This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011DC0455
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS European Agenda for the Integration of Third-Country Nationals
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí
/* KOM/2011/0455 v konečném znění */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí /* KOM/2011/0455 v konečném znění */
OBSAH 1........... INTEGRACE – ZPŮSOB, JAK
VYUŽÍT POTENCIÁLU MIGRACE................... 2 2........... ŘÍZENÍ INTEGRACE JE
SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST..................................... 3 A. INTEGRACE
PROSTŘEDNICTVÍM VĚTŠÍ ÚČASTI.......................................................... 4 B. VÍCE OPATŘENÍ NA MÍSTNÍ ÚROVNI............................................................................. 8 C. ZAPOJENÍ ZEMÍ PŮVODU................................................................................................ 10 3........... DALŠÍ POSTUP........................................................................................................ 11
1.
INTEGRACE – ZPŮSOB, JAK VYUŽÍT POTENCIÁLU MIGRACE
V minulých desetiletích se většina
členských států EU setkala s rostoucí migrací. Migranti ze
třetích zemí tvoří přibližně čtyři procenta
celkové populace EU[1].
Složení obyvatelstva EU se tedy mění a rozmanitost jednotlivých evropských
společností roste. Od toho se odvíjejí jednak nové podmínky pro sociální
soudržnost, jednak vládní opatření reagující na obavy veřejnosti. Evropu rovněž ovlivňují demografické
změny, tj. stárnutí populace, rostoucí průměrná délka života
či klesající počet obyvatel v produktivním věku[2]. K řešení těchto problémů
může – vedle maximálního využití pracovní síly a kvalifikací, jež již v EU
k dispozici jsou, a zvýšení produktivity ekonomiky EU – přispět
legální migrace. Demografické trendy se v jednotlivých regionech liší, a
vyžadují si tak konkrétně uzpůsobená řešení. Pokud chce Evropa
plně využít přínosů migrace, musí nalézt způsob, jakým se –
prostřednictvím účinnější integrace migrantů – lépe
vypořádá se svými různorodými a multikulturními společnostmi. Strategie Evropa 2020[3] a Stockholmský program[4] plně uznávají potenciál, který migrace
při budování konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky nabízí, a jako jasný
politický cíl vytyčují účinnou integraci legálních migrantů, jež
se opírá o dodržování a podporu lidských práv[5]. Členské státy potvrdily své odhodlání
dále rozvíjet ústřední myšlenku integrace jakožto hnací síly
hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti, a posilovat tak
příspěvek migrantů k ekonomickému růstu a kulturnímu
bohatství[6].
Rámec pro spolupráci EU v oblasti integrace již existuje v podobě
základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců
v Evropské unii, jež byly Radou schváleny v roce 2004[7]. Zásady zdůraznily, že integrace je
obousměrný dynamický proces vzájemného přizpůsobování
migrantů a přijímajících společností. Všechny akce EU, které
Komise představila ve svém Společném programu pro integraci z roku
2005, byly dokončeny[8]. Sociální, hospodářské a politické
souvislosti se však změnily a ne všechna integrační opatření
splnila svůj účel. Integrační politiky se také neobejdou bez
vůle a odhodlání migrantů být součástí společnosti, která
je přijímá. Nové ustanovení Smlouvy, které se týká podpory
integrace státních příslušníků[9]
oprávněně pobývajících v členských státech (čl. 79 odst. 4
SFEU), umožňuje přijmout společná opatření, ovšem s
vyloučením harmonizace. Tato opatření musí zohledňovat
změny demografických, sociálních, hospodářských a politických
souvislostí. Číselné údaje[10] potvrzují, že k nejpalčivějším problémům
patří: · přetrvávající nízká míra zaměstnanosti migrantů, a
zejména žen migrantek, · rostoucí nezaměstnanost a vysoký stupeň
„překvalifikovanosti“, · zvýšené riziko sociálního vyloučení, · rozdíly ve vzdělanosti, · obavy veřejnosti související s nedostatečnou integrací
migrantů. Obnovená evropská agenda pro integraci
státních příslušníků třetích zemí je příspěvkem k debatě
o tom, jak integraci chápat a jak ji účinněji podporovat. K dispozici
by měly být rozličné přístupy uplatňované v závislosti na
tom, s jakými problémy integrace se různé skupiny migrantů potýkají,
ať už migranti s nízkou či vysokou kvalifikací, nebo osoby požívající
mezinárodní ochrany. Evropa potřebuje pozitivní postoj k rozmanitosti a
silné záruky v oblasti základních práv a rovného zacházení, postavené na
vzájemném respektu různých kultur a tradic. Nezbytná jsou také
opatření zaměřená na obzvlášť zranitelné skupiny
migrantů. Toto sdělení vychází ze zkušeností po
celé EU a upozorňuje na problémy integrace v Evropě. Obsahuje
doporučení, jak tyto problémy řešit, a vyznačuje oblasti, ve
kterých je třeba přijmout příslušná opatření. Spolu s
pracovním dokumentem útvarů Komise přináší přehled iniciativ EU
na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí. EU má k
dispozici různé nástroje, jež mohou pomoci úsilí členských států
nasměrovat. Evropskou agendu pro integraci však nelze provádět pouze
evropskými nástroji. Integrace je dynamický a dlouhodobý proces, jenž si
vyžaduje zapojení celé řady aktérů v různých oblastech politiky
a na různých úrovních. Proto jsou
doporučení obsažená v tomto sdělení určena všem aktérům
zapojeným do procesu integrace.
2.
ŘÍZENÍ INTEGRACE JE SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že pro
využití potenciálu migrace je třeba, aby integrační politiky
vytvořily příznivé podmínky pro účast migrantů na
hospodářském, sociálním, kulturním a politickém životě. Účinná
řešení problémů integrace je sice třeba nalézt v každém národním
i místním kontextu, avšak vhledem k tomu, že tyto problémy jsou v mnoha
členských státech totožné, nabízí se výměna zkušeností. Třebaže
EU není oprávněna stanovovat integrační strategie, může
poskytnout rámec pro sledování, referenční srovnávání a výměnu
osvědčených postupů a vytvářet pobídky prostřednictvím
evropských finančních nástrojů. Příklady osvědčených
postupů a výměny poznatků jsou uvedeny v přiloženém
pracovním dokumentu útvarů Komise. K integraci se váže právní a politický rámec
vymezený a koordinovaný na úrovni EU[11].
Součástí činnosti EU na podporu integrace je i zajištění
právního rámce pro rovné zacházení a náležitá práva přiznaná všem
migrantům. Priority integrace by měly být plně zohledněny
ve všech příslušných oblastech. Přispěje se tak k ucelenému
řešení problémů v této oblasti i naplňování ostatních
politických priorit. Integrace je proces, jenž se neustále vyvíjí a
který je třeba pečlivě sledovat. Vyžaduje soustavné úsilí,
inovativní přístupy a odvážné nápady. Vymezit patřičná
řešení není snadné. Pokud se však migranty podaří v EU integrovat,
bude to představovat významný příspěvek EU k dosažení cílů
stanovených ve strategii Evropa 2020, tj. zvýšit do roku 2020 zaměstnanost
na 75 %, snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod
10 %, zvýšit podíl obyvatel, kteří mají ukončené terciární
vzdělání, a vyvést 20 milionů lidí z chudoby a sociálního
vyloučení[12]. Navrhovaná opatření se zaměřují
na následující klíčové oblasti: A. Integrace prostřednictvím
větší účasti. B. Více opatření na místní úrovni. C. Zapojení zemí původu. A. INTEGRACE
PROSTŘEDNICTVÍM VĚTŠÍ ÚČASTI Integrace začíná na místní úrovni, od níž
by se měly integrační politiky – založené na přístupu „zdola
nahoru“ – odvíjet. Tyto politiky zahrnují opatření, jejichž cílem je
zvýšit zapojení migrantů do společnosti: podpora jazykové výuky,
programy pro začleňování, přístup k zaměstnání,
vzdělávání a odborná příprava a boj proti diskriminaci. Je třeba, aby se do integrace
migrantů zapojila přijímající společnost, aby respektovala
jejich práva a kulturu a informovala je o jejich povinnostech. Zároveň
musí migranti ukázat ochotu se integrovat a respektovat předpisy a hodnoty
společnosti, ve které žijí. 1. Sociálně-ekonomický
příspěvek migrantů 1.1. Osvojení
si jazyka Panuje všeobecná shoda, že integrace se
neobejde bez osvojení si jazyka. Dobrá znalost jazyka vede k lepším pracovním
příležitostem, nezávislosti a větší účasti žen migrantek na trhu
práce. Jazyková výuka i programy pro
začleňování musí být dostupné jak z finančního, tak
zeměpisného hlediska. Je třeba nabízet jazykové kurzy na různých
úrovních, jež vycházejí ze znalostí účastníků a podmínkách výuky. V
této souvislosti lze použít Společný evropský referenční rámec pro
jazyky, který vypracovala Rada Evropy jako základ pro vzájemné uznávání a
určování úrovně jazykových znalostí[13].
1.2. Účast
na trhu práce V mnoha členských státech existuje
významný rozdíl v míře zaměstnanosti státních příslušníků
třetích zemí a občanů EU. V roce 2010 byla v EU míra
zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí ve
věku 20–64 let o deset procentních bodů nižší než míra
zaměstnanosti celkové populace stejné věkové skupiny[14]. Zejména míra zaměstnanosti žen
migrantek je podstatně nižší než průměrná míra
zaměstnanosti i míra zaměstnanosti jejich mužských
protějšků[15].
Jelikož účast na trhu práce je jedním z nejlepších a nejkonkrétnějších
způsobů integrace do společnosti, snahy o snížení výše uvedených
rozdílů se musí zaměřit jednak na migrující pracovníky, jednak
na migranty, kteří do EU přicházejí v rámci sloučení rodiny nebo
jako osoby požívající mezinárodní ochrany. Ve všech členských státech, jež mají k
dispozici příslušné údaje, lze zaznamenat překvalifikovanost státních
příslušníků třetích zemí, zejména žen[16] pro práci, kterou vykonávají.
Nezaměstnaní migranti či migranti zaměstnaní na místech, pro
něž mají nadměrnou kvalifikaci, představují
nedostatečně využitý zdroj a plýtvání lidským kapitálem. Kromě
toho mohou migranti tuto situaci vnímat jako ponižující. Je třeba rozvinout služby s cílem
umožnit uznávání kvalifikací získaných v zemi původu, což by
přistěhovalcům usnadnilo najít zaměstnání, jež odpovídá
jejich schopnostem. Prvním krokem by
bylo posílení našich možností při mapování dosaženého vzdělání,
předchozích pracovních zkušeností, srovnatelnosti diplomů a
kvalifikací a při zjišťování případné potřeby odborné
přípravy. Neméně důležitá je i transparentnost
informací o volných pracovních místech a podpora veřejných služeb
zaměstnanosti. Zásadní význam mají při podpoře rozmanitosti a
boji proti diskriminaci zaměstnavatelé a sociální partneři. Posílen
by měl být také význam migrantů – podnikatelů a jejich
tvořivých a inovačních schopností[17].
Podpora by měla přicházet od orgánů disponujících informacemi o
podmínkách pro založení firmy. Programy pro začleňování by
měly být koncipovány tak, aby podporovaly vstup nově příchozích
migrantů do zaměstnání a dalších zásadních oblastí přijímající
společnosti. Tyto programy mohou mít
podobu smluvní dohody, jež zajistí odpovědný přístup a jež bude
upravovat práva a povinnosti obou stran 1.3. Úsilí
v rámci vzdělávacího systému Ve většině členských států
EU roste podíl studentů z rodin migrantů[18]. Vzdělávací systémy se musí
přizpůsobit rostoucí rozmanitosti studentů s cílem poskytovat
vysoce kvalitní vzdělání pro všechny a využívat potenciálu této
rozmanitosti. K úspěšnému osvojení si jazyka přispějí
opatření zaváděná již od předškolního věku dětí. Průměrná úroveň vzdělání
státních příslušníků třetích zemí je nižší než u státních
příslušníků členských států EU[19]. Mladí lidé z rodin migrantů jsou více
vystaveni riziku, že opustí systém vzdělávání a odborné přípravy,
aniž by dosáhli vyššího sekundárního vzdělání. Proto je třeba
vyvinout další úsilí, aby k předčasnému ukončování školní
docházky mladých migrantů nedocházelo[20]. Učitelé a další zaměstnanci by
měli být proškoleni v oblasti řízení rozmanitosti. Užitečný
může být rovněž nábor migrantů na místa učitelů
či pracovníků v oblasti péče o dítě. Jednak by se tak
podpořila výuka ve třídách s vysokým podílem migrantů, jednak by
šlo o způsob, jak vnitrostátní vzdělávací systémy dále otevřít
jiným evropským a mimoevropským kulturám. Příkladem užitečného
opatření je jazyková výuka rodičů spojená s výchovným a školním
poradenstvím pro jejich děti. Školy v obzvlášť znevýhodněných
oblastech s vysokým podílem žáků a studentů – migrantů by
si mohly vytvořit konkurenční výhodu zavedením specializovaných
programů, systémů mentorování a dostupné odborné přípravy. 1.4. Zajištění
lepších životních podmínek Cílem opatření zaměřených na
sociální začlenění migrantů by mělo být jednak
odstranění případných překážek, jež zabraňují v
přístupu k sociálním a zdravotnickým službám, jednak boj proti
chudobě a vyloučení nejzranitelnějších osob[21]. Zvláštní pozornost je třeba
věnovat integraci osob požívajících mezinárodní ochrany. Často mají
za sebou traumatické zážitky, jež si vyžadují speciální sociální a
psychologickou péči. Politiky by proto měly být koncipovány tak, aby
minimalizovaly izolaci osob požívajících mezinárodní ochrany a omezení jejich
práv a aby zajišťovaly účinnou jazykovou výuku, přístup k
ubytování a přístup ke zdravotní péči v takovém systému
zdravotnictví, jenž propaguje integraci a kulturně uzpůsobené
programy podpory zdraví. Opatření by se měla zaměřovat i na
odborné vzdělávání a pomoc při hledání zaměstnání. Zvláštní pozornost si zasluhuje situace
Romů ze třetích zemí legálně pobývajících v EU. 1.5. Lepší
využití finančních prostředků EU Podporu účasti migrantů na
životě společnosti a provádění integračních politik
založených na přístupu „zdola nahoru“ by mělo doprovázet lepší
využití stávajících nástrojů EU. Evropský fond pro integraci státních
příslušníků třetích zemí a Evropský uprchlický fond podporují
opatření, jako jsou programy pro přijímání a začleňování,
účast v občanském a kulturním životě a rovný přístup ke
službám. Doplňují je opatření usnadňující přístup na trh
práce a integraci na něm, jež jsou financována z Evropského
sociálního fondu. Evropský fond pro regionální rozvoj může zase podporovat
širokou škálu integračních opatření v kontextu regionálního rozvoje. Doporučení Členské
státy by měly: ·
zajistit jazykové kurzy zohledňující
různé potřeby migrantů v různých fázích jejich integrace, ·
zavádět programy pro začleňování
nově příchozích migrantů, včetně jazykových a občanských
kurzů. Tyto programy by měly přihlížet ke specifickým
potřebám žen migrantek s cílem zvýšit jejich účast na trhu práce a
posílit jejich ekonomickou nezávislost, ·
přijmout opatření, jejichž účelem
je zmapovat a vyhodnotit potřeby jednotlivců a potvrdit jejich
kvalifikaci a profesní zkušenosti, ·
zvýšit účast migrantů na trhu práce
prostřednictvím aktivních politik na trhu práce, ·
usilovat v rámci vzdělávacích systémů
o proškolení učitelů a vedoucích pracovníků škol v oblasti
řízení rozmanitosti, o nábor učitelů pocházejících z
prostředí migrantů a účast dětí z rodin migrantů na
předškolním vzdělávání a ·
věnovat zvláštní pozornost specifickým
potřebám zranitelných skupin migrantů. Komise by
měla: ·
podporovat výměnu osvědčených
postupů a koordinaci politik v rámci politiky zaměstnanosti,
vzdělávání a sociální politiky a ·
zasazovat se o lepší využití finančních
nástrojů EU na podporu účasti migrantů. 2. Práva a povinnosti – rovné zacházení a pocit
sounáležitosti Úcta k univerzálním hodnotám a základním
lidským právům je zakotvena ve Smlouvě. Je třeba zvýšit úsilí v
rámci boje proti diskriminaci a poskytnout migrantům nástroje, jejichž
prostřednictvím se seznámí se základními hodnotami EU a jejích
členských států. Pro integraci migrantů je důležitá
jejich účast na demokratickém procesu. V nejvyšší možné míře je
třeba odstranit legislativní a strukturální překážky, jež brání
migrantům v politické účasti. Mělo by být posíleno zapojení
zástupců migrantů, včetně žen, do koncipování a provádění
integračních politik a programů. Informační programy a pracovní stáže
mohou přispět k budování kapacit v rámci organizací migrantů a
podporovat tyto organizace v tom, aby se zapojovaly na místní úrovni např.
do školských rad, správy bydlení apod. K opatřením ke zvýšení demokratické
účasti by mohla patřit odborná příprava, mentorování, možnost
hlasovat v místních volbách, zřízení místních, regionálních a celostátních
poradních orgánů a podpora podnikání, tvořivosti a inovací[22]. Doporučení Členské
státy by měly: ·
přijmout opatření, jež zajistí
uplatňování zásady rovného zacházení v praxi a zamezí institucionální i
každodenní diskriminaci, a ·
usilovat o odstranění překážek pro
politickou účast migrantů. Posíleno
by mělo být zapojení zástupců migrantů do koncipování a
provádění integračních politik a programů. Komise by
měla: ·
zajistit úplné a
správné provedení stávajících směrnic o zákazu diskriminace v oblasti
legální migrace. B. VÍCE OPATŘENÍ NA MÍSTNÍ ÚROVNI Na formulování a provádění
integračních politik by se měly aktivně podílet místní orgány,
jež zodpovídají za celou řadu služeb a činností a jež hrají
důležitou úlohu při utváření interakce mezi migranty a
přijímající společností. 1. Opatření
pro obzvlášť znevýhodněné městské oblasti Mnoho
migrantů se usadí v městských oblastech, v nichž pak čelí
specifickým problémům integrace. Integrační politiky se musí
konkrétně zaměřit na problémy znevýhodněných čtvrtí s cílem
podpořit v těchto městských oblastech hospodářský růst
a kulturní činnost a přispět k sociální soudržnosti. Na podporu městského rozvoje byly v několika členských
státech úspěšně vypracovány smlouvy a jiné dohody mezi celostátními,
regionálními a místními orgány. Je zcela zásadní zapojit do těchto dohod
obyvatele a zástupce místních organizací. V zájmu účinné integrace
jsou nutná i podpůrná opatření, jež jsou založena na integrovaném
přístupu a jejichž cílem je jednak zajistit sociální infrastrukturu a
obnovu měst, jednak zamezit segregaci. 2. Zdokonalení
víceúrovňové spolupráce I když se
integrační opatření týkají zejména místních orgánů,
důležitá je rovněž úzká spolupráce mezi orgány na různé úrovni
státní správy, aby poskytování, financování a vyhodnocování služeb bylo
řádně koordinováno. Účinné integrace lze dosáhnout pouze v
partnerství všech zúčastněných stran, jako jsou evropské orgány,
členské státy a subjekty s celostátní, regionální a místní
působností. EU může poskytnout rámec jednak pro sledování,
referenční srovnávání a výměnu osvědčených
postupů mezi různými úrovněmi správy, jednak pro vytváření
pobídek podporujících dobře fungující místní a regionální modely. „Územní pakty“ mezi příslušnými
zúčastněnými stranami na různé úrovni by měly všem
účastníkům poskytovat potřebnou flexibilitu při plnění
určitých politických cílů a zároveň umožňovat racionalizaci
politických nástrojů a způsobů a postupů financování. V
tomto ohledu by mohl významným způsobem přispět Výbor regionů. Příklady: Projekt INTI-Cities, jehož cílem je vyhodnotit
a srovnat místní integrační politiky, postupy a mechanismy
řízení, byl úspěšně vyzkoušen v Helsinkách, Rotterdamu, Malmö,
Düsseldorfu, Janově a Lyonu. Dále byl vypracován projekt DIVE s
cílem vyhodnotit, jak obce, vystupují-li jako zaměstnavatelé,
odběratelé zboží a služeb, tvůrci politik a poskytovatelé služeb,
uplatňují zásady rozmanitosti a rovnosti. Srovnávací ukazatele DIVE byly
použity v Amsterodamu, Leedsu, Berlíně a v Římě.
Města zapojená do projektu DIVE se zavázala k dodržování Charty měst
podporujících integraci (Charter on Integrating cities)[23]. Autonomní oblast Valencie má k dispozici právní rámec
upravující aktivní spolupráci různých aktérů v rámci integrace
nově příchozích. Vláda autonomní oblasti, odbory a asociace
zaměstnanců navíc podepsaly „pakt pro přistěhovalectví“ s
cílem řídit rozmanitost na pracovišti a podporovat aktivní účast
migrujících pracovníků. „Místní pakt pro integraci“ spojuje veřejné
orgány na úrovni obcí, provincií i celé autonomní oblasti za účelem
posílení spolupráce a zajištění soudržnosti opatření na podporu
integrace v různých sférách. 3. Finanční
podpora EU pro opatření na místní úrovni Evropský fond pro integraci státních
příslušníků třetích zemí se velmi osvědčil jako
nástroj, jenž podporuje opatření členských států umožňující
státním příslušníkům třetích zemí splnit podmínky pobytu a
usnadňující jejich integraci[24]. V
příštím víceletém finančním rámci Komise navrhuje zjednodušit
strukturu výdajových nástrojů tím, že se sníží počet programů a vytvoří
se dvoupilířová struktura zahrnující i Migrační a azylový fond[25]. Součástí budou i opatření
na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí.
Financování bude mít rovněž vnější rozměr a bude určeno na
opatření jak v EU, tak ve třetích zemích. Budoucí financování EU v oblasti integrace by
mělo vycházet z místního, cílenějšího přístupu a
zaměřovat se na soudržné strategie koncipované tak, aby podporovaly
integraci na místní úrovni. Tyto strategie by prováděly především
místní a regionální orgány a nestátní subjekty s přihlédnutím ke své
konkrétní situaci. Výsledky by byly vyhodnocovány podle toho, jak strategie
přispívají ke splnění obecného cíle zvýšené účasti, a to na
základě 1) vyšší míry zaměstnanosti, 2) vyššího stupně
vzdělání, 3) lepšího sociálního začlenění a 4) aktivního
občanství. Doporučení Členské
státy by měly: ·
přijmout na základě přístupu
„zdola nahoru“ komplexní integrační strategie, do jejichž vypracování a
provádění se účinně zapojí všechny zúčastněné strany
na místní a regionální úrovni. · Aktéři na všech úrovních správy by měli: ·
podporovat „územní pakty“, jež by
představovaly rámec pro spolupráci příslušných zúčastněných
stran na různých úrovních a které by byly vypracovány s cílem koncipovat a provádět
integrační politiky. Komise by
měla: ·
podporovat zapojení místních a regionálních
aktérů do definování integračních politik v rámci programů
EU prostřednictvím strategického partnerství s Výborem regionů a evropskou
sítí měst a regionů a ·
zasazovat se o větší koordinaci při
programování stávajících finančních nástrojů EU a zaměřit
se na opatření na místní úrovni, přičemž
by se k tomu měly využít Evropský fond pro integraci státních
příslušníků třetích zemí, Evropský uprchlický fond, Evropský
sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. C. ZAPOJENÍ ZEMÍ
PŮVODU Země původu mohou proces integrace
podpořit třemi způsoby: 1) připravovat migranty na
integraci už před jejich odjezdem, 2) podporovat migranty, kteří se
již v EU zdržují, např. prostřednictvím velvyslanectví, 3)
připravovat se na dočasný nebo definitivní návrat migrantů s
nabytými zkušenostmi a znalostmi. 1. Opatření
na podporu integrace prováděná už před odjezdem migrantů Země původu by mohly migrantům
před odjezdem poskytovat nejen příslušné informace o podmínkách
pro udělení víza a pracovního povolení, ale i zajišťovat jazykovou
výuku či nabízet odborné vzdělávání za účelem zvýšení jejich
kvalifikace. Třetím zemím by proto měla být poskytována podpora
zaměřená na zmíněná opatření před odjezdem. Rovněž
je třeba podporovat zdokonalování metod uznávání kvalifikací a odborných
dovedností migrantů. Komise v průběhu tohoto roku spustí
„portál EU o přistěhovalectví“, který napomůže migrujícím osobám
získat potřebné informace o postupech pro podávání příslušných
žádostí. 2. Prospěšné
kontakty mezi komunitami žijícími v diaspoře a jejich zeměmi
původu Přispívat k udržitelným investicím a
rozvoji v zemích původu mohou nejen remitence, ale i přenášené
dovednosti, inovace a znalosti. Podpora nadnárodního podnikání
prostřednictvím dynamičtější strategie bude mít příznivý
dopad pro podnikatele působící jak v členských státech EU, tak i v
partnerských zemích. Tyto podniky mohou vytvářet pracovní místa v zemích
původu a přinášet prospěch v podobě integrace migrantů
a větší obchodní výměny mezi zeměmi. 3. Cirkulační
migrace a rozvoj v zemích původu Dočasní a cirkulační migranti by
měli mít oporu v právně podloženém rámci, jenž by jim zajišťoval
jasný právní status a usnadňoval mobilitu. Vhodným rámcem pro podporu
iniciativ na téma integrace v členských státech EU, jež jsou přínosné
i pro země původu, by mohla být partnerství v oblasti mobility.
Pozitivní politické signály z obou stran by napomohly vytvořit
příznivější podmínky jak pro integraci, tak i pro dočasnou a
cirkulační migraci. Doporučení Členské
státy a země původu by měly: ·
poskytovat migrantům před odjezdem
podporu s cílem usnadnit integraci, aby byla součástí rámce pro dialog a
spolupráci mezi EU a partnerskými zeměmi. Klíčovým prvkem v tomto
ohledu bude zdokonalení metod pro uznávání kvalifikací a odborných dovedností
migrantů.
3.
DALŠÍ POSTUP
Řízená integrace je klíčovým
předpokladem pro plné využití potenciálu migrace ze strany migrantů i
EU. Základem jsou účinné integrační politiky, jež napomohou skloubit
hospodářský růst se sociální soudržností a řešit narůstající
rozmanitost evropských společností.
Tento proces si žádá strukturovanou a fundovanou diskusi. Nezbytné jsou
soudržné strategie, které přispějí k lepšímu zapojení migrantů
do společnosti, v níž žijí.
3.1.
Posílená spolupráce, konzultace a koordinace
Problémy integrace
bude třeba řešit prostřednictvím partnerství národních vlád,
regionálních a místních orgánů. Zároveň musí být zajištěn
dialog s příslušnými zúčastněnými stranami na všech úrovních
správy. Je třeba také více spolupracovat se zeměmi původu.
Posílen by mohl být přístup, jenž spočívá v „trojstranném procesu“
mezi migranty, přijímajícími společnostmi a zeměmi původu. Tento
proces by měl od EU obdržet nezbytnou podporu. Komise
hraje významnou roli při zajišťování dialogu, k němuž se sejdou
příslušní aktéři a na kterém jsou probírány nejdůležitější
problémy integrace. Výměna znalostí a osvědčených postupů
mezi členskými státy probíhá v rámci sítě národních kontaktních míst
pro integraci. Další rozvoj v tomto ohledu by mohly představovat tematicky
zaměřené schůzky a srovnávací analýzy. V zájmu
účinnějších a účelnějších integračních politik lze v
těsné spolupráci s členskými státy koordinovat a monitorovat
další vývoj příslušné politiky orgánů EU v rámci stávajících
politických rámců. Představitelé
občanské společnosti z členských států a zástupci EU se
scházejí na Evropském fóru pro integraci, jež zřídila Komise ve spolupráci
s Evropským hospodářským a sociálním výborem. Konzultační postupy by
měly být dále posíleny formou strategických zasedání, např. s Výborem
regionů a sdruženími měst. Uvedené fórum by se mohlo opírat o fóra na
vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Evropská internetová stránka o
integraci shromažďuje důležité informace od různých
zúčastněných stran a představuje interaktivní nástroj pro
výměnu informací, jenž by měl být dále rozvíjen prostřednictvím
profilů on-line.
3.2.
Rozvoj evropské sady flexibilních nástrojů
S cílem posílit
koordinaci a výměnu znalostí je vyvíjena evropská sada flexibilních
nástrojů, jež umožní členským státům zvolit si opatření,
která budou s největší pravděpodobností v jejich situaci
nejúčinnější. Na podporu politik a postupů
jsou navrhovány tzv. evropské moduly, jež vycházejí ze zkušeností
členských států a dalších aktérů a jež mohou být upravovány
podle potřeb jednotlivých členských států, regionů a
měst[26].
Moduly by představovaly evropský referenční rámec pro koncipování a
provádění integračních politik v členských státech. Jsou
vypracovávány ve třech tematických oblastech: 1) kurzy
začleňování a jazykové kurzy, 2) pevný závazek přijímající
země, 3) aktivní zapojení migrantů do všech aspektů
společenského života.
3.3.
Sledování výsledků
Formulování migrační a integrační
politiky a sledování jejích výsledků se neobejde bez vysoce kvalitních
statistik. Orgány EU a členské státy by měly společně
pracovat na rozvoji rámce pro začleňování statistik o migraci do
hlavního proudu politiky a posílit kapacitu ke shromažďování a
zveřejňování statistických údajů o migrantech a jejich socio-ekonomické
situaci. Ve
čtyřech oblastech s významem pro integraci – zaměstnanost,
vzdělávání, sociální začleňování a aktivní občanství[27] – byly
vymezeny společné evropské ukazatele, jež budou využity ke sledování
výsledků integračních politik, a to v zájmu zvýšení srovnatelnosti a posílení
evropského vzdělávacího procesu. Díky společným ukazatelům bude
možné vyhodnocovat opatření na podporu integrace ve vztahu k evropským
cílům v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního
začleňování, a tímto způsobem posilovat koordinaci
vnitrostátních politik s politikami EU. Komise bude ve spolupráci s
členskými státy sledovat další vývoj a vypracovávat doporučení. Doporučení Komise by
měla: ·
podporovat další
využití a koordinaci evropských platforem pro konzultace a výměnu znalostí
(mezi něž patří národní kontaktní místa pro integraci, Evropské fórum
pro integraci a evropská internetová stránka o integraci), tak aby hrály
větší roli jednak při rozhodování o politikách, jednak v rámci sledování
a koordinace politik, ·
prosazovat rozvoj
sady flexibilních nástrojů, včetně „evropských modulů“, s
cílem podpořit vnitrostátní a místní politiky a postupy. Nástroje budou
provádět celostátní, regionální a místní orgány a občanská
společnost ve strategickém partnerství s Výborem regionů ·
a podporovat
evropské ukazatele v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního
začleňování a aktivního občanství, jež se využijí ke sledování
výsledků integračních politik a jež budou sloužit jako základ pro
systematická následná opatření. [1] Z rozdělení obyvatelstva podle státní
příslušnosti v roce 2010 vyplynulo, že v členských státech EU-27 žije
32,4 milionu cizinců (6,5 % celkové populace), z nichž 12,3 milionu jsou
státní příslušníci zemí EU-27, kteří žijí v jiném členském
státě, a 20,1 milionu jsou cizinci ze zemí mimo EU-27 (tj. 4 % celkové
populace), http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/population/introduction.
[2] Celkový počet obyvatel EU se v posledních letech
zvyšoval hlavně z důvodu imigrace. Zároveň je však v Unii v
posledních letech patrná, pokud jde o přistěhovalectví, klesající
tendence: Eurostat, Statistics in focus, 1/2011,
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-11-001/EN/KS-SF-11-001-EN.PDF. [3] Závěry Evropské rady, 25.-26. března 2010,
EUCO 7/10, CO EUR 4, CONCL 1. [4] Stockholmský program – otevřená a bezpečná
Evropa, která slouží svým občanům a chrání je, Úř. věst. C
115, 4.5.2010, s. 1. [5] Roční analýza růstu na rok 2011 popisující
různá opatření, která jsou pro EU nezbytná pro splnění cílů
Strategie Evropa 2020, poukázala na potřebu neodkladných reforem, které by
podpořily schopnosti občanů EU a vytvořily pobídky k práci,
KOM(2011) 11 v konečném znění, Příloha 2, Makroekonomická
zpráva. [6] Závěry Rady a zástupců vlád členských
států o integraci jakožto hnací síle rozvoje a sociální soudržnosti,
dokument Rady 9248/10. [7] Dokument Rady 14615/04 ze dne 19.11.2004. [8] KOM(2005) 389 v konečném znění, SEK(2010) 357 v konečném znění. [9] Státními příslušníky třetích zemí se
rozumějí migranti přicházející ze zemí mimo EU, kteří nejsou
občany některé ze zemí EU. Do této skupiny patří jak osoby
narozené v zemi mimo EU, tak osoby narozené v EU, které však nemají
občanství členského státu. [10] Viz přiložený pracovní dokument útvarů Komise. [11] Přehled aktuálních iniciativ EU na podporu integrace
státních příslušníků třetích zemí je uveden
v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise. [12] Závěry Evropské rady, 25.–26. března 2010, EUCO
7/10, CO EUR 4, CONCL 1. [13] Viz http://www.coe.int/t/dg4/linguistic/cadre_en.asp.
[14] V roce 2010 činila průměrná míra
zaměstnanosti celkové populace ve věku 20–64 let 68,6 % (oproti 69,1
% v roce 2009). V případě státních příslušníků třetích
zemí ve věku 20–64 let tato hodnota činila 58,5 % (oproti 59,1 %
v roce 2009). [15] Míra zaměstnanosti státních příslušnic
třetích zemí v nejproduktivnějším věku (25–54 let) byla v roce
2010 téměř o 20 procentních bodů nižší než průměrná
míra zaměstnanosti všech žen stejné věkové skupiny. Eurostat,
průzkum EU týkající se pracovních sil, čtvrtletní údaje o míře
zaměstnanosti rozdělené podle pohlaví, věkové skupiny a státní
příslušnosti – srovnání míry zaměstnanosti státních
příslušníků a míry zaměstnanosti občanů ze zemí mimo
EU-27: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/database.
[16] Ethnic minority and Roma women in Europe: A case for
gender equality? (Ženy z národnostních menšin a romské ženy: problematika
rovnosti pohlaví?). Souhrnná zpráva vypracovaná pro Evropskou komisi, 2009. [17] Z nedávné statistiky, kterou poskytla obchodní komora
Lombardie, vyplývá, že 60 % nových podniků v tomto regionu založili
migranti, www.lom.camcom.it. [18] Zpráva o pokroku, SEK(2011) 526. Podíl cizích státních
příslušníků v EU činí ve věkové skupině 6–17 let 5,7 %
a ve skupině 18–24 let 7,9 %. V Německu a Rakousku činí podíl
dětí ve věku 6–17 let s cizí státní příslušností 9 %, ve
Španělsku a Irsku více než 11 % a v Lucembursku více než 45 %. [19] Z
průzkumu EU týkajícího se pracovních sil vyplývá výrazně
nedostatečné zastoupení migrantů mezi obyvatelstvem se střední
úrovni vzdělání a naopak jejich nadměrné zastoupení mezi
obyvatelstvem s nejnižším dosaženým vzděláním. Míra
překvalifikovanosti státních příslušníků třetích zemí
zároveň v roce 2009 činila 45 % (občané EU: 29 %), http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/database. [20] KOM(2010) 296, KOM(2011)18. [21] KOM(2010)758. [22] Souhrnná
zpráva ze čtvrté schůze Evropského fóra pro integraci, 6.–7. prosince
2010, http://ec.europa.eu/ewsi/UDRW/images/items/static_38_812142537.pdf. [23] Viz
internetové stránky: http://www.integratingcities.eu. [24] Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2007 o zřízení
Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí
na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a
řízení migračních toků“ (2007/435/ES). Pro celé období je k
dispozici částka 825 milionů EUR. [25] KOM(2011) 500 v konečném znění. [26] Moduly
přirozeně navazují na „Příručku o integraci pro tvůrce
politik a odborníky z praxe“ (3. vydání příručky je k dispozici na
evropské internetové stránce o integraci: http://ec.europa.eu/ewsi/en/resources/detail.cfm?ID_ITEMS=12892). [27] Závěry
Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 3.–4.
června 2010, dokument Rady 9248/10; Eurostat Methodologies and Working
Papers, Indicators of Immigrant Integration - A Pilot Study (Eurostat,
Metody a pracovní dokumenty, Ukazatele integrace přistěhovalců –
pilotní studie), http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-SF-11-030.