52010PC0522

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 29.9.2010

KOM(2010) 522 v konečném znění

2010/0276 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. …/…,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Světová hospodářská a finanční krize odhalila a umocnila potřebu větší koordinace a posíleného dohledu v oblasti hospodářských politik v rámci hospodářské a měnové unie (HMU). Stávající nástroje a metody koordinace a dohledu umožnily EU přestát bouři, kterou by žádný členský stát samostatně nepřestál. Orgány a členské státy EU rychle zareagovaly a nadále společně pracují na obnově po krizi, která neměla v naší generaci obdoby.

Tyto nedávné zkušenosti však také odhalily mezery a slabiny, které v dnešním systému koordinace a v dnešních postupech dohledu přetrvávají. Panuje obecná shoda, že rámec HMU musí být naléhavě posílen tak, aby zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti.

Krize drasticky zvrátila příznivý vývoj podmínek v hospodářské a finanční oblasti, který trval do roku 2007, a opět ukázala, že neplánované příjmy nahromaděné v období prosperity nebyly dostatečně využity k vytvoření manévrovacího prostoru pro případ, že by se situace zhoršila. Ve většině členských států bude nutné provést výraznou konsolidaci, kterou se zahájí postupné snižování veřejného dluhu. Tato opatření jsou tím naléhavější, že evropské společnosti a ekonomiky čelí vlivům stárnutí populace, které ještě zvýší tlak na zajištění pracovních sil a na veřejné rozpočty. Vzhledem k nepříznivému dopadu zadluženosti na hospodářské pobídky a růst je potřeba snížit veřejný dluh prostřednictvím vyšších daní a rizikových prémií ve většině zemí nanejvýš aktuální.

Klíčovým nástrojem koordinace a dohledu v oblasti fiskální politiky je Pakt o stabilitě a růstu, kterým se provádí ustanovení Smlouvy o rozpočtové kázni. Posílení paktu je důležité jak pro zvýšení důvěryhodnosti schválené koordinované strategie ústupu od fiskální angažovanosti, tak pro zabránění tomu, aby se opakovaly chyby z minulosti. Soubor návrhů, který je nyní předkládán, má posílit pakt tím, že: i) zdokonalí jeho ustanovení na základě zkušeností získaných mimo jiné v průběhu krize, ii) opatří jej účinnějšími donucovacími nástroji a iii) doplní jej o ustanovení o vnitrostátních fiskálních rámcích. Tento soubor návrhů je součástí rozsáhlejší reformy správy ekonomických záležitostí v rámci strategie Evropa 2020, jejíž součástí jsou i návrhy řešení makroekonomické nerovnováhy prostřednictvím zesíleného dohledu včetně mechanismů varování a sankcí. Jednotlivé prvky koordinace v oblasti hospodářské politiky včetně dohledu nad strukturálními reformami by se měly stát součástí nového cyklu dohledu, evropského semestru, který spojí stávající procesy v rámci Paktu o stabilitě a růstu s hlavními směry hospodářských politik a zajistí souběžné předkládání programů stability a konvergenčních programů a národních programů reforem.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

Komise tyto návrhy nastínila ve dvou sděleních: Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010 a Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010. Rozhodnutím využít formálního sdělení si Komise přála vyjádřit svůj závazek podporovat dialog s členskými státy, Evropským parlamentem a všemi zúčastněnými stranami a zároveň předkládat konkrétní návrhy opatření.

V červnu 2010 se Evropská rada shodla na tom, že je naléhavě třeba posílit koordinaci našich hospodářských politik. Dohoda zahrnovala první směry týkající se Paktu o stabilitě a růstu a rozpočtového dohledu. Evropská rada se především dohodla na: i) posílení preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, včetně sankcí a s patřičným přihlédnutím ke specifické situaci členských států eurozóny, ii) výrazném posílení významu výše a vývoje dluhu a celkové udržitelnosti v rámci rozpočtového dohledu, iii) zajištění toho, aby vnitrostátní rozpočtová pravidla a střednědobé rozpočtové rámce všech členských států byly v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, iv) zajištění kvality statistických údajů.

Evropská rada vyzvala pracovní skupinu pro správu ekonomických záležitostí, vedenou předsedou Evropské rady a ustavenou v březnu 2010, a Komisi, aby tyto směry rychle hlouběji rozpracovaly a zajistily jejich účinnost. Mezi Komisí a pracovní skupinou se vytvořil konstruktivní vztah. Komise k činnosti pracovní skupiny přispěla výše zmíněnými sděleními a účelovými příspěvky.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ Paktu o stabilitě a růstu tvoří články 121 a 126 Smlouvy o fungování Evropské unie. Součástí paktu je: nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (označované za preventivní složku), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (označované jako nápravná složka) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu. Tato nařízení byla změněna v roce 2005 nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005 a doplněna zprávou Rady ze dne 20. března 2005 o „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“. Cílem předkládaných návrhů jsou další změny nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97. Další donucovací nástroje jsou předmětem nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, založeném na článku 136 Smlouvy ve spojení s čl. 121 odst. 6. Požadavky kladené na rozpočtové rámce členských států jsou předmětem nové směrnice Rady vycházející z čl. 126 odst. 14: cílem směrnice je zejména upřesnit povinnosti vnitrostátních orgánů v souladu s ustanoveními článku 3 protokolu č. 12 ke Smlouvám o postupu při nadměrném schodku.

Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu má zajistit, aby členské státy sledovaly obezřetné fiskální politiky tak, aby nebylo nutné za účelem ochrany udržitelnosti veřejných financí, jejíž porušení by mohlo mít negativní dopad na celou HMU, přistoupit k přísnějším formám koordinace. Proto se od členských států požaduje, aby představily programy stability a konvergenční programy, v nichž nastíní své plány pro dosažení střednědobých rozpočtových cílů, které jsou definovány jako procentní podíl HDP ve strukturálním vyjádření (tj. očištěný od cyklických vlivů a jednorázových a dočasných opatření) a které se v jednotlivých zemích mírně odchylují od téměř vyrovnané rozpočtové pozice v závislosti na výši veřejného dluhu a rozsahu závazků souvisejících se stárnutím populace. Od členských států, které svých střednědobých rozpočtových cílů nedosáhly, se očekává, že k nim budou směřovat tempem 0,5 % HDP ročně ve strukturálním vyjádření.

V dosahování střednědobých rozpočtových cílů však obecně nebyl učiněn dostatečný pokrok, což způsobilo, že se na veřejných financích nepříznivě projevil hospodářský útlum. Navíc se ukázalo, že strukturální saldo je jako ukazatel výchozí fiskální pozice zemí v praxi nedostatečné, a to vzhledem k obtížnému posouzení cyklické pozice ekonomiky v reálném čase a vzhledem k tomu, že není dostatečně brán zřetel na neplánované příjmy a výpadky příjmů, které přímo nesouvisí s hospodářským cyklem (zejména vývoj trhu s bydlením a finančního trhu). V důsledku toho došlo k tomu, že v mnoha zemích zdánlivě zdravý stav rozpočtu před krizí pouze zastíral silnou závislost na neplánovaných příjmech využívaných k financování výdajů. Absence těchto příjmů se pak podílela na prudkém nárůstu rozpočtových schodků.

Navrhovaná reforma preventivní složky v reakci na tyto nedostatky zachovává stávající střednědobé rozpočtové cíle a požadavek konvergence ve výši 0,5 % HDP ročně, přičemž zajišťuje účinnost těchto opatření zavedením nové zásady obezřetné fiskální politiky. Podle této zásady by roční růst výdajů neměl být vyšší – a pokud nebyl dosažen střednědobý cíl, měl by být zřetelně nižší – než obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem nedošlo k výraznému překročení střednědobého cíle nebo pokud nebyl růst výdajů překračující obezřetně plánovaný střednědobý růst kompenzován diskrečními opatřeními na straně příjmů. Hlavním cílem je zajistit, aby neplánované příjmy nebyly utráceny, nýbrž byly použity ke snížení dluhu. Tato nová zásada poskytne doporučenou hodnotu, na jejímž základě se budou hodnotit fiskální plány jednotlivých zemí v programech stability a konvergenčních programech. Členskému státu, který nedodrží schválené tempo růstu výdajů a neprovede stanovená opatření na straně příjmů, bude moci Komise vydat varování, a bude-li tato situace přetrvávat či bude-li obzvláště závažná, obdrží tento stát též doporučení Rady učinit nápravná opatření podle článku 121 Smlouvy. Toto doporučení vydané v rámci preventivní složky bude, při prvním udělení a pouze pro země eurozóny, podpořeno donucovacím mechanismem podle článku 136 Smlouvy ve formě úročeného vkladu ve výši 0,2 % HDP. Povinnost složit úročený vklad bude ukládána prostřednictvím nově zavedeného mechanismu založeného na pravidle „obrácené většiny“: při vydání doporučení se vklad stává splatným na základě návrhu Komise, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o opaku. Rada může snížit výši vkladu pouze jednomyslně nebo na základě návrhu Komise a odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. Vklad bude navrácen s úrokem poté, co Rada dospěje k názoru, že situace, která k uplatnění tohoto opatření vedla, již pominula.

Účelem nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu je zabránit vzniku závažných chyb v rozpočtových politikách, které by mohly ohrozit udržitelnost veřejných financí, a vytvořit tak potenciální riziko pro HMU. Z toho vyplývá povinnost členských států zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí ve srovnání se stanovenou numerickou hranicí schodku veřejných financí (3 % HDP) a veřejného dluhu (60 % HDP nebo hodnota, která se této hranici postupně blíží). Postup při nadměrném schodku, kterým se provádí zákaz nadměrných schodků, stanoví sled kroků, mezi které v případě zemí eurozóny patří i případné uvalení finančních sankcí.

Postup při nadměrném schodku byl opakovaně uplatněn v souladu s příslušnými ustanoveními, a to i za výjimečných okolností finanční krize, čímž se posílila očekávání, že bude řádně proveden. Přesto byly zjištěny určité nedostatky. Zatímco kritéria schodku a dluhu jsou v zásadě rovnocenná a dlouhodobě vysoká zadluženost pravděpodobně představuje vážnější hrozbu pro udržitelnost veřejných financí než příležitostně zvýšený schodek, v praxi se postup při nadměrném schodku téměř výhradně zaměřoval na hranici „3 % HDP“ a zadluženost doposud hrála pouze okrajovou roli. Vyplývá to z toho, že hraniční hodnota dluhu není ve srovnání se schodkem natolik přímočará, mimo jiné proto, že chybí jasný výklad dostatečného tempa snižování a že na poměr dluhu mají větší vliv proměnné, které nejsou pod kontrolou vlády, zejména inflace. Postup při nadměrném schodku se v zásadě opírá o silný donucovací mechanismus spočívající ve finančních sankcích, které mohou a měly by být uvaleny v případě trvající neschopnosti odstranit nadměrný schodek. Tyto sankce však pravděpodobně vstupují do hry v příliš pokročilé fázi procesu a nepředstavují tak efektivní odstrašující prostředek proti vážným chybám fiskální politiky, a to mimo jiné proto, že finanční situace dané země už může být tak špatná, že hrozba pokuty se ve chvíli, kdy by k ní mělo dojít, přestává jevit jako reálná. Nedávná krize navíc jasně ukázala, že pokud povinnost odstranění nadměrného schodku posiluje očekávání, že solventnost vlády bude zachována, měly by se při stanovení harmonogramu nápravy a rozvržení korekce zohlednit úvahy na úrovni celé HMU.

V reakci na tyto nedostatky jsou navrženy následující klíčové návrhy reformy nápravné složky.

Aby bylo kritérium dluhu v rámci postupu při nadměrném schodku funkční, je třeba zejména přijmout doporučenou číselnou hodnotu, pomocí které by bylo možné posoudit, zda poměr dluhu dostatečně klesá směrem k hranici 60 % HDP. Konkrétně se bude poměr dluhu vůči HDP přesahující 60 % považovat za klesající, pokud se odstup od 60% referenční hodnoty za předchozí tři roky snižoval tempem řádově jedné dvacetiny ročně. Nedosažení této doporučené číselné hodnoty však nemusí nutně vyústit v to, že bude u dotyčné země zahájen postup při nadměrném schodku. Takové rozhodnutí by muselo zohlednit všechny rozhodující faktory, zejména faktory sloužící k posouzení vývoje dluhu, například zda snižování dluhu brání velmi nízký nominální růst, a zároveň rizikové faktory spojené se strukturou dluhu, zadlužeností soukromého sektoru a implicitními závazky souvisejícími se stárnutím populace. V souladu s větším důrazem na zadluženost by se v případě nesplnění kritéria schodku měly více zohlednit rozhodující faktory, pokud se výše dluhu země nachází pod hranicí 60 % HDP.

Navrhovaný flexibilnější přístup, pokud jde o zohledňování rozhodujících faktorů v procesu zjišťování existence nadměrného schodku, by také měl pomoci zemím, které provádějí systémové penzijní reformy, po uplynutí pětiletého přechodného období, jež je v současnosti stanoveno. Zvláštní ustanovení Paktu o stabilitě a růstu týkající se systémových penzijních reforem a věnované kritériu schodku se také rozšiřují na kritérium dluhu, a to zavedením shodného pětiletého přechodného období pro zhodnocení čistých nákladů na tyto reformy při posuzování souladu s kritériem dluhu. Kromě toho by se mělo rovněž zvážit částečné či úplné zrušení dříve provedených systémových penzijních reforem při zahájení i při ukončení postupu při nadměrném schodku.

Prosazování je posíleno zavedením nové řady finančních sankcí pro členské státy eurozóny. Tyto sankce by se uplatňovaly v mnohem dřívější fázi procesu a byly by odstupňovány. Konkrétně by šlo o neúročený vklad ve výši 0,2 % HDP splatný na základě rozhodnutí o zahájení postupu při nadměrném schodku dané země. V případě nesplnění prvního doporučení k nápravě schodku by pak tento vklad byl převeden na pokutu. Částka se rovná pevné složce sankcí, které jsou již stanoveny v posledním kroku postupu při nadměrném schodku. Zároveň také souvisí s rozpočtem EU, což by mělo zjednodušit předpokládaný přechod na systém prosazování založený na rozpočtu EU, jak bylo nastíněno ve výše zmíněném sdělení Komise z 30. června 2010. Další nedodržení pravidel by vedlo ke stupňování sankcí v souladu s již existujícími ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Aby se při prosazování omezil prostor pro diskreční rozhodování, má se pro ukládání nových sankcí v souvislosti s následnými kroky postupu při nadměrném schodku používat mechanismus založený na pravidle „obrácené většiny“. Konkrétně v každé fázi postupu při nadměrném schodku Komise navrhne relevantní sankci, která bude považována za schválenou, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o opaku. Výši neúročeného vkladu nebo pokuty bude moci Rada snížit nebo zrušit pouze jednomyslně nebo na základě konkrétního návrhu Komise vycházejícího z mimořádných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotyčného členského státu.

Kritéria pro posouzení toho, zda jsou doporučení v každé fázi splněna, včetně možnosti povolit prodloužení lhůt určených pro nápravu nadměrného schodku, jsou upřesněna s explicitním důrazem na fiskální proměnné, které lze považovat za proměnné podléhající přímé kontrole vlády, zejména výdaje, obdobně jako u přístupu navrhovaného v preventivní složce. Nad rámec těchto okolností specifických pro jednotlivé země se zavádí možnost prodloužit lhůty také v případě celkové hospodářské krize.

Účinné prosazování koordinačního rámce v oblasti rozpočtů zemí HMU samozřejmě nemůže být založeno pouze na ustanoveních přijatých na úrovni EU. Vzhledem ke specifické decentralizované povaze tvorby fiskálních politik v rámci EU a obecné potřebě přenášet právní předpisy EU do vnitrostátních legislativ je nezbytné, aby se cíle rozpočtového koordinačního rámce HMU odrazily ve vnitrostátních rozpočtových rámcích. Vnitrostátní rozpočtový rámec je soubor prvků, které jsou základem vnitrostátního fiskálního řízení, tj. institucionální politické uspořádání charakteristické pro každou zemi, které formuje tvorbu fiskální politiky na úrovni jednotlivých členských států. Patří sem veřejné účetní systémy, statistika, postupy vytváření prognóz, numerická fiskální pravidla, rozpočtové postupy, kterými se řídí všechny fáze procesu vytváření rozpočtu a zejména střednědobé rozpočtové rámce, a fiskální vztahy mezi jednotlivými dílčími sektory státní správy. Ačkoli je nutné respektovat specifické potřeby a preference členských států, určité prvky se jeví jako potřebné pro zajištění minimální kvality a soudržnosti s rozpočtovým rámcem HMU. Tyto prvky jsou předmětem navrhované směrnice o národních rozpočtových rámcích, která má doplnit reformu Paktu o stabilitě a růstu. Uvedené prvky v první řadě vyžadují, aby nejzákladnější součásti vnitrostátních rozpočtových rámců, konkrétně účetní, statistické a prognostické postupy, fungovaly v souladu s minimálními evropskými standardy tak, aby bylo dosaženo transparentnosti a zjednodušilo se sledování vývoje ve fiskální oblasti. Do vnitrostátních rozpočtových rámců též musí být zavedena perspektiva víceletého fiskálního plánování, aby se zajistilo dosažení střednědobých cílů stanovených na úrovni EU. Členské státy navíc musejí zavést numerická fiskální pravidla vedoucí ke splnění mezních hodnot pro schodek a dluh. Členské státy musejí zajistit, aby se tyto prvky uplatnily ve všech dílčích sektorech státní správy. Vnitrostátní orgány také musejí zajistit transparentnost rozpočtového procesu a poskytovat podrobné informace o případných mimorozpočtových fondech, daňových výdajích a podmíněných závazcích.

2010/0276 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. …/…,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupila návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[1],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (ECB),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2) Pakt o stabilitě a růstu byl zpočátku tvořen nařízením Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[2], nařízením Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[3] a usnesením Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu[4]. V roce 2005 bylo nařízení (ES) č. 1466/97 změněno nařízením (ES) č. 1055/2005 a nařízení (ES) č. 1467/97 bylo změněno nařízením (ES) č. 1056/2005. Kromě toho byla dne 20. března 2005 přijata zpráva Rady „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(3) Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, jenž bude přispívat k tvorbě pracovních míst.

(4) V souladu s vysokým stupněm integrace, jehož dosáhly ekonomiky členských států v rámci Evropské unie, a zejména v eurozóně, je třeba posílit společný rámec pro správu ekonomických záležitostí, a to i pokud jde o rozpočtový dohled.

(5) Pravidla týkající se rozpočtové kázně by se měla posílit zejména kladením většího důrazu na výši a vývoj zadlužení a celkovou udržitelnost.

(6) Použití postupu při nadměrném schodku na základě kritéria schodku i kritéria dluhu vyžaduje stanovit doporučenou číselnou hodnotu, pomocí níž by bylo možné posoudit, zda poměr veřejného dluhu k HDP dostatečně klesá a uspokojivým tempem se blíží referenční hodnotě.

(7) Zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria dluhu a postup tohoto zjišťování by se neměly orientovat výhradně na nedodržení číselné doporučené hodnoty, ale měly by vždy zohledňovat všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy.

(8) Při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria schodku a postupu tohoto zjišťování je třeba zohlednit všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, pokud poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu.

(9) Ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy by měla být přiměřeně zohledněna kvalita vnitrostátního fiskálního rámce, neboť právě on hraje rozhodující úlohu při podpoře fiskální konsolidace a udržitelných veřejných financí.

(10) Aby bylo možno sledovat dodržování doporučení a výzev Rady k nápravě nadměrného schodku, je třeba, aby v nich byly uvedeny roční rozpočtové cíle, které jsou v souladu s požadovaným fiskálním zlepšením po očištění od cyklických vlivů a bez jednorázových a dočasných opatření.

(11) Účinnost opatření bude možné lépe posoudit, bude-li referenční hodnotou dodržení cílů celkových veřejných výdajů v kombinaci s prováděním plánovaných specifických opatření na straně příjmů.

(12) Při posuzování toho, zda by měla být prodloužena lhůta pro nápravu nadměrného schodku, je třeba zvláště zohlednit všeobecný závažný hospodářský útlum.

(13) Je vhodné více uplatňovat finanční sankce uvedené v čl. 126 odst. 11 Smlouvy, tak aby se staly skutečným stimulem pro dodržování výzev podle čl. 126 odst. 9.

(14) Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měly by být na základě článku 136 Smlouvy stanoveny sankce vycházející z pravidel a zabezpečující spravedlivé, včasné a účinné mechanismy pro dodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu.

(15) Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1467/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování Evropské unie a nahrazení nařízení Rady (ES) č. 3625/93 nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství[5].

(16) Nařízení (ES) č. 1467/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1467/97 se mění takto:

1) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Toto nařízení obsahuje ustanovení k urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a jeho cílem je zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí, a pokud již k jejich vzniku dojde, napomoci jejich rychlému odstranění, přičemž je na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu prozkoumáno dodržování rozpočtové kázně.

2. Pro účely tohoto nařízení se „zúčastněnými členskými státy“ rozumějí ty členské státy, jejichž měnou je euro.“

2) Článek 2 se mění takto:

a) v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Překročení schodku veřejných financí nad referenční hodnotu se podle čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky Smlouvy považuje za výjimečné tehdy, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo pokud vznikne v důsledku prudkého hospodářského propadu.“;

b) vkládá se odstavec 1a, který zní:

„1a. Pokud dojde k překročení refereční hodnoty, je třeba považovat poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snížoval za předchozí tři roky tempem řádově jedné dvacetiny za rok. Při uplatňování tohoto ukazatele je třeba během tří let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost – bude vloženo] zohledňovat jeho retrospektivní charakter.“;

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy přihlédne Komise ke všem rozhodujícím faktorům stanoveným v uvedeném článku. Zpráva musí náležitě odrážet vývoj střednědobé hospodářské situace (zejména potenciální růst, převládající cyklické podmínky, inflaci, nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu) a vývoj střednědobé rozpočtové situace (zejména úsilí o fiskální konsolidaci v období konjunktury, veřejné investice, provádění politik souvisejících se společnou strategií růstu pro Unii a celkové zdraví veřejných financí, zejména soulad se směrnicí Rady […] o požadavcích na rozpočtové rámce členských států). Zpráva rovněž v případě potřeby analyzuje vývoj střednědobého stavu zadlužení (zejména náležitě odráží rizikové faktory včetně struktury splatnosti dluhu a měnové denominace dluhu, vnitřní dynamiku dluhu, kumulované rezervy a další státní aktiva; záruky, zejména v souvislosti s finančním sektorem; explicitní i implicitní závazky v důsledku stárnutí obyvatelstva a soukromého zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vládu). Komise dále věnuje patřičnou pozornost všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotyčného členského státu rozhodující pro celkové kvalitativní posouzení překročení doporučené hodnoty a které členský stát sdělil Komisi a Radě. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost finančním příspěvkům na podporu mezinárodní solidarity a dosažení cílů politiky Unie, včetně finanční stability.“;

d) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise a Rada provedou vyrovnané celkové hodnocení všech rozhodujících faktorů, konkrétně do jaké míry působí při posuzování souladu s kritérii schodku a/nebo dluhu jako negativní nebo pozitivní. Pokud při hodnocení souladu s kritérii schodku překročí poměr veřejného dluhu k HDP referenční hodnotu, budou tyto faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy pouze v případě, že jsou úplně splněny dvě současně platné zásadní podmínky, a to že předtím, než jsou tyto rozhodující faktory zohledněny, zůstává schodek veřejných financí blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.“;

e) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. V případě členských států, u nichž je překročení schodku nebo nedodržení požadavků kritéria dluhu podle čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy výsledkem provádění reformy důchodového systému zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, přihlíží Komise a Rada při hodnocení vývoje údajů o schodku v rámci postupu při nadměrném schodku a údajů o dluhu k nákladům na reformu veřejně spravovaného pilíře. Jestliže poměr veřejného dluhu překračuje referenční hodnotu, jsou náklady na reformu zohledňovány pouze v případě, že schodek zůstává blízko referenční hodnotě. Za tím účelem se v období pěti let od vstupu této reformy v platnost zohledňují čisté náklady na ni vynaložené, které se odrážejí ve vývoji schodku a zadlužení, na bázi lineární degrese. Bez ohledu na datum vstupu reformy v platnost se navíc čisté náklady, které se odrážejí ve vývoji zadlužení, zohledňují po přechodné období pěti let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost – bude vloženo] na téže bázi lineární degrese. Takto vypočítané čisté náklady se berou v úvahu rovněž při rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 12 Smlouvy o zrušení některých nebo všech jejích rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 až 9 a 11 Smlouvy, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě, a pokud se dluh v případě nedodržení požadavků kritéria dluhu nadále snižoval. Podobně se navíc zohledňuje snížení těchto čistých nákladů v důsledku částečného nebo úplného zrušení výše uvedené reformy důchodového systému.“

3) Článek 3 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud Komise s plným přihlédnutím ke stanovisku uvedenému v odstavci 1 usoudí, že nadměrný schodek existuje, předloží v souladu s čl. 126 odst. 5 a 6 Smlouvy stanovisko a návrh Radě.“;

b) v odstavci 3 se odkaz na „čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 3605/93“ nahrazuje odkazem na „čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 479/2009“;

c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Doporučení Rady podané v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy stanoví nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotyčný členský stát přijmout účinná opatření. Doporučení Rady také stanoví lhůtu pro odstranění nadměrného schodku; pokud nenastanou zvláštní okolnosti, mělo by tohoto odstranění být dosaženo v následujícím roce po zjištění schodku. V doporučení Rada požaduje, aby členský stát dosáhl ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž doporučení vychází, v souladu s minimálním ročním zlepšením, které dosahuje nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP jeho cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena v doporučení.“;

d) vkládá se odstavec 4a, který zní:

„4a. Ve lhůtě nejvýše šesti měsíců stanovené v odstavci 4 podá dotčený členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. Zpráva obsahuje cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů, které jsou v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy, a rovněž informace o přijatých opatřeních a charakteru předpokládaných opatření potřebných pro dosažení těchto cílů. Tato zpráva se zveřejní.“;

e) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud byla v souladu s doporučením podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy přijata účinná opatření a pokud po přijetí uvedeného doporučení nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v tomto revidovaném doporučení zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz v doporučení posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Rada může rovněž na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy v případě všeobecného prudkého hospodářského propadu.“

4) V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Rada při zvažování, zda byla v reakci na její doporučení vydaná v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotyčným členským státem v souladu s čl. 3 odst. 4a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu.“

5) Článek 5 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Případné rozhodnutí Rady vyzývající dotyčný zúčastněný členský stát, aby přijal opatření ke snížení nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy, se přijme do dvou měsíců od rozhodnutí Rady o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření podle čl. 126 odst. 8. Ve výzvě Rada požaduje, aby členský stát dosáhl ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž výzva vychází, v souladu s minimálním ročním zlepšením, které dosahuje nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP jeho cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena ve výzvě. Rada rovněž uvede opatření přispívající k dosažení těchto cílů.“;

b) vkládá se odstavec 1a, který zní:

„1a. Po výzvě Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy podá dotyčný členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na výzvu Rady. Aby mohla Rada v případě potřeby přijmout rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, obsahuje zpráva cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů a rovněž informace o opatřeních přijatých v reakci na konkrétní doporučení Rady. Tato zpráva se zveřejní.“;

c) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud byla v souladu s výzvou podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy přijata účinná opatření a pokud po přijetí výzvy nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidované výzvy podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v této revidované výzvě zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz ve výzvě posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Rada může rovněž na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidovanou výzvu podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy v případě všeobecného prudkého hospodářského propadu.“

6) Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1. Rada při zvažování, zda byla v reakci na její výzvu vydanou v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotčeným členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu.

2. Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění čl. 126 odst. 11 Smlouvy, uvalí Rada sankce podle čl. 126 odst. 11. Takové rozhodnutí se přijme nejpozději do čtyř měsíců od rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 9 vyzývajícího dotyčný zúčastněný členský stát, aby učinil opatření.“

7) V článku 7 se odkaz na „čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 3605/93“ nahrazuje odkazem na „čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 479/2009“.

8) Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Případné rozhodnutí Rady zostřit sankce v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy se přijme nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009. Případné rozhodnutí Rady zrušit některá nebo všechna svá rozhodnutí podle čl. 126 odst. 12 Smlouvy se přijme co nejdříve, v každém případě však nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009.“

9) V čl. 9 odst. 3 se odkaz na „článek 6“ nahrazuje odkazem na „čl. 6 odst. 2“.

10) Článek 10 se mění takto:

a) v odstavci 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1. Komise a Rada pravidelně sledují provádění opatření:“;

b) v odstavci 3 se odkaz na „nařízení (ES) č. 3605/93“ nahrazuje odkazem na „nařízení (ES) č. 479/2009“.

11) Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Kdykoli Rada rozhodne o uplatnění sankcí vůči zúčastněnému členskému státu podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy, vyžaduje se zpravidla pokuta. Rada může rozhodnout o doplnění této pokuty jinými opatřeními podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy.“

12) Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1. Pokuta se skládá z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z pohyblivé složky. Pohyblivá složka se rovná jedné desetině rozdílu mezi schodkem vyjádřeným v procentech HDP za předchozí rok a buď referenční hodnotou schodku veřejných financí, nebo v případě, že se nedodržení rozpočtové kázně týká kritéria dluhu, celkovým saldem veřejných financí vyjádřeným v procentech HDP, kterého mělo být dosaženo ve stejném roce podle výzvy vydané podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy.

2. Každý následující rok, dokud není rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zrušeno, Rada hodnotí, zda dotyčný zúčastněný členský stát přijal účinná opatření v reakci na výzvu Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy. Při tomto každoročním hodnocení rozhodne Rada v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o zostření sankcí, jestliže se dotyčný zúčastněný členský stát nepodřídil výzvě Rady. Jestliže je rozhodnuto o další pokutě, vypočítává se stejným způsobem jako pohyblivá složka pokuty uvedené v odstavci 1.

3. Žádná jednotlivá pokuta podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit maximální limit ve výši 0,5 % HDP.“

13) Článek 13 se zrušuje a odkaz na něj se v článku 15 nahrazuje odkazem na „článek 12“.

14) Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Pokuty uvedené v článku 12 tohoto nařízení představují jiné příjmy uvedené v článku 311 Smlouvy a rozdělují se mezi zúčastněné členské státy, u kterých není zjištěn nadměrný schodek podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy a které nepodléhají postupu při nadměrné nerovnováze ve smyslu nařízení (EU) č. […/…], v poměru k jejich podílu na celkovém hrubém národním důchodu (HND) těchto způsobilých členských států.“

15) Všechny odkazy na „článek 104“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 126 Smlouvy“.

16) V odstavci 2 přílohy se odkazy na „čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 3605/93“ ve sloupci I nahrazují odkazy na „čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

Nařízení Rady o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

1.2. Dotčené politické oblasti podle členění ABM/ABB [6]

Hospodářské a finanční záležitosti

1.3. Povaha návrhu/podnětu

( Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[7]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Strategické víceleté cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Posílit růst, tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj v EU

1.4.2. Specifické cíle a dotčené aktivity ABM/ABB

Specifické cíle: č. 1 a 3.

– zajistit účinnou koordinaci politiky a celkový soulad politik při přijímání opatření EU reagujících na hospodářskou krizi v souvislosti s dosahováním cílů strategie Evropa 2020 a udržitelným rozvojem s cílem zvýšit potenciál růstu členských států a konkurenceschopnost EU;

– posílit opatření členských států k dosažení zdravého stavu rozpočtu a veřejných financí, která budou udržitelná a vysoce kvalitní, pokud jde o jejich přispění k růstu.

Dotčené aktivity ABM/ABB

Hospodářská a měnová unie

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílovou skupinu obyvatelstva.

Komise ve svém sdělení KOM(2010) 367 zdůrazňuje potřebu jasně definovaného politického přístupu EU za účelem i) hospodářského oživení, ii) ozdravení veřejných financí a iii) aktivního přispívání k udržitelnému růstu a zaměstnanosti.

Navrhovaná změna nařízení, která představuje nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu, tvoří součást formálních návrhů právních předpisů oznámených ve výše uvedeném sdělení. Cílem změn je posílení koordinace hospodářské politiky, zejména prostřednictvím účinného prosazování hospodářského dohledu nad fiskálními politikami členských států za pomoci vhodných stimulů a sankcí, přičemž se zvýšená pozornost věnuje veřejnému dluhu a udržitelnosti veřejných financí.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno sledovat uskutečňování návrhu/podnětu.

Dosahování obecného cíle Komise, kterým je posilování růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje v EU, se měří pomocí těchto ukazatelů dopadu:

– míra souladu rozpočtových výsledků členských států s Paktem o stabilitě a růstu;

– potenciální růst/výkon.

Dosažení specifického cíle č. 3 uvedeného výše se měří pomocí tohoto ukazatele výsledků: procentní podíl doporučení Komise týkajících se Paktu o stabilitě a růstu, která členské státy provedly (v závislosti na jejich schválení Radou).

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Legislativní návrh je součástí opatření oznámených Komisí v jejím sdělení KOM(2010) 367 ze dne 30. června 2010, které vychází z politických směrů schválených Evropskou radou dne 17. června 2010 a rozvíjí politické podněty uvedené ve sdělení Komise KOM(2010) 250 ze dne 12. května 2010.

1.5.2. Přidaná hodnota účasti EU

Koordinace hospodářských politik členských států tvoří nedílnou součást odpovědnosti EU podle hlavy VIII (Hospodářská a měnová politika) Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.5.3. Ponaučení z podobných zkušeností v minulosti

Minulé zkušenosti ukázaly, že koordinaci hospodářské politiky je třeba posílit, zejména pokud jde o preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu.

1.5.4. Soudržnost a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Legislativní návrh je jedním z prvků rozsáhlého souboru hospodářských reforem uvedeného ve sdělení KOM(2010) 367 ze dne 30. června 2010.

1.6. Doba trvání akce a finančního dopadu

( Časově omezený návrh/podnět

- ( Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

- ( Finanční dopad od RRRR do RRRR

( Časově neomezený návrh/podnět

- Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

- poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení [8]

( Přímé centralizované řízení Komisí

( Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených k plnění úkolů:

- ( výkonných agentur

- ( subjektů zřízených Společenstvími[9]

- ( vnitrostátních veřejných subjektů / subjektů pověřených veřejnou službou

- ( osob pověřených prováděním určitých opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označené v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Ustanovení v oblasti sledování a podávání zpráv

Upřesněte frekvenci a podmínky.

neuvedeno

2.2. Řídicí a kontrolní systémy

2.2.1. Zjištěná rizika

neuvedeno

2.2.2. Předpokládané prostředky kontroly

neuvedeno

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či plánovaná opatření k prevenci a ochraně.

neuvedeno

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Legislativní návrh nevyžaduje další lidské nebo finanční zdroje.

- Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh prostředků | Příspěvek |

Číslo [Popis ….] | RP/NRP ([10]) | zemí ESVO[11] | kandidátských zemí[12] | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[XX.YY.YY.YY] | RP/NRP | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE |

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: Žádné

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh prostředků | Příspěvek |

Číslo [Rozpočtová položka ….] | Rozl./Nerozl. | zemí ESVO | kandidátských zemí | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[XX.YY.YY.YY] | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE |

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | Číslo | [Okruh ….] |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

-

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

XX 01 01 01 (v ústředí a zastoupeních Komise) |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (nepřímý výzkum) |

10 01 05 01 (přímý výzkum) |

( Externí pracovníci (v přepočtu na pracovníky na plný úvazek: FTE)[20] |

XX 01 02 01 (SZ, SNE, INT z „celkového rámce“) |

XX 01 02 02 (SZ, MZ, SNE, INT a YED při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, SNE, INT v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM |

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a budou případně doplněny z jakékoli dodatečné dotace, kterou bude možno řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního příspěvku a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní pracovníci |

Externí zaměstnanci |

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- ( Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou změnu, dotčené rozpočtové linie a odpovídající částky.

- ( Návrh/podnět vyžaduje účast nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[23].

Upřesněte potřebu, dotčené rozpočtové okruhy a linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

- ( Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

- ( Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) | Celkem |

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

Článek …. | | | | | | | | | |U „účelově vázaných“ ostatních příjmů upřesněte dotčené výdajové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1] Úř. věst. C, , s. .

[2] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[3] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[4] Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1.

[5] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] ABM: Activity-Based Management (řízení rozpočtu podle jednotlivých činností) – ABB: Activity-Based Budgeting (sestavení rozpočtu podle jednotlivých činností).

[7] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[8] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[9] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[10] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky

[11] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[12] Kandidátské země, případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[13] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[14] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programu a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[15] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[16] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[17] Jak je popsáno v bodu 1.4.2. „Specifický cíl (specifické cíle) ...“.

[18] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[19] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programu a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[20] SZ = smluvní zaměstnanec; INT = dočasný pracovník najatý zprostředkovatelskou agenturou („ Interimaire “); YED = mladý odborník – Young Expert in Delegation; MZ = místní zaměstnanec; SNE = přidělený odborník z členského státu.

[21] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[22] Strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[23] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[24] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.