52010PC0409

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 6.8.2010

KOM(2010)409 v konečném znění

2010/0221 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních či úředních pasů

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. POLITICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 539/2001[1] mohou brazilští státní příslušníci cestovat do všech členských států Evropské unie, aniž by museli žádat o vízum pro krátkodobé pobyty. Brazílie by měla mít tuto vízovou otázku stejně upravenou, avšak stále požaduje vízum od státních příslušníků čtyř členských států: Estonska, Kypru, Malty a Lotyšska.

Z ústavních důvodů nemůže Brazílie zrušit vízovou povinnost pro tyto členské státy jednostranně, nýbrž je nutno uzavřít dohodu o zrušení vízové povinnosti, kterou ratifikuje parlament.

S výjimkou těchto čtyř států má Brazílie s členskými státy dvoustranné dohody o zrušení vízové povinnosti. Tyto dvoustranné dohody se od sebe navzájem podstatně liší, pokud jde o osobní oblast působnosti (tj. pokud jde o kategorie osob, které využívají zrušení vízové povinnosti).

Z povahy společné vízové politiky a výlučné vnější pravomoci Evropské unie v této oblasti vyplývá, že nikoli jednotlivé členské státy, pouze Unie může vyjednávat o dohodě o zrušení vízové povinnosti a uzavřít ji. Dne 18. dubna 2008 proto Rada přijala rozhodnutí, kterým pověřila Komisi, aby zahájila jednání o uzavření dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty mezi Evropskou unií a Brazílií.

Jednání začala dne 2. července 2008.

Během jednání souhlasily smluvní strany s uzavřením dvou samostatných dohod: jedné o držitelích běžných cestovních pasů a druhé o držitelích diplomatických a služebních cestovních pasů; poněvadž dohoda o držitelích diplomatických a služebních cestovních pasů nemusí být ratifikována brazilským kongresem, probíhá její ratifikace rychleji a odděleně od dohody o držitelích běžných cestovních pasů.

Jednání o dohodě o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů byla ukončena dne 19. listopadu 2009.

Členské státy byly několikrát informovány a konzultovány prostřednictvím Pracovní skupiny pro víza působící v rámci Rady.

Dohoda byla parafována dne 28. dubna 2010.

Na straně Unie tvoří právní základ dohody čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s článkem 218 Smlouvy o fungování EU[2].

Přiložené návrhy jsou právními nástroji pro podepsání a uzavření dohody. Rada o nich rozhodne kvalifikovanou většinou. V souladu s čl. 218 odst. 6 písm. a) bod v) SFEU bude muset Evropský parlament vyslovit s uzavřením dohody svůj souhlas.

2. VÝSLEDKY JEDNÁNÍ

Komise soudí, že bylo dosaženo cílů, které stanovila Rada ve svých směrnicích pro jednání, a že návrh dohody o zrušení vízové povinnosti je pro Unii přijatelný.

Výsledný obsah dohody o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, služebních či úředních pasů může být shrnut následovně.

Účel a oblast působnosti dohody

Dohoda mezi EU a Brazílií umožňuje recipročně všem občanům Brazílie a EU, kteří vlastní diplomatické, služební a úřední cestovní pasy, bezvízové cestování pro krátkodobé pobyty.

Brazílie již od vízové povinnosti osvobodila všechny občany EU s výjimkou občanů Estonska, Kypru, Malty a Lotyšska. S cílem zaručit rovné zacházení pro všechny občany EU bylo do dohody zahrnuto ustanovení, že Brazílie může pozastavit či ukončit provádění dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům Evropské unie, a také Unie může pozastavit či ukončit provádění dohody jen za všechny své členské státy.

Na zvláštní situaci Spojeného království a Irska se bere zřetel v preambuli.

Oblast působnosti

Zrušení vízové povinnosti se vztahuje na cestující s diplomatickými, služebními či úředními cestovními pasy.

Délka pobytu

Občané jedné smluvní strany mohou na území druhé smluvní strany pobývat po dobu nejvýše tří měsíců během šestiměsíčního období následujícího po datu prvního vstupu na území druhé smluvní strany.

Dohoda bere v úvahu situaci členských států, které dosud v plném rozsahu neuplatňují schengenské acquis . Dokud nebudou tyto státy součástí schengenského prostoru bez vnitřních hranic, přiznává zrušení vízové povinnosti státním příslušníkům Brazílie právo pobývat na území každého z těchto členských států (Kypru, Bulharska a Rumunska) po dobu tří měsíců bez ohledu na délku období, která platí pro celý schengenský prostor.

Ostatní ustanovení

Za účelem urovnání sporů, které vznikají při výkladu a provádění ustanovení, má být tato dohoda spravována výborem odborníků, který ustanovila Dohoda mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů.

Do dohody byla vložena doložka o výměně vzorů cestovních pasů.

3. ZÁVĚRY

Komise s ohledem na výše uvedené výsledky navrhuje Radě, aby:

- rozhodla, že dohoda bude podepsána jménem Evropské unie, a pověřila předsedu Rady, aby jmenoval jednu nebo více osob řádně zmocněných k podpisu jménem Unie.

2010/0221 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních či úředních pasů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[3],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Za účelem sjednotit svou vízovou politiku s ustanoveními nařízení (ES) č. 539/2001 zrušily členské státy vízovou povinnost pro státní příslušníky Brazilské federativní republiky (dále jen: Brazílie) ještě před jejich přistoupením k Evropské unii, neboť Brazílie je na seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni.

2. Z ústavních důvodů nemůže Brazílie zrušit vízovou povinnost pro tyto členské státy jednostranně, nýbrž je nutno uzavřít dohodu o zrušení vízové povinnosti, kterou ratifikuje parlament.

3. Brazílie má s většinou členských států dvoustranné dohody o zrušení vízové povinnosti, které byly uzavřeny před přistoupením těchto států k Evropské unii nebo před zavedením společné vízové politiky. Avšak se čtyřmi členskými státy Brazílie v minulosti dvoustrannou dohodu o zrušení vízové povinnosti neuzavřela, a proto od státních příslušníků těchto členských států stále ještě pro krátkodobé pobyty vízum požaduje.

4. Z povahy společné vízové politiky a výlučné vnější pravomoci Evropské unie v této oblasti vyplývá, že nikoli jednotlivé členské státy, pouze Unie může vyjednávat o dohodě o zrušení vízové povinnosti a uzavřít ji.

5. Vzhledem k nerecipročnímu zacházení ze strany Brazílie vůči jistým členským státům, pověřila Rada svým rozhodnutím ze dne 18. dubna 2008 Komisi, aby jednala o dohodě mezi Evropskou unií a Brazílií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty za účelem obnovení recipročního zrušení vízové povinnosti.

6. Jednání o dohodě byla zahájena dne 2. července 2008 a byla uzavřena dne 19. listopadu 2009.

7. S výhradou jejich možného uzavření k pozdějšímu datu by dohody parafované v Bruselu dne 28. dubna 2010 měly být podepsány.

8. Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis , kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [4]. Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

9. Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis , kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [5]. Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat jednu nebo více osob zmocněných podepsat dohodu jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

DOHODA

mezi

mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou

o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů

Evropská unie, dále jen „Unie“

a

Brazilská federativní republika, dále jen „Brazílie“

dále jen „smluvní strany“,

(1) přejíce si zaručit zásady reciprocity a usnadnit cestování tím, že zajistí bezvízový vstup a krátkodobý pobyt pro občany všech členských států Evropské unie a pro státní příslušníky Brazílie, kteří jsou držiteli platných diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů,

(2) potvrzujíce své odhodlání rychle zajistit vzájemné bezvízové cestování a zároveň plně respektovat dokončení příslušných parlamentních a jiných vnitřních postupů,

(3) s cílem dále rozvíjet přátelské vztahy a pokračovat v upevňování úzkých vazeb mezi smluvními stranami,

(4) berouce v úvahu Protokol o postavení Spojeného království a Irska a Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojené ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a potvrzujíce, že ustanovení této dohody se nevztahují na Spojené království a Irsko,

se dohodly takto:

Článek 1 – Účel a oblast působnosti

Občané Evropské unie a občané Brazílie, kteří jsou držiteli platných diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů, smí vstupovat na území druhé smluvní strany, projíždět jím a pobývat na něm za účelem turistiky nebo podnikání v délce pobytu nejvýše tří měsíců během šestiměsíčního období v souladu s ustanoveními této dohody.

Článek 2 – Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a) „členským státem“ každý členský stát Evropské unie s výjimkou Spojeného království a Irska,

b) „občanem Evropské unie“ státní příslušník členského státu ve smyslu písmene a),

c) „státním příslušníkem Brazílie“ každá osoba, která má brazilskou státní příslušnost,

d) „schengenským prostorem“ prostor bez vnitřních hranic zahrnující území členských států ve smyslu písmene a) uplatňujících v plném rozsahu schengenské acquis ,

e) „schengenským acquis “ všechna opatření, jejichž účelem je zajistit volný pohyb osob v prostoru bez vnitřních hranic, a doprovodná opatření, která jsou s ním bezprostředně spjata a která se týkají kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví, jakož i opatření k předcházení trestné činnosti a boji proti ní.

Článek 3 – Podmínky zrušení víz a podmínky pobytu

1. Zrušení vízové povinnosti stanovené touto dohodou se uplatňuje, aniž jsou dotčeny právní předpisy smluvních stran týkající se podmínek pro vstup a krátkodobý pobyt. Členské státy a Brazílie si vyhrazují právo zamítnout vstup na svá území a krátkodobý pobyt na těchto územích, nebude-li jedna nebo několik uvedených podmínek splněny.

2. Občané Evropské unie využívající této dohody dodržují během svého pobytu právní předpisy a nařízení platná na území Brazílie.

3. Občané Brazílie využívající této dohody dodržují během svého pobytu právní předpisy a nařízení platná na území členských států.

4. Zrušení vízové povinnosti platí bez ohledu na dopravní prostředek použitý k překročení hranic smluvních stran přístupných mezinárodní osobní dopravě.

5. Aniž je dotčen článek 6, vízové záležitosti, na které se tato dohoda nevztahuje, se řídí právem Unie, vnitrostátními právními předpisy členských států a vnitrostátními právními předpisy Brazílie.

Článek 4 – Délka pobytu

1. Občané Evropské unie, kteří vlastní platný diplomatický, služební či úřední cestovní pas, mohou na území Brazílie pobývat po dobu nejvýše tří měsíců během šestiměsíčního období následujícího po datu prvního vstupu na území země.

2. Občané Brazílie, kteří vlastní platný diplomatický, služební či úřední cestovní pas, mohou v schengenském prostoru pobývat po dobu nejvýše tří měsíců během šestiměsíčního období následujícího po datu prvního vstupu na území kteréhokoli členského státu uplatňujícího schengenské acquis v plném rozsahu. Doba nejvýše tří měsíců během šestiměsíčního období se počítá bez ohledu na délku pobytu v jednom z členských států, který ještě schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňuje.

Občané Brazílie, kteří vlastní platný diplomatický, služební či úřední cestovní pas, mohou pobývat po dobu nejvýše tří měsíců během šestiměsíčního období následujícího po datu prvního vstupu na území těch členských států, které ještě neuplatňujícího schengenské acquis v plném rozsahu, bez ohledu na délku pobytu, která se počítá pro schengenský prostor.

3. Tato dohoda nevylučuje možnost prodloužit délku pobytu na dobu delší než tři měsíce ze strany Brazílie a členských států v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie.

Článek 5 – Správa smlouvy

1. Pro urovnání sporů vznikajících při výkladu a provádění ustanovení dohody využívají smluvní strany výboru odborníků (dále jen „výbor“), který zmiňuje Dohoda mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů.

2. Výbor se svolává podle potřeby na žádost jedné ze smluvních stran.

Článek 6 – Vztah mezi touto dohodou a stávajícími dvoustrannými dohodami o zrušení vízové povinnosti uzavřenými mezi členskými státy a Brazílií

Tato dohoda má přednost před ustanoveními každé dvoustranné dohody či ujednání uzavřeného mezi jednotlivými členskými státy a Brazílií, pokud jejich ustanovení upravují záležitosti spadající do působnosti této dohody.

Článek 7 – Výměna vzorů cestovních pasů

1. Pokud tak již neučinily, vymění si Brazílie a členské státy diplomatickou cestou navzájem vzory svých platných diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů, a to nejpozději třicet (30) dnů po datu podpisu této dohody.

2. V případě zavedení nových diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů nebo v případě změn ve stávajících cestovních pasech si smluvní strany diplomatickou cestou navzájem předají vzory těchto nových či změněných cestovních pasů, spolu s podrobnými informacemi o údajích a použitelnosti, a to nejpozději třicet (30) dnů předtím, než se pasy začnou používat.

Článek 8 – Závěrečná ustanovení

1. Smluvní strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a tato dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce po dni, kdy se smluvní strany vzájemně informují o dokončení výše zmíněných postupů.

2. Tato dohoda se uzavírá na neurčitou dobu, pokud nebude vypovězena podle odstavce 5 tohoto článku.

3. Tuto dohodu lze měnit na základě písemného souhlasu smluvních stran. Změny vstupují v platnost poté, co si smluvní strany vzájemně oznámily dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomuto účelu.

4. Každá smluvní strana může pozastavit uplatňování celé dohody nebo její části. Rozhodnutí o pozastavení musí být oznámeno druhé smluvní straně nejpozději dva měsíce před nabytím účinku. Smluvní strana, která pozastavila uplatňování této dohody, bezodkladně informuje druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou.

5. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně. Dohoda pozbývá platnosti 90 dnů po dni doručení tohoto oznámení.

6. Brazílie může pozastavit či ukončit uplatňování dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům Evropské unie.

7. Unie může pozastavit či ukončit uplatňování dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

V Bruselu dne ..……. 2008 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Za Evropskou unii Za Brazilskou federativní republiku

[1] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[2] Smlouva o fungování Evropské unie, Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 47.

[3] …………………….

[4] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[5] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.