mil. EUR

Za celé období 2007–2011 požádalo 20 členských států o celkovou částku příspěvků z EFG ve výši 414,9 milionu EUR. Itálie požádala o nejvyšší částku spolufinancování z EFG (66,2 milionu EUR / 12 žádostí), za ní následovalo Irsko (60,6 milionu EUR / 6 žádostí) a Dánsko (49,9 milionu EUR / 8 žádostí). Částky, které nebyly dosud schváleny, jsou orientační, jelikož se během posuzování mohou ještě změnit.     

Graf 3: Počet pracovníků, jimž je určena podpora, v období 2007–2011 podle členských států

Itálie je členským státem, který požádal o pomoc z EFG pro nejvyšší počet propuštěných pracovníků (13 910 / 12 žádostí), za ní následuje Španělsko (12 806 / 16 žádostí) a Irsko (9 835 / 6 žádostí). V ostatních 11 zemích počty sahají od více než 8 000 pracovníků v Německu po více než 1 400 pracovníků v Rumunsku. V každém ze šesti zbývajících členských států, které podaly žádosti, byl počet dotčených pracovníků nižší než 1 000.

Graf 4: Počet žádostí podle odvětví (NACE Rev. 2) v období 2007–2011

V období 2007–2011 obdržel EFG žádosti od celkem 32 odvětví činnosti (viz příloha 1). Většina těchto žádostí se týkala výrobních odvětví, zahrnovala však i stavebnictví a služby. Nejvyšší počet žádostí připadal na čtyři výrobní odvětví: automobilový průmysl (14 žádostí, tj. 14,4 % z celkového počtu), za nímž následoval textilní průmysl (10 žádostí, tj. 10,3 % z celkového počtu), polygrafický průmysl a stroje a zařízení (9 resp. 8 žádostí, tj. 8–9 % z celkového počtu). Přibližně 10 % (10 žádostí) pocházelo ze stavebnictví, které je vymezeno obecně a zahrnuje výstavbu budov, specializované stavební činnosti a architektonické a inženýrské činnosti (celkem 14 žádostí, tj. 14 %, pokud se zahrnou rovněž související odvětví jako truhlářství/tesařství a keramický průmysl). V případě téměř poloviny odvětví obdržel EFG jedinou žádost.

Graf 5: Počet pracovníků, jimž je určena podpora, podle odvětví (NACE Rev. 2) v období 2007–2011

Dotčenými odvětvími byly především automobilový průmysl s více než 19 000 pracovníky, jimž je určena podpora (21,7 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech), za ním následoval textilní průmysl (více než 11 000 pracovníků, tj. 12,6 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech) a stavebnictví (téměř 7 000 pracovníků, tj. 7,8 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech).

Graf 6: Průměrná výše podpory z EFG na jednoho pracovníka v období 2007–2011 podle členských států

EUR || Průměr

Graf 6 názorně ukazuje průměrnou podporu z EFG na pracovníka. Podpora z EFG na pracovníka byla nejvyšší v Rakousku a Dánsku ve výši přibližně 15 000 EUR resp. 10 000 EUR. Naopak v Litvě, Slovinsku a České republice činila požadovaná podpora méně než 1 000 EUR na pracovníka.

6.           Závěr

Z trendů, které jsou až dosud patrné, vyplývá, že žádosti o příspěvek z EFG jsou předkládány v rostoucím počtu odvětví a zvyšujícím se počtem členských států. Členské státy mimoto získávají zkušenosti s výběrem nejvhodnějších opatření, plánováním účinné pomoci propuštěným pracovníkům a využíváním EFG k ověření nových přístupů. V rostoucí míře využívají rovněž možnost přerozdělování finančních prostředků mezi opatřeními během provádění projektu s cílem plně využít dostupné finanční prostředky.

Skutečnost, že platnost dočasné „krizové odchylky“ EFG nebyla po roce 2011 prodloužena (v Radě nebylo dosaženo kvalifikované většiny, jelikož osm zemí hlasovalo proti), omezila možnosti, pokud jde o poskytování pomoci EU pracovníkům, kteří jsou dosud značně postiženi hospodářskou a finanční krizí.

Od roku 2012 do konce stávajícího programového období (konec roku 2013) budou nadále platit trvalé změny v pozměněném nařízení (práh pro podávání žádostí snížený na 500 propuštěných pracovníků, prodloužení prováděcího období na 24 měsíců ode dne podání žádosti), což usnadní podávání žádostí ze strany členských států v souvislosti s propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Rozvine-li se plně potenciál EFG, pokud jde o doplňkovost s ostatními dostupnými nástroji a konzultace s významnými zúčastněnými stranami, lze poskytovat propuštěným pracovníkům, kteří jsou způsobilí pro podporu z EFG, přizpůsobenou a individualizovanou pomoc, a tím zvyšovat jejich příležitosti na trhu práce ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu s tím, jak se budou trhy postupně zotavovat z krize.

Příloha 1 – Žádosti o příspěvek z EFG podle klasifikace ekonomických činností ke dni 31. 12. 2011 (97 žádostí)

Automobilový průmysl (NACE: Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, oddíl 29)

Č. || ČS || Případ

EGF/2007/001 || FR || Peugeot

EGF/2007/010 || PT || Lisboa-Alentejo

EGF/2008/002 || ES || Delphi

EGF/2008/004 || ES || Castilla Leon

EGF/2009/007 || SE || Volvo

EGF/2009/009 || AT || Steiermark

EGF/2009/013 || DE || Karmann

EGF/2009/019 || FR || Renault

EGF/2010/002 || ES || Cataluña

EGF/2010/004 || PL || Wielkopolskie

EGF/2010/015 || FR || Peugeot

EGF/2010/031 || BE || General Motors Belgium

EGF/2011/003 || DE || Arnsberg-Düsseldorf

EGF/2011/005 || PT || Norte-Centro

Textilní průmysl (NACE: Výroba textilií, oddíl 13)

Č. || ČS || Případ

EGF/2007/005 || IT || Sardegna

EGF/2007/006 || IT || Piemonte

EGF/2007/007 || IT || Lombardia

EGF/2008/001 || IT || Toscana

EGF/2008/003 || LT || Alytaus tekstilė

EGF/2008/005 || ES || Catalonia

EGF/2009/001 || PT || North/Centre

EGF/2009/004 || BE || Oost-West Vlaanderen

EGF/2009/005 || BE || Limburg

EGF/2010/009 || ES || Valencia

Výroba oděvů (NACE: Výroba oděvů, oddíl 14)

Č. || ČS || Případ

EGF/2007/008 || MT || Textiles

EGF/2009/018 || LT || Wearing apparel

EGF/2010/003 || ES || Galicia

EGF/2010/014 || SI || Mura

Polygrafický průmysl (NACE: Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, oddíl 18)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/026 || NL || Noord Holland and Utrecht

EGF/2009/027 || NL || Noord Brabant and Zuid Holland

EGF/2009/028 || NL || Limburg

EGF/2009/029 || NL || Gelderland and Overijssel

EGF/2009/030 || NL || Drenthe

EGF/2010/027 || NL || N Brabant Div 18

EGF/2010/028 || NL || Overijssel Div 18

EGF/2010/029 || NL || Z Holland/Utrecht Div 18

EGF/2010/030 || NL || N Holland/Flevoland Div 18

Stroje a zařízení (NACE: Výroba strojů a zařízení j. n., oddíl 28)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/015 || DK || Danfoss Group

EGF/2009/031 || DK || Linak

EGF/2010/001 || DK || Nordjylland

EGF/2010/006 || PL || H.Cegielski-Poznań

EGF/2010/013 || PL || Podkarpackie

EGF/2010/017 || DK || Midtjylland machinery

EGF/2010/018 || DE || Heidelberger Druckmaschinen

EGF/2010/022 || DK || LM Glasfiber

Výstavba budov (NACE: Výstavba budov, oddíl 41)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/011 || NL || Heijmans

EGF/2009/017 || LT || Construction

EGF/2010/019 || IE || Construction 41

EGF/2011/002 || IT || Trentino Alto Adige

EGF/2011/006 || ES || Valencia

EGF/2011/009 || NL || Gelderland

EGF/2011/017 || ES || Aragon

Specializované stavební činnosti (NACE: Specializované stavební činnosti, oddíl 43)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/020 || IE || Construction 43

EGF/2011/012 || NL || Noord Brabant-Zuid Holland

Architektonické a inženýrské činnosti (NACE: Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy, oddíl 71)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/021 || IE || Construction 71

Elektronická zařízení (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/023 || PT || Qimonda

EGF/2010/008 || AT || AT&S

EGF/2010/011 || NL || NXP Semiconductors

EGF/2011/013 || DK || Flextronics

EGF/2011/025 || IT || Lombardia

Mobilní telefony (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26)

Č. || ČS || Případ

EGF/2007/003 || DE || BenQ

EGF/2007/004 || FI || Perlos

EGF/2009/002 || DE || Nokia

EGF/2011/014 || RO || Nokia

Počítače (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/008 || IE || Dell

Základní kovy (NACE: Výroba základních kovů, oddíl 24)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/022 || BG || Kremikovtsi AD (nezpůsobilý)

EGF/2010/007 || AT || Steiermark-Niederösterreich

EGF/2011/021 || NL || Zalco

Domácí spotřebiče (NACE: Výroba elektrických zařízení, oddíl 27)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/006 || IT || Gruppo Merloni

EGF/2009/010 || LT || AB Snaige

EGF/2011/023 || IT || Antonio Merloni

Maloobchod (NACE: Maloobchod kromě motorových vozidel, oddíl 47)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/010 || CZ || Unilever

EGF/2010/016 || ES || Aragon

EGF/2011/004 || EL || Aldi Hellas

Truhlářství a tesařství (NACE: Zpracování dřeva, výroba dřevěných a korkových výrobků kromě nábytku, oddíl 16)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/020 || ES || Castilla La Mancha

EGF/2011/022 || ES || Castilla y León-Castilla-La Mancha

Stavba lodí (NACE: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, oddíl 30)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/025 || DK || Odense Steel Shipyard

EGF/2011/008 || DK || Odense Steel Shipyard

Motocykly (NACE: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, oddíl 30)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/026 || IT || Emilia Romagna

Kovodělný průmysl (NACE: Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení, oddíl 25)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/018 || ES || País Vasco

EGF/2011/019 || ES || Galicia

Výroba obuvi (NACE: Výroba usní a souvisejících výrobků, oddíl 15)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/026 || PT || Rohde

EGF/2011/020 || ES || Valencia

Velkoobchod (NACE: Velkoobchod, oddíl 46)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/012 || NL || Noord Holland ICT

Údržba letadel (NACE: Opravy a instalace strojů a zařízení, oddíl 33)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/021 || IE || SR Technics

Vydavatelství (NACE: Vydavatelské činnosti, oddíl 58)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/024 || NL || Noord Holland and Zuid Holland

Nábytkářství (NACE: Výroba nábytku, oddíl 31)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/016 || LT || Furniture

Keramický průmysl (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/014 || ES || Valencia

EGF/2011/007 || IT || Lazio

Křišťál (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23)

Č. || ČS || Případ

EGF/2009/012 || IE || Waterford Crystal

Kamenictví/mramorářství (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23)

Č. || ČS || Případ

EGF/2010/005 || ES || Valencia

Silniční doprava (NACE: Pozemní a potrubní doprava, oddíl 49)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/001 || AT || Nieder- und Oberösterreich

Tabákové výrobky (NACE: Výroba tabákových výrobků, oddíl 12)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/010 || AT || Austria Tabak

Sociální péče (NACE: Mimoústavní sociální péče, oddíl 88)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/011 || AT || Soziale Dienstleistungen

Farmaceutické výrobky (NACE: Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, oddíl 21)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/015 || SE || AstraZeneca

Služby IKT (NACE: Programování, poradenství a související činnosti, oddíl 62)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/016 || ES || Agile

Skladování (NACE: Skladování a vedlejší činnosti v dopravě, oddíl 52)

Č. || ČS || Případ

EGF/2011/24 || IT || Medcenter

|| ||

celkový počet žádostí: 97 celkový počet průmyslových odvětví: 32 ve výše uvedeném seznamu bylo těchto osm pododvětví NACE započítáno jako samostatná odvětví: počítače, mobilní telefony, elektronická zařízení (NACE 26) stavba lodí, motocykly (NACE 30) keramický průmysl, křišťál, kamenářství/mramorářství (NACE 23) *) těchto šest případů členské státy stáhly (ke dni 31. 12. 2011), a nejsou proto v seznamu zahrnuty: EGF/2007/002    FR       Renault                       (staženo v červenci 2009) EGF/2007/009    ES        Delphi                         (staženo v roce 2007) EGF/2009/003    AT       Magna Steyr               (staženo v roce 2009) EGF/2009/025    NL       Noord Brabant           (staženo v dubnu 2010) EGF/2010/023    ES        Lear                            (staženo v červenci 2011) EGF/2010/024     NL       ABN Amrobank           (staženo v březnu 2011)

Příloha 2 – Přehled žádostí o příspěvek z EFG podle členských států a druhů žádostí ke dni 31. prosince 2011 (kritéria podle článku 1)

1)         Tabulka odráží změny ke dni 31. 12. 2011.

2)         Na všechny žádosti obdržené v období od 1. května 2009 do 30. prosince 2011 (nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006; Úř. věst. L 167, 29.6.2009) se vztahovala dočasná odchylka rozšiřující oblast působnosti EFG na světovou finanční a hospodářskou krizi a zvyšující míru spolufinancování EFG na 65 % celkových nákladů.

3)         Jedna z podaných žádostí (EGF/2009/022 BG/Kremikovtsi) nebyla způsobilá (SEK(2010) 993 v konečném znění ze dne 30.8.2010).

4)         Ve statistických údajích není zahrnuto šest případů, které žádající členské státy stáhly.

5)         Do 31. 12. 2011 nepožádalo o podporu z EFG sedm členských států: Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Slovensko a Spojené království.

[1]               Nařízení (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1, v opraveném znění zveřejněném v Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82 (pro všechny jazyky) a v Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 74 (pouze pro anglický jazyk).

[2]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009).

[3]               Vztahující se na žádosti o příspěvek z EFG podané v období od 1. 5. 2009 do 30. 12. 2011 podle čl. 1 odst. 1a pozměněného nařízení o EFG.

[4]               Návrh Komise ze dne 10. června 2011, KOM(2011) 336 v konečném znění.

[5]               Včetně dvou případů, které byly v roce 2011 staženy (EGF/2010/023 ES/Lear a EGF/2010/024 NL/ABN Amrobank).

[6]               Výstavba budov (4), automobilový průmysl (2), elektronická zařízení (2), kovodělný průmysl (2), stavba lodí (1), výroba obuvi (1), základní kovy (1), maloobchod (1), keramický průmysl (1), specializované stavební činnosti (1), mobilní telefony (1), truhlářství a tesařství (1), domácí spotřebiče (1), silniční doprava (1), tabákové výrobky (1), sociální péče (1), farmaceutické výrobky (1), služby IKT (1), skladování (1), motocykly (1).

[7]               V tomto údaji není započítána částka ve výši 382 200 EUR, kterou vrátilo Španělsko v souvislosti s jedním případem staženým v roce 2011 (EGF/2010/023 ES/Lear).

[8]               Tuto tabulku sestavila Komise na základě opatření, která provedly členské státy a nahlásily je ve svých závěrečných zprávách. Kategorie opatření byly založeny na metodice Eurostatu (neodpovídají jí však úplně) popsané v „Labour market policy database — Methodology — Revision of June 2006“ (Databáze politiky pracovního trhu – metodika – revize z června 2006). Některá spolufinancovaná opatření nespadají do žádné z kategorií Eurostatu (např. příspěvky při hledání zaměstnání, příspěvky na odbornou přípravu, příspěvky na živobytí během aktivních opatření trhu práce).

[9]               KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[10]             KOM(2011) 608 v konečném znění, 6.10.2011.

[11]             Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 154, 19.6.2010, s. 27.

[13]             http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_377_en.pdf

[14]             V tom není započítán případ EGF/2007/002 FR/Renault, který byl v roce 2009 stažen.

Top