52010DC0752

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 16.12.2010

KOM(2010) 752 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

První průběžné hodnocení společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

První průběžné hodnocení společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC

ÚVOD

Tato zpráva popisuje zjištění a doporučení, která vyplývají z prvního průběžného hodnocení iniciativ ARTEMIS a ENIAC. Jedná se o dva společné podniky, které provádějí společné technologické iniciativy v oblastech vestavěných systémů a výzkumu týkajícího se nanoelektroniky. Zpráva formuluje počáteční reakci Komise na doporučení, která vyplývají z hodnocení, a vymezuje navazující opatření. Komise tudíž plní požadavek, aby podala zprávu o prvním průběžném hodnocení iniciativ ARTEMIS a ENIAC, stanovený v zakládajících aktech[1] těchto iniciativ. Kromě toho hodlá Komise připravit sdělení, naplánované na první pololetí roku 2011, v němž předloží své celkové závěry k průběžným hodnocením všech společných technologických iniciativ a průběžným posouzením partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci plánu obnovy.

SOUVISLOSTI

Ve stávajícím sedmém rámcovém programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace Evropská unie podporuje řadu společných technologických iniciativ. V oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) byly v roce 2007 na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (ex článek 171 Smlouvy o ES) jakožto společné podniky zřízeny společné technologické iniciativy ARTEMIS a ENIAC. Tyto dva subjekty představují partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy výrobního odvětví, řady členských států EU a přidružených zemí a Evropské unie. Jejich cílem je provést – za využití rozpočtu jak EU, tak zúčastněných členských států[2] – výzkumné programy, které evropské výzkumné komunity (výrobní odvětví a akademické/výzkumné organizace) definovaly ve svých příslušných oblastech. Společné technologické iniciativy se tímto programem snaží posílit budoucí evropský růst, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Vzhledem k rozsahu jejich ambicí a oblastí působnosti, velikosti finančních a technických zdrojů, které je třeba zmobilizovat, a potřebě dosáhnout účinné koordinace a synergie zdrojů a finančních prostředků, bylo nutné provést akci na evropské úrovni.

Po prvních dvou výzvách k předkládání návrhů zahájila iniciativa ARTEMIS 25 projektů a iniciativa ENIAC 18 projektů, přičemž každý z nich trval průměrně tři roky. EU a členské státy účastnící se společných technologických iniciativ dosud společně vyčlenily na obě iniciativy 576 milionů EUR (2008–2010), částky vynaložené soukromým sektorem v oblasti výzkumu a vývoje dosáhly přibližně dvojnásobku uvedené částky. Třebaže se jedná o značnou investici z veřejných prostředků do dvou velice důležitých technologických oblastí, stávající veřejná podpora nedosahuje původních cílů stanovených v návrzích Komise, kterými se společné podniky zakládají (celkem 900 milionů EUR pro obě iniciativy v tomtéž období). Současné investice do obou iniciativ nesplňují očekávání zúčastněných stran v oblasti výzkumu, podle jejichž ambicí měly programy u každé iniciativy dosáhnout hodnoty od 2,5 do 3 miliard EUR (což odpovídá celkovému návrhu Komise).

PROVÁDěNÍ HODNOCENÍ

Toto hodnocení mělo posoudit kvalitu a účinnost operací v rámci společných technologických iniciativ a také míru, do jaké je pravděpodobné, že iniciativy ARTEMIS a ENIAC ve svém stávajícím uspořádání dosáhnou svých cílů. Za tímto účelem Komise vyzvala skupinu nezávislých odborníků[3], které předsedá Dr. Wulf Bernotat, aby přezkoumala důkazy a vyslechla zúčastněné strany[4].

Hodnotící skupina vydala zprávu v červenci 2010. Celé znění zprávy je k dispozici na internetových stránkách EUROPA[5].

VÝSLEDKY HODNOCENÍ A DOPORUčENÍ

Hodnotící skupina do značné míry uznává hodnotu trojstranné struktury společných technologických iniciativ v těchto oblastech, v jejímž rámci jsou zdroje získávány od výrobního odvětví, EU a členských států:

„Společná strategie a její společné provádění jsou přínosné jak pro výrobní odvětví, tak pro členské státy a Evropu. (…) Hodnotící skupina blahopřeje všem zúčastněným stranám ke značným úspěchům při koncipování a provádění těchto nových nástrojů.“

Odborníci nicméně vyjadřují obavu, že iniciativy ARTEMIS a ENIAC nevěnují dostatečnou pozornost evropským strategickým cílům. Skupina vyzývá ke změně strategického zaměření obou iniciativ tak, aby do nich byly zapojeny všechny zúčastněné subjekty a aby bylo vyvíjené úsilí skutečně společné. V této souvislosti odborníci dále požadovali, aby výrobní odvětví znovu zaangažovalo špičkové „myslitele“ z výrobního odvětví, vlád a vědecké obce:

„Výrobní odvětví požádalo o vedení těchto společných technologických iniciativ a dostalo je, neudrželo však jejich původní strategické zaměření a řízení, jejichž prostřednictvím by bylo možné dosáhnout všech cílů těchto iniciativ, a především při řešení problémů účinně nespolupracovalo s členskými státy.“

Hodnotící skupina se domnívá, že nedostatek finančních prostředků má klíčový význam:

„Finanční závazek členských států je oproti očekávání podstatně nižší, což oslabuje schopnost dosáhnout kritického množství činností a výrazně omezuje budování odpovídajících portfolií projektů.“

Zdá se, že nedostatek finančních prostředků částečně souvisí s mezivládními projekty ITEA2 a CATRENE v rámci programu Eureka, které probíhají souběžně s iniciativami ARTEMIS a ENIAC a mají být do společných technologických iniciativ postupně začleněny, může-li být vytvořena přidaná hodnota[6]. Postoj Komise k této problematice je popsán v oddíle 6 této zprávy.

Hodnotící panel ve vyjádření pro Evropskou komisi poukázal na řadu ponaučení, např. na potřebu vyšší organizační a finanční pružnosti, která vyplývá ze zkušeností s první generací společných technologických iniciativ a měla by být zohledněna při navazování možných budoucích partnerství veřejného a soukromého sektoru:

„Stávající finanční nařízení a jiné správní požadavky (např. služební řád) jsou příliš omezující a uskutečnění strategických cílů společných technologických iniciativ spíše brání, než aby je umožňovaly.“

Seznam doporučení skupiny je uveden v příloze.

Časový rámec pro každé doporučení uvádí, zda je možné jednat v rámci stávajícího právního rámce, či zda je nutné stávající nařízení o společných podnicích nebo finanční nařízení pozměnit. Jelikož změna právního rámce je postup, který klade značné nároky na zdroje, bude tento soubor doporučení tématem diskuzí o nové generaci partnerství veřejného a soukromého sektoru.

PLÁNOVANÉ NAVAZUJÍCÍ KROKY

Komise vítá zprávu o průběžném hodnocení a bere na vědomí doporučení hodnotící skupiny. Komise je odhodlána zabývat se částmi doporučení, které se jí týkají, a pracovat s výrobním odvětvím, členskými státy a společnými podniky při řešení jejich částí doporučení. V souladu s časovým rámcem navrženým ve zprávě a s ohledem na zvláštní povahu iniciativ ARTEMIS a ENIAC, do nichž jsou členské státy zapojeny přímo, Komise podnikne:

1) okamžité kroky u stávajících společných podniků (tj. činností v rámci společných technologických iniciativ v období 2011–2013), které budou rozvíjeny prostřednictvím jejich řídicích struktur; a

2) dlouhodobější kroky u možných dalších generací partnerství veřejného a soukromého sektoru v těchto oblastech v rámci stěžejních iniciativ „Unie inovací“[7] a „Digitální agenda pro Evropu“[8], které byly zahájeny s cílem realizovat strategii Evropa 2020[9].

Odpověď Komise na doporučení skupiny je shrnuta níže.

i) Obecné doporučení

Bez ohledu na stávající nízký kolektivní finanční závazek členských států ke stávajícím společným podnikům, který přímo ovlivňuje evropské financování[10], a na zjevnou složitost souhlasí Komise s tím, že třístranný model může být velice přínosný, pokud budou všechny strany usilovat o dosažení rozsáhlého společného souboru strategických cílů. Kromě vedoucího postavení výrobního odvětví při rozvoji společné strategie tento model nabízí jedinečnou příležitost koordinovat vnitrostátní politiky tak, aby přispívaly k naplnění společných evropských výzev. Komise zároveň souhlasí s tím, že pro tyto společné technologické iniciativy by bylo přínosné, kdyby se partneři co nejdříve znovu přihlásili k třístrannému modelu a k evropské strategické agendě. Komise bude spolupracovat s výrobním odvětvím a členskými státy, aby zjistila, jak lze tohoto cíle nejlépe dosáhnout. To je obzvláště důležité, jelikož tyto iniciativy jsou aktivní v oblastech vymezených jako klíčové technologie pro Evropu[11].

Aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o architektuře osmého rámcového programu, Komise nevylučuje, že by činnosti v oblastech, jimiž se zabývají iniciativy ARTEMIS a ENIAC, mohly v budoucnosti spadat pod jedinou společnou technologickou iniciativu. Ta by se mohla vztahovat dokonce ještě na větší část hodnotového řetězce a řešit palčivou otázku kompromisu mezi hardwarem a softwarem a vyvážit priority týkající se technologických podnětů a rostoucích možností aplikací. Navíc by díky tomu bylo možné zvýšit účinnost provozního uspořádání.

ii) Doporučení pro členské státy

Vzhledem k pevné vazbě, která váže evropský příspěvek na příspěvky jednotlivých států (viz poznámka pod čarou 10), Komise uznává, že je třeba zvýšit finanční příspěvky členských států, aby bylo dosaženo celkových finančních cílů stanovených v nařízeních[12]. Kromě toho by rozpočty jednotlivých států pokrývaly víceleté období, aby bylo možné vymezit dlouhodobější výhled podle víceletého strategického plánu výrobního odvětví. Komise navrhne, aby se členské státy dohodly na víceletém rozpočtovém příspěvku po zbývající dobu trvaní společných podniků s cílem dosáhnout původních cílů společných technologických iniciativ. To je jedna ze složek opětovného strategického závazku, který Komise od svých partnerů očekává.

Členské státy dosud věnovaly malou pozornost požadovanému sladění svých činností[13]. Komise bude trvat na tom, aby byly vnitrostátní postupy přijímány v souladu s podmínkami platných nařízení a správních ujednání, čímž se usnadní sjednocení přístupu ke společným postupům. Komise rovněž navrhne, aby byla v rámci rady správních orgánů ustavena pracovní skupina, která se bude zabývat porovnáváním vnitrostátních postupů s cílem zlepšit harmonizaci správních postupů a úrovní financování ze strany jednotlivých států. V této souvislosti zasluhují zvláštní pozornost pravidla financování pro vysoké školy a akademické/výzkumné organizace.

Komise souhlasí s tím, že je vhodné, aby byla v ročním pracovním programu zviditelněna podpora konkrétních témat ze strany jednotlivých států. Evropská povaha společných technologických iniciativ by však neměla mít formu sbírky čistě národních zájmů. Komise radě správních orgánů navrhne, aby nalezla jednoduchý způsob, jímž by bylo možné hledisko podpory ze strany států v dostatečně podrobné míře začlenit do ročního pracovního programu.

iii) Doporučení pro průmyslová sdružení

Komise souhlasí s tím, že by měly být vytvořeny odpovídající procesy a nástroje, aby bylo možné sledovat a analyzovat strategické úspěchy společných technologických iniciativ. Navrhne měřitelné ukazatele a požádá průmyslová sdružení, aby pravidelně prováděla strategickou analýzu výsledků a dopadu jednotlivých výzev k předkládání návrhů. Na obecnější rovině Komise výrobnímu odvětví navrhne, aby byly na vysoké úrovni v zúčastněných společnostech, v Komisi a členských státech včas aktualizovány, revidovány a přijímány strategické plány výzkumu.

Komise se ztotožňuje s názorem, že průmyslová sdružení mají klíčový význam při posunu těžiště strategie společných technologických iniciativ k inovativním ekosystémům. Průmysloví partneři by měli usměrňovat vývoj konkrétního plánu s jasnými cíli, který budou společné podniky muset provést, např. podporovat účast malých a středních podniků, seskupovací činnosti a opatření týkající se vzdělávání a odborné přípravy.

Kromě toho jsou průmyslová sdružení podněcována k tomu, aby svým členům poskytovala za vynaložené finanční prostředky vyšší hodnotu, což by mělo vést k rozšíření reprezentativní skupiny zúčastněných stran a k rozšíření členství s obzvláštním důrazem na malé a střední podniky. Komise rovněž provede analýzu možných a právních důsledků zjednodušeného administrativního zapojení některých účastníků projektů, např. koncepce „přidruženého partnera“ pro malé a střední podniky, která má snížit jejich administrativní a finanční zátěž.

iv) Doporučení pro Evropskou komisi

Hodnotící skupina vybízí Komisi, aby na možná budoucí partnerství veřejného a soukromého sektoru neuplatňovala rámcové finanční nařízení ani služební řád. To víceméně odpovídá doporučením skupiny Sherpa[14] pro společné technologické iniciativy. V této souvislosti Komise v rámci tříletého přezkumu finančního nařízení[15] navrhla dvě další možnosti, jak provádět partnerství veřejného a soukromého sektoru: kombinovaný subjekt veřejného a soukromého práva založený na článku 185a finančního nařízení a subjekt soukromého práva (čl. 53 odst. 1 bod 2 písm. g)). Pokud by zákonodárce tento návrh přijal, vznikl by rámec, který by umožňoval řídit se tímto doporučením.

Komise bude zkoumat význam rozšíření provozních činností možných budoucích partnerství veřejného a soukromého sektoru tak, aby zahrnovaly doprovodná opatření jako např. koordinaci, podporu, infrastrukturu a rozsáhlé demonstrace. Rovněž bude za pomoci členských států, výrobního odvětví a dalších možných přispěvatelů zkoumat způsoby, jak kombinovat financování z různých zdrojů. Obdobně Komise zváží, jak poskytovat finanční podporu pro činnosti, které mají zásadní význam z hlediska dosažení evropských strategických cílů společných technologických iniciativ a které není možné podporovat v rámci stávajícího uspořádání těchto iniciativ, např. pro projekty týkající se infrastruktury nebo inovací, kdy se nejedná o výzkumné/vývojové činnosti v pravém smyslu slova.

Komise považuje příspěvek průmyslových sdružení na provozní náklady společných podniků za důležitou pobídku k tomu, aby zaručila dobrou správu společných podniků. Rovněž si všímá obtíží, jimž sdružení čelí při výběru odpovídajících členských poplatků. Bude třeba pečlivěji prozkoumat budoucí model, v němž by každý beneficient zaplatil „poplatek“ společnému podniku.

Komise rovněž uznává význam shromažďování údajů nutných k prokázání dopadu práce v rámci společných technologických iniciativ, které by byly použity při budoucích hodnoceních. Za tímto účelem zřídí za pomoci odborníků soubor ukazatelů, podle nichž bude možné posoudit úspěchy iniciativ na pozadí cílů obsažených v jejich zakládajících aktech[16] a víceletých strategických plánech. Výsledné údaje budou každoročně analyzovány.

v) Doporučení pro společné podniky

Komise si je vědoma obtíží, s nimiž se průmyslová sdružení potýkají, aby ze svých členských poplatků nebo jiných typů činností získávala dostatečný příjem bez povinných příspěvků od všech beneficientů projektů. Komise se na druhé straně domnívá, že průmyslová sdružení jsou schopna vytvářet další příjmy prostřednictvím širší nabídky služeb svým členům. Nízký příjem průmyslových sdružení je rovněž způsoben menším objemem programů, což je způsobeno tím, že úroveň příspěvků od členských států je nižší, než se původně očekávalo. Kromě úsilí o obnovení závazku zúčastněných subjektů a o podnícení průmyslových sdružení k tomu, aby diverzifikovala a rozšířila své činnosti a členství, bude Komise podporovat kroky společných podniků ke zlepšení stávající situace.

Komise souhlasí s potřebou zlepšit soulad mezi portfoliem podporovaných projektů a strategickými evropskými cíli programu. Proto navrhne, aby byla ustavena pracovní skupina, která přezkoumá stávající kritéria hodnocení s cílem lépe posoudit způsob, jímž projekty přispívají k obecným evropským cílům společných technologických iniciativ a k obohacení inovativních ekosystémů.

Kromě toho bude Komise podporovat příslušné zúčastněné subjekty ve tvorbě otevřených a transparentních postupů, jimiž je žadatelům poskytována včasná, viditelnější a konstruktivní zpětná vazba o vyhlídkách na získání podpory od členských států.

POSTOJ KOMISE K PROGRAMU EUREKA A PROBLÉMU NEDOSTATEčNÝCH INVESTIC

Komise souhlasí s tím, že souběžné fungování seskupení v rámci programu EUREKA (CATRENE A ITEA2[17]) a společných technologických iniciativ v oblastech nanoelektroniky a vestavěných systémů ještě více komplikuje Evropský výzkumný prostor, pro výzkumnou obec je matoucí a je z podstaty neúčinné. Kromě toho Rada vyzvala k „postupnému začlenění“ těchto dvou mechanismů financování.

Komise zcela podporuje zachování strategické, celoevropské a technologické úlohy společných technologických iniciativ, která je založena na přístupu shora dolů, a financování provádění jejich programů, ale zároveň uznává přidanou hodnotu doplňujícího krátkodobějšího obchodního a tržně orientovaného programu, který je založen na přístupu zdola nahoru, na jehož provádění spolupracuje pouze několik málo společností a je financován s cílem provádět konkrétní projekty. Komise se nicméně domnívá, že by oba přístupy mohly být provedeny v rámci jediného partnerství veřejného a soukromého sektoru, což by rovněž umožnilo dosáhnout výrazných úspor při provádění jednotlivých operací. Všechny zúčastněné subjekty dosud vyvinuly značné úsilí, aby určily způsoby vymezení obou typů programů. Výsledná situace není optimální. Ze zkušeností je patrné, že je při zkoumání podrobných možností, které přesahují zásady na vysoké úrovni, velmi obtížné vyloučit témata z jednoho či druhého programu. Samozřejmě že se oba programy zabývají velkým počtem výzkumných témat (v oblasti aplikací a technologie). To by nemělo být překvapivé vzhledem k tomu, že většina soukromých zakládajících partnerů je oběma stranám společná. Trvalá koexistence by nezaručila koordinaci a sladění dvou nezávislých iniciativ ani by členským státům neumožnila rozpočtovou pružnost při přidělování zdrojů na různé režimy (těm, kdo se aktivně podílejí na obou, což je případ největších přispěvatelů).

Komise se tudíž domnívá, že koexistence seskupení v rámci programu EUREKA a společných technologických iniciativ přispívá k současné nedostačující úrovni příspěvků členských států na společné podniky a seskupení v rámci programu EUREKA, jelikož finanční prostředky pro oba nástroje často pocházejí z jediného zdroje na vnitrostátní úrovni. Touto důležitou otázkou se zpráva nezabývá. Rada však tuto situaci uznala, když přijímala nařízení o založení společných technologických iniciativ, a zejména když vyzvala k „postupnému začlenění“ obou mechanismů financování. Začlenění obou přístupů pod jedno zastřešení by usnadnilo provádění jednotné strategie pro Evropu, zaručilo dostatečné zdroje k dosažení kritického množství a zúčastněným partnerům by umožnilo, aby si zvolili správnou kombinaci nástrojů odpovídající jejich cílům, např. prostřednictvím pružného využití mechanismů založených na přístupu „shora dolů“ a „zdola nahoru“.

Ačkoli hodnotící skupina uvádí, že by o provozním začlenění mělo být uvažováno pouze v dlouhodobém výhledu, a nikoli pro období po roce 2014, Komise hodlá nadále pracovat na postupném začleňování těchto dvou mechanismů financování. Komise se bude aktivně účastnit stávajících struktur (společných technologických iniciativ a Eureka) a pracovních skupin, aby dosáhla dalšího pokroku při diferenciaci a koordinaci činností, a prostuduje podrobné podmínky, za nichž by postupné začlenění seskupení v rámci programu EUREKA do činností společných podniků bylo zdrojem přidané hodnoty.

Příloha – Seznam doporučení hodnotící skupiny

Č. | Shrnutí doporučení | Časový rámec |

1 | Budoucí společné technologické iniciativy v těchto oblastech budou nadále využívat třístranný model | Další generace iniciativ |

Doporučení pro členské státy |

2 | Učinit víceleté rozpočtové závazky | Nyní |

3 | Dodržovat nařízení Rady o společných technologických iniciativách | Nyní |

4 | Provést porovnání postupů jednotlivých států a studie zaměřené na jejich sladění | Nyní |

5 | Poskytovat včas roční údaje o podpoře konkrétních témat | Nyní |

Doporučení pro průmyslová sdružení |

6 | Zaujmout vůdčí úlohu při tvorbě procesů ke sledování pokroku při plnění cílů iniciativ | Nyní |

7 | Zaujmout vůdčí úlohu při přípravě akčních plánů pro dosažení cílů v oblasti inovativních ekosystémů | Nyní |

8 | Lépe spolupracovat se všemi skupinami zastoupenými v iniciativách | Nyní |

Doporučení pro Evropskou komisi |

9 | Zaujmout vůdčí úlohu při navrhování nových nařízení Rady s alternativními finančními nařízeními a služebními řády | Další generace iniciativ |

10 | Nařízení by měla umožňovat, aby iniciativy podporovaly jiné činnosti v oblasti inovace než výzkum a vývoj | Další generace iniciativ |

11 | Nařízení by měla iniciativám umožňovat přijímat finanční prostředky z jiných zdrojů | Další generace iniciativ |

12 | Nařízení by měla EU umožňovat poskytovat dodatečné finanční příspěvky na strategické účely | Další generace iniciativ |

13 | Nařízení by měla společným podniků umožňovat požadovat úhradu určitých provozních nákladů od nečlenů | Další generace iniciativ |

14 | Komise by měla vytvořit systém shromažďování údajů na podporu posuzování přínosu těchto iniciativ | Nyní |

Doporučení pro společné podniky |

15 | Vytvořit mechanismus, který umožňuje, aby byla část jejich provozních nákladů hrazena beneficienty iniciativ, kteří nejsou jejich členy | Další generace iniciativ |

16 | V návrhu hodnotících a výběrových postupů klást větší důraz na strategické evropské cíle | Nyní |

17 | Zavést postupy pro poskytování včasné zpětné vazby navrhovatelům | Nyní |

Doporučení ke koordinaci společných technologických iniciativ a EUREKA |

18 | ARTEMIS a ENIAC by měly pokračovat ve svých iniciativách, aby se odlišily od seskupení ITEA2 a CATRENE a aby se s nimi zkoordinovaly | Nyní |

[1] Nařízení Rady č. 74/2008 ze dne 20. prosince 2007 o založení „společného podniku ARTEMIS“ pro provádění společné technologické iniciativy pro vestavěné počítačové systémy, článek 11, nařízení Rady č. 72/2008 ze dne 20. prosince 2007 o založení společného podniku ENIAC, článek 11.

[2] Členské státy účastnící se iniciativy ARTEMIS: Rakousko, Belgie, Kypr, Česká republika, Německo, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko, Spojené království.Členské státy účastnící se iniciativy ENIAC: Rakousko, Belgie, Česká republika, Německo, Estonsko, Španělsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovenská republika, Švédsko, Spojené království.

[3] Skupinu odborníků tvořili tito členové: Dr Wulf H. Bernotat (předseda) — dříve E.ON AG; Elke Eckstein — OSRAM Opto Semiconductors; Luke Georghiou — Manchesterská univerzita, Manchester Institute for Innovation Research (ústav pro výzkum v oblasti inovací); Terttu Luukkonen — the Research Institute of the Finnish Economy (výzkumný ústav finského hospodářství); Bob Malcolm (zpravodaj) — Ideo ltd; Dominique Potier, Pôle Systématique a dříve Thales; Christian de Prost, ATMEL; Alberto Sangiovanni-Vincentelli, Kalifornská univerzita/Berkeley.

[4] Mezi základní důkazy použité při tomto hodnocení patří právní a jiné dokumenty, jimiž se zřizují iniciativy ARTEMIS a ENIAC, finanční informace, statistiky o účasti a informace o projektech. Rozhovory byly vedeny se zástupci společných podniků, Komise, orgánů členských států a podniků a výzkumných obcí včetně malých a středních podniků.

[5] http://ec.europa.eu/dgs/information_society/evaluation/rtd/jti/index_en.htm.

[6] Ustanovení čl. 2 písm. d) nařízení Rady č. 72/2008 a č. 74/2008.

[7] KOM(2010) 546, http://ec.europa.eu/research/innovation-union.

[8] KOM(2010) 245, http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda.

[9] KOM(2010) 2020, http://ec.europa.eu/europe2020.

[10] Podle čl. 13 odst. 4 stanov společných podniků (přiložených k nařízením Rady č. 72/2008 a č. 74/2008) se musí finanční příspěvek společného podniku (při využití příspěvku EU) do rozpočtu každé výzvy rovnat 55 % celkové částky, k jejímuž poskytnutí se zavázaly členské státy.

[11] „Příprava na budoucnost: vývoj společné strategie pro klíčové technologie v EU“, KOM(2009) 512.

[12] Ustanovení čl. 11 odst. 6 stanov společných podniků (přiložených k nařízením Rady č. 72/2008 a č. 74/2008), příspěvek ve výši 440 milionů EUR + 792 milionů EUR z veřejných prostředků na ENIAC a 410 milionů EUR + 738 milionů EUR na ARTEMIS.

[13] Ustanovení čl. 13 odst. 6 písm. b) stanov společných podniků (přiložených k nařízením Rady č. 72/2008 a č. 74/2008): „...Členské státy vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby sladily podmínky a strukturu grantových dohod a aby vyplácely své finanční příspěvky včas.“

[14] Společný návrh „ideálního zastřešení“ partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem v evropském výzkumu – skupina Sherpa pro STI – závěrečná zpráva – leden 2010, http://cordis.europa.eu/fp7/jtis/.

[15] KOM(2010) 260, http://ec.europa.eu/budget/documents/financial_regulation_en.htm.

[16] Článek 2 nařízení Rady č. 72/2008 a č. 74/2008.

[17] Viz http://www.catrene.org a http://www.itea2.org.